HLAS MUÈEDNÍKÙ M E Z I N Á R O D N Í K Ř E S Ť A N S K É A S O C I A C E

HLAS MUÈEDNÍKÙ Č L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ř E S Ť A N S K É A S O C I A C E I C A 5 6 / 2012 Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení. Židům 13,3 Jedineèné Vánoèní poselství Pronásledovaná církev v jihovýchodní Asii Svìdectví z Myanmaru a Severní Koreje Zprávy ze svìta

Nakladatelství STEFANOS nabízí: Rasooli & Allan Lékaø z Kurdistánu Pøíbìh o obrácení muslimského mullaha. A5, 134 stran, cena 77 Kè. Richard Wurmbrand Vítìzná víra Inspirující ètení na téma køesanské víry a svìdectví. 12 18 cm, 176 stran, cena 120 Kè. Ken Anderson Smìlý jako beránek ivotní pøíbìh známého èínského køesanského disidenta. A6, 170 stran, váz. 137 Kè. Pavel Rejchrt Dvanáct kázání Sbírka kázání èeského malíøe, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací souèasného køes- anstva i spoleènosti. Váz. broura, 14 19 cm, 96 stran, 147 Kè. John Bunyan Milost pøehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5 17,5 cm, 192 stran, cena 157 Kè. John R. Weinlick Hrabì Zinzendorf ivotní pøíbìh hrabìte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, nejvýznamnìjšího pøedstavitele Obnovené Jednoty bratrské. Vázaná broura, 12 19 cm, 232 stran, cena 175 Kè. Hermann Hartfeld Víra navzdory KGB Autentické vyprávìní o pronásledování køesanù v Sovìtském svazu v šedesátých letech. 12 19 cm, 304 stran, cena 177 Kè. Richard Wurmbrand Kristus na idovské cestì Autor sám idovského pùvodu uvauje na idovské téma. 12 18 cm, 248 stran, cena 175 Kè. Sam Wellman William Carey Kniha o ivotì anglického misionáøe v Indii. Vázaná broura, 12 19 cm, 160 stran, cena 167 Kè. Hans Martin Braun Let pøes hranice Napínavý román z prostøedí ruské podzemní církve se špioná ní zápletkou. Vázaná, 11,5 17 cm, 120 stran, 2.vydání, cena 138 Kè Nabízené knihy z nakladatelství STEFANOS si mùete objednat na naší adrese, uvedené na zadní stranì obálky. Poštovné ani balné není úètováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese www.hlas-mucedniku.cz) HLAS MUÈEDNÍKÙ 5 6 / 2012 FOTO NA PRVNÍ STRANĚ VAZBY: Mike Fearon Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíèových postav historie køesanství. Vázaná broura, 12 19 cm, 112 stran, cena 165 Kè. Anatolij Granovskij Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovìtské tajné sluby, pùsobícího krátce také v pováleèném Èeskoslovensku. Vázaná s pøebalem, 12 19 cm, 288 stran, cena 245 Kè. Tom White Akce Kuba Po sedmnácti mìsících vìzení na Kubì vypráví autor vzrušující pøíbìh církve trpící za tøtinovou oponou. A6, 230 stran, cena 83 Kè. Darlene Deiblerová-Roseová Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný pøíbìh americké misionáøky v japonském zajetí za druhé svìtové války. Vázaná s pøebalem, 12 19 cm, 288 str., cena 248 Kè. Richard Wurmbrand Vìzeòské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbì, která jsou pozoruhodným a jedineèným dokumentem o hlubinách køesanské víry uprostøed nelidského teroru a zoufalství. Vázaná, 12 18 cm, 136 stran, cena 185 Kè. Sam Wellman Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná broura, 12 19 cm, 160 stran, cena 225 Kè Bratr Andrew Pašerákem ve slubách Nejvyššího Kniha popisuje zaèátky sluby bratra Andrewa. Díky této knize se mnozí západní køesané zaèali zajímat o utrpení svých spoluvìøících v totalitních zemích a mnohým rovnì pomohla nalézt víru v Jeíše Krista. Vázaná s pøebalem, 12 19 cm, 262 str., cena 245 Kè Bounchan Kanthavong strávil pro svou víru třináct let ve vietnamském komunistickém vězení.

R I C H A R D W U R M B R A N D N A P S A L Jedineèné Vánoèní poselství Mìjte se na pozoru pøed lidmi. (alm 10,17) Naši milovaní! Francouzský mikrobiolog Pasteur, první objevitel velmi nebezpeèných mikrobù, uèil lidi, aby kadé ovoce pøed snìdením peèlivì omyli. Poití takové potravy bez jejího dùkladného omytí mùe zapøí èinit smrt. Semmelweis objevil pøíèinu horeèky omladnic, která v jeho dobì zpùsobila smrt mnoha en po porodu. Tehdejší porodníci toti eny vyšetøovali neumytýma rukama. Pøenášeli neviditelné mikroby z jedné eny na druhou a šíøili infekci. Kdy Semmelweis ádal své kolegy, aby si po kadém vyšetøení peèlivì omývali ruce, vysmívali se mu a uráeli ho. Nakonec pøišel o rozum a skonèil v ústavu pro choromyslné. Horší ne vlci Jeíš nás uèil, abychom se mìli na pozoru pøed mnohem nebezpeènìjším organismem èlovìkem. Pøirovnává lidi a to velmi šetrnì k vlkùm. Já osobnì jsem nikdy neslyšel o vlku, který by usmrtil v jedné vteøinì sedmdesát tisíc lidí, jak se stalo pøi svrení atomové bomby v Japonsku. Vlci jsou ve srovnání s lidmi laskaví. Lidé zabili padesát milionù nevinných v bývalém Sovìtském svazu a 80 milionù v Èínì. Šest milionù idù bylo zabito za holocaustu; více jak dva miliony lidí bylo zavradìno v Súdánu, a to za jediný zloèin, e byli køesany nebo animisty a nechtìli se stát muslimy. Bez Boha není dobré nic Komunismus je v pravém slova smyslu dobrý. První køesané mìli všechno spoleèné; prodávali svùj majetek a rozdìlovali všem podle toho, jak kdo potøeboval (Skutky 2,44 45). Moderní komunisté se však pokoušeli zavést tento systém bez Boha. Výsledkem bylo peklo na zemi. Dnes byl ve východní Evropì komunismus svren a jeho døívìjší stoupenci praktikují soukromé podnikání a demokracii (které jsou v podstatì také dobré), ovšem opìtovnì bez Boha. A znovu je z toho peklo. Naše velké kamiony vozí do døívìjšího komunistického bloku Bible, køesanské knihy, potraviny a léky. Skuteèná potøeba však pøesahuje 1

veškeré naše pøedstavy. Je to jako bychom se pokoušeli naplnit bezedné nádre. Bez striktní poslušnosti Boího slova jsou jak komunismus, tak i sounoucích lidí, se kterými zacházejí špatnì èasto vlastní dìti nebo je s nimi kromé podnikání špatné jednoduše proto, e lidé jsou vlky. ivot stárzle zacházeno v domovech dùchodcù, je zlý, jestlie znovuzrozením nepøijmeme podobu andìla místo podoby vlka. Toto poehnání s námi zùstane na vìky. Vánoce ve vìzení Blíí se opìt Vánoce. Mnozí bratøi a sestry je budou trávit v komunistických, muslimských anebo v buddhistických vìzeních. Teïka si moná øeknete, e Vánoce jsou pøece èasem, kdy zpíváme koledy a písnì chval. Lidé si dávají navzájem dárky. Ano, ti, kteøí mají doma sami spousty jídla, jsou svými pøáteli zváni ke spoleènému jídlu (aèkoli pøesnì to Jeíš u Lukáše 14,12 14 zapovídá). Snad namítnete: Proè ale nemùeme slavit toto období s ostatními? Proè se máme rmoutit slovy o utrpení? Mou odpovìdí je, e o Vánocích se pøedpokládá, e nebudeme pamatovat jen na narození Spasitele, ale také na to, e nejsvìtìjší matka porodila svého Syna v chlévì. Bylo skuteènì pravdou, e pro ni ji nebylo v hostinci vùbec místo? Moná mohl hostinský nebo nìkdo z hostù bez eny a dítìte spát nìkde jinde a svùj pokoj poskytnout Marii a dítìti Jeíši. Proè bychom nemohli slavit alespoò jedny Vánoce na podobném místì, kupøíkladu v nejchudší mìstské ètvrti, pøivést tam své dìti a vyprávìt tamním lidem vánoèní pøíbìh? Pak by andìlé mohli zpívat jako zpívali tehdy na horách judských. Mohli by tam pøijít nìkteøí dnešní mudrci a aèkoli je to nepravdìpodobné nìkteøí pastýøi by mohli opustit své nádherné kostely a podobnì jako jejich pøedkové pøed 2000 lety se s vámi sejít v sirotèinci nebo v útulku pro bezdomovce. Pamatujte o tomto Štìdrém veèeru alespoò na okamik na své spoluvìøící, kteøí jsou pro víru ve vìzení. Jejich matky, které je vyuèovaly cestì obìti, vás mohou potøebovat mnohem více ne pøepychovì obleèené eny v sousedních lavicích. Rembrandt Klanìní pastýøù 2 Tìce pronásledovaná církev Na Ukrajinì, v Bulharsku nebo Rumunsku existovaly unionované církve, které se pøed staletími z vìrouèných dùvodù oddìlily od církve pravoslavné, za komunismu silnì pronásledované. Vysocí pravoslavní pøedstavitelé pracovali v dobách rudého diktátu ruku v ruce s ko-

