Paryby Milan Dundr
Nadtřída: Čelistnatci
pokročilejší potravu uchopují čelistmi čelisti Nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata) vznikly přeměnou párového čelistního žaberního oblouku
Nadtřída: Čelistnatci) přeměněn i 2. žaberní oblouk (jazylkový) (f,g)
Nadtřída: Čelistnatci) vytvořeny párové končetiny u recentních vždy 1 pár předních a 1 pár zadních končetin s vnitřní kostrou během vývoje značné změny mohou i zakrnět až zmizet
- nosní otvor i čichový orgán jsou párové Nadtřída: Čelistnatci)
Nadtřída: Čelistnatci) - v labyrintu vnitřního ucha jsou 3 polokruhové chodby
Nadtřída: Čelistnatci) - pokud dýchají žábrami, leží žábry zevně od žaberních oblouků a nejsou uloženy ve váčcích
Nadtřída: Čelistnatci) - pohlavní orgány: - vývody - zpravidla z vývodů vylučovacích orgánů
vymřelá třída: Pancířnatí
Třída: Pancířnatí (Placodermi) devon ve vodách všech typů zevně podobní rybám 30 cm 10 m (!)
Třída: Pancířnatí (Placodermi) - hlavu a hrudní část těla kryl kostěný pancíř
Třída: Pancířnatí (Placodermi) zadní část těla pokryta šupinami heterocerkní ocasní ploutev
Třída: Pancířnatí (Placodermi) chorda plně zachována neúplné obratle s kostěnými oblouky
vymřelá třída: Trnoploutví
Třída: Trnoploutví (Acanthodii) silur perm 10 30 cm heterocerkní ocasní ploutev vzhled kostnatých ryb
Třída: Trnoploutví (Acanthodii) na těle primitivní kostěné šupiny chorda zachována některé druhy - kostěné základy obratlů
Třída: Trnoploutví (Acanthodii) - velký počet kožitých ploutví - na předním okraji silný trn
Třída: Paryby
Třída: Paryby (Chondrichthyes) tělo rybovitého (torpédovitého) tvaru nebo shora zploštělé
Třída: Paryby (Chondrichthyes) - chorda zachována - prostoupena neúplnými těly obratlů
Třída: Paryby (Chondrichthyes) povrch těla: plakoidní šupiny z nich zuby trvale zevnitř nahrazovány dalšími zuby první 1 3 řady funkční, ostatní naplocho
Třída: Paryby (Chondrichthyes) zuby funkční zuby 1x za 2 3 týdny v celých řadách vypadávají na jejich místo zuby ze zadních řad
Třída: Paryby (Chondrichthyes) zuby 1 žralok spotřebuje za 20 let kolem 30 000 zubů (!) zuby ne v čelisti, ale v pevném vazivu
Třída: Paryby (Chondrichthyes) zuby paleontologové určí často druh žraloka dle 1 zubu (nic jiného se nezachovává)
Třída: Paryby (Chondrichthyes) zuby obměňují se i plakoidní šupiny 1x za několik týdnů až měsíců dentin jediná kostní tkáň, která se u paryb zachovala
Třída: Paryby (Chondrichthyes) - kostra: - vnitřní kostra výhradně chrupavčitá (!) kosti nejsou!!!
Třída: Paryby (Chondrichthyes) - kostra: obratle: vždy dobře vyvinuté horní oblouky často vyvinuté i dolní oblouky chorda mívá nakonec zaškrcovaný (růžencovitý) vzhled
Třída: Paryby (Chondrichthyes) - kostra: - chrupavčitá lebka celistvá bez švů spodní čelist tvořena jen jedním párovým prvkem
Třída: Paryby (Chondrichthyes) - kostra: - chrupavčitá lebka první dva žaberní oblouky přeměněny na čelisti a jazylku síla stisku čelistí u 2,4 m dlouhého žraloka naměřeno 2 800 kg/cm2
Třída: Paryby (Chondrichthyes) pohybové orgány: ploutve prsní a břišní ploutve párové ocasní, řitní a 1-2 hřbetní ploutve nepárové ocasní je heterocerkní mohutný boční sval
Třída: Paryby (Chondrichthyes) nervová soustava: mozek: protáhlý dobře vytvořený koncový mozek (s mohutnými čichovými laloky) a mozeček
Třída: Paryby (Chondrichthyes) smyslové orgány: čichový chuťový proudový rovnovážně sluchový zrakový
Třída: Paryby (Chondrichthyes) smyslové orgány: chuťové receptory v ústech a hltanu (ryby je mají i na povrchu těla!)
