EVANGELIUM PODLE MATOUŠE

EVANGELIUM PODLE MATOUŠE

EVANGELIUM PODLE MATOUŠE Kapitola 1 Pùvod Ježíše Krista 1,1-17 1:Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. 2:Abraham mìl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry, 3:Juda Farese a Záru z Támary, Fares mìl syna Chesróma, Chesróm Arama. 4:Aram mìl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna, 5:Salmón mìl syna Boaze z Rachaby, Boaz Obéda z Rút, Obéd Isaje 6:a Isaj Davida krále. David mìl syna Šalomouna z ženy Uriášovy, 7:Šalomoun Roboáma, Roboám Abiu, Abia Asafa, 8:Asaf Jóšafata, Jóšafat Jórama, Jóram Uziáše. 9:Uziáš mìl syna Jótama, Jótam Achaza, Achaz Ezechiáše, 10:Ezechiáš Manase, Manase mìl syna Amose Amos Joziáše, 11:Joziáš Jechoniáše a jeho bratry za babylónského zajetí. 12:Po babylónském zajetí Jechoniáš mìl syna Salatiela, Salatiel Zorobabela, 13:Zorobabel Abiuda, Abiud Eljakima, Eljakim Azóra 14:Azór Sádoka, Sádok Achima. Achim mìl syna Eliuda, 15:Eliud Eleazara, Eleazar Mattana, Mattan Jákoba, 16:Jákob pak mìl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš øeèený Kristus. 17:Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo tedy ètrnáct, od Davida po babylónské zajetí ètrnáct a od babylónského zajetí až po Krista ètrnáct. =Narození Ježíše Krista 1,18-25= 18:Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale døíve, než se sešli, shledalo se, že poèala z Ducha svatého. 19:Její muž Josef byl spravedlivý a nechtìl ji vystavit hanbì; proto se rozhodl propustit ji potají. 20:Ale když pojal ten úmysl, hle, andìl Pánì se mu zjevil ve snu a øekl: "Josefe, syny Davidùv, neboj se pøijmout Marii, svou manželku; nebo co v ní bylo poèato, je z Ducha svatého. 21:Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; nebo on vysvobodí svùj lid z jeho høíchù." 22:To všechno se stalo, aby se splnilo, co øekl Hospodin ústy proroka: 23:'Hle, panna poène a porodí syna a dají mu jméno Immanuel', to jest pøeloženo 'Bùh s námi'. 24:Když se Josef probudil ze spánku, uèinil, jak mu pøikázal andìl Hospodinùv, a pøijal svou manželku k sobì. 25:Ale nežili spolu, dokud neporodila syna, a dal mu jméno Ježíš. Kapitola 2 Klanìní mudrcù 2,1-12 1:Když se narodil Ježíš v Judském Betlémì za dnù krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémì a ptali se: 2:"Kde je ten právì narozený král Židù? Vidìli jsme na východì jeho hvìzdu a pøišli jsme se mu poklonit." 3:Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; 4:svolal proto všechny veleknìze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. 5:Oni mu odpovìdìli: "V judském Betlémì; nebo tak je psáno u proroka: 6:,A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, nebo z tebe vyjde vévoda, který bude pastýøem mého lidu, Izraele.'" 7:Tedy Herodes tajnì povolal mudrce a podrobnì se jich vyptal na èas, kdy se hvìzda ukázala. Potom je poslal do Betléma a øekl: 8:"Jdìte a pátrejte dùkladnì po tom dítìti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit." 9:Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvìzda, kterou vidìli na východì, šla pøed nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítì. 10:Když spatøili hvìzdu, zaradovali se velikou radostí. 11:Vešli do domu a uvidìli dítì s Marií, jeho matkou; padli na zem, klanìli se mu a obìtovali mu pøinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu. 12:Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své zemì.

