- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Podobné dokumenty
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Základy buněčné biologie

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Digitální učební materiál

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Digitální učební materiál

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Sada I 13 preparátů Kat. číslo


A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

prokaryotní Znaky prokaryoty

Prokaryotní a eukaryotní buňka

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

Zemědělská botanika. Vít Joza

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Martina Bábíčková, Ph.D

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Digitální učební materiál

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích kapalná voda, vodní pára a led.

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Biochemie varianta B/ 2016

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Mitóza a buněčný cyklus

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

Z Buchanan et al. 2000

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

Schéma rostlinné buňky

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Opakování pojmů z 6. ročníku

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

5. Důležitým biogenním prvkem obsaženým v nukleových kyselinách je: a) vápník b) draslík c) sodík d) fosfor

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Systematická biologie,její minulý a současný vývoj

Souhrnný test A. 3. c,d

Transkript:

Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna - tvořena především z celulózy (vlákniny) - význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) - funkce: řídí činnost všech organel, přenáší dědičné informace chromozomy - každý živočišný a rostlinný druh má v jádře určitý počet chromozomů ( např.člověk má 23 párů; kapr 104 párů ) - podle počtu chromozomů rozlišujeme 2 typy buněk: - tělní = somatické 1 / 8

- pohlavní = gamety -> tělní buňky = jsou diploidní (2n) => mají dvě sady chromozomů (samčí a samičí) -> pohlavní buňky = jsou haploidní(n) -> mají jednu sadu chromozomů vakuoly - charakteristické pro rostlinné buňky - na povrchu mají tonoplast - v mladé buňce ( na okrajích listů, kořenů, v nových listech) je větší počet mladých vakuol - ve staré buňce vakuoly postupně splývají a tvoří 1 centrální vakuolu - jsou vyplněny buněčnou šťávou, která obsahuje enzymy a ty se účastní látkových přeměn v buňce - v době sucha ztrácejí vodu => ochabují buněčné stěny => vadnutí rostlin mitochondrie - vypadají jako tyčinky, je jich několik set - na povrchu mají dvojitou biomembránu - probíhá zde buněčné dýchání => dochází k uvolňování energie => zajišťují dostatečné množství energie pro životní děje v buňce plastidy = buněčné organely obsahující rostlinná barviva - a) chloroplasty - obsahují chlorofyl = zelené barvivo, potřebné při fotosyntéze - b) chromoplasty - obsahují rostlinná barviva - jsou obsaženy v barevných částech rostlin (květ,plod) - např.: karotenoidy = červená barviva; xantofyly = žlutá barviva - c) leukoplasty = neobsahují barviva - jsou v kořenech a ve vnitřní části stonku 2 / 8

- funkce: ukládají se v nich živiny do zásoby (škrob, bílkoviny, tuky,...) Golgiho aparát = soustava měchýřků - probíhají zde biochemické reakce upravující látky určené k vyloučení z buňky => má vylučovací funkci endoplazmatické retikulum = membránový systém = stavební látky pro buňky - hladké = neobsahuje ribozomy, probíhá zde syntéza (tvorba) glykolipidů - hrubé = obsahuje ribozomy, probíhá zde syntéza (tvorba) buněčných bílkovin = stavební látky pro buňku cytoplazma = polotekutá tekutina - vyplňuje buňky a tvoří prostředí pro buněčné organely cytoskelet = buněčná kostra - je tvořen z mikrotubulů (mikroskop. tubiček ) a mikrofilamentů ( mikroskop. vlákna ) => mají schopnost se smršťovat a natahovat => dávají do pohybu cytoplazmu, zpevňují buňku, z mikrofibril se při dělení buňky tvoří achromatické vřeténko v buňce se mohou vyskytovat: - škrobová zrna obsahující škrob - buněčné inkluze ( vyplněny např. krystalky šťavelanu vápenatého -> dodávají křehkost rostlinám ) - kapénky tuků ( v buňkách semen olejnin ) 3 / 8