munisty. (Døíve vìrnì slouili fašistickým reimùm a úèastnili se pronánáboenství, byly jim všechny školy, semináøe, charitativní organizace sledování idù.) A tak kdy komunisté naøídili znièení unionovaného a kláštery odebrány a pøedány pravoslavným, kteøí z kazatelen kázali to, co jim komunisté naøídili. Poté co byl svren reim Ceausesca, zaèali vysocí pravoslavní hodnostáøi, kteøí slouili fašistùm i komunistùm, projevovat oddanost novým vládcùm. Dnes za jejich podpory odmítají unionovaným vrátit majetek, který jim døíve zkonfiskovali. Svatá vánoèní noc Mým spoluvìznìm byl biskup Jan Ploscaru. Ve své knize Okovy a teror vypráví, jak trávil Vánoce ve vìzeòské cele. Tehdy na ulicích leel skoro metr snìhu. Okno cely bylo rozbité, a tak mì suovala zima, píše. Mìlo to za následek potlaèení tìlesného ivota. Ploscaru se modlil a odevzdával Bohu své utrpení jako vánoèní dar pro dítì Jeíše. Pøidal tak své utrpení k utrpením Kristovým, aby doplnil, co ještì doplnit zbývalo (Koloským 1,24). Jeíš netrpìl nadarmo. Inspiroval druhé, jak snášet zármutky, aby mohl být poznán Bùh. Tento biskup byl v cele úplnì sám. Vánoce proil v modlitbì a meditaci za krutého mrazu. I Panna Maria s Josefem museli ve stáji snášet chlad zimní noci. Jaký komfort mìla Jeíšova matka ve stáji? Teplou vodu? Porodní asiscích namísto zpívání koled uspoøádali hostinu pro nìjakou potøebnou tentku? Èisté prádlo? Jistì by nebylo høíchem, kdybychom o tìchto Vánomatku s dítìtem. Svatá neviòátka a uteèenci Bylo by správné, kdyby si tøeba Amerièané na Den vítìzství pøipomínali pouze generála Eisenhowera a na své padlé ve válce by si nevzpomnìli? O Vánocích bychom si mìli pøipomenout nejenom narození Spasitele, ale také smrt mnoha dìtí v Betlémì a náøek jejich matek. Není to tak dávno, co ve Rwandì zbìsilí násilníci rozsekali na kusy dìti kmene Tutsi v pøítomnosti jejich rodièù. Jejich zloèin byl stejnì velký jako zloèin spáchaný na dìtech betlémských, mezi kte rými mìl být oèekávaný uchazeè o Herodùv trùn. Vina rwandských dìtí spoèívala v tom, e jejich rodièe byli Tutsiové a nikoli Hutuové, kteøí byli pøesvìdèeni, e právo na existenci mají jedinì oni. Podobnì dìsivé scény se odehrávaly v Súdánu. Muslimové napadali køesanské vesnice. Mladí lidé, tøinácti a dvacetiletí, byli bez jakéhokoli soudu støíleni. Lidé byli zaiva upalováni ve svých chatrèích. Mnohé kostely byly znièeny nebo uzavøeny. V Súdánu probíhala zuøivá a násilná islamizace. Mui byli násilím obøezáváni. Nìkteøí z animistických pøedstavitelù dostali od úøadù pozvánku na konferenci, a kdy 3

se dostavili, byli zastøeleni. Desetitisíce Súdáncù utekly do sousední Ugandy. Kdy o Vánocích pøemýšlíme o svaté rodinì, pamatujme, e bezprostøednì po Jeíšovì narození celá rodina musela utéci. Z Písma víme, e uprchla do Egypta. Nemìli k dispozici ani letadlo ani automobil. V nejlepším pøípadì jeli po Sinajské poušti na velbloudech. Museli trpìt nedostatkem vody a sluneèním árem. Jaký druh ivota zakusili jako uteèenci v Egyptì? Poblí Asijútu se nachází koptický klášter, postavený podle tradice nad místem, kde svatá rodina nalezla útoèištì. Je to sklepní obydlí o jedné místnosti. Dnes ijí desetitisíce uteèencù v Africe i jinde ve svìtì èasto ještì v mnohem horších podmínkách. Nemají leckdy ani stan. Nìkteøí povaují za veliké štìstí, kdy dostanou alespoò najíst. Pozdrav šastné a veselé Vánoce! není jen sváteèní klišé, ale také pøipomínkou, e jsme o Vánocích povinni dát opuštìným, uteèencùm a pronásledovaným alespoò malý paprsek štìstí. A ji osobnì nebo cestou charitativních organizací. Køesanský heroismus v Kambodi Pøed èasem byla uveøejnìna pùsobivá událost z doby, kdy v Kambodi vládli komunisté v èele s Pol-Potem, jedním z nejhorších masových vrahù lidské historie. Celá rodina køesana, který se jmenoval Haim, byla jednoho dne násilím shromádìna, aby byli všichni její èlenové popraveni jako nepøátelé slavné revoluce a zlá krev. Celou noc leeli svázáni na trávníku a vzájemnì se potìšovali. Ráno si museli vykopat vlastní hroby. Zabijáci byli velkodušní. Povolili svým obìtem, aby se pøed smrtí spoleènì pomodlili. Pro rudé to byla legrace. Rodièe s dìtmi kleèeli poblí vlastních hrobù. Haim vyzýval všechny komunisty i pøihlíející k pokání. V té chvíli jeden z Haimových mladých synù vyskoèil, vrhl se do blízkého lesa a zmizel. Haim s obdivuhodným klidem pøesvìdèil vojáky, aby chlapce nepronásledovali, ale aby mu dovolili mu ho zavolal zpátky. Zatímco rodina kleèela, otec prosil svého syna, aby se vrátil a zemøel s nimi. Pomysli, mùj synu, køièel. Mùeš ukoøistit nìkolik dní ivota a toulat se po lese. Není lepší zemøít se svou rodinou a být za chvíli navdy svobodným v ráji? Plaèící chlapec se vrátil zpátky. Haim popravèím øekl: Nyní jsme pøipraveni jít. ádný voják je však nebyl schopen zabít. Popravu musel vykonat jejich velitel, který zmínìnou událost nevidìl. A tak Haimova rodina odešla do nebe. Hairn znamená v hebrejštinì ivot. 4

