Magistrát města Plzně Odbor správy infrastruktury Vývoj hospodářství města Plzně Črvn 211
Vývoj nrgtické Vývojj nrgttiické hospodářsttvíí městta Pllzně Obsah 1. Úvod... 2 2. Enrgtika v ČR... 2 3. Enrgtické... 3 4. Spotřba primárních nrgtických zdrojů... 4 5. Struktura trhu... 6 6. Vývoj nrgtiky města... 12 6.1. Elktronrgtika... 12 6.2. Plynárnství... 15 6.3. Tplárnství... 17 6.4. Ostatní nrgi... 19 7. Vývoj cn... 21 7.1. Elktrická nrgi... 22 7.2. Zmní plyn... 24 7.3. Tplo z SCZT... 25 8. Trndy a prspktivy dalšího vývoj... 26 9. Porovnání indikativních cílů Státní nrgtické koncpc s stavm hospodářství města... 38 1. Závěr... 39 Zpracovala: Ing. Ladislava Vaňková črvn 211 1
Vývoj nrgtické 1. Úvod Dobř fungující nrgtika j jdnou z prioritních podmínk každého hospodářství, nboť toto odvětví jako jdno z nosných systémů spolčnosti, má podstatný dopad na všchny oblasti konomiky. Za posldních 2 lt prošlo nrgtické hospodářství njn města Plzně, al i clé ČR, zásadními kvantitativními, strukturálními a kvalitativními změnami. Z hldiska vývojových trndů s jdná zjména o snižování nrgtické náročnosti, prosazní větší zdrojové divrzifikac (v prospěch kologičtějších zdrojů), zlpšní kologických paramtrů a v nposldní řadě o změnu systémových podmínk fungování hospodářství směrm k postupnému vytvářní trhu s nrgií (libralizac systému). Za toto období došlo také k významným lgislativním změnám. Nový právní rámc pro oblast nrgtiky byl vytvořn souborm zákonů a vyhlášk vydaných v ltch 2 a 21 (nrgtický zákon č. 458/2 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v nrgtických odvětvích, zákon o hospodařní nrgií č. 46/2 Sb., apod.), ktré byly od té doby několikrát novlizovány tak, aby došlo k jjich harmonizaci s lgislativou Evropské uni a s požadavky vyvolanými vývojm tržního prostřdí. Pro spolhlivé a bzpčné dodávky nrgií v souladu s zásadami udržitlného rozvoj j třba vytvořit základní rámc. Tím j bzsporu úzmní nrgtická koncpc, a to ať již na úrovni státu, kraj či obc. Enrgtická koncpc města musí být odvozna od stratgických cílů a vývoj nrgtické politiky státu, přičmž z dlouhodobých trndů j patrné, ž harmonizac spolčné politiky EU j nzbytná, nboť v všch síťových nrgtických odvětvích narůstá vzájmná závislost a propojnost jdnotlivých národních systémů. 2. Enrgtika v ČR Čská rpublika patří v rámci Evropské uni mzi první tři změ s vysokou nrgtickou nzávislostí. Enrgticky soběstačná j Čská rpublika zjména díky zásobám uhlí. Podl Čské gologické služby j v těžbních lokalitách ČR 26 milionů tun vytěžitlných zásob črného uhlí a 863 milionů tun vytěžitlných zásob hnědého uhlí. Dalších zhruba 9 milionů tun hnědého uhlí j vázáno úzmně kologickými limity. V roc 29 bylo v ČR vytěžno 11 milionů tun črného a 46 milionů tun hnědého uhlí. V roc 21 byla zastavna těžba lignitu a po 13 ltch byla také ukončna výroba hnědouhlných brikt. Jako většina států světa j Čská rpublika zcla závislá na zahraničních dodávkách ropy a zmního plynu. Zmního plynu s ročně dováží nclých 1 miliard m 3, z toho 75 % z Ruska a zbylá část z Norska. Vyzkoušna byla i připravnost ČR na výpadk dodávky této stratgické suroviny, když v ldnu 29 došlo k přrušní dodávky zmního plynu na dva týdny. Tnto výpadk dodávky prokázal, ž plynárnská soustava ČR j schopná s vypořádat i s dlouhodobým přrušním dovozu zmního plynu uprostřd zimy. Kapacita podzmních zásobníků j 2,5 miliard m 3 a počítá s s jjím dalším navyšováním. Elktrické nrgi s v ČR v roc 29 vyrobilo 82 25 GWh, z toho naprostá většina v parních a jadrných lktrárnách. Na clkové výrobě lktrické nrgi s parní lktrárny podíljí 62,8 % a jadrné 33,1 %. Obnovitlné nrgtické zdroj zajistily zbývajících 4,1 %. Z clkové výroby lktrické nrgi j vyvážno nclých 18 %. Z obnovitlných zdrojů nrgi mají njvětší podíl na clkové výrobě lktřiny vodní lktrárny, tn v roc 29 činil 3,6 %. Tnto způsob výroby lktrické nrgi j v podmínkách Čské rpubliky limitován povětrnostními podmínkami. Hydronrgtický potnciál j v současnosti z vlké části využit. Větrné lktrárny vyrobily v roc 22 pouz 2 GWh lktřiny, v roc 29 už 288 GWh. I přs tnto výrazný růst dosáhl podíl větrné nrgi nclých,4 % clkové výroby lktrické nrgi. Solární (fotovoltaické) lktrárny s v roc 29 na clkové výrobě lktrické nrgi podílly,11 %. Výrazný rozvoj solárních lktrárn nastal v roc 29 a zjména v roc 21 v důsldku dotovaných výkupních cn. K 1. ldnu 28 byl instalovaný výkon pouz 3,4 MW. K konci listopadu 21 dosáhl instalovaný výkon 1 394 MW. Clková kapacita solárních lktrárn tak již přvyšuj výkon njvětší parní lktrárny Prunéřov 2 (1 5 MW) a přibližuj s kapacitě jadrné lktrárny Dukovany (1 83 2
Vývoj nrgtické MW). Využití instalovaného výkonu solárních lktrárn j však vlmi nízké a nmůž v žádném případě parní a jadrné lktrárny nahradit. (Zdrojm výš uvdných údajů j Čský statistický úřad.) 3. Enrgtické Enrgtické j tvořno třmi subsystémy (lktronrgtika, plynárnství a tplárnství), ktré zajišťují přvážnou většinu nrgtických potřb města. V současné době v oblasti lktronrgtiky zajišťuj dodávku lktrické nrgi spolčnost ČEZ, a.s.; v oblasti výroby jsou hlavními zdroji kognrační jdnotky spolčností Plzňská tplárnská, a.s. (dál jn PT), Plzňská nrgtika, a.s. (dál jn PE), Vodárna Plzň, a.s., RWE Enrgi, a.s. (dál jn RWE) a Vězňská služba ČR věznic Bory, dál pak 12 malých vodních lktrárn a nově též fotovoltaické lktrárny. V oblasti plynárnství zajišťuj dodávku zmního plynu spolčnost RWE a v oblasti tplárnství zajišťují zásobování města tplnou nrgií spolčnosti PT a PE. Struktura spotřby