obsah Jak šel čas ve vzpomínkách z minulosti do současnosti...2 VFN má nového ředitele...5 Sestra budoucnosti...7 Blahopřání sestrám od Florence...11 Call centrum VFN...12 Videokonference...14 Onkologie a já...15 U nás u konkurence /vděkový dopis/...16 Fatou je naše...18 Preventivní program VFN pro pracovníky ÚOP...20 Stiff baby syndrom...21 Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se...22 Prof. MUDr. Jiří Widimský jr., CSc...22 Prof. MUDr. Václav Šimon, DrSc...23 Devadesátiny docenta Skály...25 Životní jubilea...25 Cena Časopisů lékařů českých...26 Vzdělávání formou E-learningu...27 STAPRO a projekt CEEQNET prezentovány v Bruselu...28 Děkovné dopisy...28 Sigmund Freud a areál na Karlově...29 Vyhlášení nejlepšího pracovníka ÚOP...32 Informační bulletin všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vydavatel: Stapro s. r. o. pro VFN Registrace: MK ČR E 13990 Odpovědní redaktoři: Bc. Petra Pekařová, Václav Kříž Jazyková redaktorka: Milena Hodanová Fotografie: Václav Kříž a archiv VFN Grafika titulní strany: Pavel Šťastný Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařová, ředitelství VFN, U Nemocnice 2, 128 00 Praha 2, materiály pro reklamu na adresu: Agentura PaP, Stapro s. r. o., Pernštýnské nám. 51, 530 02 Pardubice, tel.: 467 003 111 Náklad: 5 000 výtisků
Jak šel čas - ve vzpomínkách z minulosti do současnosti Anna Chrzová, hlavní sestra VFN v Praze Světová rada sester (ICN) v roce 1971 doporučila sestrám celého světa oslavovat v květnu Mezinárodní den sester (ošetřovatelství), vzpomenout Florence Nightingaleovou, nestorku moderního ošetřovatelství, zamyslet se nad svojí prací ve prospěch spoluobčanů a diskutovat další rozvoj profese. Každý rok upozorňuje vedení ICN na některé problémy, které se z celosvětového hlediska zdají pro sestry nejdůležitější. Témata oznamuje všem národním organizacím prostřednictvím zaslaného bulletinu a propagačním plakátem. Ve VFN jsme se k oslavám připojili poprvé v květnu 1996. Od té doby se každý rok také zamýšlíme se nad naší profesí. Letos je to tedy již podesáté, kdy spolu s oslavami rekapitulujeme svoji práci, pojetí péče a systém managementu. Vidíme, jak se i za tak krátkou dobu mnohé změnilo, jak se rozšiřují kompetence sester a jak se zvýšila důvěra v kvalitu naší práce. Uvádím výčet témat jednotlivých let doporučených ICN a současně vzpomínám na obsah čísel časopisu Nemocnice, každoročně věnovaných ošetřovatelství. Ti, kteří pracují ve VFN již déle, si vzpomenou - a naši následovníci si uvědomí - jak jsme se snažili zlepšovat a zviditelnit ošetřovatelskou péči ve VFN. Je to realita a pro nás naděje a krásný pocit, když si uvědomíme, že jsme položili základy něčeho, co ti, kteří nastoupí na naše místa, budou dále rozvíjet. 1996 ICN Ve světě se slaví Mezinárodní den sester. Hlavní sestra proto doporučila také slavit Mezinárodní den sester a u tehdejší ředitelky nemocnice ing. D. Kocourkové, CSc. jsme našly pochopení. Připravily jsme si jako základ oslavy zvláštní číslo tehdejšího časopisu nemocnice, který se jmenoval Zpravodaj Všeobecné fakultní nemocnice, a vydali jej v 1300 výtiscích. Na oslavě ředitelka nemocnice poděkovala sestrám a ostatním SZP, vyzdvihla jejich péči o vytváření prostředí nemocnice a promluvila i o začínajícím ošetřovatelském procesu jako o základní metodě sester, který si sestry budou určovat, plnit a kontrolovat samy. Pochválila nás za cestu, kterou jsme nastoupily z vlastního rozhodnutí a upozornila, že tato cesta umožní VFN úspěchy v konkurenci mezi zdravotnickými zařízeními. Slíbila, že pomůže sestrám rozšiřovat jejich profesní vzdělávání. Hlavní sestra ve svém projevu na začátku oslav krátce vzpomněla historie českých sester a upozornila kolik problémů profese má. Dále byla na