Třída: Paryby (Chondrichthyes) smyslové orgány: žraloci a rejnoci speciálními orgány registrují elektrické podněty vznikající při pohybu kořisti (svalové potenciály)
Třída: Paryby (Chondrichthyes) smyslové orgány: tři polokruhovité chodby asi mohou v omezené míře vnímat i zvuk
Třída: Paryby (Chondrichthyes) smyslové orgány: oči jsou velké většina paryb je extrémně dalekozrakých (10 až 14 dioptrií) asi velmi citlivé na světlo malá ostrost vidění
Třída: Paryby (Chondrichthyes) endokrinní žlázy: štítná žláza hypofýza nadledvinky endokrinní tkáň slinivky brzlík
Třída: Paryby (Chondrichthyes) trávicí soustava: ústa příčná štěrbina pod rostrem jazyk vyvinut jen málo sliznice může být poseta stejně jako kůže dozadu obrácenými plakoidními šupinami
Třída: Paryby (Chondrichthyes) trávicí soustava: svalnatý hltan pumpovacími pohyby nasává vodu k dýchání pomáhá při polykání jícen žaludek
Třída: Paryby (Chondrichthyes) trávicí soustava: střevo obsahuje spirální řasu (typhlosolis) zvětšuje vnitřní plochu střeva nedělí se na oddíly končí v kloace
Třída: Paryby (Chondrichthyes) trávicí soustava: játra veliká až 10% hmotnosti celého těla zásobárna tuku
Třída: Paryby (Chondrichthyes) trávicí soustava: játra hydrostatický orgán snižují měrnou hmotnost paryb, které nemají plynový měchýř a jsou proto vždy těžší než voda velký žlučník většinou masožravci
Třída: Paryby (Chondrichthyes) trávicí soustava: slinivka na rozdíl od ryb je u paryb kompaktní (celistvá)
Třída: Paryby (Chondrichthyes) dýchací orgány: žábry žaberní plátky přirůstají celou plochou k žaberním přepážkám přepážky na vnitřním konci podpírány žaberními oblouky
Třída: Paryby (Chondrichthyes) dýchací orgány: žábry komůrky ústí ven žaberními štěrbinami je jich nejčastěji 5 párů (vzácněji 6-7 nebo 4 páry)
Třída: Paryby (Chondrichthyes) dýchací orgány: žábry u většiny paryb zachována 1. žaberní štěrbina (spirakulum) mezi čelistním a jazylkovým obloukem není počítána mezi uvedených 5-7 žaberních štěrbin
Třída: Paryby (Chondrichthyes) cévní soustava: dvoudílné srdce ve zcela uzavřeném osrdečníku symetrický systém tepen a žil shodný s rybami
Třída: Paryby (Chondrichthyes) cévní soustava: lymfatický systém velmi zjednodušen zvláštnost: v krvi značné množství močoviny (0,5 0,8%) 100x více než u většiny ryb dosahují osmotickou balanci s prostředím
Třída: Paryby (Chondrichthyes) urogenitální orgány: ledvina = opistonefros u žraloků zvláštní rektální žláza vylučování přebytečných solí z těla nesouvisí s ledvinou
Třída: Paryby (Chondrichthyes) rozmnožovací orgány pohlavní orgány párové nečekané paralely se savci: u samců je naznačeno nadvarle samičí pohlavní orgány často asymetrické
Třída: Paryby (Chondrichthyes) vejcorodí ve stěnách vejcovodu bílkovinná a skořápečná žláza tuhý vaječný obal
Třída: Paryby (Chondrichthyes) vejcorodí vejce: velká až 25 cm často opatřená vláknitými výběžky zachycují se na kameny nebo rostliny na dně moří
Třída: Paryby (Chondrichthyes) vejcorodí především chiméry počet snášených vajec nízký (1-20) zárodečný vývoj trvá asi 6 měsíců
Třída: Paryby (Chondrichthyes) živorodí většina žraloků a rejnoků velký obsah vaječného žloutku počet mláďat nízký ročně jen 2-4 potomci zárodečný vývoj trvá 2-10 měsíců
Třída: Paryby (Chondrichthyes) živorodí různé mechanismy nitroděložní výživy: embryo přijímá výživné výměšky děložní sliznice embryo požírá další vejce,která se dostala do dělohy, ale nevyvíjejí se nebo se vytváří placenta v ní se embryo stěnou žloutkového váčku napojuje na stěnu dělohy
Třída: Paryby (Chondrichthyes) ekologie: mořští většina v teplých mořích Indický oceán Tichý oceán