jdnotlivých druhů nrgi na úzmí města Plzně j patrná z násldujícího grafu. Podíl jdnotlivých druhů nrgi na clkové spotřbě nrgi v Plzni (rok 21) graf 1 28,59%,6% 1,1%,95% 37,43% 31,76%,13% Podíl OZE (vč. AP) Podíl TP Podíl CZT Podíl TO Podíl ZP Podíl EL Podíl LPG V současné době, kdy v oblasti nrgtiky dochází k clé řadě významných změn, jako j např. ndostatk hnědého uhlí pro tplárnství a s tím spojná otázka prolomní těžbních limitů, či problémy v oblasti jadrné nrgtiky, ktrá úzc souvisí s soběstačností v dodávkách lktrické nrgi a nbo tolik diskutované otázky využívání obnovitlných zdrojů nrgi a návazné změny v lgislativě, j třba na tyto změny ragovat. Stál víc s v popřdí zájmu ocitá zajištění bzpčného chodu spolčnosti v krizových situacích, a tdy i klíčová otázka rozvoj síťové nrgtiky. V této souvislosti nlz nvzpomnout problmatiku Smart Grids a jjí využití v podmínkách města (viz kapitola 8). Pro úspěšné fungování hospodářství města j třba všchny výš uvdné změny sldovat, vyhodnocovat a uvádět do prax. To j vlmi obtížné a bz systmatické koncpční prác spcializovaných pracovníků prakticky nmožné. Město Plzň má k tomuto účlu zřízné 3
Vývoj nrgtické spcializované pracoviště v rámci Odboru správy infrastruktury Magistrátu města Plzně, ktré mimo jiné zajišťuj výkon státní správy v přnsné působnosti vyplývající z zákona o hospodařní nrgií. 4. Spotřba primárních nrgtických zdrojů Přstož primární nrgi j dfinována jako nrgi dostupná v přírodních zdrojích, ktrá nprošla transformačním procsm, pro účly nrgtické statistiky j jako primární nrgtický zdroj uvažován souhrn tuzmských nbo dovzných nrgtických zdrojů vyjádřných v nrgtických jdnotkách (tj. např. za prvotní lktřinu j považováno saldo dovozu a vývozu lktřiny). Při úvahách o budoucím spolhlivém krytí poptávky po nrgtických zdrojích j nutno vycházt z dostupnosti primárních nrgtických zdrojů. Na úzmí města Plzně j z primárních zdrojů využíváno přdvším hnědé uhlí, dál pak zmní plyn, v vlmi omzné míř kapalná a ostatní tuhá paliva a v posldních ltch s začínají prosazovat obnovitlné zdroj nrgi. Struktura clkové spotřby primárních zdrojů v roc 21 graf 2,% 2,74%,76% 12,76% ČU,64%,4% HU bz CZT HU z CZT KOKS bz CZT KOKS z CZT 2,34%,%,61% 64,81% TO ZP LPG AP OZE EL (saldo dov ozu a v ýv ozu),4% Struktura clkové spotřby primárních zdrojů na úzmí města Plzně j patrná z grafu 2. Njvětší podíl na spotřbě primárních zdrojů v roc 21 mělo hnědé uhlí spálné v plzňských tplárnách. Tn dosáhl téměř 65 % na clkové spotřbě primárních paliv v městě, zatímco podíl tuhých paliv spálných v ostatních zdrojích v Plzni ndosáhl ani 1% clkové spotřby primárních zdrojů města. Stjně npatrný j i podíl kapalných paliv, ktrý s pohyboval hluboko pod hranicí 1 %. Významněji s na clkové spotřbě primárních zdrojů v městě podílí už jn zmní plyn, ktrý přdstavuj cca 2 % z clkového objmu, a v posldních ltch stál víc s prosazující obnovitlné zdroj nrgi. Jjich podíl na clkové struktuř spotřb primárních zdrojů v Plzni trval rost a v roc 21 s pohyboval na úrovni 13 %. Njvýznamněji s na využití obnovitlných zdrojů nrgi v Plzni podílí spolčnost Plzňská tplárnská, a.s., kd spálná biomasa v roc 21 přdstavovala cca 24 % z clkového palivového 4
Vývoj nrgtické mixu tplárny (téměř 76 % HU, minimálně jště ZP a altrnativní palivo). Složní paliv používaných k výrobě tpla a lktřiny v clé soustavě CZT j patrné z grafu 3. Podíl primárních paliv na výrobě nrgi v SCZT v roc 21 graf 3 hnědé uhlí 83,84% biomasa 15,6% plynná paliva,33% Ostatní,56% kapalná paliva,5% tuhé altrnativní palivo,18% Z ostatních obnovitlných zdrojů nrgi (vč. altrnativních) j v Plzni využíván zjména bioplyn na čistírně odpadních vod, a nrgi prostřdí, kd s jdná přdvším o využití tplných črpadl. Dál j v městě využívána vodní nrgi získávaná prostřdnictvím malých vodních lktrárn, nrgi slunc, ať už s jdná o jjí přímou přměnu v lktřinu pomocí fotovoltaických lktrárn nbo v tplo zachycné v tplovodních kolktorch, a biomasa spalovaná v malých lokálních kotlích. Dalším zdrojm obnovitlné nrgi v Plzni j nrgtické využití odpadů. Dtailní rozdělní obnovitlných zdrojů nrgi j patrné z grafu 4. Podíl jdnotlivých druhů OZE v Plzni (GJp) graf 4 dřvní štěpka (CZT) 91,9% nrgi prostřdí(tč) 1,9% Ostatní 4,2% bioplyn 2,% dřvo,6% vodní nrgi 1,4% slunční nrgi 1,1% odpady 1,% 5
Vývoj nrgtické 5. Struktura trhu Z primárních paliv a nrgií s vyrábí přdvším lktrická nrgi a tplo. Elktrická nrgi j v Plzni vyráběna přdvším v kognračních jdnotkách místních tplárn spalováním zjména hnědého uhlí, vnt. dřvní štěpky. Dalšími zdroji, ktré s podíljí na produkci lktrické nrgi v městě, jsou kognrační jdnotky na bioplyn v čistírně odpadních vod, malé kognrační jdnotky na zmní plyn, malé vodní lktrárny a fotovoltaické lktrárny. Jjich podíl na clkové výrobě lktrické nrgi j patrný z grafu 5. Vlký podíl na výrobě lktřiny mají obnovitlné zdroj, jdná s zjména o dřvní štěpku (v kognračních zdrojích CZT), bioplyn a nrgii vody a slunc. Z clkové spotřby primární obnovitlné nrgi v městě s na výrobě lktrické nrgi podílí cca 38 %. Výroba lktrické nrgi v městě Plzni graf 5 KG zdroj CZT 95,8% Ostatní 4,2% MVE 1,3% FV 1,% KG bioplyn 1,% KG zmní plyn,9% Také tplná nrgi j v Plzni vyráběna zjména v kognračních jdnotkách napojných na soustavu cntrálního zásobování tplm. Kromě dodávk tpla z CZT j vytápění a ohřv tplé vody v Plzni zajišťován na bázi zmního plynu, v omzné míř též z tuhých a kapalných paliv a v posldních ltch rovněž z obnovitlných zdrojů nrgi (na výrobě tpla s obnovitlné zdroj nrgi podílí cca 11 %). Strukturu spotřby primárních paliv a nrgi na výrobu tpla v Plzni ukazuj graf 6. Podíl paliv a nrgií na produkci tpla v Plzni graf 6 KOKS bz CZT TO,7%,14% ZP 41,41% HU z CZT 45,17% HU bz CZTČU 1,17%,1% OZE z CZT (štěpka) 1,5% AP,66% LPG,8% OZE bz CZT,79% 6