programu profesní konference, tisková konference s novináři hlavních deníků a módní přehlídka. Byla přítomna řada hostů, účastnili se paní Livie Klausová, člen vlády pan Josef Lux, někteří umělci jako paní I. Janžurová, která byla členkou dozorčí rady VFN, nebo pan Vlastimil Harapes, šéf baletu Národního divadla. Mezi pozvanými byli i Josef Lux a Iva Janžurová. Vrchní sestra Červinková začala již tehdy psát svá nekonvenční zamyšlení. Tehdy pod titulem Věřte nevěřte nabídla veselé zamyšlení o tom, jak se zlepšily naše sestřičky. Naučily jsme se pracovat s počítači, zvládneme kódování, bodování, čísla osobní i neosobní, symboly středisek, pojišťoven a koní. Uvádí také svoji představu nové evropské sestry Taková bytost musí mít šarm a takt anglické královny, skromnost Popel-
ky, úsměv Mony Lisy, šetrnost pana premiéra, vervu a sílu stěhováka, rozměry Dolly Buster a obětavost Matky Terezy. 1997 ICN - Zdravá mladá populace. Šťastná budoucnost. Oslava se konala ve znamení myšlenky, která byla vyslovena v projevu prof. MUDr. Arnolda Jiráska v roce 1945 Nemocný snese spíše nešikovnou ruku, než studené srdce, kterou jsme doplnili mottem: Sestry ve VFN nabízí svým nemocným šikovnou ruku i vřelé srdce. Oslavy na Žofíně se zúčastnili umělci, například Iva Janžurová se svými kolegy, kteří účinkovali zdarma. 1998 ICN - Partnerství pro společné zdraví. Role sester v péči o uvězněné a zadržené. V tomto roce jsme prosadily, že čtvrté číslo časopisu Nemocnice bude věnováno naší květnové oslavě. V časopise jsou dva krásné úvodní články ředitele nemocnice MUDr. M. Holcáta a děkana 1. LF UK doc. MUDr. P. Hacha, Csc., kteří hovoří o práci sester a přejí jim šťastnou budoucnost. Hlavní sestra připomíná minulost sester počínaje Florence Nightingaleovou. Vyslovuje svoje přesvědčení, že kvalitních sester je nedostatek, že pro nás bude stále dost práce. Dnes už můžeme spočítat, kolik změn nastalo a jaké postavení ve VFN sestry získaly rozšířením vzdělání, svojí aktivitou, cílenou prací a od top vedení poskytnutými kompetencemi. Časopis je zaplněn příspěvky sester, které se zamyslely nad svojí prací a poskytovanou péčí. Program konference ukončila módní přehlídka uniforem sester. Následně jsme se přesunuly do divadla v Braníku shlédnout hru Vrátíš se ke mně po kolenou. 1999 ICN - Oslavujeme sesterskou minulost. Hlásíme se o svoji budoucnost. V časopise Nemocnice je článek Ke dni sester od zastupujícího ředitele VFN MUDr. P. Horáka, CSc., MBA, který začíná Máte ve svých rukou mnohé. Péči o pacienta, kontakt s jeho rodinou, administrativu. Vytváříte prostředí, ve kterém se všichni pohybujeme a na kterém nesmírně záleží. Přicházíme-li do práce s chutí, či nikoliv. Jste všudypřítomné, najdeme Vás na operačních sálech, v ambulancích, na lůžkových odděleních, laboratořích a jednotkách intenzivní péče. Když Vás nemáme, říkáme pacientům v ordinacích, aby se nezlobili, že když jsme sami, uděláme toho o mnoho méně. Nemáme-li Vás u lůžek, zavíráme je. Chceme po Vás stále více. Svěřujeme Vám stále více činností, kde již přestává stačit středoškolské vzdělání.den sester je tím pravým okamžikem se na chvíli zastavit a poděkovat Vám. Večer po oslavě jsme shlédly v divadle Braník představení Milionářka. 