VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS, MECHATRONICS AND BIOMECHANICS BIOMECHANICKÁ STUDE RUKY BIOMECHANICAL STUDY OF HAND DIZERTAČNÍ PRÁCE DOCTORAL THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR ING. DAVID KRPALEK DOC. ING. ZDENĚK FLORIAN, CSC BRNO 2016
Motto I have not failed. I've just found 10,000 ways that won't work. Thomas Alva Edison
Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou z oblasti zápěstí člověka a příslušné totální náhrady, umožňujícího navrácení pohyblivosti ruky přibližující se fyziologickému stavu po traumatických a degenerativních onemocnění. Léčení těchto onemocnění má komplexní charakter. Vedle biologické a medicínské stránky zahrnuje i problémy biomechanické. K určení vhodné léčebné metody a implantátu je důležité znát chování zápěstí ve všech stavech nejen z hlediska lékařského, ale i biomechanického. Z tohoto důvodu byla vytvořena biomechanická studie zahrnující výpočtový model zápěstí (ruky) umožňující řešení deformace a napětí zápěstí ve fyziologickém a patologickém stavu a dále po aplikaci totální náhrady. Na základě Frostovy teorie remodelace ní tkáně byla provedena analýza ní tkáně zápěstí a ní tkáně po aplikaci totální náhrady RE-MOTION Total Wrist. Abstract This work deals with issue of human wrist and appropriate total wrist implant allowing a restoration of hand mobility approaching physiological condition after traumatic and degenerative diseases. Treating these diseases are very complex. These issues including a biological and medical issues. To determine the appropriate treatment method and select right total wrist implant is important to know the behavior the human wrist at all stages in terms of medical and biomechanical. For this reason, it was developed a biomechanical study including computational model of human wrist allowing solution of strain and stress of hand in physiological and pathological conditions and condition after total wrist implant. The frost remodeling of bone tissue was used for analysis of human wrist bone tissues and bone tissues after application of total wrist implant RE-MOTION Total Wrist.
Klíčová slova totální náhrada, zápěstí, metoda konečných prvků, deformačně-napěťová analýza, kortikální ní tkáň, spongiózní ní tkáň, vaz, chrupavka, zobrazovací zařízení, metody zpracování obrazu Key Words Total Implant, Wrist, Finite Element Methods, Stress-strain Analysis, Cortical Bone, Trabecular Bone, Ligaments, Cartilage, Imaging Devices, Image Processing
Bibliografická citace: KRPALEK, D. Biomechanická studie ruky. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2016, 185 s. Vedoucí dizertační práce doc. Ing. Zdeněk Florian, CSc.
Čestné prohlášení Tímto prohlašuji, že dizertační práci jsem vypracoval sám pod vedením doc. Ing. Zdeňka Floriana, CSc., s využitím vlastních znalostí a použité odborné literatury. David Krpalek, Brno, srpen 2016..
Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat svému vedoucímu dizertační práce doc. Ing. Zdeňkovi Florianovi, CSc., za jeho pomoc, odborné vedení a trpělivost, kterou mi poskytl při tvorbě této práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Liborovi Borákovi, Ph.D. a Ing. Petrovi Marciánovi, Ph.D. za pomoc, cenné rady a předané zkušenosti. V neposlední řadě bych rád poděkoval rodičům a mé přítelkyni Martině Macinkové za trpělivost, ochotu a vytrvalou podporu.
Obsah 1. Úvod... 19 1.1. Historie a současnost totálních náhrad zápěstí... 19 2. Popis problémové situace... 25 3. Formulace problému a cílů řešení... 27 4. Rešerše současný stav řešené problematiky... 29 5. Analýza řešené soustavy... 31 5.1. Soustava zápěstí ve fyziologickém stavu... 31 5.2. Soustava zápěstí s totální náhradou... 32 6. Systém podstatných veličin z hlediska deformačně napěťové analýzy... 33 7. Základní anatomie související s řešenou problematikou... 35 7.1. Anatomie zápěstí... 35 7.1.1. Struktura í... 37 8. Mechanické vlastnosti... 43 8.1. Kostní tkáň... 43 8.1.1. Kortikální ní tkáň... 43 8.1.2. Spongiózní ní tkáň... 43 8.2. Lineárně elastický model materiálu ních tkání... 44 8.3. Modelace a remodelace ní tkáně... 46 8.4. Mechanostat - Frostova teorie... 47 8.4.1. Výpočtové modelování modelace a remodelace ní tkáně... 49 8.5. Struktura chrupavky... 50 8.5.1. Hyperelastický model materiálu chrupavky... 50 8.6. Struktura vazu... 51 9. Kinematika zápěstí... 55 10. Totální náhrada zápěstí... 57 10.1. Popis totální náhrady... 57 10.2. Totální náhrada ReMotion Total Wrist System... 57 10.3. Materiály implantátů... 61 10.3.1. Kobalt-chrom-molybdenová slitina (CoCrMo)... 61 10.3.2. Ultra vysokomolekulární polyethylen (UHMWPe)... 62 10.4. Zavedení totální náhrady... 62 11. Metoda řešení... 65 12. Výpočtový model... 67 12.1. Výpočtový model fyziologického zápěstí... 67 12.1.1. Model geometrie... 67 12.1.1.1 Model geometrie i... 68 12.1.1.2 Model geometrie chrupavky... 70 12.1.1.3 Model vazů... 71 12.1.1.4 Model zápěstí v různých polohách... 72 12.1.2. Model materiálu... 73 12.1.2.1 Kost... 73 12.1.2.2 Chrupavka... 73 12.1.3. Model styku mezi tělesy - kontaktu... 74 12.1.4. Model vazeb a zatížení... 77 12.1.5. Diskretizace... 80 12.1.5.1 Konečno prvkový model chrupavky... 81 15
12.1.5.2 Konečno prvkový model kortikálních ní tkáně... 81 12.1.5.3 Konečno prvkový model spongiózních ní tkáně... 82 12.1.5.4 Kvalita diskretizace... 82 12.1.5.5 Konečno prvkový model vazů... 84 12.2. Výpočtový model zápěstí s totální náhradou... 86 12.2.1. Model geometrie totální náhrady Re-Motion Total Wrist... 86 12.2.2. Model geometrie i... 87 12.2.3. Model geometrie chrupavky... 88 12.2.4. Model vazů... 89 12.2.4.1 Model zápěstí s totální náhradou v různých polohách... 90 12.2.5. Model materiálů... 92 12.2.5.1 Totální náhrada... 92 12.2.6. Model kontaktních prvků... 92 12.2.6.1 Model vazeb a zatížení... 94 12.2.7. Diskretizace... 95 12.2.7.1 Konečno prvkový model chrupavky... 95 12.2.7.2 Konečno prvkový model kortikální ní tkáně... 96 12.2.7.3 Konečno prvkový model spongiózní ní tkáně... 96 12.2.7.4 Konečno prvkový model vazů... 97 12.2.7.5 Konečno prvkový model totální náhrady... 98 13. Prezentace výsledků a analýza řešení... 101 13.1. Prezentace výsledků a analýza řešení zápěstí ve fyziologickém stavu... 101 13.1.1. Prezentace výsledků a analýza namáhání chrupavek... 103 13.1.2. Prezentace výsledků a analýza kortikální ní tkáně... 110 13.1.3. Prezentace výsledků a analýza spongiózní ní tkáně... 114 13.1.4. Prezentace výsledků a analýza vazů... 117 13.2. Prezentace výsledků a analýza řešení zápěstí s totální náhradou... 119 13.2.1. Prezentace výsledků a analýza namáhání chrupavek... 121 13.2.2. Prezentace výsledků a analýza kortikální ní tkáně... 126 13.2.3. Prezentace výsledků a analýza spongiózní ní tkáně... 131 13.2.4. Prezentace výsledků a analýza vazů... 137 13.2.5. Prezentace výsledků a analýza totální náhrady... 139 14. Závěr... 143 14.1. Náměty k dalšímu řešení... 145 15. Tvůrčí činnost... 147 15.1. Publikace... 147 15.2. Tvůrčí aktivity... 148 15.3. Projekty... 148 16. Literatura... 149 16.1. Odborné články... 149 16.2. Knihy... 154 16.3. Dizertační, diplomové a závěrečné práce... 155 16.4. Internetové odkazy a ostatní... 155 17. Použité symboly... 157 18. Seznam tabulek a obrázků... 159 18.1. Seznam tabulek... 159 18.2. Seznam obrázků... 159 19. Přílohy... 164 16
19.1. Makro sloužící pro vytvoření vazových komponent... 164 19.2. Kontaktní tlak mezi chrupavkami... 166 19.2.1. Fyziologický stav poloha ZP_RD... 166 19.2.2. Fyziologický stav poloha ZP_UD... 168 19.2.3. Fyziologický stav poloha ZP_FL... 170 19.2.4. Fyziologický stav poloha ZP_EX... 172 19.2.5. Stav s totální náhradou poloha ZPI_RD... 174 19.2.6. Stav s totální náhradou poloha ZPI_UD... 175 19.2.7. Stav s totální náhradou poloha ZPI_FL... 177 19.2.8. Stav s totální náhradou poloha ZPI_EX... 178 19.3. Intenzita přetvoření... 180 19.3.1. Fyziologický stav kortikální ní tkáň - poloha ZP_RD... 180 19.3.2. Fyziologický stav kortikální ní tkáň - poloha ZP_UD... 180 19.3.3. Fyziologický stav kortikální ní tkáň - poloha ZP_FL... 181 19.3.4. Fyziologický stav kortikální ní tkáň - poloha ZP_EX... 181 19.3.5. Stav s totální náhradou kortikální ní tkáň - poloha ZPI_RD... 182 19.3.6. Stav s totální náhradou kortikální ní tkáň - poloha ZPI_UD... 182 19.3.7. Stav s totální náhradou kortikální ní tkáň - poloha ZPI_FL... 183 19.3.8. Stav s totální náhradou kortikální ní tkáň - poloha ZPI_EX... 183 17
18
1. Úvod Zápěstí je komplexní a mnohostranný orgán, jenž tvoří nedílnou součást ruky. Funkce ruky je spojena s každodenní aktivitou nejvíce ze všech částí těla, a proto je vystavena vysokému počtu traumatických zranění a degenerativním onemocněním. Mezi nejzávažnější zranění se řadí fraktury. Její úspěšné hojení závisí na celkovém stavu organismu a i jednoduchá fraktura může mít trvalé následky. Nevhodná léčba zlomenin může mít řadu následků včetně ztuhnutí kloubu [160]. Druhým nejzávažnějším onemocněním zápěstí je revmatoidní artritida, při které dochází k destrukci kloubní chrupavky způsobené poruchou homeostázy metabolismu chrupavky vlivem zvýšeného působení prozánětlivých cytosinů vedoucí k inhibici nové chrupavky. Dále může docházet k erozi subchondrální ní tkáně v důsledku synoviální proliferace, které můžou vést k natržení vazů [162]. Postižení funkce a stavby zápěstí podstatně zhoršuje kvalitu života. Úchopová schopnost ruky je omezena a při některých úkonech je člověk odkázán na pomoc okolí, což má za následek i ovlivnění psychiky pacienta. Kromě osobního života ovlivňuje postižení ruky i profesní život. Téměř v každém zaměstnání je ruka využívána a změna její funkce zpravidla způsobí profesní omezení [161]. Revmatoidní artritida v nejtěžších případech způsobuje velké bolesti, deformitu kloubu s následnou ztrátou funkčnosti, která je zpravidla příčinou invalidity. V těchto případech je zpravidla jedinou možností použití náhrady části zápěstí. Při selhání běžných léčebných metod se často uchyluje k implantaci totální náhrady. Totální náhrada je vyrobena z biokompatibilního materiálu a je implantována na místo po částečné resekci radia a metakarpálních kůstek. Tento implantát má za cíl obnovit pohyblivost zápěstí do stavu přibližujícího se fyziologického stavu. Totální náhrada ovšem mění deformačně napěťové chování okolních tkání a způsobuje jejích degradaci a selhání implantátu [97]. 1.1. Historie a současnost totálních náhrad zápěstí Vznik a vývoj prvních totálních náhrad zápěstí předcházeli amputace ruky, jejichž první záznamy pochází z roku 1773, kdy byla Orredem provedena první amputace zápěstní [1,3,4,6,5]. Počátkem 19. století se začaly provádět operace zápěstí pacientům s omezenou pohyblivostí, u kterých docházelo k ankylóze neboli ztuhnutí. Chirurgickým řešení byla resekce a to z důvodu časté recidivity nebo vložení vhodného interpozičního prvku [1]. Záznamy o použití interpozičních materiálů pochází z roku 1840 [1] a v roce 1894 byly poprvé Péanem použity destičky z platiny [1]. První implantace totální náhrady byla provedena německým doktorem Themistoclesem Glückem (Obr. 1.1), který experimentoval s transplantacemi měkkých tkání [2]. Pro fixaci nervů a šlach používal intramedulární kolíčky vyrobené ze slonoviny. Po mnoha experimentech na pacientech s postiženými klouby tuberkulózou zjistil, že právě slonová nezpůsobuje téměř žádné zánětlivé reakce, z čehož Glücku soudil, že právě slonová je ideálním materiálem pro výrobu implantátů. V roce 1890 provedl první implantaci totální náhrady na pravém zápěstí 19. letého muže, který měl již delší dobu kloub zasažen tuberkulózou. Implantát byl vyroben ze slonoviny a skládal se z kulových kloubů s vidlemi na obou koncích. Vidle byly vyrobeny tak, aby se dali umístit na jedné straně do ulny a radia, a na straně druhé do kanálků v metakarpálních ech 19
[1,3,4,8]. Totální náhrada sloužila muži až do roku 1891, kdy podlehl tuberkulóze [1]. V roce 1921 Glück publikoval výsledky své práce [9]. Obr. 1.1: Themistocles Glück (1853-1943), vynálezce první totální náhrady Začátkem dvacátého století nebyly publikovány žádné práce zabývající se vývojem kloubních náhrad zápěstí. Až roku 1960 byla publikována práce zabývající se operativními postupy a technikami při onemocnění revmatoidní artritidou [14]. Ve stejnou dobu, Swanson a Niebauer představili první koncept totální náhrady zápěstí, který zajišťoval stabilitu při pohybu [15,1,4]. Tento silikonový implantát (Obr. 1.2) byl poprvé použit Swansonem v roce 1967 [1]. Ačkoliv se nejednalo o plnohodnotnou kloubní náhradu, spíše o distanční kloub, i tak tento implantát zachránil mnoho pacientů před amputací končetiny. Swanson následně experimenty s kloubní náhradou, které probíhali v roce 1982 až 1984 publikoval [13]. Tento silikonový implantát je považován za implantát první generace [16]. Obr. 1.2: Swansonův flexibilni implantát (1967) [13] Druhá generace totálních náhrad již dokázala plnit skutečnou funkci náhrady. V roce 1969, Gschwind a Scheier představili Gschwind-Scheier-Bahlerům zápěstní implantát (Obr. 1.3). Konstrukce byla tvořena dříkem implantovaným do metakarpálních í zakončeným kulovitou plochou, která zapadala do patice s dříkem, umístěným v radiu [10]. Krátce po uvedení Gschwind-Scheier-Bahlerům implantátu představil v roce 1970 Meuli svůj kovový implantát, který jako první obsahoval polyethylenovou kluznou komponentu (Obr. 1.4). Tato komponenta umožnovala plynulý pohyb ve všech osách a rotace byla soustředěna v hlavě i hlavaté [17]. 20
Obr. 1.3: Gschwind-Scheier-Bahlerův implantát (1967) [10] Obr. 1.4: Meuliho implantát II. generace (1970) [17] Z důvodu toho, že předchozí dva implantáty první generace soustředili natočení ve středu kulové plochy, se Volz pokusil vyvinout implantát, který by kopíroval kinematiku skutečného zápěstí. Povedlo se mu to roku 1973 [18]. Kloubní spojení tohoto implantátu je toroidní, což znamená, že obsahuje konkávní a konvexní plochu umožňující flexi/extenzi zápěstí a radiální/ulnární deviaci. Tento implantát nedovoloval axiální rotaci, ale umožňoval translaci v radio-ulnární rovině. První konstrukce měla dva distální hroty pro zasunutí do druhého a třetí metakarpu (Obr. 1.5). Obr. 1.5: Volzův implantát II. generace (1973) [18]. Ve třetí generaci implantátů vznikla řada nových konstrukcí, mezi které se řadí implantát Biaxialní [19], Trispherical (Obr. 1.6) [20, 21], inovovaný Meuliho (Obr. 1.7) [22, 23, 24] a inovovaný Volzův implantát (Obr. 1.8) [18]. 21
Obr. 1.6: Trispherical implantát (1980) [20]. Obr. 1.7: Meuliho inovovaný implantát III. generace (1986) [18]. Obr. 1.8: Inovovaný Volzům implantát III. generace (1988) [18]. Obr. 1.9: Biaxiální implantát (1978) [19]. Biaxiální implantát se stal oblíbeným v osmdesátých letech. Konstrukce byla tvořena polyethylenovou artikulační konkávní plochou a konvexní kovovou elipsou (Obr. 1.9). Dříky implantátu byly potažené porézní vrstvou. Distální část je tvořena dlouhým dříkem pro vložení do třetího metakarpu a malý čepem z důvodu zvýšení stability [19, 25]. Menonův implantát, známý také pod názvem Universal Wrist Implant, byl navržen roku 1980. Tento implantát již patřil do čtvrté generace zápěstních implantátů a jeho konstrukce vyřešila mnoho faktorů, které u předchozích implantátů vedly k jejich selhání. Konstrukce implantátu nebyla vzájemně spojena. Radiální komponenta byla vyrobena ze slitiny kobaltu a chromu a karpální ze slitiny titanu. Konkávní kloubní povrch radiální komponenty svírá úhel 20 radiální inklinace a konstrukce dříku byla ve tvaru písmene Y. Karpální komponenta měla vejčitý tvar, který zapadal do karpální komponenty obsahující otvory pro šrouby (Obr. 1.10) [26]. V roce 2002 byl představen inovovaný Menonův implantát pod názvem Universal 2 Wrist Implant. Úhel sklonu byl snížen o 14 a na radiální a karpální komponenty byl nanesen porézní povrch pro lepší integraci do ní tkáně [29]. Konstrukce byla upravena na základě dlouhodobých výsledků [27, 28], biomechanických studiích za použití metody konečných prvků a laboratorním testování. Elipsoidní tvar karpální komponenty byl upraven tak, aby kontaktní plocha více odpovídala radiální komponentě v celém rozsahu pohybu [29]. Rozsah pohybů jednotlivých totálních náhrad je uveden v Tab. 1.1. Obr. 1.10: Menonův implantát (1980) [26]. Obr. 1.11: Anatomic Physiologic Wrist Prosthesis (1997) [32]. 22
Další implantáty patřící do čtvrté generace se konstrukcí velmi podobají Menonově implantátu. Implantát Anatomic Physiologic Wrist Prosthesis (Obr. 1.11) je tvořen necementovanou konstrukcí ze slitiny kobaltu a chromu potaženou povlakem z hydroxyapatitu [31, 32]. RWS zápěstní implantát je tvořen třemi komponenty (Obr. 1.12). Karpální komponenta z UHMWPE (Ultra High Molecular Weight Polyethylene, vysokomolekulární polyethylen) dosedá na dřík a metakarpální komponentu vyrobené z Vitallia (slitina z 65% kobaltu, 30% chrómu, 5% molybdenu a z dalších složek) [31, 33, 34]. Obr. 1.12: RWS implantát (2003) [33]. Obr. 1.13: Total Modular wrist Arthroplasty (2002) [34]. Poslední z výše zmíněným implantátem je Total Modular Wrist Arthroplasty (Obr. 1.13). Tento implantát je tvořen distálním dříkem, který je vyplněn polyethylenovou konkávní komponentou a je upevněn dlouhými šrouby do druhého a třetího metakarpu. Radiální komponentu tvoří dvě části. První část je vložena do radia a druhá, která je osazená dlouhým šroubem, slouží k nahrazení poškozené ulny [34]. Tab. 1.1 Rozsah pohybů jednotlivých implantátů [30] Flexe [ ] Extenze [ ] Radiální deviace [ ] Ulnární deviace [ ] Fyziologické zápěstí 76 75 22 36 Implantát Swanson 39 6 2 21 Implantát Volz 37 17 2 23 Implantát Meuli 30 40 10 10 Implantát Trispherical 50 (flexe + extenze) 10 10 Implantát GEUPAR 50 (flexe + extenze) - - Implantát Universal 41 36 7 13 Implantát Biaxial 29 36 10 20 23
24
2. Popis problémové situace Zápěstí se nazývá soustava 15 í s klouby, propojených vazy, které zajišťují funkce kloubu. Stykové plochy kloubů jsou pokryty chrupavkami mající na povrchu synoviální vrstvu produkující synoviální kapalinu s proměnnými reologickými vlastnostmi. Pod synoviální vrstvou chrupavky jsou kolagenní vlákna absorbující tlakové namáhání (chrupavky zápěstí). Při zatížení ruky následně dochází k mechanické interakci mezi prvky zápěstí [35]. Onemocnění, případně úrazy ruky, patří k relativně častým onemocněním člověka. Pokud po onemocnění zůstávají trvalé následky, zpravidla významně ovlivňují život člověka. S funkcí ruky, vedle činností souvisejících s obslužnými funkcemi člověka, je u většiny lidí funkce ruky podstatná v zaměstnání. Trvalá omezení funkce ruky mohou být od nejlehčích po úplné znehybnění kloubů ruky. V těchto případech je zpravidla jedinou možností, vedoucí ke zlepšení kvality života, aplikace totální náhrady zápěstí. Totální náhrada se zavádí do resekované části radia a karpálních kůstek. Aby nedošlo k uvolnění implantátu, je nutné ponechat implantát v i oseointegrovat. Funkce a životnost implantátu je závislá na řadě faktorů, včetně mechanické interakce. V důsledku mechanického namáhání může dojít k selhání jak implantátu, tak ní tkáně, se kterou je implantát v mechanické interakci. U přetěžované ní tkáně dochází k degradačním jevům. Možnost implantace je podmíněna kvalitou ní tkáně. K zjišťování ní tkáně existují diagnostické metody umožňující určení určitých vlastností ní tkáně v předoperační fázi. Jak již bylo uvedeno, při zatížení ruky dochází k mechanické interakci mezi prvky zápěstí, případně mezi prvky zápěstí a implantátu. Posouzení této interakce je možné na základě řešení deformace a napětí. Vzhledem ke strukturální, geometrické a materiálové složitosti řešení soustavy, včetně modelu uložení a zatížení, je při řešení deformace a napětí nutné vyřešit řadu dílčích problémů. Úspěšné řešení uvedených problémů vyžaduje získání a osvojení si základních souvislostí a znalostí z oblasti řešeného problému. Selhání implantátu je přisuzováno vzájemné interakci s okolní ní tkání a konstrukcí implantátu. Implantáty jsou technická díla navržená a vyrobená člověkem, tudíž je možné navrhnout implantát více odolný vůči mechanickému namáhání. Větší problémy souvisí s ní tkání. Kost může podléhat degradaci, kterou ovlivňují různé nemoci. K zajištění kvality ní tkáně existuje řada diagnostických metod umožňující stanovit kvalitu tkáně už v předoperační fázi. Pro správnou funkci je podstatné spojení s kortikální i spongiózní tkání. Z čehož plyne, že tato práce zahrnuje výpočtový model řešené soustavy na úrovni vyžadující řešení řady deformačně napěťových problémů soustavy. 25
26
3. Formulace problému a cílů řešení Základním současným problémem biomechaniky ruky je problematika zápěstí. Jak již bylo uvedeno, při zatížení ruky dochází k mechanické interakci mezi prvky zápěstí, případně mezi prvky zápěstí a implantátu. Posouzení této interakce je možné na základě řešení deformace a napětí. Vzhledem ke strukturální, geometrické a materiálové složitosti řešené soustavy, včetně modelu uložení a zatížení, je při řešení deformace a napětí nutné vyřešit řadu dílčích problémů. Úspěšné řešení uvedených problémů vyžaduje získání a osvojení si základních souvislostí a znalostí z oblasti řešeného problému. Problém lze tedy formulovat následujícím způsobem: Provedení biomechanické studie a deformačně-napěťové analýzy zápěstí ve fyziologickém stavu a po aplikaci totální náhrady RE-MOTION Total Wrist. Cílem řešení je: 1) Provést deformačně napěťovou analýzu zápěstí ve fyziologickém stavu. 2) Provést deformačně napěťovou analýzu zápěstí s totální náhradou. 27
28
4. Rešerše současný stav řešené problematiky Publikace vědeckých prací zabývajících se výpočtovým modelováním biomechanických problémů se objevily před více jak čtyřiceti let. V prvním čísle Journal o Biomechanics, pocházejícího z roku 1968, byl vydán článek autorů Jamison, Merangoni a Glaser, který byl zaměřen na chování viskoelastických tkání, v němž byly prezentovány numerické výsledky MKP (metoda konečných prvků) modelu [117]. Následně, roku 1971, Rybicki et al. publikovali článek o mechanickém namáhání femuru (stehenní i) pomocí MKP. Od té doby se počet publikovaných prací využívající MKP zvýšil a o čtyřicet let později tato metoda hrála důležitou roli při analyzování geometricky složitých struktur, ke kterým právě ní tkáně patří. Prvním a nejvíce zkoumaným biomechanickým kloubním problémem bylo kyčelní spojení. Od počátku využití MKP, bylo na toto téma publikováno nespočet prací různými výzkumnými skupinami v návaznosti na mechanickou interakci femuru a totální kyčelní endoprotézy. Analýza kyčelního kloubu se stala velmi oblíbená a to díky své geometrii a napojení na svaly a vazy. Taktéž, zatížení kyčelního kloubu bylo předmětem mnoha studií [118], které současně jasně vymezuje zátěžné podmínky během chůze a ostatních aktivit. Druhým, nejčastěji zkoumaným kloubem v lidském těle, byl kloub kolenní. Geometrie kloubu byla stejně jako kloub kyčelní, velmi dobře zobrazená díky počítačové tomografii (CT) a magnetické rezonanci (MRI), avšak zatěžující podmínky a následná kinematika byla o poznání složitější. Řešení biomechanických problému souvisejících zápěstí patří mezi nejsložitější v muskuloskeletární biomechanice v důsledku složité struktury zápěstí s prvky geometricky složitého tvaru, podstatného vlivu měkkých tkání na funkci zápěstí a problematické tvorby modelu zatížení. Každá v této soustavě značně přispívá k celkovému pohybu kloubu. Při modelování těchto mnoha ních soustav (multibone systems) je nutné respektovat všechny prvky, které udržují zápěstí ve funkčním stavu [119]. Zápěstí musí být schopno přenášet vnější sílové působení, aniž by docházelo ke vzniku vysokého napětí na kloubních plochách stejně tak, aby soustava při fyziologickém zatížení byla plně pohyblivá. První vědecké práce zaměřené na řešení deformace a napjatosti v zápěstí se objevily počátkem 90t. let minulého století, v souvislosti s rozvojem výpočetní techniky a výpočtových metod mechaniky, zvláště MKP [37]. Z počátku byly první modely velmi jednoduché, kde zápěstí bylo tvořeno radiem, í poloměsíčitou, člunkovitou a vzájemné spojení bylo modelováno pomocí spring elementů. Miyake et al. roku 1994 [36] publikoval práci zaměřenou na rozložení napětí v rámci fraktury radia za pomoci MKP. Stejná skupina autorů později publikovala článek zaměřený na rozložení napětí v oblasti karpálních í po implantaci keramické náhrady [38]. První článek prezentující výsledky z trojrozměrného MKP modelu zápěstí publikoval Carrigan et al roku 2003 [42]. Model zahrnoval všechny karpální kůstky, avšak metakarpální i byly zanedbány. Zatížení bylo aplikováno na distální část i hlavaté, ale tlaková síla o velii 15 N nebyla reprezentativní ve srovnání se zatížením působícím na fyziologické zápěstí. Roku 2009 byl publikován další trojrozměrný model zápěstí, Gislason et al. [40] a Guo et al. [41], který zahrnoval distální části radia, ulny, všechny karpální a metakarpální kůstky. Výsledky Gislasonovy práce bylo zatížení zápěstních í při uchopení ve třech různých polohách. Zatížení působící na jednotlivé prsty bylo na základě biomechanického modelu a převedeno na síly působící do metakarpálních kůstek. Cílem Guo modelu bylo modelovat chování metakarpálních kůstek po odstranění transverzálního tvaru. Působící zatížení bylo kombinací tlakové síly o hodnotě 100 N 29
rozloženo do druhého a třetího metakarpu. Roku 2012, Bajuri et al [39], vytvořil plně trojrozměrný model zápěstí napodobující účinky revmatoidní artritidy. Cílem této práce bylo získat napětí na karpálních kůstkách v rámci onemocnění a současně jej porovnat s vytvořeným modelem zápěstí po aplikaci totální náhrady. Základním problém, při kterém se výzkumní pracovníci potýkají, při řešení MKP modelu zápěstí, je aplikace zatížení a vzájemné vazby mezi měkkými a tvrdými tkáněmi. Vnější vazby ve formě vazů jsou nedílnou součástí modelu, které udržují zápěstí v rovnováze. 30
5. Analýza řešené soustavy Při běžných činností člověka dochází k zatěžování ruky, které způsobí namáhání všech prvků hodní končetiny četně proximální a distální řady karpu, metakarpu a článků prstů. 5.1. Soustava zápěstí ve fyziologickém stavu Při základních úkonech ruky jsou funkční následující prvky ruky a horní končetiny: Hlavní útvary soustavy: - Radius - Ulna - Proximální řada karpálních kůstek - Distální řada karpální kůstek - Kloubní chrupavky - Vazy Vedlejší útvary soustavy: - Metakarpální i - Svaly přední, laterální a dorzální skupiny svalů Pomocné útvary soustavy - Šlachy - Cévy - Nervy 31
5.2. Soustava zápěstí s totální náhradou Při implantaci totální náhrady do soustavy zápěstí vzniká nová soustava s jinými vlastnosti a projevy: Hlavní útvary soustavy: - Totální náhrada - Radius - Distální řada karpální kůstek - Kloubní chrupavky - Vazy Vedlejší útvary soustavy: - Ulna - Metakarpální i - Svaly přední, laterální a dorzální skupiny svalů Pomocné útvary soustavy - Šlachy - Cévy - Nervy 32
6. Systém podstatných veličin z hlediska deformačně napěťové analýzy Po analýze prvků soustavy zápěstí ve fyziologickém stavu a se zavedenou totální náhradou, lze určit podstatné veličiny a vztahy deformačně napěťových stavů [163]. K řešení deformace a napětí zápěstí v obou případech je nutné vybrat ty prvky, které jsou z hlediska řešení problému podstatné. Při zatěžování závěsného aparátu dochází k namáhání prvků soustavy zápěstí. Charakter zatížení ovlivňuje charakter namáhání, proto je nutné věnovat pozornost podstatným prvků Podstatné prvky: Kost - Předloketní - spongiózní a kortikální tkáň - Karpální kůstky - spongiózní a kortikální tkáň - Metakarpální kůstky - spongiózní a kortikální tkáň Implantát - Typ implantátu - I. generace (Swansonův flexibilní impantátu) - II. generace (Gschwind-Scheier-Bahlerům, Meuli, Volz) - III. generace (Biaxialní, Trispherical, inovovaný Meuliho a Volzův) - IV. generace (RWS, Total Modular wrist Arthroplasty) - Materiál - Kobalt-chrom-molybdenová slitina (CoCrMo) - Ultra vysokomolekulární polyetylén (UHMWPe) Pohyby ruky - Flexe a extenze - Radiální a ulnární dukce - Supinace a pronace Pohyb ruky je řízen vědomě. Nervová síť ovládající pohyb ruky je úzce spojen s mozkovým centrem. Mozeček nacházející se v zadní části lebky vede a koordinuje pohyby svalů, kloubů a šlach ruky. Příkaz k tomu, aby ruka vykonala určitý pohyb, vychází z motorické oblasti mozkové. Nervové impulzy putují z buněk levé motorické oblasti přes další části mozku a svazky vláken, zvaných pyramidy, do prodloužené míchy, kde se na hranici se hřbetní míchou kříží v místě zvaném decussatio pyramidum. Z tohoto místa přechází povel do ruky, zatímco je o právě začínajícím pohybu informován mozeček. Prostřednictvím tohoto systému výměny informací mezi senzorickými receptory ruky, mozkovou motorickou kůrou a mozečkem, se právě mozeček postará o správný sled pohybů. Celý proces koordinuje centrální nervový systém, který umožňuje odhadnout hmotnost předmětu a stabilizovat svalstvo tak, aby pohyb byl klidný a plynulý [159, 164, 166]. 33
34
Lateral Medial Palmar Dorsal Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 7. Základní anatomie související s řešenou problematikou Pro orientaci na ruce bude v předložené práci použito latinské označení [164]. Distal Distal Proximal Obr. 7.1: Označení směrů na ruce [194]. Proximal 7.1. Anatomie zápěstí Zápěstí se skládá z osmi karpálních í, ulny, distálního radia a pěti metakarpálních í. Karpální i jsou tvořeny í člunkovitou, poloměsíčitou, trojhrannou, hráškovou, mnohohrannou větší, mnohohrannou menší, hlavatou a hákovitou. Karpální i, neboli Carpus jak se odborně tento soubor nazývá, vytváří podklad karpálního tunelu, kterým prochází šlachy a nervy. V okolí karpálních í se dále nachází měkké tkáně, mezi které paří vazy, vzájemně spojující jednotlivé karpální kůstky, dále šlachy, i ruky a předloktí. Karpální kůstky jsou seřazeny ve dvou řadách, proximální a distální. V proximální řadě se nachází člunkovitá (os scaphoideum), poloměsíčitá (os lunatum), trojhranná (os triquetrum), hrášková (os pisiforme) a v distální řadě mnohohranná větší (os trapezium), mnohohranná menší (os trapezoideum), hlavatá (os capitatum), hákovitá (os hamatum) [165]. Karpální kůstky v distální řadě jsou vzájemně spojeny vazy a kloubní plochy orientované k metakarpálním em tvoří, jako celek, konkávní elipsu, zapadající do proximální řady karpálních í. Klouby orientované k předloktí tvoří konkávu a zapadá do radio-ulnárního kloubu [166, 40]. Kosti v proximální řadě jsou taktéž spojeny vazy, avšak volněji, než v řadě distální, dovolují větší vzájemnou mobilitu a jako celek tvoří konvexní eliptickou hlavici zapadající do distální řady karpálních í [166, 40]. Zápěstí je dále tvořeno třemi hlavními klouby: radio-karpálním kloubem, středním kloubem nacházejícím se mezi proximální a distální řadou a distálním radioulnárním kloubem. 35
Obr. 7.2: Anatomie ruky: i [194]. Radio-karpální kloub (articularis radiocarpalis) je neúplný ovoidní a složený kloub. V kloubu se pohybuje jamka distálního radiusu a tři i distální řady formující kloubní hlavici: člunkovitá, poloměsíčitá a trojhranná. Mezi ulnu a proximální řadou karpu je chrupavčitá destička (discus articularis). Tato destička tvarově dotváří konkávní plochu distálního radia, avšak kvůli své pružnosti neplní opěrnou funkci při pohybu. V radio-karpálním spojení tato chrupavčitá destička přenáší přibližně 20% tlakového namáhání a zbylých 80% je přenášeno distálním radiem [166]. Na distální straně radia se nachází dvě oddělené plochy, jež jsou rozděleny hranou na jamku poloměsíčitou a jamku člunkovitou [43]. Na externí straně se nachází kloubní pouzdro, které je volné a upíná se při okrajích kloubních ploch. Dutina radio-karpálního kloubu je značně členitá a zasahuje do ostatních kloubů ruky [166]. Střední zápěstí (articularis medicarpalis) je kloub složeným a situovaný mezi proximální a distální řadu karpu. Kloubní plochy kůstek jsou dány kontaktními plochami karpálních í. Štěrbina, nacházející se v tomto kloubu, je nadměrně členitá, připomíná tvar písmene S a je prakticky nepohyblivá a proto se tento kloub při pohybu kloubního zápěstí chová pasivně [166]. V okolí zápěstí se dále nachází 5 důležitých svalů přímo související s motorikou zápěstí. Na palmární straně se nachází musculus flexor carpi radialis, m. flexor carpi ulnaris, m. palmaris longus a na dorzální straně se jedná o m. extensor carpi radialis longues a m. extensor carpi ulnaris. M. musculus flexor carpi radialis se nachází na přední straně předloktí a m.flexor carpi ulnaris na vnitřním okraji předloktí. Radialis spolu s ulnaris provádí palmární flexi a ulnaris vniřní dukci ruky. M. palmaris longus je uložen mezi oběma již uvedenými svaly a provádí pomocnou flexi ruky. M. extensor carpi radialis longus splu s brevis je umístěn na laterální straně a spolu s m. extensor carpi ulnaris vykovává dorzální flexi a radiální dukci ruky. Poslední sval m. extensor carpi ulnaris leží na mediálním okraji dorzální plochy předloktí a provádí extenzi ruky [167, 168]. 36