Třída: Paryby (Chondrichthyes) ekologie: *pouze 1 druh žraloka ze středoamerického jezera Nicaragua sladkovodní (lidem nebezpečný) někteří rejnoci sladkovodní
Třída: Paryby (Chondrichthyes) ekologie: 3 ekologické skupiny dle získávání potravy: 1. lovci i kanibalové
Třída: Paryby (Chondrichthyes) ekologie: 3 ekologické skupiny dle získávání potravy: 2. planktonofágové profiltrují až 1650 t vody za hodinu
Třída: Paryby (Chondrichthyes) ekologie: 3 ekologické skupiny dle získávání potravy: 3. bentofágové sem patří i většina rejnoků
Třída: Paryby (Chondrichthyes) ekologie: 3 ekologické skupiny dle získávání potravy: 3. bentofágové chiméry loví ze dna větších hloubek měkkýše a další živočichy
Třída: Paryby (Chondrichthyes) ekologie: pohlavní dimorfismus jen chiméry žraloci se liší jen přítomností párového kopulačního orgánu u samců trubicovitě protažené zadní části břišních ploutví
Třída: Paryby (Chondrichthyes) ekologie: nestavějí hnízda nepečují o potomstvo mláďata (10 180 cm) pohlavně dospívají za 12 15 let
Třída: Paryby (Chondrichthyes) ekologie: páření: samec nejprve obeplouvá samici v kruzích pak je obtočen kolem jejího těla
Třída: Paryby (Chondrichthyes) ekologie: páření: někdy rituály samci koušou samice do zadní části hřbetu a do ocasu velmi rychlé hojení» do 2 dnů
Třída: Paryby (Chondrichthyes) vývoj: chiméry vymírající relikty žraloci a rejnoci i přes některé primitivní tělesné znaky jsou to ekologicky úspěšní obratlovci
Třída: Paryby (Chondrichthyes) vývoj: žraloci a rejnoci: po více než 100 milionů let se dokázali udržet při vzrůstající konkurenci ryb
Třída: Paryby (Chondrichthyes) význam: působí obtíže při rybolovu některé druhy se loví pro maso a tuk
Třída: Paryby (Chondrichthyes) význam: několik druhů nebezpečných potápěčům a koupajícím se i velké dravé druhy jsou poměrně hojné
Zástupci:
Řád: Žraloci
Řád: Žraloci (Selachiformes) vřetenovité tělo volné prsní ploutve žaberní štěrbiny po stranách hlavy za ústy většinou dravci asi 250 druhů
žralok lidožravý 5 žaberních štěrbin nevyprovokován napadá člověka (!) až 13 m délky přes 3 t
žralok lidožravý pobřeží Austrálie a USA velmi žravý v útrobách i konzervy apod.
žralok liščí neobyčejně dlouhá horní polovina ocasní ploutve někdy delší než tělo) tvrdí se, že jejími nárazy omračuje hejna sardinek nebo sleďů
žralok liščí Atlantský a Tichý oceán zejména pobřeží Kalifornie a Nového Zélandu nenapadá člověka
žralok sleďový Atlantský oceán rybožravý je částečně teplokrevný (!!!) proto je značně pohyblivý nezávisle na teplotě vody rychlost až 60 km/hod
žralok obrovský (žralok velrybí) největší žijící paryba až 20 m 14 t stáří 50 až 70 let (!)
žralok obrovský (žralok velrybí) má až 7 200 poměrně malých zubů na vnitřní straně žaberních oblouků výrůstky síto filtrování vody živí se planktonem a drobnými rybkami
žralok obrovský (žralok velrybí) loven pro rozměrná játra až několik set kg loví se na hák s lanem a masovou nástrahou
žralok obrovský (žralok velrybí) chycený žralok mnohdy vleče člun po mnoho hodin za sebou Indický a Tichý oceán
máčka skvrnitá malý žralok žije u pobřeží a loví u dna
kladivouni hlava tvaru T na konci ramen jsou posazeny oči kosmopolitní
kladivouni ve skupinách mohou být člověku nebezpeční Tichý a Atlantský oceán
Řád: Rejnoci
Řád: Rejnoci (Rajiformes) dorzoventrálně zploštělé tělo párové ploutve srostlé v lem kolem celého těla
Řád: Rejnoci (Rajiformes) 5 žaberních štěrbin na spodině těla většinou žijí při dně a živí se bentickými živočichy asi 325 druhů
piloun obecný vřetenovitý tvar těla protažené a ozubené rostrum při lovu kořisti jím prohrabává dno může ho použít i v sebeobraně a může ohrozit i člověka
piloun obecný protažené a ozubené rostrum nepřesahuje 2 m odpovídá 1/3 délky těla loví se kvůli pile (turisti!)