Vývoj nrgtické Struktura trhu s nustál vyvíjí. Na jdné straně dochází k výraznému nárůstu spotřb paliva a nrgi vlivm zvyšování životní úrovně obyvatlstva či rozvojm průmyslu a obchodu, na druhé straně j stál větší důraz kladn na snižování nrgtické náročnosti budov a zřízní, na hospodárnější využívání nrgi u spotřbitlských systémů a na zvyšování nrgtické fktivnosti při výrobě. Porovnání spotřby nrgi v Plzni graf 7 rok 27 rok 21 1 1 GJ 1 1 1 1 OZE (vč. AP) TP CZT TO ZP EL LPG Njvětší podíl na spotřbě nrgi má bzsporu průmysl. Struktura spotřby nrgi v městě Plzni s za posldních několik lt prakticky nmění. Víc jak 45% podíl na clkové spotřbě nrgi má, obdobně jako v clé ČR, průmysl. Sktor bydlní s na ní podílí téměř 32 % a 22% podíl tvoří trciární sféra. Konkrétní podíly ukazuj graf 8. Struktura spotřby nrgi v Plzni za rok 21 graf 8 doprava,7% změdělství,3% průmysl 45,4% trciální sféra 22,% bytová sféra 31,6% Struktura spotřby paliv a nrgi v Plzni v roc 21 bytová sféra trciární sféra průmysl doprava změdělství 1% 8% 6% 4% 2% % tuhá kapalná plynná tplná lktrická OZE 7
Vývoj nrgtické Přstož v Plzni (stjně jako v clé Čské rpublic) končná spotřba lktrické nrgi nustál stoupá, poměr mzi spotřbou domácností a výroby zůstává v posldních ltch téměř strvalý (cca 83 % výroba a 17 % domácnosti viz graf 9). Rozvoj výroby má za násldk zvyšování životní úrovně obyvatlstva, což s projvuj v vybavnosti domácností, a tdy i v spotřbě lktrické nrgi. Na druhé straně nlz pominout snahy o zavádění nrgticky úsporných opatřní. Také hospodářská kriz významně ovlivnila spotřbu lktrické nrgi zjména v roc 29, kdy s spotřba propadla až na úrovň 87 % přdšlého roku. Již v roc 21 j však patrný opětovný nárůst spotřby lktřiny (viz graf 1). Spotřba lktřiny v Plzni graf 9 domácnosti výroba a provoz 1% 8% 6% 4% 2% % 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Spotřba lktřiny v Plzní v GWh graf 1 domácnosti výroba a provoz 1 1 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 8
Vývoj nrgtické Podívám-li s na končnou spotřbu plynných paliv (v Plzni zastoupných zmním plynm), zjistím, ž podíl domácností na jjich clkové spotřbě v městě činí 34 %. Njvíc plynu, obdobně jako u lktřiny, spotřbuj průmysl. Jho spotřba j asi 44 % z clkové spotřby plynných paliv v Plzni. Trciární sféra s na této spotřbě podílí méně nž polovina průmyslu, tdy cca 21 %. Zandbatlné množství plynu s spotřbuj v oblasti změdělství. Podíl jdnotlivých sfér na spotřbě plynných paliv v Plzni zůstává v průběhu lt téměř nměnný, a to i přs různé výkyvy v clkové spotřbě zmního plynu v jdnotlivých ltch. U zmního plynu stjně jako u lktřiny platí, ž v Plzni j struktura končných odběratlů obdobná jako v clé ČR. průmysl 44% Struktura spotřby zmního plynu v Plzni v roc 21 změdělství 1% bytová sféra 34% graf 11 trciální sféra 21% Spotřba zmního plynu v Plzni v GJ p 7 6 5 4 3 2 1 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 bytová sféra průmysl trciální sféra změdělství V Plzni j tplná nrgi vyráběna přdvším v zdrojích CZT. Spotřba tpla j bzsporu dána přdvším tplotním průběhm zimního období, al projvuj s zd i vliv nrgticky úsporných opatřní, jjichž zavádění s začíná významně prosazovat. V roc 21 bylo soustavou CZT odběratlům dodáno cca 4,5 PJ tpla, přičmž 39 % dodávky bylo uskutčněno do bytové sféry, 31 % do sféry trciární a 3 % do oblasti průmyslu. Na výrobě tohoto tpla s z téměř 84 % podíllo hnědé uhlí, z 16 % biomasa a jako podpůrná a stabilizační paliva byly užity zmní plyn a topný olj. 9
Vývoj nrgtické Struktura spotřby tpla z CZT v roc 21 graf 12 prům ysl 3% bytová sféra 39% trciální sféra 31% Spotřba tpla z CZT v Plzni GJ 6 5 4 3 2 1 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 bytová sféra trciální sféra průmysl Na násldujících grafch 13 až 15 j patrná struktura spotřby ostatních primárních paliv a nrgií v Plzni. Spotřba tuhých paliv v městě, bz uvažování uhlí spálného v místních tplárnách, j vlmi malá. Většinou s jdná o hnědé uhlí, okrajově pak koks a črné uhlí. Toto palivo j využíváno přdvším v lokálních kotlích na tuhá paliva z 88 % v bytové sféř a z 11 % v sféř trciální. V změdělství jsou tuhá paliva využívána jn npatrně (1 %), což j dáno zjména malým zastoupním změdělských subjktů v městě. Struktura spotřby tuhých paliv v Plzni v roc 21 graf 13 trciální sféra 11% průmysl % změdělství 1% bytová sféra 88% 1
Vývoj nrgtické Také kapalná paliva jsou v Plzni využívána v omzném množství. Njvýznamnější podíl na spotřbě kapalných paliv v městě má bzsporu doprava. V městských dopravních prostřdcích s spotřbovává nafta, ktrá činí 8 % vškré spotřby kapalných paliv v městě. Významněji jsou kapalná paliva využívána již pouz v trciální sféř, kd spotřba LTO, TTO a nafty přdstavuj cca 19% podíl na spotřbě těchto paliv v městě. Struktura spotřby kapalných paliv v Plzni v roc 21 změdělství 1% bytová sféra % trciální sféra 19% průmysl % graf 14 doprava 8% Z ostatních primárních paliv a nrgií jsou v Plzni významněji využívány jště obnovitlné zdroj nrgi. Jdná s přdvším o dřvní štěpku zpracovávanou v cntrálním zdroji Plzňské tplárnské, a.s. a bioplyn produkovaný na čističc odpadních vod. Dalšími obnovitlnými zdroji nrgi, ktré jsou v Plzni k dispozici, jsou vodní nrgi z malých vodních lktrárn, nrgi prostřdí využívaná přdvším prostřdnictvím tplných črpadl, solární nrgi zachycovaná tplovodními kolktory či fotovoltaickými panly a v nposldní řadě také nrgi získávaná z odpadů (významnější využití s přdpokládá od roku 215). Všchny tyto formy nrgi jsou využívány přdvším v trciální sféř a v mnším měřítku v domácnostch. V ostatních sférách njsou tyto nrgi prakticky využívány. Struktura spotřby obnovitlných zdrojů nrgi v Plzni v roc 21 graf 15 průmysl,7% bytová sféra 2,61% trciální sféra 97,31% 11