Obr. 7.3: Anatomie ruky: svaly a šlachy [194]. 7.1.1. Struktura í Kůstky v zápěstním kloubu mají jedinečnou a členitou strukturu. Jejich vzájemná soudržnost je tvořena měkkými tkáněmi. Z karpálních í si největší pozornost zaslouží kůstka člunkovitá (os scaphoideum). Je největší í z řady proximální a zasahuje do úrovně řady distální. Více než 80% jejího povrchu je pokryto chrupavkou [44]. Z klinického hlediska lze člunkovou rozdělit na tři části, odpovídající přibližně třetinám. Část distální zahrnuje distální pól (ossis scaphoidei), který tvoří hmatatelný výběžek na radio-palmární straně pod kůží, dále tvoří pohyblivé plochy pro mnohohrannou větší, menší a hlavatou. Směrem proximálním je člunkovitá lehce zúžena do tzv. isthmu a chrupavkou pokrytá palmární strana se pohybuje s distálním koncem radia. Dorzální strana není 37
pokryta kloubní chrupavkou, avšak probíhá zde spirálovitě tzv. drsnatina, do které je upnuto kloubní pouzdro. Ulnární a proximální část i člunkové se označuje jako proximální pól a kromě pohyblivé plochy pro distální radius má ulnárně i lehce konvexní plochu, jež pohybuje s í poloměsíčitou [160]. Obr. 7.4: Kost člunkovitá (os scaphoideum) [169] Kost poloměsíčitá (os lunatum) má proximální plochu konvexní a distální plochu konkávní. Konvexní plocha pohybuje s radiem (fossa lunata radia) a konkávní s hlavicí í hlavatou. Na radiální straně je úzká plocha určena pro skloubení s í člunkovitou a na straně ulnárně je plocha lichoběžníkového tvaru pohybující s í trojhrannou. Dorzální a palmární strany nejsou pokryty chrupavkou. Dorzální plocha je o polovinu menší než palmární a celá se zmenšuje klínovitě dorzálním směrem. Toto zmenšení poskytuje i možnost rotovat do dorzální flexe při zatížení ve směru k ose předloktí [160]. Obr. 7.5: Kost poloměsíčitá (os lunatum) [169] Kost trojhranná (os triquetrum) má tvar trojbokého jehlanu. Její radiální plocha je rovná a pohybuje s í poloměsíčitou. Distální plocha je vlnovitě prohnutá proti kloubní ploše i hákovité. Palmární plocha je rovinná a na ní je umístěna pohyblivá plocha pro hráškovou. Proxomodorzální plocha pohybuje s vazivově chrupavčitou destičkou a na dorzální straně se upínají vazy [160]. Obr. 7.6: Kost trojhranná (os truquetrum) [169] Palmární plocha i hráškové (os pisiforme) je do dlaně konvexně orientovaná a dorzální plocha pohybuje s obdobnou plochou s í trojhrannou [166]. 38
Obr. 7.7: Kost hrášková (os pisiforme) [169] Kost mnohohranná větší (os trapezium) je uložena na radialním okraji distální řady karpálních í. Proximálně má plochu určenou pro člunkovou, distálně pro I. metakarpální, kloubní plocha má sedlovitý tvar. Na straně ulnární se nachází dvě kloubní plochy. Proximální plocha je určena pro mnohohrannou menší a plocha distální pro II. metakarpální [166]. Obr. 7.8: Kost mnohohranná větší (os trapezium) [169] Kost mnohohranná menší (os trapezoideum) je drobná kůstka klínovitého tvaru zužující se směrem do dlaně. Palmární a dorzální plochy nejsou pokryty chrupavkou. Ostatní plochy jsou pokryty chrupavkou a pohybují se s í mnohohrannou menší, hlavatou a člunkovitou. Distálně se pohybuje s II. í metakarpu [166]. Obr. 7.9: Kost mnohohranná menší (os trapezoideum) [169] Kost hlavatá (os capitatum) je největší ze zápěstních í. Její tvar v řadě proximální připomíná hlavici a od řady distální je oddělena zúžením. Hlavice je pokryta kloubní chrupavkou, jež pohybuje s jamkou tvořenou konkavitou í poloměsíčitou, člunkovitou a hákovou. V oblasti těla se nachází plocha pro mnohohrannou menší a ulnární plocha pro hákovitou [160]. Distálně je konstantní kloubní plocha pro III. metakarpální a nekonstantní pro II. metakarpální [45]. Dorzální plocha těla i hlavaté je hladká a palmární plocha se klínově vyklenuje [160]. 39
Obr. 7.10: Kost hlavatá (os capitatum) [169] Kost hákovitá (os hamatum) má tvar klínu při pohledu ze strany dorzální. Artikulační plocha na straně proximální je zvlněná, konkávní, a přiklání se ke i trojhranné. Radiální plocha se dělí na dvě pohyblivá pole určené pro IV. a V. metakarpální. Na ploše palmární vybíhá při ulnárním okraji hákovitý hamalus, na který jsou upnuty vazy [160]. Obr. 7.11: Kost hákovitá (os hamatum) [169] Radius (os radius) je dlouhá uložená v předloktí na palcové straně. Tělo i se na radiálním a distálním konci rozšiřuje. Tělo radia má v průřezu trojúhelníkový tvar, jehož dvě hrany jsou zaoblené (margo anterior, margo posterior) a jedna ostrá (margo interosseus) namířená proti ulně. Proximální konec radia je tvořen hlavou, jejíž plocha je konkávní. Po svém obvodu má válcovou kloubní plochu (circumferentia articularis radii) se kterou se spojuje s ulnou. Distální konec radia je zesílený a rozšířený. Na ulnární straně se nachází kloubní plocha sloužící ke spojení s ulnou. Distální strana slouží pro spojení s karpálními kůstkami. Obr. 7.12: Přední strana radia (os radius) [169] 40
Ulna (os ulna) je taktéž dlouhá uložená v předloktí. Tělo i se na proximálním a distálním konci rozšiřuje. Masivnější zakončení na proximálním konci je spojeno s pažní í a užší strana na distálním konci je zakončena hlavicí (caput ulnae) s úzkou kloubní plochou pro pohyb s radiem. Obr. 7.13: Přední strana i ulny (os ulna) [169] Metakarpály (ossa metacarpalie I-V) je skupina pěti í tvořící ru dlaně. Tvarově odpovídá dlouhým em, ale i tak se řadí mezi krátké i s délkou přibližně 100 mm. Metakarpální i jsou přes poměrně tenkou vrstvu tkáně dobře hmatatelné a jsou očíslované římskými číslicemi od I. do V. radio-ulnárním směrem. Těla těchto í se rozlišují na tři části. První, základní í (basis), je proximální rozšířený konec, který nasedá na karpus. Druhá část, tělo (corpus), je tvořena třemi plochami, zadní a dvěma bočními. Poslední část, hlavice (caput), je distální rozšíření karpálních kůstek, které na ni nasedají. Obr. 7.14: Kost I. metakarpu (os metacarpale I) [169] Obr. 7.15: Kost II. metakarpu (os metacarpale II) [169] Obr. 7.16: Kost III. metakarpu (os metacarpale III) [169] 41
Obr. 7.17: Kost IV. metakarpu (os metacarpale VI) [169] Obr. 7.18: Kost V. metakarpu (os metacarpale V) [169] 42
8. Mechanické vlastnosti 8.1. Kostní tkáň Kostní tkáň je jedna z nejvíce pevných struktur v lidském těle a to v důsledku kombinace anorganických a organických prvků. Minerální látky vápníku a fosfátu, spolu s kolagenem, tvoří za šedesát až sedmdesát procent pevnosti ní tkáně [184]. Kostní tkáň je visko-elastický materiál, jehož mechanické vlastnosti jsou ovlivněny stupněm deformace. Flexibilní vlastnosti zajišťuje kolagen předávající schopnost i odolat tahovému namáhání [184]. 8.1.1. Kortikální ní tkáň Kortikální tkáň je hutná ní tkáň, která určuje pevnost. Představuje zhruba 80 85 % celkové hmotnosti skeletu a je tvořena osteony, koncentricky uspořádanými válečky. Průměr osteonů je 0.1-0.4 mm a v jeho centru vede cévní kanál. Cévy uvnitř osteonů jsou napojeny na řečiště ve spongiózní tkáni a na periostální cévy přicházející z vnějšku [170]. Obr. 8.1: Struktura ní tkáně [164] Tloušťka vnější kortikální tkáně v jednotlivých karpálních kůstkách závislá na namáhání, které na ni působí během celého života. 8.1.2. Spongiózní ní tkáň Spongiózní tkáň je složena z nepravidelně uspořádaných trámečků. Orientace trámečků je dána směrem nejčasnějšího namáhání [55]. Kortikální a spongiózní ní tkáň obsahuje různé buňky, které se liší strukturou a funkcí. Spongiózní tkáň obsahuje ní dřeň, cévy a pojivovou tkáň, zatímco kortikální tkáň zastává funkci mechanickou a ochrannou [54, 196]. Spongiózní tkáň se vyskytuje v epifýzách dlouhých í, vyplňuje těla zápěstních í a zastává taktéž funkci mechanickou. Tvoří ji jemné trámečky, které jí dodávají houbovitý vzhled. Prostory mezi trámečky jsou vyplněny ní dření [170]. 43
Po vložení obou komponent totální náhrady do radia a druhé řady metakarpálních kůstek se trámečky spongiózní ní tkáně mění na základě mechanického zatěžování. Obr. 8.2: Struktura spongiózní ní tkáně radia [53] Mechanické vlastnosti spongiózní ní tkáně lze popsat některé mechanické vlastnosti na základě zdánlivé hustoty [187, 56, 57, 58, 59]. Mezi Youngovým modulem a hustotou byla prokázána korelace [175]. Aproximační vztahy, včetně grafu závislosti hustoty spongiózní ní tkáně, jsou uvedeny v Obr. 8.3. Obr. 8.3: Závislost modulu pružnosti na zdánlivé hustotě spongiózní i pro různé části lidského těla [187] 8.2. Lineárně elastický model materiálu ních tkání Mechanické vlastnosti jsou pro oba typy ních tkáni rozdílné. Kortikální tkáň je tužší než spongiózní tkáň, odolává většímu namáhání, avšak menší deformaci. Spongiózní tkáň snese až 50% deformace, kdežto kortikální tkáň pouhých 1.5-2.0% deformace a díky porézní struktuře absorbuje více energie [70]. Tento rozdíl je dán množstvím ní tkáně na jednotku objemu. Obr. 8.3 znázorňuje typickou závislost deformace-napětí při různých kvalitách kortikální a spongiózní tkáně testovaných za podobných podmínek. 44
Obr. 8.4: Deformačně napěťová křivka kortikální a spongiózní ní tkáně při různých hustotách [70] V rámci této práci je použit model materiálu lineárně elastický, který je homogenní izotropní lineárně pružný (Hookovský). Je určen Youngovým modulem E [MPa] a Poissonovým číslem µ [-]. V Tab. 8.1 jsou uvedeny hodnoty materiálových charakteristik pro kortikální a spongiózní tkáň od různých autorů použitých v podobně zaměřených prací. Tab. 8.1: Materiálové charakteristiky ní tkáně použité v předchozích prací Autor Kortikální tkáň Spongiózní tkáň E [MPa] µ [-] E [MPa] µ [-] Zdroj Oda (2000) [38] 15 000 0.3 100 0.2 [71] Carrigan (2003) [42] 10 000 0.3 - - [37, 73, 38] Guo (2009) [74] 10 000 0.3 - - [37] Gislason (2009) [40] 18 000 0.2 100 0.25 [72] Gislason (2010) [41] 18 000 0.2 100 0.25 [68, 69] Bajuri (2012) [39] 12 000 0.2 33 0.25 [72] Hodnotu Youngova modulu lze určit na základě zdánlivé hustoty získané z CT snímků pomocí vztahů mezi zdánlivou hustotou ρ, Youngovým modelem E a Hounsfieldovými jednotkami HU s využitím rovnic (1-3). Pro tento účel byl vytvořen software ROI Analysis [197] v prostředí Matlab (MathWorks, Natick, MA, USA), který získá Housfieldovy jednotky na základě útlumu RTG záření, jenž souvisí s hustotou ní tkáně. Tyto data je možno pomocí vztahů (4-9) přepočítat na Youngův modul a s jeho pomocí vytvořit model materiálu [75]. Tato hodnota lze následně přepočítat na Youngův modul. 45
ρ = f(hu) (1) E = f(ρ) (2) E = f(hu) (3) Pomocí korelačních vztahů je možné převést HU jednotky na zdánlivou hustotu ní tkáně [187]. Tyto vztahy jsou určené pouze pro spongiózní [58], závisí na nastavení CT zařízení a typu ní tkáně [187]. Distální část femuru: ρ = 1,205HU + 131 Philips Tomoscan AV [58] (4) (120 kvp, 150 mas) Proximální část femuru: ρ = 1HU EMI 7070 [76] (5) (140 kvp, 40 mas) Metakarpální i: ρ = 1.47HU 7.3 GE CT [64] (6) (120 Kvp, 100 mas) Distální radius: ρ = 0.6HU [78] (7) Pro přepočet mezi zdánlivou hustotou a Youngovým modulem existuje mnoho vztahů, které byly určeny pro konkrétní. Po rozsáhlé rešerši dostupné literatury byly nalezeny vztahy (rovnice 8, 9) pro metakarpální i a distální radius [64, 77]. Vztahy pro karpální kůstky nebyly nalezeny, což naznačuje, že dosud nebyly předmětem studií. Metakarpální i: E = 2,017ρ 2.46 [64] (8) Distální radius E = 2,875ρ 3 [77] (9) 8.3. Modelace a remodelace ní tkáně Kostní tkáň je považována za jednu z nejvitálnějších a nejpřizpůsobivějších tkání a orgánů v lidském těle. Tento objev vzešel už před dvěma sty lety, kdy si lékaři všimli, že trámečky spongiózní ní tkáně v krčku stehenní í jsou orientované ve směru zatěžování. Tento objev byl následně podpořen tehdejšími výzkumnými pracovníky [185]. Ačkoliv tento objev byl známý již delší dobu, progresivní zájem o něj nastal až roku 1892, kdy Julius Wolff publikoval práci na toto téma a současně stanovil Wolffův zákon [120]: V důsledku změn funkčních nároků dojde v i k přestavbě vnitřní architektury a právě tak i druhotně ke změně zevního tvaru i [120]. Tato hypotéza byla stanovena Wolffem na základě pozorování a procesu vývoje ních tkání. Wolff ve své práci stanovil remodelaci tak, že nebo ní tkáň vystavená mechanickému namáhání je snímána ními buňkami (osteoblasty), které aktivují proces přidání většího množství ní tkáně tam, kde je potřeba a odstranění ní tkáně tam, kde potřeba není. Princip Wolffova zákona je znázorněn na Obr. 8.5. 46
Obr. 8.5: Wolffům zákon Wolffův zákon se stal důležitou koncepční oporou pro další experimentální práce, které se v průběhu let objevily, a posléze stanovil neznámé parametry, jež mají vliv na remodelaci ní tkáně. Mezi tyto parametry patří veli [123, 124, 125], distribuce [132], délka trvání zatížení [133], rychlost zatížení [123], perioda zatížení a odlehčení [126, 127, 128], frekvence [123, 124, 129, 130, 131], polarita zatížení [121, 122] a v poslední řadě aplikované zatížení [185]. Každý z těchto parametrů je zodpovědný za růst, resp. vývoj ní tkáně. Pro každý z těchto parametrů byla provedena řada experimentů na laboratorních vzorcích. Kromě těchto parametrů bylo dokázáno, že na remodelaci kortikální ní tkáně má podstatný pozitivní vliv dynamické zatěžování než statické [143]. 8.4. Mechanostat - Frostova teorie Roku 1980 Frost zformuloval koncepční model Mechanostat. Frost chápal adaptaci ní tkáně jako negativní zpětnou vazbu systému podobnou termostatu řídící teplotu v domě. Zvýší-li se teplota (je-li mnoho ní tkáně), termostat sníží množství tepla v systému (dojde k úbytku ní tkáně). Dojde-li k ochlazení, termostat zvýší množství tepla v systému. Frost uvedený princip termostatu integroval do konceptu modelu Mechanostat. Tím stanovil, že když nastane odezva systému, dojde k formulaci či resorpci ní tkáně. Mechanostat tento stav neurčuje dokonale, ale stal se důležitým konceptem k pochopení, jak mechanické prostředí reguluje modelaci a remodelaci ní tkáně na mechanické podměty. Kromě Frostova modelu vznikly další hypotézy, popisující odezvu ní tkáně na mechanické podměty [134, 135], avšak Frostův Mechanostat se stal jedním z nejvíce používaných hypotéz na predikci stavu ní tkáně [185]. Teorie mechanostatu je založena celkem na čtyřech hlavních bodech: 1) Adaptace ní tkáně je řízená. K odezvě systému dojde tehdy, pokud deformace přesáhne určitou hranici či hranice. 2) Hranice definují čtyři různá mechanická stádia, ve kterých dochází k adaptaci na biologické procesy. 3) Modelace a remodelace ní tkáně se chová neuspořádaně. 4) V každém mechanickém stádiu je tvorba ní tkáně řízená. 47
Dle výše uvedených bodů hypotéz Mechanostat, modelace a remodelace ní tkáně závisí na přetvoření. Stádia modelace a remodelace jsou rozdělena minimálním efektivním přetvořením (Minimally Effective Strain - MES). Každé z jednotlivých stádií je ovlivněno hormonálními a metabolickými faktory, kdy se mezi hormonální faktory řadí parathyroidní hormon zvyšující citlivost osteoblastů na mechanické vlivy. Mechanostat predikuje tři různé prahové stavy (MES), ve kterých dochází k resorpci ní tkáně, jež formují nebo opraví ní tkáň [185]. Tyto MES stavy definují celkem čtyři stádia remodelace, Obr. 8.8: 1) V případě, že namáhání je velmi malé, nedosahuje první hranice MES, remodelace aktivuje proces resorpce nepotřebné, nezatěžované ní tkáně a dojde k jejímu úbytku. 2) Pokud namáhání překročí první hranici MES, avšak nepřesáhne druhou hranici MES, udržuje se ní tkáň v rovnováze. V tomto stádiu dochází k mírné resorpci tkáně, to však pouze z důvodu její obnovy, stará tkáň je odstraněna a nahrazena novou. V tomto stádiu se nachází ní tkáň ve fyziologickém stavu. 3) Při překročení druhé hranice MES dojde k tvorbě nové ní tkáně. V i dochází k mikro poškození, které vyvolá aktivaci osteoblastů. 4) Jestliže dojde ke zvýšení namáhání a překročení třetí hranice MES, dojde k patologickému přetěžování ní tkáně, která na tento stav reaguje rapidním růstem hmoty. Když zatížení dosáhne velii, při které dochází k poškození vnitřní struktury, remodelace aktivuje proces opravy zničené tkáně. Při enormním překročení MES dochází k velkému porušení, ke vzniku trhliny s následkem lomu. Hraniční hodnoty přetvoření nejsou přesně určené, avšak jednotlivé hraniční hodnoty byly přibližně určeny ve studiích [139] a potvrzeny v rámci experimentálního pozorování [137, 138, 140, 141, 142, 143]. Jednotlivé hodnoty MES jsou zobrazeny na Obr. 8.8. Obr. 8.6 Frostova teorie, hraniční hodnoty přetvoření při různých stavech zatížení [187, 136, 137, 138, 186, 193] 48
8.4.1. Výpočtové modelování modelace a remodelace ní tkáně Velké množství prací zabývajících se řešením modelace a remodelace ní tkáně metodou konečných prvků [144, 145, 146, 149, 151, 152, 154, 155] využívá následující obecné matematické rovnice popisující přestavbu i v čase: db dt = A(S S ref) (10) S = S ref db dt = 0 (11) kde b je materiálová charakteristika, která může představovat hustotu, hmotnost, topologii či tvar. Konstanta A udává rychlost změny materiálové charakteristiky b v čase t. Písmeno S vyjadřuje sledovanou mechanickou veličinu napětí, přetvoření, deformační energie a S ref je referenční mechanická hodnota. Pokud se z rovnice (10) vyjádří sledovaná mechanická veličina S, vznikne rovnice (11) pro rovnovážný stav, ve kterém nedochází ke změně ní tkáně. Dojde-li ke stavu, kdy mechanická veličina S je menší než S ref, hodnota remodelace tkáně je záporná a dojde k jejímu úbytku. V opačném případě, pokud je hodnota remodelace tkáně kladná, dochází k jejímu přírůstku [155]. Pro referenční mechanickou hodnotu S ref byly za pomoci studií určeny referenční hodnoty přetvoření [144], deformační energie [144, 145, 146], dále také hodnoty napětí pro deformaci tkáně s následkem lomu [148, 125, 149], při každodenním zatěžování [150, 151, 152] a různým efektivním napětí [153]. Tato dizertační práce je především zaměřena na biomechanickou studii ruky ve fyziologickém stavu a ve stavu se zavedenou totální náhradou. Dostupná literatura obsahuje mnoho experimentálních studií na remodelaci ní tkáně [121, 123, 124, 127, 128, 129, 130], avšak je poměrně málo studií zaměřených na výpočtové modelování remodelace ní tkáně [145, 147, 150, 153]. Jedna z významných prací v oblasti zubních implantátu byla provedena také na ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky (ÚMTMB) na Vysokém učení technickém v Brně v dizertační práci, jejímž autorem byl Ing. Petr Marcián, Ph.D. [187]. 49
8.5. Struktura chrupavky Chrupavka je tvořena buňkami zvanými chondrocyty, které jsou obsažené v mezibuněčné hmotě obsahující kolagenní nebo elastická vlákna. Chrupavka neobsahuje nervy ani cévy, avšak mají schopnost regenerace [170]. Podle typu mezibuněčné hmoty se chrupavka rozlišuje na hyalinní, elastickou a vazivovou chrupavkou. Kloubní chrupavka, která je tvořena z hyalinní chrupavky, je hladká, tvrdá, průhledná a napomáhá pohybu kloubů. Pokrývá konce í, kopíruje jejich tvar [171] a není rovnoměrně silná. Její tloušťka je silnější v místech s větším namáhání a u menších kloubů se tloušťka pohybuje kolem 1 mm [46]. Kloubní chrupavka se skládá ze 4 vrstev [166]. První vrstva (synoviální), nacházející se na povrchu, obsahuje chondrocyty uložené mezi kolagenními vlákny orientované rovnoběžně s kloubním povrchem. Synoviální vrstvy produkují viskózní tekutinu, která snižuje tření kloubních ploch a zvyšuje přilnavost jednotlivých částí [47]. Druhou vrstvu tvoří kolagenní vlákna s mezibuněčnou hmotou zakotvenou do kortikální i. Kolagenní vlákna brání vysoké koncentraci napětí a dokáží rozložit více než 90% tlakového zatížení [47]. Přítomnost chondroitin sulfátu zapříčiňuje schopnost obnovit svůj původní tvar kolagenních vláken [47]. Třetí vrstva obsahuje kulovité buňky orientované do sloupců, jež produkují mezibuněčnou hmotu, a čtvrtá vrstva sousedí s í. Poslední vrstva chrupavky prochází v průběhu života největšími změnami a ve stáří dochází k její kalcifikaci a ztenčení přibližně o polovinu [162]. Obr. 8.7: Vrstvy kloubní chrupavky [172] Při zatížení v tlaku mění chrupavka svůj objem a z pórovité matrice vytéká synoviální tekutina [176]. Při odpočinku naopak absorbuje tekutinu, čímž dochází k regeneraci. V první fázi zatížení se chrupavka chová viskózně a následně dochází namáhání vláknité matrice. Vzhledem k viskoelastickým vlastnostem lze u chrupavky sledovat zpevnění a zvýšení tuhosti při rychlém zatížení [198]. Tloušťka chrupavky se pohybuje v rozmezí 0.15 1.5 mm [87] a součinitel tření, který je ovlivněn přítomností synoviální kapaliny, se pohybuje v rozmezí 0.005-0.04 mm [189]. 8.5.1. Hyperelastický model materiálu chrupavky Jak již bylo zmíněno výše, kloubní chrupavka plní funkci přenosu zatížení mezi jednotlivými mi a pohybu. Model chrupavky lze vytvořit několika způsoby. Jednou z prvně používaných modelů, bylo užití transverzálně izotopického modelu. Tento model postupně vědečtí pracovníci začali nahrazovat lineárně elastickým modelem. Vzhledem k vlastnostem chrupavky je vhodné 50
její model vyjádřit nehomogenním anizotropním modelem. Tento model, lze popsat následujícími konstitutivními modely: Mooney-Rivlinův konstitutivní model: W = C 10 (I 1 3) + C 01 (I 2 3) (12) Neo-Hookeův konstitutivní model: W = C 10 (I 1 3) (13) Ogdenův konstitutivní model: n W = μ i α (λ i α 1 + λ i α 2 + λ i 3 3) α i i=1 (14) Yeohův konstitutivní model: N W = C i0 (I 1 3) i i=1 (15) Kde C ij jsou empirický zjištěné materiálové charakteristiky korespondující s Youngovým modulem v lineárním modelu a I i jsou modifikované invarianty Chauchy-Greenova tenzoru přetvoření. U Ogdenova modelu λ i jsou hlavní napětí, μ i, α i konstanty materiálů a N počet členů ve funkci. V předložené práci je použit dvou parametrický Mooney-Rivlinův konstitutivní model materiálu, který je hyperelastický. Je určen materiálovými charakteristikami C 10 a C 01 [MPa]. Tento model byl použit v mnoha pracích zabývajícími se deformačně napěťovou analýzou, jak zápěstí [39, 41], tak studií zaměřených na jiné klouby v lidském těle [80, 82, 188]. Na základě rešeršních studií budou použity materiálové hodnoty C 10=4.10 MPa a C 01 =0.41 MPa, které jsou převzaty ze studie zaměřené na biomechanickou reakci pánve při dopadu (2007) [79], [83]. 8.6. Struktura vazu Vaz je pojivová tkáň, která vzájemně udržuje i na svém místě. Je tvořen fibroblasty, což jsou kolagenní a elastická vlákna a amorfní mezibuněčná hmota. Jednotlivé i v zápěstí jsou spojeny přilehajícími kloubními plochami a vazy, které jsou pro stabilitu a pohyblivost v kloubu podstatné [164]. Vazy se dělí na interosseální a kapsulární. Mezi interosseální vazy patří krátké meziní vazy, spojující i obou karpálních řad mezi sebou navzájem. Mezi vazy kapsulární patří povrchnější vrstva, jenž zesiluje kloubní pouzdro na straně palmární a dorzální [165, 167]. Hlavní vazy (caput ossis capitati) jdou od radia a ulny šikmo přes střed carpusu a nachází se na dorsální a palmární straně carpusu. Další vazy vedou paprskovitě od středu carpusu k okolním em a krátký vaz zesiluje skloubení sousedních í [173, 174, 167]. Mezi další vazy ruky patří: radiocarpale palmare et dosale dva vazy pobírají hlavní zatížení a drží karpální kůstky proti mediální dislokaci; ulnocarpale palamre a dorsale jdou přes střed carpusu; carpi radiatum na palmární straně; intercarpalia, dorsalia, palmaria et intersissea jež spojují všechny sousední karpální kůstky; collateralia carpi, radiale et ulnare lemující okraje karpu [173]. Zápěstí je držen v obloukovitém postavení mezi eminentia carpi radialis et ulnaris. Mezi ním je rozepjat vaz reti- 51
naculum flexorum, pod nímž se nachází průchod do dlaně canalis carpi. Struktura vazu je znázorněna na Obr. 8.8. Obr. 8.8: Struktura vazu Fyziologické vazy lze popsat nelineárním viskoelastickým modelem. Vazy jsou flexibilní, což umožnuje přirozený pohyb svázaných í. Taktéž jsou silné, odolné vůči protažení v závislosti na působení sil a jsou uzpůsobeny přenášet tahová namáhání. Nadměrné přetížení vede k poranění, jehož stupeň je ovlivněn rychlostí a silou [178]. Deformačně napěťová křivka vazu (Obr. 8.9) se dělí na několik oblastí, které charakterizují chování tkáně [178]. První oblast je výsledkem narovnání kolagenních vláken. Kolagenní vlákna se narovnají v této oblasti a následně ztrácejí svou pružnost [88, 89]. Narovnání vláken je způsobeno vnitřním fibrilárním prokluzem [90]. S pokračujícím zatížením roste tuhost tkáně až do třetí oblasti, kdy dojde k přetržení krajních vláken. Zatížení je následně přerozděleno na zbývající vlákna a dochází k postupnému šíření trhliny až k přetržení vazu [177, 199]. Později bylo zjištěno, že elastická vlákna se prodlouží až o 150% a dosahují meze pevnosti přibližně 3 MPa. Kolagenní vlákna jsou heterogenní, jejich maximální protažení se pohybuje v rozmezí 4-10% a pevností kolem 50 100 MPa [84, 85, 86]. Obr. 8.9: Deformačně napěťová křivka erního vazu s rovnoběžnými vlákny [177, 199] 52
Na základě deformačně napěťových analýz vazů v zápěstí bylo zjištěno, že tuhost jednotlivých vazů se v zápěstní liší a hodnota tuhosti se pohybuje v rozmezí 50 350 N/mm [91, 190, 93, 86, 94]. Výpis podstatných vazů a daných tuhostmi je uveden v Tab. 8.2. Tab. 8.2: Materiálové charakteristiky vazů Ozn. Spojení Anatomická rovina Tuhost [N/mm] Zdroj L1 I. metakarp II. metakarp Dorzální 100 - L2 I. metakarp II. metakarp Palmarní 100 - L3 I. metakarp Kost člunkovitá Palmarní 24 [91] L4 I. metakarp Kost člunkovitá Medial 78 [91] L5 I. metakarp Kost člunkovitá Dorzální 100 [190] L6 II. metakarp III. metakarp Dorzální 100 - L7 II. metakarp III. metakarp Palmarní 100 - L8 II. metakarp lateral Kost mnohohranná menší Dorzální 100 [190] L9 II. metakarp medial Kost mnohohranná menší Palmarní 50 [190] L10 II. metakarp medial Kost člunkovitá Dorzální 48 [190] L11 II. metakarp Kost člunkovitá Palmarní 57 [91] L12 II. metakarp Kost hlavatá Palmarní 100 [190] L13 III. metakarp IV. metakarp Dorzální 100 - L14 III. metakarp IV. metakarp Palmarní 100 - L15 III. metakarp medial Kost hlavatá Dorzální 300 [190] L16 III. metakarp lateral Kost hlavatá Dorzální 300 [190] L17 III. metakarp Kost hlavatá Palmarní 100 [190] L18 III. metakarp Kost hákovitá Palmarní 100 [190] L19 III. metakarp Kost člunkovitá Palmarní 88 [91] L20 IV. metakarp V. metakarp Dorzální 100 - L21 IV. metakarp V. metakarp Palmarní 100 - L22 IV. metakarp Kost hákovitá Dorzální 300 [190] L23 IV. metakarp Kost hlavatá Dorzální 300 [190] L24 IV. metakarp Kost hlavatá Palmarní 100 [190] L25 V. metakarp Kost hákovitá Dorzální 300 [190] L26 V. metakarp Kost hákovitá Palmarní 100 [190] L27 V. metakarp Kost hrášková Palmarní 100 [190] L28 Kost hákovitá Kost hlavatá Palmarní 325 [93] L29 Kost hákovitá Kost hrášková Palmarní 100 [190] L30 Kost hákovitá Kost trojhranná Dorzální 300 [190] L31 Kost hákovitá Kost poloměsíčitá Dorzální 150 [190] L32 Kost hákovitá Kost hlavatá Dorzální 325 [93] L33 Kost hlavatá Kost mnohohranná menší Dorzální 300 [93] L34 Kost hlavatá Kost člunkovitá Dorzální 150 [190] L35 Kost hlavatá Kost poloměsíčitá Dorzální 150 [190] L36 Kost hlavatá Kost člunkovitá Palmarní 40 [93] L37 Kost hlavatá Radius Palmarní 50 [86] L38 Kost hlavatá Kost trojhranná Palmarní 40 [93] L39 Kost hlavatá Kost člunkovitá Ulnarní 300 [93] L40 Kost člunkovitá Kost trojhranná Dorzální 128 [94] L41 Kost člunkovitá Kost člunkovitá Dorzální 150 [190] L42 Kost člunkovitá Kost mnohohranná menší Dorzální 110 [94] L43 Kost člunkovitá Kost člunkovitá Palmarní 150 [93] L44 Kost trojhranná Kost poloměsíčitá Dorzální 350 [93] L45 Kost trojhranná Kost poloměsíčitá medial Palmarní 350 [93] L46 Kost trojhranná Kost člunkovitá Dorzální 128-53
Ozn. Spojení Anatomická rovina Tuhost [N/mm] Zdroj L47 Kost trojhranná Radius Dorzální 27 - L48 Kost trojhranná Radius Palmarní 27 [86] L49 Kost trojhranná Ulna ulnarní 100 [190] L50 Kost trojhranná Ulna ulnarní 40 [93] L51 Kost trojhranná Kost hrášková Palmarní 100 - L52 Kost člunkovitá Kost poloměsíčitá Dorzální 230 [93] L53 Kost člunkovitá Radius ulnarní 10 [86] L54 Kost člunkovitá Radius, Kost poloměsíčitá Palmarní 50 - L55 Kost poloměsíčitá Radius Palmarní 75 [86] L56 Kost poloměsíčitá Radius Palmarní 75 [93] L57 Kost poloměsíčitá Ulna Palmarní 40 [93] L58 Kost poloměsíčitá Kost hrášková Palmarní 100 - L59 Radius Ulna Dorzální 50 [190] L60 Radius Ulna Palmarní 50 [190] L61 Ulna Kost hrášková Palmarní 100 [190] L62 Kost člunkovitá Radius + Kost poloměsíčitá Palmarní 50 - L63 Kost člunkovitá Radius + Kost poloměsíčitá Palmarní 50 - L64 Kost poloměsíčitá Radius Palmarní 75 [86] L65 II. metakarp medial Kost člunkovitá Dorzální 48 [190] L66 II. metakarp medial Kost člunkovitá Dorzální 48 [190] L67 III. metakarp Kost člunkovitá Dorzální 48 [190] L68 Trapezium Kost člunkovitá Palmarní 150 [93] 54
9. Kinematika zápěstí Zápěstí je extrémně pohyblivý orgán. Mechanismus je dán kombinací geometrie karpálních í a vzájemného vazivového spojení [48]. Pohyby zápěstí lze rozdělit do tří skupin: flexe-extenze, radio-ulnární dukce a předloketní pronace-supinace [49]. Flexe a extenze ruky se realizuje mezi radiem, í poloměsíčitou a hlavatou. Při flexi rotuje poloměsíčitá a hlavatá volárně a poloměsíčitá se k tomu posouvá dorzálně. Při extenzi ruky je tomu naopak (Obr. 9.1). Radiální a ulnární dukce ruky probíhá z hlediska skeletu ruky tak, že při radiální dukci se proximální řada carpusu posouvá ulnárně a distální řada radiálně. Při ulnární dukci je tomu opět naopak (Obr. 9.2) [50, 167]. Obr. 9.1: Flexe a extenze ruky [164] Obr. 9.2: Radiální (abduce) a ulnární dukce ruky [164] Pronace je pohyb, při kterém radius rotuje kolem ulny. Při plné pronaci ruky dochází u radia a ulny k překřížení. V průběhu pronace spiralizují interosseální membrány. Rozsah pronace je závislý na spoluúčasti loketního a ramenního kloubu a pohybu lopatky. Při flexi loktu je rozsah pronace přibližně 150 a při spoluúčasti zmíněných kloubů dosahuje až 360 (Obr. 9.3) [167]. Obr. 9.3: Supinace a pronace ruky [164] Předloketní supinaci charakterizuje návrat vřetenní i do paralelního postavení s ulnou. Supinace je pohyb stavící horní končetinu do pozice určené k manipulaci s objekty. Ulna není při pronaci a supinaci stacionární. Distální konec ulny se pohybuje mediálně dopředu při supinaci a laterálně dozadu při pronaci. Pohyb ruky se při obou pohybech zvětšuje v případě flexe loktu (Obr. 9.3) [167]. 55
Tab. 9.1: Rozsah pohybů zápěstí Pohyb ruky Rozsahu pohybu Zdroj Flexe extenze Flexe 65-80 [51] Extenze 55-75 [51] Radio ulnární dukce Radiální dukce 15-25 [50] Ulnární dukce 30-45 [52] Předloketní pronace-supinace Pronace 60-80 [51] Supinace 60-85 [51] Pro představu natočení a posuvu jednotlivých karpálních kůstek jsou níže obrázky zápěstí v různých polohách (Obr. 9.4 a Obr. 9.5), které vznikly na základě in vivo studie a následného zpracování do 3D modelu [95]. Obr. 9.4 představuje radiálně ulnární deviaci a při obráceném pohybu radiálně ulnární extenzi karpálních kůstek. Obr. 9.5 zachycuje flexi a následnou extenzi karpálních kůstek. Obr. 9.4: Radiálně ulnární deviace a extenze karpálních kůstek [95] Obr. 9.5: Flexe extenze karpálních kůstek [95] Při kombinaci všech tří pohybů zvaných kroužení (cirkumdukce) je úhel flexe-extenze o 17% nižší a radio-ulnární deviace o 11% oproti rovinnému pohybu [49]. K této kombinaci pohybů dochází na základě tzn. dvojitého-v systému tvořeného ulno-lunátním, radio-lunátním a palmárním interkarpálním vazem a spojením s radiální deviací zápěstí (Obr. 9.6), v neutrální poloze (Obr. 9.7) a ulnární deviaci (Obr. 9.8) [178, 179]. Obr. 9.6 Radiální deviace [96, 179] Obr. 9.7 Neutrální pozice [96, 179] Obr. 9.8 Ulnární deviace [96, 179] 56
