Výzkum kmenových buněk, hybridů a chimér a etika a právo. Filip Křepelka Právo biotechnologií 2015

Podobné dokumenty
2. provede umělé oplození vajíčka za účelem jiným, než dosažení těhotenství u ženy, od níž vajíčko pochází,

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

Výzkum kmenových buněk ve světle Úmluvy Martin Šolc 1/24

2.ročník - Zoologie. Rozmnožování Zárodečné listy (10)

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Biologie - Sexta, 2. ročník

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Variace Vývoj dítěte

Maturitní témata Biologie MZ 2017

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ

Klonování. Co to vlastně je?

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Základy buněčné biologie

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

M A T U R I T N Í T É M A T A

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

c 2002 Intellectronics

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo

Maturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice


Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Obsah. O autorovi... X Seznam použitých zkratek... XI. Prolog... XXI O vědě a lidech... XXIII

36-47-M/01 Chovatelství

ODBORNÝ OPONENTNÍ POSUDEK ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY 2011 PROJEKTU 1M0538 OP01

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

ročník 7. č. 19 název

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

VY_32_INOVACE_ / Nitroděložní vývin člověka

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

BUŇKA VY_52_INOVACE_03. Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

Problematika manipulací s lidským genomem a jejich aktuální problémy

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění

Rozmnožovací soustava

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně


TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13

Vznik a vývoj života na Zemi

Zájmy a blaho člověka (lidské bytosti) musejí být nadřazeny všem ostatním zájmům společnosti a vědy.

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Přírodopis, zoologie, buňka, jednobuněční

VY_32_INOVACE_ / Genetika Genetika

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Okruhy otázek ke zkoušce

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.

Kompetence komunikativní modul vede žáky k umění vyjadřovat se přiměřeně situaci

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

DIDAKTICKÝ TEST- OBECNÁ ZOOLOGIE

KLONOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT. Ing. Jiří Hojer Ministerstvo zemědělství

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh Seminář a cvičení z biologie

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,

Martina Bábíčková, Ph.D

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Maturitní témata z biologie

Transkript:

Výzkum kmenových buněk, hybridů a chimér a etika a právo Filip Křepelka Právo biotechnologií 2015

Shrnutí biochemické podstaty pozemského života Buňka (rostlinná, živočišná) Jednobuněčné organismy Mnohobuněčné organismy miliony, miliardy a biliony buněk člověk 100 T Buňky jsou v organismu rozrůzněné pro plnění jednotlivých funkcí pro život a rozmnožování celého organismu. Díky rozmnožování je život věčný.

Vnitřní uspořádání buněk Členění buněk z hlediska organismů Prokaryotické (jednoduché) a eukaryotické (složitější) u jednobuněčných a mnohobuněčných organismů. Vnitřní složení buněk odlišné pro houby, rostliny, živočichy, různé organely. Jádro (nositel genetické informace), mitochondrie, chloroplasty, buněčné stěny, cytoskelet, cytoplasma, membrány.

Kmenové buňky jako obecný jev Mnohobuněčný organismus se vyvíjí z původní jedné buňky zygoty Vzniklé spojením pohlavních buněk. Dělením se jednotlivé vznikající buňky postupně rozrůzňují. Totipotentní buňky mohou se dělit do podoby celého organismu. Pluripotentní buňky mohou se dělit do jednotlivých orgánů.

Vývoj mnohobuněčných organismů Trojlisté organismy (většina mnohobuněčných organismů, vše vyšší). Tři listy: Entoderm, mezoderm, ektoderm Vyvíjí se z nich jednotlivé orgány rostlinného a živočišného těla (organismu, jedince). Podrobnosti v případě lidského těla? MZ svaly, kostra, EN trávící soustava, většina žláz, EK pokožka, nervy

Výskyt kmenových buněk Lze je získat ze zárodků (embryonální kmenové buňky) před diferenciací. Vyskytují se rovněž v pupečníku. V určité míře se vyskytují též ve vyvinutém organismu, slouží obnově organismu dotvořením buněk. Rovněž tyto kmenové buňky lze získávat. Zhoubné bujení je ale vážná, ba zničující nemoc rakovina.

Hybridy Hybridy rostlin a živočichů vznikají přirozeně křížením blízkých druhů. Splynutí gamet (ova, spermie) nesoucích poloviční genetickou informaci. Každá jejich buňka obsahuje stejnou genetickou informaci (zachycenou v DNA), která vznikla smíšením genetické výbavy rodičů různých druhů.