Muèedníci jsou divnou rasou Mùe se zdát divné, e otec, jeho dítì unikne masakru a má alespoò nepatrnou šanci na záchranu ivota, je zavolá zpìt, aby zemøelo s rodinou. Avšak my lidé zatahujeme své dìti do následkù svých høíchù: hádek, rozvodù, hráèství, pijáctví atd. Dìti mohou doivotnì trpìt za to, co jsme dìlali zlého. Ale svatým je èasto vytýkáno, e nechají své dìti trpìt pro svou vìrnost Kristu. Muèedníci pro Krista jsou však zvláštní rasou. Znají nepoznatelné a vidí neviditelné. Štìpán, první muèedník církve, vidìl nebesa otevøená a Jeíše, jak mu kyne, aby šel k nìmu. Proè by si nemìl pøát, aby ho následovalo i jeho vlastní dítì? Takové pocity proívají pronásledovaní køesané. Jeíšova smrt na køíi znamenala pro jeho svatou matku hluboký zármutek a utrpení. Jeíš vìdìl, e tehdy jejím srdcem pronikne meè. Mìl se však vyhnout køíi, aby ji ochránil pøed bolestí? Omluva Dostávám tisíce dopisù z mnoha zemí a ètu jich, co nejvíce staèím. Raduji se s tìmi, kteøí se radují, ale zejména sdílím s trpícími jejich sou- ení, které je èasto srdcervoucí. Bohuel, nemohu opravdu odpovídat na všechny dopisy. Je mi pìtaosmdesát let, jsem ji dosti chatrný a navíc se ještì stále snaím cestovat a kázat v mnoha zemích. Moje ena Sabina i já bychom rádi kadého pøitiskli ke svému srdci a odpovìli mu, ale je to fyzicky neuskuteènitelné. Prosíme, pochopte a odpuste nám. Mùeme ale všichni se svými strastmi jít k Jeíši, k tomu mocnému Rádci. K nìmu všichni mùeme hovoøit. On je Bùh a mùe nám odpovídat všem jednotlivì a tak to i èiní. Ale tøeba je ve vašem okolí i dùvìryhodný pastor, kterému mùete otevøít srdce. Vánoce jsou vhodnou pøíleitostí k meditaci na výše uvedené myšlenky. O Vánocích pøece slavíme Toho, který zaplatil nesmírnou cenu proto, aby na tuto zem pøinesl ivot, lásku a pravdu. Dìkujeme Vám za modlitby i veškerou podporu. Šastné a veselé Vánoce! V Kristu váš Richard Wurmbrand [Richard Wurmbrand (1909-2001) rumunský luterský faráø, který byl pro svou víru vìznìn ètrnáct let v komunistickém aláøi. Po odchodu na Západ zaloil se svou manelkou Sabinou v roce 1967 mezinárodní misijní organizaci, jejím cílem je pomáhat pronásledovaným køesanùm. Tento èlánek pochází z amerického zpravodaje Hlasu muèedníkù z prosince 1994. Redakènì upraveno a zkráceno.] 5

P R O N Á S L E D O V A N Á C Í R K E V D N E S 6 Jihovýchodní Asie Blázni pro Krista Tøebae má tøicetiletý pastor Cong jen omezené vzdìlání, nic mu to nebrání, aby sdílel evangelium s ostatními. Pravda o Jeíši úplnì uchvátila jeho srdce a on nemùe jinak ne o tom vyprávìt druhým lidem. Za uplynulé ètyøi roky, od chvíle, kdy Cong uvìøil v Krista, pøineslo jeho svìdectví ovoce v podobì sedmi nových spoleèenství, která vznikla mezi kmenovými komunitami ve støedním Vietnamu. Vietnam je stále ještì komunistickou zemí, nicménì za posledních deset let zde ohlednì náboenské svobody došlo k pozitivnímu posunu. Ve velikých mìstských oblastech se nìkteré sbory scházejí naprosto veøejnì, ovšem za úøednì stanovených podmínek. Náboenští pøedstavitelé v Ha- noji a Ho Èi Minovì mìstì hovoøí jen o malých omezeních a vláda zde dokonce povolila velká veøejná evangelizaèní shromádìní se zahranièními øeèníky, pøi kterých stovky lidí otevøenì projevovaly svoji víru. Ovšem situace mimo velká mìsta je ji úplnì jinou kapitolou. Místní úøady disponují znaènou pravomocí, která jim umoòuje potlaèovat všechno, co povaují za hrozbu autoritì vlády. Køesanství pak povaují za neádoucí zahranièní vliv a k zamezení rùstu církve pouívají diskriminaci, zastrašování, nièení majetku, zatýkání, bití a násilné donucování k odøeknutí se køesanské víry. Køesané z kmenových minoritních skupin jsou pak vystaveni ještì vìtšímu tlaku. Jejich konverze ke køesanské víøe je chápána nejen jako politická hrozba, ale i jako zrada rodiny a komunity. V nejhorších podmínkách se nacházejí køesané pøedevším na severu zemì, pøi hranicích s komunistickým Laosem, který sdílí s Vietnamem nejen tuté ideologii, ale také i úsilí vymýtit zcela køesanství ze zemì. Køesanská víra je v Laosu sice oficiálnì povolena, ale ti, kteøí se snaí svoji víru hlá sat druhým, jsou zatýkáni a biti. Navzdory tomuto ne pøátelskému prostøedí, které panuje v jihovýchodní Asii, pøicházejí mnozí tamní lidé ke Kristu. Tito noví køes ané jsou posilováni Manelka pastora Conga stojí se svým synem pøed jejich domem, který byl zdemolován na pøíkaz místních úøedníkù. slubou horlivých pastorù a evangelistù, kteøí tøebae nemají ádné teologic-

ké vzdìlání, sdílejí na dìji evangelia vìrnì s ostatními. V mnoha ohledech tito køesané naplòují slova apoštola Pavla z 1. epištoly Korintským: Ale co je svìtu bláznovstvím, to vyvolil Bùh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bùh, aby zahanbil silné (1,27). Na druhé stranì jsou tito køesané z jihovýchodní Asie podporováni a posilováni vìøícími ze Západu, na èem se podílí i Hlas muèedníkù. Naše misie obstarává køes- anùm v jihovýchodní Asii nejrùznìjší nástroje, které jim umoòují hlásat evangelium tiskneme pro nì køesanskou literaturu, poøádáme duchovní semináøe, podporujeme rozhlasové evangelizaèní relace, a pod. Nezvyklý pašerák Biblí Døíve ne pøijal Krista, zastával Bounchan Kanthavong v komunistickém Laosu místo asistenta krajského místodritele. Kdy se ale stal køes anem, rozhodl se, e o své víøe nebude mlèet. I kdy toho z Písma vìdìl jen málo, umìl oslovovat lidi a ukázat jim cestu k Bohu. Úøady ho opakovanì varovaly a hrozily mu zatèením. K tomu i nakonec v roce 1999 došlo a Bounchan byl následnì odsouzen k patnáctiletému vì zení. Vsadili mì do klády a na ruce mi dali elízka, vzpomíná Bounchan. Mìli velký strach, abych jim ne utekl. Pak mì strèili do zcela temné místnosti, kde jsem bez potravy zùstal sedm dní. Kdy potom dozorci pøinesli Bounchanovi jídlo a pití, odmítl je pøi jmout, protoe se obával, e jsou otrávené. Musel jsem být obezøetný, protoe jsem vìdìl, e mùj ivot má význam pro Boí slubu, vysvìtloval. Bounchan pøeil jen díky jednomu z dozorcù, který mu tajnì nosil po troškách rýi. Bounchan byl zavøený v cele sám po celý rok. Nejvíce lituje toho, e nemìl u sebe Bibli. Jeho ka- Bounchan se svým rádiem, kterým ve vìzení tajnì poslouchal køesanské vysílání. Bounchan pøeplaval rozvodnìný potok, aby spolu s palivovým døevem propašoval pìt Biblí do vìzení. 7