Vývoj nrgtické 6. Vývoj nrgtiky města Prvotním cílm nrgtické politiky j zajistit optimální dodávky nrgi pro stávající odběratl i pro rozvoj úzmí při dosažní maximální fktivnosti při výrobě a distribuci nrgi. Současně j třba spotřbitlům poskytnout možnost nakupovat lktrickou nrgii, plyn, apod. za dostupné cny. Mzi další nopomnutlné cíl koncpčního přístupu k nrgtic patří maximální využívání kombinované výroby tpla a lktřiny v stávajících zdrojích a podpora budování nových kognračních zdrojů (i mnšího výkonu). Při tom všm j vlmi důlžité rspktovat ochranu životního prostřdí, což znamná zjména snižování nrgtické náročnosti odběratlských zařízní, snižování misní zátěž, a v nposldní řadě také větší využívání altrnativních druhů nrgi. Město Plzň přistupuj k nrgtic koncpčně již od 8. lt minulého stoltí, kdy byla zpracována řada koncpčních dokumntů, ktré s zabývaly komplxním řšním způsobu a rozsahu zásobování města tplm. Komplxní přístup k nrgtic (zahrnující všchny druhy nrgi) byl započat v roc 1998 pořízním gnrlu nrgtiky. Na tn navázala Úzmní nrgtická koncpc města Plzně zpracovaná v souladu s novým zákonm o hospodařní nrgií č. 46/2 Sb., ktrá nastolila jasný rámc nrgtické politiky města a nadfinovala hlavní záměry a cíl města na poli nrgtiky. Od té doby jsou na spcializovaném pracovišti Magistrátu města Plzně každoročně shromažďována nrgtická data, ktrá umožňují sldovat a vyhodnocovat stav nrgtiky v městě, odhadovat vývojové trndy a tím minimalizovat možná rizika. Analýza dat dává jasný obrázk o stavu hospodářství v Plzni. 1% 8% 6% 4% 2% % Podíl paliv a nrgií na clkové spotřbě v Plzni 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 graf 16 EL CZT OZE AP LPG ZP TO KOKS HU ČU 6.1. Elktronrgtika Město Plzň j zásobováno lktrickou nrgií z nadřazných soustav 4 kv (transformovna Chrást a Přštic) a 22 kv (transformovna Přštic) přs napájcí soustavu 11 kv. Dostupnost lktrické nrgi j prakticky v všch zastavěných částch města. Pro zvyšování spolhlivosti dodávky lktrické nrgi jsou modrnizovány staré a budovány nové trafostanic 11/22 kv. V roc 21 byla na úzmí města Plzně do provozu uvdna nová TR 11/22 kv Črnic, ktrá napájí průmyslovou a obchodní zónu v okolí dálnic D5 a ktrá tak zvyšuj spolhlivost zásobování l. nrgií jižních částí města. V současné době probíhá projktová příprava výstavby nové TR 11/22 kv ELU III, ktrá nahradí stávající trafostanici v arálu bývalé Škoda a ktrá umožní spolhlivé připojní nových odběrů a zdrojů v tomto průmyslovém arálu. V návaznosti na tnto záměr s připravuj kablová trasa pro kably VVN 11 KV mzi TR ELU III a plánovanou TR Nová Hospoda. Dál pokračuj postupná unifikac rozvodů v městské čtvrti Bory. Zvyšující s životní úrovní obyvatlstva a stál progrsivnější vybavování domácností, kancláří a podniků lktrickými spotřbiči a tchnikou využívající lktrickou nrgii má za důsldk nustálý nárůst spotřby lktrické nrgi v městě. Vývoj spotřby lktřiny na úzmí města od roku 2 j znázorněna na grafu 17. 12
Vývoj nrgtické Vývoj spotřby EL [MWh] graf 17 1 5 1 95 889 722 967 849 971 366 1 2 475 942 71 9 85 8 75 73 424 733 276 736 323 781 811 567 875 386 7 65 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 V Plzni s však lktřina njn spotřbovává, al též vyrábí. Clkový instalovaný výkon v výrobnách lktrické nrgi na úzmí města j 254 MW (z toho malé vodní lktrárny cca 2 MW a ostatní OZE 9 MW ). Struktura výroby lktrické nrgi j patrná z grafu 18. Výroba lktřiny v Plzni [MWh] graf 18 kognrac 98,4% MVE kognrac FV větrné l. MVE 1,12% FV,84% větrné l.,% Přvážnou většinu výroby lktrické nrgi v městě produkují zdroj dvou tplárn provozované spolčnostmi Plzňská tplárnská, a.s. a Plzňská nrgtika, a.s. Obě tplárny mají uzavřnu smlouvu s ČEPS o poskytování podpůrných služb. Tato služba umožňuj provozovatli přnosové soustavy řídit výkon gnrátoru tplárn dl potřby, a tím zajistit spolhlivý provoz lktrizační soustavy Čské rpubliky. Hlavním přínosm pro poskytovatl podpůrných služb j zvýšní přidané hodnoty vyrobné lktrické nrgi. Jinými slovy, kromě tržb za dodávku silové nrgi mají tplárny navíc i zisk za poskytnuté podpůrné služby. Díky poskytování těchto služb nní na tplárnách vyráběno maximální dosažitlné množství lktřiny, al pouz takové množství, ktré potřbuj provozovatl nadřazné lktrizační soustavy jako součást systémových služb pro zabzpční spolhlivého provozu soustavy. Výroba lktrické nrgi proto nmá v jdnotlivých ltch ustálný charaktr a vykazuj odchylky. Vlmi zajímavá a pro město Plzň příznivá okolnost j možná soběstačnost Plzně v dodávkách lktřiny, tdy skutčnost, ž vyrobná lktrická nrgi v Plzni pokryj spotřbu města. Vzmm-li v úvahu, ž clkový instalovaný výkon v lktric j v městě 254 MW a maximální hodnota odběru j 158 MW, j zřjmé, ž v případě krizových situací (např. clostátního blackoutu) by Plzň byla, za graf 5 graf 6 13
