Michal Klimeš Inovativní ekonomika spolupráce na regionální úrovni Konference Zdroje české konkurenceschopnosti 28. června 2016 Senát PSP ČR
Vývoj industrializace v EU Zdroj: Eurostat 2
Globální index konkurenceschopnosti Zdroj: The Global Competitiveness Report 2015 2016 3
VIZE
5 Průmyslová a technologická strategie státu Definice, kde stát vidí ekonomický vývoj ať už pro růst či udržitelnost v geopolitickém prostoru v návaznosti na průmyslové tradice a EU záměry. Definice takové strategie dává jasný signál průmyslu, vědě a výzkumu a systému vzdělávání. Cílem definice je budování případně udržování konkurenceschopnosti ČR.
Strategické vize Pět strategických hospodářských oblastí (kritéria: export, VaV kapacity) 1. Pokročilé výrobní a strojírenské technologie 2. Přesné přístroje 3. Vývoj SW a HW 4. Technologie pro letecký průmysl 5. Léčiva, lékařská péče, diagnostika
Inovativní ekonomika - role veřejného sektoru
Ekonomika, města a metropolitní oblasti Národní ekonomiku tvoří regiony. Regiony jsou konstelacemi měst. Města mají klíčovou pozici, protože kumulují talenty a vytváří specializace a klastry nových podniků. Každý makroregion má tendenci mít jedno centrální město, které je primárně odpovědné za tvorbu nových oborů, nových specializací a nového kapitálu. 8
Osa rozvoje Otázka pro Českou republiku zní, zda její města dokáží zformovat jeden makroregion, nebo zda každé z měst bude v subsidiárním postavení vůči primárnímu městu cizí země. Směrem na jih leží Vídeň (stanou se Brno a Bratislava měsíci na její oběžné dráze?), směrem na východ leží Mnichov (bude Praha součástí jeho planetárního systému?). Nejlepší volbou by bylo, kdyby Praha, Brno a Ostrava vytvořily vlastní makroregion. Makroregion má jedno centrální město, které je primárně odpovědné za tvorbu nových oborů, nových specializací a nového kapitálu. 9
10 Nezbytné kroky Propojit dopravní a komunikační infrastrukturu. Vysokorychlostní vlakové spojení je nutnost. Vytvořit jednotný plán rozvoje měst, který zohlední a využije silné stránky, strategická aktiva každého ze tří měst. Příklad- Praha: letiště, podniková infrastruktura, potenciál v oblasti cestovního ruchu Brno: high-tech výroba Ostrava: těžký průmysl. Investovat do vzdělávacího systému. V každém ze tří měst by měla být vysoká škola, která se v některém z vědeckých, matematických oborů řadí mezi nejlepších 100 na světě. Začít prezentovat Českou republiku prostřednictvím měst.
Makro pohled
12 Vzdělávací systém Skladba oborů středních i vysokých škol v návaznosti na technologickou strategii státu Počty absolventů oborů středních i vysokých škol v návaznosti na technologickou strategii státu Rozvoj interdisciplinárních oborů Provázanost studia na následující uplatnění a zohlednění při financování škol Motivace vzdělávacího systému k výchově s ohledem na kvalitu Motivace studentů a jejich rodičů směrem k potřebným oborům Kromě vzdělanosti musí být cílem i produktivita Vybavování škol Dominance řešení cenou Občasná poddajnost marketingovým strategiím velkých firem
Strategické vědecké obory Materiálové inřenýrství, nové materiály Makromolekulární chemie, genetika, výzkum genomu, farmacie Optoelektronika, laserová optika Dostupnost výsledků výzkumu českému průmyslu bezplatně již jednou zaplaceno z daní.