=Útìk do Egypta 2,13-23= 13:Když odešli, hle, andìl Hospodinùv se ukázal Josefovi ve snu a øekl: "Vstaò, vezmi dítì i jeho matku, uprchni do Egypta a buï tam, dokud ti neøeknu; nebo Herodes bude hledat dítì, aby je zahubil." 14:On tedy vstal, vzal v noci dítì i jeho matku, odešel do Egypta 15:a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co øekl Pán ústy proroka: 'Z Egypta jsem povolal svého syna.' 16:Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce v Betlémì a v celém okolí ve stáøí do dvou let, podle èasu, který vyzvìdìl od mudrcù. 17:Tehdy se splnilo, co je øeèeno ústy proroka Jeremiáše: 18:'Hlas v Ráma je slyšet, pláè a veliký náøek; Ráchel oplakává své dìti a nedá se utešit, protože jich není.' 19:Ale když Herodes umøel, hle, andìl Hospodinùv se ukázal Josefovi v Egyptì 20:a øekl: "Vstaò, vezmi dítì i jeho matku a jdi do zemì izraelské; nebo již zemøeli ti, kteøí ukládali dítìti o život." 21:On tedy vstal, vzal dítì i jeho matku a vrátil se do izraelské zemì. 22:Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do konèin galilejských 23:a usadil se v mìstì zvaném Nazaret - aby se splnilo, co je øeèeno ústy prorokù, že bude nazván Nazaretský. Kapitola 3 Jan Køtitel 3,1-12 1:Za tìch dnù vystoupil Jan Køtitel a kázal v Judské poušti: 2:"Èiòte pokání, nebo se pøiblížilo království nebeské." 3:To je ten, o nìmž je øeèeno ústy proroka Izaiáše: 'Hlas volajícího na poušti: Pøipravte cestu Pánì, vyrovnejte mu stezky!' 4:Jan mìl na sobì šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem bokù a potravou mu byly kobylky a med divokých vèel. 5:Tehdy vycházel k nìmu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu, 6:vyznávali své høíchy a dávali se od nìho v øece Jordánu køtít. 7:Ale když spatøil, že mnoho farizeù a saduceù pøichází ke køtu, øekl jim: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že mùžete utéci pøed nadcházejícím hnìvem? 8:Neste tedy ovoce, které ukazuje, že èiníte pokání. 9:Nemyslete si, že mùžete øíkat: 'Náš otec je Abraham!' Pravím vám, že Bùh mùže Abrahamovi stvoøit dìti z tohoto kamení. 10:Sekera je už na koøeni stromù; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vy at a hozen do ohnì. 11:Já vás køtím vodou k pokání; ale ten, který pøichází za mnou, je silnìjší než já - nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude køtít Duchem svatým a ohnìm. 12:Lopata je v jeho ruce; a proèistí svùj mlat, svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohnìm." =Ježíšùv køest 3,13-17= 13:Tu pøišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od nìho pokøtít. 14:Ale on mu bránil a øíkal: "Já bych mìl být pokøtìn od tebe, a ty jdeš ke mnì?" 15:Ježíš mu odpovìdìl: "Pøipus to nyní; nebo tak je tøeba, abychom naplnili všechno, co Bùh žádá." Tu mu již Jan nebránil. 16:Když byl Ježíš pokøtìn, hned vystoupil z vody, a hle, otevøela se nebesa a spatøil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a pøichází na nìho. 17:A z nebe promluvil hlas: "Toto je mùj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil." Kapitola 4 Pokušení na poušti 4,1-11 1:Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na pouš, aby byl pokoušen od ïábla. 2:Postil se ètyøicet dní a ètyøicet nocí, až nakonec vyhladovìl. 3:Tu pøistoupil pokušitel a øekl mu: "Jsi-li Syn Boží, øekni, a z tìchto kamenù jsou chleby."

