Správní právo procesní jiné správní delikty, přestupky

Správní právo procesní jiné správní delikty, přestupky

Správněprávní odpovědnost za tzv. jiné správní delikty žádná ze skupin jiných správních deliktů není ani částečně kodifikována a jejich úprava je roztříštěná v příslušných předpisech

správněprávní odpovědnost za disciplinární delikty: výraz potřeby zajistit dodržování předepsaných pravidel v ucelených organizačních soustavách vztahuje se na porušování vnitro organizačních vztahů ze strany FO; je třeba zavinění není odpovědnostním institutem jediného právního odvětví, a tudíž postih není také pouze správněprávní jako odpovědnost správněprávní je označována pouze ta část disciplinární odpovědnosti, která je regulována normami správního práva

sankce většinou nesledují obnovení právního stavu mají povahu trestů konkrétní příklady: zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů

správněprávní odpovědnost za pořádkové delikty taková porušení právních předpisů, která lze stíhat sankcemi sledujícím především věcné napravení, resp. obnovení porušených právních povinností porušení spočívá v tom, že subjekt danou povinnost nesplnil vůbec nebo ji nesplnil předepsaným způsobem sankci za tyto delikty lze uložit opakovaně!, lze je však uplatňovat pouze v případech stanovených zákonem a ukládat je mohou pouze příslušné správní orgány sankce za porušení povinností přichází v úvahu zejména v souvislosti s porušením povinností ve správním řízení (např. ukládání pořádkových pokut)

pořádkové pokuty vybírá správní orgán, který je uložil, a jsou příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu správní orgán, který uložil pořádkovou pokutu, ji může novým rozhodnutím prominout nebo snížit (zejména s ohledem na to, jak osoba, které byla uložena, plní svoje procesní povinnosti v dalším průběhu řízení) pořádkové pokuty lze také ukládat při výkonu správních rozhodnutí na nepeněžitá plnění, a to pro případ, že není možný nebo účelný tzv. náhradní výkon rozhodnutí a splnění povinnosti se vymáhá postupným ukládáním pokut tato pokuta je označována jako donucovací v úvahu také přichází uložení pokuty v souvislosti s kontrolní činností správních orgánů, a to zejména za neposkytnutí potřebné součinnosti kontrolním pracovníkům uložit pořádkový postih je právem správního úřadu nikoli povinností

správněprávní odpovědnost za tzv. jiné správní delikty fyzických osob stojí na odlišných základech než předchozí dvě uplatňována především vůči pracovníkům veřejnou správou kontrolovaných organizací, někdy také ale vůči jinak postaveným fyzickým osobám důvodem pro uložení sankce není pouze neposkytnutí součinnosti, ale zjištění rozporu s uloženou povinností např. ukládání pokut pracovníkům provozovatelů loterií či podobných her za porušení povinností stanovených lesním zákonem apod.

správní delikty právnických osob a správní delikty podnikatelů značně nebezpečný jev, mnohem závažnější důsledky než porušování předpisů občany správní postih přichází v úvahu v zákony stanovených pravidlech zpravidla u VŠECH právnických osob jedná se o jakési ulehčení pro správní orgány, neb nemusí vyhledávat konkrétní osobu, která je za protiprávní činnost zodpovědná a uplatní sankci vůči PO jako takové, ta má poté možnost postihnout odpovědného pracovníka podle pracovněprávních předpisů v případě právní úpravy postihu podnikatelů směřuje platná právní úprava ke sjednocení bez ohledu na to, zda je daný podnikatel v postavení FO nebo PO

platná právní úprava navíc také postihy podnikatelů předpokládá ve shodném režimu jako postihy právnických osob např. uložení pokut PO nebo FO provozujícím loterie nebo jiné podobné hry uložení pokut PO nebo FO při výkonu podnikatelské činnosti v souvislosti s porušením předepsaných povinností podle zákona o ochraně přírody a krajiny uložení pokut podnikatelům podle zákona o ochraně spotřebitele uložení pokut PO a podnikatelům podle zákona o obcích a zákona o krajích (specifická skupina) apod.