Vytváření hybridů křížením Křížení přirozenou cestou včetně nápomoci člověkem je běžné mezi jedinci stejného druhu. Vnitrodruhové křížení. Mezidruhové křížení mezi druhy v rámci jednoho rodu: řada známých případů u šelem, kopytníků, ptáků apod. Kříženci však nebývají schopní se rozmnožovat, nemusejí být odolní.

Umělá hybridizace Moderní biochemické technologie umožňují vytvořit hybridy laboratorním smíšením genetických informací (mikroinjekce, retrovirus) též genetické manipulace v podobě vnesení dílčího genu jiného druhu či pozměněného genu Geneticky modifikované organismy samostatná lekce práva biotechnologií

Příklady umělé hybridizace Přenos lidských genů do zvířecích zárodků a vytvoření zvířat s dílčí lidskou genetickou informací. Testování kvality lidského spermatu na ovech křečka nevzniká embryo. Transgenická koza produkující lidský antithrombin pro farmacii.

Chiméry Mytologie organismy složené z částí, tkání a orgánů původu z různých druhů. Biologicky obsahuje buňky vzniklé dělením více zygot než jedné. Oproti hybridům, kde došlo ke smíšení genetické informace ještě před buněčným dělením, lze tedy rozlišit jednotlivé buňky, tkáně či orgány dle původu.

Přirozený chimérismus Třeba rozlišit od soužití organismů různých druhů včetně soužití vítaného či nutného paraziti, koexistence. Přirozený pouze vnitrodruhový jako fenomén objevený dokonce u člověka (buňky zakrnělého dvojčete včetně dvojvaječného), Mikrochimérismus buňky plodu a matky vstupují do druhého jedince.

Umělý chimérismus Vnitrodruhový transplantace Nutnost imunosuprese U určitých orgánů nepoužitelné Mezidruhový xenotransplantace Víceméně neschůdné. Mezidruhový vytváření laboratorní od počátku smíšením zygot či přidáním kmenových buněk

Příklady umělého vytváření chimér Přenos lidských neuronů zárodečného původu do mozku myší umožňuje zkoumat neuronální diferenciaci. Transplantace srdce paviána novorozenci s fatální srdeční vadou. Přenos vepřových neuronů pacientům s parkinsonovou či huntingtonovou chorobou potenciál nápravy

Klonování Vytvoření jedince geneticky totožného s již existujícím jedincem. Spočívá v přenosu informace v jádru buňky do zygoty a její použití při asistované reprodukci. Dochází k vytvoření totálně identického jedince klonu? Co mitochondrie? Jaké jsou zátěže výsledku? Ovce Dolly jako mediální hvězda.

Smysl výzkumných postupů Poznávání živé přírody v přirozených situacích neproblematické. Poznání živé přírody vystavené nepřirozeným situacím problematické. Vývoj nových technologií pro průmysl, zemědělství a zejména pro medicínu. Humánní medicína upravování a vytváření buněk, tkání a orgánů pro léčení.

Obavy ohledně bezpečnosti Laboratorní výzkum lze oddělit bezpečnostními opatřeními od přírody. Výsledky ostatně vesměs nejsou příliš životaschopné, takže by patrně nedokázaly přežít. Některé v životním prostředí umístěné výsledky jsou omezeně schopné rozmnožování a jsou sledované.

Ohledy na svět rostlin a živočichů Ochrana rostlin je obecně pouze celostní, chrání se ekosystémy, jichž jsou složkou. Pouze chráněné druhy jsou chráněné jako jednotlivé organismy. Týrání obratlovců, zvláště pak savců, se potlačuje zákony na ochranu zvířat. Pokusy na těchto zvířatech a dílem na jejich orgánech a tkáních podléhá dozoru.

Použití humánního biologického materiálu při výzkumu Použití embryonálních buněk je slibné s ohledem na jejich potenci diferencovat se. Lidská embrya jsou dostupná kvůli asistované reprodukci. Jejich využití ve výzkumu je však eticky problematické jako takové, popř. zvláště s ohledem na výsledek. V jednotlivých zemích jsou různé regulace, popř. absence takových regulací.