Vývoj nrgtické jistých podmínk, schopna ostrovního provozu. Již v roc 21 byl v Plzni ostrovní provoz úspěšně odzkoušn. Do ostrovní soustavy by lktrickou nrgii dodávaly oba vlké kognrční zdroj na úzmí města (Plzňská tplárnská, a.s. a Plzňská nrgtika, a.s.). Navíc v současné době v Plzňské nrgtic, a.s. probíhá výstavba nového zařízní, ktré by umožnilo i tzv. start z tmy (po úplném kolapsu lktrizační soustavy). Tnto fakt lz hodnotit jako vlmi pozitivní. V této souvislosti j třba říci, ž loňský rok byl, co s týká pokrytí spotřby lktřiny výrobou, výjimkou, nboť výroba lktřiny na úzmí města pokryla pouz 83 % spotřby, to však bylo způsobno omzním výroby lktrické nrgi z důvodu ndostatku hnědého uhlí (víc v kapitol 8). Porovnání výroby a spotřby lktrické nrgi v městě j patrné z násldujícího grafu 19. Porovnání produkc l. n. na úzmí města s jho spotřbou graf 19 MWh 1 2 1 8 6 4 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 výroba l. n. v Plzni Spotřba l.n v městě [MWh] Významným spotřbičm lktrické nrgi v městě j bzsporu vřjné osvětlní. Plzň má v svých ulicích 18 216 ks světlných míst a na nich 19 756 ks svítidl (stav k 31. 12. 21). Clkový lktrický příkon vřjného osvětlní činí 2,77 MW, přičmž roční spotřba lktrické nrgi na vřjné osvětlní v roc 21 byla 11 357 MWh. Vlivm osazování úspornějších svítidl klsá v průběhu lt měrná spotřba lktrické nrgi na světlný bod, ta v roc 21 činila 575 kwh a měrný příkon byl 14 W na svítidlo. V tomto roc bylo vřjné osvětlní v provozu 41 hodin. Vývoj spotřby lktrické nrgi na vřjné osvětlní j podrobněji ukázán v grafu 2. Vřjné osvětlní graf 2 MWh 12 5 12 11 5 11 1 5 1 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 68 66 64 62 6 58 56 54 52 kwh/světlný bod Spotřba EL na VO [MWh] Měrná spotřba [kwh/světlný bod] 14
Vývoj nrgtické 6.2. Plynárnství Zmní plyn j do Plzně dopravován systémm vysokotlakých plynovodů, kd j v rgulačních stanicích upravován tlak plynu. Rozvody po městě jsou buď nízkotlaké (tlak plynu vyhovuj podmínkám provozu plynových spotřbičů a nmusí s dál upravovat) nbo střdotlaké. V případě připojní na střdotlaký rozvod si musí odběratl zajistit vlastní rgulátor, ktrým s upravuj tlak plynu na hodnotu nutnou pro bzproblémový provoz spotřbičů. Výhodou střdotlakých rozvodů j vyšší kapacita a pružnost sítě. V roc 21 proběhla v městě clková rkonstrukc střdotlaké RS Plzň nad Týncm, ostatní RS zůstaly bz změn. K většímu připojování odběratlů došlo v lokalitách Bručná a Črnic. Zdroj: http://www.rw-gasnt.cz/ V Plzni pokrývá soustava rozvodu plynu většinu úzmí města. Dodávku plynu zd zajišťuj spolčnost RWE Enrgi, a.s. Spotřba zmního plynu v Plzni zaznamnala v posldních dsti ltch značných výkyvů (viz graf 21). Zpočátku byl trnd spotřby vzrůstající, což bylo dáno přdvším dokončující s plynofikací okrajových částí města. V dalších ltch pak spotřba plynu klsá. Hlavní příčinu lz spatřit přdvším v nárůstu cny ropy, a tím násldně i zmního plynu (spotřba nrgi v městě s přlévá z jdnoho média na druhé, v Plzni konkrétně z zmního plynu přdvším na tplo z CZT). Další příčinou snižování končné spotřby j snaha o úspory nrgi, zjména využitím modrnějších a účinnějších kotlů, zatplním budov, zavdním manažrství v budovách apod. V roc 27 dochází vlivm rozvoj bydlní (výstavba RD v okrajových částch města) a podnikatlského sktoru (výstavba v rozvojových zónách města) k skalaci spotřby zmního plynu v městě. Avšak v roc 28 nastává hospodářská rcs, což s projvuj též poklsm spotřby zmního plynu. Vliv hospodářské rcs na odběr zmního plynu s plně projvil v roc 29. Opětovný nárůst spotřby zmního plynu v roc 21 odráží normalizaci stavu čského hospodářství. 15
Vývoj nrgtické Vývoj spotřby ZP [tis. m 3 ] graf 21 16 14 12 1 8 6 4 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Vliv na spotřbu zmního plynu v sldovaném období mají bzsporu i výkyvy vnkovních tplot. Jak s tnto vliv projvuj ukazuj graf 22, kd rok 2 byl brán jako rfrnční a hodnoty ostatních lt jsou vztažny k tomuto roku. Oranžová křivka ukazuj průběh absolutních spotřb zmního plynu, zlná pak průběh dnostupňů, tdy průběh změn vnkovních tplot k rfrnčnímu roku. Žlutá křivka přdstavuj spotřbu zmního plynu po očistění od vlivu klimatických změn. Porovnání D a odb ěrů ZP v jdnotlivých ltch graf 22 13% 12% 11% 1% 9% 8% 7% 6% 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 D ZP přpočtný ZP na normový rok Čská rpublika nmá vlké zásoby zmního plynu, vlastní těžba s na clkové spotřbě podílí nclým 1 %. Proto musí zmní plyn nakupovat u zahraničních producntů. Díky vhodné gografické poloz j však Čská rpublika významným tranzitérm zmního plynu do západovropských zmí. Přs naš úzmí proudí významné množství zmního plynu určné pro zásobování SRN a Franci. Po dlouhá léta bylo jdiným dodavatlm Rusko. V zájmu posílní bzpčnosti a spolhlivosti dodávk bylo po roc 199 rozhodnuto o divrzifikaci zdrojů plynu a přpravních cst. Od roku 1997 j na základě uzavřného kontraktu zajištěna dodávka zmního plynu i z jiných nalzišť, konkrétně z Norska. V současné době s ralizují a jsou připravována další opatřní, ktrá posílí nzávislost Evropy i ČR na stávající tras plynu z Ruska. Jsou to například svrní a jižní přpravní csty, trminály na dovoz zkapalněného plynu (například na ostrově Krk v Chorvatsku, kam bud dovážn plyn z Afriky a na svru Polska a Němcka pro dovoz plynu z dalších zdrojů). V městě Plzni s podíl zmního plynu na clkové spotřbě nrgi od roku 2 pohybuj od 17,8 do 23,5 %. V roc 21 činil tnto podíl 2,3%, tdy přibližně jdnu pětinu. J zřjmé, ž spotřba zmního plynu, jakožto paliva využívaného přdvším k vytápění, j silně ovlivněna výkyvy tplot v zimním období. Násldující graf 23 ukazuj mziroční změny spotřby zmního plynu v srovnání s klimatickými odchylkami. 16