Procesněprávní režim tzv. jiných správních deliktů řízení při ukládání sankcí za jiné správní delikty je až na výjimky správní řízení podléhá tedy režimu SŘ v žádném případě tedy nelze při ukládání sankcí za jiné správní delikty postupovat dle procesních ustanovení přestupkového zákona!!!

Správně právní odpovědnost za přestupky Přestupek: = zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin ( 2 odst. 1 PřestZ generální klauzule) formální znaky: obecné (např. věk, příčetnost) a typové (znaky skutkové podstaty) materiální znak: jednání porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti (podle stupně společenské nebezpečnosti se odlišují od přestupků trestné činy) přestupek je ve vztahu subsidiárním jak k trestným činům, tak k jiným správním deliktům

Okolnosti vylučující protiprávnost: nutná obrana přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem ( 2 odst. 2 písm. a) PřestZ) (rozdíl oproti trestu: přiměřeně x ne zcela zjevně nepřiměřeně) krajní nouze přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak ( 2 odst. 2 písm. b) PřestZ) jednání na příkaz Za porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá podle tohoto zákona ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o jednání na příkaz, ten kdo dal k jednání příkaz. ( 6 PřestZ)

odlišovat od zániku odpovědnosti za přestupek: Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie. ( 20 PřestZ); výslovně to uvedené není, ale i smrt pachatele znamená zánik trestnosti

Skutková podstata přestupku: objekt obecný objekt typicky řádný výkon veřejné správy druhový objekt společný skupinám přestupků v určité oblasti, základ pro systematiku zvláštní části PřestZ individuální objekt konkrétní zájem, k jehož ochraně je příslušné ustanovení určeno hmotný předmět útoku fakultativní znak; věc, na kterou pachatel útočí (např. památka, občanský průkaz)

objektivní stránka jednání konání nebo opomenutí, v případech, kdy k němu byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen ( 4 odst. 3 PřestZ) následek každý přestupek má následek, i když zpravidla jím je již samotný fakt protiprávního jednání podle druhu následku rozlišujeme přestupky ohrožovací (např. ohrožení zdravotní nezávadnosti poživatin nebo pitné vody) a poruchové (např. poškozování veřejného prostranství) rozsah a kvalita následku jsou významné při vyměřování sankce příčinná souvislost mezi jednáním a následkem

subjekt (pachatel) fyzická osoba příčetná, která dovršila 15 rok věku (osoba mezi 15 a 18 = mladistvý) postih právnické osoby je vyloučen (viz jednání na příkaz výše) nelze jako přestupek projednat jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva ( 9 odst. 1 PřestZ) přestupku se nemůže dopustit ( 9 PřestZ) prezident republiky (čl. 65 odst. 1 Ústavy) soudce Ústavního soudu ( 4 odst. 2 ZÚS)

přestupky, kterých se dopustí poslanci a senátoři ( 9 odst. 3 PřestZ) nebo soudci ( 9a PřestZ) se projednávají podle PřestZ jen, nepožádají-li tyto osoby o projednání v disciplinárním, resp. kárném řízení jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustily osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci bezpečnostních sborů a osoby během výkonu trestu odnětí svobody, se projednává v režimu kázeňského/kárného řízení některé skutkové podstaty obsahují konkrétní nebo speciální subjekt, ostatní přestupky může spáchat každý u přestupků nelze hovořit o součinnosti nebo účastenství, každá osoba odpovídá za své jednání samostatně

subjektivní stránka K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. ( 3 PřestZ) Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí nebo nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl

úmysl Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn. ( 4 PřestZ)

Sankce a ochranná opatření: právní následek přestupku, lze uložit pouze pachateli na základě zákona při ukládání se respektují zásady zákonnosti, přiměřenosti, spravedlnosti a individualizace, sankce má odrážet individuální zvláštnosti konkrétního přestupku sankce se ukládají samostatně nebo s jinou sankcí, výjimku tvoří napomenutí, které nelze uložit s pokutou má-li úřad za to, že stačí samotné projednání přestupku, upustí od sankce a vysloví pouze vinu

