Ryby Milan Dundr
Třída: Ryby (Pisces) původně sladkovodní druhově nejpočetnější třída recentních obratlovců adaptace ve směru proniknutí z vody na souš
Třída: Ryby (Pisces) u některých krátkodobý pasívní let mezi nimi nejmenší (1 cm) obratlovci největší mořská ryba vyza velká (Huso huso) v Černém a Kaspickém moři až 10m a 1500 kg
Třída: Ryby (Pisces) kůže: až 30 vrstev v ní slizotvorné žlázy nerohovatí živé buňky i na povrchu ve škáře 4 typy pigmentů
Třída: Ryby (Pisces) kůže: šupiny produkt škáry pokožka se na jejich vzniku nepodílí jsou součástí kožní kostry kostěné šupiny druhotně mohou vymizet
Třída: Ryby (Pisces) kůže: šupiny ganoidní nejstarší typ, kosočtverec jeseter
Třída: Ryby (Pisces) kůže: šupiny cykloidní oblé kapr
Třída: Ryby (Pisces) kůže: šupiny ktenoidní s hroty okoun
Třída: Ryby (Pisces) páteř: chorda obvykle silně zaškrcována v páteři se poprvé výrazně uplatňuje kostní tkáň obvykle kosti převažují nad chrupavkami
Třída: Ryby (Pisces) páteř: obratle nejsou diferencovány ale liší se velikostí obratle s úplnými těly
Třída: Ryby (Pisces) páteř: počet obratlů může na rozdíl od dalších obratlovců kolísat i u téhož druhu
Třída: Ryby (Pisces) lebka: velmi komplikovaná stavba díky rozvoji náhradních kostí vznikají: osifikací chrupavek osifikací kůže = krycí kosti mnoho těchto dermálních kostí je na lebce
Třída: Ryby (Pisces) kostra končetin: končetiny tvaru ploutví: párové: prsní břišní
Třída: Ryby (Pisces) kostra končetin: končetiny tvaru ploutví: nepárové: ocasní 1 až mnoho hřbetních 1 nebo několik řitních
Třída: Ryby (Pisces) kosterní svalovina: dominuje boční sval jeho jednotky (myomery) tvar W špičky W směřují k ocasu
Třída: Ryby (Pisces) kosterní svalovina: mezi svalovou tkání mnoho tenkých, často vidličnatě rozvětvených kůstek nejsou napojeny na osní kostru vznikají osifikací ve vazivových obalech jednotlivých svalových vláken
Třída: Ryby (Pisces) kosterní svalovina: u některých přeměnou svaloviny elektrické orgány: lov sebeobrana
Třída: Ryby (Pisces) kosterní svalovina: elektromagnetické vlny mohou sloužit i k orientaci vytvářejí elektrické pole jeho porušení (přiblížením jiné ryby) registrují specializovanou částí proudového orgánu
Třída: Ryby (Pisces) nervová soustava: celkově pokročilejší než u paryb rozvoj středního mozku rozvoj mozečku
Třída: Ryby (Pisces) nervová soustava: nevelké čichové laloky koncového mozku velmi prodloužené (9) jako tenké provazce sahají až k nosním dutinám
Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: čich nozdry
Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: chuť chuťové pupeny: v ústní dutině v hltanu na hlavě někdy i na těle
Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: chuť vousky ryb chuťové receptory mechanoreceptory termoreceptory apod.
Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: proudový smysl dalekohmatný speciální buňky na povrchu těla ve vkleslinách či brázdách kůže nebo v kanálcích
Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: proudový smysl dalekohmatný zevně: je vidět postranní čára hřbetní linie proudový orgán na hlavě
Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: statoakustický orgán vnímání pohybu registrace polohy některé ryby mohou vnímat i zvukové vlny
Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: zrak (oči) kromě hlubinných druhů mají v sítnici tyčinky i čípky
Třída: Ryby (Pisces) smyslové orgány: zrak (oči) některé hlubinné ryby nápadně velká čočka dvojí sítnice» pro vidění na blízko i na dálku mívají světelné orgány se symbiotickými bakteriemi
hlubinné ryby
Třída: Ryby (Pisces) žlázy s vnitřní sekrecí: hypofýza štítná žláza nadledvinky endokrinní tkáň pankreatu
Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: ústa svrchní koncová spodní
Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: v ústní dutině: nevelký nepohyblivý jazyk a zuby mohou být i v hltanu a na žaberních obloucích požerákové zuby zuby se jako u paryb neustále obměňují
Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: hltan transport potravy přívod vody k žábrám jícen široký a krátký
Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: žaludek vřetenovitý nebo do podoby U střevo
Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: játra velká obvykle obsahují žlučník slinivka břišní její exokrinní část produkuje většinu trávicích enzymů
Třída: Ryby (Pisces) trávicí soustava: řitní otvor odděleně od urogenitálních vývodů jen u dvojdyšných - kloaka
Třída: Ryby (Pisces) dýchací orgány: žábry 5 vnitřních žaberních štěrbin mezi nimi 4 dvojice žaberních lupínků
Třída: Ryby (Pisces) dýchací orgány: žábry žaberní přepážky redukovány žábry přirůstají přímo na žaberní oblouky jsou kryté skřelemi s krycími skřelovými kostmi» napojeny na jazylkové oblouky
Třída: Ryby (Pisces) dýchací orgány: rozmanité další přídatné dýchací orgány k příjmu kyslíku ze vzduchu: vznikaly vychlípením přední části trávicí trubice
Třída: Ryby (Pisces) dýchací orgány: přídatné dýchací orgány : vznikaly už u nejstarších ryb jako plicní vaky dvojdyšní
Třída: Ryby (Pisces) dýchací orgány: paprskoploutvé ryby mají plynový měchýř: vznikl přeměnou plicních vaků ztratil dýchací funkci slouží jako hydrostatický orgán
Třída: Ryby (Pisces) cévní soustava: srdce: 1 síň 1 komora
Třída: Ryby (Pisces) cévní soustava: srdce: protéká jím odkysličená krev břišní aortou je vedena do žaber po okysličení sbírána kořeny hřbetní aorty dobře vytvořený lymfatický systém
Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: ledviny: různě dlouhé někdy jen v tělní části jindy i v ocasní části
Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: ledviny: opistonefros uzavřené nálevky kolem klubíček cév vývod = primární močovod slouží pouze k odvádění moče
Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: chámovody a vejcovody: vzniklé z výstelky coelomové dutiny nezávislé na močových cestách ústí samostatně poblíž vývodů ledvin tzv. genitálním pórem
Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: samčí a samičí gonády: párové vaječníky v době pohlavní aktivity velké rozměry
Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: samčí a samičí gonády: vejcorodé ryby obrovská množství vajíček vejce malá» např. tresky až 3 miliony vajíček
Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: embryonální vývoj: nenápadný pokračuje u volně pohyblivého plůdku po vylíhnutí z jikry
Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: embryonální vývoj: raná vývojová stádia = larvy nemají specifické larvální orgány neproběhne zásadní metamorfóza jen povlovný vývoj
Třída: Ryby (Pisces) urogenitální systém: embryonální vývoj: je i několik skupin vejcoživorodých nebo živorodých jejich samci mívají kopulační orgán vzniklý z řitní ploutve
Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: všežravé ryby (kapr)
Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: ryby živící se potravou u dna (bentofágní) často nasávají bahno, které po zachycení potravy zase vyplivují lín, parma, hrouzek
Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: mořské ryby, které u dna požírají živočichy s tvrdými skořápkami (ostnokožce) mají krátké silné čelisti, často přetvořené v zobáky, deskovité požerákové zuby čtverzubci
Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: planktonofágní ryby sledi, makrely, síhové
Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: dravé ryby žerou jiné ryby, ptáky a savce vázané na vodu a jejich mláďata mořské dravé ryby loví i např. hlavonožce sumec, bolen, hlavatka, štika murény nebezpečné člověku
Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: živící se rostlinnou potravou řasy nebo cévnaté vodní rostliny žaludek chybí, střevo bývá dlouhé perlín, amur, tolstolobik
Ekologie a etologie: dělení dle způsobu výživy: lov hmyzu z vodní hladiny nebo i nad hladinou pstruzi, lipani, někteří jelci, boleni a oukleje
Ekologie a etologie: dělení podle vztahu k ekologickým faktorům: sladkovodní, mořské, brakických vod, tažné pelagické (na otevřené vodě u hladiny) litorální (při pobřeží) bentické (při dně)
Ekologie a etologie: - 4 pásma vnitrozemských vod podle A. Friče (1889):
Ekologie a etologie: pstruhové pásmo horské potoky velký spád vody horské vodní nádrže s chladnou vodou kamenité dno studená a dobře prokysličená voda
Ekologie a etologie: pstruhové pásmo přizpůsobeni k odolávání silnému proudu tvar těla způsob pohybu pstruh, vranky, střevle, mřenka a některé druhy jelců
Ekologie a etologie: lipanové pásmo podhorské potoky a říčky dno písčité nebo štěrkové voda teplejší, ale čistá
Ekologie a etologie: lipanové pásmo hrouzek, mník, ostroretka hlavatka na Slovensku v evropských řekách může chybět
Ekologie a etologie: parmové pásmo střední úseky našich řek s širokým a hlubokým korytem kromě hlubších tůní zde voda ještě stále poměrně rychle plyne parmy, tloušti, okouni
Ekologie a etologie: cejnové pásmo nížinné, pomalu tekoucí hluboké vody s náplavy a slepými rameny voda v létě prohřátá a chudší kyslíkem
Ekologie a etologie: cejnové pásmo cejni, cejnci, plotice, kapři, perlíni, boleni, podoustve, oukleje, štiky, sumci, candáti, úhoři
Ekologie a etologie: cejnové pásmo toto pásmo nejsilněji ovlivněno člověkem znečištění vede k vymizení některých druhů
Ekologie a etologie: - tahy ryb: obrovská nápadná hejna příčiny: potrava do míst největší koncentrace potravy (planktonu) sledi, sardinky, tresky, makrely, tuňáci
Ekologie a etologie: - tahy ryb: příčiny: rozmnožování v době, která předchází tření z moře do sladkých vod lososovití, jeseterovití
Ekologie a etologie: - tahy ryb: příčiny: související s přezimováním jen u sladkovodních táhnou do dolních úseků řek na zimu kaprovití
Ekologie a etologie: rozmnožování: většinou periodicky jednou ročně kolektivní třou se hromadně na příhodných místech
Ekologie a etologie: rozmnožování: tření na podzim a v zimě lososovité, mník tření na jaře a počátkem léta jeseterovití, kaprovití, sumcovití, štikovití
Ekologie a etologie: kolikrát za život se vytírají: jednou monocyklické někteří lososi, úhoř
Ekologie a etologie: kolikrát za život se vytírají: několikrát polycyklické většina ryb
Ekologie a etologie: kolikrát za život se vytírají: druhy, které se třou v párech cichlidy druhy, kde se jeden samec tře s více samicemi koljuška
Ekologie a etologie: etologické projevy, které předcházejí vypouštění pohlavních buněk: samci honí samice koušou je do břicha a do hlavy otírají se jim o boky a o hřbet
Ekologie a etologie: etologické projevy, které předcházejí vypouštění pohlavních buněk: pak samci plavou trhavými pohyby mezi vodními rostlinami rozevírají a přitahují ploutve, příp. jimi třesou samice při tom stojí nehybně nebo samce pomalu sledují
Ekologie a etologie: etologické projevy, které předcházejí vypouštění pohlavních buněk: vrcholná fáze tření trvá jen několik sekund dvojice vyplují na mělčinách těsně pod hladinu přitlačí se boky k sobě a za trhavých pohybů těl a ocasních ploutví vypouštějí pohlavní produkty
Ekologie a etologie: chámová tekutina = mlíčí pohlavně zralý samec = mlíčák vajíčka = jikry pohlavně zralá samice = jikernačka
Ekologie a etologie: jikry i mlíčí vypouštěny současně (životnost obojích je krátká) po 1. vytření ryby chvíli odpočívají a po chvíli se třou znovu, často s jiným partnerem
Ekologie a etologie: u některých ryb dozrávají pohlavní buňky postupně tření pak probíhá ve 2 či více fázích oddělených několika týdny parma, karas, lín
Ekologie a etologie: místa tření ryby je upravují nebo hájí = trdliště
Ekologie a etologie: jikry kladou: lepeny na rostliny na štěrkovité dno nebo kameny zahrabávají volně do vody (mořské ryby) většina ryb mnoho jiker nestará se o ně
Ekologie a etologie: malý počet ryb zabezpečuje potomstvo: jikry ve zvláštních hnízdech koljuška
Ekologie a etologie: malý počet ryb zabezpečuje potomstvo: jikry v plovoucích pěnových hnízdech rájovci, čichavci
Ekologie a etologie: malý počet ryb zabezpečuje potomstvo: jikry a drobný plůdek v prostorné tlamě samice tlamovci a tlamouni z čeledi Cichlidae
Ekologie a etologie: malý počet ryb zabezpečuje potomstvo: na břišní straně těla vak pro odchov plůdku samci koníčků
Ekologie a etologie: malý počet ryb zabezpečuje potomstvo: ve všech těchto případech výrazně zmenšen počet jiker
Ekologie a etologie: živorodé ryby s vnitřním oplozením (jen u 10 čeledí ze 460) též snížen počet vajíček ústroje typu placenty se nevyskytují embryo může přijímat potravu povrchem těla, ústy, žábrami apod.