Vývoj nrgtické 5, 4, 3, 2, 1,, -1, -2, -3, Mziroční změny graf 23 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 mziroční změna spotřby ZP mziroční klimatická odchylka 6.3. Tplárnství Tplárnství jako obor s začíná rozvíjt s vznikm soustav cntralizovaného zásobování tplm. Tyto soustavy s zdroji kombinované výroby lktřiny a tpla vznikly v ČR již v 3. ltch minulého stoltí. Kognrac, tdy spolčná kombinovaná výroba lktřiny a tpla (zkrácně KVET) umožňuj jdno z njfktivnějších využití primárních paliv. V důsldku jjího rozšiřování s snižuj spotřba primárních paliv na jdnotku vyprodukované nrgi, a to až o třtinu. Cntralizované zdroj zajišťují polovinu produkc tpla v ČR. V Plzni j soustava cntralizovaného zásobování tplm napájna z dvou kognračních zdrojů spolčností Plzňská tplárnská, a.s. a Plzňská nrgtika, a.s. Výroba tplné a lktrické nrgi j v těchto spolčnostch založna přdvším na spalování tuzmského hnědého uhlí. K stabilizaci a zapalování kotlů s používá zmní plyn. V obou cntrálních zdrojích j uskutčňována řada tchnických opatřní s cílm zlpšit tplnou účinnost clého výrobního zařízní. Kromě uhlí spaluj Plzňská tplárnská, a.s. též dřvní štěpku, čímž výrazně přispívá k kologizaci výroby lktřiny a tpla. Divrzifikac palivové základny j v současné době prioritou těchto zařízní, nboť ndostatk hnědého uhlí pro tplárny nabývá konkrétních rozměrů (tato problmatika j podrobněji řšna v kapitol 8). Také tyto okolnosti vdly Plzňskou tplárnskou, a.s. k rozhodnutí zbudovat nový zdroj tpla a lktřiny, ktrý byl uvdn do provozu v průběhu roku 21. Základním palivm j biomasa dodávaná v formě dřvní štěpky z lsní těžby a z odpadního dřva z dřvozpracujících provozů. Další složkou budou cílně pěstované nrgtické plodiny. Přdsoušní biomasy j zajišťováno ojdinělým zařízním, ktré dřvní štěpku zbavuj přbytčné vody jinak nvyužitlným odpadním tplm z spalin původních kotlů na tplárně.tzv. Zlný kotl má, při čistě kondnzačním provozu, lktrický výkon turbosoustrojí měřný na výstupu z blokového transformátoru min. 1,3 MW. Maximální tplný výkon, ktrý j možné vyvádět do soustavy CZT, j 15 MW t. Díky tomuto zařízní s v tplárně uštří 8 tun hnědého uhlí ročně, což znamná snížní produkc CO 2, kromě jiných misí, o víc nž 1 tun. Kromě tohoto zařízní využívá spolčnost Plzňská tplárnská, a.s. k výrobě tpla dva horkovodní, dva parní granulační a jdn parní fluidní kotl o clkovém výkonu 461 MW t. Spolčnost Plzňská nrgtika, a.s. provozuj cntrální zdroj s třmi nrgtickými bloky a dvěma záložními parními kotli o clkovém výkonu 47 MW t. V roc 29 uvdla spolčnost do provozu nové odsiřovací jdnotky, díky nimž s množství SO 2 vypouštěné do ovzduší snížilo o 7 %. V loňském roc tplárna zahájila výstavbu nového záložního zdroj o výkonu 22 MW, ktrý bud zajišťovat tzv. podpůrné služby pro provozovatl čské přnosové soustavy, spolčnost ČEPS. Tnto typ zdrojů slouží k zajišťování stability a bzpčnosti dodávk lktřiny a j zárukou rychlé dodávky lktřiny při totálním výpadku lktrizační soustavy, nboť plného výkonu dosáhn již po 2 minutách od spuštění. Umožňuj tak vlmi rychlé znovuobnovní zásobování lktřinou v mimořádných stavch spojných s rozpadm a obnovou lktrizační soustavy (tzv. start z tmy). Nový záložní zdroj Plzňské nrgtiky, a.s. bud sstávat z 3 dislových motorů (motorgnrátorů), ktré budou jako palivo využívat nízkosirnatý těžký topný olj (mazut). Jho dokonční s přdpokládá v ltošním roc. Plzňská nrgtika ( 17
Vývoj nrgtické V uplynulém roc bylo zbudováno i několik dsítk nových výměníkových stanic a s tím souvisjících horkovodů. Také do budoucna lz očkávat rozvoj soustavy CZT, zjména v nově zastavovaných úzmích. Plzňská nrgtika, a.s. zásobuj tplnou nrgií zhruba 3 % všch odběratlů v Plzni, zjména průmyslové podniky. Ostatní dodávky tpla z SCZT zajišťuj Plzňská tplárnská, a.s., ta dodává tplnou nrgi přdvším pro bytový sktor a trciální sféru. Obě výš uvdné spolčnosti zajišťují dodávku tplné nrgi spolhlivě a plynul bz přrušní (bz dlouhodobých ltních odstávk). Okruhy rozvodů obou tplárn jsou propojné, a mohou si tdy při odstávkách nbo poruchách vypomáhat. Kromě tpla na vytápění a ohřv vody j soustavou CZT odběratlům dodávána tplná nrgi také k absorpčnímu chlazní. V roc 21 bylo Plzňskou tplárnskou, a.s.na chlazní dodáno téměř 18 TJ tpla do zařízní o výkonu 6,32 MW ch. Dodávky tpla z soustavy CZT v průběhu lt 2 21 mají vclku vyrovnaný charaktr, v posldních ltch s snižující s tndncí (viz graf 24). J patrné, ž i přs nárůst počtu odběratlů (na příliv odběratlů má nsporný vliv i konomická příznivost dodávky tpla z CZT), absolutní spotřba tplné nrgi klsá, a to díky konomickému chování odběratlů (nrgticky vědomé chování odběratlů má za násldk snižování nrgtické náročnosti). Tisíc GJ 6 5 4 3 2 1 Spotřba tpla z CZT (GJ) - bz ztrát graf 24 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Stjně jako u plynu mají i na spotřbu tpla nsporný vliv výkyvy vnkovních tplot. Projvy tohoto vlivu zachycuj graf 25, přičmž rok 2 byl brán jako rfrnční a hodnoty ostatních lt jsou procntulně vztažny k tomuto roku. Sytě růžová křivka ukazuj průběh dodávky tpla, modrá pak průběh dnostupňů, tdy průběh změn vnkovních tplot k rfrnčnímu roku, a světl růžová křivka přdstavuj spotřbu tpla po očistění od vlivu klimatických změn. Porovnání D a odb ěrů CZT v jdnotlivých ltch graf 25 13% 12% 11% 1% 9% 8% 7% r.2 r.21 r.22 r.23 r.24 r.25 r.26 r.27 r.28 r.29 r.21 D odběry CZT přpočtné CZT 18