piloun obecný na čelistech ploché zuby dlouhý až 6 m pila vytvořena už u embrya v těle
piloun obecný tropická moře poblíž ústí velkých řek Mekong Zambezi
parejnoci (Torpedo) mohutné elektrické orgány vzniklé z příčně pruhované svaloviny přední část těla po stranách hlavy párové
parejnoci (Torpedo) mohutné elektrické orgány asi 600 šestiúhelníkovitých sloupečků v nich vodorovně nad sebou destičky s nervovým zakončením
parejnoci (Torpedo) mohutné elektrické orgány výboj vzniká po podráždění postupným splynutím řady výbojů z článků elektrickými výboji omračují kořist napětí kolem 300 V proud 7-8 ampér (!!!)
parejnoci (Torpedo) mohutné elektrické orgány výboje užívají i k sebeobraně výbojů může za sebou následovat asi 1000 až 1500 a to až 150 za vteřinu
parejnoci (Torpedo) mohutné elektrické orgány teprve pak únava elektrického orgánu potřebuje přestávku asi 15 minut elektrické orgány má i dalších 12 rodů
parejnoci (Torpedo) obrys těla terčovitý nebo oválný až 2m až 100 kg pestré vybarvení výstražná funkce žijí při dně v hlubinách teplých moří
rejnok ostnatý (Raja clavata) mělčiny při evropských březích kosočtverečný obrys těla kůže pokryta jemnými ostny až 2 m (!) bentický život
rejnok ostnatý (Raja clavata) na ocase jedovatý trn Římané - utlumení bolesti zubů
trnucha obecná na hřbetě u kořene ocasu trn s jedovou žlázou obranné zařízení
trnucha obecná trn s jedovou žlázou jed zpomalí dýchání sníží činnost srdce ve zvlášť těžkých případech i smrt
trnucha obecná trn s jedovou žlázou navíc část ostnu zůstane v ráně a špatně se hojí domorodci z ostnů hroty oštěpů a šípů
trnucha obecná evropské břehy včetně Černého moře druhotně i v Azovském moři břehy Afriky často v mořských akváriích evropských států
trnucha obecná v Brehmovi jak je loví domorodci: v době hromadných přesunů období oponga fai
trnucha obecná v Brehmovi jak je loví domorodci: lovci se potápějí mezi odpočívající hejna trnuch k ocasu jim přivazují dlouhý provaz druhý konec drží lovec v lodi
trnucha obecná v Brehmovi jak je loví domorodci: tak loví jednu za druhou dokud je trnuchy nezpozorují
Rejnok Manta největší rejnok na světě až 7m je širší než delší tropické oceány
Rejnok Manta žere plankton a menší ryby mělčí vody u korálových útesů ale může být i v hloubce až 120 m
Řád: Chiméry
Řád: Chiméry (Holocephali)
Řád: Chiméry (Holocephali) vypadají bizarně protáhlé tělo velké prsní ploutve bičovitý ocas
Řád: Chiméry (Holocephali) obratle nemají těla chorda není zaškrcována jen 4 žaberní štěrbiny zuby tvaru plochých desek nejsou (!) vyměňovány
Řád: Chiméry (Holocephali) pohlavní dimorfismus: samice větší (do 2 m) samci na hlavě knotovitý výrůstek k přichycení k samici při páření
Řád: Chiméry (Holocephali) pohlavní dimorfismus: samci někdy působí dojmem korunky proto je v Norsku chiméra nazývána královskou rybou
Řád: Chiméry (Holocephali) - velká protáhlá vejce - nejprve připevněna vláknem u pohlavního otvoru samice - potom ukládána v hloubce kolem 40m
Řád: Chiméry (Holocephali) žijí v hloubkách 100 500 m živí se faunou u dna doložené od konce devonu relikt
chiméra hlavatá (Chimaera monstrosa) nejznámější severní část Atlantiku Středozemní moře