2000 ICN - Sestry jsou všude pro Vás. Zdravotní služba pro migranty, uprchlíky, vysídlence. Spolupracujte nebo pomáhejte sestrám. Nemocnici tíží nedostatek peněz, přesčasy a zákoník práce, o kterých píše tenkrát zastupující ředitel MUDr. P. Horák. Sestry uvažují, jak a proč je celosvětový nedostatek sester a jak to bude v budoucnosti u nás. V tomto roce zavádíme ošetřovatelský proces, jeho dokumentaci, individuální přístup k nemocnému. Po prvním cyklu vzdělávání některé absolventky hovořily o managementu jako o moderním slově, ale za důležitější považovaly vcítit se do pacienta a umět mu pomoci. Dnes vzdělávání managementu absolvovaly všechny vrchní a většina staničních sester, poznaly vhodnost těchto metod, které vytvářejí tvůrčí atmosféru na klinikách. A dokonce řada sester začíná některé metody managementu přednášet. Sestry konzultantky, edukátorky a další specialistky se staly ve VFN skutečně běžnou profesí i pro lékaře. Za dalších deset let, budou-li se vzdělávat, se mnohé z nich běžně stanou nepostradatelnou sestrou konzultantkou při organizování péče a při některých chorobách dokonce i členkami lékařského týmu. 2001 ICN - Sestry jsou všude pro Vás. Spojily jsme se proti násilí. Sestry jsou připraveny pro případné katastrofy. Na titulní stránce časopisu Nemocnice máme fotografii znázorňující různé specializace sester a naši touhu vytvářet týmy, které dále zlepší péči o pacienty a zaměstnance VFN. Hlavní sestra dostala při 210. výročí založení VFN z rozhodnu-
tí top managementu nemocnice poprvé příležitost promluvit ve velkém sále Karolina, historickém místě spojeném s 1. LF UK a její VFN. Mezinárodní den ošetřovatelství sestry slavily na parníku Vyšehrad. Zprávy z Hoderova dne a Jiráskova dne ukazují, že sestry již běžně mají svou sekci na lékařských konferencích. Od roku 2001 se pravidelně slaví Den ošetřovatelství na palubě parníku Vyšehrad. 2002 ICN - Sestry jsou všude pro Vás. Pečují o rodiny. Zajišťujeme zdraví žen. Bezpečí pacientům. Všichni musí mít přístup k čisté vodě. Slavnostní číslo Nemocnice informuje pracovníky VFN, jak pokračuje manažerské vzdělávání sester a co sestry považují za své priority. Proto názvy článků Učíme se jedna od druhé, Hodně štěstí a dobrou osobní kondici, Máme za sebou další krok, Hodnocení sester, ano či ne? Pyšně můžeme číst informaci o obdržení dekretu Wound Friendly Hospital od firmy Johnson&Johnson. Některé články informují o specializaci sester jako Práce dietních sester ve VFN, jiné přinášejí informace o změnách teorie a praxe. 2003 ICN - Sestry bojují proti stigmatu AIDS. Pečují o všechny. Pomáhají v informovanosti pacienta. V tomto roce měly sestry VFN a 1. LF UK řadu problémů, které oslavu Mezinárodního dne sester odsunuly z hlavní pozornosti našeho nemocničního časopisu. Přesto doc. PhDr. M. Staňková rekapitulovala krátce historii rozvoje ošetřovatelství od založení VFN, tedy od roku 1790. Jsme hrdé na to, že pracujeme v zařízení, které už od svého založení je kolébkou rozvoje sesterské profese. Viceprezidentka ČAS, asistentka hlavní sestry VFN R. Wagnerová, publikovala zamyšlení nad tím, co pro nás znamená Česká asociace. 4 sestry VFN obdržely plaketu se symbolem úsměvu za dobrou práci, protože si myslíme, že Úsměv sestru nestojí nic, ale znamená pro nemocného mnoho. 2004 ICN Sestry spolupracují s chudými. Sestry proti chudobě. ICN i nadále doporučuje matkám kojení dětí a nutnost zajišťovat jim substituční mléčnou stravu. Znovu se zdůrazňuje nebezpečí pro děvčátka některých zemí, kde se jim provádí po narození operační mutilace genitálu. Doporučuje se, aby tam, kde se objevila tendence používat profesní jméno sestra mimo zdravotnictví, bylo toto označení hájeno jen pro zdravotnickou profesi. Národním organizacím se navrhuje vyjasňovat role sester ve zdravotnictví, aby byla pochopena náplň profese sester. Děkan fakulty, prof. MUDr. Štěpán Svačina DrSc., MBA publikoval článek Etické problémy zdravotnictví z pohledu sester. Začíná myšlenkou Profese sester a profese lékaře se vzájemně významně doplňují. Ve většině situací nese sestra odpovědnost za jednu odbornou činnost a lékař za jinou odbornou činnost. Sestra je však obvykle Součástí oslav bývá často módní přehlídka nejen pracovního oděvu, ale také společenského a sportovního oblečení.