Vývoj nrgtické 6.4. Ostatní nrgi Kromě síťových form nrgi jsou na úzmí města Plzně využívány obnovitlné zdroj nrgi (zjména slunční nrgi, biomasa a nrgi prostřdí) a v mnší míř též nrgi z distribuovaných paliv (tuhých fosilních, kapalných a altrnativních). Využití obnovitlných zdrojů nrgi (OZE) s na úzmí města prosazuj stál intnzivněji. Při posuzování využití nrgi pocházjících z OZE j třba mít na zřtli, ž toto lz provádět vždy z několika hldisk. Enrgi vyrobná v OZE můž být k končným spotřbitlům dodávána prostřdnictvím distribučních soustav (lktrická síť a soustava CZT) nbo j spotřbována přímo v místě výroby. V této kapitol j vyhodnocována pouz ta část nrgi z OZE, ktrá j spotřbována přímo v místě, tdy tplo vyrobné v tplných črpadlch, slunčních tplovodních kolktorch a v malých kotlích spalujících dřvo či jiný druh biomasy. Z grafu 26 j patrné, ž od roku 25 spotřba nrgi z těchto zdrojů v městě strmě vzrůstá. GJ 8 7 6 5 4 3 2 1 Spotřba nrgi z obnovitlných zdrojů (bz tpla do CZT a vyrobné lktřiny) graf 26 2 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Dalším zdrojm nrgi j altrnativní palivo, mzi ktré řadím bioplyn vyprodukovaný na čističc odpadních vod, odpady určné k spalování vnt. odpadní matriály přpracované na altrnativní palivo. I v tomto případě j v městě vyrobná nrgi distribuována k spotřbitlům pomocí sítí lktrické nrgi či v případě tpla soustavou CZT, nbo j spotřbována přímo v místě výroby. Jaká byla spotřba nrgi z altrnativních paliv spotřbovaných přímo, tdy bz dodávk do sítě, ukazuj graf 27. Spotřba nrgi z altrnativních paliv (bz tpla do CZT a vyrobné lktřiny) graf 27 GJ 8 7 6 5 4 3 2 1 2 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Enrgi z kapalných paliv s v Plzni vyrábí jn v vlmi omzném množství. Jdná s zjména o nrgii vyrobnou z topných oljů, ktré jsou využívány přdvším v rámci tchnologických procsů, popřípadě jako palivo pro krátkodobý provoz tplného zdroj v kombinaci s základním zdrojm na bázi obnovitlných zdrojů nrgi nbo jako palivo pro záložní zdroj lktřiny a tpla. Spotřba nrgi vyrobné z kapalných paliv začala po roc 2 rapidně klsat, a to přdvším díky cnovým rlacím. Výraznější nárůst spotřby nlz přdpokládat ani v násldujících ltch. 19
Vývoj nrgtické Spotřba nrgi z kapalných paliv graf 28 GJ 4 35 3 25 2 15 1 5 2 22 23 24 25 26 27 28 29 21 rok Dalším kapalným palivm z něhož j v Plzni nrgi vyráběna j zkapalněný plyn (LPG). Má obdobné využití jako topné olj, nní závislý na distribuční síti a lz jj tdy s úspěchm využít v odlhlých budovách. Tato nrgi j využívána zjména v lokalitách, kd dosud nní zavdn zmní plyn, al jho přivdní s přdpokládá. Nádrž na zkapalněný plyn si lz na přchodnou dobu pronajmout a po přivdní zmního plynu stačí spotřbič přtryskovat a pronájm nádrž ukončit. Pro trvalé užívání jj však znvýhodňuj přdvším vysoká cna. Spotřba nrgi vyrobné z LPG graf 29 GJ 16 14 12 1 8 6 4 2 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Posldním dosud njmnovaným druhm paliva, z něhož j na úzmí města vyráběna nrgi, j tuhé palivo. Jdná s zjména o hnědé uhlí a koks, popř. črné uhlí. Na násldujícím grafu (graf 3) j uvdna spotřba nrgi, ktrá byla v Plzni vyrobna z tuhých paliv lokálně. (Nní zd tdy uvdno tplo vyrobné z tuhých paliv na tplárnách a dodávané končným spotřbitlům prostřdnictvím soustavy CZT.) Spotřba nrgi vyrobné z tuhých paliv graf 3 5 4 GJ 3 2 1 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 2
Vývoj nrgtické 7. Vývoj cn Úrovň cn paliv a nrgi a jjich další vývoj zásadním způsobm ovlivňuj clou spolčnost. V Čské rpublic jsou cny něktrých nrgií rgulovány. U cn zmního plynu a lktrické nrgi jsou státm rgulované cny za distribuci a za ostatní služby (systémové služby, podpora výkupu lktřiny a činnost zúčtování OTE). Cny za vlastní komodity, tdy za silovou lktřinu a za odbraný zmní plyn, jsou tržní, a tudíž rozdílné u jdnotlivých obchodníků. U tplné nrgi s uplatňují věcně usměrňované cny. Věcně usměrňovaná cna tplné nrgi od výrobc a distributora zahrnuj konomicky oprávněné náklady, přiměřný zisk a daň. Od 1.1.21 stanovuj rgulované cny nrgií Enrgtický rgulační úřad. Tn mj. vykonává působnost při ochraně zájmů spotřbitlů v těch oblastch nrgtických odvětví, kd nní možná konkurnc, při rgulaci, sjdnávání a kontrol cn v oblasti nrgtiky a vydává rozhodnutí o rgulaci cn, včtně pravidl pro klíčování nákladů, výnosů a hospodářského výsldku rgulovaných i nrgulovaných činností. Cny pro domácnosti běžné pro město Plzň (pro zmní plyn cny RWE Enrgi, a.s., pro lktřinu cny spolčnosti ČEZ, a.s. a pro tplo cny Plzňské tplárnské, a.s.) a jjich porovnání znázorňuj graf 31. Porovnání nákladů na 1 kwh tplné nrgi graf 31 Štěpka Obilí Rostlinné plty Dřvo Tplo z CZT z primáru Tplné črpadlo Hnědé uhlí Dřvěné plty Dřvěné brikty Črné uhlí Tplo z CZT na patě domu Zmní plyn - kondnzac Zmní plyn - standard Lhký topný olj Koks Propan Elktřina akumulac Elktřina přímotop,,5 1, 1,5 2, 2,5 3, 21