4:On však odpovìdìl: "Je psáno: 'Ne jenom chlebem bude èlovìk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.'" 5:Tu ho vezme ïábel na do svatého mìsta, postaví ho na vrcholek chrámu 6:a øekne mu: "Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolù; vždy je psáno: 'Svým andìlùm dá pøíkaz a na ruce tì vezmou, abys nenarazil nohou na kámen'!" 7:Ježíš mu pravil: "Je také psáno: 'Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.'" 8:Pak ho ïábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království svìta i jejich slávu 9:a øekne mu: "Toto všechno ti dám, padneš-li pøede mnou a budeš se mi klanìt." 10:Tu mu Ježíš odpoví: "Jdi z cesty, satane; nebo je psáno: 'Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanìt a jeho jediného uctívat.' 11:V té chvíli ho ïábel opustil, a hle, andìlé pøistoupili a obsluhovali ho. =Poèátek Ježíšovy èinnosti 4,12-17= 12:Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvìznìn, odebral se do Galileje. 13:Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum pøi moøi, v území Zabulón a Neftalím, 14:aby se splnilo, co je øeèeno ústy proroka Izaiáše: 15:'Zemì Zabulón a Neftalím, smìrem k moøi za Jordánem, Galilea pohanù - 16:lid bydlící v temnotách uvidí veliké svìtlo; svìtlo vzejde tìm, kdo sedìli v krajinì stínu smrti.' 17:Od té chvíle zaèal Ježíš kázat: "Èiòte pokání, nebo se pøiblížilo království nebeské." =Povolání uèedníkù 4,18-22= 18:Když procházel podél Galilejského moøe, uvidìl dva bratry, Šimona zvaného Petr a jeho bratra Ondøeje, jak vrhají sí do moøe; byli totiž rybáøi. 19:Øekl jim: "Pojïte za mnou a uèiním z vás rybáøe lidí." 20:Oni hned nechali sítì a šli za ním. 21:O nìco dále uvidìl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítì; a povolal je. 22:Ihned opustili loï i svého otce a šli za ním. =Zástupy kolem Ježíše 4,23-25= 23:Ježíš chodil po celé Galileji, uèil v jejich synagógách, kázal evangelium království Božího a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu. 24:Povìst o nìm se roznesla po celé Sýrii; pøinášeli k nìmu všechny nemocné, postižené rozliènými neduhy a trápením, posedlé, námìsíèné, ochrnuté, a uzdravoval je. 25:A velké zástupy z Galileje, Desetimìstí, z Jeruzaléma, Judska i ze Zajordání ho následovaly. Kapitola 5 Blahoslavenství 5,1-12 1:Když spatøil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, pøistoupili k nìmu jeho uèedníci. 2:Tu otevøel ústa a uèil je: 3:"Blaze chudým v duchu, nebo jejich je království nebeské. 4:Blaze tìm, kdo pláèou, nebo oni budou potìšeni. 5:Blaze tichým, nebo oni dostanou zemi za dìdictví. 6:Blaze tìm, kdo hladovìjí a žízní po spravedlnosti, nebo oni budou nasyceni. 7:Blaze milosrdným, nebo oni dojdou milosrdenství. 8:Blaze tìm, kdo mají èisté srdce, nebo oni uzøí Boha. 9:Blaze tìm, kdo pùsobí pokoj, nebo oni budou nazváni syny Božími. 10:Blaze tìm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, nebo jejich je království nebeské. 11:Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživì mluvit proti vám všecko zlé kvùli mnì. 12:Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odmìnu v nebesích; stejnì pronásledovali i proroky, kteøí byli pøed vámi. =Výrok o soli a svìtle 5,13-16= 13:Vy jste sùl zemì; jestliže však sùl pozbude chuti, èím bude osolena? K nièemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. 14:Vy jste svìtlo svìta. Nemùže zùstat skryto mìsto ležící na hoøe.