pacientovi blíže a pacient jí klade více otázek. Sestra bývá také první, kdo se s pacientem v nemocnici setkává a posledním, kdo se s ním při propuštění nebo překladu loučí. Článek šéfredaktorky časopisu Florence PhDr. J. Škubové hodnotí konferenci, kdy bylo telemostem propojeno několik pražských a mimopražských pracovišť, aby více sester mohlo navzájem komunikovat a diskutovat. 2005 ICN - Sestry pro bezpečí nemocných. Obálka slavnostního čísla časopisu Nemocnice byla vyzdobena fotografiemi sesterských odznaků a fotografií známého kahanu, který je symbolem Florence Nightingaleové. Na akci Sestra roku 2004 byly vyznamenány za celoživotní práci sestra R. Wagnerová, viceprezidentka ČAS a asistentka hlavní sestry VFN, a jako sestra roku oboru nemocniční péče vrchní sestra K. Moravcová, která se také zúčastnila světového kongresu WHO v Ženevě. Při oslavě na parníku ředitel nemocnice MUDr. P. Horák, CSc., MBA, odměnil za vynikající práci vrchní sestru Marii Jakšovou, sestru Markétu Koutnou a sociální sestru Janu Malou. Rok 2006 ICN Bezpečné ošetřovatelství šetří životy. V tomto roce opět pořádáme celonemocniční oslavu na parníku, kam jsme pozvaly s námi spolupracující hosty a nejaktivnější pracovníky ÚOP (Úseku ošetřovatelské péče) jednotlivých pracovišť, z nichž ředitel nemocnice odmění několik nejlepších. Pomalu se stává ve VFN zvykem, že další setkání sester a ostatních pracovníků probíhá na jednotlivých pracovištích. Konference k této příležitosti má téma Propojení managementu s praxí. Závěrem vzpomínek na naši práci děkuji všem aktivním spolupracovníkům ÚOP za naplnění deseti úspěšných let, základu dalšího rozvoje péče o pacienty ve VFN! (Pozn. Témata, která doporučuje ICN, jsou určena všem národním organizacím sester, kterých je více než 150. I když nám některá z nich mohou připadat zdánlivě bezpředmětná, uvažte, jak se zvyšuje migrace sester a jaké problémy mají mnohé země s jejich nedostatkem a také s rozvojem zdravotnictví.) VFN má nového ředitele Od 1. května 2006 byl ministrem zdravotnictví MUDr. Rathem jmenován do funkce ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA. Redakce časopisu Nemocnice položila novému řediteli několik otázek: 1. Jakou roli hraje VFN ve Vašem profesním životě? S naší nemocnicí jsem se poprvé setkal v roce 1974 jako vykulený středoškolák při přijímacím řízení na lékařskou fakultu. Tehdy jsem téměř ani nerozeznával jednotlivé budovy. Nyní v tomto areálu pracuji od ukončení základní vojenské služby dvacátý pátý rok. Nastoupil jsem po konkurzu na I. chirurgickou kliniku. Postupně jsem složil atestace z chirurgie I. stupně v roce 1984 a druhého stupně 1992. V klinickém životě jsem se věnoval chirurgii, její
výuce i výzkumu. Po první atestaci jsem pracoval v kardiochirurgickém týmu I. chirurgické kliniky a věnoval se i intenzivní péči v chirurgii. Styl práce kliniky vyžadoval k zajištění pohotovostních služeb a výuky také znalost všech podoborů chirurgie pěstovaných na klinice. Po reorganizaci chirurgických klinik jsem zůstal na I. chirurgické klinice a věnoval se zejména problematice intenzivní péče v chirurgii. Výzkumná práce byla v letech 1985 1990 zaměřena především onkologicky a později směrem k problematice pooperační a poúrazové odezvy organismu. Po zavedení systému zdravotního pojištění