10. Totální náhrada zápěstí V šedesátých letech dvacátého století začaly vznikat první návrhy totálních náhrad zápěstí, na které navázaly prototypy a prototypové zkoušky na kadeverech [15,1,4]. První implantaci totální náhrady zápěstí provedl roku 1980 německý chirurg Glück a tím obnovil pacientovi funkci ruky. Koncem dvacátého století již existovalo 10 typů totálních náhrad, které se běžně zaváděly do poškozených zápěstí. Mezi významné výrobce dnes patří INTEGRA LifeSciences [218], Swemac [219], Wright Medical Technology [220] a Small bone inovation [221]. Současným trendem vývoje zápěstních implantátů je kromě hledání nových materiálů a prohlubování znalostí o kinematice zápěstí, také snaha o co největší přiblížení pohyblivosti implantátů fyziologickému stavu. Totální náhrada je cizí těleso složené nejčastěji ze dvou komponent, které jsou zavedené do ní tkáně. Vzájemná pohyblivost komponent zápěstí je nejčastěji zajištěna sférickým kloubem. 10.1. Popis totální náhrady Totální náhrada je složena ze dvou hlavních komponent. Radiální komponenta má tvar písmene Y a je zakončena hlavou se sférickou elipsoidní plochou. Karpální komponenta se dělí na dvě části. První část tvoří úzký dřík zakončený distální destičkou se dvěma otvory s vnitřní kulovitou plochou. Do těchto otvorů se vkládají šrouby různé délky, které se fixují distální destičku do proximální řady karpálních kůstek. Druhá část je vyrobena z polyetylénu vejcovitého tvaru určující rozsah natočení zápěstí a je nasazena na karpální komponentu. Povrch obou komponent je pokryt porézním titanem pro zlepšení oseointegrace. Obr. 10.1 ReMotion Total Wrist Implant System [218] 10.2. Totální náhrada ReMotion Total Wrist System Počátek totálního náhrady ReMotion předcházela první a druhá generace implantátu Universal. První generace totálního implantátu Universal, navržená Menomem [26], byla navržena na základě dlouhodobých studií, které u předchozích konstrukcí implantátů vedly k jejich selhání. Radiální a karpální komponenty jsou vyrobeny z titanové slitny. Konkávní toroidní kloubní plocha radiální komponenty svírala úhel 20 podobně jako kloubní plocha radia (Obr. 10.2 - A). Tato plocha je dostatečně hluboká, pro zajištění stability, při běžném zatížení ruky. Dřík radiální komponenty měl tvar písmene Y a na obou stranách byla porézní kvůli oseointegraci ní tkáně. Karpální komponenta má vejčitý tvar. V karpální destičce (Obr. 10.2 - B, C) 57
jsou tři otvory. Do centrálního otvoru je vložen šroub o průměru 6.5mm a délce 35mm a upevněn do spongiózní ní tkáně. Postranní otvory o průměru 4.5mm slouží pro dodatečnou fixaci. Konvexní polyethylenová komponenta (Obr. 10.2 D) je vložena do karpální destičky a zajištěna pomocí zajišťovacího čepu. Obr. 10.2 Universal Total Wrist Implant první generace [26] A-Radiální komponenta, B,C-Karpální komponenta, D-Polyethylenová složka Hodnocení tohoto implantátu po prvních aplikacích byly velmi příznivé. Pacientům se obnovila pohyblivost v dostatečné míře a nedocházelo uvolňování komponent [27]. Avšak dlouhodobá studie, kdy bylo sledováno celkem 15 pacientů s aplikovanou totální náhradou po dobu pěti let, prokázala pravý opak. Ve 45% případů došlo k selhání, jehož nejčastějším důvodem bylo právě uvolnění karpální komponenty [109]. Pozdější studie komponent vyrobených z polyetylénu prokázaly, že elipsoidní plocha zajistí lepší stabilitu a způsobuje menší opotřebení [29]. Tato práce přivedla Adamse [27] k vytvoření druhé generace totální náhrady Universal 2 s elipsoidní pohyblivou plochou polyethylenové komponenty, ve snaze snížit nestabilitu a opotřebení. Na karpální a radiální komponenty byl nanesen porézní titan, odstraňující nutnost použití ního cementu a k distální destičce karpální komponenty byly přidány šrouby. Nová konstrukce radiální komponenty umožnila zachovat hlavu ulnární i (u první generaci bylo nutno hlavu ulnární i odstranit). V současnosti je tento typ implantátu vyráběn v různých variantách, lišícími se pouze drobnými konstrukčními změnami a to od společností Integra (Obr. 10.3) a SBi (Obr. 10.4). 58
Obr. 10.3 Integra Universal 2 Wrist Replacement [218] Obr. 10.4 Re-Motion Total Wrist [221] V předložené práci je provedena deformačně napěťové analýza totální náhrady Re-Motion Total Wrist. Totální náhrada Re-Motion je anatomicky tvarovaný implantát, který vyžaduje minimální resekci distálního radia. Polyethylenová elipsoidní komponenta je zajištěna v radiální komponentě, což dovoluje o 10 větší natočení vzhledem k Universal 2 totální náhradě [110]. Touto konstrukcí došlo ke snížení namáhání distální komponenty a současně k zachování maximálního možného rozsahu flexe ruky. Re-Motion implantát se vyrábí v levém a pravém provedení a v geometricky odstupňovaných veliech. Totální náhrada se skládá ze dvou hlavních komponent, radiální a karpální, z čehož karpální se dělí na polyetylenovou komponentu a karpální komponentu [221]. Radiální komponenta (Obr. 10.5) je navržena tak, aby elipsoidní kontaktní plocha byla co nejblíže kloubní ploše fyziologické radia, dále zachovává obvodový okraj distálního radia s důležitými vazivovými a měkkými tkáněmi. Tato konstrukce vyžaduje jeho minimální resekci [221]. Obr. 10.5 Re-Motion Total Wrist: Radiální komponenta [222] Karpální komponenta je tvořena deskou o co nejmenší tloušťce minimalizujícím resekci a zároveň nezasazujícím do funkce šlach extenzoru. Je tvořena centrálním dříkem, jenž se vkládá do i hlavaté (Obr. 10.6) a dvěma otvory, skrze ně vedou šrouby (Obr. 10.7) do i mnohohranné a i hákovité [221]. 59
Obr. 10.6 Re-Motion Total Wrist: Karpální komonenta [222] Obr. 10.7 Re-Motion Total Wrist: Šroub [222] Polyetylenová karpální komponenta působí jako vsazený segment, který spoje jak radiální komponentou, tak karpální komponentu. Primární pohyb probíhá s radiální komponentou. Tento pohyb je elipsoidní, v koronální a sagitální rovině, přičemž umožňuje flexi-extenzi a radio-ulnární deviaci (Obr. 10.8). Na konvexní plochu působí ulno-volárním namáhání, které mohou způsobovat nadměrné opotřebená implantátu [221]. Obr. 10.8 Re-Motion Total Wrist: Primární pohyb [222] K sekundárnímu pohybu dochází u karpální komponenty. Tento pohyb je tvořen otáčením kolem osy podélné s osou třetího metakarpu (Obr. 10.9). Tento pohyb přesouvá rotační namáhání z rozhraní implantát-, které často vedou k uvolnění oseointegrovaného dříku a následnému selhání implantátu [221]. Obr. 10.9 Re-Motion Total Wrist: Sekundární pohyb [222] 60
10.3. Materiály implantátů Na používané materiály v oblasti implantátu jsou kladeny velmi vysoké nároky. Materiál musí být v lidském těle biokompatibilní pro okolní tkáň a organismus, a dostatečně pevný. Nevhodné materiály mohou být nebezpečné. Velmi malé částice se mohou v lidském těle uvolňovat a následkem toho cestovat v oběhovém systému těla a usazovat se v orgánech jako jsou srdce, plíce či slezina. Hlavní komponenty totální náhrady Re-Motion jsou vyrobeny z kobalt-chrom-molybdenové slitiny a polyetylenu, což jsou dva nejčastěji používané materiály pro implantáty. Kombinace těchto dvou materiálů, spolu s geometrií implantátu, snižuje tření v pohyblivých plochách kloubů a zároveň snižuje opotřebení [29, 180]. Radiální komponenta spolu s karpální destičkou a šrouby jsou vyrobeny z kobalt-chrom-molybdenové slitiny (CoCrMo). Povrch radiální komponenty a karpální destičky jsou dodatečně potažen plazmovým povlakem pro podporu oseointerace. Polyethylenová část karpální komponenty je vyrobena z ultra vysokomolekulárního polyetylénu (UHMWPe) [221]. 10.3.1. Kobalt-chrom-molybdenová slitina (CoCrMo) Slitina na bázi CoCrMo se používá při výrobě, zejména kvůli své pevnosti, odolnosti vůči opotřebení a biokompatibilitě. Tyto slitiny se dělí do dvou skupin a to podle obsahu uhlíku: odlévaná - s nízkým obsahem uhlíku na odlitky, tvářená - s vysokým obsahem uhlíku. Každý typ se vyznačuje rozdílnou mikrostrukturou a vlastnostmi. Pro geometricky složitější tvary implantátů, mezi které se řadí kyčelní endoprotéza či radiální komponenta Re-Motion implantátu, se používají odlitky. Naopak, pro obrobitelné části implantátů, se využívají tvrdší kované slitiny s vysokým obsahem uhlíku. Kobaltové slitiny, určené pro implantáty, mají vyšší pevnost v tlaku a odolnost vůči korozi a jsou biokompatibilní. Mechanické vlastnosti jsou podmíněny technologií výroby [192, 111, 112]. Materiálové charakteristiky CoCrMo slitiny jsou uvedeny v Tab. 10.1. Tab. 10.1 Materiálové charakteristiky CoCrMo slitiny [181] Hodnota Jednotka Hustota 8270 8320 [kg/m 3 ] Youngův modul 241 [GPa] Mez kluzu 517-857 [MPa] Mez pevnosti 864-1280 [MPa] Poissonovo číslo 0.3 [-] Povrch implantátu bývá často potažen technicky čistým titanem, naneseným v ochranné atmosféře za vysokých teplot (20 000 C), kdy se titanová zrna přivaří k povrchu implantátu. Bylo prokázáno, že tento povrch má rozhodující vliv na oseointegraci protože k implantátu s hrubým povrchem přiroste tkáň dříve než k implantátu s hladkým povrchem [187]. Technicky čistý titan má špatné mechanické vlastnosti, ale výbornou biokompatibilitu. 61
10.3.2. Ultra vysokomolekulární polyethylen (UHMWPe) Ultra vysokomolekulární polyetylen (Ultra-High Molecular Weight Polyethylene - UHMWPe) je druh polymeru, který se již řadu let využívá pro výrobu kloubních komponent implantátů. Byl vynalezen v USA v padesátých letech firmou Philips-Standart-Oil [183]. UHMWPe vykazuje, díky pravidelné struktuře, vhodné mechanické vlastnosti a velmi dobře se zpracovává. UHMWPe má malou nasákavost, zvýšenou odolností vůči otěru a je biokompatibilní. Polymerová komponenta patří mezi nejvíce zatěžovanou část kloubních náhrad a životnost je tedy určena její kvalitou a namáháním. Vykazuje dostatečně vysokou mez kluzu (21-28 MPa [182]), malou plastickou oblast a nízkou lomovou houževnatost. Dále, u tohoto typu materiálu dochází k otěru a jeho následného uvolňování částic materiálu do lidského organismu. Mezi výrobci UHMWPe se řadí společnost MediTECH či Beznoska. Odolnost UHMWPe vůči otěru lze zvýšit modifikací struktury síťováním. Jedná se o metodu, kdy při interakci UHMWPe s ionizujícím zářením, za vhodně nastavených podmínek, dochází ke sjednocení polymerní sítě. Při nevhodně nastavených podmínkách naopak dochází ke štěpení polymerních řetězců, což vlastnosti výrazně snižuje. Proces se sestává ze tří kroků a to z ozáření polymeru, tepelné úpravy a závěrečné sterilizace při teplotách blížících se bodu tání (140 C) [113]. Materiálové charakteristiky UHMWPe jsou uvedeny v Tab. 10.2. Tab. 10.2 Materiálové charakteristiky UHMWPe [182] Hodnota Jednotka Hustota 927 939 [kg/m 3 ] Youngův modul 0,8 1,6 [GPa] Mez kluzu 21-28 [MPa] Mez pevnosti 39-48 [MPa] Poissonovo číslo 0.4 [-] 10.4. Zavedení totální náhrady Zavedení totální náhrady do zápěstí je velmi obtížná operace. Jedná se o operaci prováděnou v celkové anestezii a zavedení implantátu vyžaduje použití speciálních nástrojů, dodaných výrobcem implantátu. Při operaci je nezbytné, aby operatér byl extrémně obezřetný a nedocházelo k přehřívání okolní živé tkáně vlivem tření. Uvádí se, že při zvýšení teploty nad 40 C, ní buňky odumírají, pokud jsou po dobu jedné hodiny vystaveny této teplotě [116, 187]. Předoperační vyšetření se skládá z RTG, kde se určí stav zápěstí, ní tkáně a za pomoci šablony se určí vhodná veli implantátu s následným operačním postupem. Samotná implantace se skládá ze dvou částí: implantace radiální komponenty a implantace karpální komponenty, které jsou po každém úkonu kontrolovány RTG, pro zajištění polohy implantátu. Operační řez je veden z dorzální strany od báze II. metakarpu, proximálně ve střední ose zápěstí. Po preparaci kůže a souvisejících měkkých tkání (šlach a kloubního pouzdra) dojde k obnažení skeletu. Za pomoci upevněného nástroje (PGT Guide) na radiální i a srovnání rovnoběžnosti s třetím metakarpem, dojde k samotné resekci proximální řady karpálních kůstek (i poloměsíčité, trojhranné, proximální části člunkové, hlavy i hlavaté a hákovité) s použitím vibrační pilky (Obr. 10.10). Tímto se uvolní prostor u radia a za pomoci nástroje (PGT Radial Burr), se provede odstranění chrupavky a vytvoří se plocha pro umístění radiální komponenty implantátu (Obr. 10.11). Následně se vrtákem vytvoří v ose radia otvor, který se rašplí upraví pro radiální 62
komponentu (Obr. 10.12). Radiální komponenta se v tuto chvíli nezavádí, z důvodu zachování prostoru pro potřebné práce v karpálních kůstkách [221]. Vibrační pilka Speciální nástroj Separované měkké tkáně Obr. 10.10 Odřezání proximální řady karpálních kůstek [221] Obr. 10.11 Vyfrézování plochy na radia [221] Obr. 10.12 Zavedení radiální komponenty do radia [221] Karpální komponenta se na místo zavádí za pomocí nástroje PGT Carpal Template, který je při zavádění v ose třetího metakarpu. Po vyvrtání otvoru se umístí karpální destička s dříkem a nachystají se dva otvory a to do distální části i člunkové a i mnohohranné větší na radiální straně, určené pro zajišťovací šrouby [221]. Na závěr se zavede radiální komponenta (Obr. 10.13) a dojde k zašroubování šroubů na karpální skrze karpální komponentu do karpu (Obr. 10.14) a vloží se polyethylenová komponenta (Obr. 10.15) [221]. Obr. 10.13 Zavedení karpální komponenty [221] Obr. 10.14 Zašroubování zajišťovacích šroubů v karpální komponentě [221] Obr. 10.15 Zavedení polyethylenové části v karpální komponentě [221] Po dokončení operace, je zápěstí znehybněno v extenzi 25-30. Z důvodu zajištění úplného vrůstání i do implantátu, je ruka ponechána 6-8 týdnů v dlaze, po čemž je možné začít s rehabilitací. Délka ponechání dlahy se odvíjí od stavu ní tkáně; osteoporózy. Rehabilitace pokračuje až do doby, kdy je pacient schopen dosáhnout přibližně 40 při flexi a extenzi zápěstí oproti neutrální pozici. Studie ukázaly, že tento rozsah je dostatečný pro 80% každodenních činností [221]. 63
64
11. Metoda řešení Součástí předložené práce je deformačně napěťová analýza fyziologického zápěstí a zápěstí s totální náhradou. Řešení deformace a napětí zápěstí je experimentálně téměř neproveditelné, proto řešení deformace a napětí bylo provedeno výpočtovým modelováním, numericky, pomocí MKP. MKP založená na Lagrangeově variačním principu, kdy je těleso v rovnováze, jestliže celková potenciální energie deformace soustavy je minimální. Tuto numerickou metodu v současnosti využívá řada komerčních výpočtových systémů (ANSYS [201], MSC Nastran [202], ABAQUS [200], ADAMS [204], Patran [203]) i open-source systémů (Cast3D [205], MOOSE Framework [206], OpenSees [207]), lišících se uživatelským prostředím, způsobem řešených problémů, možností post-processingu a zaměřením na specifické problémy. Vzhledem k tomu, že na ÚMTMB je nejvíce rozšířeným komerčním výpočetním systém ANSYS, jenž umožňuje řešit rozsáhlé mechanické a biomechanické problémy, ke kterým lze zařadit i tuto práci, načež byl zvolen k jejímu řešení. 65
66
12. Výpočtový model Výpočtový model se skládá ze čtyř dílčích modelů: model geometrie, model materiálu, model vazeb a model zatížení. V následujících kapitolách jsou tyto dílčí modely postupně popsány, jak pro výpočtový model fyziologického zápěstí, tak pro výpočtový model zápěstí se zavedenou totální náhradou. 12.1. Výpočtový model fyziologického zápěstí 12.1.1. Model geometrie V současné době existuje několik metod umožňující získat data pro tvorbu trojrozměrného modelu geometrie částí lidského těla, mezi které patří i zápěstí. Poměrně rozšířenou metodou je počítačová tomografie (CT Computed Tomography), která umožnuje získat data z žijícího jedince k zobrazení orgánu lidského těla. Základem počítačové tomografie je rentgenové záření a jeho následné zpracování pomocí počítače. Část lidského těla je prozářena svazkem RTG paprsků o určité intenzitě záření. Při průchodu tkání dochází, v důsledku absorpce RTG záření, k útlumu intenzity RTG záření. Intenzita RTG záření prošlého snímanou části je na protilehlé straně snímána detektorem. Rozdíl vstupní a detekované intenzity RTG záření je útlum, který je závislý na hustotě tkáně ve snímané části těla. Nejvíce záření je absorbováno v ech a nejméně v měkkých tkáních. Část lidského těla je v rovině prozářena svazkem RTG paprsků v několika směrech. Upravená detekovaná data tvoří vstup do softwarové části CT, která umožňuje obrazovou rekonstrukci tkání lidského těla v prozářené rovině (Obr. 12.1). Rekonstrukce je provedena diskrétně s využitím rastrové grafiky. Veli rastru je 512x512. Políčko rastru, který má konstantní odstín šedi, se nazývá pixel. Uvedený postup se opakuje po posunutí objektu. Takto se získá soustava vzájemně posunutých řezů s obrazy tkání, jejichž následným zpracováním se obdrží diskrétní topologie orgánů snímané části lidského těla [187]. Obr. 12.1 Základní princip počítačové tomografie [187] Data z počítačové tomografie jsou ukládána v mezinárodním univerzálním formátu DICOM (Digital Imaging and Communications in Medicine) [213], obsahující všechny nezbytné informace, jak o pacientovi, tak o snímku (veli voxelu, polohu jednotlivých řezů, intenzita voxelu, atd.), které jsou nezbytné při tvorbě modelu geometrie [187]. Mezi další metody získání geometrie částí lidského těla patří Magnetická Rezonance (MR) či Ultrasonografie. Nicméně, tyto zmíněné metody nejsou vhodné pro získání trojrozměrného modelu zápěstí, a to z důvodů komplexnosti kloubu, rozlišovací úrovně a destruktivního zpracování. 67
CT snímky zápěstí, délky 60mm (Obr. 12.5), byly pořízeny s rastrem 512x512 pixelů. Posuv snímané vrstvy byl nastaven na 0.5 mm a celkem bylo sejmuto 1150 snímků, které byly uloženy ve formátu DICOM. 12.1.1.1 Model geometrie i K vytvoření trojrozměrného modelu geometrie zápěstí, na základě dat získaných z počítačové tomografie, se využívá metody zpracování obrazu a segmentace spočívající ve výběru hraničních prvků [98]. Tuto metodu zpracování obrazu z CT snímků v současnosti využívá řada komerčních systémů (Materialise Mimics [208], 3D-Doctor [209] či Simpleware ScanIP [209]), lišících se uživatelským prostředím a zaměřením na měkké či tvrdé tkáně. Z důvodu nedostupnosti těchto softwarů vznikl na UMTMB software STL Model Creator [211] v programovém prostředí Matlab [212], který umožňuje DICOM snímky zpracovat, upravovat nastavením aproximace (vyhlazení objektů), výsledný objekt exportovat ve formátu STL a v ne poslední řadě provádět segmentaci pomocí různých metod [99]. Obr. 12.2 Příklady vytvořených modelů v STL Model Creator [211] Metoda segmentace je založen na principu, která na CT snímcích nachází pixely odpovídající hledané tkáni. Segmentační metody mohou být manuální či automatické [99]. Manuální segmentace je vhodná pro menší dávky snímků či pro objekty, které automatická segmentace nezvládá. Tato metoda je značně pracná a časově náročná, protože spočívá ve výběru hraničních pixelů oblasti segmentovaného objektu ve všech CT snímcích skenované části těla. Zpravidla nejsou vybírány všechny hraniční pixely, ale pouze podstatné, kterými je následně proložen interpolační polynom, který vytvoří hranici segmentovaného objektu. Pomocí metod ruční segmentace je možné snížit vliv artefaktů, které vznikají při snímání kovových materiálů (implantátů) v každém snímku. Dále je tato segmentace vhodná i v případě, kdy je v rámci STL modelu potřeba segmentovat detaily, případně využití znalostí segmentujícího [99]. Automatická segmentace je založena na principu automatického výběru. Základní metodou je tzn. prahování (Tresholding), jejíž podstatou je přiřazení pixelů se stejnou hodnotou CT čísla daným tkáním. Automatická segmentace vede velmi rychle k výslednému STL modelu, ovšem problémy mohou nastat vlivem překrytí oblastí o stejných hodnotách pixelů. Proto je pro metody automatické segmentace vhodné mít CT snímky s vyšším kontrastem jako například ní tkáně v CT. Mezi další metody patři hranové detektory (Canny Edge, Zero Cross), což jsou metody založené na podobných vlastnostech (Region Growing, Split) v dané oblasti, např. směrodatná odchylka nebo rozptyl [191, 99]. Přesnost segmentace je závislá na snímaném objektu, kvalitě CT snímků a množství chyb v nich obsažených. Jestliže snímaná část lidského těla obsahuje kovové objekty, mezi které patří právě i 68
implantáty, mohou objevovat různé artefakty (Obr. 12.3), popř. může dojít ke znehodnocení snímků pohybem pacienta během snímání (Obr. 12.4). Obr. 12.3 CT artefakt způsobený přítomností kovového materiálu [214] Obr. 12.4 CT artefakt způsobený pohybem pacienta [214] Snímky, obsahující zápěstí, byly načteny do softwaru STL Model Creator a manuální segmentací, každého z 1150 snímků, byly vytvořeny hranice obou ních tkání (spongiózní a kortikální) pro každou z 15 ních tkání. Po segmentaci byly vytvořeny v uvedeném softwaru 3D modely geometrie í, celkem 30 modelů. Na závěr byly modely převedeny do STL formátu (Obr. 12.5). Obr. 12.5 Tvorba STL modelu geometrie í v STL Model Creator softwaru Z CT dat v STL Model Creator vytvořené 3D modely mají na povrchu nespojitosti (díry), které bylo nutné vyžití dalšího softwaru vhodného ke zpracování STL geometrie. K tomuto byl využit software MeshMixer [216], obsahující podpůrné algoritmy s kompletní manuální podporou editace sítě STL. Do tohoto softwaru byl STL model zápěstí importován a nespojitosti STL sítě opraveny. Tento model byl následně opět exportován do STL formátu a otevřen v CAD softwaru SolidWorks [215]. SolidWorks obsahuje funkci ScanTo3D, dovolující otevřít a zpracovat právě objekty STL převedením sítě do objemových těles. Funkce ScanTo3D výrazně snižuje požadovaný čas na vytvoření komplexního trojrozměrného modelu na základě digitálních dat a je dominantně využíván ve zdravotnictví k vytvoření anatomických modelu pro referenci [215]. V tomto softwaru byly vytvořeny objemová tělesa spongiózní (Obr. 12.7) a kortikální (Obr. 12.6) tkáně í. Výsledný model je zobrazen na Obr. 12.8. 69
Obr. 12.6 Kortikální objemové prvky Obr. 12.7 Spongiózní objemové prvky Obr. 12.8 Řez výsledným modelem zápěstí 12.1.1.2 Model geometrie chrupavky Vytvoření modelu chrupavky je velmi obtížné. Chrupavka na CT snímcích je problematicky rozeznatelná z důvodu její vysoké propustnosti rentgenových paprsků a lze ji identifikovat za pomoci jiných zobrazovacích metod (ultrasonografie, arteriografie, artroskopie, magnetická rezonance) [100]. Z nedostupnosti snímků zápěstí jinými zobrazovacími metodami, bylo nutné jednotlivé dvojice chrupavek vytvořit na základě CT a znalostí z dostupné literatury [164, 169, 173], a to při zachování tvaru a zakřivení jednotlivých ploch í. Pro tvorbu modelů byl použit CAD software SolidWorks [215]. K vytvoření chrupavek na obou kloubních plochách o konstantní tloušťce, byly použity stykové plochy modelu kortikálních i. Na těchto plochách byly prvně vytvořeny 3D křivky, představující obvodový tvar chrupavky na i a následně pomocí těchto křivek, byly vytvořeny plochy. Tyto plochy byly vytaženy směrem k protilehlé chrupavce. Grafické znázornění je zobrazeno na následujících obrázcích. Obr. 12.9 Detail tvorby chrupavky mezi pátým metakarpem a í hákovitou Obr. 12.10 Model chrupavek Obr. 12.11 Výsledný model zápěstí vč. chrupavek Tloušťka jednotlivých chrupavek, je v zápěstí rozdílná. V dostupných studiích byly nalezeny tloušťky chrupavky nacházející se na radiusu a ulně [101, 102, 103]. Dále, tloušťka chrupavky je přímo závislá na namáhání a rozsahu pohybů [100]. Na základě této skutečnosti byla tloušťka jednotlivých chrupavek, kromě chrupavky mezi ulnou a í člunkovitou, stanovena jako poloviční vzdálenosti mezi jednotlivými mi, v již vytvořeném 3D modelu geometrie 70
zápěstí. Hodnoty tlouštěk chrupavek jsou uvedeny v Tab. 12.1. Tloušťka chrupavky mezi ulnou a í člunkovou byla zvolena stejná jako mezi í člunkovou a radiem, a to z důvodu, že ve fyziologickém zápěstí je mezi těmito chrupavkami mezera [164, 173]. Tab. 12.1 Vzdálenost mezi jednotlivými mi Spojení mezi Vzdálenost [mm] I. metakarp mnohohranná větší 1.38 II. metakarp mnohohranná větší 0.23 II. metakarp mnohohranná menší 0.38 II. metakarp hlavatá 1.00 III. metakarp hlavatá 0.97 IV. metakarp hákovitá 0.80 V. metakarp hákovitá 0.88 mnohohranná větší člunkovitá 1.36 mnohohranná větší mnohohranná menší 0.75 mnohohranná menší člunkovitá 1.81 mnohohranná menší hlavatá 0.83 hlavatá člunkovitá 0.91 hlavatá poloměsíčitá 1.00 hlavatá hákovitá 0.77 hákovitá trojhranná 0.88 trojhranná hrášková 1.37 trojhranná poloměsíčitá 1.07 poloměsíčitá člunkovitá 1.30 člunkovitá radius 1.39 člunkovitá Ulna 2.72 poloměsíčitá Radius 1.29 12.1.1.3 Model vazů Při vytváření modelů vazů je problematické určit místa úponů vazů na i, protože je není možní získat z CT snímků. Místa úponů vazů byla proto určena na základě dostupné literatury [164, 169, 173]. Pro modelaci, resp. Vizualizaci, byl tedy opět použit CAD software SolidWorks. V místě každé úponu, na modelu kortikální i, byly vytvořeny plochy pro následné využití ve výpočtovém modelu. Celkem vzniklo 68x2 úponu, resp. pomocných ploch, které jsou využity ve výpočtovém modelu. Pro vizualizaci byly plochy spojeny a pohled na palmární a dorzální stranu ruky je zobrazen na Obr. 12.12 až Obr. 12.14. Obr. 12.12 Detail vazivových ploch na radiusu a ulně Obr. 12.13 Palmární pohled na model zápěstí, vč. chrupavek a vazů Obr. 12.14 Dorsální pohled na model zápěstí vč. chrupavek a vazů 71
12.1.1.4 Model zápěstí v různých polohách Rozsah pohybu při flexe, extenze a radio-ulnární deviace je uveden v Tab. 9.1 na straně 56 v kapitole 9. Při maximálním zatížení zápěstí nelze maximálních hodnot flexe, extenze a radioulnární deviace dosáhnout. Z tohoto důvodu, byly pro tvorbu modelu zápěstí, použity úhly natočení uvedené v Tab. 12.2. Tyto hodnoty byly získány na základě studie [115], kdy se 50 testovaných subjektů pokusilo o vytvoření maximální úchopové sily v různých polohách natočení ruky. Tab. 12.2 Úhel natočení v každé funkční poloze [115] Poloha zápěstí Úhel natočení Směrodatná odchylka Flexe 59 15.5 Extenze 53 13.4 Radiální deviace 13 8.1 Ulnární deviace 25.8 11.4 Pro vytvoření dalších základních modelů zápěstí (kromě neutrálního, kde třetí metakarp je rovnoběžně s radiem) ve čtyřech polohách, byl použit již vytvořený model. Radiální a ulnární deviace modelu zápěstí byla provedena za pomoci centrálního bodu rotace, ležícího na i hlavaté v ose třetího metakarpu [159] a úhel natočení dle Tab. 12.2. Výsledný model radiální deviace je zobrazen na Obr. 12.15 a ulnární deviace na Obr. 12.16. 13 25.8 Obr. 12.15 Model radiální deviace (RD) zápěstí Pohled palmárním směrem Obr. 12.16 Model ulnární deviace (UD) zápěstí Pohled palmárním směrem Flexe a extenze modelu zápěstí byla provedena natočením na rozhraní radia, i poloměsíčité a i hlavaté. Při flexi došlo k natočení obou, výše uvedených, í v karpální části o úhel 59 (Tab. 12.2) a to volárně a u i poloměsíčité došlo k mírnému posunutí dorzálně [159], tak aby obě i byly v nejbližším kontaktu s radiem (Obr. 12.17). Při extenzi, která probíhá obráceně, došlo k natočení o 53 (Tab. 12.2) a to dorzálně a u i poloměsíčité k mírnému posunu volárně (Obr. 12.18). 72
59 53 Obr. 12.17 Model flexe (FL) zápěstí pohled mediálním směrem 12.1.2. Model materiálu 12.1.2.1 Kost Obr. 12.18 Model extenze (EX) zápěstí pohled mediálním směrem Předložená práce je prvotní na ÚMTMB a pozornost byla zaměřena především na vytvoření výpočtového modelu zápěstí ve fyziologickém stavu a ve stavu po zavedení totální náhrady. Prvky spongiózní a kortikální ní tkáně řešené soustavy byly, kvůli složitosti zápěstí, modelovány homogenním lineárně pružným izotropním modelem materiálu, určeným Youngovým modulem E [MPa] a Poissonovým číslem µ [-]. Použité materiálové charakteristiky jsou uvedeny v tabulce Tab. 12.3. 12.1.2.2 Chrupavka Tab. 12.3 Materiálové charakteristiky ní tkáně E [MPa] µ [-] Zdroj Kortikální tkáň 18 000 0.20 [72, 68, 69] Spongiózní tkáň 100 0.25 [72, 68, 69] Odborné studie se zabývají řešením deformace a napjatosti chrupavky používají homogenní, lineárně elastický model materiálu [39, 41, 104, 105, 106]. Avšak, kloubní chrupavka má charakter dvoufázového kontinua (vykazuje vlastnosti kapalné a pevné složky). Pro zachování uvedeného kontinua byly v předložené práci chrupavky modelovány hyperelastickým dvou parametrickým Mooney-Rivlinůvovým modelem materiálu určeným materiálovými charakteristikami C 10 a C 01 [MPa]. Podrobný popis modelu materiálu, včetně hodnot materiálových charakteristik, je uveden v kapitole 8.5.1. Použité materiálové charakteristiky jsou uvedeny v Tab. 12.4. Tab. 12.4 Materiálové charakteristiky chrupavky C 10 [MPa] C 01 [MPa] Zdroj Chrupavka 4.1 0.41 [79, 83] 73
12.1.3. Model styku mezi tělesy - kontaktu Při namáhání í a chrupavek dochází tehdy, kdy mechanická interakce má charakter tlakového působení, které lze modelovat kontaktními prvky. Aby došlo k přenesení namáhání z metakarpálních í do radiusu a ulny, je třeba stykové plochy chrupavek zahrnout do výpočetního modelu. Výpočetní software ANSYS dovoluje uživateli nastavit lineární a nelineární kontakt. K řešení nelineárního kontaktu je možné využít tři typy algoritmů: Pure Penalty - metody založené na penalty algoritmu, kdy kontaktní tlak F n je závislý na kontaktní tuhosti k n a penetraci x p [194]. F n = k n x p (16) Augmented Lagrange upravená Pure Penalty metoda, která do vztahu pro kontaktní tlak (16) zavádí Lagrangeouv argumentem λ [194]. F n = k n x p + λ (17) Normal Lagrange kontaktní tlak je řešen explicitně přidáním stupňů volnosti, tudíž není závislý na kontaktní tuhosti a penetraci [194]. Model Predictive Control (MPC) algoritmus vhodný pouze pro lineární kontaktní modely Bonded a No Separation. MPC sváže dvojice uzlů dohromady a nedovoluje žádnou penetraci, kontaktní tlak ani vzájemný posuv komponent [194]. Nelineární kontakt dále umožňují nastavit parametr Stabilization Damping Factor, který předchází situacím, kdy systém kvůli malým mezerám mezi kontaktními plochami špatně vyhodnotí situaci a způsobí penetraci tělesem. K tomuto případu nejčastěji dochází při silovém zatížení. Cílem Stabilization Damping Factor je tedy stabilizace relativního pohybu mezi kontaktní dvojící se zavedením tlumící síly F dn (normálové), F dt (tečné), která se vypočte podle následujícího vztahu: F dn = FDMN V n da c (18) F dt = FDMT V t da c (19) kde FDMN, FDMNT jsou stabilizační faktory v normálovém a tangenciálním směru, V n a V t jsou relativní rychlosti v normálovém a tangenciálním směru a A c je doména kontaktní plochy. Jelikož hodnota stabilizačního faktoru ovlivňuje negativně kontaktní tlak a současně pozitivně rychlost konvergence, tak pro její stanovení byla provedena citlivostní analýza. Za tímto účelem byla vybrána radius a člunkovitá kůstka, resp. jejich modely vč. chrupavek a následně byla tato soustava zatížena silou o veli 5 N v ose Z (Obr. 12.19). V kontaktní dvojici mezi chrupavkami byl nastaven nelineární kontaktní model bez tření (Frictionless), využívající algoritmus Augmented Lagrange a hodnota stabilizačního faktoru byla logaritmicky měněna v rozsahu od 0.01 do 100. 74
Napětí [MPa] Počet iterací [-] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 F Z = 5N UX = 0 ROTX = 0 UY = 0 ROTY = 0 UZ = 0 ROTZ = 0 Obr. 12.19 Model citlivostní analýzy stabilizačního faktoru X Z Z výsledků prezentovaných v Tab. 12.5 a v grafu Obr. 12.20 je zřejmé, že při nulové hodnotě stabilizačního faktoru dochází k divergenci. Člunkovitá kůstka spolu s chrupavkou způsobí velkou penetraci kontaktní plochou umístěnou na chrupavce radia. U ostatních hodnot stabilizačního faktoru (0.1 100) došlo ke konvergenci. Stabilizační faktor Tab. 12.5 Výsledky citlivostní analýzy s proměnlivou hodnotou stabilizačního faktoru Radius Chrupavka radia Konvergence Kontaktní tlak von Mises von Mises napětí [-] [MPa] napětí [MPa] [MPa] Počet iterací [-] 0 NE - - - - 0.1 ANO 0.266 0.520 0.237 34 1 ANO 0.264 0.519 0.235 26 10 ANO 0.289 0.519 0.219 22 100 ANO 0.305 0.486 0.189 13 0.55 0.50 0.45 0.40 0.35 0.30 0.25 0.20 0.15 40 35 30 25 20 15 10 0.1 1 10 100 Stabilizační faktor [-] Kontaktní tlak Radius - Von Mises napětí Chrupavka - Von Mises napětí Počet iterací Obr. 12.20 Graf výsledků citlivostní analýzy stabilizačního faktoru 75