15:A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domì. 16:Tak a svítí svìtlo vaše pøed lidmi, aby vidìli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. =Dovršení Zákona a Prorokù 5,17-20= 17:Nedomnívejte se, že jsem pøišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepøišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. 18:Amen, pravím vám,: Dokud nepomine nebe a zemì, nepomine ani jediné písmenko ani jediná èárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. 19:Kdo by tedy zrušil jediné z tìchto nejmenších pøikázání a tak uèil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by však zachovával a uèil, bude v království nebeském vyhlášen velkým. 20:Nebo pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho pøesahovat spravedlnost zákoníkù a farizeù, jistì nevejdete do království nebeského. =O zabití 5,21-26= 21:Slyšeli jste, že bylo øeèeno otcùm: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu. 22:Já však pravím, že již ten, kdo se hnìvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radì; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. 23:Pøinášíš-li tedy svùj dar na oltáø a tam se rozpomeneš, že tvùj bratr má nìco proti tobì, 24:nech svùj dar pøed oltáøem a jdi se nejprve smíøit se svým bratrem; potom teprve pøijï a pøines svùj dar. 25:Dohodni se svým protivníkem vèas, dokud jsi na cestì k soudu, aby tì neodevzdal soudci a soudce žaláøníkovi a byl bys uvržen do vìzení. 26:Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléøe. =O cizoložství 5,27-30= 27:Slyšeli jste, že bylo øeèeno: 'Nezcizoložíš.' 28:Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivì, již s ní zcizoložil ve svém srdci. 29:Jestliže tì svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoï pryè, nebo je pro tebe lépe, aby zahynul jeden ze tvých údù, než aby celé tvé tìlo bylo uvrženo do pekla. 30:A jestliže tì svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoï pryè, nebo je pro tebe lépe aby zahynul jeden ze tvých údù, než aby celé tvé tìlo bylo uvrženo do pekla. =O rozluce 5,31-32= 31:Také bylo øeèeno: 'Kdo propustí svou manželku, a jí dá rozlukový lístek!' 32:Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku mimo pøípad smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštìnou ženou oženil, cizoloží. =O pøísaze 5,33-37= 33:Dále jste slyšeli, že øeèeno bylo otcùm: 'Nebudeš pøísahat køivì, ale splníš Hospodinu pøísahy své.' 34:Já však vám praví, abyste nepøísahali vùbec; ani pøi nebi, protože nebe je trùn Boží; 35:ani pøi zemi, protože zemì je podnož jeho nohou; ani pøi Jeruzalému, protože je to mìsto velikého krále; 36:ani pøi své hlavì nepøísahej, protože nemùžeš zpùsobit, aby ti jediný vlas zbìlel nebo zèernal. 37:Vaše slovo buï 'ano, ano - ne, ne'; co je nad to, je ze zlého. =O odplatì 5,38-42= 38:Slyšeli jste, že bylo øeèeno: 'Oko za oko, zub za zub'. 39:Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tì uhodí do pravé tváøe, nastav mu i druhou; 40:a tomu, kdo by se chtìl s tebou soudit o košili, nech i svùj pláš. 41:Kdo tì donutí k službì na jednu míli, jdi s ním dvì. 42:Kdo tì prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypùjèit, od toho se neodvracej. =O lásce k nepøátelùm 5,43-48= 43:Slyšeli jste, že bylo øeèeno: 'Milovati budeš bližního svého a nenávidìt nepøítele svého.' 44:Já však pravím: Milujte své nepøátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45:abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déš posílá na spravedlivé i nespravedlivé.

46:Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás èeká odmìna? Což i celníci neèiní totéž? 47:A jestliže zdravíte jenom své bratry, co èiníte zvláštního? Což i pohané neèiní totéž? 48:Buïte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. Kapitola 6 =Jak prokazovat dobrodiní 6,1-4= 1:Varujte se konat skutky spravedlnosti pøed lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odmìnu u svého Otce v nebesích. 2:Když prokazuješ dobrodiní, nechtìj budit pozornost, jako èiní pokrytci v synagógách a na ulicích, aby došli slávy u lidí; amen pravím vám, už mají svou odmìnu. 3:Když ty prokazuješ dobrodiní, a neví tvá levice, co èiní pravice, 4:aby tvé dobrodiní zùstalo skryto, a tvùj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. =Jak se modlit 6,5-8= 5:A když se modlíte, nebuïte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na oèích; amen pravím vám, už mají svou odmìnu. 6:Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavøi za sebou dveøe a modli se k svému Otci, který zùstává skryt; a tvùj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. 7:Pøi modlitbì pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. 8:Nebuïte jako oni; vždy váš Otec ví, co potøebujete, døíve než ho prosíte. =Modlitba Pánì 6,9-15= 9:Vy se modlete takto: Otèe náš, jenž jsi na nebesích, buï posvìceno tvé jméno. 10:Pøijï tvé království. Staò se tvá vùle jako v nebi, tak i na zemi. 11:Náš denní chléb dej nám dnes. 12:A odpus nám naše viny, jako i my jsme odpustili tìm, kdo se provinili proti nám. 13:A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboï nás od zlého. 14:Nebo jestliže odpustíte lidem jejich pøestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec; 15:jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše pøestoupení. =Jak se postit 6,16-18= 16:A když se postíte, netvaøte se utrápenì jako pokrytci; ti zanedbávají svùj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odmìnu. 17:Když se postíš, potøi svou hlavu olejem a tváø svou umyj, 18:abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zùstává skryt; a tvùj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. =O zabezpeèení života 6,19-34= 19:Neukládejte si poklady na zemi, kde je nièí mol a rez a kde je zlodìji vykopávají a kradou. 20:Ukládejte si poklady v nebi, kde je nenièí mol ani rez a kde je zlodìji nevykopávají a nekradou. 21:Nebo kde je tvùj poklad, tam bude i tvé srdce. 22:Svìtlem tìla je oko. Je-li tedy tvé oko èisté, celé tvé tìlo bude mít svìtlo. 23:Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tìlo bude ve tmì. Jestliže i svìtlo v tobì je temné, jak velká bude potom tma? 24:Nikdo nemùže sloužit dvìma pánùm. Nebo jednoho bude nenávidìt a druhého milovat, k jednomu se pøidá a druhým potom pohrdne. Nemùžete sloužit Bohu i majetku. 25:Proto vám pravím: Nemìjte starost o svùj život, co budete jíst, ani o tìlo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tìlo víc než odìv? 26:Pohleïte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a pøece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennìjší? 27:Kdo z vás mùže o jedinou píï prodloužit svùj život, bude-li se znepokojovat? 28:A o odìv proè si dìláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepøedou - 29:a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheøe nebyl tak odìn, jako jedna z nich. 30:Jestliže tedy Bùh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleèe tím spíše vás, malovìrní? 31:Nemìjte starost a neøíkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?