Regulace odrazem interrupcí? Ve státech se silnějším vlivem náboženství (nejen katolicismus) jsou omezovány a potlačovány interrupce. Jsou restrikce v oblasti výzkumu odrazem regulace interrupcí? Existuje určitá korelace. Nicméně ne všechny státy mají rozvinutý biomedicínský výzkum na tomto poli. Nejsou dotčené stejné hodnoty a zájmy.

Východiska Naznačený výzkum se vyvíjí rychle. Zákonodárce vesměs nedokáže rozeznat a vyhodnotit jednotlivé výzkumné praktiky. Jen dílem se tedy konkrétní praktiky zakazují přímo zákonem, ty, které se považují za zjevně nebezpečné (např. zákaz klonování člověka). Pro tyto praktiky se stanoví postihy. Úprava je výjimkou ze svobody výzkumu.

Decentralizace regulace Posuzování jednotlivých výzkumných záměrů se svěřuje zvláštním komisím. Stanoví se pouze zásady: účelnost, potřebnost, vyvarování se eticky kritických výzkumných záměrů. Stanoví se rovněž postup pro povolování. Etické (dozorové, výzkumné) komise mají smíšené složení: odborníci, etici, právníci, erudovaní reprezentanti náboženství

Politika financování výzkumu Podstatná část popsaného výzkumu nemá dostatečné soukromé financování. Státy tedy mohou výrazně ovlivnit směřování výzkumu. Např. v USA federace za republikánské administrativy důrazně odmítala financovat výzkum na lidských embryonálních kmenových buňkách.

Dopady práva duševního vlastnictví Spory o patentovatelnost některých při popsaném výzkumu vyvinutých technik (hledisko novosti, použitelnosti a přijatelnosti) až vypjaté obavy ( patentování života ). Některé země upřesnily omezení. Sporný však může být soulad s mezinárodním a nadnárodním právem (WTO, WIPO, EU)

Mezinárodnost výzkumu Připomenutý výzkum je mezinárodní. Pro mnoho výzkumníků je klíčové přijetí výsledků v prestižních časopisech, za což jsou body dle Impact Factoru. Ediční praxe tedy může zahrnovat prosazování určitého etického standardu.

Omezená mezinárodní a evropská shoda Nejen v celosvětovém, ale dokonce též v evropském měřítku není shoda ohledně jednotlivých výzkumných praktik. Až na klonování tedy mezinárodní smlouvy nevěnují pozornost etickým otázkám jednotlivých výzkumných praktik. Otázka přístupu EU jako důležitého zdroje financí pro biomedicínský výzkum.

Regulation shopping? Přestože fyzicky nelze bránit eticky sporným výzkumným praktikám, ve vyspělých zemích se provádějí málo hrozba ztráty reputace, postihu institucí. Migrace vědců mezi zeměmi s ohledem na různé regulační rámce? Možnost výzkumu v zemích méně vyspělých ovšem naráží na horší stav a menší prestiž tamních výzkumných ústavů

Příklady úpravy výzkumu - USA USA federace si dlouho zapovídala financovat výzkum a důrazně na tom trvá přísnými kontrolami. Bylo předmětem střetu mezi demokraty a republikány. Jednotlivé státy mají různou právní úpravu, některé za stanovených podmínek povolují, jiné nikoli.

Liberální evropské státy Pod kontrolou postupů je výzkum na embryonálních kmenových buňkách povolen ve: - Velká Británie, Švédsko, Francie, Švýcarsko Vytváří se systémy kontroly, stanovují předpoklady pro povolování úřady a etickými komisemi.

Restriktivní evropské státy Německo Embryonenschutzgesetz zakazuje se využití lidských embryí pro výzkum, povoluje se výzkum na dovezených embryonálních buňkách získaných před určitým datem. Itálie, Polsko, Irsko, Nizozemsko, Finsko užití ESC ve výzkumu je zakázáno či výrazně omezeno.

Asie Čína povoluje všechny nyní zamýšlené výzkumné praktiky, chybí společenský spor, díky velkému hospodářskému růstu a vědeckému rozvoji lze očekávat významný posun v poznání. Podobně Japonsko, Jižní Korea Islámské země Saudská Arábie zakazuje, Irán povoluje.

Česká republika Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na embryonálních kmenových buňkách. Zákon samotný sloužil vytvoření liberálního rámce představitelného pro zahraniční zadavatele a časopisy, aby se v ČR mohl výzkum provádět. Zavádí se ministersko-komisní povolení. Stanoví se předpoklady pro povolení, postupy při získávání apod.