Při srovnání sledovaných veličin, mezi které se řadí kontaktní tlak na chrupavce, von Mises napětí na i na i rádia, resp. chrupavky vzhledem k nastavenému stabilizačnímu faktoru a počtu iterací vyplývá, že při stabilizačním faktoru roven 1 nedochází ke změně sledovaných veličin. Při nižší hodnotě stabilizačního faktoru dochází k nárůstu počtu iterací, který prodlužuje výpočetní čas. Při vyšší hodnotě stabilizačního faktoru dochází ke snížení počtu iterací, avšak sledované veličiny se již výrazně mění, resp. dochází k výraznému ovlivnění výsledků řešení. Na Obr. 12.21 je znázorněna deformace v ose Z. Dále, Obr. 12.22 zobrazuje kontaktní tlak na chrupavce, Obr. 12.23 von Mises napětí radia a Obr. 12.24 von Mises napětí chrupavky X Z Obr. 12.21 Posuv ve směru osy Z [mm] Obr. 12.22 Kontaktní tlak [MPa] Obr. 12.23 Von Mises napětí radia [MPa] Obr. 12.24 Von Mises napětí radiální chrupavky [MPa] 76
Řešení kontaktu na rozhraní chrupavka- bylo provedeno MPC algoritmem (Obr. 12.25). Na rozhraní chrupavka-chrupavka bylo řešení kontaktu provedeno bez tření, Frictionless, s algoritmem Augmented Lagrange a stabilizačním faktorem 1 (Obr. 12.26). Kontakt bez tření byl zvolen na základě, že mezi kloubním spojením v zápěstí nedochází k vzájemnému pohybu a současně smykovému napěti [107]. Takto modelované kontakty mezi chrupavkou lépe konverguji. Celkem bylo vytvořeno 33 MPC kontaktů (Obr. 12.25) a 66 kontaktů bez tření (Obr. 12.26). Obr. 12.25 MPC kontakty pohled palmárním směrem Obr. 12.26 Kontakty bez tření pohled palmárním směrem 12.1.4. Model vazeb a zatížení Řešení zápěstí ve fyziologickém stavu, pomocí metody konečných prvků, vyžaduje zadání okrajových podmínek, čímž je model jednoznačně určuje v prostoru. Vytvoření modelu zatížení je velmi obtížné. Na toto téma bylo publikováno jen velmi málo článků. V publikovaných článcích jsou zatěžované různé i ruky s různými hodnotami sil. Na toto téma existuje jen velmi málo publikací. V nalezených článcích jsou použity rozdílné hodnoty zatížení a to v rozsahu od 15 do 1 000 N, aplikované buď do proximální řady karpálních kůstek [42], do druhé a třetí metakarpální i [74] nebo do i člunkové a poloměsíčité [108]. Použitý model zatížení vychází z publikované biomechanické studie [40], která byla nejpropracovanější. Hodnoty zatěžujících sil byly určeny na základě měření úchopové síly v neutrální pozici u 50 lidí s použitím pěti snímačů o šesti stupních volnosti. Současně osm kamer zaznamenávalo pohyb vybraných bodů [114]. Dále bylo zjištěno, že při natočení zápěstí (flexe, extenze a radio-ulnární deviace) dochází ke změně maximálních hodnot působících sil na metakarpální i. Při radiální a ulnární deviaci dochází k poklesu působící síly na první metakarpální, která je nejvíce zatěžovanou í metakarpu, přibližně o 15%, při flexi zápěstí o 33% a extenzi o 17% (Obr. 12.27) [115]. V tomto poměru byly upraveny maximální působící síly na zápěstí v neutrální poloze. Hodnoty sil pro stavy natočení flexe, extenze a radio-ulnární deviace jsou uvedeny v Tab. 12.6. 77
Zápěstí Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 100% 80% 60% 40% 20% 0% F E N RD UD Pozice zápěstí Obr. 12.27 Poměr maximálního dovoleného zatížení aplikovaného na palec zápěstí, vzhledem k poloze zápěstí (N-neutrální; F-Flexe; E-Extenze; RD-Radiální Deviace; UD-Ulnární Deviace) [115] Tab. 12.6 Zatížení metakarpálních kůstek [N] [41] Poloha ruky V. metakarp IV. metakarp III. metakarp II. metakarp I. metakarp CELKEM Neutrální 77.3 88.0 106.4 120.3 255.6 647.6 Radiální deviace 67.4 76.7 92.7 104.8 222.7 564.3 Ulnární deviace 54.9 62.4 75.5 85.4 181.4 459.6 Flexe 36.8 41.9 50.7 57.3 121.8 308.5 Extenze 30.5 34.7 42.0 47.5 100.9 255.6 Model zápěstí byl ve všech polohách (neutrální pozice, flexe, extenze a radio-ulnární deviace) vázán v prostoru, na spodních plochách (v místě radiusu a ulny) zamezením posuvu. Soustava byla zatížena silami (Tab. 12.6) působícími na metakarpální i, v horním místě jejich ploch, a to vždy ve směru metakarpy (Obr. 12.28). 78
18 F 5=77.3N 9 F 4=88N F 3=106.4N 4 29 F 2=120.3N F 1=255.6N osa třetího metakarpu osa radia/ulny UX = 0 ROTX = 0 UY = 0 ROTY = 0 UZ = 0 ROTZ = 0 X Z Obr. 12.28 Zatížení zápěstí v neutrální pozici Úhel natočení nositelek sil působících na metakarpální i, vůči ose vedoucí podél třetího metakarpu (Obr. 12.28), zůstává ve všech polohách stejný, avšak úhel natočení osy třetího metakarpu vůči ose i radia/ulny se mění dle Tab. 12.6. U polohy v neutrální pozici je osa třetího metakarpu rovnoběžná s osou radia/ulny (Obr. 12.28). F 5 =67.4N F 4 =76.7N F 3 =92.7N F 3 =75.5N F 2 =85.4N F 1 =181.4N F 2 =104.8N F 1 =222.7N F 5 =54.9N F 4 =62.4N X Z X Z Obr. 12.29 Zatížení zápěstí v radiální deviaci (RD) Obr. 12.30 Zatížení zápěstí v ulnární deviaci (UD) 79
F 1 =100.9N F 4 =41.9N F 3 =50.7N F 2 =57.3N F 1 =121.8N F 4 =34.7N F 3 =42.0N F 2 =47.5N F 5 =36.8N F 5 =30.5N Z Z X Y X Y Obr. 12.31 Zatížení zápěstí ve flexi (FL) Obr. 12.32 Zatížení zápěstí v extenzi (EX) 12.1.5. Diskretizace Model zápěstí ve fyziologickém stavu (ve všech polohách), vytvořený v kapitole 12.1, byl diskretizován sítí elementů o konečné velii ve výpočtové softwaru ANSYS Workbench. Veli, počet a typ použitých prvků (elementů) má podstatný vliv na přesnost řešení [173]. Hrubá síť prvků vede k nepřesným výsledkům a problémům s konvergencí, zejména u kontaktních úloh a příliš jemná sít zvyšuje nároky na výpočtový čas výpočetního systému. Je tedy nutné určit takovou veli prvků, která neklade příliš velké nároky na výpočetní systémy a současně dostatečně popisuje modelovanou soustavu. Při tvorbě konečno prvkového modelu zápěstí ve fyziologickém stavu byly použity čtyři typy elementů, jejichž přehled je uveden v Tab. 12.7. Tab. 12.7 Přehled použitých typů elementů [173] Označení Popis Nastavení Použití Schéma 2 uzlový 3D element LINK180 s bilineární maticí KEYOPT(3)=1 tuhosti, umožňující (Tension only) pouze tahové nebo Vazy tlakové zatížení SOLID185 8 uzlový element s kvadratickou bází (3 stupně volností na uzel), umožňující tvorbu sweep i volné sítě. Default Chrupavky, spongiózní a kortikální tkáň TARGE170 CONTA174 3D kontaktní elementy, přiřazené kontaktním plochám asociovaných se SOLID185 KEYOPT(2)=3 KEYOPT(12)=5 KEYOPT(2)=0 KEYOPT(6)=3 KEYOPT(16)=0 Spongiózní tkáňchrupavka, chrupavkachrupavka 80
12.1.5.1 Konečno prvkový model chrupavky Plochy chrupavky, a jejich související křivky na dvou protilehlých plochách, byly nejprve sjednoceny v softwaru Ansys Workbench, za pomoci Virtual Topology. Tyto sjednocené plochy byly následně využity k vytvoření pravidelné, sweepované sítě, s použitím objemových elementů typu SOLID185. Veli elementu byla nastavena na 0.5 mm se třemi prvky po tloušťce. Obr. 12.33 Diskretizovaný model chrupavek Obr. 12.34 Diskretizovaný model chrupavky ležící na hlavě radia 12.1.5.2 Konečno prvkový model kortikálních ní tkáně Plochy modelu kortikálních í a jejich křivky byly sjednoceny obdobným způsobem, jako v případě chrupavek, došlo k jejich sjednocení, za použití stejného typu elementu SOLID185 a pomocí kvadratických prvků byla vytvořena pravidelná síť. Veli elementů na plochách, v těsné blízi s prvky chrupavkami a vazy, byla nastavena na stejnou veli elementu 0.5 mm. Na ostatních plochách byla nastavena veli elementů na 0.75 mm. Obr. 12.35 Diskretizovaný model kortikálních ních tkání Obr. 12.36 Diskretizovaný model kortikální ní tkáně radia 81
12.1.5.3 Konečno prvkový model spongiózních ní tkáně Pro model spongiózní i byl opět využit stejný typ elementu SOLID185. V důsledku zachování kortikálního a spongiózního prvku v jednom Partu, který sdílí společné plochy, došlo k přímému napojení sítě mezi těmito prvky. Tím vznikla pravidelná síť s velií elementu 1 mm. Obr. 12.37 Diskretizovaný model spongiózních ních tkání Obr. 12.38 Diskretizovaný model spongiózní ní tkáně radia 12.1.5.4 Kvalita diskretizace Velii elementů chrupavky a přilehlých částí modelu spongiózní i, byly stanoveny na základě citlivostní analýzy. K tomuto byl využit již vytvořený a popsaný model v kapitole 12.1.3 (Obr. 12.19). Tento model byl použit taktéž k provedení citlivostní analýzy diskretizované chrupavky. Nejprve byla provedena analýza vlivu velii elementu na chrupavku a současně na kortikální. Veli elementu byla měněna v rozsahu 0.25-2.5 mm a k posouzení bylo použito první a třetí hlavní napěti (na prvcích chrupavky a kortikální i). Pro tuto citlivostní analýzu byl použit model chrupavky se třemi elementy po tloušťce a stabilizačním faktorem 1. Z výsledků prezentovaných na Obr. 12.39 a Obr. 12.40 je patrné, že v rozsahu velii prvku 0.25 0.75 mm je změna prvního a třetího hlavního napětí nepodstatná. V rozsahu velii prvku od 0.75 mm dochází k výraznějším změnám. 82
Napětí [MPa] Napětí [MPa] Napětí [MPa] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 40 30 20 10 0-10 -20-30 0 0.25 0.5 0.75 1 1.25 1.5 1.75 2 2.25 2.5 2.75 Veli prvku [mm] S1 S3 Obr. 12.39 První a třetí hlavní napětí v kortikální i na radiu v závislosti na velii elementu 0.2 0.1 0-0.1-0.2-0.3-0.4-0.5-0.6 0 0.25 0.5 0.75 1 1.25 1.5 1.75 2 2.25 2.5 2.75 Veli prvku [mm] S1 S3 Obr. 12.40 První a třetí hlavní napětí v chrupavky na radiu v závislosti na velii elementu Dále byla provedena analýza počtu elementů po tloušťce chrupavky. Počet elementů byl měněn v rozsahu 1 7, přičemž veli elementu byla nastavena na 0.75 mm a stabilizační faktor na hodnotu 1. 80 60 40 20 0-20 -40 0 1 2 3 4 5 6 7 8 Počet elementů po tloušťce [-] S1 S3 Obr. 12.41 První a třetí hlavní napětí chrupavky v závislosti na počtu elementů po tloušťce 83
Napětí [MPa] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 0.2 0-0.2 0 1 2 3 4 5 6 7 8-0.4-0.6-0.8 Počet elementů po tloušťce [-] S1 S3 Obr. 12.42 První a třetí hlavní napětí chrupavky v závislosti na počtu elementů po tloušťce Z výsledků prezentovaných na Obr. 12.41 a Obr. 12.42 vyplývá, že v případě sweepované sítě s jedním až dvěma prvky elementů po tloušťce chrupavky, dochází k podstatným změnám napětí, než je tomu u většího počtu dělení. Od tří elementů, dochází pouze k nepatrným změnám hlavních napětí v i a chrupavky. Na základě těchto citlivostních analýz byla veli prvků nastavena na chrupavce a kortikální i na 0.75 mm a s třemi elementy po tloušťce chrupavky. 12.1.5.5 Konečno prvkový model vazů Modely vazů, které byly popsány kapitole 12.1.1.3, na straně 71, byly diskretizovány elementy typu LINK180 s nastavením tension only. Toto nastavení zajištuje aktivaci prvku pouze při tahovým namáhán; v případě tlakového namáhání není, nebude tento prvek aktivován. Pro usnadnění, zrychlení a přesnost tvorby sítě vazů bylo vytvořeno makro v APDL programovacím jazyce, které je přiloženo v příloze 19.1. Obr. 12.43 Diskretizovaný model vazů Obr. 12.44 Diskretizovaný model vazů 84
Diskretizovaný model soustavy zápěstí obsahuje 366 645 elementárních prvků a 514 833 uzlů. Souhrn údajů o diskretizaci všech prvků soustavy je uveden v Tab. 12.8 Tab. 12.8 Souhrn údajů o diskretizaci všech prvků soustavy fyziologického modelu zápěstí Prvek Spongiózní tkáň Kortikální tkáň Celkem Počet prvků / uzlů Počet prvků / uzlů Počet prvků / uzlů Radius 18 842 / 14 246 23 358 / 16 292 42 200 / 30 538 Ulna 7 927 / 5 937 11 184 / 7 149 19 111 / 13 086 I. metakarp 4 724 / 3 467 7 393 / 5 092 12 117 / 8 559 II. metakarp 4 989 / 3 640 8 859 / 6 189 13 848 / 9 829 III. metakarp 4 229 / 3 078 7 821 / 5 501 12 050 / 8 579 IV. metakarp 3 134 / 2 225 5 485 / 3 696 8 619 / 5 921 V. metakarp 2 606 / 1 739 5 251 / 3 446 7 857 / 5 185 Kost hrášková 12 048 / 1 389 4 178 / 2 787 16 226 / 4 176 Kost poloměsíčitá 4 008 / 2 915 9 729 / 6 758 13 737 / 9 673 Kost mnohohranná větší 4 004 / 2 719 8 782 / 6 080 12 786 / 8 799 Kost mnohohranná menší 3 997 / 2 816 7 837 / 5 075 11 834 / 7 891 Kost hlavatá 7 806 / 5 673 14 017 / 9 259 21 823 / 14 932 Kost háková 5 231 / 3 670 11 728 / 7 588 16 959 / 11 258 Kost trojhranná 3 086 / 2 201 8 052 / 5 276 11 138 / 7 477 Kost člunkovitá 5 148 / 3 737 21 026 / 14 221 26 174 / 17 958 Vazy - - 1 685 / 0 Chrupavky - - 30 769 / 44 312 Kontakty - - 87 712 / 306 660 CELKEM 91 779 / 59 452 154 700 / 104 409 366 645 / 514 833 85
12.2. Výpočtový model zápěstí s totální náhradou Pro deformačně napěťovou analýzu zápěstí se zavedenou totální náhradou, byl vybrán implantát Re-Motion Total Wrist, jehož výrobcem je společnost Small Bone Innovations (SBi) [221]. 12.2.1. Model geometrie totální náhrady Re-Motion Total Wrist Totální náhrada Re-Motion Total Wrist je vyráběn společností SBi v konfiguraci pro levou a pravou ruku, v geometricky odstupňovaných veliech s ohledem na antropomorfní veli radio-karpálního kloubu. S ohledem na velii a stranu modelu zápěstí vytvořeného v kapitole 12.1, byla vybrána totální náhrada určená pro pravou ruku (Obr. 12.46). K vytvoření modelu jednotlivých komponentů byla použita veškerá dostupná literatura [221]. Karpální komponenta Šrouby Polyetylenová část karpální komponenty Radiální komponenta Obr. 12.45 Re-Motion Total Wrist [221] Obr. 12.46 Re-Motion Total Wrist rozměry [221] K vytvoření modelu geometrie jednotlivých komponent totální náhrady byl využit 3D modelář DesignModeler, jež je součástí ANSYS Workbench [201]. Radiální a karpální komponenta byla vymodelována s ohledem na dokumentaci výrobce. Vzhledem k prvnímu modelu na ÚMTMB, byly šrouby modelovány bez závitu a to z důvodu, že na výsledky na úrovni závitu jsou velmi obtížně verifikovatelné. Model geometrie je zobrazen na Obr. 12.47 a na Obr. 12.48. Obr. 12.49 zobrazuje RTG snímek se zavedenou totální náhradou a 3D modelovanou totální náhradou, vytvořenou v předložené práci. 86
Karpální komponenta Šrouby Polyetylenová část karpální komponenty Radiální komponenta Obr. 12.47 3D Model implantátu Obr. 12.48 RTG snímek s implantovanou totální náhradou [221] Obr. 12.49 RTG snímek překrytý vymodelovanou totální náhradou [221] 12.2.2. Model geometrie i Model geometrie tvořící kortikální a spongiózní a chrupavku převzat z fyziologického 3D modelu vytvořeného v kapitole 12.1.1.1 a 12.1.1.2. Tento model byl následně upraven obdobným způsobem, jakým probíhá postup zavádění zápěstního implantátu do fyziologické ruky u pacientů, popsaným v kapitole 10.4. 87
Kompletní model zápěstního implantátu, obsahující všechny komponenty, byl vložen do fyziologického modelu ruky v 3D modeláři DesignModeler a následně umístěn do radia tak, aby dřík radiální komponenty byl uložen ve spongiózní tkání a horní okraj této komponenty byl zapřen o kortikální tkáň (Obr. 12.50). Následně došlo k úpravě první řadě karpů a vytvoření prostoru pro dřík karpální komponenty a šrouby (Obr. 12.51). Výsledný upravený model je zobrazen na Obr. 12.52 a na Obr. 12.53. Obr. 12.50 na model radia s kavitou pro radiální komponentu Obr. 12.51 na karpální a metakarpální kůstky s kavitami pro karpální komponentu a šrouby Obr. 12.52 Model zápěstí s kavitami pro totální náhradu Obr. 12.53 Model zápěstí s totální náhradou 12.2.3. Model geometrie chrupavky V předchozí kapitole byla do modelu zápěstí zavedena totální náhrada Re-Motion Total Wrist a tím byla odstraněna spojení mezi radiem, i poloměsíčitou a první řady karpů. Modely chrupavek a model geometrie se zavedenou totální náhradou je zobrazen na Obr. 12.54 a Obr. 12.55. 88
Obr. 12.54 Model chrupavek Obr. 12.55 Model zápěstí se zavedenou totální náhradou a chrupavkami 12.2.4. Model vazů Všechny modely vazů vytvořené na fyziologickém modelu zápěstí byly ponechané, kromě vazů jejichž úpony byly odstraněny v průběhu úpravy modelu pro totální náhradu. Přehled ponechaných a odstraněných vazů je uveden v Tab. 12.9. Odstraněné vazy jsou přeškrtnuté. Celkem bylo ponecháno 47 vazů. Tab. 12.9 Přehled ponechaných a odstraněných vazů zápěstí s totální náhradou Ozn. Spojení Ozn. Spojení L1 I. metakarp II. metakarp L35 Kost hlavatá Kost poloměsíčitá L2 I. metakarp II. metakarp L36 Kost hlavatá Kost člunkovitá L3 I. metakarp Trapezium L37 Kost hlavatá Radius L4 I. metakarp Trapezium L38 Kost hlavatá Kost trojhranná L5 I. metakarp Trapezium L39 Kost hlavatá Trapezium L6 II. metakarp III. metakarp L40 Trapezium Kost trojhranná L7 II. metakarp III. metakarp L41 Trapezium Kost člunkovitá L8 II. metakarp lateral Trapezoid L42 Trapezium Trapezoid L9 II. metakarp medial Trapezoid L43 Trapezium Kost člunkovitá L10 II. metakarp medial Trapezium L44 Kost trojhranná Kost poloměsíčitá L11 II. metakarp Trapezium L45 Kost trojhranná Kost poloměsíčitá medial L12 II. metakarp Kost hlavatá L46 Kost trojhranná Kost člunkovitá L13 III. metakarp IV. metakarp L47 Kost trojhranná Radius L14 III. metakarp IV. metakarp L48 Kost trojhranná Radius L15 III. metakarp medial Kost hlavatá L49 Kost trojhranná Ulna L16 III. metakarp lateral Kost hlavatá L50 Kost trojhranná Ulna L17 III. metakarp Kost hlavatá L51 Kost trojhranná Kost hrášková L18 III. metakarp Kost hákovitá L52 Kost člunkovitá Kost poloměsíčitá L19 III. metakarp Trapezium L53 Kost člunkovitá Radius L20 IV. metakarp V. metakarp L54 Kost člunkovitá Radius, Kost poloměsíčitá L21 IV. metakarp V. metakarp L55 Kost poloměsíčitá Radius 89
Ozn. Spojení Ozn. Spojení L22 IV. metakarp Kost hákovitá L56 Kost poloměsíčitá Radius L23 IV. metakarp Kost hlavatá L57 Kost poloměsíčitá Ulna L24 IV. metakarp Kost hlavatá L58 Kost poloměsíčitá Kost hrášková L25 V. metakarp Kost hákovitá L59 Radius Ulna L26 V. metakarp Kost hákovitá L60 Radius Ulna L27 V. metakarp Kost hrášková L61 Ulna Kost hrášková L28 Kost hákovitá Kost hlavatá L62 Kost člunkovitá Radius + Kost poloměsíčitá L29 Kost hákovitá Kost hrášková L63 Kost člunkovitá Radius + Kost poloměsíčitá L30 Kost hákovitá Kost trojhranná L64 Kost poloměsíčitá Radius L31 Kost hákovitá Kost poloměsíčitá L65 II. metakarp medial Trapezium L32 Kost hákovitá Kost hlavatá L66 II. metakarp medial Trapezium L33 Kost hlavatá Trapezoid L67 III. metakarp Trapezium L34 Kost hlavatá Kost člunkovitá L68 Trapezium Kost člunkovitá Místa úponů vazů jsou zobrazena na Obr. 12.56 a Obr. 12.57. Obr. 12.56 Pohled dorzálním směrem na model zápěstí s totální náhradou, včetně ploch určených pro vazy Obr. 12.57 Pohled palmárním směrem na model zápěstí s totální náhradou, včetně ploch určených pro vazy 12.2.4.1 Model zápěstí s totální náhradou v různých polohách Jak bylo popsáno v kapitole 10.4, po zavedení totální náhrady pacient je schopen dosáhnout přibližně 40 při flexi a extenzi zápěstí vzhledem k neutrální pozici. Dále Studie ukázaly, že je tento rozsah dostatečný pro 80% každodenních činností. V materiálech výrobce Re-Motion se uvádí, že rozsah zápěstí se zavedeným implantátem je následující. Tab. 12.10 Rozsah natočení totální náhrady [30] Poloha zápěstí Úhel natočení Flexe 41 Extenze 36 Radiální deviace 7 Ulnární deviace 13 90
Tento rozsah pohybu je použit i v předložené práci. Jednotlivé modely pro radiální (RD) a ulnární deviaci (UD), flexi (FL) a extenzi (EX) jsou zobrazeny na Obr. 12.58 až Obr. 12.61. 7 13 Obr. 12.58 Model radiální deviace (RD_I) zápěstí s totální náhradou pohled palmárním směrem Obr. 12.59 Model ulnární deviace (UD_I) zápěstí s totální náhradou pohled palmárním směrem 41 36 Obr. 12.60 Model flexe (FL_I) zápěstí s totální náhradou pohled palmárním směrem Obr. 12.61 Model extenze (EX_I) zápěstí s totální náhradou pohled palmárním směrem 91
12.2.5. Model materiálů Model materiálu pro, chrupavku a vazy byl použit stejný, jako pro výpočtový model zápěstí ve fyziologickém stavu. Pro kortikální a spongiózní byly použity materiálové hodnoty uvedené v Tab. 12.3, pro chrupavku materiálové hodnoty uvedené v Tab. 12.4 a pro vazy, ponechané v modelu, byly použity hodnoty uvedené v kapitole 8.6, Tab. 9.1. 12.2.5.1 Totální náhrada Dle popisu v kapitole 10.3 Materiály implantátů Materiál musí být v lidském těle biokompatibilní pro okolní tkáň a organismus, a dostatečně pevný. Dále Hlavní komponenty totální náhrady Re-Motion jsou vyrobeny z kobalt-chrom-molybdenové slitiny a polyetylenu. Radiální komponenta spolu s karpální destičkou a šrouby jsou vyrobeny z kobalt-chrom-molybdenové slitiny (CoCrMo). Polyethylenová část karpální komponenty je vyrobena z ultra vysokomolekulárního polyetylenu (UHMWPe) [221]. Materiálové hodnoty použité v tomto modelu, pro všechny komponenty zápěstního implantátu převzaté z Tab. 10.1 a Tab. 10.2, jsou uvedeny v Tab. 12.11. Tab. 12.11 Materiálové charakteristiky pro totální náhradu Komponenta E [MPa] µ [-] Zdroj Radiální Karpální Šrouby Polyetylenová 241 000 1 000 0.3 0.4 [181] [182] 12.2.6. Model kontaktních prvků Řešení kontaktu na rozhraní chrupavka- bylo provedeno MPC algoritmem (Obr. 12.62). Na rozhraní chrupavka-chrupavka bylo řešení kontaktu provedeno bez tření, Frictionless, s algoritmem Augmented Lagrange a stabilizačním faktorem 1 (Obr. 12.63). Obr. 12.62 MPC kontakty pohled palmárním směrem Obr. 12.63 Kontakty bez tření pohled palmárním směrem Dále, MPC algoritmus je uvažovaný mezi plochami modelu totální náhrady, jež jsou v přímém kontaktu s modelem í. Jedná se o spojení radiální komponenta-radius, karpální komponenta hlavatá a člunkovitá, levý šroub- hákovitá (při pohledu palmárním směrem na model zápěstí s totální náhradou) a pravý šroub- člunkovitá a mnohohranná menší (při pohledu 92
palmárním směrem na model zápěstí s totální náhradou), Jednotlivé kontaktní plochy jsou zobrazeny na Obr. 12.64 a Obr. 12.65. Obr. 12.64 MPC kontakty na zápěstí Obr. 12.65 MPC kontakty na totální náhradě Pro zajištění plynulého natáčení karpálních kůstek, slouží polyetylenová kluzná část karpální komponenty ve spojení s radiální komponentou. Na rozhraní ploch mezi těmito komponenty byl použit kontakt se třením a koeficientem tření 0.06 [156, 157] (Obr. 12.66). Stejný typ kontaktu byl použit pro interakci mezi hlavou šroubu, kluznou částí kortikální komponenty a samotnou kortikální komponentou. Kontaktní plochy jsou zobrazeny na Obr. 12.67. Poslední dvojice kontaktů byla vytvořena mezi již zmíněnými komponentami, což je kluzná část kortikální komponenty a kortikální komponenta (Obr. 12.68). Obr. 12.66 Model kontaktů na rozhraní implantátu, radiální komponenta-kluzná část karpální komponenty Obr. 12.67 Model kontaktů na rozhraní implantátu, šrouby-kluzná část karpální komponenta/karpální komponenty Obr. 12.68 Model kontaktů na rozhraní implantátu, kluzná část karpální komponenta/karpální komponenty 93
12.2.6.1 Model vazeb a zatížení Model zápěstí s totální náhradou byl ve všech polohách natočení (neutrální pozice, flexe, extenze a radio-ulnární deviace) vázán v prostoru, na spodních plochách (v místě radia a ulny) zamezením posuvu (Obr. 12.66), jak je tomu u modelu s fyziologickým zápěstím. Soustava byla zatížena silami (Tab. 12.6) působícími na metakarpální i, v horním místě jejich ploch, a to vždy ve směru metakarpy. 18 F 5=77.3N 9 F 4=88N F 3=106.4N 4 29 F 2=120.3N F 1=255.6N osa třetího metakarpu osa radia/ulny UX = 0 ROTX = 0 UY = 0 ROTY = 0 UZ = 0 ROTZ = 0 X Z Obr. 12.69 Zatížení zápěstí s totální náhradou v neutrální pozici (N_I) pohledu palmárním směrem F 5 =67.4N F 4 =76.7N F 3 =92.7N F 2 =104.8N F 1 =222.7N F 5 =54.9N F 3 =75.5N F 4 =62.4N F 2 =85.4N F 1 =181.4N X Z X Z Obr. 12.70 Zatížení zápěstí s totální náhradou v radiální deviaci (RD_I) Obr. 12.71 Zatížení zápěstí s totální náhradou v ulnární deviaci (UD_I) 94
F 4 =41.9N F 5 =36.8N F 3 =50.7N F 2 =57.3N F 1 =121.8N F 5 =30.5N F 3 =42.0N F 4 =34.7N F 2 =47.5N F 1 =100.9N Z Z X Y X Y Obr. 12.72 Zatížení zápěstí s totální náhradou ve flexi (FL_I) Obr. 12.73 Zatížení zápěstí s totální náhradou v extenzi (EX_I) 12.2.7. Diskretizace Model zápěstí s totální náhradou (ve všech polohách), byl diskretizován sítí elementů o konečné velii ve výpočtové softwaru ANSYS Workbench. Veli, počet a typ použitých prvků (elementů) má podstatný vliv na přesnost řešení [173]. Veli a typ elementu jednotlivých prvků modelu chrupavky, kortikální a spongiózní i a vazu byly použity stejné, jako u modelu fyziologického zápěstí. Přehled jednotlivých typů elementů je zobrazen v Tab. 12.7. 12.2.7.1 Konečno prvkový model chrupavky Plochy modelu kortikálních i a jejich křivky byly opět sjednoceny funkcí Virtual Topology. Sjednocené plochy byly využity k vytvoření pravidelné (sweepované) sítě, za použití elementu typu SOLID185. Veli elementu byla nastavena na 0.5 mm se třemi prvky po tloušťce. Diskretizovaný model je zobrazen na Obr. 12.74. Obr. 12.74 Diskretizovány model chrupavek na modelu zápěstí s totální náhradou 95
12.2.7.2 Konečno prvkový model kortikální ní tkáně Plochy na vnitřní i vnější straně byly sjednoceny opět za pomoci Virtual topology a za použití elementu typu SOLID185, byla vytvořena pravidelná síť. Veli elementů na plochách, v těsné blízi s prvky chrupavek, vazů a v místě dotyku s jednotlivými komponenty implantátu, byla nastavena na stejnou veli elementu 0.5 mm. Na ostatních plochách byla nastavena veli elementů na 0.75 mm. Diskretizovaný model je zobrazen na Obr. 12.75 a detail radia, kde po obvodu dochází ke kontaktu s radiální komponentou totální náhrady, na Obr. 12.76. Obr. 12.75 Diskretizovaný model kortikální i na modelu zápěstí s totální náhradou Obr. 12.76 Diskretizovaný model kortikální radia na modelu zápěstí s totální náhradou 12.2.7.3 Konečno prvkový model spongiózní ní tkáně Pro model spongiózní i byl opět využit stejný typ elementu SOLID185. V důsledku zachování kortikálního a spongiózního prvku v jednom Partu, který sdílí společné plochy, došlo k přímému napojení sítě mezi těmito prvky, totožně jako u fyziologického modelu. Veli elementů na plochách v místě styku s jednotlivými komponenty totální náhrady byla nastavena stejně, jako u modelu kortikálního, 0.5 mm. Ostatním plochám, resp. celému objemu, byla nastavena veli elementu na 1 mm. Výsledná model je zobrazena na obrázku Obr. 12.77 a na Obr. 12.78, kde je viditelný detail ploch v přímém kontaktu s komponentou totální náhradou. 96
Obr. 12.77 Diskretizovaný model spongiózní ní tkáně Obr. 12.78 Diskretizovaný model spongiózní ní tkáně 12.2.7.4 Konečno prvkový model vazů K tvorbě modelu vazů bylo využito makro vytvořené v kapitole 12.1.5. K vytvoření byl použit element typu LINK180 s nastavením tension only. Modely byly vytvořeny na úponech, které zůstali na modelu kortikální ní tkáně v důsledku implantace modelu totální náhrady. Výsledný model obsahující prvky vazů je zobrazena na Obr. 12.79 a Obr. 12.80. Obr. 12.79 Diskretizovaný model vč. vazů Obr. 12.80 Diskretizovaný model vč. vazů 97
12.2.7.5 Konečno prvkový model totální náhrady Model totální náhrady se skládá ze čtyř komponent (radiální komponenta, karpální komponenta, polyethylenová karpální komponenta a dva šrouby). Každá z těchto komponent byla diskretizována s ohledem na již vzniklou síť í a současně, aby po tloušťce byly vždy tři prvky. K vytvoření byl použit typ elementu SOLID185 a veli prvku byla nastavena na 1 mm. Model obou šroubů, karpální komponenty a její polyetylenová část byla předem upraven tak, aby umožňovala vytvořit pravidelnou, sweepovanou, síť. Plochy radiální komponenty byly sjednoceny pomoci Virtual Topology a poté na nich byla vytvořena konečno-prvková síť. Výsledná síť je zobrazena na Obr. 12.81 až Obr. 12.84. Obr. 12.81 Diskretizovaný model totální náhrady - šrouby Obr. 12.82 Diskretizovaný model totální náhrady karpální komponenta Obr. 12.83 Diskretizovaný model totální náhrady polyetylenová část karpální komponenty 98
Obr. 12.84 Diskretizovaný model totální náhrady radiální komponenta Diskretizovaný model soustavy zápěstí s totální náhradou obsahuje 365 609 elementárních prvků a 514 495 uzlů. Souhrn údajů o diskretizaci všech prvků soustavy je uveden v Tab. 12.12. Tab. 12.12 Souhrn údajů o diskretizaci všech prvků soustavy modelu zápěstí s totální náhradou Prvek Spongiózní tkáň Kortikální tkáň Celkem Počet prvků / uzlů Počet prvků / uzlů Počet prvků / uzlů Radius 42 323 / 30 003 19 134 / 13 804 61 457 / 43 807 Ulna 1 852 / 1 607 7 875 / 5 905 9 727 / 7 512 I. metakarp 1 272 / 982 6 075 / 4 196 7 347 / 5 178 II. metakarp 1 211 / 851 9 444 / 6 217 10 655 / 7 068 III. metakarp 946 / 638 8 095 / 5 376 9 041 / 6 014 IV. metakarp 625 / 457 5 395 / 3 603 6 020 / 4 060 V. metakarp 2 186 / 1 517 6 845 / 4 308 9 031 / 5 825 Kost hrášková - - - Kost poloměsíčitá - - - Kost mnohohranná větší 7 33 / 485 9 511 / 6 038 10 244 / 6 523 Kost mnohohranná menší 5 624 / 3 828 7 738 / 5 217 13 362 / 9 045 Kost hlavatá 8 864 / 13 577 11 088 / 7 078 19 952 / 20 655 Kost háková 7 776 / 5 241 12 986 / 8 413 20 762 / 13 654 Kost trojhranná - - - Kost člunkovitá 8 619 / 5 905 15 201 / 10 546 23 820 / 16 451 Vazy - - 1 132 / 0 Chrupavky - - 22 177 / 13 007 Kontakty - - 90 572 / 316 582 Radiální komponenta - - 26 372 / 21 924 Karpální komponenta - - 3 423 / 3 069 Polyethylenová komponenta - - 14 316 / 10 095 Šrouby - - 6 199 / 4 026 CELKEM 82 031 / 65 091 119 387 / 80 701 365 609 / 514 495 99
100
13. Prezentace výsledků a analýza řešení Pro posouzení mechanické interakce zápěstí ve fyziologickém stavu a ve stavu s totální náhradou na 3D úrovni bylo vytvořeno 2 x 5 (10) výpočtových modelů. Řešení bylo realizováno na výpočetní stanici HP Workstation Z800 s šesti jádrovým procesorem Intel Xeon X5650 o frekvenci 2.67 GHz a operační pamětí 14 GB RAM. K řešení úlohy ve výpočetním prostředí výpočetního systému ANSYS byl použit přímý řešič (Sparse) a plná Newton Raphsonova procedura. Při zatížení zápěstí se chrupavky s malou tuhostí značně deformují, proto byl řešič nastaven na velké deformace (Large Deflection). Ostatní parametry byly ponechány v základním (defaultním) nastavení. Posouzení namáhané i u fyziologické soustavy i soustavy s totální náhradou bylo provedeno na základě Frostovy hypotézy (viz kapitola 8.3). 13.1. Prezentace výsledků a analýza řešení zápěstí ve fyziologickém stavu Analýza zápěstí ve fyziologickém stavu je provedena se zaměřením na: chrupavku, kortikální ní tkáň, spongiózní ní tkáň a vazy. Jelikož bylo provedeno celkem 5 výpočtů pro různé polohy, výsledky jsou převážně zobrazeny pro polohu zápěstí v neutrální poloze. Výsledky všech řešených poloh jsou vyneseny do sloupcových grafů. Pro přehlednost výsledků, pro jednotlivé polohy zápěstí je v této kapitole použito označení, které je uvedeno v Tab. 13.1. Tab. 13.1 Označení výsledků jednotlivých poloh zápěstí ve fyziologickém stavu Poloha zápěstí Označení Úhel natočení Neutrální ZP_N 0 Radiální deviace ZP_RD 13.0 Ulnární deviace ZP_UD 25.8 Flexe ZP_FL 59.0 Extenze ZP_EX 53.0 Posuv ve směru třetího metakarpu pro všechny polohy natočení zápěstí je zobrazen na Obr. 13.1 až Obr. 13.5. Souřadný systém třetího metakarpu použitý pro vyhodnocení posuvů je zobrazen v každém obrázku (v místě třetího metakarpu). 101
Obr. 13.1 ZP_N - Posuv ve směru třetího metakarpu [mm] Obr. 13.2 ZP_RD - Posuv ve směru třetího metakarpu [mm] Obr. 13.3 ZP_UD - Posuv ve směru třetího metakarpu [mm] Obr. 13.4 ZP_FL - Posuv ve směru třetího metakarpu [mm] Obr. 13.5 ZP_EX - Posuv ve směru třetího metakarpu [mm] 102
Posuv [mm] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 Z hodnot maximálních posuvů ve směru třetího metakarpu ve všech polohách zápěstí řešené soustavy lze usoudit, že k největším posuvům dochází ve stavu ZP_RD, kde chrupavka i člunkové plynule klouže po chrupavce radia. Maximální hodnoty posuvů jednotlivých metakarpů při všech polohách jsou zobrazeny ve sloupcovém grafu na Obr. 13.6. 16 14 12 10 8 6 4 2 0 5 metakarp 4 metakarp 3 metakarp 2 metakarp 1 metakarp Kost ZPI_N ZPI_RD ZPI_UD ZPI_FL ZPI_EX Obr. 13.6 Maximální hodnoty posuvů ve směru třetího metakarpu ve všech polohách zápěstí řešené soustavy 13.1.1. Prezentace výsledků a analýza namáhání chrupavek Podstatnou veličinou při vyhodnocení deformačně napěťové analýzy chrupavek je kontaktní tlak a hodnota intenzity přetvoření. Zvýšené hodnoty působícího tlaku, resp. intenzity přetvoření, na povrchu chrupavek jsou jednou z příčin jejich degenerace. Prezentováno je rozložení kontaktního tlaku a jeho maximální hodnoty na chrupavkách v zápěstí. Obr. 13.7 zobrazuje dvojice analyzovaných chrupavek včetně jejich označení, které je použito v této kapitole. Obr. 13.7 Analyzované chrupavky v zápěstí ve fyziologickém stavu včetně označení 103
