poměr R/S počet mikroorganismů v rhizosféře / počtu mikroorganismů ve většinové půdě mikroflóra bakterie (včetně aktinomycet) 20:1, aktinomycety 10:1,

Podobné dokumenty
- Cesta GS GOGAT - Cesta GDH

Symbiotická fixace dusíku u rostlin

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H ADP + 16P i

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Asociace půdních MO s cévnatými rostlinami

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Cykly živin v terestrických

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Fixace molekulového dusíku mikroorganismy

RNDr. David Novotný Ph.D Biologické přípravky na bázi bakterií

Mendělejevova tabulka prvků

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

základní přehled organismů

základní přehled organismů

Úvod do mikrobiologie

Minerální výživa rostlin

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Energetický metabolizmus buňky

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

05 Biogeochemické cykly

Alternativní výživa rostlin fosforem

Velikostní rozdělení půdních organismů

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Oceněné rostlinné hnojivo!

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

Biogeochemické cykly biogenních prvků

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Mnohobuněčné kvasinky

Stavba prokaryotické buňky

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

UŽITNÝ VZOR CZ U1 A01G 24/60 ( ) C09K 17/00 ( ) A01N 65/03 ( ) A01N 63/02 ( ) (11) Číslo dokumentu:

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Základy pedologie a ochrana půdy

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Invazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Digitální učební materiál

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

Minerální výživa rostlin

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Molekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy.

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Letní škola Hostětín Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu

Alternativní výživa rostlin dusíkem

Biologické odstraňování nutrientů

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

CZ.1.07/1.5.00/

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

(molekulární) biologie buňky

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze


prokaryotní Znaky prokaryoty

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková

SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

kvasinky x plísně (mikromycety)

Katabolismus - jak budeme postupovat

Biologické odstraňování nutrientů

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Eva Benešová. Dýchací řetězec

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky

sladká symfonie cukrů

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Digitální učební materiál

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

B4, 2007/2008, I. Literák

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Transkript:

Mikroorganismy a rhizosféra Mikroorganismy a rostliny Mikroorganismy a rostliny mikroorganismy prospěšné symbiotická fixace vzdušného dusíku mykorrhiza biokontrolní mikroorganismy mikroorganismy podporující rostlinný růst mikroorganismy patogenní Rhizosféra půda ovlivněná kořeny rostlin 5 mm i více kolem kořenů ph o jednotku vyšší nebo nižší sušší více organických látek Substráty uvolňované z kořenů exudáty nízkomolekulární, uvolňující se nemetabolicky z intaktních buněk po koncentračním spádu sekrety produkty metabolismu aktivních buněk transport i proti koncentračnímu gradientu polysacharidy, aminokyseliny lyzáty vznikají autolýzou starších buněk mucigel gelovitý materiál rostlinného a mikrobiálního původu + uvolněné hraniční buňky kořenové čepičky Substráty uvolňované z kořenů organické kyseliny a lipidy snižují ph a chelatizují kovy růstové faktory stimulují aktivitu mikroorganismů těkavé látky mucigel zdroj organických látek pro MO, MO produkují polysacharidy, ochrana kořenové čepičky, příjem živin díky ph-dependentní výměnné kapacitě kationtů uvolňování látek do rhizosféry je ovlivněno druhem rostliny, věkem a vývojovým stadiem, teplotou, vlastnostmi půdy a půdní mikroflóry Populace rhizosféry závisí na složení, vlhkosti a množství kyslíku v půdě větší u polních plodin než u stromů

poměr R/S počet mikroorganismů v rhizosféře / počtu mikroorganismů ve většinové půdě mikroflóra bakterie (včetně aktinomycet) 20:1, aktinomycety 10:1, houby mykorrhiza mikrofauna protozoa (2:1), nematoda, mikroartropoda Interakce mezi mikroorganismy a rostlinami prospěšné škodlivé neutrální Prospěšné interakce mezi mikroorganismy a rostlinami prokázány experimenty se sterilizovanou půdou symbiotická fixace dusíku mykorrhiza biokontrolní mikroorganismy mikroorganismy podporující rostlinný růst zpřístupňuje dusík v amonné formě rostlinám pouze prokaryota G- bakterie, aktinomycety a sinice diazotrofní mikroorganismy symbiotická hlízkové bakterie rhizobia leguminózy Frankia neleguminózní rostliny, olše Anabaena Azolla kapradina, byla využívána na rýžových polích již v 11. stol. asociativně- symbiotická

volně rostoucí bakterie Acetobacter cukrová třtina Azotobacter tropické traviny díky trojné vazbě v molekule dusíku se jedná o energeticky velmi náročný proces (226 kcal na mol) energie z oxidace organického substrátu nebo ze sluneční energie nitrogenáza 3 dosud známé enzymové komplexy základní komplex byl popsán Evansem a Burrisem 1992 2 proteinové komponenty reduktáza dinitrogenázy - Fe dinitrogenáza Mo-Fe Mo může být u některých enzymů nahrazen vanadem Nitrogenáza 8x 1,25 sekundy dostatek enzymu 10 40 % buněčných proteinů enzym může redukovat mnoho jiných substrátů vodíkový proton, kyanid, acetylen měření aktivity nitrogenázy citlivá na kyslík - inaktivace Volně rostoucí diazotrofové aerobní heterotrofní fakultativně anaerobní heterotrofní mikroaerofilní heterotrofní anaerobní autotrofní heterotrofní aerobní fototrofní fak. anaerobní fototrofní anaerobní - fototrofní Azotobacter, Beijerinckia, Acetobacter, Pseudomonas Klebsiella, Bacillus Xanthobacter, Azospirillum

