RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 26. listopadu 2010 (08.12) (OR. en) 16864/10 ESPACE 19 COMPET 390 RECH 392 IND 161 TRANS 349 ENER 343 REGIO 95 ECOFIN 759 CODUN 47 ENV 804 EDUC 213 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada pro konkurenceschopnost zasedající dne 25. listopadu 2010 Č. předchozího 16129/1/10 REV 1 ESPACE 11 COMPET 351 RECH 363 IND 145 TRANS 318 dokumentu: ENER 316 REGIO 83 ECOFIN 718 CODUN 42 ENV 761 Předmět: Usnesení Rady: Globální výzvy: maximální využití evropských vesmírných systémů Delegace naleznou v příloze usnesení Rady Globální výzvy: maximální využití evropských vesmírných systémů ve znění přijatém na zasedání Rady pro konkurenceschopnost dne 25. listopadu 2010, v němž jsou zohledněny hlavní směry potvrzené společně Evropskou unií a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) na sedmém zasedání Rady pro vesmír konaném dne 25. listopadu 2010. 16864/10 lr/lr/kno 1 DG C II CS
PŘÍLOHA USNESENÍ Globální výzvy: maximální využití evropských vesmírných systémů RADA EVROPSKÉ UNIE S OHLEDEM na rámcovou dohodu mezi Evropským společenstvím jehož nástupcem je Evropská unie a Evropskou kosmickou agenturou (dále jen rámcová dohoda ), jež vstoupila v platnost dne 28. května 2004 1, a s ohledem na posilující spolupráci obou stran; S OHLEDEM na evropskou vesmírnou politiku, kterou dne 22. května 2007 uvítala a podpořila Rada EU i Rada ESA na úrovni ministrů, a VÍTAJÍC pokrok, jehož v provádění evropské vesmírné politiky dosáhla Evropská komise a ESA; PŘIPOMÍNAJÍC usnesení Rady pro vesmír ze dnů 22. května 2007 a 26. září 2008 a směry ze dnů 25. listopadu 2004, 7. června 2005, 28. listopadu 2005 a 29. května 2009; PŘIPOMÍNAJÍC usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 nazvané Evropská politika pro oblast vesmíru: jak přiblížit vesmír Zemi ; PŘIPOMÍNAJÍC závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 11. a 12. prosince 2008 o potřebě zahrnout vesmírné technologie a služby do plánovaného evropského inovačního plánu; 1 Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 64. 16864/10 lr/lr/kno 2
POUKAZUJÍC na to, že nové pravomoci EU v oblasti vesmíru, k jejichž ustavení došlo se vstupem Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost, v Evropě posilují politický rozměr vesmíru; PLNĚ SI VĚDOMA toho, že oblast vesmíru umožňuje uskutečňování politik EU a že může významným způsobem přispět k desetileté strategii Evropa 2020 strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, již přijala Evropská rada dne 17. června 2010; POTVRZUJÍC, že oblast vesmíru má strategický význam a že představuje klíčový prvek nezávislého rozhodování a nezávislých opatření; VYJDŘUJÍC PŘESVĚDČENÍ, že Evropa je schopna i nadále vyvíjet vesmírné infrastruktury a aplikace světové úrovně a že může spoléhat na účinné vesmírné operační systémy sloužící jejím občanům; I Strategie a investice 1. VYBÍZÍ EU, ESA a jejich členské státy, aby společně dále rozvíjely celkovou vesmírnou strategii s cílem: a. umožnit nový ekonomický růst a tvorbu pracovních míst v Evropě, podpořit inovační potenciál a podpořit vědecký pokrok světové úrovně; b. plnit cíle veřejné politiky a potřeby uživatelů na regionální, vnitrostátní i evropské úrovni; c. přispívat k rozvoji vědeckých a technických zaměstnání v Evropě; 2. VYZÝVÁ EU, ESA a jejich členské státy, aby přijaly nezbytná opatření za účelem: a. dalšího rozvoje vědecké a průmyslové vesmírné základny v celé Evropě, zvyšující dostupnost klíčových vesmírných technologií (např. elektronických komponent), nosných raket, satelitních systému a poznatků; b. podpory zdravého komerčního odvětví oblasti vesmíru jakožto klíčového faktoru udržitelného evropského vesmírného průmyslu; 16864/10 lr/lr/kno 3