32:Po tom všem se shánìjí pohané. Váš nebeský Otec pøece ví, že to všechno potøebujete. 33:Hledejte pøedevším jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude pøidáno. 34:Nedìlejte si tedy starosti o zítøek; zítøek bude mít své starosti. Každý den má dost na svém trápení. Kapitola 7 =O posuzování druhých 7,1-6= 1:Nesuïte, abyste nebyli souzeni. 2:Nebo jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mìrou mìøíte, takovou Bùh namìøí vám. 3:Jak to, že vidíš tøísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? 4:Anebo jak to, že øíkáš svému bratru: 'Dovol, a ti vyjmu tøísku z oka' - a hle, trám ve tvém vlastním oku! 5:Pokrytèe, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout tøísku z oka svého bratra. 6:Nedávejte psùm, co je svaté. Neházejte perly pøed svinì, nebo je nohama zašlapou, otoèí se a roztrhají vás. =O vyslyšení proseb 7,7-12= 7:Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tluète a bude vám otevøeno. 8:Nebo každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluèe, tomu bude otevøeno. 9:Což by nìkdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? 10:Nebo by mu dal hada, když ho prosí o rybu? 11:Jestliže tedy vy, aè jste zlí, umíte svým dìtem dávat dobré dary, tím spíše váš Otec v nebesích dá dobré tìm, kdo ho prosí! 12:Jak byste chtìli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi; v tom je celý Zákon, i Proroci. =Výrok o dvou cestách 7,13-14= 13:Vejdìte tìsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je tìch, kdo tudy vcházejí. 14:Tìsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá. =Výrok o stromu a ovoci 7,15-20= 15:Støezte se lživých prorokù, kteøí k vám pøicházejí v rouchu ovèím, ale uvnitø jsou draví vlci. 16:Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláèí fíky? 17:Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. 18:Dobrý strom nemùže nést špatné ovoce a špatný strom nemùže nést dobré ovoce. 19:Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vy at a hozen do ohnì. 20:A tak je poznáte po jejich ovoci. =O pravém uèedníku 7,21-23= 21:Ne každý, kdo mi øíká 'Pane, Pane', vejde do království nebeského; ale ten, kdo èiní vùli mého Otce v nebesích. 22:Mnozí mi øeknou v onen den: 'Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neuèinili mnoho mocných èinù?' 23:A tehdy já prohlásím: 'Nikdy jsem vás neznal; jdìte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.' =Podobenství o dvou stavitelích 7,24-29= 24:A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svùj dùm na skále. 25:Tu spadl pøíval, pøihnaly se vody, zvedla se vichøice, a vrhly se na ten dùm; ale nespadl, nebo mìl základy na skále. 26:Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svùj dùm na písku. 27:A spadl pøíval, pøihnaly se vody, zvedla se vichøice, a oboøily se na ten dùm; a padl, a jeho pád byl veliký." 28:Když Ježíš dokonèil tato slova, zástupy žasly nad jeho uèením; 29:nebo je uèil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci.

Kapitola 8 =Uzdravení malomocného 8,1-4= 1:Když sestoupil z hory, šly za ním velké zástupy. 2:Tu k nìmu pøistoupil malomocný, padl pøed ním na zem a øekl: "Pane, chceš-li, mùžeš mì oèistit." 3:On vztáhl ruku, dotkl se ho a øekl: "Chci, buï èist." A hned byl oèištìn od svého malomocenství. 4:Tu mu Ježíš pravil: "Ne abys o tom nìkomu øíkal! Ale jdi, ukaž se knìzi a obìtuj dar, který Mojžíš pøikázal - jim na svìdectví." =Uzdravení setníkova sluhy 8,5-13= 5:Tu když pøišel do Kafarnaum, pøistoupil k nìmu jeden setník a prosil ho: 6:"Pane, mùj sluha leží doma ochrnutý a hroznì trpí." 7:Øekl mu: "Já pøijdu a uzdravím ho." 8:Setník však odpovìdìl: "Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou støechu; ale øekni jen slovo, a mùj sluha bude uzdraven. 