Ekologie a etologie: * ojediněle: hermafroditismus partenogeneze extrémní pohlavní dimorfismus miniaturní samec žije paraziticky přirostlý k tělu samice některé mořské ryby
Ekologie a etologie: populační ekologie: věk: podle ročních přírůstků na šupinách dle morfologických změn obratlů dle morfologických změn skřelových kostí
Ekologie a etologie: populační ekologie: věk: obecně (jako u jiných obratlovců): malé ryby se dožívají nižšího věku než velké drobnější kaprovité ryby do 10 let velcí kapři, štiky, pstruzi nebo sumci několik desítek let obrovské vyzy a jeseteři přes 100 let
Ekologie a etologie: chování: studenokrevní za nepříznivých podmínek strnulý stav tělní pochody sníženy na minimum naše ryby v zimě u dna hlubších vod téměř se nepohybují stejně potřebují omezený přívod kyslíku
Ekologie a etologie: instinktivní chování: signalizace: barevnými skvrnami tělesnými postoji ritualizace chování
Ekologie a etologie: složité instinktivní mechanismy u komenzálů nebo symbiontů s jinými druhy ryb nebo živočichů korálové rybky se zdržují mezi chapadly sasanek, aniž by byly imunní vůči jejich žahavému jedu
Ekologie a etologie: složité instinktivní mechanismy štítovci se přísavkou na hlavě přisávají na: velké ryby žraloky mořské želvy kytovce živí se zbytky jejich potravy
štítovec
Ekologie a etologie: význam pro člověka: zdroj výživy dříve celé národy závislé na rybolovu dnes kryje 15% všech potravin živočišného původu na světě
Ekologie a etologie: význam pro člověka: ročně se vyloví: asi 60 milionů tun mořských ryb asi 10 milionů tun sladkovodních ryb
Podtřída: Nozdratí (Choanichthyes)
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi)
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) velké protáhlé ryby recentní přes 1 m chorda vždy plně zachována
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) dýchací soustava: plicní vaky výchlipky břišní strany trávicí trubice přijímání vzdušného kyslíku okysličená krev plicní žilou do srdce tam je podélnou řasou oddělena od odkysličené krve
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) dýchací soustava: dýchají plicními vaky, ač nejsou (!) evolučním předstupněm obratlovců s plícemi to dokládá konvergentní vznik homologických struktur i funkcí plicní vaky fungují přibližně od stáří 2 měsíců
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) mnohé další odchylky od kostnatých ryb: ve střevě mají spirální řasu mají kloaku jejich larva se podobá larvám obojživelníků žili vždy ve sladkých vodách a nikdy nebyli příliš hojní
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) dnes suché oblasti tropů vody občas nebo pravidelně vysychají bahník australský a jeden z afrických bahníků přečkávají dobu sucha v malých kalužích kde dýchají plicním vakem nebo vaky
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) - zbývající druhy: - na počátku období sucha vyhrabávají 50-80 cm hluboké svislé šachty - na jejich dně prostornější dutina - po vyschnutí vody zůstane dutina spojena větracím kanálem s povrchem - bahník v ní upadne do strnulosti
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) - zbývající druhy: životní pochody včetně dýchání (plicními vaky) omezeny na minimum bahník v tomto stavu přežije bez úhony až 4 roky
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) v následujícím období dešťů se rozmnožují samci obvykle: hlídají oplozené jikry prokysličují vodu kolem nich údery ocasní ploutve
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) znaky paryb: převážně chrupavčitá kostra zachovalá chorda spirální řasa ve střevě
Nadřád: Dvojdyšní (Dipnoi) znaky obojživelníků: kloaka srdeční předsíň se začíná dělit ve 2 u larev keříčkovité vnější žábry
Systém a zástupci dvojdyšných:
řád: jednoplicní