Objekt vìzení, ve kterém Bounchan pobyl deset let z celkem jedenácti rokù, které musel v aláøi strávit. 8 menná a betonová cela mìla jedny kovové dveøe s malou rezavou dírou jako ventilaci. Smìl jsem obèas na okamik strèit nos do této díry a nadýchat se èerstvìjšího vzduchu, vypráví Bounchan. Poprosil také onoho stráce, který mu nosil rýi, aby jeho man elce povìdìl, co Bounchan se svoji manelkou Sengham se s ním dìje. Øekni mojí enì, e jestli mi chce pomoci, a mi pošle Bibli. Bez Bible já ít nemohu. Po roce stráveném v samovazbì byl Bounchan pøeloen do pracovního tábora, kde nosil døevo na topení a plel rýová pole. Kdy u padal únavou, dozorce mu pøimáèkl do zad hlaveò zbranì a výsmìšnì øekl: Volej k Bohu, a ti pøijde na pomoc. A ti dá sílu. Takto Bounchan pracoval ve vìzení deset let z celkového tøináctiletého trestu. Poslední období ji bylo lepší, protoe ho dozorci nechali pracovat samostatnì, a tak chodil sám do lesa pro døevo. V létì roku 2007 mu dovolili, aby sbíral døevo tøi hodiny poblí rozvodnìného potoka. Byla to ji pro mì rutinní situace, následujícího dne jsem takto sbíral døíví ji celý den. Protoe mùj dùm nebyl od vìzení nijak daleko, v jednu chvíli jsem pøeplaval rozvodnìný potok, bìel jsem domù, tam jsem vzal pìt Biblí a bìel jsem zase zpátky. Bible jsem ukryl a zaèal jsem zase nosit døíví do tábora. Jednoho dne ale dozorci objevili Bibli v Bounchanovì tašce. Vzali Bounchana do kanceláøe a tam mu nakázali, aby èetl nahlas pøítomným dozorcùm. Po nìjaké chvíli jsem pøestal èíst a øekl jsem dozorcùm:»tohle za jeden den nemùu pøeèíst, ale pokud toho chcete vìdìt více, jsem pøi praven vám to povìdìt.«od této chví le se zaèali dozorci k Bounchanovi chovat lépe, jene o týden pozdìji byli všichni tito dozorci zase pøeloeni jinam. Aèkoli Bibli zpátky získat nedokázal, mìl Bounchan další schované v místnosti, kde spal. Také se mu

podaøilo propašovat do tábora malé rádio, které zabalil do vìtšího listu a se døevem pronesl pøes bránu. Èetl jsem si v Bibli kadý den, vypráví Bounchan. Rovnì jsem poslouchal køesanské rozhlasové vysílání. Ètení Bible i rozhlasové programy mu pomáhaly rùst ve víøe. Jedno- ho dne ale dozorci našli Bibli i rádio a zabavili je. Bounchan však jednoduše propašoval do tábora další Bibli i rádio. Bìhem tøinácti let ve vìzení vlastnil takto Bounchan celkem šest Biblí. Za nejhorší roky povauje ty, kdy ještì Bibli u sebe nemìl. V lednu 2012 si Bounchana nechal pøedvést velitel vìznice a øekl mu: Tvoje rodina je natolik ve své víøe umínìná, e šíøí køesanství všude kolem. To je i dùvod, proè zde i nadále zùstáváš. Nenecháme tì odejít, abyste ještì více šíøili svou víru. Pokud chceš být propuštìn, pùjdeš domù a budeš pít a hrát a hodovat jako my. Musíš pøestat s tou svoji vírou, jinak na tom budeš poøád takhle bídnì. Bounchan na to odpovìdìl: Pokud pøestanete uctívat betonové sochy, klanìt se zlatým a bronzovým modlám, pak pøestanu uctívat svého Boha. Ale vy nepøestanete. Proè mì tedy chcete pøinutit, abych pøestal já se svoji vírou? Bounchan byl nakonec propuštìn o mìsíc pozdìji, 2. února, dva roky pøed vypršením celého trestu. Ne odešel z vìzení, ještì si ho znovu pøedvolal velitel a varoval ho, aby o své víøe mlèel a nestýkal se ani s dalšími køesany. Tento ètyøiašedesátiletý vpravdì svatý mu je nyní opìt se svoji rodinou. I ve vìzení jsem jasnì cítil, e je Bùh se mnou a vìdìl jsem, co Jeíš uèinil pro mì na køíi, prohlašuje Bounchan. A to je vìtší obì ne to, èím jsem prošel ve vìzení. Bounchan má pro køesany na Západì dojemné poselství: Dìkuji všem bratrùm a sestrám v Americe, Kanadì a v mnoha dalších zemích za vìrné modlitby. Vím, e jen díky jim jsem dnes ještì naivu. Prosím, modlete se i nadále za moji zemi, za Laos, aby ještì mnozí pøijali Jeíše Krista, protoe nic v tomto ivotì nemá takovou dùleitost, jako stát se køesanem a následovat našeho Pána. Zakusil jsem, jak dokáe být ivot tvrdý. Chci ale povzbudit ostatní køesany, aby zùstali pevní ve víøe. Vy, kteøí máte ve své zemi svobodu hlásat Krista, èíst si Bibli a chodit do kostela, prosím, konejte tak. Následkem krutého zacházení ve vìzení mìl Pao oteklou tváø s mnostvím modøin, pøišel o nìkolik zubù a po tìle mìl spoustu podlitin. Býèí mu Jen pouhé tøi mìsíce pøed Bounchanovým propuštìním byl ve Vietnamu zatèen jeden z jeho spolupracovníkù, 9

ètyøiašedesátiletý Ly A Pao. Tento køesan pochází z kmene Hmong a byl ji nìkolikrát uvìznìn kvùli svým evangelizaèním aktivitám. Pao koná cesty mezi nìkolika sbory v horách, kde distribuuje køesanské knihy, CD disky a Bible. Kdy se pøed více ne šesti lety dostal do vìzení, pøinutili ho policisté, aby se postavil na ètyøi a napodoboval býka. Od té doby mu ve vìzení øíkali s posmìchem Býèí mu. 8. prosince 2011 byl Pao opìt zatèen. Nic mu nepomohlo, e byl nanejvýš opatrný, aby nevzbudil nikde podezøení. Pøi poslední cestì však svoji zásadu minimalizovat dobu návštìvy konkrétního místa porušil. Dùvodem byla radost nad tím, e se v oné vesnici obrátily ke Kristu tøi nové rodiny. Tamní kazatel byl touto skuteèností velmi povzbuzen a pøemluvil Paoa, aby u nich nìjakou dobu zùstal a pomohl mu vzdìlávat tyto nové vìøící ve víøe. A tak Pao nové køesany uèil, jak se mají modlit, jakým zpùsobem si mají èíst Bibli, jak mají zpívat chvalozpìvy a dalším obvyklým vìcem. Policie však Paoa brzy vyslídila a okamitì zatkla. Pøi vyšetøování mu policisté vyhroovali, e rodiny nových vìøících z vesnice vyenou. Kdy Pao namítl, e by ony tøi rodiny mohl vzít k sobì a nechat je hospodaøit na své pùdì, popuzený policejní vyšetøovatel ho udeøil zprudka do tváøe. Ve snaze bránit nové køesany, Pao øekl: Bez ohledu na to, co mnì mùete udìlat, nedokáete mnì odradit od toho, abych zvìstoval poselství spásy v této vesnici. Budu i nadále všem lidem hlásat evangelium, aby byli spaseni. Smrti se nebojím. Pao byl vsazen do vìzení, kde ho vysvlékli do naha a takto musel spát na chladné betonové podlaze bez jakékoli pøikrývky. Ale ta nejhorší muka mìla teprve pøijít. Kdy se oblastní policejní náèelník dovìdìl o jakémsi èlovìku, který odmítá poslouchat úøady, pøišel sám do Paovy cely a zaèal ho pln vzteku kopat do bøicha. Další kopance mu uštìdøil pøímo do oblièeje, pøièem mu vyrazil nìkolik zubù. Policejní náèelník byl oproti Paovi hømotné postavy a své kopance vedl s takovou intenzitou, e køesanskému pastorovi zaèalo jít doslova o ivot. Plukovník zuøivì kopal Paoa pøímo do hlavy. Pak ho popadl, vytáhl z cely a srazil ho ze schodù. Okolo stojící policisté následnì leícího Paoa radìji popadli a zamkli do nìjaké místnosti, aby ho uchránili pøed bìsnícím plukovníkem. Dva dny po tomto incidentu se policejní Navzdory mnoha výhrùkám, zatèením a bití se Pao vrátil ke své duchovní slubì mezi kmenovými køesany v horách. 10 náèelník objevil znovu a tentokrát si všiml, e pastor má na krku pøívìšek s køíkem. Plukovník zaèal ihned vøískat: Vezmìte mu okamitì ten køíek! Pao však odmítl