Vývoj nrgtické 7.1. Elktrická nrgi Struktura cny lktřiny j dána vyhláškou E rgulačního úřadu č. 438/21 Sb., ktrou s stanovuj obsah konomických údajů a postupy pro rgulaci cn v nrgtic. Výsldná cna dodávky lktřiny s skládá z několika složk, z nichž něktré jsou rgulované Enrgtickým rgulačním úřadm. Mzi rgulované složky patří cny za služby spojné s dopravou lktřiny od výrobc k končnému zákazníkovi (tj. cna za distribuci, za systémové služby, za činnost zúčtování oprátorm trhu s lktřinou a cna na krytí vícnákladů spojných s podporou obnovitlných zdrojů, kombinované výroby lktřiny a tpla a druhotných zdrojů). Posldní významnou částí výsldné cny dodávky lktřiny j cna za vlastní komoditu (silovou lktřinu), ktrá j na otvřném trhu přdmětm smluvních vztahů. Výš cny za silovou lktřinu nní rgulována, závisí na nabídc obchodníků a výrobců lktřiny a zákazník si můž mzi konkurnčními nabídkami vybrat, nboť od 1. ldna 26 mají všichni odběratlé lktřiny právo zvolit si svého dodavatl lktrické nrgi a tím tdy možnost ovlivnit podstatnou část svých clkových nákladů na odběr této nrgi. Struktura platby za distribuci, rsp. přnos lktřiny j složna z stálé a proměnné složky. Pro odběratl na hladině vlmi vysokého napětí (VVN) a vysokého napětí (VN) j stálá měsíční platba za rzrvovanou kapacitu dl příslušné napěťové hladiny v Kč/MW. Pro maloodběratl na hladině nízkého napětí (NN), podnikatl a domácnosti s stálá měsíční platba odvíjí od vlikosti jistič v Kč/A. Proměnná složka v Kč/MWh pokrývá náklady na ztráty (samostatně účtována jako cna za systémové služby), příspěvk na podporu obnovitlných zdrojů nrgi, kombinované výroby lktřiny a tpla a druhotných zdrojů a dál cna služb oprátora trhu za zúčtování odchylk. Vývoj cn lktrické nrgi pro domácnosti j patrný z násldujících grafů. Pro zjdnodušní jsou zd uvdny do roku 25 cny spolčnosti Západočská nrgtika, a.s. a od roku 26 cny spolčnosti ČEZ, a.s. s tarify pro akumulační vytápění - sazba D 26, jistič nad 3x5 A do 3x63 A včtně, přímotopné vytápění sazba D 45, jistič nad 3x25 A do 3x32 A včtně, tplná črpadla sazba D 55 a pro běžnou spotřbu domácností sazba D 2 d, pro jistič od 3x 2 A do 3x 25 A včtně. Cny jsou uváděny včtně DPH. Přhld všch tarifů lz nalézt na www.cz.cz. Vývoj cn lktřiny - sazba D 26 (akumulac) jistič nad 3x5 A do 3x63 A včtně graf 32 Kč za kwh 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5 3,22 3,22 3,29 3,22 3,22 3,5 756 756 775 756 756 592,73,8,8,82,8,88 875,84 887,74 2,16 1,98 1,44 1,27 3,22 654,5 1,59 3,58 699,72 1,78 3,45 728,4 1,66 3,64 751,2 1,9 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 stálý měsíční plat v Kč, 7/21 1/22 1/23 1/24 5/24 1/25 1/26 1/27 1/28 1/29 1/21 1/211 spotřbní složka VT spotřbní složka NT paušální složka 22
Vývoj nrgtické Kč za kwh 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5 3,6 56 1, 3,96 3,96 637 637 Vývoj cn lktřiny - sazba D 45 (přímotopy) jistič nad 3x25 A do 3x32 A včtně 4,5 653 3,95 3,95 637 637 1,1 1,1 1,13 1,1 1,14 2,1 2,2 333,2 345,1 1,66 1,81 2,64 435,54 2,8 2,97 2,98 3,1 58,8 486, 465,29 2,34 2,19 2,41 graf 33 7 6 5 4 3 2 1 stálý měsíční plat v Kč, 7/21 1/22 1/23 1/24 5/24 1/25 1/26 1/27 1/28 1/29 1/21 1/211 spotřbní složka VT spotřbní složka NT paušální složka Vývoj cn lktřiny - sazba D 55 (TČ) jistič nad 3x2 A do 3x25 A včtně graf 34 4,5 4, 3,5 3,6 3,96 3,96 4,5 3,95 4,35 5 45 4 Kč za kwh 3, 2,5 2, 1,5 1,,5 178,9 215 215 22 215 1, 1, 1,2,99 237 1,9 2,57 1,98 1,99 2,8 1,81 1,63 113,5 119, 95,2 2,9 2,93 2,91 2,34 2,2 2,41 147,56 157,2 166,8 35 3 25 2 15 1 5 stálý měsíční plat v Kč, 7/21 1/22 1/23 1/24 5/24 1/25 1/26 1/27 1/28 1/29 1/21 1/211 spotřbní složka VT spotřbní složka NT paušální složka Vývoj cn lktřiny - sazba D 2 d (domácnosti) jistič nad 3x2 A do 3x25 A včtně graf 35 Kč za kwh 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 3,16 8 3,46 3,46 3,53 3,44 3,5 3,58 3,26 12,19 88 88 88 9 88 92 4,65 4,48 4,35 4,8 3,79 132,9 128,52 133,28 138, 138, 2 18 16 14 12 1 8 6 stálý měsíční plat v Kč 1, 4,5 2, 7/21 1/22 1/23 1/23 1/24 5/24 1/25 1/26 1/27 1/28 1/29 1/21 1/211 spotřbní složka paušální složka 23
Vývoj nrgtické 7.2. Zmní plyn V roc 21 byla Cnovým rozhodnutím ERÚ č. 2/21 v stanovní maximálních cn zmního plynu pro končné odběratl provdna změna objmových jdnotk (m3) na nrgtické jdnotky (kwh). Hlavním důvodm pro změnu objmových jdnotk na jdnotky nrgtické j objktivnější způsob účtování spotřby zmního plynu. Zmní plyn j dodáván z různých zdrojů a jho kvalita můž být odlišná. Množství nrgi, ktré s z zmního plynu získá, s tak při odbrání stjného objmového množství můž lišit. V vztahu k končným odběratlům s jdná o přsnější způsob účtování, při ktrém platí za skutčně dodanou nrgii zmního plynu. (Orintační propočt: 1 m3 = 1,5 kwh). Výsldná cna dodávky zmního plynu s skládá z dvou základních částí. Z složky rgulované Enrgtickým rgulačním úřadm a z nrgulované složky dané smluvním vztahm mzi dodavatlm a odběratlm. Mzi rgulované složky patří cna za činnost přpravy a distribuc zmního plynu. K nrgulovaným složkám končné cny patří cna za uskladnění plynu v podzmních zásobnících plynu a za samotný zmní plyn. Výš těchto nákladů závisí na nabídc jdnotlivých obchodníků s plynm nbo poskytovatlů služb uskladnění. Od 1. ldna 27 mají všichni konční odběratlé plynu právo na bzplatnou změnu dodavatl a tím i možnost ovlivnit část svých clkových nákladů za dodávku plynu. Podílu jdnotlivých složk na tvorbě cny graf 36 Zdroj: www.zmniplyn.cz Njvětším dodavatlm zmního plynu v Plzni j spolčnost RWE Enrgi, a.s. Jjich cny zmního plynu pro konkrétní odběratl a příslušné období lz nalézt na intrntových stránkách http://www.rw.cz. Graf 37 ukazuj vývoj cn od roku 21. Uvdné cny včtně DPH platí do r.25 pro roční spotřbu plynu nad 9,45 do 63, MWh a od r.26 pro katgorii odběratlů s spotřbou nad 2 do 25 MWh/rok. Vývoj cn zmního plynu pro domácnosti v Plzňském kraji graf 37 1,4 4 Kč za kwh 1,2 1,,8,6,4,2, 35 3 25 2 15 1 5 stálá měsíční platba v Kč 7/21 4/24 1/23 1/23 4/24 1/24 4/25 1/25 spotřbní složka 4/26 1/17 7/27 1/28 7/28 4/29 paušální složka 1/29 4/21 1/21 4/211 24