Sankce: napomenutí pokuta zákaz činnosti propadnutí věci tento systém je obecný; uplatní se pro přestupky ve zvl. části PřestZ i ve zvl. zákonech, pokud tyto zákony neobsahují zvl. ustanovení o sankcích (např. za stavební přestupky lze zřejmě uložit pouze pokutu)

Ochranná opatření: omezující opatření zabrání věci způsobená újma není účelem, ale nezbytným důsledkem jejich jinak výchovného a preventivního zaměření

Řízení o přestupcích: zvláštní druh správního řízení, SŘ se použije subsidiárně ( 51 PřestZ) zvláštní předpisy mohou obsahovat odlišnou procesní úpravu, tato je speciální k úpravě v PřestZ

Příslušnost správních orgánů: věcná: obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí (tříčlenné přestupkové komise dle 53 odst. 3 PřestZ) obecní úřady projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích, a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a lázeňských míst ( 53 odst. 1 PřestZ)

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností projednávají přestupky ve věcech, které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní orgány. ( 53 odst. 2 PřestZ) projednávání přestupků spadá do přenesené působnosti obcí ( 95a PřestZ) orgány Policie ČR projednávají přestupky, svěřuje-li jim tuto pravomoc zvláštní zákon (např. zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR nebo zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu) jiné správní orgány stanoví-li tak zvláštní zákon

místní: příslušnost je určena místem, kde byl přestupek spáchán v některých případech je rozhodující trvalý pobyt pachatele (např. přestupek spáchán v cizině nebo nelze místo spáchání spolehlivě zjistit) ve zvl. zákonech může být stanovena jiná místní příslušnost (např. podle celního zákona celní úřad, v jehož obvodu byl přestupek zjištěn) k usnadnění projednání přestupku může příslušný správní orgán postoupit věc i bez souhlasu účastníků jinému věcně příslušnému orgánu, v jehož obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje

Účastníci řízení: pouze osoby taxativně vymezené v 72 PřestZ, SŘ se nepoužije obviněný obviněnou se osoba stává, jakmile proti ní správní orgán učiní první procesní úkon poškozený FO nebo PO, které byla přestupkem způsobena majetková škoda a která výslovně uplatnila nárok na její náhradu postavení účastníka je omezeno pouze na adhezní řízení o náhradě škody vlastník věci, která může být nebo byla zabrána může vykonávat svá procesní oprávnění a povinnosti pouze v části řízení, která se týká zabrání věci navrhovatel osoba postižená přestupkem (její zákonný zástupce nebo opatrovník) uvedeným v 68 odst. 1 PřestZ

Průběh řízení: vlastnímu projednání nepředchází zvláštní procesní stádium, uplatní se pouze ustanovení o součinnosti: státní orgány, orgány policie a obce mají povinnost oznámit přestupky příslušným správním orgánům, pokud nejsou samy příslušné k jejich projednání ( 58 PřestZ) správní orgán je oprávněn obracet se na státní orgány a orgány policie se žádostí o provedení potřebných úkonů každý je povinen podat správnímu orgánu nezbytné vysvětlení a dostavit se na výzvu k jeho podání, odmítnout podat vysvětlení lze, pouze pokud by osoba způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo postihu za přestupek sobě nebo osobě blízké ( 60 odst. 1 PřestZ)

zahájení přestupkového řízení zásadně z moci úřední (zásada oficiality), výjimkou jsou přestupky taxativně uvedené v 68 odst. 1 PřestZ (např. ublížení na zdraví z nedbalosti)