jsem se touto problematikou začal zabývat hlouběji a od roku 1997 jsem svůj čas dělil mezi kliniku a problematiku ekonomiky a řízení. Přesněji: o něco jsem prodloužil dobu pobytu v nemocnici. Po několik let jsem působil jako primář kliniky. Vývoj mne zavedl na židli náměstka pro léčebnou péči. Řadu hodin jsem v uplynulých letech věnoval promýšlení koncepcí a plánů rozvoje kliniky i nemocnice. Časté služby a práce do večerních hodin nebyly nejlepším přínosem do domácnosti. Všeobecná fakultní nemocnice samozřejmě v časovém sledu FNI a VFN spolu s 1. LF jsou instituce, kde jsem studoval a učil se medicínu, kde jsem prožil řadu let v dobrém i horším. Vždy jsem zde nacházel dobré spolupracovníky a zejména učitele. Doufám, že i já jsem v tomto směru nevybočoval z řady. 2. Co v sobě skrývá pozice ředitele jedné z největších fakultních nemocnic v ČR? Pozice ředitele je viditelná zvenčí i zevnitř nemocnice. Spojuje roli reprezentanta nemocnice s nutností bojovat o její zájmy navenek s úkoly udržet nemocnici jako konsolidovanou organizaci. Je důležité podchytit a správně směrovat entusiasmus všech lidí v nemocnici, aby se nevyčerpával bezúčelně. Zákonitě nelze vyhovět představám všech. Je však nutné, aby ředitel uřídil správný směr i bezpečnost plavby nemocnice vpřed. Každá práce má svůj styl a odpovědnost. Ze zákona je ředitel zodpovědný prakticky za vše. To není stesk, ale fakt, na kterém je založen princip řízení. Samozřejmě, že práce ředitele skrývá i příjemné okamžiky společenského charakteru spojené s otevíráním rekonstruovaných oddělení, předáváním cen kolektivům nemocnice či fakulty. Často jsou to činnosti, které si většina lidí spojuje s pozicí ředitele. To je však jen pozlátko, které je možné jen tehdy, když většina lidí efektivně pracuje. To zajistit, je hlavní úkol ředitele. 3. Co je pro Vás v nové funkci nejtěžší? Nejtěžší sestavit žebříček obtížnosti je možné z několika pohledů. Není snadné škrtnout většinu volných večerů, není snadné omezit klinickou aktivitu, není snadné řešit personální otázky. Takových úskalí nalezne každý řadu i ve své práci. Naštěstí některé těžké úkoly mám usnadněny tím, že v nemocnici a na fakultě je řada schopných a pracovitých lidí, kteří mají rádi naši almu mater. Za nejtěžší považuji v současné době nastavení času mezi řízení, vlastní práci a komunikaci se spolupracovníky z nemocnice a fakulty. Poslední uvedená činnost není poslední svým významem, ale naopak. Přináší inspiraci i nutnou korekci názorů, nápadů i práce. 4. Měl jste již čas přemýšlet o významnějších změnách v rámci VFN? O významnějších změnách ve VFN přemýšlím již déle. Ne snad proto, že by bylo třeba mnoho měnit skokem, ale vedení nemocnice je kolektivní a již několik let jsou rozpracovávány strategické záměry VFN. Ne všechny změny jsou možné ihned. Na většinu z nich musíme mít prostředky. Některé změny jsou vynuceny zevně ekonomicky, jiné jsou dány medicínským vývojem. Základní směr, který chci prosazovat je funkční propojení nemocnice a fakulty umožňující efektivní využití lidského i materiálního potenciálu k udržení předního místa mezi léčebnými, výzkumnými a výukovými zdravotnickými institucemi. Samozřejmě, že bude potřeba zajistit některé organizační změny ve správě nemocnice směřující k efektivnímu procesnímu řízení.