c. ochrany družic a družicových signálů za účelem zabezpečení frekvencí, s přihlédnutím k nově vznikajícím hrozbám vesmírných kapacit; d. zajištění toho, že jejich stávající i budoucí vesmírné činnosti, včetně výzkumu a vývoje, budou navrhovány vhodným způsobem tak, aby docházelo k účinnému využívání dostupných finančních prostředků v souladu s dohodnutými prioritami; e. optimálního využívání evropských vesmírných systémů a technologií; 3. DOMNÍVÁ SE, že průmyslová politika v oblasti vesmíru by měla brát ohled na osobité vlastnosti odvětví oblasti vesmíru i na zájem všech členských států investovat do vesmírných kapacit a že by měla směřovat k následujícím společnými cílům: podporovat evropské schopnosti navrhovat, vyvíjet, uvádět v činnost, provozovat a využívat vesmírné systémy; posilovat konkurenceschopnost evropského průmyslu na domácích i vývozních trzích; a podporovat hospodářskou soutěž a vyvážený rozvoj a využívání kapacit v rámci Evropy; 4. UZNÁVÁ, že vývoj a provoz vesmírných programů, jež představují ze své podstaty dlouhodobé a vysoce rizikové činnosti, vyžaduje zvláštní finanční prostředky a prováděcí pravidla, jakož i dlouhodobé závazky; 5. VYZÝVÁ všechny zúčastněné evropské orgány, aby v zájmu zachování nezávislého, spolehlivého a nákladově účinného přístupu do vesmíru za přijatelných podmínek v první řadě zvážily využívání nosných raket vyvíjených v Evropě a aby přezkoumaly otázky vztahující se k jejich možné účasti na činnostech využívání týkajících se nosných raket; II Úspěšné zahájení a udržitelné využívání stěžejních programů 6. ZDŮRAZŇUE, že Galileo a GMES jsou pro Evropskou unii ve vesmíru stěžejními programy a prioritami; OPĚTOVNĚ tudíž POTVRZUJE, že je pro EU prioritou, aby pro období po roce 2013 hledala vhodné dlouhodobé zdroje finančních prostředků, aniž by byla dotčena jednání o přezkumu rozpočtu a nadcházejícím víceletém finančním rámci; 16864/10 lr/lr/kno 4
7. ZDŮRAZŇUJE, že je důležité na základě dohodnutých systémů řízení urychleně stanovit pro stěžejní programy nezbytné operační systémy pro dlouhodobé využití, jež jsou nezbytné pro: a. zajištění vhodného rozhraní mezi kosmickými agenturami, poskytovateli služeb a koncovými uživateli; b. převzetí odpovědnosti za dlouhodobé operace a za přizpůsobování infrastruktury; c. zajištění trvalého poskytování údajů a služeb uživatelům; d. optimální využívání stávajících kapacit v celé Evropě; e. maximalizaci příležitostí pro rozvoj komerčních služeb; A Galileo a EGNOS 8. VYZÝVÁ k podpoře využívání EGNOS a k rozšíření jeho pokrytí, zejména v rámci EU; 9. ZDŮRAZŇUJE, že je naléhavě nutné uvést v činnost infrastrukturu Galileo v souladu s nařízením o GNSS 2, aby byla zajištěna včasná, nákladově efektivní a bezriziková dostupnost služeb uživatelům, a završit střednědobý přezkum programů, přičemž Evropská komise by v této souvislosti měla zvážit možnosti podpory pro období 2011 2013; 10. ZDŮRAZŇUJE, že je zapotřebí trvalé spolupráce se všemi mezinárodními partnery, pokud jde o otázky kompatibility a interoperability, zejména na dvoustranné a mnohostranné úrovni, přičemž cílem je nalézt přijatelný a včasný kompromis ve věci kompatibility frekvencí a signálů příslušných globálních družicových navigačních systémů, aniž by byla dotčena národní bezpečnost členských států; 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 683/2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo). 16864/10 lr/lr/kno 5
11. VYBÍZÍ Evropskou komisi, aby za konzultací s ESA připravila dlouhodobé udržitelné využívání programů EGNOS a Galileo vycházející z možností vhodných opatření týkajících se budoucího vývoje infrastruktur, a to za plného zohlednění příslušných odborných poznatků a zkušeností ESA; B GMES 12. ZDŮRAZŇUJE, že je třeba neodkladně zahájit uvádění vesmírných infrastruktur a služeb GMES do činnosti a že je třeba zajistit, aby byly uživatelům včas dostupné; v této souvislosti se DOMNÍVÁ, že by Evropská komise tudíž měla zvážit možnosti podpory pro období 2011 2013; 13. NALÉHAVĚ VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby provedla nařízení o GMES 3 tím, že ve spolupráci s ESA a se všemi členskými státy co nejdříve vypracuje podrobnosti