ústní jednání v zásadě neveřejné taxativní důvody, kdy může být věc projednána bez přítomnosti obviněného (SŘ) je třeba úplně a nepochybně zjistit a dokázat vinu obviněného (platí zásada in dubio pro reo) povinné stadium u přestupku urážky na cti je pokus správního orgánu o smír v případě, že se pachatel dopustil více přestupků a k jejich projednání je příslušný (věcně, funkčně i místně) tentýž orgán, povede se společné řízení sankce podle nejpřísnějšího z nich jsou-li pro to splněny podmínky, rozhodne správní orgán obligatorně o povinnosti náhrady škody (podmínky: existence škody, která je spolehlivě zjištěna, nebyla dobrovolně uhrazena, poškozený na ní výslovně uplatnil nárok a nejedná se o návrhový přestupek)

institut vydání a odnětí věci Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu věci, nebo věc, která může být prohlášena za propadlou nebo zabranou, je povinen na výzvu správního orgánu ji vydat; nevydá-li ji, může se mu věc na základě rozhodnutí správního orgánu odejmout. ( 75 PřestZ)

zastavení řízení Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm zjistí, že skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem, skutek nespáchal obviněný z přestupku, spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno, obviněný z přestupku požívá výsad imunity podle mezinárodního práva nebo zákona, nejde-li o osobu uvedenou v 9 odst. 3, obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,

odpovědnost za přestupek zanikla, o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení, za přestupek byla uložena bloková pokuta, o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a rozhodnutí se považuje za postačující, obviněný z přestupku nebo navrhovatel zemřel, navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač řádně a včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil, v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru, věc byla postoupena podle 71 po zahájení řízení. Správní orgán může řízení o přestupku zastavit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen obviněnému z přestupku za jiný čin v trestním řízení. ( 76 odst. 1, 2 PřestZ)

Přezkoumávání rozhodnutí: zásadně se lze odvolat proti každému rozhodnutí, výjimky stanoví zákon (rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení, rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti a některé případy zastavení řízení) k nově uvedeným skutečnostem a návrhům důkazů přihlédne odvolací orgán jen tehdy, jestliže je účastník nemohl uplatnit dříve suspenzivní účinek nelze vyloučit u meritorního rozhodnutí o přestupku, vyloučen je naopak u rozhodnutí o odnětí věci odvolací orgán je vázán zákazem reformatio in peius

Zkrácené řízení a jeho druhy: blokové řízení podstatou je rozhodnutí o uložení pokuty ihned po spolehlivém zjištění přestupku a její zaplacení buď přímo na místě, nebo ve stanovené lhůtě rozhodnutí ihned bez ústního jednání nabývá právní moci (rozhodnutí se neoznamuje a nelze se proti němu odvolat) podmínky blokového řízení: přestupek je spolehlivě zjištěn nestačí domluva obviněný je ochoten pokutu zaplatit nejedná se o přestupek, který se projednává jen na návrh výlučnou sankcí blokového řízení je pokuta

příkazní řízení podstatou je vydání rozhodnutí, příkazu, bez provedení ústního jednání, pokud obviněný podá opravný prostředek odpor, příkaz se ex lege ruší a správní orgán pokračuje v prvoinstančním řízení podmínky vydání příkazu: není pochybnost, že se obviněný přestupku dopustil věc nebyla vyřízena v blokovém řízení obviněný není zbaven způsobilosti k právním úkonům ani tato nebyla omezena nejedná se o přestupek, který lze projednal jen na návrh nejedná se o přestupek mladistvého

Výkon rozhodnutí: napomenutí výkon je realizován samotným uložením sankce pokuty výkon dle daňového řádu (subsidiárně OSŘ) zvláštní úpravu obsahuje celní zákon prodej zajištěného zboží na úhradu neuhrazené pokuty možnost vymáhat zaplacení pokuty soudem nebo prostřednictvím soudního exekutora zůstává zachována propadnutí nebo zabrání věci právní mocí takového rozhodnutí přechází vlastnické právo na stát, dále zákon o majetku ČR a o jejím vystupování v právních vztazích zákaz činnosti kontrolu provádí orgán, který sankci uložil (s výjimkou zákazu řízení motorových vozidel policie), vykonávání takové činnosti naplňuje skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí omezující opatření kontrolu dodržování provádí orgán, který je uložil v prvním stupni