V následující Tab. 13.2 jsou uvedeny základní charakteristiky chrupavek, jejich označení, lokalizace, hodnoty a rozložení kontaktního tlaku pro polohu ZP_N. Pro ostatní řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu jsou výše uvedené parametry uvedeny v příloze, kapitola 19.2.1 až 19.2.4. Pro další popis chrupavek bude použito označení v uvedené tabulce, např. pro chrupavku ležící na 1 MC (prvním metakarpu) bude použito označení A1 (Tab. 13.2). Tab. 13.2 ZP_N Rozložení kontaktního tlaku chrupavek Lokace chrupavky Kontaktní tlak Max.hod. 1 2 chrupavka na i 1 [x10 [MPa] 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] A 1 MC mnohohranná větší 1.10/1.80 B 2 MC mnohohranná menší 0.68/.0.81 C 2 MC hlavatá 0.93/1.20 D 3 MC hlavatá 0.52/1.20 E 4 MC hákovitá 0.60/0.77 F 5 MC hákovitá 0.37/0.77 G mnohohranná větší člunkovitá 0.60/0.27 104
Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] H mnohohranná větší mnohohranná menší 0.36/0.37 Laterální pohled Mediální pohled I mnohohranná menší člunkovitá 0.53/0.27 J mnohohranná menší hlavatá 0.53/0.35 Laterální pohled Mediální pohled K hlavatá člunkovitá 0.57/0.34 Mediální pohled Laterální pohled L hlavatá poloměsíčitá 0.41/0.25 M hlavatá hákovitá 0.50/0.63 Laterální pohled Mediální pohled N hákovitá trojhranná 0.31/0.32 O trojhranná poloměsíčitá 0.31/0.30 P poloměsíčitá člunkovitá 0.33/0.34 Mediální pohled Laterální pohled 105
Kontaktni tlak [MPa] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] R člunkovitá a poloměsíčitá radius 0.75/0.79 S člunkovitá ulna 0.33/0.61 Maximální hodnota, 2.7 MPa, kontaktního tlaku je v poloze ZP_N na chrupavce G1 (Tab. 13.2). Poměrné přetvoření v místě maximálního kontaktního tlaku je 6%. Tato hodnota poměrného přetvoření je nižší než mezní hodnota 30%, která je uvedena ve studii [158] pojednávající o chrupavkách a jejich chování pod tlakovým namáháním. Při překročení 30% poměrného přetvoření dochází k nevratnému porušení chrupavčité tkáně. Při bližším prozkoumání chrupavek na radiu a ulně, resp. R2 a S2 (Tab. 13.2), bylo zjištěno, že chrupavka R2 (Tab. 13.2) má maximální hodnotu kontaktního tlaku 0.79 MPa a poměrného přetvoření 1.67%. Ke kontaktu dochází od obou chrupavek ležících na R1 (Tab. 13.2) a jsou rozloženy do dvou, přibližně stejných, stykových oblastí. V případě chrupavky S2 (Tab. 13.2), je maximální hodnota kontaktního tlaku 0.61 MPa a poměrného přetvoření 0.73%. Kontakt mezi R1 a R2 je na mediálně straně i S1 (Tab. 13.2). Maximální hodnoty kontaktní tlaku a poměrného přetvoření chrupavek, pro všechny řešené polohy, jsou vyneseny do spojnicových grafů Obr. 13.8 až Obr. 13.11. Spojnicový grafy A a C, Obr. 13.8 a Obr. 13.10, zobrazuje maximální kontaktní tlak, resp. maximální poměrné přetvoření, chrupavky na i 1 (Tab. 13.2). Spojnicové grafy B a D, Obr. 13.9 a Obr. 13.11, zobrazují maximální kontaktní tlak, resp. maximální poměrné přetvoření, chrupavky na i 2 (Tab. 13.2). 2.50 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 A1 B1 C1 D1 E1 F1 G1 H1 I1 J1 K1 L1 M1 N1 O1 P1 R1a R2a S1 Chrupavka ZP_N ZP_RD ZP_UD ZP_FL ZP_EX Obr. 13.8 Max. hodnota kontaktních tlaků chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu- Graf A 106
Poměrné přetvoření [-] Poměrné přetvoření [-] Kontaktni tlak [MPa] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 3.00 2.50 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 A2 B2 C2 D2 E2 F2 G2 H2 I2 J2 K2 L2 M2 N2 O2 P2 R1b R2b S2 Chrupavka ZP_N ZP_RD ZP_UD ZP_FL ZP_EX Obr. 13.9 Max. hodnota kontaktních tlaků chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu-graf B 5 4 3 2 1 0 A1 B1 C1 D1 E1 F1 G1 H1 I1 J1 K1 L1 M1 N1 O1 P1 R1a R2a S1 Chrupavka ZP_N ZP_RD ZP_UD ZP_FL ZP_EX Obr. 13.10 Max. hodnota poměrného přetvoření chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu- Graf C 7 6 5 4 3 2 1 0 A2 B2 C2 D2 E2 F2 G2 H2 I2 J2 K2 L2 M2 N2 O2 P2 R1b R2b S2 Chrupavka ZP_N ZP_RD ZP_UD ZP_FL ZP_EX Obr. 13.11 Max. hodnota poměrného přetvoření chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu- Graf D Při porovnání maximálních hodnot kontaktního tlaku ve všech řešených polohách, maximální hodnoty je dosaženo u ZP_RD. Kontaktní tlak 2.0 MPa (Obr. 13.12) je u chrupavky R1 (Tab. 19.1) a poměrné přetvoření 4.44 %. Maximálního kontaktní tlak 1.1 MPa (Obr. 13.13) a poměrného přetvoření 2.44 % je u chrupavky R2 (Tab. 19.1). 107
Obr. 13.12 ZP_RD kontaktní tlak - chrupavka R1 [x10 5 Pa] Obr. 13.13 ZP_RD kontaktní tlak - chrupavka R2 [x10 5 Pa] V případě ZP_UD, maximální hodnota kontaktního tlaku 1.7 MPa (Obr. 13.14) a poměrné přetvoření 3.78 % je u chrupavky R1 (Tab. 19.2). Maximální kontaktní tlak 0.63 MPa (Obr. 13.15) a poměrného přetvoření 1.4 % je u chrupavky R2 (Tab. 19.2). Obr. 13.14 ZP_UD kontaktní tlak - chrupavka R1 [x10 5 Pa] Obr. 13.15 ZP_UD kontaktní tlak - chrupavka R2 [x10 5 Pa] Maximální hodnota kontaktního tlaku 1.1 MPa (Obr. 13.16) a poměrného přetvoření 2.44 % je u chrupavky R1 (Tab. 19.3) u řešené polohy ZP_FL. Maximální kontaktní tlak 0.42 MPa (Obr. 13.17) a poměrného přetvoření 0.93 % je u chrupavky R2 (Tab. 19.3). Obr. 13.16 ZP_FL kontaktní tlak - chrupavka R1 [x10 5 Pa] Obr. 13.17 ZP_FL - kontaktní tlak - chrupavka R2 [x10 5 Pa] Řešená poloha ZP_EX, maximální hodnoty kontaktního tlaku 0.9 MPa (Obr. 13.18) a poměrného přetvoření 2.0 % je u chrupavky R1 (Tab. 19.4). Maximální kontaktní tlak 0.73 MPa (Obr. 13.19) a poměrného přetvoření 1.62 % je u chrupavky R2 (Tab. 19.4). 108
Styková síla [N] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 Obr. 13.18 ZP_EX - kontaktní tlak - chrupavka R1[x10 5 Pa] Obr. 13.19 ZP_EX kontaktní tlak - chrupavka R2 [x10 5 Pa] Dále jsou uvedeny celkové stykové síly (Obr. 13.20), mezi jednotlivými kontaktními dvojicemi chrupavek, od zatížení metakarpálních í. Způsob označení jednotlivých kontaktních dvojic je totožný s Tab. 13.2. 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 A B C D E F G H I J K L M N O P R1 R2 S Chrupavčitý spoj ZP_N ZP_RD ZP_UD ZP_FL ZP_EX Obr. 13.20 Stykové síly pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu Zatížení í metakarpu dochází k namáhání jednotlivých í zápěstí. V kapitole 7.1, Anatomie zápěstí je uvedeno, že 20% zatížení způsobí namáhání ulny a 80% radia. Uvedené hodnoty se shodují se závěry Gislasona, který ve své experimentální studii [40], přišel k závěru, že (78.7-92.8 %) zatížení způsobí namáhání radia. U polohy ZP_N, kde okrajové podmínky jsou obdobné podmínkám ve studii Gislasna, způsobilo 83 % zatížení namáhání radia a zbylých 17 % namáhání ulny. U polohy ZP_RD, ZP_UD a ZP_EX jsou stykové síly pouze v radiu. Odlišný stav nastává u ZP_EX, kde je 69.4% přeneseno do radia a 30.6% do ulny. 109
Spektrum ÚBYTEK TVORBA Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 13.1.2. Prezentace výsledků a analýza kortikální ní tkáně Tvrdé tkáně, mezi které patří kortikální a spongiózní ní tkáň, jsou v průběhu života různě namáhány při každodenních aktivitách. Kostní tkáň je velice přizpůsobivá. Na změnu namáhání reaguje tak, že se přizpůsobí dle velii a směru namáhání. V případě změny namáhání dochází k remodelaci a modelaci ní tkáně, jak je blíže popsáno v kapitole 8.3 Modelace a remodelace ní tkáně. Stav ní tkáně, kdy se ní tkáň nachází v nezatíženém či zatíženém stavu, je popsán Frostovou teorii (kapitola 8.4 Mechanostat - Frostova teorie). Hlavní veličinou Frostovy teorie určující stav tkáně je hodnota intenzity přetvoření. Frost ve své teorii vymezil 4 oblasti intenzity přetvoření (Obr. 13.21). V první oblasti, ε< (50-200) 10-6 [-], je namáhání ní tkáně nepodstatné a dochází k jejímu úbytku. Po překročení hodnoty intenzity přetvoření (50-200) 10-6 [-] dochází k fyziologickému namáhání a remodelaci ní tkáně, až do ε< (2000-2500) 10-6 [-], druhá oblast. V rozmezí (2000-2500) 10-6 < ε < (3500-4000) 10-6 [-], třetí oblasti, dochází k mírnému přetížení a modelaci, a začíná se tvořit nová ní tkáň. Po překročení ε > (4000) 10-6 [-] je ní tkáň patologicky namáhána a dochází k tvorbě nové ní tkáně, avšak s velkým podílem sklerotické tkáně, která je velmi křehká. Při překročení hodnoty ε > (4000) 10-6 [-] je velký podíl sklerotické ní tkáně, která je náchylná ke křehkému lomu [187]. Nezatížený stav Fyziologické zatěžování Mírné přetížení Patologické přetížení LOM Intenzita přetvoření [10-6 ] 50-200 2000-2500 3500-4000 >25000 0 100 900 1700 2500 3000 3500 4000 25000 [10-6 ] Obr. 13.21 Oblasti modelace a remodelace ní tkáně Posouzení stavu namáhané ní tkáně je provedeno pomocí Frostovy hypotézy. Závislost stavu ní tkáně na intenzitě přetvoření, podle Frostovy teorie, je přiřazena barevná stupnice odpovídá stupnici v zobrazení výpočtového řešení (Obr. 13.21) tak, aby odpovídala rozdělení prahových hodnot intenzity přetvoření. Na Obr. 13.22 a Obr. 13.23 je zobrazena intenzita přetvoření pro ZP_N v pohledu dorzálním, resp. palmárním, směrem. Jednotlivé i jsou zobrazeny v rozloženém pohledu tak, aby bylo možné vidět intenzitu přetvořeni mezi jednotlivými mi. Dále byla každá natočena tak, 110
aby maximální přetvoření bylo dobře viditelné. Pro ostatní řešené stavy, přiložené v příloze (kapitola 19.3), je intenzita přetvoření ve stejném pohledu jako na Obr. 13.22 a Obr. 13.23. Obr. 13.22 ZP_N intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem Obr. 13.23 ZP_N intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem Na základě uvedených výsledků kortikální ní tkáně ZP_N je zřejmé, že největší přetvoření je v místech vazových úponů, které drží celou soustavu zápěstí v nepohyblivém stavu. Nejvyšší hodnoty intenzity přetvoření 17300 10-6 [-] a 13200 10-6 [-] jsou na i mnohohranné menší, resp. i hlavaté, na dorzální straně kloubu. Tyto dvě i spojuje vaz s označením L33 (Tab. 8.2). Podle Frostovy teorie jsou všechny i, kromě ulny a i trojhranné, ve stavu fyziologického namáhání až na oblast připojení vazů. Ve spodní části radia se nachází oblast zvýšeného namáhání, což je způsobeno okrajovými podmínkami, čímž je model jednoznačně určuje v prostoru. Radiu je zde zabráněno všem pohybům a rotacím. Pro celkové zhodnocení stavu kortikální ní tkáně, ve všech řešených polohách, je na Obr. 13.24 zobrazen spojnicový graf s maximálními hodnoty intenzity přetvoření. 111
Intenzita přetvoření [10-6 ] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 Karpální i Obr. 13.24 Max. hodnoty intenzity přetvoření v kortikální ní tkáni pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu Kost ZP_N ZP_RD ZP_UD ZP_FL ZP_EX Z grafu je zřejmé, že největší změny a hodnoty v intenzitě přetvoření, v závislosti na poloze zápěstí, jsou v oblasti karpální ní tkáně radia s ulnou. V této skupině í je nejvíce namáhána mnohohranná menší a to ve stavu ZP_N. Kost se nachází ve stavu patologického přetížení. Patologické přetížení je v relativně malé oblasti a podstatný růst sklerotické ní tkáně, který způsobí křehké porušení i, zřejmě závisí také na charakteru zátěžného cyklu. Pokud zatížení střídá dostatečně dlouhá prodleva, nedojde ke křehkému porušení i. V druhé polovině oblasti karpální ní tkáně, blíže k radiu a ulně, jsou rozdíly v intenzitě přetvoření poměrně malé. Kosti se nachází ve stavu fyziologického zatížení až mírného přetížení. Nejméně zatěžovanou í je hrášková, nacházející se na straně ve směru palmárním. Kost hrášková se nachází v nezatíženém stavu bez ohledu na polohu zápěstí, z čehož je zřejmé, že je namáhána v polohách, kdy aparát ruky působí palmárním směrem proti překážce (např. stav, kde se dlaň ruky opírá o předmět). Změny jsou také viditelné také u radia, která je značně namáhání. Pro představu je intenzita přetvoření radia zobrazena v různých polohách natočení. 112
Obr. 13.25 ZP_RD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] Obr. 13.26 ZP_UD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] V poloze ZP_RD a ZP_FL (Obr. 13.25 a Obr. 13.36) je viditelné, že nejvíce zatěžovaná oblast přísluší úponu vazu L62 (Tab. 8.2). Tento vaz spojuje radius, poloměsíčitou a člunkovou na straně palmárním směrem. Dále zajišťuje soudržnost celého komplexu. Z výsledků je viditelné, že tento vaz je výrazně využíván ve všech polohách, kromě ZP_UD (Obr. 13.26). Obr. 13.27 ZP_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] [-] Obr. 13.28 ZP_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] [-] Při srovnání výsledků intenzity přetvoření radia, ve všech polohách zápěstí, je viditelné, že u polohy ZP_RD je kortikální ní tkáň více zatěžovaná ve směru palmárně laterárním, kde při radiální deviaci je vektor namáhání směřován do této oblasti. 113
13.1.3. Prezentace výsledků a analýza spongiózní ní tkáně Spongiózní ní tkáň je složena z nepravidelně uspořádaných trámečků, jejichž orientace je dána směrem nečastějšího namáhání. V této práci byla spongiózní ní tkáň modelována pomocí lineárně elastického, po prvcích homogenního modelu materiálu; trámečky uvnitř kortikální i byly nahrazeny objemovým prvkem, jemuž byly přiřazeny materiálové konstanty Youngova modulu E [MPa] a Poissonovo číslo µ [-]. K posouzení stavu spongiózní ní tkáně bylo přistoupeno obdobným způsobem jako k vyhodnocení namáhání kortikální ní tkáně, pomocí Frostovy hypotézy. Barevná škála při vizualizaci byla stejná jako na Obr. 13.21. Pro zvýraznění přetvoření spongiózní ní tkáně vůči kortikální je na Obr. 13.29 a Obr. 13.30 zobrazen řez ZP_N v palmární směru, kde první obrázek ZP_N A (Obr. 13.29) zobrazuje řez palmárním směrem a druhý ZP_N - B (Obr. 13.30) dorzálním směrem. Z Obr. 13.29 a Obr. 13.30 je patrné, že podstatné části radia a karpální a metakarpálních i jsou, dle Frostovy teorie, ve stavu patologického přetížení, s tvorbou sklerotické tkáně. Frostova teorie patří stále mezi diskutovaná témata. Na téma vlivu mechanického namáhání na modelaci a remodelaci ní tkáně vznikají nové studie se závěry, které se liší od Frostovy studie. Např. Keaven roku 1993 [70] na základě své studie uvádí, že ve spongiózní ní tkáni nedochází k patologickým změnám, jestliže ε < 0.5. Obr. 13.29 ZP_N - intenzita přetvoření v řezu A [-] Obr. 13.30 ZP_N - intenzita přetvoření v řezu B [-] Abychom mohli porovnat stav spongiózní tkáně v jednotlivých polohách zápěstí, jsou na obrázcích (Obr. 13.31 - Obr. 13.33, Obr. 13.36 a Obr. 13.37) zobrazujících intenzitu přetvoření ní tkáně v dané poloze, je použita stejná stupnice jako na Obr. 13.21 (Frostova křivka). 114
Obr. 13.31 ZP_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-] Obr. 13.32 ZP_RD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-] Obr. 13.33 ZP_UD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-] Z výsledků intenzity přetvoření pro ZP_N jsou patrné maximální hodnoty intenzity přetvoření na radiu. Deformace radia, viz Obr. 13.34, odpovídá charakteru zatížení a tvaru radia. Obr. 13.34 ZP_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni radius [-] Obr. 13.35 ZP_RD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni člunkovitá a poloměsíčitá [-] Rozložení intenzity přetvoření na i člunkové a poloměsíčité je zobrazeno na Obr. 13.35. 115
Intenzita přetvoření 10-6[ -] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 Obr. 13.36 ZP_FL - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-] Obr. 13.37 ZP_EX - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-] Pro určení maximální intenzity přetvoření spongiózní ní tkáně jednotlivých í, v různých polohách zápěstí, je na Obr. 13.38 zobrazen spojnicový graf. 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Karpální i Obr. 13.38 Maximální intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni ve fyziologickém stavu pro všechny stavy natočení Kost ZP_N ZP_RD ZP_UD ZP_FL ZP_EX Největší hodnota intenzity přetvoření je dle spojnicového grafu (Obr. 13.38) u polohy ZP_EX. Maximální hodnota intenzity přetvoření spongiózní tkáně radia je 9200 10-6 [-]. Druhá nejvyšší hodnota intenzity přetvoření je na i hlavaté a činní 6500 10-6 [-]. Všechny hodnoty jsou menší než 0.5, což podle Keavenema znamená, že deformace nezpůsobuje patologické změny. 116
13.1.4. Prezentace výsledků a analýza vazů Vazy tvoří vazbu mezi jednotlivými mi. V rámci této práce byly vazy modelovány pruty s podmíněnou funkčností v tahu. Prutům byla předepsána tuhost dle Tab. 8.2. K posouzení stavu vazu byla použita veličina jednoosé napjatosti poměrné protažení. Maximální dovolená hodnota poměrného protažení je stanovená na 1.5 (kapitola 8.6). Dále byla vyhodnocena celková síla ve vazu. Maximální hodnoty protažení jednotlivých vazů řešených poloh jsou uvedeny v Tab. 13.3. Tab. 13.3 Maximální hodnoty poměrného protažení pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu Označení Poloha Vaz spojující Protažení [-] vazu Kost mnohohranná ZP_N L8 II. metakarp 0.66 (66%) menší ZP_RD L7 II. metakarp III. metakarp 1.09 (109%) ZP_UD L8 II. metakarp ZP_FL L62 člunkovitá ZP_EX L8 II. metakarp Kost mnohohranná menší radius + poloměsíčitá mnohohranná menší 0.65 (65%) 0.38 (38%) 0.39 (39%) Největší hodnota poměrného protažení je v poloze ZP_RD, u vazu L7 spojující druhý a třetí metakarpus a činí 1.09 [-], resp. 109%. Toto poměrné protažení je pod maximální dovolenou hodnotou, nedochází tedy k patologickým změnám. Hodnoty maximálního poměrného protažení pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu, a každou, jsou zobrazeny v Obr. 13.39. Maximální síly ve vazu, pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu jsou uvedeny v Tab. 13.4. Tab. 13.4 Maximální síly ve vazu pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu Označení Poloha Vaz spojující Síla [N] vazu ZP_N L32 háková hlavatá 83.0 ZP_RD ZP_UD L43 L43 mnohohranná větší mnohohranná větší ZP_FL L62 člunkovitá člunkovitá 140.7 člunkovitá 60.7 radius + poloměsíčitá 67.4 ZP_EX L45 trojhranná poloměsíčitá 43.3 Největší síla je v poloze zápěstí ZP_RD ve vazu L43, spojující mnohohrannou větší s í člunkovitou. Její hodnota je 140.7 N. Velii sil jednotlivých vazů pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu jsou uvedeny ve spojnicovém grafu Obr. 13.40. 117
Obr. 13.39 Poměrné protažení jednotlivých vazů pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu Obr. 13.40 Velii sil jednotlivých vazů pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 118
13.2. Prezentace výsledků a analýza řešení zápěstí s totální náhradou Analýza zápěstí s totální náhradou Re-Motion Total Wrist je provedena se zaměřením na: chrupavku, kortikální ní tkáň, spongiózní ní tkáň, vazy a jednotlivé komponenty totální náhrady Re-Motion Total Wrist. Pro přehlednost výsledků, pro jednotlivé polohy zápěstí, je v této kapitole použito označení, které je uvedeno v Tab. 13.5. Tab. 13.5 Označení výsledků jednotlivých poloh zápěstí s totální náhradou Poloha zápěstí Označení Úhel natočení Neutrální ZPI_N 0 Radiální deviace ZPI_RD 7 Ulnární deviace ZPI_UD 13 Flexe ZPI_FL 41 Extenze ZPI_EX 36 Posuv ve směru třetího metakarpu pro všechny polohy natočení zápěstí je zobrazen na Obr. 13.41 až Obr. 13.45. Souřadný systém třetího metakarpu použitý pro vyhodnocení posuvů je zobrazen v každém obrázku (v místě třetího metakarpu). Obr. 13.41 ZPI_N - posuv ve směru třetího metakarpu [mm] 119
Obr. 13.42 ZPI_RD - posuv ve směru třetího metakarpu [mm] Obr. 13.43 ZPI_UD - posuv ve směru třetího metakarpu [mm] Obr. 13.44 ZPI_FL - posuv ve směru třetího metakarpu [mm] Obr. 13.45 ZPI_FL - posuv ve směru třetího metakarpu [mm] Z hodnot maximálních posuvů ve směru třetího metakarpu ve všech polohách zápěstí řešené soustavy je zřejmé, že k největším posuvům dochází na i prvního metakarpu, která je ve styku s í mnohohrannou větší, jenž jako jediná z karpálních í není v mechanické interakci s karpální komponentou totální náhrady. Polohu i mnohohranné větší zajišťují pouze vazy, stejně, jako je tomu ve fyziologickém stavu. Posuvy v ose třetího metakarpu jsou pro přehlednost zobrazeny ve sloupcovém grafu na Obr. 13.6. 120
Posuv [mm] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 6 5 4 3 2 1 0 5 metakarp 4 metakarp 3 metakarp 2 metakarp 1 metakarp Kost ZPI_N ZPI_RD ZPI_UD ZPI_FL ZPI_EX Obr. 13.46 Maximální hodnoty posuvů ve směru třetího metakarpu ve všech polohách zápěstí řešené soustavy Z průběhů posuvů uvedených v grafu na Obr. 13.46 je zřetelné, že posuvy jsou ovlivněné působící silou do metakarpálních kůstek. V případě ZPI_N a ZPI_RD jsou posuvy velice podobné, ačkoliv mezi těmito stavy je rozdíl celkového zatížení 15% nižší pro ZPI_RD. Tento rozdíl je způsoben náklonem zápěstí radio-ulnárním směrem o pouhých 7%, při kterém dojde ke zmenšení celkové stykové plochy v polyethylenové karpální komponentě zápěstního implantátu a současně k větší deformaci. Průběhy deformací v ostatních případech natočení jsou nejvíce zřetelné u i prvního metakarpu (Obr. 13.46), jejíž podélné posuvy klesají v závislosti na zatížení. 13.2.1. Prezentace výsledků a analýza namáhání chrupavek K prezentaci chrupavky bylo přistupováno stejným způsobem jako k chrupavce u zápěstí ve fyziologickém stavu. Prezentováno je rozložení kontaktního tlaku na každé dvojici chrupavek podle onačení na Obr. 13.47, maximální hodnota poměrného přetvoření a výsledná styková síla na chrupavce. Obr. 13.47 Analyzované chrupavčité tkáně v zápěstním kloubu s implantátem včetně označení 121
V následující Tab. 13.6 jsou uvedeny základní charakteristiky chrupavek, jejich označení, lokalizace, hodnoty a rozložení kontaktního tlaku pro polohu ZPI_N. Pro ostatní řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou jsou výše uvedené parametry uvedeny v příloze, kapitola 19.2.5 až 19.2.8. Pro další popis chrupavek bude použito označení v uvedené tabulce, např. pro chrupavku ležící na 1 MC (prvním metakarpu) bude použito označení A1 (Tab. 13.6). Tab. 13.6 ZPI_N Rozložení kontaktního tlaku chrupavek Lokace chrupavky Kontaktní tlak Max.hod. 1 2 chrupavka na i 1 [x10 [MPa] 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] A 1 MC mnohohranná větší 0.89/1.40 B 2 MC mnohohranná menší 0.54/0.55 C 2 MC hlavatá 1.30/0.75 D 3 MC hlavatá 0.39/0.50 E 4 MC hákovitá 0.63/0.56 F 5 MC hákovitá 0.30/0.41 G mnohohranná větší člunkovitá 0.67/0.62 122
Kontaktní tlak [MPa] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] H mnohohranná větší mnohohranná menší 0.36/0.35 I J mnohohranná menší mnohohranná menší člunkovitá hlavatá Laterální pohled Mediální pohled -/- Nedošlo ke kontaktu Nedošlo ke kontaktu -/- Nedošlo ke kontaktu Nedošlo ke kontaktu M hlavatá hákovitá 0.14/0.18 Laterální pohled Mediální pohled U kontaktních dvojic chrupavek I a J, byly hodnoty kontaktního tlaku nulové a to v jakékoliv poloze zápěstí. Maximální hodnota kontaktní tlak u ZP_N je u chrupavky A1 (Tab. 13.6), kde je 1.4 MPa. Hodnota poměrného přetvoření je 3.1%. Maximální hodnota poměrného přetvoření je nižší, než mezní hodnota 30%. Maximální hodnoty kontaktního tlaku a poměrného přetvoření chrupavek pro všechny polohy řešené soustavy jsou vyneseny do čtyř spojnicových grafů zobrazených na Obr. 13.48 a Obr. 13.49. Spojnicový grafy A a C, Obr. 13.48 a Obr. 13.50, zobrazuje maximální kontaktní tlak, resp. maximální poměrné přetvoření, chrupavky na i 1 (Tab. 13.6). Spojnicové grafy B a D, Obr. 13.49 a Obr. 13.51, zobrazují maximální kontaktní tlak, resp. maximální poměrné přetvoření, chrupavky na i 2 (Tab. 13.6). 1.40 1.20 1.00 0.80 0.60 0.40 0.20 0.00 A1 B1 C1 D1 E1 F1 G1 H1 I1 J1 M1 Chrupavka ZPI_N ZPI_RD ZPI_UD ZPI_FL ZPI_EX Obr. 13.48 Max. hodnota kontaktních tlaků chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou-graf A 123
Poměrné přetvoření [-] Poměrné přetvoření [-] Kontaktní tlak [MPa] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 1.80 1.60 1.40 1.20 1.00 0.80 0.60 0.40 0.20 0.00 A2 B2 C2 D2 E2 F2 G2 H2 I2 J2 M2 Chrupavka ZPI_N ZPI_RD ZPI_UD ZPI_FL ZPI_EX Obr. 13.49 Max. hodnota kontaktních tlaků chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou-graf B 3.50 3.00 2.50 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 A1 B1 C1 D1 E1 F1 G1 H1 I1 J1 M1 Chrupavka ZPI_N ZPI_RD ZPI_UD ZPI_FL ZPI_EX Obr. 13.50 Max. hodnota poměrného přetvoření chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou-graf C 4.00 3.50 3.00 2.50 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 A2 B2 C2 D2 E2 F2 G2 H2 I2 J2 M2 Chrupavka ZPI_N ZPI_RD ZPI_UD ZPI_FL ZPI_EX Obr. 13.51 Max. hodnota poměrného přetvoření chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou-graf D U ostatních poloh zápěstí s totální náhradou je maximální hodnota kontaktního tlaku na chrupavce, nacházející se na i A2. Pro polohy ZPI_RD, ZPI_UD, ZPI_FL, ZPI_EX, jsou hodnoty maximálního kontaktního tlaku 1.7, 1.5, 0.8, 0.6 MPa a maximální hodnoty poměrného přetvoření hodnot 3.78, 3.33, 1.82, 1.38 [-]. Maximální hodnoty kontaktního tlaku a poměrného přetvoření jsou v poloze ZPI_RD. Rozložení kontaktního tlaku na uvedené chrupavce v distálním pohledu na i A2 je znázorněno na Obr. 13.52 až Obr. 13.55. 124
Styková síla [N] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 Obr. 13.52 ZPI_RD Kontaktní tlak - chrupavka A2 [x10 5 Pa] Obr. 13.53 ZPI_UD - Kontaktní tlak - chrupavka A2 [x10 5 Pa] U ZPI_RD a ZPI_UD je maximální hodnota kontaktního tlaku 17 a 15 MPa ve směru dorzálním na i mnohostranné větší (Obr. 13.52 a Obr. 13.53). Obr. 13.54 ZPI_FL - Kontaktní tlak - chrupavka A2 [x10 5 Pa] Obr. 13.55 ZPI_EX - Kontaktní tlak - chrupavka A2 [x10 5 Pa] V poloze zápěstí ZPI_FL a ZPI_EX dochází k přesunu hodnoty maximálního tlaku 8.2 a 6.2 MPa do střední části (Obr. 13.54 a Obr. 13.55), které jsou velice podobné v obou polohách. Dále jsou uvedené stykové síly (Obr. 13.56), mezi jednotlivými kontaktními dvojicemi chrupavek. Způsob označení jednotlivých kontaktních dvojic je totožný s Tab. 13.6. 250 200 150 100 50 0 A B C D E F G H I J M Chrupavčitý spoj ZPI_N ZPI_RD ZPI_UD ZPI_FL ZPI_EX Obr. 13.56 Stykové síly pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou Při zatížení jednotlivých í metakarpů dochází namáhání všech í soustavy, včetně radiální komponenty totální náhrady. Na rozdíl od fyziologického stavu, kdy namáhání ulny tvoří 20% a radia 80%, v případě aplikace totální náhrady je namáháno pouze radium. 125
13.2.2. Prezentace výsledků a analýza kortikální ní tkáně Posouzení namáhání ní tkáně je opět provedeno pomocí Frostovy teorie, která je popsána v kapitole 8.4. Barevná škála výsledků soustavy s totální náhradou byla použita stejná, jako v případě zápěstního modelu ve fyziologickém stavu. Na obrázku Obr. 13.57 a Obr. 13.58 je vykreslena intenzita přetvoření pro model ZPI_N ve směru dorzálním a palmárním. Jednotlivé i soustavy jsou vzájemně posunuty, aby bylo možné vidět intenzitu přetvoření na jednotlivých ech. Pro ostatní řešené stavy, přiložené v příloze (kapitola 19.3), je intenzita přetvoření ve stejném pohledu jako na Obr. 13.57 a Obr. 13.58. Obr. 13.57 ZPI_N intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem Obr. 13.58 ZPI_N intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem Na základě uvedených výsledků kortikální ní tkáně ZPI_N je zřejmé, že největší přetvoření je v místech styku s totální náhradou. Největší hodnota přetvoření je v i člunkové, která je seříznuta a vede skrze ni upínací šroub (Obr. 13.59) spojující karpální komponentu. Na proximální straně (Obr. 13.60) je člunkovitá ve styku s karpální komponentou. Hodnoty intenzity přetvoření se nachází ve stavu patologického namáhání. Maximální hodnota intenzity přetvoření je 9000 10-6 [-]. 126
Obr. 13.59 Spojení i člunkové s karpální komponentou Obr. 13.60 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i člunkové pohled distálním směrem [-] Obr. 13.61 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i člunkové pro ZPI_N pohled proximálním směrem [-] V otvoru i člunkové je druhá nevyšší hodnota intenzity přetvoření v místě kontaktu s upínacím šroubem (Obr. 13.61). Hodnota intenzity přetvoření je 5300 10-6 [-]. Upínací šroub vede skrze člunkovou do i mnohohranné menší (Obr. 13.62) a spojuje karpální komponentu. Na vnitřní ploše kortikální ní tkáni (otvoru šroubu) jsou zvýšené hodnoty intenzity přetvoření. Intenzita přetvoření v této oblasti je ve stavu patologického namáhání s maximální hodnotou 5080 10-6 [-]. Průběh intenzity přetvoření je na Obr. 13.63 a Obr. 13.64. Obr. 13.62 Spojení i mnohohranné menší se šroubem implantátu Obr. 13.63 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i mnohohranné menší - pohled distálním směrem [-] Obr. 13.64 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i mnohohranné menší pohled proximálním směrem[-] Druhý upínací šroub, spojující hákovou s karpální komponentou, je v mediální směru (Obr. 13.65). V místě styku šroubu s kortikální ní tkání i hákové je maximální hodnota intenzity přetvoření 960 10-6 [-]. Kostní tkáň je ve stavu fyziologického namáhání (Obr. 13.66). 127
Obr. 13.65 Spojení i hákové se šroubem implantátu Obr. 13.66 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i hákové pohled distálním směrem [-] Obr. 13.67 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i hákové pohled proximálním směrem[-] Na dorzální straně i hákové je oblast, ve které má intenzita přetvoření vyšší hodnoty než v otvoru pro šroub implantátu (Obr. 13.67). V této oblasti je úpon vazu L32 (Tab. 8.2), spojující tuto s í hlavatou. Maximální hodnota intenzity přetvoření v této oblasti je 700 10-6 [-]. Kostní tkáň je ve stavu mírného přetížení. Dřík karpální komponenty je umístěn v i hlavaté, která je seříznutá (Obr. 13.68). Maximální hodnota intenzita přetvoření na této i je 2050 10-6 [-]. Průběh intenzity přetvoření je na Obr. 13.69 a Obr. 13.70. Obr. 13.68 Spojení i hlavaté s karpální komponentou implantátu Obr. 13.69 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i hlavaté pohled distálním směrem [-] Obr. 13.70 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i hlavaté detail pohled distálním směrem [-] Zatížení na metakarpálních ech způsobuje namáhání karpální a radiální komponenty totální náhrady a radia. Karpální komponenta implantátu je aplikovaná do radia (Obr. 13.71). V místě kontaktu karpální komponenty a radia je intenzita přetvoření rovnoměrně rozložena s maximální hodnotou 1700 10-6 [-], ní tkáň radia je částečně ve stavu fyziologického zatěžování a mírného přetížení na mediální straně radia (Obr. 13.73). 128
Obr. 13.71 Spojení radia s radiální komponentou implantátu Obr. 13.72 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i radia [-] Obr. 13.73 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni radia pro detail pohled proximálním směrem[-] K většímu namáhání radia dochází ve spodní části, kde hlavice přechází do těla radia (Obr. 13.72). Maximální hodnota intenzita přetvoření v tomto místě je 4600 10-6 [-] a ní tkáň radia je částečně ve stavu patologického zatěžování (Obr. 13.74 a Obr. 13.75). Obr. 13.74 ZPI_N - vektor namáhání radia pohled dorzálním směrem Obr. 13.75 ZPI_N - vektor namáhání radia pohled laterálním směrem Podle Frostovy teorie jsou metakarpální i a mnohohranná větší ve stavu fyziologického namáhání. Ulna není namáhána. Pro celkové zhodnocení stavu kortikální ní tkáně, ve všech řešených polohách, je na Obr. 13.76 zobrazen spojnicový graf s maximálními hodnoty intenzity přetvoření. 129
Intenzita přetvoření 10-6 [-] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 Karpální i Obr. 13.76 Max. hodnoty intenzity přetvoření v kortikální i pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou Kost ZPI_N ZPI_RD ZPI_UD ZPI_FL ZPI_EX Z grafu na Obr. 13.76 je zřejmé, že největší změny a hodnoty v intenzitě přetvoření, v závislosti na poloze zápěstí, jsou v oblasti karpálních í. V této skupině í je nejvíce namáhána člunkovitá a mnohohranná větší. Intenzita přetvoření na i člunkové a i mnohohranné větší je v rozsahu 8000-14500 10-6 [-], resp. 5800 11800 10-6 [-] ve všech řešených polohách. Kosti se nachází ve stavu patologického přetížení. Patologické přetížení je v relativně malé oblasti a podstatný růst sklerotické ní tkáně, který způsobí křehké porušení i, zřejmě závisí také na charakteru zátěžného cyklu. Pokud zatížení střídá dostatečně dlouhá prodleva, nedojde ke křehkému porušení i. Rozložení intenzity přetvoření pro všechny řešené polohy je zobrazeno na Obr. 13.77 až Obr. 13.80. Maximální hodnoty přetvoření se nachází na stejných místech a k největší intenzity přetvoření dochází v ZPI_RD. Obr. 13.77 ZPI_RD - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni radia [-] Obr. 13.78 ZPI_UD - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni radia [-] 130