politiky GMES pro nakládání s údaji a informacemi, čímž rovněž podpoří budování odvětví evropských komerčních služeb pozorování Země; a aby v rámci reakce na doporučení Bezpečnostního výboru Rady ohledně politiky GMES v oblasti bezpečnosti údajů v nejbližší budoucnosti předložila bezpečnostní radě GMES, jež bude ustavena, hodnocení rizik ve vztahu ke kapacitám GMES; 14. OPĚTOVNĚ POTVRZUJE, že pro EU jsou prioritami: a. finalizace rozhodnutí o řízení GMES, k níž má dojít v roce 2011, včetně zachování systému operací vesmírných složek, složek na místě a složek služeb programu GMES; b. vypracování systému řešícího vlastnictví struktury sentinelů a související odpovědnost; 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011 2013), Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1 10. 16864/10 lr/lr/kno 6
c. zajištění aktivního programu komunikace s potenciálními uživateli služeb GMES, mimo jiné prostřednictvím urychleného otevření fóra uživatelů GMES; 15. VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby: a. požádala příslušné evropské organizace o předložení požadavků uživatelů na každou ze služeb GMES; b. připravila konsolidované evropské požadavky uživatelů, jež je třeba poskytnout ESA pro účely plánování vývoje vesmírné složky GMES; a c. upřesnila propojení a rozhraní mezi službami GMES a globálním úsilím vyvíjeným v rámci Skupiny pro dálkový průzkum Země směřujícím k vybudování globálního systému systémů pozorování Země; III Přispění evropských vesmírných systémů k monitorování změny klimatu a jejích účinků 16. VYZÝVÁ Evropskou komisi, ESA a všechny členské státy, aby za podpory příslušných evropských organizací (např. EUMESTATu a Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí) rozvíjely stávající kapacity a uplatňovaly patřičné mechanismy s cílem zajistit využívání existujících údajů, opětovných analýz a poznatků pro zachování nejvýznamnějších informačních služeb týkajících se klimatu; 17. UPOZORŇUJE, že je zapotřebí: a. nepřetržitých a dlouhodobých pozorování prováděných z vesmíru v průběhu několika desetiletí, v souladu s doporučeními Globálního systému pro pozorování klimatu, aby byly zajištěny vysoce kvalitní záznamy o klimatu nezbytné pro zlepšování předpovědí a sledování, pro hodnocení dopadů změny klimatu, pro vývoj inovativních klimatických služeb a pro určení dostupných politik zmírňování a přizpůsobování; b. dalších informačních kanálů, jejichž vyvinutí umožní celistvější porozumění změně klimatu a jejím účinkům; c. nepřetržitého přísunu údajů ze stávajících činností, díky němuž bude možný přechod od osvědčených výzkumných kapacit k uživatelským operačním službám; 16864/10 lr/lr/kno 7
18. VYZÝVÁ Evropskou komisi a generální ředitelství ESA, aby v těsné spolupráci s členskými státy a s EUMETSATem, na základě požadavků uživatelů a spolu se svými mezinárodními partnery koordinovaly své činnosti týkající se oblasti vesmíru a aby za pomoci Globálního systému pro pozorování klimatu provedly hodnocení stávajících i budoucích nedostatků, pokud jde o vesmírné senzory nezbytné pro celistvější porozumění změně klimatu a jejím účinkům. Měly by během těchto činností věnovat zvláštní pozornost senzorům, jež jsou dostupné v rámci Evropy, a prostřednictvím koordinačních mechanismů, jako je Výbor pro družice pro pozorování Země, co nejlépe využívat mezinárodní spolupráce, aby bylo možno stanovit budoucí opatření určená na odstranění uvedených nedostatků. IV Úloha vesmírných systémů z hlediska bezpečnostních politik a bezpečnost vesmírných systémů A Oblast vesmíru a bezpečnost 19. ZDŮRAZŇUJE, že program GMES Evropě umožní, aby účinněji řešila otázky globální bezpečnosti, a DOPORUČUJE, aby bylo v rámci programu GMES dále zváženo, jakým způsobem je vhodné plnit konkrétní potřeby bezpečnostních politik a služeb věnovaných především monitorování moří, ostraze hranic a podpoře vnějších činností EU; 20. POUKAZUJE na posílené zapojení EU do bezpečnostních a obranných záležitostí