5. Máte při svém pracovním vytížení ještě čas na nějaké koníčky? Pokud jde o čas na koníčky, jde v současné době spíš o přání než realitu. Jedním z koníčků je chirurgie při nutnosti zajistit pacientovi odpovědnou péči po celou dobu jeho léčby, musím zejména v těchto dnech přechodu k novým povinnostem tuto činnost redukovat. Ponechávám si alespoň neztenčeně výuku a snad zbude čas i na vědu. Poučky i realita vyžadují pro aktivní odpočinek zatížit i jiné části těla a funkce. Ve volném čase se věnuji myslivosti a udržuji dům a zahradu. Obojí se odmění chvílemi pohody a klidu. Když pozoruji život v přírodě získávám novou energii. sestra budoucnosti Jaká je podle Vás sestra budoucnosti? tuto otázku jsme položili čtyřem představitelům Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK děkanovi, přednostům III. interní kliniky a Kliniky rehabilitačního lékařství a bývalé přednostce I. chirurgické kliniky. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. LF UK: Sestru budoucnosti si představuji jako vysoce kvalifikovaného zdravotnického pracovníka hrajícího nezastupitelnou roli v týmové péči o pacienta. Za moji základní představu sestry považuji především její laskavý a obětavý přístup k nemocným. Jsem si jist, že řada takových sester v naší nemocnici a českém zdravotnictví již působí. prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK Podíváme-li se na nějakou fotografii ze zdravotnictví nebo na televizní seriál z tohoto prostředí, je obvykle sestra v pasivní roli pomáhající lékaři. Profese zdravotní sestry je v naší společnosti výrazně nedoceňována. Je to dáno mnoha okolnostmi - například systémem vzdělání či historickými tradicemi, které u nás přispívají ke konzervaci pozice sestry především jako pečovatelky. S tím jde pochopitelně ruku v ruce nedostatečné finanční ohodnocení, které dosud prakticky nediferencuje a nereflektuje míru a kvalitu dosaženého vzdělání a složitost a zodpovědnost práce sestry. Stále více nejen zdravotníků, ale i laiků už dnes chápe, že sestra je naprosto nepostradatelným a samostatným pracovníkem v komplexní péči o pacienta. Sestra musí mít jasně stanovené a nezávislé kompetence a zodpovědnost a s tím souvisící dostatečný prostor k samostatné práci s pacientem. To jsou podmínky pro pozici sestry v budoucnosti, které musí být důrazně prosazovány už nyní. Sestra v budoucnosti pak adekvátně uplatní nejen odborné poznatky získané v systému celoživotního vzdělávání, ale současně také empatii, komunikační dovednosti a znalosti z psychologie nemocných (včetně tělesně a mentálně handicapovaných) i jejich blízkých. Jistě se díky sestrám zlepší i komunikace s rodinnými příslušníky, také díky dobré orientaci v sociální oblasti, kterou sestry začínají dostatečně ovládat. Již dnes je sestra v psychologii i personálním řízení lépe vzdělána než lékař a v budoucnu se musí dále rozvinout i humanitní vzdělání sester. Také mnohé komplikované přístroje ovládají dnes lépe sestry než lékaři. Když jsme otvírali v polovině 80. let metabolickou jednotku, chodili někteří lékaři k zaškolení sloužit na dialýzu a již tehdy zjistili, že všechny přístroje ovládají sestry a lékař má mnohem méně práce než u nás.
Už tehdy tedy sestry ovládaly samostatně tak složitou práci. Nedávno jsem vstoupil na oddělení a vyslechl dlouhý rozhovor sester o ošetřování rány jedné pacientky. Používaly řadu mně neznámých slov, názvů preparátů a postupů a celému hovoru jsem příliš nerozuměl. A tak tomu bude v budoucnosti stále častěji. Sestra nebude rozhodovat, jaká operace bude provedena či jaké antibiotikum bude podáno, bude však vykonávat mnoho činností, kterým lékaři nerozumí a bude měnit nastavení mnoha důležitých přístrojů i bez lékaře. Takové sestry budou v budoucnu nenahraditelné a logicky bude vysoké i jejich společenské a platové ohodnocení. prof. MUDr. Marie Pešková, DrSc., I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK Tuto otázku mi položila hlavní sestra naší nemocnice Anna Chrzová. Do budoucnosti, bohužel, nevidím, ale přesto soudím, že profese zdravotní sestry přetrvá tak, jak jistě přetrvají i nemoci a úrazy, a jimi postižené