Vietnamští køesané kráèí uprostøed noci dunglí na své pravidelné tajné noèní shromádìní. køíek sundat a tak ho plukovník zaèal opìt zuøivì mlátit do oblièeje. Pak mu pøikázal, aby si zase sundal šaty a nahý musel opìt bez hnutí stát u zdi. Mezitím se plukovník notnì posilnil alkoholem a pak opilý pøi kázal pastorovi, aby se mu klanìl. Ten však nìco takového odmítl se slovy: Nebudu se klanìt ádnému èlovìku, èest a chvála patøí jen mému Pánu. Jako zázrakem byl Pao propuštìn jen dva týdny po støetu s policejním náèelníkem. Úøady mu zkonfiskovaly dva mobilní telefony a následnì ho 23. prosince propustily. Tento odváný køesan se vrátil ke své rodinì s mnostvím podlitin a modøin. Radost ze svobody a ze shledání s rodinou i spoluvìøícími však byla silnìjší ne utr- ené rány. Pao mìl také velkou ra dost ze zprávy, e ony tøi nové rodiny vìøících zùstaly stát pevnì ve víøe i pøes silný tlak, který na nì úøady vyvíjely. To ho ještì více posílilo v odhodlání, aby pokraèoval ve svých misijních aktivitách. Asi týden po svém propuštìní odcestoval Pao do Hanoje, aby se tam zúèastnil studijního biblického semináøe. Pøi této pøíleitosti se také setkal se zástupci Hlasu mu èedníkù, kteøí mu darovali mnoství evangelizaèního materiálu. Naši zástupci mu rovnì obstarali potøebné zdravotní ošetøení, zahrnující i dentální péèi. Chceme i nadále podporovat tohoto odváného bratra, který hlásá evangelium nehledì na nebezpeèí, které mu tím hrozí. Tajná køesanská konference, kterou vietnamští køes- ané uskuteènili v jedné jeskyni v dungli. Na této konferenci kázal jistý cestující kazatel. Zákon v jeho kapse Dalším vietnamským pas torem, který prošel podobnými potíemi s policií, je Ma Toa z kmene Glai. Avšak jako nìkdejší èlen komunistické strany tento pastor dobøe ví, co mu vietnamský zákon dovoluje ohlednì 11

sdílení víry a tak vyuívá pøíleitostí, které mu i ta formální komunis tická legislativa dává. Dvaašedesátiletý pastor Ma spravuje devìt kongregací, které dohromady èítají asi osmnáct set vìøících. Ma se stal køesanem v roce 1996 a to záhy poté, co pøeèetl Nový zákon, patøící jeho synovci. Kdy pozdìji celá jeho rodina one mocnìla, vzpomnìl si Ma, jak èetl o Jeíšových uzdraveních. V té dobì ji dvanáct èlenù z jeho pøí buzenstva zemøelo. Ma proto poádal jednoho pas tora, aby se modlil za jednoho mladého synovce, který byl po této modlitbì skuteènì uzdraven a odevzdal svùj ivot Bohu. Po této zkušenosti se Ma vrátil do své rodné vesnice a zaèal druhým vyprávìt o Bohu. Tøebae v této vìci nemìl ádnou zkušenost vìdìl pouze to, co èetl v evangeliích a co mu øekl pastor pøišlo na základì jeho svìdectví za jediný rok kolem stovky lidí ke Kristu. Pøed svým obrácením byl Ma zástupcem policejního náèelníka a také èlenem komunistické strany. O práci však pøišel v roce 1997, kdy se jeho nadøízení dovìdìli o tom, e se Ma obrátil ke Kristu, a o rok pozdìji byl zatèen. Dreli mì po tøi dny a tloukli, protoe jsem patøil pøedtím k nim a byl jsem v komunistické stranì, øíká Ma. Právì èerstvì po svém obrácení hovoøil Ma s øadou svých bývalých soudruhù a devìt z nich také pøivedl k víøe. V oblasti, kde Ma pùsobí, èelí køesané mnoha úøedním omezením. Nesmìjí se scházet ve skupinách o více jak dvaceti lidech a na rozdíl od ostatních vesnièanù jim úøady odpírají rùznou podporu. Vedle toho zde úøady zakazují vlastnit Bible, a proto jsou køesané nuceni veškeré knihy ukrývat a èíst si v nich jen v noci. Kdy Ma jde do nìjakého shromádìní kázat, má sebou jen ruènì psané kázání, Bibli radìji nechává doma v úkrytu, aby mu ji policie pøípadnì nezabavila. Co však má Ma u sebe vdycky, je výtisk vietnamského zákoníku, který pouívá pøi zadrení policií na svou obranu. Navzdory úøední šikanì a omezením, pokraèuje Ma ve své slubì a je i nadále pøipraven šíøit nadìji evangelia. Znamení a zázraky Pastor Malo mìl touhu pøinést evangelium ke kmenùm B ru. Kmen B ru se dìlí na západní, jeho pøíslušníci ijí na území pøi obou stranách hranice mezi Laosem a Thajskem, zatímco východní kmen B ru obývá hranièní území mezi Laosem a Vietnamem. Oba kmeny však hovoøí odlišným dialektem. Kmen B ru byl misijním polem pastora Malo po øadu let a musel pøi své èinnosti potýkat s úklady domorodých èarodìjù a léèitelù, kteøí si udìlali výnosnou ivnost ujaø mením tamních farmáøù prostøednictvím èerné magie, léèitelství a rituálù pøivolávajících úrodu. Farmáøi, kteøí ji tak bojovali o nasycení svých rodin, pak tìmto šarlatánùm obìtovali býky, rodinné dìdictví i èást úrody, aby za to obdreli prázdné sliby, klamné uzdravení nebo pøízeò štìstìny. Rozèarovaní farmáøi, kteøí touili po 12

opravdové nadìji pak otevírali sluch evangeliu. Pastor Malo putoval od vesnice k vesnici a kázal evangelium a vydával svìdectví o víøe v Krista. Kamkoli pøišel, nacházel dychtivì naslouchající vesnièany a mnozí na jeho kázání reagovali pokáním a vroucím úsilím získat spasení skrze víru v Jeíše Krista. Èasto, kdy lidé pochopili, e pastor Malo je Boím muem, ádali ho o modlitbu za uzdravení Pastor Malo (vlevo) se èasto modlil za uzdravení nemocných vesnièanù a jeho modlitba došla vyslyšení. nìkoho z èlenù rodiny. Pastor Malo vzpomíná, e mnohokrát, kdy se modlil za nìkoho nemocného, došlo opravdu k uzdravení. Tato znamení se pak stala pøíleitostí pro další kázání a pùsobila ještì horlivìjší zájem vesnièanù. V roce 1998 byl pastor Malo za kázání kmenu B ru zatèen a na týden uvìznìn. Úøedníci se pokoušeli zastavit moji køesanskou èinnost, abych ji neobracel lidi ke Kristu a nevznikala tak nová spoleèenství. Policisté na nás pøichystali past a chytili mì spoleènì s dalšími devíti vìøícími, vypráví pastor Malo. Pastor Malo si uvìdomuje dùleitost uèednictví a vyuèování tìch, kteøí nové spoleèenství duchovnì spravují. Prosil jsem Pána, aby mi ukázal správný postup a zpùsob, jak mám nové vìøící vyuèovat. Pastor Malo øíká: Vím, e noví vìøící mají velké obavy. Prosil jsem za moudrost, jak jejich víru posílit, aby byli od strachu osvobozeni. Pastor Malo prohlašuje, e všech devìt vìøících, kteøí s ním byli tehdy zatèeni, se po svém propuštìní cítili ve víøe ještì silnìjší. O mìsíc pozdìji však byl pastor Malo zatèen znovu. Tentokrát ho dozorci odvedli do cely, kterou obývali pachatelé váných kriminálních deliktù. Proè jsi tady? ptali se ho tito noví spoluvìzni. Nìkoho jsi zavradil anebo jsi lupiè? Jsem jen køesanský pastor, odpovìdìl Malo a hned jim zaèal vydávat svìdectví. V krátké dobì se pak všichni tito zloèinci obrátili ke Kristu. Úøady se pokusily pastora vydírat a nutit ho, aby víru v Krista zapøel. On však naprosto nekompromisnì odmítal. Vìzeòské dùstojníky to rozhnìvalo natolik, e pastora Malo a další tøi køesany pøemístili do cely, kde nebyla ádná toaleta a k tomu jim ještì svázali nohy øetìzy a na ruce jim dali elízka. V takových podmínkách pak byli tito vìøící tøi a pùl mìsíce. Pozdìji k nim ještì pøibylo dalších pìt vìzòù. Kadý den nám dovolili se krátce omýt ve kbelíku s vodou, který byl v rohu místnosti vzpomíná pastor Malo. Tøebae to byla jen trocha vody, 13