- silice ( vůně, pryskyřice,... ) -> vše to jsou produkty metabolismu Rozdíl mezi eukaryotickou a prokaryotickou buňkou: prokaryotická - mají jí bakterie, sinice být ) - má jednodušší stavbu: - povrch: cytoplazmatická membrána + buněčná stěna ( nemusí - vyplněná: cytoplazmou - uvnitř: - pouze jaderná hmota ( = 1 cyklický, do kliček stočený chromozom- DNA ) - ribozomy, plazmidy ( malé, kruhovité molekuly DNA) eukaryotická - mají jí rostlinné a živočišné buňky - vyplněná: cytoplazmou - stavba: - povrch: cytoplazmatická membrána + buněčná stěna ( nemusí být ) - uvnitř: - jádro; ribozomy umístěné na hrubém endoplazm. retikulum - mitochondrie, Golgiho aparát, cytoskelet, vakuoly (u rostlin.buňky a prvoků), endoplazm. retikulum hladké a plastidy ( u rostlin.buňky ) Rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou: rostlinná - povrch: buněčná stěna ( ochranná funkce, příjem živin, udává tvar ) a cytoplazmatická membrána - uvnitř: vakuoly, plastidy ( chloroplasty, chromoplasty, leukoplasty ) => autotrofní živočišná - povrch: nemá buněčnou stěnu, má cytoplazmatickou membránu 4 / 8

- uvnitř: nemá vakuoly a plastidy, má lizozómy ( obsahují trávící enzymy, typické pouze pro živočichy ) => heterotrofní Dělení buněk - dělení buněk probíhá ve 2 fázích: - karyokinéze = rozdělení jádra - cytokinéze = rozdělení zbytku buňky - typy dělení buněk: 1.a = přímé dělení 2. = nepřímé dělení 3.meióza = redukční dělení A = přímé dělené buněk - není zajištěno rovnoměrné rozdělení jaderné hmoty - uplatňuje se při rozmnožování prvoků a při množení nádorových buněk Mitóza = nepřímé dělení buněk - výsledkem jsou 2 somatické (tělní) buňky, které jsou diploidní (2n) -> mají stejný počet chromozomů jako buňka mateřská - probíhá ve 4 fázích: profáze metafáze 5 / 8

anafáze telofáze - profáze chromozomy začínají být viditelné ( = hmota chromozomů se smršťuje a spiralizuje ), rozpouští se jaderná membrána a jadérko a centrioly se posouvají na opačné póly jádra - metafáze tvoří se achromatické vřeténko ( z mikrofibril cytoskeletu ), chromozomy se připojují centromérami v ekvatoriální (rovníkové) rovině na vlákna achromatického vřeténka - anafáze chromozomy s podélně rozpůlí, poloviny chromozomů jsou přitahovány smršťováním vláken achromatického vřeténka k opačným pólům - telofáze probíhá cytokinéze, objevuje se jaderná membrána a jadérko, chromozomy přestávají být viditelné, tvoří se cytoplazmatická přepážka mezi jádry => vznikají 2 somatické buňky (2n) a mají stejný počet chromozomů jako buňka mateřská Meióza = redukční dělení - dochází ke snižování počtu chromozomů v buňce na polovinu -> vznikají 4 gamety ( pohlavní buňky ), které jsou 6 / 8

haploidní (n) - probíhá ve 2 mitotických dělení za sebou redukční dělení: - profáze I. - metafáze I. - anafáze I. chromozomy se nepůlí, k opačným pólům achromatického vřeténka jsou střídavě přitahovány celé => dochází ke snižování počtu chromozomů v jádře nově vznikajících dceřiných buněk na polovinu - telofáze I. vznikají 2 haploidní buňky redukční dělení: - profáze II. vstupují 2 haploidní buňky - metafáze II. - anafáze II. 7 / 8

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Buňka a dělení buněk - maturitní otázka z biologie - telofáze II. vznikají 4 haploidní buňky Více studijních materiálů na Studijni-svet.cz. Navštivte také náš e-shop: Obchod.Studijni-svet.cz. 8 / 8