spoluobčany bude třeba ošetřovat a léčit. A tu se domnívám, že zdravotní sestra budoucnosti bude mít větší podíl na léčení, aniž bych tím snižovala význam ošetřovatelství, v němž se mohou uplatnit ošetřovatelky v pravém smyslu slova a ostatní pomocný personál a, možná, i dobrovolníci. Pro zdravotní sestru bude účast na léčení vyžadovat více samostatného rozhodování a předpokladem pro ně je více znalostí z oboru v němž se bude uplatňovat. Zdravotnická škola poskytuje sestrám, stejně jako lékařská fakulta lékařům, všeobecný pohled na celý obor medicíny, a to na úrovni současných poznatků o něm. A sestra, stejně jako lékař, se učí teprve po nástupu do praxe speciálním dovednostem a znalostem, které práce na tom kterém oddělení vyžaduje. Základ vyplývající z ošetřovatelství bude na různých odděleních podobný, ale způsoby léčení odlišné a to odlišné tím více, jak i v jednotlivých oborech medicíny dochází k dalším specializacím a jak se v léčebném procesu uplatňuje vývoj techniky v podobě nových diagnostických a léčebných pomůcek. To už dnes nutí sestry ke specializaci nejen v praktických dovednostech, ale i v teoretických znalostech a soudím, že v budoucnu bude tento tlak ještě silnější. Vývoj medicínského poznání se nezastaví a tak to předpokládá i celoživotní vzdělávání sester a na některých místech profesního uplatnění také vysokoškolskou kvalifikaci. Sestra budoucnosti musí počítat s daleko větší informovaností pacientů o jejich zdravotních problémech a v diskusi s nimi musí obstát tedy opět s pomocí znalostí. Ještě jsme si plně nezvykli, že pacient není náš podřízený a že má právo vědět, jak se jmenuje lék, který mu sestra podává a jak působí a že neobstojí například tvrzení, že je to něco dobroučkého na noc. Stejně tak má pacient právo být obeznámen s průběhem diagnostických úkonů, což je dnes povinností lékaře, ale v budoucnu jistě i dobře obeznámené kvalifikované sestry. Všeobecné jsou dnes úvahy o odlidštění medicíny. Myslím, že tady je role sestry budoucnosti obrovská, neboť nezapomene-li na své základní poslání pomáhat nemocným, může právě ona, v celodenním styku s nimi, pomoci zorientovat se a pochopit to málo lidské technické prostředí dnešní a jistě i budoucí medicíny. Je navíc vzorem pro jednání s nemocnými svým podřízeným pracovníkům na oddělení a svým příkladem je vychovává. Nemohu se nezmínit o naději, kterou chovám, že sestry budoucnosti budou, pokud jde o oblečení, lépe upravené, jednotně na klinice, když už ne
v celé nemocnici, nebo alespoň na jednotlivém oddělení, neboť i estetika v oblečení působí pozitivně na okolí. Zatím, bohužel, více esteticky působí jednotná úprava žákyň zdravotnických škol, nebo pomocného personálu, než zdravotních sester, oblečených, jak kterou napadne s estetickou působností po vzoru každý pes jiná ves. Nepředpokládám, že v lůžkových provozech typu např. chirurgie, (s možností znečištění a také přenosu nozokomiální infekce), nebude vyžadován a poskytován ochranný oděv tak, jak je o civilní oblečení personálu usilováno, např. na psychiatrických pracovištích. Shrnu-li výše řečené, tedy pro sestru budoucnosti: více znalostí čerpaných z celoživotního vzdělávání a specializace, potřebných k aktivnímu uplatnění v léčebném procesu a z toho pramenící větší profesní hrdost. MUDr. Olga Švestková Ph.D., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK Zdravotní sestru si představuji (a věřím, že takové sestry jsou často i nyní) jako vzdělanou, milou, usměvavou ženu, dodávající pacientovi optimismus a motivaci k životu. Sestra dokáže řešit pozitivně i těžké situace, má kladný přístup k pacientovi a optimistickou povahu. Zdravotní sestra spolu s ostatním ošetřovatelským personálem by měla usilovat o co nejlepší ošetřovatelskou péči pro pacienty. Jejich denní práce je založena na důvěře a rozpoznání hodnot a důstojnosti každého jednotlivého člověka. Kromě toho zdravotní sestry hrají nepostradatelnou a jedinečnou roli ve zdravotnictví, v nemocnici, v jiných zdravotních i sociálních institucích i ve společnosti. Jejich činnost, spolu s ostatními členy zdravotního týmu, směřuje k obnovení optimální funkční