Kmenoví pastoøi v horách na hranici Vietnamu a Laosu pouívají ke køtìní nových vìøících všechno, co je právì pøi ruce. 14 vdy jsme se usilovnì jako o závod myli a na kotníky jsme si dávali vlhké o hadry abychom si alespoò trochu ulevili od bolesti z nasazených pout. Dozorci pøi této proceduøe vdycky køesanské vìznì vybízeli, aby se zøekli víry a tak získali okamité propuštìní. To však všichni odmítali. Pak se stalo, e se do cely dostaly blechy. Blechy náš štípaly a pøivodily nám tak velké útrapy, e to bylo doslova nesnesitelné. Všichni jsme volali k Bohu a prosili ho, aby nám pomohl, vzpomíná pastor Malo. A naše modlitby byly skuteènì vyslyšeny. Najednou se v cele objevily mravenci, kteøí všechny blechy v krátké dobì serali. Byl to pro nás skuteèný zázrak a mìli jsme z toho takovou radost, e kdy nás dozorci vidìli, domnívali se, e jsme ji pøišli o rozum! Pastor Malo øekl pracovníkùm Hlasu muèedníkù, e bìhem prvních dvou týdnù nedostali v oné cele nic k jídlu ani pití. Avšak na zadní stìnì vedla vodovodní trubka do jiné cely, která øádnì netìsnila. A tak vìzni mohli pít vodu vdycky, kdy ji bìhem dne pouštìli. Dozorci byli udiveni naším stavem, ale nepøišli na to, odkud vodu máme, vypráví pastor Malo. Kdy byl nakonec propuštìn, okamitì se vrátil ke své pøedchozí èinnosti a dál kázal a vyuèoval. Dnes èítá sí domácích sborù, které pastor Malo mezi kmenem B ru v Laosu zaloil, pøes ètyøi tisíce vìøících. Jeho sluba je sycena smìlou vizí mobilizovat v tìchto sborech nové misionáøe. Mám velkou touhu vidìt køesany napøíè celým Hlas muèedníkù zásobuje køesany v jihovýchodní Asii literaturou, krátkovlnnými pøijí maèi, které umoòují poslouchat køesanské vysílání ze zahranièí. Na snímku kontaktní pracovník naší misie rozdává mezi vìøícími Bible pøímo na shromádìní. kmenem B ru. Souèasnì však touím vidìt, jak misionáøi z kmene B ru káou evangelium dalším kmenovým skupinám, prohlašuje

Malo. Aby se tak stalo, potøebujeme získat a vzdìlat další církevní pracovníky. Mým cílem je vytvoøit v kadé oblasti misijní tým. Pastor Malo má víru, která svou realizaci spatøuje v pùsobení moci Boí. Pamatujme na nìho a další odváné køes any jihovýchodní Asie ve svých modlitbách. Naše misie chce tyto naše spoluvìøící podporovat ze všech sil. Materiály které rozdáváme mezi vìøícími jihovýchodní Asie. Na obrázku je radostnì pøijímá bratr Pao (viz výše). Pronásledování je jisté Zákony ani omezení nedokáou Dinh Van Hoanga zastavit. Tento hømot ný mu je vášnivým kaza telem evangelia mezi svým lidem kmenem K Dong obývajícím vietnamské støe dohoøí. Pøíslušníci kmene K Dong jsou velmi chudí a všechno, co mají, vìtšinou spotøebují na obìti svým animistickým bostvùm bohùm øek, hor nebo starých stromù. Za deset let své evangelizaèní èinnosti zaloil Hoang šest sborù a pokøtil na ètyøi stovky nových vìøících. Pøitom ale utril také mnoství ran, pøeil dva pøípady, kdy mu opravdu nepøátelé uklá dali o ivot a sedmkrát mu úøady nechaly strhnout obydlí. Také se úøedníci pokoušeli Hoan ga a další vìøící zlákat tím, e jim nabídli postavit dùm, ovšem za podmínky, e se zøeknou své víry v Krista. Hoang nìkdy propadal sklíèenosti a sám se divil, proè pokraèuje ve slubì Bohu. V takových chvílích mu Duch svatý vdy poukázal na význam pronásledování. Jeíš sám trpìl a aby zachránil svìt, musel pøinést obì. Kdo jsem já, abych odmítal utrpení, které Jeíš pøece sám pøedpovìdìl. Za deset let své sluby Hoang podle svých slov pochopil, e lidé, kteøí nevyjdou zvìstovat evangelium, také nezakoušejí pronásledování. Komunistické úøady v jihovýchodní Asii se rozhodly sloit dùvìru v moudré vìci tohoto svìta v moc, finanèní úspìch, prchavé potìšení a sobectví. Víra je pro nì jen bláznovstvím. A pøesto Bùh pouívá lásku a víru tìch, které lze povaovat za slabé a pošetilé, aby zahanbil ty silné a moudré. Smìlou víru našich spoluvìøících v Laosu a Vietnamu mùeme pouívat jako vzor evangelizace pro všechny vìøící, a to i pro nás, kteøí ijeme ve svobodném svìtì. Spíše ne trvání na tom, e si musí nejprve osvojit vìtší biblické poznání, vykroèili tito lidé ve víøe a snaí se sdílet všechno, co vìdí o Jeíši s ka- 15

dým s kým se setkají. Spoleènì s Pavlem a dalšími apoštoly mají privilegium stát se blázny pro Krista (1 Kor. 4,10a). Hlas muèedníkù, USA, srpen 2012 S V Ě D E C T V Í P R O N Á S L E D O V A N Ý C H K Ř E S Ť A N Ů 16 Myanmar Svìdectví Khina Kdy mu bylo šest, poslali rodièe Khina do buddhistického kláštera. Khin byl velmi vnímavým studentem a brzy na sebe pøitáhl pozornost pøedstaveného kláštera, který ho povaoval za výjimeèné dítì. Tento pøedstavený mu jednou dokonce øekl: Ty budeš jednoho dne povolán na moje místo. Kadý den Khin šest hodin meditoval a uèil se buddhistickým naukám. Jeho cílem bylo poznávat a praktikovat buddhismus. A ji ve vìku osmnácti let se Khim stal opravdu pøedstaveným kláštera. O dva roky pozdìji Khin onemocnìl vánou jaterní chorobu a nebyl schopen podle svého zvyku dál nìkolik hodin dennì meditovat ani vykonávat další náboenské pøedpisy a povinnosti. Musel se vrátit ke svým rodièùm a být odkázán na jejich péèi. Jeho zdravotní stav se však nadále zhoršoval a do situace, e nebyl schopen bez pomoci ani stát. Vzhledem k orgánové nedostateènosti tìlo zadrovalo mnoství tekutiny pùsobící takové otoky, e nedokázal po øádnì ani otevøít oèi nebo mluvit. Zhoršoval se mu dech. Kdy ho rodièe odvezli do nemocnice, lékaøi prohlásili, e nemá šanci na uzdravení. Byl jsem naprosto zoufalý, vìdìl jsem, e umírám. Pak si Khin vzpo mnìl na slova z evangelizaèního traktátu, který mu dala jedna køesanská známá. Ta slova znìla: Já jsem Hospodin, já tì uzdravuji. Tehdy Khin vykøikl k Bohu: Boe, jestli ty jsi pravý Bùh, prosím, zachraò mnì! V ten okamik jsem po cítil, jako by se nìkdo Tím e se Khin obeznámil s buddhismem tak øíkajíc z první ruky, stal se z nìho evangelista, který dokáe vhodnì a citlivì oslovit své krajany. Touí, aby své poznání a zkušenosti mohl pøedat co nejvìtšímu poètu lidí. dotkl mé kùe, vypráví Khin. Otevøel jsem oèi, ale nikdo na pokoji nebyl. Cítil jsem, e ji dokáu hýbat lépe rukama a tak jsem se