řád: jednoplicní mají nepárový plicní vak plně vyvinuté párové ploutve
bahník australský (Neoceratodus forsteri) V Austrálie (řeky Queenslandu) až 1,5 m 10 kg při nedostatku kyslíku ve vodě přejde na dýchání plicním vakem
bahník australský vzduch vdechuje nozdrami neotvírá ústa vyplouvá se nadechnout každých 30 40 minut k hladině vydává při tom hlasitý mlaskavý zvuk
bahník australský žije pouze v nevysychajících vodách loven pro chutné maso má červenou barvu říká se mu burnettský losos
řád: dvouplicní
řád: dvouplicní mají 2 plicní vaky redukované párové ploutve částečně redukované žábry
Brazílie: bahník americký (Lepidosiren paradoxa) Amazonka s přítoky (Rio Negro, Madeira) řeka Paraguay močály oblasti Gran Chaco do 1 m
bahník americký klesá-li voda, zahrabe se do bahna loven pro velmi chutné maso domorodci
do 2 m bahník (východo)africký (Protopterus aethiopicus) občas se vynořuje kvůli nádechu domorodci jej též loví a pojídají
bahník (východo)africký - v suchém období: - zavrtává se až 75 cm hluboko do měkkého dna - buduje si ze slizu a bahna jakýsi obal (kokon) v horním konci trychtýřovitě zakončený
bahník (východo)africký stočený bahník: hlava a ústa směřují do uvedeného zúžení, odkud ryba čerpá přicházející vzduch v této době dýchá pouze plicními vaky spánek trvá obvykle 4 měsíce (srpen prosinec)
bahník (východo)africký - v Africe ještě další 3 druhy
Nadřád: Lalokoploutví (Crossopterygii)
Nadřád: Lalokoploutví (Crossopterygii) zahrnují předky všech čtvernohých obratlovců možná i předky ostatních ryb
Nadřád: Lalokoploutví morfologie recentní latimerie (Crossopterygii) odchylná od základního stavebního plánu vymřelých lalokoploutvých ryb známo asi 60 rodů vymřelých před 70 mil. let
Nadřád: Lalokoploutví párové ploutve: zvětšené základní elementy (Crossopterygii) redukované koncové elementy
Nadřád: Lalokoploutví párové ploutve: 3 základní části lze homologizovat s kostmi přední nohy: kostí ramenní kostí loketní kostí vřetenní (Crossopterygii) resp. s kostmi zadní nohy (kost stehenní, lýtková a vřetenní)
Nadřád: Lalokoploutví párové ploutve: (Crossopterygii) další části ploutví lze homologizovat s prvky: zápěstí dlaně prstů kráčivé nohy obojživelníků a dalších suchozemských obratlovců
Nadřád: Lalokoploutví párové ploutve: pouze koncové paprsky nelze homologizovat (Crossopterygii) při přechodu na souš zanikly
Nadřád: Lalokoploutví párové ploutve: celkově: mohutné (Crossopterygii) svrchu kryté šupinami vybavené svalovinou i ve volné končetině
Zástupci:
latimerie podivná (Latimeria chalumnae) jediný žijící zástupce relikt živá fosílie
latimerie podivná (Latimeria chalumnae) 22. prosince 1938: ředitelka muzea v Durbanu M. Courtenay- Latimerová dostala z úlovku rybářského parníku od V pobřeží Afriky neobvykle vyhlížející rybu předala ji k vědeckému prozkoumání ryba pak dostala podle ní jméno
latimerie podivná (Latimeria chalumnae) - další exempláře uloveny až po válce - dodnes několik desítek asi 80 - jeden i u Indonésie!!!
latimerie podivná (Latimeria chalumnae) dnes se ví, že je to postranní vývojová větev přímá větev ke čtvernožcům vedla přes vymřelé rody známé od karbonu
latimerie podivná (Latimeria chalumnae) délka až 1,5 m hmotnost až 90 kg odlitek v Národním muzeu v Praze
latimerie podivná (Latimeria chalumnae) pod pobřežními skalisky u Komorských ostrovů v hloubce kolem 100 i více m u Madagaskaru živí se dravě
latimerie podivná (Latimeria chalumnae) - většina ulovena na šňůry s háčky z hloubky kolem 200 400 m - vždy pouze v noci
latimerie podivná (Latimeria chalumnae) třílaločný ocas okrouhlé, na povrchu drsné šupiny používány domorodci místo smirkového papíru olejnaté maso není k jídlu
zprvu byly sladkovodní latimerie podivná (Latimeria chalumnae) teprve pak přešly do moře má jen málo jiker vejcoživorodá