kapacity člověka. Sesterská péče na specializovaném oddělení nemocnice je velice široká. Musí přitom nezbytně spolupracovat s dalšími odborníky v rámci oddělení nemocnice a tím rozšiřovat koncept ucelené péče o pacienta. Nezbytnou součástí sesterské péče je rehabilitační ošetřovatelství (rehabilitation nursing), kdy je sestra ošetřovatelským lékařem, ošetřovatelským fyzioterapeutem, ergoterapeutem, psychologem, logopedem, ošetřovatelským učitelem a někdy koordinátorem. Záleží na jejích vztazích s dalšími profesními skupinami a na její schopnosti vidět fyzické a jiné funkční postižení ze správného úhlu pohledu. Rehabilitační ošetřovatelství je uznáváno jako velice důležité v pasivní péči a tréninku denních aktivit pacienta. Sestry se pravidelně a aktivně, nejlépe 1x týdně, zúčastňují týmových debat o jednotlivých pacientech. Dobré výsledky mohou být dosaženy pouze v souvislosti s nepřetržitou, 24 hodinovou péčí o pacienta. Rehabilitační ošetřovatelství i ostatní sesterská péče, která je nezbytná u každého nemocného nebo postiženého člověka, je pro personál jak fyzicky, tak psychicky náročná. Proto je nezbytné, aby sestry měly moderní, sofistikované
vybavení, které jim péči usnadní a měly možnost navštěvovat psychoterapeutické skupiny pro personál. Všechna oddělení by měla mít dobrou organizaci práce a proto musí poskytnout svým zdravotním sestrám vzdělání v oblasti managementu. Nezbytný je dostatek pomocného personálu (ošetřovatelé, sanitáři, uklízečky apod.), který umožní zdravotním sestrám věnovat se pacientům v rámci svých odborných znalostí a zkušeností. Hlavní sestra je zodpovědná za celkový program a vzdělávání svých podřízených. Vrchní setra odpovídá za organizaci práce přímo na jednotlivých odděleních. Vrchní sestra v roli organizátora analyzuje nutné ošetřovatelské služby jako celek, vyhodnocuje kvalitu ošetřovatelské péče, která je poskytována celým ošetřovatelským personálem a zkoumá způsoby, jak vylepšit ošetřovatelskou péči nácvikem ošetřovatelských principů ve všech možných situacích. Odpovědností hlavní sestry je poskytnutí návodů a instrukcí celému personálu a zajištění ucelené ošetřovatelské péče. Pomáhá vrchním sestrám nemocnice v jejich organizačních a manažerských povinnostech. Vrchní sestra je zodpovědná za jasně určené pacientovy potřeby a formuluje plánovaný přístup k jeho ošetřovatelské péči. Jednotlivé funkce v sesterském týmu by měly být určeny podle stupně zkušenosti a vzdělání. V nemocničních odděleních, centrech nebo ústavech, kde je složen dobře integrovaný zdravotnický tým, mohou sestry představovat dynamickou složku komunikace mezi různými profesionálními disciplínami v rámci týmu. Jednou z důležitých sesterských povinností je udržování dobrých vzájemných vztahů v kolektivu. To vyžaduje schopnosti, které umožní hladkou spolupráci lidí, kteří mají mnoho různorodých profesionálních pohledů a různou kvalifikací. Přístup k pacientovi má své historické kořeny v pravidlech chování a všichni terapeuti se musí navzájem respektovat a pracovat pozitivně, společně k vyřešení problémů. K úspěšné týmové práci ve zdravotnictví je potřeba hluboký a stálý respekt 10 k jednotlivým individuálním a mimořádným schopnostem každého člena týmu. Tvrdí se, že čím hůře je pacient postižen, tím více potřebuje týmovou práci profesionálů a jednotliví profesionálové potřebují tím více sami sebe. K získání hlubšího přehledu a pochopení pacientových potřeb musí být jednotliví členové týmu schopni komunikace s ostatními členy takovou cestou, která umožní jednoduchou výměnu názorů a myšlenek a umožní přístup k nezbytným informacím. Ošetřovatelství je dvoucestný proces. Je toho mnoho, co může sestra nabídnout ostatním členům týmu a je toho velmi mnoho, co může sestra získat od jednotlivých členů tak, aby její péče byla více smysluplnou a efektivnější. Členové zdravotního týmu si mohou ověřit, že sestra jim může poskytnout cennou službu v její roli koordinátora. Termín koordinátor je použit v tom smyslu, že sestry mohou pomoci sjednotit a organizovat celý proces ošetřovatelství. Mohou také shromažďovat data a informace od jednotlivých