posadil. Kdy lékaøi a rodièe vidìli zmìnu, která se se mnou stala, nevìøili svým oèím. Byl to opravdu zázrak! Khin ale o své modlitbì nikomu neøekl. Po nì kolika dnech pozorování v ne mocnici byl propuštìn domù a jeho zdravotní stav lékaøi oznaèili za uspokojivý. Kdy se ještì více zotavil, navštívila Khina ona køesanka a pozvala ho na shromádìní do kostela. Khin se však snail vymluvit. Ta se ale odradit nadala a zvala ho pokadé, kdy Khina navštívila. A tak Khin nakonec šel. Na shromádìní pastor vyprávìl o tom, e Bùh má oèi, uši i ústa a proto slyší i hovoøí k èlovìku. Toto poselství bylo výraznì odlišné od buddhistického uèení, které Khin tak dùvìrnì znal. Kdy toho veèera ulehl do postele, modlil se k Bohu: Pokud jsi to byl opravdu ty, kdo jsi mì v nemocnici uzdravil, pak ke mnì promluv jasnì. Kdy se pak pokoušel usnout, uslyšel najednou jasnì vnitøním hlasem: Khine, jsi mùj syn. Následnì Khina zaplavil pocit míru a bezpeèí a on se rozhodl, e svùj ivot odevzdá Bohu. Po této události zaèal Khin pravidelnì chodit jednou týdnì do kostela, ale tak, aby o tom nikdo z jeho rodiny nevìdìl. Kdy se ho doma zeptali, kam jde, øekl jim e jde do pagody. V té dobì ji cítil povolání, e má kázat svým krajanùm evangelium, ale nemìl zatím odvahu se ke svému novému pøesvìdèení pøiznat. Kdy mu bylo jednadvacet let, navštívil pøi jedné pøíleitosti køesanský tábor, kde byl pokøtìn. Po této události poprvé jasnì porozumìl dùle- itosti veøejného pøi znání se k víøe. A tak Khin o své zmìnì doma koneè nì povìdìl. Rodina byla z jeho pøiznání pobouøena a šokována. Skuteènost, e se stal køesanem, vnímali jako zradu. Jsme pøece buddhisti, køièeli na nìho. Jeho bratøi s ním od té chvíle zacházeli špatnì a dokonce ho nìkolikrát Tyto myanmarské dìti ètou pøíbìh o Jeíši v ilustrované kníce, kterou v jejich jazyce vytiskla naše misie. Vláda v Myanmaru usiluje o národní jednotu jeden jazyk, jedna etnicita a jedno náboenství. Tento transparent u silnice varuje, e kdokoli se pokusí tuto jednotu narušit je povaován za nepøítele. 17

zbili ve snaze pøimìt ho, aby se své víry vzdal. Kdy ale Khin dál rezolutnì tr val na svém a svoje pøesvìdèení nehodlal zmìnit, øekla mu jednoho dne matka, aby odešel z domu: Ji nejsi více mùj syn, u se nevracej, prohlásila. Bude z tebe ebrák! Khin jí na to odpovìdìl: Mùj Bùh je ivý, to se ne sta ne! Následující ètyøi roky strávil Khin v biblické škole, kde studoval Boí slovo Myanmar vesnicemnoho vesnic v Myanmaru bylo a pøipravoval se pro svoji ponièeno záplavami a krutou neúrodou v loòském roce. Mnozí zde potøebují pomoc. køesanskou slubu. V poslušnosti Boího po volání pak zaèal se svoji evangelizaèní èinností. Jednoho dne Khina zatkla policie pøímo ve chvíli, kdy vydával svì dectví a obvinila ho, e je zlodìj. Policisté se po koušeli Khina vydírat s cílem, aby od nìho získali nì jaké peníze jako pokutu vý mìnou za propuštìní. Khin policistùm øekl, e peníze nemá. Proto ho uvìznili na tøi týdny, aby mu uštìdøili náleitou lekci. Ale ani ve vìzení nemìl Khin strach vydávat svì dectví. Hovoøil s ostatními vìzni. Nìkteøí ho se zájmem poslouchali, jiní mu nadávali, nì kteøí ho dokonce bili. Ale pøes všechny pøekáky zùstal i na tomto místì svìtlem. Nabízel modlitby nemocným a na jeho svìdectví zareagoval pokáním i jeden z dozorcù. Okamitì po propuštìní z vìzení pokraèoval Khin ve své døívìjší evangelizaèní slubì a podaøilo se mu zaloit nìkolik skupinek nových vìøících, sloených pøevánì z bývalých buddhistù. Ale i tito køesané ihned zakoušeli hnìv a nevraivost okolí, zejména svých nejbliších pøíbuzných. Khin stavìl na své vynikající znalosti buddhismu, která mu umonila vypracovat efektivní zpùsob evangelizace svých krajanù. Skupinky, které zaloil, se v nìkolika letech rozrostly na spoleèenství o více jak tøi sta èlenech. Pozdìji se mu podaøilo oslovovat lidi v oblasti, kde øádil cyklon Nargis. Khin mohl na vlastní oèi vidìt poehnání, které lidem víra v Krista pøináší, ale zakusil i protivenství. Nyní jeho zemì, která byla místem nepokojù a útlaku, prochází nadìjnými zmìnami. Hlas muèedníkù, Kanada, listopad 2012 18

Severní Korea Pøíbìh Jo Chung Hee Severní Korea je ji dlouhou dobu povaována za jeden z nejtemnìjších a nejizolovanìjších národù svìta. A pro køesany to platí v tomto temné království dvojnásobnì. Kdy v roce 1948 komunisté pøevzali vládu nad severní èástí Koreje, stal se Kim Il sung velkým vùdcem Korejské lidovì-demokratické republiky. Témìø okamitì nechal Kim zrušit všechny církve a snail se ze zemì zcela vymýtit køesanství. Podle odhadù v té dobì zmizelo na 300 000 køesanù a dalších 100 000 skonèilo v pracovních táborech. Témìø všichni køesané a knìí byli popraveni. Kim Il Sung v zemi zavedl novou filosofii zvanou èuèche, co v pøekladu znamená nìco jako sobìstaènost, která je jistou formou náboenství a jakousi znetvoøenou podobou køesanství. Kim jako syn køesanských rodièù a dokonce coby vnuk køesanského pastora prohlásil sebe nejvyšším vùdcem a bostvem a svého syna prohlásil za boího syna, èím ho de facto postavil na místo Jeíše. Severokorejci ještì i dnes horlivì uctívají Kim Il Sunga, a to podle èlánku 1., èást 1. stranic- kého zákoníku. Jeho synovi Kim Èong Ilovi byla pøiøknuta boské interpretace ideologie èuèche. Po více ne pùl století je obyvatelùm Severní Koreje vymýván mozek takovým zpùsobem, aby všechnu svou víru vkládali do slov a èinù obou Kimù. Pøi pohøbu Kim Èong Ila v minulém roce bylo slyšet, jak truchlící obyvatelé volají: Jak jsi nás mohl opustit? Co si nyní bez tebe poèneme? Na státní televizi jeden voják prohlásil: Lidé, hory, potoky i nebesa prolévají krvavé slzy, Satelitní snímek pracovního tábora è. 22, který leí v blízkosti èínských hranic. Nìkteøí tvrdí, e se v nìm konají rùzné experimenty na vìzních. Podle informací v nìm vykonává trest na padesát tisíc odsouzených. Pøíslušnice severokorejské armády projevují velikou lítost pøi pohøbu svého vùdce Kim Èong Ila. 19