Obr. 13.79 ZPI_FL - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni radia [-] Obr. 13.80 ZPI_EX - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni radia [-] 13.2.3. Prezentace výsledků a analýza spongiózní ní tkáně Stav spongiózní ní tkáně je posouzen stejným způsobem jako u zápěstí ve fyziologickém stavu, tedy pomocí Frostovy hypotézy. Barevná škála pro označení jednotlivých poloh byla použita stejná jako na Obr. 13.21. Pro zvýraznění přetvoření spongiózní tkáně vůči kortikální je na Obr. 13.81 a Obr. 13.82 zobrazen řez ZPI_N v palmární směru, kde první obrázek ZPI_N - A (Obr. 13.81) zobrazuje řez palmárním směrem a a druhý ZP_N - B (Obr. 13.82) dorzálním směrem. Obr. 13.81 ZPI_N - intenzita přetvoření v řezu A [-] Obr. 13.82 ZPI_N - intenzita přetvoření v řezu B [-] 131
Na obrázcích je vidět, že na povrchu kortikální ní tkáně je hodnota intenzity přetvoření malá. Kostní tkáň je ve stavu fyziologického namáhání a mírného přetěžování. Ve spongiózní ní tkáni, dle Frostovy hypotézy, dochází k patologickému přetěžování. Na základě Keavenovy studie se uvádí, že ve spongiózní ní tkáni nedochází k patologickým změnám, jestliže ε < 0.5. Pro porovnání stavu spongiózní tkáně ve všech řešených polohách, jsou na obrázcích (Obr. 13.83 - Obr. 13.85, Obr. 13.93 a Obr. 13.95) zobrazeny intenzity přetvoření ve škále, dle Frostovy hypotézy, viz Obr. 13.21. Obr. 13.83 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-] Obr. 13.84 ZPI_RD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-] Obr. 13.85 ZPI_UD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-] Z výsledků intenzity přetvoření pro všechny řešené stavy je patrné, že maximálních hodnot dosahují i, jež jsou v kontaktu s totální náhradou. Mezi nejvíce namáhanou í se řadí radium, v místě otvoru pro radiální komponentu totální náhrady, v dorzálním směru (Obr. 13.86). Maximální hodnota intenzity přetvoření je 6200 10-6 [-]. Řez radiem je zobrazen na Obr. 13.87 a Obr. 13.88. 132
Obr. 13.86 ZPI_N - intenzita přetvoření spongiózní i radius řez proximálním směrem (ulna vlevo) [-] Obr. 13.87 ZPI_N - intenzita přetvoření spongiózní i radius dorzálně laterální řez (ulna vlevo)[-] Obr. 13.88 ZPI_N - intenzita přetvoření spongiózní i radius dorzálně mediální řez (ulna vpravo) [-] Místo s maximální hodnotou intenzity přetvoření radia zůstává ve všech řešených polohách zápěstí na stejném místě, liší se pouze její hodnota. Průběh intenzity přetvoření je zobrazen na Obr. 13.89 až Obr. 13.92. Obr. 13.89 ZPI_RD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni radius [-] Obr. 13.90 ZPI_UD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni radius [-] Obr. 13.91 ZPI_EX - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni radius [-] Obr. 13.92 ZPI_FL - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni radius [-] 133
Dále, ve všech řešených polohách je hodnota intenzita přetvoření radia maximální ve směru palmární, kromě ZPI_FL, kde maximální hodnota intenzity přetvoření se přesunula ve směru dorzálním, jak je viditelné na Obr. 13.93 a Obr. 13.94. Obr. 13.93 ZPI_FL - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni pohled palmárním směrem [-] Obr. 13.94 ZPI_FL - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni pohled dozrálním směrem [-] Obr. 13.95 ZPI_EX - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni pohled palmárním směrem [-] V karpální oblasti je mezi nejvíce namáhaná ní tkáň na i mnohohranné menší a i člunkové (Obr. 13.96). Skrze tyto i prochází fixační šroub implantátu, jenž je uvažován v této studii jako plně oseointegrováný. Průběh intenzity přetvoření pro obě zmíněné i je zobrazena na Obr. 13.97. Na i člunkové je zřetelný otisk od okraje radiální komponenty (Obr. 13.97). Hodnota maximální intenzity přetvoření, u i mnohohranné menší a i člunkové, se nachází ve vnitřní kavitě, v místě zakončení fixačního šroubu (Obr. 13.98). Obr. 13.96 Interakce i mnohohranné menší a člunkové s fixačním šroubem implantátu Obr. 13.97 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni mnohohranná menší a člunkovitá [-] Obr. 13.98 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni mnohohranná menší Pohled distálním směrem [-] Pro ostatní řešené polohy zápěstí jsou místa s maximální hodnotou intenzity přetvoření totožné, mění se pouze hodnota intenzity přetvoření. 134
Druhý fixační šroub je umístěn do i hákové (Obr. 13.99). Průběh intenzity přetvoření je zobrazena na Obr. 13.100 a maximální hodnoty intenzity přetvoření je v otvoru pro fixační šroub (Obr. 13.101). Obr. 13.99 Interakce i hákové s fixačním šroubem implantátu Obr. 13.100 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni háková [-] Obr. 13.101 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni háková [-] Pro ostatní řešené polohy zápěstí jsou místa s maximální hodnotou intenzity přetvoření totožné, mění se pouze hodnota intenzity přetvoření, jako v případě i mnohohranné menší a i člunkové. Poslední í, jež je v interakci s totální náhradou, je hlavatá (Obr. 13.102). Průběh intenzity přetvoření je zobrazen na Obr. 13.103 a maximální hodnoty je dosaženo v otvoru pro dřík karpální komponenty (Obr. 13.104). Obr. 13.102 Interakce i hákové s fixačním šroubem implantátu Obr. 13.103 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni hlavatá [-] Obr. 13.104 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni hlavatá Pohled distálním směrem [-] Pro ostatní řešené polohy zápěstí jsou místa s maximální hodnotou intenzity přetvoření totožné, mění se pouze hodnota intenzity přetvoření Maximální hodnoty intenzity přetvoření pro všechny řešené polohy zápěstí jsou zobrazeny ve spojnicovém grafu na Obr. 13.105. 135
Intenzita přetvoření 10-6 [-] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Karpální i Obr. 13.105 Maximální intenzita přetvoření spongiózní i se zápěstním implantátem pro všechny stavy natočení Kost ZPI_N ZPI_RD ZPI_UD ZPI_FL ZPI_EX Maximální hodnota intenzity přetvoření je v ZPI_RD u radia. Maximální hodnota intenzity přetvoření je 64200 10-6 [-]. Druhou, nejvíce namáhanou í, je mnohohranná menší. Maximální hodnota intenzity přetvoření je 34400 10-6 [-]. Všechny hodnoty jsou menší než 0.5, což podle Keavenema znamená, že deformace nezpůsobuje patologické změny. 136
13.2.4. Prezentace výsledků a analýza vazů K posouzení vazů u zápěstí s totální náhradou, stejně jako u modelu ve fyziologickém stavu, byla použita veličina poměrného protažení. Maximální hodnoty protažení jednotlivých vazů řešených poloh jsou uvedeny v Tab. 13.7. Tab. 13.7 Maximální hodnoty poměrného protažení pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou Stav natočení Označení Vaz spojující Přetvoření [-] zápěstí vazu ZPI_N 0.35 (35%) ZPI_RD 0.35 (35%) mnohohranná L8 II. metakarp menší ZPI_UD 0.28 (28%) ZPI_FL 0.20 (20%) ZPI_EX L42 mnohohranná větší člunkovitá 0.16 (16%) V řešených polohách ZPI_N, ZPI_RD, ZPI_UD a ZPI_FL je maximální hodnota poměrného prodloužení v rozsahu 0.20 0.35 [-], resp. 20 35%. Uvedený rozsah se nachází pod maximálním protažením 150%, z čehož vyplývá, že nedochází k meznímu stavu. Hodnoty maximálního poměrného protažení, pro všechny řešené polohy a všechny vazy jsou zobrazeny na Obr. 13.106. Maximální síly ve vazu, pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou jsou uvedeny v Tab. 13.8 Z hlediska celkového přenášení síly, opět pro jednotlivé stavy natočení zápěstí, je uvedena Tab. 13.8 zobrazující maximální hodnoty vztažené k vazům. Tab. 13.8 Maximální síly ve vazu pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou Stav natočení Označení zápěstí vazu Vaz spojující Síla [N] ZPI_N 31.1 ZPI_RD 31.9 ZPI_UD L32 háková hlavatá 26.9 ZPI_FL 23.6 ZPI_EX 21.2 Vaz L32 spojující hákovou s í hlavatou přenáší největší síly ve všech řešených polohách. Její hodnota je v rozsahu 31.9 21.2 N. Velii sil jednotlivých vazů pro všechny řešené polohy zápěstí s totální náhradou jsou uvedeny ve spojnicovém grafu Obr. 13.107. 137
Obr. 13.106 Poměrné protažení jednotlivých vazů pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou Obr. 13.107 Velii sil jednotlivých vazů pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 138
13.2.5. Prezentace výsledků a analýza totální náhrady Jednotlivé komponenty totální náhrady jsou vyrobené z materiálů, u nichž jsou známé hodnoty meze kluzu. Radiální, karpální komponenta a šrouby jsou vyrobeny z kobalt-chrom-molybdenové slitiny (CoCrMo), jejíž mez kluzu je uvažována 517 MPa (viz kapitola 10.3.1). Polyetylenová část karpální komponenty je vyrobena z ultra vysokomolekulárního polyetylénu (UHMWPe), jehož mez kluzu je 21 MPa (viz kapitola 10.3.2). Na základě stanovené hodnoty meze kluzu je možné provést kontrolu z hlediska mezních stavu pružnosti. Proto je na obrázcích vykreslena hodnota redukovaného napětí, dle Von Misesovi podmínky (redukované napětí HMH). První vyhodnocovanou komponentou je komponenta radiální, jejíž oseointegrovaný dřík je v přímém kontaktu se spongiózní a kortikální ní tkání s polyethylenovou částí karpální komponenty. Hodnota stykové síly pro ZPI_N, získané z výpočtového modelu, je 647.6 N. Vektor stykové síly je zobrazen na Obr. 13.108. Obr. 13.108 Styková síla radiální komponenty dorzální (vlevo) a laterální (vpravo) pohled Na Obr. 13.109 je vykresleno redukované napětí HMH radiální komponenty v palmárního (vlevo), dorzálním (uprostřed) a proximálním směru (vpravo) pro ZPI_N. Maximální napětí radiální komponenty je na okraji na straně v mediální směru (Obr. 13.109), v místě kontaktu s polyetylenovou částí karpální komponenty. Hodnota redukovaného napětí je 68 MPa. Obr. 13.109 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] radiální komponenty totální náhrady Dále, na mediální straně je zřetelné zvýšené napětí, které přechází palmárním směrem (Obr. 13.109). Hodnota redukovaného napětí je 38 MPa. 139
Na vnější radiální komponenty, kde je kontakt radiální komponenty a radia (Obr. 13.110), dochází k tlakovému namáhání (Obr. 13.111). Redukované napětí v tomto místě je 33 MPa a hlavní napětí S3-59 MPa. Obr. 13.110 Model radia s radiální komponentou totální náhrady Obr. 13.111 ZPI_N - Hlavní napětí S3 [MPa] radiální komponenty totální náhrady Karpální komponenta je oseointegrována do i hlavaté. Skrze otvory po stranách jsou vedeny fixační šrouby do karpálních í, což je detailněji popsáno v předchozích kapitolách. Redukované napětí této komponenty je vykresleno na Obr. 13.112 a maximální hodnota redukovaného napětí 157 MPa pro ZPI_N je v místě otvoru pro fixační šroub. Obr. 13.112 ZPI_N - Redukované napětí HMH [MPa] radiální komponenty totální náhrady Fixační šrouby, umístěné na laterálním a mediálním směru, jsou na hlavové straně šroubu zajištěny v karpální komponentě. Šroub v mediálním směru je umístěn do i hákové a hodnota maximálního redukovaného napětí je 97 MPa v ZPI_N (Obr. 13.113). Maximální napětí je na spodní straně hlavy šroubu. 140
Obr. 13.113 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] na fixačním šroubu v mediálním směru Obr. 13.114 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] na fixačním šroubu v laterálním směru Šroub v laterárním směru je v i člunkové a mnohohranné menší. Na distální i proximální straně je opět zajištěn v karpální komponentě. Maximálního hodnota redukované napětí 180 MPa (Obr. 13.114) je v ZPI_N, na hlavě šroubu. Polyethylenová část karpální komponenty je v přímém kontaktu s radiální komponentou v proximálním směru a s karpální komponentou ve směru distálním. V distálním směru jsou umístěny oba fixační šrouby, které jsou při tlakovém namáhání v kontaktu s uvedenou komponentou. V případě kontaktu s radiální komponentou, je maximální redukované napětí hodnoty 8.8 MPa v ZPI_N (Obr. 13.115). Oblast největšího zatížení je dobře patrná u kontaktu s radiální komponentou. Obr. 13.115 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] polyethy. části karpální komponenty proximální směr Obr. 13.116 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] polyethy. části karpální komponenty distální směr V distálním směru je největší redukované napětí v místě pro fixační šroub v mediálním směru pro ZPI_N. Hodnota redukovaného napětí je 19 MPa (Obr. 13.116 a Obr. 13.117). Namáhání polyetylenové části karpální komponenty, od karpální komponenty a obou fixačních šroubů, je viditelné na Obr. 13.118. Hodnota stykové síly 647.6 N, je rozdělena v poměru 73% na karpální komponentu, 25% na fixační šroub nacházející mediálním směrem a 2% na fixační šroub nacházející laterálním směrem. 141
Redukované napětí [MPa] Biomechanická studie ruky David Krpalek, 2016 Obr. 13.117 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] polyethy. části karpální komponenty Obr. 13.118 Vektor stykové síly působící na polyethylenovou část karpální kom. radia dorzální pohled Maximální hodnoty redukovaného napětí jednotlivých komponent totální náhrady, ve všech řešených polohách zápěstí, jsou pod hodnotou meze kluzu (Obr. 13.119). Hodnota maximálního redukované napětí radiální komponenty je 111 MPa, v ZPI_RD. Hodnota maximálního redukované napětí karpální komponenty je 157 MPa, v ZPI_N. Hodnota maximálního redukované napětí u polyetylenové části karpální komponenty, ve všech řešených polohách, je v rozmezí 12.0 20.3 MPa. Maximální hodnota je v ZPI_RD. Maximální hodnota redukované napětí fixačních šroubů 180 MPa, v ZPI_N. 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Radiální komponenta Karpální komponenta Polyethylenová část karpální komponenty Mediální šroub Laterální šroub ZPI_N ZPI_RD ZPI_UD ZPI_FL ZPI_EX Obr. 13.119 Hodnoty redukovaného napětí HMH jednotlivých komponent totální náhrady ve všech řešených polohách 142
14. Závěr Cílem této práce bylo provedení biomechanické studie a deformačně-napěťové analýzy zápěstí ve fyziologickém stavu a po aplikaci totální náhrady RE-MOTION Total Wrist. Biomechanická studie byla provedena s použitím výpočtového řešení deformace a napjatosti metodou konečných prvků, výpočtovým systémem ANSYS Workbench a ANSYS APDL. K vytvoření trojrozměrného modelu geometrie zápěstí, na základě dat získaných z počítačové tomografie, bylo využito metody zpracování obrazu a segmentace s využitím softwaru STL Model Creator. Model zápěstí s implantátem ReMotion byl vytvořen kompozicí vytvořeného modelu totální náhrady, fyziologického modelu zápěstí s ohledem na dokumentaci výrobce. Zápěstí se skládá z osmi karpálních í, ulny, distálního radia a pěti metakarpálních í. V okolí karpálních í se dále nachází měkké tkáně, mezi které paří vazy, vzájemně spojující jednotlivé karpální kůstky, dále šlachy, i ruky a předloktí. Mezi jednotlivými mi se nachází chrupavka, která je tvořena buňkami zvanými chondrocyty, které jsou obsažené v mezibuněčné hmotě obsahující kolagenní nebo elastická vlákna. Předložená práce je prvotní na ÚMTMB a pozornost byla zaměřena především na vytvoření výpočtového modelu zápěstí ve fyziologickém stavu a ve stavu po zavedení totální náhrady. Prvky spongiózní a kortikální ní tkáně řešené soustavy, byly kvůli složitosti zápěstí, modelovány homogenním lineárně pružným izotropním modelem materiálu. Kloubní chrupavka má charakter dvoufázového kontinua (vykazuje vlastnosti kapalné a pevné složky). Pro zachování uvedeného kontinua byly v předložené práci chrupavky modelovány hyperelastickým dvou parametrickým Mooney-Rivlinůvovým modelem materiálu. Rozsah pohybu zápěstí ve fyziologickém stavu při flexi, extenzi a radio-ulnární deviaci je značný. Při maximálním zatížení zápěstí nelze maximálních hodnot flexe, extenze a radio-ulnární deviace dosáhnout. V jednotlivých polohách dochází k odlišným zátěžným podmínkám. Z důvodu posouzení jednotlivých poloh, byly vytvořeny modely pěti variant odlišující se polohou zápěstí. Poloha byla neutrální, kdy třetí metakarp je v rovnoběžné poloze s radiem, a čtyři polohy ve směru radiálním, ulnárním, flexi a extenzi. Vytvoření modelu zatížení je velmi obtížné. Hodnoty zatěžujících sil byly určeny na základě měření úchopové síly v neutrální pozici [114]. Při natočení zápěstí dochází ke změně maximálních hodnot působících sil na metakarpální i. Při radiální a ulnární deviaci dochází k poklesu působící síly na první metakarpální, která je nejvíce zatěžovanou í metakarpu, přibližně o 15%, při flexi zápěstí o 33% a extenzi o 17% [115]. V tomto poměru byly upraveny maximální působící síly na zápěstí v neutrální poloze. Při následné analýze stykových sil bylo zjištěno, že 20% zatížení způsobí namáhání ulny a 80% radia. Uvedené hodnoty se shodují se závěry Gislasona, které uveřejnil ve své experimentální studii [40]. Deformačně napěťová analýza zápěstí s totální náhradou byla provedena se stejným modelem zatížení. Analýza zápěstí ve fyziologickém stavu a stavu s totální náhradou byla provedena se zaměřením na chrupavku, kortikální a spongiózní ní tkáň, vazy a jednotlivé komponenty totální náhrady Re-Motion Total Wrist. Z prezentovaných výsledků pro chrupavku, ve fyziologickém zápěstí, lze tvrdit, že v poloze ZP_RD (radiální deviace) kontaktní tlak vzrostl o 300% ve srovnání s kontaktním tlakem ostatních řešených stavech. Hodnota maximálního kontaktního tlaku 2.7 MPa a poměrného přetvoření 6% je na chrupavce G2. Tato hodnota poměrného přetvoření je nižší než mezní hodnota 30%, která je 143
uvedena ve studii [158] pojednávající o chrupavkách a jejich chování při tlakovým namáháním. Při překročení 30% poměrného přetvoření dochází k nevratnému porušení chrupavčité tkáně. Z prezentovaných výsledků pro kortikální ní tkáň ve fyziologickém stavu je zřejmé, že největší změny a hodnoty v intenzitě přetvoření, v závislosti na poloze zápěstí, jsou v oblasti karpálních í a radia s ulnou. V této skupině í je nejvíce namáhána mnohohranná menší a to ve stavu ZP_N. Kost se nachází ve stavu patologického přetížení. Patologické přetížení je v relativně malé oblasti a podstatný růst sklerotické ní tkáně, který způsobí křehké porušení i, zřejmě závisí také na charakteru zátěžného cyklu. Z prezentovaných výsledků pro spongiózní ní tkáň ve fyziologickém stavu je patrné, že maximálních hodnot intenzity přetvoření je v poloze ZP_EX. Maximální hodnota intenzity přetvoření spongiózní tkáně radia je 9200 10-6 [-]. Tato hodnota je menší než 0.5, což podle Keavenema [70] znamená, že deformace nezpůsobuje patologické změny Vazy tvoří vazbu mezi jednotlivými mi. V rámci této práce byly vazy modelovány pruty s podmíněnou funkčností v tahu. Maximální hodnota poměrného protažení je v poloze ZP_RD, u vazu L7 spojující druhý a třetí metakarpus a činí 1.09 [-], resp. 109%. Toto poměrné protažení je pod maximální hodnotou, nedochází tedy k patologickým změnám. Největší síla je v poloze zápěstí ZP_RD ve vazu L43, spojující mnohohrannou větší s í člunkovitou. Její hodnota je 140.7 N. Z prezentovaných výsledků pro chrupavku, ve stavu s totální náhradou, lze tvrdit, že maximální hodnota kontaktního tlaku na chrupavce, nacházející se na i A2. Pro polohy ZPI_RD, ZPI_UD, ZPI_FL, ZPI_EX, jsou hodnoty maximálního kontaktního tlaku 1.7, 1.5, 0.8, 0.6 MPa a maximální hodnoty poměrného přetvoření hodnot 3.78, 3.33, 1.82, 1.38 [-]. Maximální hodnoty kontaktního tlaku a poměrného přetvoření jsou v poloze ZPI_RD. Z prezentovaných výsledků pro kortikální ní tkáň ve stavu s totální náhradou je zřejmé, že největší změny a hodnoty v intenzitě přetvoření, v závislosti na poloze zápěstí, jsou v oblasti karpálních í. V této skupině í je nejvíce namáhána člunkovitá a mnohohranná větší. Intenzita přetvoření na i člunkové a i mnohohranné větší je v rozmezí hodnot 8000-14500 10-6 [-], resp. 5800 11800 10-6 [-] ve všech řešených polohách. Kosti se nachází ve stavu patologického přetížení. Patologické přetížení je v relativně malé oblasti a podstatný růst sklerotické ní tkáně, který způsobí křehké porušení i, zřejmě závisí také na charakteru zátěžného cyklu. Z prezentovaných výsledků pro spongiózní ní tkáň ve fyziologickém stavu je patrné, že maximální hodnota intenzity přetvoření je v ZPI_RD u radia. Maximální hodnota intenzity přetvoření je 64200 10-6 [-]. Druhou, nejvíce namáhanou í, je mnohohranná menší. Maximální hodnota intenzity přetvoření je 34400 10-6 [-]. Všechny hodnoty jsou menší než 0.5, což podle Keavenema znamená, že deformace nezpůsobuje patologické změny. Z prezentovaných výsledků pro spongiózní ní tkáň ve fyziologickém stavu je evidentní, že v řešených polohách ZPI_N, ZPI_RD, ZPI_UD a ZPI_FL je maximální hodnota poměrného prodloužení v rozsahu 0.20 0.35 [-], resp. 20 35%. Uvedený rozsah se nachází pod maximálním protažením 150%, z čehož vyplývá, že nedochází k meznímu stavu. Největší síla je v poloze zápěstí ZP_N ve vazu L32, spojující hákovou s í hlavatou. Její hodnota je 31.1 N. Totální náhrada Re-Motion Total Wrist, resp. její komponenty, byly analyzovány na základě redukovaného napětí, dle von Misesovi podmínky. Maximální hodnoty redukovaného napětí 144
jednotlivých komponent totální náhrady, ve všech řešených polohách zápěstí, jsou pod hodnotou meze kluzu. Hodnota maximálního redukované napětí radiální komponenty je 111 MPa a bezpečnost vůči mezi kluzu 4.6 [-], v ZPI_RD. Hodnota maximálního redukované napětí karpální komponenty je 157 MPa a bezpečnost vůči mezi kluzu 3.2 [-], v ZPI_N. Hodnota maximálního redukované napětí u polyetylenových částí karpální komponenty, ve všech řešených polohách, v rozmezí 12.0 20.3 MPa a bezpečnost vůči mezi kluzu 1.03 [-]. Maximální hodnota je v ZPI_RD. Maximální hodnota redukované napětí fixačních šroubů 180 MPa a bezpečnost vůči mezi kluzu 2.8 [-], v ZPI_N. 14.1. Náměty k dalšímu řešení 1) Tvorba modelu spongiózní ní tkáně na úrovni trámečků v oblasti jednotlivých komponent totální náhrady, jež by měli za následek podrobnější rozložení intenzity přetvoření v řešené oblasti. 2) Vyšší úroveň materiálu měkkých tkání (chrupavek a vazů), které by lépe respektovali rozložení napětí v oblasti kontaktů s tvrdými tkáněmi. 3) Modelovaný závit jednotlivých fixačních šroubů, které by vedly k podrobnější analýze struktury rozložení intenzity přetvoření. 145
146
15. Tvůrčí činnost 2013 15.1. Publikace VALÁŠEK, J.; EBRINGEROVÁ, V.; ŘEHÁK, K.; KRPALEK, D.; FLORIAN, Z.; Study of straight and oblique mandible fracture behavior in the chin section. Applied Mechanics and Materials, 2013, roč. 245, č. 1, s. 74-79. ISSN: 1660-9336. 2012 PRÁŠILOVÁ, E.; MARCIÁN, P.; KRPALEK, D.; ŘEHÁK, K.; MALINA, R.; KONEČNÁ, V.; Comparative Study of Mechanical Properties of Bone Tissue Based on the CT and the micro- CT Slices. Applied Mechanics and Materials, 2012, roč. 2012, č. 232, s. 152-156. ISSN: 1660-9336. VALÁŠEK, J.; ŘEHÁK, K.; KRPALEK, D.; EBRINGEROVÁ, V.; FLORIAN, Z.; Finite Element Analysis of Mandible Reconstruction Plate in the case of Symphysis fracture. Advanced Materials Research, 2012, roč. 472-475, č. 1, s. 1524-1527. ISSN: 1022-6680. VALÁŠEK, J.; MARCIÁN, P.; ŘEHÁK, K.; KRPALEK, D.; FLORIAN, Z.; STRESS-STRAIN ANALYSIS OF RESTORED FIRST MOLAR TOOTH WITH CAVITY OF CLASS II. Engineering Mechanics, 2012, roč. 19, č. 2, s. 1-11. ISSN: 1802-1484. 2011 VALÁŠEK, J.; MARCIÁN, P.; KRPALEK, D.; ŘEHÁK, K.; MANEK, F.; FLORIAN, Z.; Stress Strain Analysis Of Restored First Molar With Cavity Of Class I. In Engineering Mechanics 2011, 17th International Conference. 1. Prague: Institute of Thermomechanics, 2011. s. 635-638. ISBN: 978-80-87012-33-8. KRPALEK, D.; VALÁŠEK, J.; FLORIAN, Z.; MARCIÁN, P.; ŘEHÁK, K.; MANEK, F.; Stress Strain Analysis of Human Wrist and Interaction between Carpal Bones. In 13th Conference APPLIED MECHANICS 2011. Velké Bílovice: Ústav fyziky materiálů AV ČR, 2011. s. 119-122. ISBN: 978-80-87434-03-1. MARCIÁN, P.; BORÁK, L.; VALÁŠEK, J.; KRPALEK, D.; ŘEHÁK, K.; NAVRÁTIL, P.; Creation of Computational Models of Cancellous Bone. In Engineering Mechanics 2011, 17th International Conference. 1. Prague: Institute of Thermomechanics, 2011. s. 379-382. ISBN: 978-80-87012-33-8. MARCIÁN, P.; VALÁŠEK, J.; KRPALEK, D.; BORÁK, L.; KONEČNÝ, O.; VAŠEK, M.; FLORIAN, Z.; Computational Model of Cancellous bone. Micro - CT User Meeting 2011 Abstract Book. 1. Belgie: SkyScan, 2011. s. 262-263. ISBN: 978-90-81678-100. MARCIÁN, P.; KONEČNÝ, O.; BORÁK, L.; VALÁŠEK, J.; ŘEHÁK, K.; KRPALEK, D.; FLORIAN, Z.; On the Level of Computational Models in Biomechanics Depending on Gained Data from Ct/Mri and Micro-Ct. In MEN- DEL 2011-17th International Conference on Soft Computing. 1. Brno: Brno University of Technology, 2011. s. 255-267. ISBN: 978-80-214-4302-0. ŘEHÁK, K.; FLORIAN, Z.; KRPALEK, D.; MARCIÁN, P.; MATUG, M.; VALÁŠEK, J.; Stress analysis of Burch- Schneider cage. In Engineering Mechanics 2011, 17th International Conference. 1. Prague: Institute of Thermomechanics, 2011. s. 523-526. ISBN: 978-80-87012-33-8. MARCIÁN, P.; VALÁŠEK, J.; KRPALEK, D.; ŘEHÁK, K.; FLORIAN, Z.; NAVRÁTIL, P.; Computational modeling of dental implant interaction with bone tissue. In 13th Conference APPLIED MECHANICS 2011. Velké Bílovice: Ústav fyziky materiálů AV ČR, 2011. s. 139-142. ISBN: 978-80-87434-03-1. VALÁŠEK, J.; ŘEHÁK, K.; KRPALEK, D.; MARCIÁN, P.; FLORIAN, Z.; Stress Strain Analysis Of Save Firsth Molar Tooth With Cavity Of Class II. In 13th Conference APPLIED MECHANICS 2011. Velké Bílovice: Institute of Physics of Materials, Academy of Science of the Czech Republic, 2011. s. 227-230. ISBN: 978-80-87434-03-1. 147
ŘEHÁK, K.; FLORIAN, Z.; MARCIÁN, P.; VALÁŠEK, J.; KRPALEK, D.; MATUG, M.; Strain stress study of hip joint with Burch- Shneider cage. In 13th Conference APPLIED MECHANICS 2011. Velké Bílovice: Ústav fyziky materiálů AV ČR, 2011. s. 175-178. ISBN: 978-80-87434-03-1. 2010 KRPALEK, D.; MARCIÁN, P.; BORÁK, L.; FLORIAN, Z.; VALÁŠEK, J.; MATUG, M.; KONEČNÝ, O. Stress - strain analysis of human wrist. Computational Mechanics 2010. Plzeň: Západočeská univerzita, 2010. ISBN: 978-80-7043-919-7. MARCIÁN, P.; FLORIAN, Z.; BORÁK, L.; KRPALEK, D.; VALÁŠEK, J. Biomechanical Study of Disk Implants, Part II. Engineering Mechanics, 2010, roč. 17, č. 2, s. 111-121. ISSN: 1802-1484. VALÁŠEK, J.; MARCIÁN, P.; BORÁK, L.; FLORIAN, Z.; KRPALEK, D.; KONEČNÝ, O. Stress - strain analysis of human mandible fixator. Computational Mechanics 2010. Plzeň: Západočeská univerzita, 2010. ISBN: 978-80-7043-919-7. VALÁŠEK, J.; MARCIÁN, P.; KRPALEK, D.; BORÁK, L.; FLORIAN, Z.; KONEČNÝ, O. Material Properties of Bone Tissue Obtained from CT for Biomechanics Purposes. In MENDEL 2010. Mendel Journal series. MENDEL. Brno: BUT FME Brno, 2010. s. 483-490. ISBN: 978-80-214-4120- 0. ISSN: 1803-3814. MATUG, M.; MIŠUN, V.; NAVRÁTIL, P.; BORÁK, L.; KRPALEK, D. Analysis of vocal model to generate source voice for whispering by using FEM. Computational mechanics 2010. Plzeň: Západočeská univerzita, 2010. ISBN: 978-80-7043-919-7. 15.2. Tvůrčí aktivity ROI Analysis MARCIÁN, P.; KONEČNÝ, O.; BORÁK, L.; VALÁŠEK, J.; KRPALEK, D.; FLORIAN, Z.: biomechanika.fme.vutbr.cz, VUT-FSI A2/601, Technická 2. (software) CT Data Analysis MARCIÁN, P.; KONEČNÝ, O.; KRPALEK, D.; VALÁŠEK, J.; BORÁK, L.; FLORIAN, Z.: CT Data Analysis, biomechanika.fme.vutbr.cz, VUT-FSI A2/601, Technická 2. (software) STL Model Creator MARCIÁN, P.; KONEČNÝ, O.; BORÁK, L.; VALÁŠEK, J.; KRPALEK, D.; FLORIAN, Z.: STL Model Creator, biomechanika.fme.vutbr.cz, VUT-FSI A2/601, Technická 2. (software) 2012 15.3. Projekty Mechanické hodnocení ní tkáně svalku zahájení: 01.01.2012, ukončení: 31.12.2012 2011 Interaktivní studijní podpory předmětu Biomechanika II zaměřené na tvorbu výpočtových modelů zahájení: 01.01.2011, ukončení: 31.12.2011 Komplexní řešení vybraných problémů biomechaniky člověka zahájení: 01.01.2011, ukončení: 31.12.2013 Zvyšování úrovně výpočtových modelů v biomechanice zahájení: 01.01.2011, ukončení: 31.12.2011 2010 Komplexní řešení vybraných problémů biomechaniky člověka zahájení: 01.01.2010, ukončení: 31.12.2010 Tvorba výpočtových modelů v biomechanice. zahájení: 01.01.2010, ukončení: 31.12.2010 148
16. Literatura 16.1. Odborné články 1 Ritt MJ, Stuart PR, Naggar L, et al.: The early history of arthroplasty of the wrist: From amputation to total wrist implant. The Journal of Hand Surgery: British & European Volume, 19 (1994) 778 782. 2 Brand R.A., Mont M.A., Manring M.M.: Biographical Sketch: Themistocles Gluck (1853 1942). Clinical Orthopaedics and Related Research, 469 (2011) 1525-1527. 3 Bodell LS, Champagne LP, Schofield KA: Small joint arthroplasty. Orthopedics Today, 1 (2000) 57. 4 McElfresh E: History of arthroplasty. Total joint replacement, WB Saunders, (1991). 5 Orred: First report of joint resection of wrist. Dictionnaire encyclopedique des sciences medicales, (1773). 6 Spillmann E: Resections. Dictionnaire encyclopedique des sciences medicales, (1876). 7 Murphy JB: Arthroplasty. Annals of Surgery, (1913). 8 Gluck T: Die Invaginationsmethode der Osteo-und Arthroplastik. Berlin Klin Wochenschr, 33 (1890) 752 757. 9 Gluck T: Uber Osteoplastik. Arch Klin Chir, 117 (1922) 13 21. 10 Gschwind N, Scheier H: Die GSB. Handgelenksprothese Orthop. 2 (1973) 46 47. 11 Meuli HC: Reconstructive surgery of the wrist joint. Hand, 4 (1972) 88 90. 12 Volz RG: The development of a total wrist arthroplasty. Clinical Orthopaedics and Related Research, 116 (1976) 209 214. 13 Swanson AB, de Groot Swanson G, Maupin BK: Flexible implant arthroplasty of the radiocarpal joint: surgical technique and long-term study. Clinical Orthopaedics and Related Research, 187 (1984) 94 106. 14 Lipscomb PR: Surgery for rheumatoid arthritis, timing and techniques: summary. Journal of Bone and Joint Surgery, 50 (1968) 614. 15 Swanson AB: Flexible implant arthroplasty for arthritic finger joints. Rationale, technique, and results of treatment. Journal of Bone and Joint Surgery, 54 (1972) 435. 16 Ogunro S, Ahmed I, Tan V: Current Indications and Outcomes of Total Wrist Arthroplasty. Orthopedic Clinics of North America, 44-3 (2013) 371-9. 17 Meuli HC: Arthroplasty of the wrist. Clinical Orthopaedics, 149 (1980) 118 125. 18 Volz RG: Total wrist arthroplasty: a clinical review. Clinical Orthopaedics, 187 (1984) 112 120. 19 Beckenbaugh RD: Implant arthroplasty in the rheumatoid hand and wrist: current state of the art in the United States. Journal Hand Surgery, 8 (1983) 675 678. 20 Figgie HE III, Ranawat CS, et al.: Preliminary results of total wrist arthroplasty in rheumatoid arthritis using the trispherical total wrist arthroplasty. Journal of Arthroplasty, 3 (1988) 9 15. 21 Figgie HE III, Inglis AE, et al.: A critical analysis of alignment factors influencing functional results following trispherical total wrist arthroplasty. Journal of Arthroplasty, 1 (1986) 183 195. 22 Meuli HC, Fernandez DL: Uncemented total wrist arthroplasty. Journal of Hand Surgery, 20 (1995) 115 122. 23 Meuli HC: Total wrist arthroplasty experience with a noncemented wrist prosthesis. Clinical Orthopedics, 342 (1997) 77 83. 24 Meuli HC, Simmen BR, Allieu Y, Lluch A, et al.: Meuli prostheses. Hand arthroplasties. London: Martin Dunitz Ltd, (2001) 202 207. 25 Beckenbaugh RD, Simmen BR, Allieu Y, Lluch A, et al.: Biax prostheses. Hand arthroplasties. London: Martin Dunitz Ltd, (2001) 209 213. 26 Menon J: Universal total wrist implant: Experience with a carpal component fixed with three screws. Journal of Arthroplasty, 13 (1998) 515-23. 27 Divelbiss BJ, Sollerman C, Adams BD: Early results of the Universal total wrist arthroplasty in rheumatoid arthritis. Journal of Hand Surgery, 27 (2002) 195-204. 28 Adams BD: Total wrist arthroplasty. Orthopedics. 27 (2004) 278-84. 29 Grosland NM, Rogge RD, Adams BD: Influence of articular geometry on prosthetic wrist stability. Clinical Orthopaedics and Related Research, 421 (2004) 134-42. 30 Ericka A. Lawler, M.D., and Nader Paksima, D.O., M.P.H.: Total Wrist Arthroplasty. Bulletin of the NYU Hospital for Joint Diseases, 64 (2006), 3-4. 31 Bodell LS, Leonard L: Wrist arthroplasty. Hand Surgery. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, (2004) 1339-1403. 32 Lundborg G, Branemark PI: Anchorage of wrist joint prostheses to bone using the osseointegration principle. Journal of Hand Surgery, 22 (1997) 84 89. 33 Rahimtoola ZO, Rozing PM: Preliminary results of total wrist arthroplasty using the RWS Prosthesis. Journal of Hand Surgery, 28 (2003) 54-60. 149