Vybrané dosavadní výsledky RIS JMK více než 1500 high-tech pracovních míst ve více než 120 technologických start up firmách cca 230 milionů korun investováno do start up firem z fondů rizikového kapitálu v posledních dvou letech 63 špičkových vědců díky programu SoMoPro více než 320 výzkumných spoluprací mezi univerzitami a firmami formou inovačních voucherů Vytvoření vhodných podmínek pro investice do VaV center z OP VaVpI v hodnotě 17 miliard Kč (CEITEC, ICRC atd) nejrozvinutější systém výchovy a rozvoje mladých talentů od středoškoláků po doktorandy (VIDA!, JCMM) 14
Vybrané dosavadní výsledky RIS JMK Počet malých firem (0-49 zaměstnanců) s 5 a více výzkumnými pracovníky Rok 2005 Rok 2014 počet firem podíl na ČR počet firem podíl na ČR Praha 45 38,5 60 24,2 Středočeský 11 9,4 21 8,5 Jihočeský 4 3,4 4 1,6 Plzeňský 6 5,1 8 3,2 Karlovarský 0 0,0 2 0,8 Ústecký 0 0,0 5 2,0 Liberecký 1 0,9 12 4,8 Královéhradecký 2 1,7 13 5,2 Pardubický 4 3,4 9 3,6 Vysočina 1 0,9 5 2,0 Jihomoravský 23 19,7 64 25,8 Olomoucký 11 9,4 14 5,6 Zlínský 1 0,9 10 4,0 Moravskoslezský 8 6,8 21 8,5 Celkem ČR 117 100,0 248 100,0 Regionální inovační strategie
Vybrané dosavadní nepřímé výsledky RIS JMK Počet výzkumníků v podnikovém sektoru 2008 2013 změna 2008-13 výzkumníci HC FTE HC FTE HC % Podnikatelský ČR 15 471 13 253 19 882 16 766 4412 100,0 Praha 5 187 4 321 5 619 4 357 432 9,8 Středočeský 2 605 2 385 2 554 2 443-51 -1,2 Jihočeský 230 194 283 247 53 1,2 Plzeňský 482 435 874 806 393 8,9 Karlovarský 106 104 76 71-30 -0,7 Ústecký 274 235 321 240 47 1,1 Liberecký 446 422 808 685 362 8,2 Královéhradecký 515 445 659 570 144 3,3 Pardubický 997 926 1 102 953 105 2,4 Vysočina 428 374 499 443 71 1,6 Jihomoravský 2 020 1 615 4 008 3 403 1988 45,1 Olomoucký 645 500 872 737 226 5,1 Zlínský 780 673 1 009 804 229 5,2 Moravskoslezský 755 626 1 197 1 006 442 10,0 Podíl JMK na ČR 13,1 12,2 20,2 20,3 x x Regionální inovační strategie
Implikace pro PS Konkurenceschopné inovativní firmy Informovanost o záměrech vysokých škol v oblasti rozvoje: - institucionálního prostředí a vnitřní kultury vysokých škol vč. internacionalizace - vývoje a inovace studijních programů Příležitost pro otevření debaty mezi podnikatelskou sférou a vysokými školami ohledně možností spolupráce v rovině studijních programů.
Aktuální témata / strategické projekty Předkládají a projednávají se jednak projekty nad-institucionální povahy, tak i strategické projekty jednotlivých institucí. Nejčastější typy projektů: Nové výzkumné záměry (zejm. k financování z OP VVV) např. Smart City (VUT + CDV), CETOCOEN (MU), Biomedicína nové generace (MU), Advanced materials and nanotech (VUT), Technická kybernetika (VUT), ADWICE (VUT) Nové a inovované PhD programy jednotlivých VŠ Systémové projekty na podporu VaV (financované JMK a SMB a z dalších zdrojů) SoMoPro3, Brno PhD talent, Brno PhD Talent International
Generické znalostní domény (KETs/GPTs) Počty výzkumných záměrů navržených členy PS RIS JMK Excelence ve výzkumu Materiálový výzkum 6 (VUT, MendelU, MU, ÚFM AV) Informační a komunikační technologie 8 (MU, VUT, CDV) Elektronika a fotonika 5 (VUT, MU) Pokročilé výrobní technologie 1 (VUT) Biotechnologie a biomedicína 22 (MU, MendelU, ICRC-FNUSA, VÚVEL, BFÚ AV, CVGZ AV) Design a kreativní průmysly 0
ATRAKTIVNÍ REGION
Základní informace pomoci vytvořit Skvělá adresa pokročilé znalostní ekonomiky funkční od ledna 2014 cca 60 členů, manažeři marketingu případně generální ředitelé