podle Lisabonské smlouvy, na zřízení Evropské služby pro vnější činnost a na význam řešení krizí coby klíčového prvku činností EU a jejích členských států v evropském i celosvětovém měřítku; VYZÝVÁ proto Evropskou komisi, Radu EU, jíž je nápomocna Evropská obranná agentura, spolu s členskými státy a ESA, aby zvážily možnosti podpory stávajících i budoucích potřeb v oblasti kapacit pro řešení krizí, a to prostřednictvím nákladově efektivního přístupu k robustním, bezpečným a rychle reagujícím vesmírným kapacitám a službám (spojujícím globální družicové komunikace, pozorování Země, určování polohy a času), ve vhodných případech při plném využití synergií v oblasti dvojího užití; a VYBÍZÍ Evropskou komisi a Radu EU, aby v nezbytných případech navrhly politická řešení; 16864/10 lr/lr/kno 8
21. VÍTÁ rostoucí podporu činnostem a operacím EU ze strany Satelitního střediska EU; DOPORUČUJE zavedení vhodných opatření ke zvýšení účinnosti služeb Satelitního střediska EU poskytovaných činnostem a operacím EU a k usnadnění přístupu k obrazovým záznamům programů jednotlivých států; B Bezpečnost oblasti vesmíru 22. UZNÁVÁ, že evropské hospodářství a evropské politiky, zejména společná zahraniční a bezpečnostní politika, jsou rostoucí měrou závislé na vesmírných kapacitách, že vesmírné infrastruktury jsou ze své povahy klíčové pro samostatné rozhodování na evropské úrovni a že je zapotřebí stanovit a zavést vhodná opatření pro sledování a ochranu těchto kapacit, a to již od počátku jejich vývoje; 23. BERE NA VĚDOMÍ návrh EU obsahující kodex chování pro vesmírné činnosti; 24. UZNÁVÁ, že je třeba, aby budoucí evropská kapacita pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru jakožto činnost prováděná na evropské úrovni rozvíjela a používala stávající vnitrostátní i evropské civilní a vojenské kapacity, a VYZÝVÁ Evropskou komisi a Radu EU, aby navrhly systém řízení a politiku pro nakládání s údaji umožňující členským státům přispívat vhodnými vnitrostátními kapacitami v souladu s použitelnými bezpečnostními požadavky a předpisy, a dále VYZÝVÁ všechny zúčastněné evropské orgány, aby prozkoumaly příslušná opatření, která by: a. vycházela ze stanovených požadavků civilních i vojenských uživatelů; b. využívala vhodné kapacity v souladu s příslušnými bezpečnostními požadavky; c. zohledňovala první výsledky přípravného programu ESA pro získávání poznatků o vesmíru; 16864/10 lr/lr/kno 9
V Evropská vize průzkumu vesmíru 25. DOMNÍVÁ SE, že Evropa by měla svá opatření v oblasti robotického i lidského vesmírného průzkumu provádět v rámci celosvětového programu, bez výhradního postavení některé země nebo přivlastnění takového programu z její strany, přičemž řečený program může být vyvinut na základě stávajících partnerství, zejména partnerství pro mezinárodní vesmírnou stanici; 26. VYBÍZÍ Evropskou komisi a generální ředitelství ESA, aby za intenzivních konzultací se všemi členskými státy: a. posilovaly úlohu Evropy a její viditelnost v budoucím mezinárodním úsilí v oblasti průzkumu tím, že budou na mezinárodní úrovni vystupovat jednotně; b. vybídly mezinárodní partnery, kteří se zúčastnili druhé mezinárodní konference o průzkumu vesmíru, aby vybudovali platformu na vysoké úrovni určenou pro výměnu názorů o různých cílech a předběžných strategiích, postupech a nových systémech spolupráce a souběžně doplňující již existující fóra technické povahy; 27. BERE NA VĚDOMÍ, že se někteří partneři mezinárodní vesmírné stanice vyslovili pro prodloužení používání této stanice přinejmenším do roku 2020, a ZDŮRAZŇUJE, že využívání a používání mezinárodní vesmírné stanice představuje klíčový element jakéhokoli budoucího průzkumného programu; VYZÝVÁ proto: a. generální ředitelství ESA, aby dokončilo konzultace s partnery mezinárodní vesmírné stanice v zájmu patřičné optimalizace využívání jejího potenciálu; b. členské státy ESA, aby zhodnotily všechny možnosti řešení finančních důsledků prodloužení provozu mezinárodní vesmírné stanice; c. všechny zúčastněné evropské orgány, aby přezkoumaly otázky vztahující se k jejich možné účasti na využívání a používání mezinárodní vesmírné stanice; d. EU, ESA a jejich členské státy, aby spolu s mezinárodními partnery zvážily prospěšnost společné vesmírné dopravní politiky pro účely průzkumu; 16864/10 lr/lr/kno 10