34 Rahimtoola ZO, Hubach: Total modular wrist prosthesis: A new design. Scandinavian Journal of Plastic and Reconstructive Surgery and Hand Surgery, 38 (2004) 160-5. 35 James CB, Uhl TL: A review of articular cartilage pathology and the use of glukosamine sulfate. Journal of Athletic Training, 36 (2001) 413-9 36 Miyakea T, Hashizumea H, Inouea H,Shia Q,Nagayamaa N: Malunited Colles' fracture Analysis of stress distribution. The Journal of Hand Surgery: British & European Volume, 19 (1994)737-742. 37 Anderson DD, Daniel TE: A Contact-Coupled Finite Element Analysis of the Radiocarpal Joint. Seminars in Arthroplasty, 6 (1995) 30-36. 38 Oda M, Hashizume H, Miyake T, Inoue H and Nagayama N: A stress distribution analysis of a ceramic lunate replacement for kienbok s disease. Journal of Hand Surgery: British and European Volume, 25 (2000) 429 498. 39 Bajuri MN, Mohammed Rafiq Abdul Kadir, Murali Malliga Ramanb, Kamarul T: Mechanical and functional assessment of the wrist affected by rheumatoid arthritis: A finite element analysis, Medical Engineering & Physics, 34 (2012) 1294 1302 40 Gislason M, Nash DH, Nicol A, Kanellopoulos A, Bransby-Zachary M, Hems TEJ, Condon B and Stansfield B.: A Three Dimensional Finite element Model of Maximal Grip Loading in the Human Wrist. Engineering in Medicine, 223 (2009) 849-862. 41 Gislason M, Stansfield B and Nash D: Finite element creation and stability considerations of complex biological articulations: The human wrist joint. Medical Engineering and Physics, 32 (2010) 523-531. 42 Carrigan SD, Whiteside RA, Pichora DR and Small CF: Developement of a Three Dimensional Finite Element Model for Carpal Load Transmission in a Static Neutral Posture. Annals of Biomedical Engineering, 31 (2003) 718 725. 43 Berger RA: The anatomy and basic biomechanics of the wrist joint. Journal of Hand Therapy, (1996). 44 Brunelli GR: Stability of the first carpometacarpal joint. Finger bone and joint injuries, (1999) 297-204. 45 Opgrande JD, Westphal SA: Fractures of the hand, The Orthopedic clinics of Nort Americ., 14 (1983) 779-792. 46 Stockwell RA: Biology of Cartilage Cell. Cambridge University Press, (1979). 47 James CB, Uhl TL: A review of articular cartilage pathology and the use of glukosamine sulfate, Journal of Athletic Training, 36 (2001) 413-9. 48 Linscheid RL, Dobyns JH: Treatment of scapholunate dissociation. Rotary subluxation of the scaphoid. Hand Clinics, 8 (1992) 645-652. 49 Woestyn L, David JH, Feipel V,Van S, Jan S, Klein P: Analysis of helical axes, pivot and envelope in active wrist circumduction. Clinical biomechanice, (2000). 50 Youm Y, McMurthy RY, Flatt AE, Gillespie TE: Kinematics of the wrist. I. An experimental study of radial-ulnar deviation and flexion-extension. The Journal of bone and joint surgery, (1978). 51 Nordin M, Frankel VH: Basic Biomechanics of the Musculoskeletal System. LWW, (2012). 52 Volz RG, Lieb M, Benjamin J: Biomechanics of the wrist. Clinical orthopaedics and related research, (1980). 53 Griffith JF, Genant HK: New imaging modalities in bone. Current Rheumatology Reports, 13 (2011) 241-50. 54 Robey PM, Boskey AL: Extracellular matrix and biomineralization of bone. American Society for Bone and Mineral Research, (2006) 12 18. 55 Van Rietbergen B, Müller R, Ulrich D, Rüegsegger P, Huiskesemail R: Tissue stresses and strain in trabeculae of a canine proximal femur can be quantified from computer reconstructions. Journal of Biomechanics, 32 (1999) 165-173. 56 Goldstein SA: The mechanical properties of trabecular bone: dependence on anatomic location and function. Journal of Biomechanics, 20 (1987) 1055 1061. 57 Odgaard A: Three-dimensional methods for quantification of cancellous bone architecture, Bone, 20 (1997) 315-328. 58 Rho JY, Hobatho MC, Ashman BR: Relations of mechanical properties to density and CT numbers in human bone, Medical Engineering & Physics, 17 (1995) 347-355. 59 Rice JC, Cowin SC, Bowman JA: On the dependence of the elasticity and strength of cancellous bone on apparent density, Journal of Biomechaics, 21 (1988) 155 168. 60 Bosisioa MR, Talmantb M, Skallia W, Laugierb P, Mittona D: Apparent Young's modulus of human radius using inverse finite-element method, Journal of Biomechanics, 40 (2007) 2022-2028. 61 Keller TS: Predicting the compressive mechanical behavior of bone. Journal of Biomechanics, 27 (1994) 1159 1168. 62 Reilly DT, Burstein AH: The elastic and ultimate properties of compact bone tissue. Journal of Biomechanics, 8 (1975) 393 405. 63 Dong XN, Guo XE: The dependence of transversely isotropic elasticity of human femoral cortical bone on porosity. Journal of Biomechanics, 37 (2004) 1281 1287. 150
64 Baker DS, Netherway DJ, Krishnan J, Hearn RC: Validation of a finite element model of the human metacarpal. Medical Engineering and Physics, 27 (2005) 103-113. 65 Louis O, Boulpaep F, Willnecker J, Van den Winkel P: Osteaux, M: Cortical mineral content of the radius assessed by peripheral QCT predicts compressive strength on biomechanical testing. Bone, 16 (1995), 375 379. 66 Martig S, Lee VSP, Anderson GA, Whitton RC: Compressive fatigue life of subchondral bone of the metacarpal condyle in thoroughbred racehorses. Bone, 57 (2013) 392-398. 67 Yunkai L, Thiagarajan G, Nicolella DP, Johnson ML: Load/Strain Distribution between Ulna and Radius in the Mouse Forearm Compression Loading Model. Medical Engineering & Physics, 34 (2012) 350-356. 68 Rho JY, Ashman RB, Turner CH: Young's modulus of trabecular and cortical bone material: ultrasonic and microtensile measurements. Journal of Biomechanics, 26 (1993) 111 119. 69 Rho JY, Tsui TY, Pharr GM: Elastic properties of human cortical and trabecular lamellar bone measured by nanoindentation. Biomaterials, 18 (1997) 1325 1330. 70 Keaveny TM, Hayes WC: A 20-Year Perspective on the Mechanical Properties of Trabecular Bone. Journal of Biomechanical Engineering, 115 (1993) 534-542. 71 Hayashi H, Tanaka S, Tsutsuml S: Finite element analysis for the progression of osteoarthrosis. Journal of Japanese Orthopaedic Association, 65 (1991) 1178. 72 Bosisio MR, Talmant M, Skalli W, Laugier P, Mitton D: Apparent Young s modulus of human radius using inverse finite-element method. Journal of Biomechanics, 40 (2007) 2022 2028. 73 Ledoux, P, Lamblin D,Targowski R: Modifications to the mechanical behavior of the wrist after fracture of the scaphoid. Modeling by finite element analysis. Acta Orthopædica Belgica, 67 (2001) 236 241. 74 Guo X, Fan Y and Li ZM: Effects of Dividing the Transverse Carpal Ligament on the Mechanical Behaviour of the Carpal Bones under Axial Compressive Load: A Finite Element Study, Medical Engineering & Physics, 31 (2009) 188-194. 75 Ciarelli MJ, Goldstein SA, Kuhn, JL, Cody DD, Brown MB: Evaluation of orthogonal mechanical properties and density of human trabecular bone from major metaphyseal regions with materials testing and computed tomography. Journal of Orthopedic Research, 9 (1991) 674 682. 76 Hvid I, Bentzen MS, Linde F, Mosekilde L, Pongsoipetch B: X-ray quantitative computed tomography: The relations to physical properties of proximal tibial trabecular bone specimen, Journal of Biomechanics, 22 (1989) 837-844. 77 Carter DR, Hayes WC: The Compressive Behavior of Bone as a Two-Phase Porous Structure. The Journal of Bone and Joint Surgery, 59 (1977) 954-962. 78 Schileo E, Taddei F, Malandrino A, Cristofolini L., Viceconti: Subject-Specific Finite Element Models can Accurately Predict Strain Levels in Long Bones. Journal of Biomechanics, 40 (2007) 2982-2989. 79 Li Z, Kim JE, Davidson JS, Etheridge BS, Alonso JE, Eberhardt AW: Biomechanical response of the pubic symphysis inlateral pelvic impacts: a finite element study. Journal of Biomechanics, 12 (2007) 2758 2766. 80 Ramleea MH, Kadira MRA, Muralib MR, Kamarulb T: Finite element analysis of three commonly used external fixation devices for treating Type III pilon fracture. Medical Engineering & Physics, 36 (2014) 1322-1330. 81 Brown CP, Nguyen TC, Moody HR, Crawford RW, Oloyede A: Assessment of common hyperelastic constitutive equations for describing normal and osteoarthritis articular cartilage. Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers, 223 (2009) 643 652. 82 Haoje M, Cai Y, Yang KH: Numerical study of 10-year-old child forearm injury. Advances in Biomechanics an Applications, 1 (2014) 143-158. 83 Little RB, Wevers HB, Siu D, Cooke TD: A three-dimensional finite element analysis of the upper tibia. Journal of Biomechanical Engineering, 108 (1986) 111 119. 84 Johnston JD, Small CF, Bouxsein ML, Pichora DR: Mechanical properties of the scapholunate ligament correlate with bone mineral density measurements of the hand. Journal of orthopaedic research, 4 (2004) 867-71. 85 Nowalk MD, Logan SE: Distinguishing biomechanical properties of intrinsic and extrinsic human wrist ligaments. Journal of biomechanical engineering, 113 (1991) 85-93. 86 Savelberg HH, Kooloos JG, Huiskes R, Kauer JM: Stiffness of the ligaments of the human wrist joint. Journal of biomechanics, 25 (1992) 369-76. 87 Pollock J, O'Toole RV, Nowicki SD, Eglseder WA: Articular Cartilage Thickness at the Distal Radius: A Cadaveric Study. The Journal of Hand Surgery, 38 (2013) 1477-1481. 88 Hirsch G: Tensile properties during tendon healing. Acta Orthopaedica, 153 (1974) 1-145. 89 Woo SLY: Ligament, tendon, and joint capsule insertions to bone. Injury and Repair of the Musculuskeletal Soft Tissues, (1988) 133-166. 90 Viidik A, Danielson CC, Oxlund H: On fundamental and phenomenological models, structure and mechanical properties of collagen, elastin and glycosaminoglycan complexes. Biorheology, 19 (1982) 437-451. 151
91 Bettinger PC, Smutz WP, Linscheid RL, Cooney WP, An KN: Material properties of the trapezial and trapeziometacarpal ligaments. Journal of Hand Surgery, 25 (2000) 1085 1095. 92 Viidik A: Elasticity and tensile strength of the anterior cruciate ligament in rabbits as influenced by training. Acta Physiol Scand, 74 (1968) 372. 93 Schuind F, Cooney WP, Linscheid RL, An KN, Chao EYS: Force and pressure transmission through the normal wrist. A theoretical two-dimensional study in the posteroanterior plane. Journal of Biomechanics, 28 (1995) 587 601. 94 Fischli S, Sellens RW, Beek M, Pichora DR: Simulation of extension, radial and ulnar deviation of the wrist with a rigid body spring model. Journal of Biomechanics, 42 (2009)1363 1366. 95 Moritomo H, Murase T, Goto A,Oka K, Sugamoto K, Yoshikawa H: In Vivo Three-Dimensional Kinematics of the Midcarpal Joint of the Wrist. Journal of Bone and Joint Surgery, 88 (2006) 611-621. 96 Muzaffar AR: Fractures and dislocations; the wrist; congenital anomalies. Selected Readings in Plastic Surgery, 36 (2003). 97 Cooney WP, Beckenbaugh RD, Linscheid RL: Total wrist arthroplasty. Problems with implant failures. Clinical Orthopaedics and Related Research, 187 (1984) 121-8. 98 Kršek P, Krupa P: Problematika 3D modelování tkání z medicínských obrazových dat, NEUROLOGIE PRO PRAXI, 3 (2005) 149-153. 99 Marcián P, Konečný O, Borák L, Valášek J., Řehák K., Krpalek D, Florian Z: On the Level of Computational Models in Biomechanics Depending on Gained Data from Ct/Mri and Micro-Ct. MENDEL 2011-17th International Conference on Soft Computing, 1 (2011) 255-267. 100 Štouračová A, Mechl M, Šprláková-Puková A, Schwarz D, Burda J: Možnosti zobrazení artikulární chrupavky včetně volumetrických měření. Česká Radiologie, 65 (2011) 61-69. 101 Jonsson K, Buckwalter K, Helvie M, Niklason L, Martel W: Precision of Hyaline Cartilage Thickness Measurements. Acta Radiologica, 33 (1992) 234-239. 102 Holder J, Loredo RA, Longo C, Trudell D, Yu JS, Resnick D: Assessment of articular cartilage thickness of the humeral head: MR-anatomic correlation in cadavers. American Journal of Roentgenology, 168 (1995) 615-620. 103 Palmer AK, Glisson RR, Frederik WW: Relationship between ulnar variance and triangular fibrocartilage complex thickness. Journal of hand surgery, 9 (1984) 681-683. 104 Szarko M, Bertram JEA: Loading rate sensivity of articular cartilage. Journal of Biomechanics, 39 (2006) 478. 105 Chung CY, Mansour JM: Determination of poroelastic properties of cartilage using constrained optimization coupled with finite element analysis. Journal of the Mechanical Behavior of Biomedical Materials, 45 (2015) 10-18. 106 Chung CY, Mansour JM: Using regression models to determine the poroelastic properties of cartilage. Journal of Biomechanics, 45 (2013) 1921-1927. 107 Kauer JM: The mechanism of the carpal joint. Clinical Orthopaedics and Related Research, 202 (1986) 16-26. 108 Ulrich D, van Rietbergen B, Laib A and Ruegsegger P: Load transfer analysis of the distal radius from in-vivo high resolution ct-imaging. Journal of Biomechanics, 32 (1999) 821 828. 109 Ward CM, Kuhl T, Adams BD: Five to Ten-Year Outcomes of the Universal Total Wrist Arthroplasty in Patients with Rheumatoid Arthritis. Journal of Bone and Joint Surgery, 93 (2011) 914-9. 110 Bahatia R: Total weist arthroplasty. OA Orthoaedics, 18 (2014) 1. 111 Mischler S, Munoz AI: Wear of CoCrMo alloys used in metal-on-metal hip joints: A tribocorrosion appraisal. Wear, 297 (2013) 1081-1094. 112 Sahin O, Tuncdemir AR, Cetinkara HA, Guder HS, Sahin E: Production and Mechanical Behaviour of Biomedical CoCrMo Alloy. Chinese Physics Letters, 28 (2011). 113 Šlouf M, Vacková T, Nevoralová M, Mikešová J, Dybal J, Pilař J, Zhigunov A, Kotek J, Kredatusová J, Fulín P: Untravysokomolekulární polyethylene pro kloubní náhrady se zvýšenou životností. Chemické lity, 107 (2013) 783-790. 114 Fowler NK, Nicol AC: Interphalangeal Joint and Tendon Forces: Normal Model and Biomechanical Consequences of Surgical Reconstruction. Journal of Biomechanics, 33 (2000) 1055-1062. 115 Kanellopoulos AK, Gíslason MK, Fowler: An Investigation of Wrist Joint Function Under Load. Bioengineering Unit, University of Strathclyde. 116 Lee JE, Ozdaganlar OB, Rabin Y: An experimental investigation on thermal exposure during bone drilling. Medical Engineering & Physics, 34 (2012) 1510-1520. 117 Jamison CE, Marangoni RD, Glaser AA: Viscoelastic properties of soft tissue by discrete model characterization. Journal of Biomechanics, 1 (1968) 33-36. 118 Bergmann G, Graichen F, Rohlmann A: Hip joint loading during walking and running, measured in two patients. Journal of Biomechanics, 26 (1993) 969-90. 152
119 Garcia-Elias M, Ribe M, Rodriguez J, Cost J, and Casas J: Influence of joint laxity on scaphoid kinematics. Journal of Hand Surgery, 20B (1995) 379 382. 120 Wolff J: The law of Bone Remodeling. Berlin Heidelberg (1892). 121 Rubin C, Lanyon L: Regulation of bone formation by applied dynamic loads. The Journal of Bone & Joint Surgery, 66 (1984) 397 402. 122 Turner C, Forwood M, Otter M: Mechanotransduction in bone: do bone cells act as sensors of fluid flow?. FASEB Journal, 8 (1994) 875 878. 123 Burr DB, Robling AG, Turner CH: Effects of biomechanical stress on bones in animals. Bone, 30 (2002) 781 786. 124 Lanyon LE, Goodship AE, Pye CJ, MacFie JH: Mechanically adaptive bone remodeling. Journal of Biomechanical, 15 (1982) 141 154. 125 Pavalko F M, Chen NX, Turner CH, Burr DB, Atkinson S, Hsieh Y, Qiu J, Duncan RL: Fluid shear-induced mechanical signaling in MC3T3-E1 osteoblasts requires cytoskeleton-integrin interactions. American Journal of Physiology, 275 (1998) 1591 1601. 126 Robling AG, Burr DB, Turner CH: Partitioning a daily mechanical stimulus into discrete loading bouts improves the osteogenic response to loading. Journal of Bone and Mineral Research, 15 (2000) 1596 1602. 127 Robling AG, Burr DB, Turner CH: Recovery periods restore mechanosensitivity to dynamically loaded bone. Journal of Experimental Biology, 204 (2001) 3389 3399. 128 Robling AG, Hinant FM, Burr DB, Turner CH: Improved bone structure and strength after long-term mechanical loading is greatest if loading is separated into short bouts. Journal of Bone and Mineral Research, 17 (2002) 1545 1554. 129 Hsieh YF, Turner CH: Effects of loading frequency on mechanically induced bone formation. Journal of Bone and Mineral Research, 16 (2001) 918 924. 130 Lanyon LE, Rubin CT: Static vs dynamic loads as an influence on bone remodeling. Journal of Biomechanics, 17 (1984) 897 905. 131 Warden SJ, Turner CH: Mechanotransduction in cortical bone is most efficient at loading frequencies of 5 10 Hz. Journal of Bone, 34 (2004) 261 270. 132 Hsieh YF, Robling AG, Ambrosius WT, Burr DB, Turner CH: Mechanical Loading of Diaphyseal Bone In Vivo: The Strain Threshold for an Osteogenic Response Varies with Location. Journal of Bone and Mineral Research, 16 (2001) 2291-2297. 133 Turner CH, Robling AG: Designing Exercise Regimens to Increase Bone Strength. Exercise & Sport Sciences Reviews, 31 (2003) 44-50. 134 Carter DR, Beaupre GS, Giori NJ, Helms JA: Mechanobiology of skeletal regulation. Clinical Orthopaedics and Related Research, 355 (1988) 41 55. 135 Cowin SC: Mechanical modeling of the stress adaptation process in bone. Calcified Tissue International, 36 (1984) 98 103. 136 Brianne M, Mulvihill A, Prendergast PJ: An algorithm for bone mechanoresponsiveness: implementation to study the effect of patient-specific cell mechanosensitivity on trabecular bone loss. Computer Methods in Biomechanics and Biomedical Engineering, 11 (2008) 443-451. 137 Forwood MR, Turner CH: Skeletal adaptations to mechanical usage: results from tibia loading studies in rats. Bone, 17 (1985) 197-205. 138 Frost HM: The Utah paradigm of skeletal physiology: an overview of its insights for bone, cartilage and collgenous tissue organs. Journal of Bone and Mineral Metabolism, 18 (2000) 305-316. 139 Martin R, Burr D: Structure, function, and adaptation of compact bone. New York: Raven Press, 1 (1989) 275. 140 Frost HM: Does bone design intend to minimize fatigue failures? A case for the affirmative. Journal of Bone and Mineral Metabolism, 18 (2000) 278-282. 141 Frost HM: Bone s mechanostat: a 2003 update. The anatomical record. Part A, Discoveries in molecular, cellular, and evolutionary biology, 275 (2003) 1081 1101. 142 Mellal A, Wiskott HW, Botsis J, Scherrer SS, Belser UC: Stimulating effect of implant loading on surrounding bone. Clinical Oral Implants Research, 15 (2004) 239-248. 143 Turner CH: Three rules for bone adaptation to mechanical stimuli. Bone, 23 (1998) 399-407. 144 Cowin SC, Hegedus DH: Bone remodeling I: theory of adaptive elasticity. Journal of Elasticity, 6 (1976) 313 325. 145 Huiskes R, Ruimerman R, van Lenthe GH, Janssen JD: Effects of mechanical forces on maintenance and adaptation of form in trabecular bone. Nature, 405 (2000) 704 706. 146 Huiskes R, Weinans H, Grootenboer HJ, Dalstra M, Fudala B, Slooff TJ: Adaptive bone remodeling theory applied to prosthetic-design analysis. Journal of Biomechanics, 20 (1987) 1135 1150. 147 Weinans H, Huiskes R, Grootenboer HJ: The behavior of adaptive bone-remodeling simulation models. Journal of Biomechanics, 25 (1992) 1425 1441. 153
148 Levenston ME, Carter DR: An energy dissipation based model for damage stimulated bone adaptation. Journal of Biomechanics, 31 (1998) 579 586. 149 Prendergast PJ, Taylor D: Prediction of bone adaptation using damage accumulation. Journal of Biomechanics, 27 (1994) 1067 1076. 150 Carter DR, Orr TE, Fyhrie DP: Relationships between loading history and femoral cancellous bone architecture. Journal of Biomechanics, 22 (1989) 231 244. 151 Carter DR, Van der Meulen MCH, Beaupré GS: Mechanical factors in bone growth and development. Bone, 18 (1996) 5 10. 152 van der Meulen MCH, Beaupré GS, Carter DR: Mechanobiologic influences in long bone crosssectional growth. Bone, 14 (1993) 635 642. 153 Doblaré M, García JM: Anisotropic bone remodelling model based on a continuum damage-repair theory. Journal of Biomechanics, 35 (2002) 1 17. 154 Cowin SC, Firoozbakhsh K: Bone remodeling of diaphysial surfaces under constant load: theoretical predictions. Journal of Biomechanics, 14 (1981) 471 484. 155 Fridez P, Rakotomanana L, Terrier A, Leyvraz PF: Three dimensional model of external bone adaptation. Computer Methods in Biomechanics and Biomedical Engineering, 2 (1998) 189 196. 156 Brockett C, Williams S, Jin Z, Isaac G, Fisher J: Friction of total hip replacements with different bearings and loading conditions. Journal of Biomedical Materials Research, 81 (2007) 508-515. 157 Gispert GP, Serro AP, Colaco R, Saramago B: Friction and wear mechanisms in hip prosthesis: Comparison of joint materials behaviour in several lubricants. Wear, 206 (2006) 149-158. 158 Kerin AJ, Wisnom MR, Adams MA: The compressive strength of articular cartilage. Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers, Part H: Journal of Engineering in Medicine, 212 (1998) 273-280. 16.2. Knihy 159 William PC: The Wrist: Diagnosis and Operative Treatment, 2 edice. Lippincott Williams and Wilkins, (2010) ISBN 978-1608313907. 160 Maňák P, Dráč P: Osteosyntézy a artrodézy skeletu ruky. Grada Publishing, a.s., (2012) ISBN: 978-80-247-3873- 4. 161 Véle F: Kineziologie pro klinickou praxi. Grada Publishing, a.s., (1997) ISBN 80-7169-256-5. 162 Dungl P a kol: Ortopedie, 2, Přepracované a doplněné vydání. Grada Publishing, a.s., (2014) ISBN 978-80-247-4357-8. 163 Janíček, P: Systémové pojetí vybraných oborů pro techniky. Akademické nakladatelství CERM, Brno, (2007) ISBN 978-80-214-3544-5. 164 Gerard JT: Principles of Anatomy and Physiology 14th Edition with Atlas of the Skeleton Set. Wiley, 14 edition, (2013) ISBN 978-1118774564. 165 Pilný J, Čižmář I et al: Chirurgie zápěstí. Galén. (2006) ISBN 8072623761. 166 Dylevsky I: Funkční anatomie. Grada Publishing a.s., (2009) ISBN 9788024770307. 167 Dylevský I: Speciální kineriologie. Grada Publishing a.s., (2009) ISBN 978-80-247-1648-0. 168 Vyskotová J, Macháčková K: Jemná motorika. Grada Publishing a.s., (2013) ISBN 978-80-247-4698-2. 169 Gray H: Anatomy of the Human Body. LEA & FEBIGER, (1918). 170 Robertsová A: Kompletní lidské tělo. Knižní klub, (2012) ISBN 978-80-242-2958-4. 171 Marieb EN, Mallatt J: Anatomie lidského těla. Computer press, (2005) ISBN 1405102365. 172 Donald HJ: Practical Orthopaedic Sports Medicine & Arthroscopy, 1st Edition. Lippincott Lippincott Williams & Wilkins, (2007) ISBN 978-0781758123. 173 Čihák: Anatomie 1. Grada, (2001) ISBN 80-7169-970-5. 174 Dylevský I, Navrátil L, Kubálková L: Kineziologie, kinezioterapie a fyzioterapie. Manus, (2001) ISBN 80-902318- 8-8. 175 Natali AN: Dental biomechanice. CRC Press, (2003) ISBN 0415306663. 176 Rosina J, Vránová J, Kolářová H, Stanek J: Biofyzika. Grada Publishing a.s., (2013) ISBN 978-80-247-4237-3. 177 Valenta J, Konvičková S: Biomechanika člověka Svalově erní systém, 2.díl. Vydavatelství ČVUT, Praha, (1997) ISBN 80-01-01565-3. 178 Nordin M, Frankel VH: Basic Biomechanics of the Musculoskeletal System, 4 edition. LWW (2012) ISBN 978-1609133351. 179 Taleisnik J: The Wrist. 1st edition. New York, Churchill Livingstone, (1985) ISBN 978-0443081347. 180 Rezai RF: Biomedical Engineering - From Theory to Applications. InTech, (2011) ISBN 978-953-307-637-9. 181 ASM International: Materials and Coatings for Medical Devices. ASM International (2009) ISBN 978-1615031351. 154
182 Kurtz SM: The UHMWPE Handbook: Ultra-High Molecular Weight Polyethylene in Total Joint Replacement. Elsevier Academic Press (2004) ISBN 978 0080481463. 183 Nedoma J: Biomechanika lidského skeletu a umělých náhrad jeho částí. Univerzita Karlova v Praze, (2006) ISBN 80-246-1227-5. 184 Alberts B et al: Molecular biology of the cell, 5th Edition. Garland Press, (2007) ISBN 978-0815341055. 185 Burr & Allen: Basic and Applied Bone Biology, 1st Edition. Academic Press, (2013) ISBN 9780124160156. 186 Jensen OT: The sinus bone graft. Quintessence Pub. Co., (2006) ISBN 0867154551. 16.3. Dizertační, diplomové a závěrečné práce 187 Marcian P: Biomechanická studie zubních implantátů pro sníženou densitu ní tkáně. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, (2012) 145s. 188 Anderson AE: Computational modeling of hip joint mechanics. The University of Utah, USA, (2007) 186s. 189 Kubíček M: Analýza mechanických vlastností kolenního kloubu s implementovanými totálními endoprotézami základních typů.vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, (2000). 81 s., Pojednání ke státní doktorské zkoušce. 190 Carrigan S: Development of a static carpal load transmission model using finite element method. Queen s University, Kingston (2002). 191 Janoušová E: Statistické metody segmentace v MRI obrazech mozku. Masarykova univerzita přírodovědecká, fakulta výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii institut biostatistiky a analýz, Bakalářská práce, Brno, (2008) 57 s. 192 Bellefontaine G: The Corrosion of CoCrMo alloys for Biomecdical Application. Unicersity of Birgmingham, (2010) 88 s. 193 Vainionpää A: Bone Adaptation to Impact Loading. Oulun Yliopisto, Oulu, 118 s. (2007). 16.4. Internetové odkazy a ostatní 194 ANSYS Inc. [cit. 2014-12.31] ANSYS Help 14.5 195 A Explanation of Patient Orientation [online], [cit. 2014-12-07], Dostupné z: http://medical.nema.org/medical/dicom/2014a/output/chtml/part17/chapter_a.html 196 Denosumab v léčbě osteoporózy účinek na kortikální [online], [cit. 2014-12-08], Dostupné z: http://www.remedia.cz/clanky/prehledy-nazory-diskuse/denosumab-v-lecbe-osteoporozy-ucinek-nakortikalni-/6-f-1vz.magarticle.aspx 197 Biomechanika [online], [cit. 2014-12-08], Dostupné z: http://biomechanika.fme.vutbr.cz 198 Patobiomechanika a Patokinesiologie [online], [cit. 2014-12-09], Dostupné z: http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika 199 Základy sportovní kineziologie [online], [cit. 2014-12-09], Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1451/e-learning/kineziologie/elportal/index.html 200 ABAQUS Unified FEA [online], [cit. 2014-12-14], Dostupné z: http://www.3ds.com/products-services/simulia/products/abaqus/ 201 ANSYS [online], [cit. 2014-12-14], Dostupné z: http://www.ansys.com/ 202 MSC Nastran [online], [cit. 2014-12-14], Dostupné z: http://www.mscsoftware.com/product/msc-nastran 203 Patran [online], [cit. 2014-12-14], Dostupné z: http://www.mscsoftware.com/product/patran 204 Adams [online], [cit. 2014-12-14], Dostupné z: http://www.mscsoftware.com/product/adams 205 Cast3D [online], [cit. 2014-12-14], Dostupné z: http://www-cast3m.cea.fr/ 206 MOOSE Framework [online], [cit. 2014-12-14], Dostupné z: http://mooseframework.com/ 207 OpenSees [online], [cit. 2014-12-14], Dostupné z: http://opensees.berkeley.edu/ 208 Materialise Mimics [online], [cit. 2014-12-14], Dostupné z: http://biomedical.materialise.com/mimics 209 3D-Doctor [online], [cit. 2014-12-14], Dostupné z: http://www.ablesw.com/3d-doctor/ 210 Simpleware ScanIP [online], [cit. 2014-12-14], Dostupné z: http://www.simpleware.com/software/scanip/ 211 STL Model Creator [online], [cit. 2014-12-16], Dostupné z: http://biomechanika.fme.vutbr.cz/index.php? option=com_content&view=article&id=59%3astl-model-creator&catid=36%3asoftware&itemid=62&lang=cs 212 MathWorks: [online], [cit. 2014-12-16], Dostupné z:http://www.mathworks.com 213 DICOM [online], [cit. 2014-12-16], Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/dicom 214 CT Artifacts [online], [cit. 2014-12-16], Dostupné z: http://radiopaedia.org/articles/ct-artifacts 215 SolidWorks [online], [cit. 2014-12-16], Dostupné z: http://www.solidworks.cz/ 216 MeshMixer [online], [cit. 2014-12-16], Dostupné z: http://www.123dapp.com/meshmixer 155
217 ANSYS Inc. Help 14.5 218 Integra Life Sciences [online], [cit. 2014-12-30], Dostupné z: http://www.ilstraining.com/ 219 Swemac [online], [cit. 2014-12-30], Dostupné z: http://www.swemac.com/ 220 Wright Medical Technology [online], [cit. 2014-12-30], Dostupné z: http://www.wmt.com/ 221 Small Bone Innovation [online], [cit. 2014-12-30], Dostupné z: http://www.totalsmallbone.com/ 222 Prosthetic wrist implant, Patent US 8758445 B2 [online], [cit. 2014-12-30], Dostupné z: http://www.google.com/patents/us8758445 156
17. Použité symboly ÚMTMB Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky, RTG Rentgen, CT Počítačová tomografie, MR Magnetická rezonance, CAD Software pro počítačem podporované projektování, MKP Metoda konečných prvků, DICOM Datový formát pro uložení CT/MR snímků, STL Datový formát pro uložení trojrozměrných objektů, E Youngův modul, modul pružnosti, [MPa] μ Poissonovo číslo, [-] ρ Hustota, [kg/m 3 ] F Síla, [N] HMH Redukované napětí, [MPa] HU Hounsfieldovy jednotky (hustota tkání), [-] 157
158
18. Seznam tabulek a obrázků 18.1. Seznam tabulek Tab. 1.1 Rozsah pohybů jednotlivých implantátů [30]... 23 Tab. 8.1: Materiálové charakteristiky ní tkáně použité v předchozích prací... 45 Tab. 8.2: Materiálové charakteristiky vazů... 53 Tab. 9.1: Rozsah pohybů zápěstí... 56 Tab. 10.1 Materiálové charakteristiky CoCrMo slitiny [181]... 61 Tab. 10.2 Materiálové charakteristiky UHMWPe [182]... 62 Tab. 12.1 Vzdálenost mezi jednotlivými mi... 71 Tab. 12.2 Úhel natočení v každé funkční poloze [115]... 72 Tab. 12.3 Materiálové charakteristiky ní tkáně... 73 Tab. 12.4 Materiálové charakteristiky chrupavky... 73 Tab. 12.5 Výsledky citlivostní analýzy s proměnlivou hodnotou stabilizačního faktoru... 75 Tab. 12.6 Zatížení metakarpálních kůstek [N] [41]... 78 Tab. 12.7 Přehled použitých typů elementů [173]... 80 Tab. 12.8 Souhrn údajů o diskretizaci všech prvků soustavy fyziologického modelu zápěstí... 85 Tab. 12.9 Přehled ponechaných a odstraněných vazů zápěstí s totální náhradou... 89 Tab. 12.10 Rozsah natočení totální náhrady [30]... 90 Tab. 12.11 Materiálové charakteristiky pro totální náhradu... 92 Tab. 12.12 Souhrn údajů o diskretizaci všech prvků soustavy modelu zápěstí s totální náhradou... 99 Tab. 13.1 Označení výsledků jednotlivých poloh zápěstí ve fyziologickém stavu... 101 Tab. 13.2 ZP_N Rozložení kontaktního tlaku chrupavek... 104 Tab. 13.3 Maximální hodnoty poměrného protažení pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu... 117 Tab. 13.4 Maximální síly ve vazu pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu... 117 Tab. 13.5 Označení výsledků jednotlivých poloh zápěstí s totální náhradou... 119 Tab. 13.6 ZPI_N Rozložení kontaktního tlaku chrupavek... 122 Tab. 13.7 Maximální hodnoty poměrného protažení pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou... 137 Tab. 13.8 Maximální síly ve vazu pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou... 137 Tab. 19.1 ZP_RD Rozložení kontaktního tlaku chrupavek... 166 Tab. 19.2 ZP_UD Rozložení kontaktního tlaku chrupavek... 168 Tab. 19.3 ZP_FL Rozložení kontaktního tlaku chrupavek... 170 Tab. 19.4 ZP_EX - Rozložení kontaktního tlaku chrupavek... 172 Tab. 19.5 ZPI_RD - Rozložení kontaktního tlaku chrupavek... 174 Tab. 19.6 ZPI_UD - Rozložení kontaktního tlaku chrupavek... 175 Tab. 19.7 ZPI_FL - Rozložení kontaktního tlaku chrupavek... 177 Tab. 19.8 ZPI_EX - Rozložení kontaktního tlaku chrupavek... 178 18.2. Seznam obrázků Obr. 1.1: Themistocles Glück (1853-1943), vynálezce první totální náhrady... 20 Obr. 1.2: Swansonův flexibilni implantát (1967) [13]... 20 Obr. 1.3: Gschwind-Scheier-Bahlerův implantát (1967) [10]... 21 Obr. 1.4: Meuliho implantát II. generace (1970) [17]... 21 Obr. 1.5: Volzův implantát II. generace (1973) [18].... 21 Obr. 1.6: Trispherical implantát (1980) [20].... 22 Obr. 1.7: Meuliho inovovaný implantát III. generace (1986) [18].... 22 Obr. 1.8: Inovovaný Volzům implantát III. generace (1988) [18].... 22 Obr. 1.9: Biaxiální implantát (1978) [19].... 22 Obr. 1.10: Menonův implantát (1980) [26].... 22 Obr. 1.11: Anatomic Physiologic Wrist Prosthesis (1997) [32].... 22 Obr. 1.12: RWS implantát (2003) [33].... 23 Obr. 1.13: Total Modular wrist Arthroplasty (2002) [34].... 23 Obr. 7.1: Označení směrů na ruce [194].... 35 Obr. 7.2: Anatomie ruky: i [194].... 36 Obr. 7.3: Anatomie ruky: svaly a šlachy [194].... 37 Obr. 7.4: Kost člunkovitá (os scaphoideum) [169]... 38 Obr. 7.5: Kost poloměsíčitá (os lunatum) [169]... 38 Obr. 7.6: Kost trojhranná (os truquetrum) [169]... 38 Obr. 7.7: Kost hrášková (os pisiforme) [169]... 39 Obr. 7.8: Kost mnohohranná větší (os trapezium) [169]... 39 Obr. 7.9: Kost mnohohranná menší (os trapezoideum) [169]... 39 159