aby vyjádøily své vìèné sbohem. Ale krvavé slzy nejsou pro Severokorejce nièím neobvyklým, zejména pak pro tamní køesany. * * * Jo Chung-Hee vyrostl v hlavním mìstì Pchjongjangu, v typické chudé severokorejské rodinì. Kdy zaèal chodit do tøetí tøídy, zapojil se do socialistického svazu mládee a brzy si pamatoval všechny pouèky, které si jako ák musel osvojit z ideologie èuèche (juche). Bylo mezi nimi i jakýchsi deset principù mezi nì patøí následující: Jsem Kim Il Sung, tvùj pán a bùh. Nebudeš mít jiného Boha mimo mne. Neudìláš si sobì obraz nièeho, co je na zemi nebo na nebi. Nebudeš se klanìt ádným modlám, jenom mnì, svému bohu, Kim Il Sungovi. Kadé setkání mládee zaèínalo a konèilo spoleènou písní k oslavì velkého vùdce. Na závìr setkání pronesli tuto modlitbu: Mùj otèe, mùj velký vùdce, následuji tì, zachovám vìrnost tobì jedinému. V deseti letech se Jo pouèil o tom, jak mají Severokorejci pohlíet na misionáøe. Ve školní uèebnici si pøeèetl fiktivní pøíbìh o mladém hladovìjícím severokorejském chlapci, který sebral jablko, které spadlo ze stromu patøícímu americkému misionáøi. Chlapec ale váhal, zda má jablko sníst, protoe to povaoval za kráde. Tu se ale náhle objevil èernì odìný misionáø s velkým køíem na krku, chlapce popadl a obvinil ho z krádee. Pak vydìšeného hocha svlékl do tílka, pøivázal ho ke stromu, ze kterého jablko spadlo, a na èelo mu perem namáèeným do kyseliny vyleptal nápis zlodìj. Uèebnice ještì navíc obsahovala obrázky misionáøe se zlomyslnì krutou tváøí. V dùsledku takových falešných pøíbìhù se u severokorejských dìtí pìstuje podvìdomý odpor a strach z misionáøù. Kdy Jo dospìl, chtìl vstoupit do komunistické strany, ale vzhledem k tomu, e jeho otec mìl nìjaké pøíbuzné v Jiní Koreji, byl z kádrových dùvodù odmítnut. Jo se vyuèil krejèím a v tomto øemesle vynikal tak svoji zruèností, e byl dokonce vybrán, aby ušil jezdecký oblek pro Kim Èong Ila. Práce se Kresba v pchjongjangském muzeu nenávisti, které líèí severokorejských dìtem, jak krutí jsou ameriètí misionáøi a lékaøi. 20 mu znamenitì povedla a velký Kim Èong Il byl natolik spokojený, e za odmìnu zaøídil, aby byl Jo pøijat do komunistické strany. Jo tím také získal vyšší pøídìl rýe na mìsíc 600 gramù. Tøebae Jo neznal osobnì ani jednoho køesana, vìdìl na druhé stranì velmi dobøe, co se stane tìm, kteøí se odváí promluvit o køesanské víøe. Takoví lidé prostì zmizí v jednom z mnoha koncentraèních táborù, ve kterých v souèasnosti ivoøí podle urèitých zdrojù kolem 250 000 lidí. Køesané jsou

odsouzeni velmi èasto s celou rodinou na patnáct let nucených prací. Vìtšina lidí však v tìchto táborech neije déle jak deset let. Mnozí z vìzòù dávají radìji pøednost sebevradì. Po dle nìkterých odhadù je v souèasnosti v pracovních táborech uvìznìno kolem 30 000 køesanù. Kdy se Jo stal èlenem strany, mìl výsadu pøihlásit se na práci do Ruska. Tam mohl vydìlat více penìz, a to pøes to, e musel z platu odvést mìsíènì 800 dolarù jako daò vládì. Zahranièní dìlníci v Rusku vydìlávali kolem tisícovky dolarù mìsíènì. Po zaplacení vládní danì a dalších poplatkù zùstalo severokorejským dìlníkùm padesát dolarù, které mohli poslat svým rodinám, co v Severní Koreji znamenalo královský pøíjem. Podle odhadù pracuje v zahranièí asi deset tisíc Severokorejcù, pøevánì z Pchjongjangu a kadý mìsíc tak získají miliony dolarù pro svou totalitní vládu. Kdy Jo ádal o udìlení víza, musel projít školením, kde jim byly zdùraznìny následující pøíkazy: Nehovoøit nikdy s ádným Jihokorejcem Nenavštìvovat ádné kostela a bohosluby Neshánìt Bibli Nepøijímat potravu na eleznièních stanicích bìhem cesty Jo nerozumìl jaký je dùvod tìchto naøízení, ale byl nadšený z mo nosti, e bude moci pracovat v zahranièí. Kdy pøicestoval do Ruska, uvidìl ji po cestì další dìlníky, jak si na nádraí berou jídlo od nìjaké laskavì vypadající starší eny. Nìkteøí z nich se dokonce vrátili ještì jednou pro pøídavek. Tyto eny zdarma nabízely znamenité jídlo, se kterým se strava, Dìti zapojené do Kim Il sungova socialistického svazu mládee v Pchjongjangu se uèí šíøit ideály èuèche. Severokorejští uteèenci sledují film o Jeíši v Podzemní univerzitì v jihokorejském Soulu. Tuto školu rovnì navštìvoval Jo. 21

kterou Jo znal z domova nedala vùbec srovnávat. Velmi se divil nad tím, proè má být tohle jídlo zakázané. Pozdìji se Jo dovìdìl, e ony štìdré eny byly køes anky a nabízením jídla se snaily kontaktovat dìlníky ze Severní Koreje. Bìhem svého pobytu také nabízeli Jo Bibli, aèkoli on nemìl ani ponìtí, o co jde. Po tøech letech práce v Rusku se stalo, e mu jeho šéf náhle odmítl vyplatit mzdu. Jo tudí nemìl monost zaplatit vládní daò. Zástupce severokorejské vlády mu záhy vzkázal, e jestli daò nezaplatí, bude poslán do pracovního tábora. V obavì o svùj ivot si Jo sehnal falešné doklady a odjel vlakem do Kazachstánu. Ve vlaku k nìmu pøistoupila nìjaká ena a mlèky mu nabízela køesanský medailonek. V domnìní, e ena je nìmá, dal jí Jo øíká: Prosím, modlete se za mnì, vím, e jsem na Boí cestì Jo nìjaké peníze a dar pøijal. Kdy k nìmu a vím také, e je to velmi nebezpeèné. Ale vdy jsem riskoval vila se mu náhle ona nìmá ena a on v tu na hranicích pøistoupil pohranièník, vyba- svùj ivot i pøedtím, ne jsem chvíli jakoby ztratil øeè. Zcela neèekanì ho znal Boha. Nemìl bych k tomu být nyní ještì ochotnìjší? pohranièník nechal být a odešel. A tak se Jo dostal za tìchto zvláštních okolností do Kazachstánu. Na jihokorejském velvyslanectví obdrel Jo azyl a po krátké dobì odcestoval do Jiní Koreje. Jak pøemýšlel o událostech, které vedly k jeho útìku, zašel Jo nìkolikrát do kostela. Vzhledem k odlišnému dialektu obou zemí, nerozumìl ovšem Jo tomu, co se èetlo z Bible, a proto ještì nemohl dojít k plnému poznání víry v Krista. Avšak vìdìl ji, jakou cestou chce v ivotì jít, a proto odjel do Soulu, kde se pøihlásil do biblické školy pro severokorejské uprchlíky. Tato škola nesla název Podzemní univerzita. Na této škole dostal Jo také koneènì Bibli ve svém vlastním dialektu. Kdy si v ní pak èetl Desatero, ihned si uvìdomil, jaká je zde nápadná podobnost s deseti principy èuèche. Kdy sledoval film o Jeíši, vidìl i zde povìdomé pøíbìhy, jen o Kim Èong Ilovi zde nebyla ádná zmínka. Kdy si Jo uvìdomil, e celá filosofie èuèche vznikla vlastnì sprostým vykradením Bible, odevzdal svùj ivot Kristu a rozhodl se stát misionáøem svému vlastnímu lidu. Prošel výukou Podzemní univerzity a dokonèil studia právì v dobì, kdy v jeho vlasti naøíkaly davy nad mrtvolou Kim Èong Ila, falešného boího syna. O tøi dny pozdìji byl ji na lodi smìøující do Ruska, kde nyní slouí s mnoha dalšími køesanskými pracovníky, které poprvé potkal, kdy byl ještì sám obèanem Severní Koreje. Vìtšina z tìchto køesanských pracov- 22