28. ZDŮRAZŇUJE, že členské státy mají značný společný zájem na průzkumu Marsu, a BERE NA VĚDOMÍ přijetí programu ESA ExoMars v kontextu dlouhodobého rámce spolupráce s NASA; 29. s ohledem na výše uvedené VYBÍZÍ Evropskou komisi a generální ředitelství ESA, aby společně vyvinuly a navrhly evropskou průzkumnou strategii zahrnující následující prvky: a. dlouhodobé cestovní mapy a související programy technologií, zejména v oblasti automatizovaných a robotických systémů, pokročilých pohonných technologií, energetických systémů a systémů podpory života; b. podpora mezioborových inovací a spolupráce; c. evropské přispění k mezinárodnímu průzkumnému programu na základě evropských odborných poznatků a zájmů, v souladu s výše uvedenými cestovními mapami; VI Partnerství v oblasti vesmíru s Afrikou 30. UZNÁVÁ, že vesmírné technologie a aplikace včetně družicových komunikací přispívají ke globálnímu a udržitelnému rozvoji afrického kontinentu, a že zejména přispívají k plnění rozvojových cílů tisíciletí; 31. VYZÝVÁ Evropskou komisi, ESA a členské státy, aby rozšířily partnerství s Komisí Africké unie, s regionálními hospodářskými uskupeními a s africkými státy a aby rozvíjely stávající iniciativy a plány vedoucí k tomu, že africké státy budou schopny vybudovat technické a institucionální kapacity, díky nimž budou moci získat a využívat příslušné vesmírné systémy; 32. UZNÁVÁ potenciální přidanou hodnotu programu EGNOS pro bezpečnost letecké dopravy, hospodářský rozvoj v Africe a pro mezikontinentální výměny; a VYBÍZÍ Evropskou komisi, aby se spolu s Komisí Africké unie zaměřila na budování kapacit v této oblasti a na způsob, jímž by mohla být v Africe zavedena infrastruktura podobná EGNOS; 16864/10 lr/lr/kno 11
33. VYZDVIHUJE, že iniciativa GMES a Afrika představuje krok k udržitelnému řízení přírodních zdrojů a zachování životního prostředí ze strany občanů i rozhodovacích orgánů afrických zemí; ZDŮRAZŇUJE, že je třeba neprodleně přijmout rozhodnutí o provádění souvisejících priorit akčního plánu GMES a Afrika; 34. VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby zvážila možné způsoby podpory provádění těchto činností; VII Řízení vesmírných činností v Evropě 35. PŘIPOMÍNÁ, že EU, ESA a jejich členské státy představují tři klíčové aktéry evropské vesmírné politiky, a VYBÍZÍ tyto aktéry k dalšímu posílení svých partnerství ve prospěch všech evropských občanů; 36. ZDŮRAZŇUJE, že vztahy mezi EU a ESA, jež vycházejí z jasně stanovených a vzájemně se doplňujících úloh zohledňujících silné stránky každé z organizací, představují v rámci řečených partnerství základní kámen zajišťující trvalou úspěšnost evropské vesmírné politiky a budoucího úsilí v oblasti vesmíru; 37. UZNÁVÁ zájem členských států, které nejsou zároveň členy EU i ESA, o účast na všech fázích programů spolupráce, VÍTÁ jejich zájem o takovou účast a VYBÍZÍ Evropskou komisi a ESA, aby tento proces zjednodušily přezkumem a v případě potřeby navržením podmínek, za nichž by byla plná účast na dotyčných programech spolupráce usnadněna; 38. ZDŮRAZŇUJE, že je důležité pro každý operační program včas stanovit jeden či více subjektů jakožto subjekty pověřené provozem, a to na základě dohodnutých systémů řízení; 16864/10 lr/lr/kno 12
39. VYBÍZÍ Evropskou komisi a generální ředitelství ESA, aby do května roku 2011 se zřetelem na nové poznatky a změny právního prostředí EU vyhodnotily zkušenosti spadající do oblasti působnosti rámcové dohody a aby v součinnosti s členskými státy společně usilovaly o rozšíření dosavadní spolupráce mezi EU a ESA v souvislostech, jež jsou předmětem nepřetržitého vývoje. 16864/10 lr/lr/kno 13