Obr. 7.10: Kost hlavatá (os capitatum) [169]... 40 Obr. 7.11: Kost hákovitá (os hamatum) [169]... 40 Obr. 7.12: Přední strana radia (os radius) [169]... 40 Obr. 7.13: Přední strana i ulny (os ulna) [169]... 41 Obr. 7.14: Kost I. metakarpu (os metacarpale I) [169]... 41 Obr. 7.15: Kost II. metakarpu (os metacarpale II) [169]... 41 Obr. 7.16: Kost III. metakarpu (os metacarpale III) [169]... 41 Obr. 7.17: Kost IV. metakarpu (os metacarpale VI) [169]... 42 Obr. 7.18: Kost V. metakarpu (os metacarpale V) [169]... 42 Obr. 8.1: Struktura ní tkáně [164]... 43 Obr. 8.2: Struktura spongiózní ní tkáně radia [53]... 44 Obr. 8.3: Závislost modulu pružnosti na zdánlivé hustotě spongiózní i pro různé části lidského těla [187]... 44 Obr. 8.4: Deformačně napěťová křivka kortikální a spongiózní ní tkáně při různých hustotách [70]... 45 Obr. 8.5: Wolffům zákon... 47 Obr. 8.6 Frostova teorie, hraniční hodnoty přetvoření při různých stavech zatížení [187, 136, 137, 138, 186, 193]... 48 Obr. 8.7: Vrstvy kloubní chrupavky [172]... 50 Obr. 8.8: Struktura vazu... 52 Obr. 8.9: Deformačně napěťová křivka erního vazu s rovnoběžnými vlákny [177, 199]... 52 Obr. 9.1: Flexe a extenze ruky [164]... 55 Obr. 9.2: Radiální (abduce) a ulnární dukce ruky [164]... 55 Obr. 9.3: Supinace a pronace ruky [164]... 55 Obr. 9.4: Radiálně ulnární deviace a extenze karpálních kůstek [95]... 56 Obr. 9.5: Flexe extenze karpálních kůstek [95]... 56 Obr. 9.6 Radiální deviace [96, 179]... 56 Obr. 9.7 Neutrální pozice [96, 179]... 56 Obr. 9.8 Ulnární deviace [96, 179]... 56 Obr. 10.1 ReMotion Total Wrist Implant System [218]... 57 Obr. 10.2 Universal Total Wrist Implant první generace [26]... 58 Obr. 10.3 Integra Universal 2 Wrist Replacement [218]... 59 Obr. 10.4 Re-Motion Total Wrist [221]... 59 Obr. 10.5 Re-Motion Total Wrist: Radiální komponenta [222]... 59 Obr. 10.6 Re-Motion Total Wrist: Karpální komonenta [222]... 60 Obr. 10.7 Re-Motion Total Wrist: Šroub [222]... 60 Obr. 10.8 Re-Motion Total Wrist: Primární pohyb [222]... 60 Obr. 10.9 Re-Motion Total Wrist: Sekundární pohyb [222]... 60 Obr. 10.10 Odřezání proximální řady karpálních kůstek [221]... 63 Obr. 10.11 Vyfrézování plochy na radia [221]... 63 Obr. 10.12 Zavedení radiální komponenty do radia [221]... 63 Obr. 10.13 Zavedení karpální komponenty [221]... 63 Obr. 10.14 Zašroubování zajišťovacích šroubů v karpální komponentě [221]... 63 Obr. 10.15 Zavedení polyethylenové části v karpální komponentě [221]... 63 Obr. 12.1 Základní princip počítačové tomografie [187]... 67 Obr. 12.2 Příklady vytvořených modelů v STL Model Creator [211]... 68 Obr. 12.3 CT artefakt způsobený přítomností kovového materiálu [214]... 69 Obr. 12.4 CT artefakt způsobený pohybem pacienta [214]... 69 Obr. 12.5 Tvorba STL modelu geometrie í v STL Model Creator softwaru... 69 Obr. 12.6 Kortikální objemové prvky... 70 Obr. 12.7 Spongiózní objemové prvky... 70 Obr. 12.8 Řez výsledným modelem zápěstí... 70 Obr. 12.9 Detail tvorby chrupavky mezi pátým metakarpem a í hákovitou... 70 Obr. 12.10 Model chrupavek... 70 Obr. 12.11 Výsledný model zápěstí vč. chrupavek... 70 Obr. 12.12 Detail vazivových ploch na radiusu a ulně... 71 Obr. 12.13 Palmární pohled na model zápěstí, vč. chrupavek a vazů... 71 Obr. 12.14 Dorsální pohled na model zápěstí vč. chrupavek a vazů... 71 Obr. 12.15 Model radiální deviace (RD) zápěstí Pohled palmárním směrem... 72 Obr. 12.16 Model ulnární deviace (UD) zápěstí Pohled palmárním směrem... 72 Obr. 12.17 Model flexe (FL) zápěstí pohled mediálním směrem... 73 Obr. 12.18 Model extenze (EX) zápěstí pohled mediálním směrem... 73 Obr. 12.19 Model citlivostní analýzy stabilizačního faktoru... 75 Obr. 12.20 Graf výsledků citlivostní analýzy stabilizačního faktoru... 75 Obr. 12.21 Posuv ve směru osy Z [mm]... 76 Obr. 12.22 Kontaktní tlak [MPa]... 76 Obr. 12.23 Von Mises napětí radia [MPa]... 76 Obr. 12.24 Von Mises napětí radiální chrupavky [MPa]... 76 Obr. 12.25 MPC kontakty pohled palmárním směrem... 77 160
Obr. 12.26 Kontakty bez tření pohled palmárním směrem... 77 Obr. 12.27 Poměr maximálního dovoleného zatížení aplikovaného na palec zápěstí, vzhledem k poloze zápěstí... 78 Obr. 12.28 Zatížení zápěstí v neutrální pozici... 79 Obr. 12.29 Zatížení zápěstí v radiální deviaci (RD)... 79 Obr. 12.30 Zatížení zápěstí v ulnární deviaci (UD)... 79 Obr. 12.31 Zatížení zápěstí ve flexi (FL)... 80 Obr. 12.32 Zatížení zápěstí v extenzi (EX)... 80 Obr. 12.33 Diskretizovaný model chrupavek... 81 Obr. 12.34 Diskretizovaný model chrupavky ležící na hlavě radia... 81 Obr. 12.35 Diskretizovaný model kortikálních ních tkání... 81 Obr. 12.36 Diskretizovaný model kortikální ní tkáně radia... 81 Obr. 12.37 Diskretizovaný model spongiózních ních tkání... 82 Obr. 12.38 Diskretizovaný model spongiózní ní tkáně radia... 82 Obr. 12.39 První a třetí hlavní napětí v kortikální i na radiu v závislosti na velii elementu... 83 Obr. 12.40 První a třetí hlavní napětí v chrupavky na radiu v závislosti na velii elementu... 83 Obr. 12.41 První a třetí hlavní napětí chrupavky v závislosti na počtu elementů po tloušťce... 83 Obr. 12.42 První a třetí hlavní napětí chrupavky v závislosti na počtu elementů po tloušťce... 84 Obr. 12.43 Diskretizovaný model vazů... 84 Obr. 12.44 Diskretizovaný model vazů... 84 Obr. 12.45 Re-Motion Total Wrist [221]... 86 Obr. 12.46 Re-Motion Total Wrist rozměry [221]... 86 Obr. 12.47 3D Model implantátu... 87 Obr. 12.48 RTG snímek s implantovanou totální náhradou [221]... 87 Obr. 12.49 RTG snímek překrytý vymodelovanou totální náhradou [221]... 87 Obr. 12.50 na model radia s kavitou pro radiální komponentu... 88 Obr. 12.51 na karpální a metakarpální kůstky s kavitami pro karpální komponentu a šrouby... 88 Obr. 12.52 Model zápěstí s kavitami pro totální náhradu... 88 Obr. 12.53 Model zápěstí s totální náhradou... 88 Obr. 12.54 Model chrupavek... 89 Obr. 12.55 Model zápěstí se zavedenou totální náhradou a chrupavkami... 89 Obr. 12.56 Pohled dorzálním směrem na model zápěstí s totální náhradou, včetně ploch určených pro vazy... 90 Obr. 12.57 Pohled palmárním směrem na model zápěstí s totální náhradou, včetně ploch určených pro vazy... 90 Obr. 12.58 Model radiální deviace (RD_I) zápěstí s totální náhradou pohled palmárním směrem... 91 Obr. 12.59 Model ulnární deviace (UD_I) zápěstí s totální náhradou pohled palmárním směrem... 91 Obr. 12.60 Model flexe (FL_I) zápěstí s totální náhradou pohled palmárním směrem... 91 Obr. 12.61 Model extenze (EX_I) zápěstí s totální náhradou pohled palmárním směrem... 91 Obr. 12.62 MPC kontakty pohled palmárním směrem... 92 Obr. 12.63 Kontakty bez tření pohled palmárním směrem... 92 Obr. 12.64 MPC kontakty na zápěstí... 93 Obr. 12.65 MPC kontakty na totální náhradě... 93 Obr. 12.66 Model kontaktů na rozhraní implantátu, radiální komponenta-kluzná část karpální komponenty... 93 Obr. 12.67 Model kontaktů na rozhraní implantátu, šrouby-kluzná část karpální komponenta/karpální komponenty... 93 Obr. 12.68 Model kontaktů na rozhraní implantátu, kluzná část karpální komponenta/karpální komponenty... 93 Obr. 12.69 Zatížení zápěstí s totální náhradou v neutrální pozici (N_I) pohledu palmárním směrem... 94 Obr. 12.70 Zatížení zápěstí s totální náhradou v radiální deviaci (RD_I)... 94 Obr. 12.71 Zatížení zápěstí s totální náhradou v ulnární deviaci (UD_I)... 94 Obr. 12.72 Zatížení zápěstí s totální náhradou ve flexi (FL_I)... 95 Obr. 12.73 Zatížení zápěstí s totální náhradou v extenzi (EX_I)... 95 Obr. 12.74 Diskretizovány model chrupavek na modelu zápěstí s totální náhradou... 95 Obr. 12.75 Diskretizovaný model kortikální i na modelu zápěstí s totální náhradou... 96 Obr. 12.76 Diskretizovaný model kortikální radia na modelu zápěstí s totální náhradou... 96 Obr. 12.77 Diskretizovaný model spongiózní ní tkáně... 97 Obr. 12.78 Diskretizovaný model spongiózní ní tkáně... 97 Obr. 12.79 Diskretizovaný model vč. vazů... 97 Obr. 12.80 Diskretizovaný model vč. vazů... 97 Obr. 12.81 Diskretizovaný model totální náhrady - šrouby... 98 Obr. 12.82 Diskretizovaný model totální náhrady karpální komponenta... 98 Obr. 12.83 Diskretizovaný model totální náhrady polyetylenová část karpální komponenty... 98 Obr. 12.84 Diskretizovaný model totální náhrady radiální komponenta... 99 Obr. 13.1 ZP_N - Posuv ve směru třetího metakarpu [mm]... 102 Obr. 13.2 ZP_RD - Posuv ve směru třetího metakarpu [mm]... 102 Obr. 13.3 ZP_UD - Posuv ve směru třetího metakarpu [mm]... 102 Obr. 13.4 ZP_FL - Posuv ve směru třetího metakarpu [mm]... 102 Obr. 13.5 ZP_EX - Posuv ve směru třetího metakarpu [mm]... 102 Obr. 13.6 Maximální hodnoty posuvů ve směru třetího metakarpu ve všech polohách zápěstí řešené soustavy... 103 Obr. 13.7 Analyzované chrupavky v zápěstí ve fyziologickém stavu včetně označení... 103 161
Obr. 13.8 Max. hodnota kontaktních tlaků chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu- Graf A... 106 Obr. 13.9 Max. hodnota kontaktních tlaků chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu-graf B... 107 Obr. 13.10 Max. hodnota poměrného přetvoření chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu- Graf C... 107 Obr. 13.11 Max. hodnota poměrného přetvoření chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu- Graf D... 107 Obr. 13.12 ZP_RD kontaktní tlak - chrupavka R1 [x10 5 Pa]... 108 Obr. 13.13 ZP_RD kontaktní tlak - chrupavka R2 [x10 5 Pa]... 108 Obr. 13.14 ZP_UD kontaktní tlak - chrupavka R1 [x10 5 Pa]... 108 Obr. 13.15 ZP_UD kontaktní tlak - chrupavka R2 [x10 5 Pa]... 108 Obr. 13.16 ZP_FL kontaktní tlak - chrupavka R1 [x10 5 Pa]... 108 Obr. 13.17 ZP_FL - kontaktní tlak - chrupavka R2 [x10 5 Pa]... 108 Obr. 13.18 ZP_EX - kontaktní tlak - chrupavka R1[x10 5 Pa]... 109 Obr. 13.19 ZP_EX kontaktní tlak - chrupavka R2 [x10 5 Pa]... 109 Obr. 13.20 Stykové síly pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu... 109 Obr. 13.21 Oblasti modelace a remodelace ní tkáně... 110 Obr. 13.22 ZP_N intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem... 111 Obr. 13.23 ZP_N intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem... 111 Obr. 13.24 Max. hodnoty intenzity přetvoření v kortikální ní tkáni pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu... 112 Obr. 13.25 ZP_RD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-]... 113 Obr. 13.26 ZP_UD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-]... 113 Obr. 13.27 ZP_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] [-]... 113 Obr. 13.28 ZP_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] [-]... 113 Obr. 13.29 ZP_N - intenzita přetvoření v řezu A [-]... 114 Obr. 13.30 ZP_N - intenzita přetvoření v řezu B [-]... 114 Obr. 13.31 ZP_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-]... 115 Obr. 13.32 ZP_RD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-]... 115 Obr. 13.33 ZP_UD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-]... 115 Obr. 13.34 ZP_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni radius [-]... 115 Obr. 13.35 ZP_RD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni člunkovitá a poloměsíčitá [-]... 115 Obr. 13.36 ZP_FL - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-]... 116 Obr. 13.37 ZP_EX - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-]... 116 Obr. 13.38 Maximální intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni ve fyziologickém stavu pro všechny stavy natočení... 116 Obr. 13.39 Poměrné protažení jednotlivých vazů pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu... 118 Obr. 13.40 Velii sil jednotlivých vazů pro všechny řešené polohy zápěstí ve fyziologickém stavu... 118 Obr. 13.41 ZPI_N - posuv ve směru třetího metakarpu [mm]... 119 Obr. 13.42 ZPI_RD - posuv ve směru třetího metakarpu [mm]... 120 Obr. 13.43 ZPI_UD - posuv ve směru třetího metakarpu [mm]... 120 Obr. 13.44 ZPI_FL - posuv ve směru třetího metakarpu [mm]... 120 Obr. 13.45 ZPI_FL - posuv ve směru třetího metakarpu [mm]... 120 Obr. 13.46 Maximální hodnoty posuvů ve směru třetího metakarpu ve všech polohách zápěstí řešené soustavy... 121 Obr. 13.47 Analyzované chrupavčité tkáně v zápěstním kloubu s implantátem včetně označení... 121 Obr. 13.48 Max. hodnota kontaktních tlaků chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou-graf A... 123 Obr. 13.49 Max. hodnota kontaktních tlaků chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou-graf B... 124 Obr. 13.50 Max. hodnota poměrného přetvoření chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou-graf C 124 Obr. 13.51 Max. hodnota poměrného přetvoření chrupavek pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou-graf D 124 Obr. 13.52 ZPI_RD Kontaktní tlak - chrupavka A2 [x10 5 Pa]... 125 Obr. 13.53 ZPI_UD - Kontaktní tlak - chrupavka A2 [x10 5 Pa]... 125 Obr. 13.54 ZPI_FL - Kontaktní tlak - chrupavka A2 [x10 5 Pa]... 125 Obr. 13.55 ZPI_EX - Kontaktní tlak - chrupavka A2 [x10 5 Pa]... 125 Obr. 13.56 Stykové síly pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou... 125 Obr. 13.57 ZPI_N intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem... 126 Obr. 13.58 ZPI_N intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem... 126 Obr. 13.59 Spojení i člunkové s karpální komponentou... 127 Obr. 13.60 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i člunkové pohled distálním směrem [-]... 127 Obr. 13.61 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i člunkové pro ZPI_N pohled proximálním směrem [-]... 127 Obr. 13.62 Spojení i mnohohranné menší se šroubem implantátu... 127 Obr. 13.63 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i mnohohranné menší - pohled distálním směrem [-]... 127 Obr. 13.64 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i mnohohranné menší pohled proximálním směrem[-]... 127 Obr. 13.65 Spojení i hákové se šroubem implantátu... 128 Obr. 13.66 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i hákové pohled distálním směrem [-]... 128 Obr. 13.67 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i hákové pohled proximálním směrem[-]... 128 Obr. 13.68 Spojení i hlavaté s karpální komponentou implantátu... 128 Obr. 13.69 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i hlavaté pohled distálním směrem [-]... 128 Obr. 13.70 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i hlavaté detail pohled distálním směrem [-]... 128 Obr. 13.71 Spojení radia s radiální komponentou implantátu... 129 Obr. 13.72 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni i radia [-]... 129 Obr. 13.73 ZPI_N - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni radia pro detail pohled proximálním směrem[-]... 129 162
Obr. 13.74 ZPI_N - vektor namáhání radia pohled dorzálním směrem... 129 Obr. 13.75 ZPI_N - vektor namáhání radia pohled laterálním směrem... 129 Obr. 13.76 Max. hodnoty intenzity přetvoření v kortikální i pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou... 130 Obr. 13.77 ZPI_RD - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni radia [-]... 130 Obr. 13.78 ZPI_UD - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni radia [-]... 130 Obr. 13.79 ZPI_FL - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni radia [-]... 131 Obr. 13.80 ZPI_EX - intenzita přetvoření v kortikální ní tkáni radia [-]... 131 Obr. 13.81 ZPI_N - intenzita přetvoření v řezu A [-]... 131 Obr. 13.82 ZPI_N - intenzita přetvoření v řezu B [-]... 131 Obr. 13.83 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-]... 132 Obr. 13.84 ZPI_RD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-]... 132 Obr. 13.85 ZPI_UD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni [-]... 132 Obr. 13.86 ZPI_N - intenzita přetvoření spongiózní i radius řez proximálním směrem (ulna vlevo) [-]... 133 Obr. 13.87 ZPI_N - intenzita přetvoření spongiózní i radius dorzálně laterální řez (ulna vlevo)[-]... 133 Obr. 13.88 ZPI_N - intenzita přetvoření spongiózní i radius dorzálně mediální řez (ulna vpravo) [-]... 133 Obr. 13.89 ZPI_RD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni radius [-]... 133 Obr. 13.90 ZPI_UD - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni radius [-]... 133 Obr. 13.91 ZPI_EX - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni radius [-]... 133 Obr. 13.92 ZPI_FL - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni radius [-]... 133 Obr. 13.93 ZPI_FL - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni pohled palmárním směrem [-]... 134 Obr. 13.94 ZPI_FL - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni pohled dozrálním směrem [-]... 134 Obr. 13.95 ZPI_EX - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni pohled palmárním směrem [-]... 134 Obr. 13.96 Interakce i mnohohranné menší a člunkové s fixačním šroubem implantátu... 134 Obr. 13.97 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni mnohohranná menší a člunkovitá [-]... 134 Obr. 13.98 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni mnohohranná menší [-]... 134 Obr. 13.99 Interakce i hákové s fixačním šroubem implantátu... 135 Obr. 13.100 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni háková [-]... 135 Obr. 13.101 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni háková [-]... 135 Obr. 13.102 Interakce i hákové s fixačním šroubem implantátu... 135 Obr. 13.103 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni hlavatá [-]... 135 Obr. 13.104 ZPI_N - intenzita přetvoření ve spongiózní ní tkáni hlavatá [-]... 135 Obr. 13.105 Maximální intenzita přetvoření spongiózní i se zápěstním implantátem pro všechny stavy natočení... 136 Obr. 13.106 Poměrné protažení jednotlivých vazů pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou... 138 Obr. 13.107 Velii sil jednotlivých vazů pro všechny řešené polohy zápěstí ve stavu s totální náhradou... 138 Obr. 13.108 Styková síla radiální komponenty dorzální (vlevo) a laterální (vpravo) pohled... 139 Obr. 13.109 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] radiální komponenty totální náhrady... 139 Obr. 13.110 Model radia s radiální komponentou totální náhrady... 140 Obr. 13.111 ZPI_N - Hlavní napětí S3 [MPa] radiální komponenty totální náhrady... 140 Obr. 13.112 ZPI_N - Redukované napětí HMH [MPa] radiální komponenty totální náhrady... 140 Obr. 13.113 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] na fixačním šroubu v mediálním směru... 141 Obr. 13.114 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] na fixačním šroubu v laterálním směru... 141 Obr. 13.115 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] polyethy. části karpální komponenty proximální směr... 141 Obr. 13.116 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] polyethy. části karpální komponenty distální směr... 141 Obr. 13.117 ZPI_N - redukované napětí HMH [MPa] polyethy. části karpální komponenty... 142 Obr. 13.118 Vektor stykové síly působící na polyethylenovou část karpální kom. radia dorzální pohled... 142 Obr. 13.119 Hodnoty redukovaného napětí HMH jednotlivých komponent totální náhrady ve všech řešených polohách... 142 Obr. 19.1 ZP_RD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem... 180 Obr. 19.2 ZP_RD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem... 180 Obr. 19.3 ZP_UD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem... 180 Obr. 19.4 ZP_UD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem... 180 Obr. 19.5 ZP_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem... 181 Obr. 19.6 ZP_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem... 181 Obr. 19.7 ZP_EX - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem... 181 Obr. 19.8 ZP_EX - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem... 181 Obr. 19.9 ZPI_RD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem... 182 Obr. 19.10 ZPI_RD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem... 182 Obr. 19.11 ZPI_UD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem... 182 Obr. 19.12 ZPI_UD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem... 182 Obr. 19.13 ZPI_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem... 183 Obr. 19.14 ZPI_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem... 183 Obr. 19.15 ZPI_EX - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem... 183 Obr. 19.16 ZPI_EX - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem... 183 163
19. Přílohy 19.1. Makro sloužící pro vytvoření vazových komponent cc_start=1 cc_count=68! Ligament stiffness [N/mm] L1 = 100 L2 = 100 L3 = 24 L4 = 78 L5 = 100 L6 = 100 L7 = 100 L8 = 100 L9 = 50 L10 = 48 L11 = 57 L12 = 100 L13 = 100 L14 = 100 L15 = 300 L16 = 300 L17 = 100 L18 = 100 L19 = 88 L20 = 100 L21 = 100 L22 = 300 L23 = 300 L24 = 100 L25 = 300 L26 = 100 L27 = 100 L28 = 325 L29 = 100 L30 = 300 L31 = 150 L32 = 325 L33 = 300 L34 = 150 L35 = 150 L36 = 40 L37 = 50 L38 = 40 L39 = 300 L40 = 128 L41 = 150 L42 = 110 L43 = 150 L44 = 350 L45 = 350 L46 = 128 L47 = 27 L48 = 27 L49 = 100 L50 = 40 L51 = 100 L52 = 230 L53 = 10 L54 = 50 L55 = 75 L56 = 75 L57 = 40 L58 = 100 L59 = 50 L60 = 50 L61 = 100 L62 = 50 L63 = 50 L64 = 75 L65 = 48 L66 = 48 164
L67 = 48 L68 = 150 /prep7 MP_EX=1 MP_PRXY=0.49 ET,10000,10 MPTEMP MPTEMP,1,0 MPDATA,EX,10000,,mp_ex MPDATA,PRXY,10000,,mp_prxy *do,cc,cc_start,cc_count /com, Create Ligament %cc% esel,none cmsel,s,l%cc%a *get,count_a,node,,count *if,count_a,gt,0,then *DIM,node_a,,count_a *do,i,1,count_a *get,node_a(i),node,,num,max nsel,u,,,node_a(i,1) *enddo cmsel,s,l%cc%b *get,count_b,node,,count *DIM,node_b,,count_b *do,i,1,count_b *get,node_b(i),node,,num,max nsel,u,,,node_b(i,1) *enddo *if,count_a,le,count_b,then min_n='a' $ max_n='b' *else min_n='b' $ max_n='a' *endif *DIM,Ncon,,count_%max_n%,2 count_%max_n%_temp=count_%max_n% cmsel,s,l%cc%%min_n% *DO,i,1,count_%max_n% Ncon(i,1)=node_%max_n%(i) Ncon(i,2)=node(nx(Ncon(i,1)),ny(Ncon(i,1)),nz(Ncon(i,1))) nsel,u,,,ncon(i,2) *do,nci,1,10 *if,i,eq,nci*count_%min_n%,then cmsel,s,l%cc%%min_n% *endif *enddo *enddo type,10000 $ mat,10000 *DO,i,1,count_%max_n% ndist,ncon(i,1),ncon(i,2) nd=_return a_real=((l%cc%/count_%max_n%)*nd)/mp_ex r,10000+cc*1000+i,a_real real,10000+cc*1000+i E,Ncon(i,1),Ncon(i,2) a_real= nd= *enddo cm,el%cc%,elem node_a= node_b= Ncon= total_link=count_%max_n% /com, total links: %total_link% /com, Finish Ligament %cc% *endif *enddo alls /solu 165
19.2. Kontaktní tlak mezi chrupavkami 19.2.1. Fyziologický stav poloha ZP_RD Tab. 19.1 ZP_RD Rozložení kontaktního tlaku chrupavek Lokace chrupavky Kontaktní tlak Max.hod. 1 2 Max.hod. [MPa] 1 [MPa] A 1 MC mnohohranná větší 1.4/1.8 B 2 MC mnohohranná menší 1.9/.18 C 2 MC hlavatá -/- Nedošlo ke kontaktu Nedošlo ke kontaktu D 3 MC hlavatá 0.53/0.60 E 4 MC hákovitá 0.61/0.63 F 5 MC hákovitá 0.38/0.71 G mnohohranná větší člunkovitá 0.78/0.31 H mnohohranná větší mnohohranná menší 0.37/0.33 Laterální pohled Mediální pohled 166
Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak Max.hod. [MPa] 1 I mnohohranná menší člunkovitá 1.5/0.94 J mnohohranná menší hlavatá 0.16/0.33 Laterální pohled Mediální pohled K hlavatá člunkovitá 0.69/0.49 Mediální pohled Laterální pohled L hlavatá poloměsíčitá 0.06/0.10 M hlavatá hákovitá 0.35/0.53 Laterální pohled Mediální pohled N hákovitá trojhranná 0.27/0.35 O trojhranná poloměsíčitá 0.16/0.21 P poloměsíčitá člunkovitá 0.10/0.11 Mediální pohled Laterální pohled R člunkovitá a poloměsíčitá Radius 0/0 2.0/1.1 167
S Lokace chrupavky 1 2 člunkovitá Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak Max.hod. [MPa] 1 Ulna -/- Nedošlo ke kontaktu Nedošlo ke kontaktu 19.2.2. Fyziologický stav poloha ZP_UD Tab. 19.2 ZP_UD Rozložení kontaktního tlaku chrupavek Lokace chrupavky Kontaktní tlak Max.hod. 1 2 chrupavka na i 1 [x10 [MPa] 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] A 1 MC mnohohranná větší 0.88/1.7 B 2 MC mnohohranná menší 0.49/0.75 C 2 MC hlavatá 0/0 Nedošlo ke kontaktu Nedošlo ke kontaktu D 3 MC hlavatá 0.41/0.74 E 4 MC hákovitá 0.40/0.64 F 5 MC hákovitá 0.24/0.36 G mnohohranná větší člunkovitá 0.59/0.20 H mnohohranná větší mnohohranná menší 0.38/0.45 Laterální pohled Mediální pohled 168
Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] I mnohohranná menší člunkovitá 0.16/0.09 J mnohohranná menší hlavatá 0.45/0.40 Laterální pohled Mediální pohled K hlavatá člunkovitá 0.50/0.16 Mediální pohled Laterální pohled L hlavatá poloměsíčitá 0.34/0.36 M hlavatá hákovitá 0.26/0.30 Laterální pohled Mediální pohled N hákovitá trojhranná 0.26/0.32 O trojhranná poloměsíčitá 0.28/0.41 P poloměsíčitá člunkovitá 0.42/0.04 Mediální pohled Laterální pohled R člunkovitá a poloměsíčitá Radius 0.24/0.63 0.97/0.26 169
S Lokace chrupavky 1 2 člunkovitá Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] Ulna 0/0 Nedošlo ke kontaktu chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] Nedošlo ke kontaktu 19.2.3. Fyziologický stav poloha ZP_FL Tab. 19.3 ZP_FL Rozložení kontaktního tlaku chrupavek Lokace chrupavky Kontaktní tlak Max.hod. 1 2 chrupavka na i 1 [x10 [MPa] 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] A 1 MC mnohohranná větší 0.57/1.10 B 2 MC mnohohranná menší 0.45/0.66 C 2 MC hlavatá 0.56/0.44 D 3 MC hlavatá 0.33/0.44 E 4 MC hákovitá 0.35/0.50 F 5 MC hákovitá 0.16/0.26 G mnohohranná větší člunkovitá 0.44/0.23 170
Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] H mnohohranná větší mnohohranná menší 0.24/0.29 Laterální pohled Mediální pohled I mnohohranná menší člunkovitá 0.20/0.08 J mnohohranná menší hlavatá 0.16/0.22 Laterální pohled Mediální pohled K hlavatá člunkovitá 0.28/0.06 Mediální pohled Laterální pohled L hlavatá poloměsíčitá 0.20/0.15 M hlavatá hákovitá 0.22/0.32 Laterální pohled Mediální pohled N hákovitá trojhranná 0.19/.019 O trojhranná poloměsíčitá 0.10/0.15 P poloměsíčitá člunkovitá 0.02/0.03 Mediální pohled Laterální pohled 171
Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] R člunkovitá a poloměsíčitá Radius 0.29/0.42 0.67/0.32 S člunkovitá Ulna 0.56/0.73 19.2.4. Fyziologický stav poloha ZP_EX Tab. 19.4 ZP_EX - Rozložení kontaktního tlaku chrupavek Lokace chrupavky Kontaktní tlak Max.hod. 1 2 chrupavka na i 1 [x10 [MPa] 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] A 1 MC mnohohranná větší 0.62/0.90 B 2 MC mnohohranná menší 0.27/0.24 C 2 MC hlavatá 0.86/0.67 D 3 MC hlavatá 0.29/0.33 E 4 MC hákovitá 0.32/0.37 172
Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] F 5 MC hákovitá 0.17/0.21 G mnohohranná větší člunkovitá 0.28/0.24 H mnohohranná větší mnohohranná menší 0.16/0.19 Laterální pohled Mediální pohled I mnohohranná menší člunkovitá 0.19/0.22 J mnohohranná menší hlavatá 0.19/0.24 Laterální pohled Mediální pohled K hlavatá člunkovitá 0.25/0.15 Mediální pohled Laterální pohled L hlavatá poloměsíčitá 0.40/0.38 M hlavatá hákovitá 0.18/0.27 Laterální pohled Mediální pohled 173
Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] N hákovitá trojhranná 0.22/0.28 O trojhranná poloměsíčitá 0.25/0.36 P poloměsíčitá člunkovitá 0.38/0.44 Mediální pohled Laterální pohled R člunkovitá a poloměsíčitá Radius 0.48/0.70 0.39/0.44 S člunkovitá Ulna -/- Nedošlo ke kontaktu Nedošlo ke kontaktu 19.2.5. Stav s totální náhradou poloha ZPI_RD Tab. 19.5 ZPI_RD - Rozložení kontaktního tlaku chrupavek Lokace chrupavky Kontaktní tlak Max.hod. 1 2 chrupavka na i 1 [x10 [MPa] 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] A 1 MC mnohohranná větší 12.0/17.0 B 2 MC mnohohranná menší 5.9/5.3 C 2 MC hlavatá 12.0/13.0 174
Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] D 3 MC hlavatá 2.8/13.0 E 4 MC hákovitá 5.0/4.9 F 5 MC hákovitá 3.3/4.9 G mnohohranná větší člunkovitá 5.9/6.0 H mnohohranná větší mnohohranná menší 3.7/3.7 Laterální pohled Mediální pohled M hlavatá hákovitá 1.5/1.8 Laterální pohled Mediální pohled 19.2.6. Stav s totální náhradou poloha ZPI_UD Tab. 19.6 ZPI_UD - Rozložení kontaktního tlaku chrupavek Lokace chrupavky Kontaktní tlak Max.hod. 1 2 chrupavka na i 1 [x10 [MPa] 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] A 1 MC mnohohranná větší 8.2/15.0 175
Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] B 2 MC mnohohranná menší 3.1/3.2 C 2 MC hlavatá 9.7/7.7 D 3 MC hlavatá 2.3/4.3 E 4 MC hákovitá 3.8/4.5 F 5 MC hákovitá 2.6/4.5 G mnohohranná větší člunkovitá 5.0/5.4 H mnohohranná větší mnohohranná menší 3.3/4.7 Laterální pohled Mediální pohled M hlavatá hákovitá 1.4/1.7 Laterální pohled Mediální pohled 176
19.2.7. Stav s totální náhradou poloha ZPI_FL Tab. 19.7 ZPI_FL - Rozložení kontaktního tlaku chrupavek Lokace chrupavky Kontaktní tlak Max.hod. 1 2 chrupavka na i 1 [x10 [MPa] 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] A 1 MC mnohohranná větší 4.9/8.2 B 2 MC mnohohranná menší 2.1/2.0 C 2 MC hlavatá 7.9/5.3 D 3 MC hlavatá 2.5/4.0 E 4 MC hákovitá 3.6/3.1 F 5 MC hákovitá 2.3/3.1 G mnohohranná větší člunkovitá 4.6/4.2 H mnohohranná větší mnohohranná menší 2.6/3.1 Laterální pohled Mediální pohled 177
Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] M hlavatá hákovitá 1.5/1.6 Laterální pohled Mediální pohled 19.2.8. Stav s totální náhradou poloha ZPI_EX Tab. 19.8 ZPI_EX - Rozložení kontaktního tlaku chrupavek Lokace chrupavky Kontaktní tlak Max.hod. 1 2 chrupavka na i 1 [x10 [MPa] 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] A 1 MC mnohohranná větší 4.3/6.2 B 2 MC mnohohranná menší 3.1/2.7 C 2 MC hlavatá 6.5/5.4 D 3 MC hlavatá 2.4/3.0 E 4 MC hákovitá 4.2/3.2 F 5 MC hákovitá 1.8/2.4 178
Lokace chrupavky 1 2 Max.hod. [MPa] Kontaktní tlak chrupavka na i 1 [x10 5 Pa] chrupavka na i 2 [x10 5 Pa] G mnohohranná větší člunkovitá 4.9/3.7 H mnohohranná větší mnohohranná menší 2.0/2.0 Laterální pohled Mediální pohled M hlavatá hákovitá 1.4/1.7 Laterální pohled Mediální pohled 179
19.3. Intenzita přetvoření 19.3.1. Fyziologický stav kortikální ní tkáň - poloha ZP_RD Obr. 19.1 ZP_RD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem Obr. 19.2 ZP_RD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem 19.3.2. Fyziologický stav kortikální ní tkáň - poloha ZP_UD Obr. 19.3 ZP_UD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem Obr. 19.4 ZP_UD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem 180
19.3.3. Fyziologický stav kortikální ní tkáň - poloha ZP_FL Obr. 19.5 ZP_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem Obr. 19.6 ZP_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem 19.3.4. Fyziologický stav kortikální ní tkáň - poloha ZP_EX Obr. 19.7 ZP_EX - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem Obr. 19.8 ZP_EX - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem 181
19.3.5. Stav s totální náhradou kortikální ní tkáň - poloha ZPI_RD Obr. 19.9 ZPI_RD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem Obr. 19.10 ZPI_RD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem 19.3.6. Stav s totální náhradou kortikální ní tkáň - poloha ZPI_UD Obr. 19.11 ZPI_UD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem Obr. 19.12 ZPI_UD - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem 182
19.3.7. Stav s totální náhradou kortikální ní tkáň - poloha ZPI_FL Obr. 19.13 ZPI_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem Obr. 19.14 ZPI_FL - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem 19.3.8. Stav s totální náhradou kortikální ní tkáň - poloha ZPI_EX Obr. 19.15 ZPI_EX - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled dorzálním směrem Obr. 19.16 ZPI_EX - intenzita přetvoření kortikální ní tkáně [-] pohled palmárním směrem 183