Thiobacillus Clostridium, Desulfovibrio Anabaena, Nostoc Rhodospirillum Chlorobium, Chromatium Příležitostná (asociativní) symbióza mikroorganismy na nebo v rostlinných buňkách nevyžaduje genetickou interakci mezi rostlinou a mikroorganismem neobjevují se žádné morfologické změny Paspalum notatum a Azotobacter paspali Acetobacter diazotrophicus a cukrová třtina acetobakter roste uvnitř kořenů cukrové třtiny jinak významná především v přírodních podmínkách symbiotická hlízkové bakterie rhizobia leguminózy Frankia neleguminózní rostliny, olše Anabaena Azolla kapradina, byla využívána na rýžových polích již v 11. stol. asociativně- symbiotická volně rostoucí bakterie Acetobacter cukrová třtina Azotobacter tropické traviny Symbiotická fixace dusíku Leguminózy Casuarina (přesličníky) Olše Coriaria (řád Ranunculales) Kapradina azola fixace dusíku na rýžových polích, již od 11. stol. Symbiotická fixace dusíku tvorba hlízek vysoce specifická interakce mezi bakterií a rostlinou, geneticky daná infekční vlákno v kůře kořene vyvolává tvorbu primordia to přitahuje bakteriální buńky infikované buňky diferencují a vytvářejí hlízku

Root hair deformation, curling, and infection; an early stage in the nodulation of clover by Rhizobium leguminosarum bv trifolii (From K. Sahlman and G. Fahraeus, J. Gen. Microbiol. 33, 425 427 (1963) used with permission). Rhizobia contained within a plant-derived infection thread move down the root hair in the direction of the root cortex Kořenové hlízky bakteroidy v peribakteroidní membráně bakteroidní parenchym kořenové hlízky u fazolu Mechanismy infekce u rhizobií penetrace kořenovým vláskem hrách a jetel penetrace poraněními nebo místy laterálního prodlužování kořene (podzemnice olejná) penetrace primordiem (Sesbania and Neptunia) Molekulární podstata interakce bakterie s rostlinou Rhizobium většina nod genů na plazmidech nodabc nodd exprese i v nepřítomnosti vhodného hostitele flavonoidy produkovány rostlinou interagují s produktem nodd Nod faktor - chitooligosacharid vojtěška a Sinorhizobium meliloti konfokální mikroskopie (a) M. truncatula A17 at 2 d post-inoculation (dpi) with Sinorhizobium meliloti 2011. Root hairs are branched (arrowhead) and curled (arrow). Bacterial cells are shown in green. Bar, 20 µm. (b) Nascent nodule meristem near the stele of a Medicago root at 2 dpi. *, Vessel member; arrowheads, condensed chromatin in meristematic cells. Bar, 20 µm. (c) Cross-sectional view of Medicago root forming a nodule meristem (highlighted in green) at 2 dpi. Bar, 20 µm. (d) High-magnification image of a curled root hair forming the classic 'shepherd's crook' on Medicago with an infection thread growing toward the root at 3 dpi. Bar, 20 µm. (e) High-magnification image of Medicago nodule cells in the nitrogen-fixation zone at 9 dpi. Individual bacteroids are clearly visible. Bar, 20 µm. (f) Infected cells in the fixation zone of a mature Medicago nodule with remnant infection threads at 25 dpi. Arrowheads, remnant infection threads. Bar, 20 µm. (g) High-magnification image of a branching infection thread in a mature pea nodule at 31 dpi. Note the cell wall of the infection thread (blue) and the undifferentiated bacterial cells (green) inside the infection thread. Bar, 5 µm. (h) Longitudinal section of a mature Medicago root nodule at 20 dpi. Regions of a mature nodule visible using confocal microscopy: 1, nodule meristem; 2, prefixation zone; 3, interzone; 4, nitrogenfixation zone. *, Stele of root. Bar, 100 µm.

Nod geny u Bradyrhizobium a Azorhizobium jsou uloženy na chromozómu pokud bakterie rostou volně, neexprimují se specificky stimulovaná exprese flavonoidy naringenin a daidzein stimulují expresi nod-genů u rhizobií soji Hlízky obsahují leghemoglobin maturace asi 15 dní produkce specifických proteinů noduliny následuje fixace dusíku determinativní nepokračuje meristematický růst dusík exportován jako purin fazol indeterminativní pokračuje meristematický růst dusík exportován jako asparagin hrách, jetel, vojtěška meristém aktivně fixující část odumírající část infikované buňky, kde rhizobia ještě nefixují N Specifita rhizobií caesalpinioid legumes, Cassia netvoří hlízkly každé rhizobium tvoří hlízky, ne na všech leguminózách Cross-inoculation groups leguminózy nodulated stejnými rhizobiemi mohou být rozděleny do podskupin na základě efektivity fixace s jednotlivými rhizobii kultivary stejné rostliny se mohou lišit úrovní fixace mutace ztráta schopnosti fixace Inokulace V současnosti využití fixátorů dusíku ke zvyšování úrodnosti půd klesá použit musí být optimální kmen schopný efektivní fixace a kompetitivity v půdě

použití je nezbytné při přenesení plodiny do jiných zeměpisných podmínek Mykorrhiza vesikulárně arbuskulární orchideaceous ericaceous ektomykorrhiza