9:Vždy i já podléhám rozkazùm a vojákùm rozkazuji; øeknu-li nìkterému 'jdi', pak jde; jinému 'pojï sem', pak pøijde; a svému otroku 'udìlej to', pak to udìlá." 10:Když to Ježíš uslyšel, podivil se, a øekl tìm, kdo ho následovali: "Amen, pravím vám, tak velikou víru jsem v Izraeli nenalezl u nikoho. 11:Pravím vám, že mnozí od východu i západu pøijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském; 12:ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláè a skøípìní zubù." 13:Potom øekl Ježíš setníkovi: "Jdi, a jak jsi uvìøil, tak se ti staò." A v tu chvíli se sluha uzdravil. =Èinnost v Kafarnaum 8,14-17= 14:Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatøil, že jeho tchynì leží v horeèce. 15:Dotkl se její ruky a horeèka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho. 16:Když nastal veèer, pøinesli k nìmu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil, 17:aby se naplnilo, co je øeèeno ústy proroka Izaiáše: 'On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.' =O bezvýhradném následování Ježíše 8,18-22= 18:Když Ježíš vidìl kolem sebe zástup, rozkázal odjet na druhý bøeh. 19:Jeden zákoník pøišel a øekl mu: "Mistøe, budu tì následovat, kamkoli pùjdeš." 20:Ale Ježíš mu odpovìdìl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn èlovìka nemá, kde by hlavu složil." 21:Jiný z uèedníkù mu øekl: "Pane, dovol mi napøed odejít a pochovat svého otce." 22:Ale Ježíš mu øekl: "Následuj mì a nech mrtvé, a pochovávají své mrtvé." =Utišení bouøe 8,23-27= 23:Vstoupil na loï a uèedníci ho následovali. 24:V tom se strhla na moøi veliká bouøe, takže loï už mizela ve vlnách; ale on spal. 25:I pøistoupili a probudili ho se slovy: "Pane, zachraò nás, nebo zahyneme!" 26:Øekl jim: "Proè jste tak ustrašeni, malovìrní?" Vstal, pohrozil vìtrùm i moøi; a nastalo veliké ticho. 27:Lidé užasli a øíkali: "Kdo to jen je, že ho poslouchají vìtry i moøe?" =Uzdravení posedlých v Gadaøe 8,28-34= 28:Když pøijel na druhý bøeh moøe do gadarenské krajiny, vyšli proti nìmu dva posedlí, kteøí vystoupili z hrobù; byli velmi nebezpeèní, takže se nikdo neodvážil tudy chodit. 29:A dali se do køiku: "Co je ti po nás, Synu Boží? Pøišel jsi nás trápit døíve, než nastal èas?" 30:Opodál se páslo veliké stádo vepøù. 31:A zlí duchové ho prosili: "Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepøù!" 32:On jim øekl: "Jdìte!" Tu vyšli a vešli do vepøù; a hle, celé stádo se hnalo støemhlav po srázu do moøe a zahynulo ve vodách. 33:Pasáci utekli, pøišli do mìsta a vyprávìli všechno, i o tìch posedlých. 34:A celé mìsto vyšlo naproti Ježíšovi, a když ho spatøili, prosili ho, aby se vzdálil z jejich konèin.

Kapitola 9 =Uzdravení ochrnutého 9,1-8= 1:Ježíš vstoupil na loï a pøeplavil se na druhou stranu a pøišel do svého mìsta. 2:A hle, pøinesli k nìmu ochrnutého, ležícího na lùžku. Když Ježíš vidìl jejich víru, øekl ochrnutému: "Buï dobré mysli, synu, odpouštìjí se ti høíchy." 3:Ale nìkteøí ze zákoníkù si øekli: "Ten èlovìk se rouhá!" 4:Ježíš však poznal jejich myšlenky a øekl: "Proè o tom smýšlíte tak zle? 5:Je snadnìjší øíci 'odpouštìjí se ti høíchy', nebo øíci 'vstaò a choï'? 6:Abyste však vìdìli, že Syn èlovìka má moc na zemi odpouštìt høíchy" - tu øekne ochrnutému: "Vstaò, vezmi své lože a jdi domù!" 7:On vstal a odešel domù. 8:Když to vidìly zástupy, zmocnila se jich bázeò a chválili Boha, že dal takovou moc lidem. =Povolání celníka 9,9-13= 9:Když šel Ježíš odtud dál, vidìl v celnici sedìt èlovìka jménem Matouš a øekl mu: "Pojï za mnou!" On vstal a šel za ním. 10:Když potom sedìl u stolu v domì, hle, mnoho celníkù a jiných høíšníkù stolovalo s Ježíšem a jeho uèedníky. 11:Farizeové to uvidìli a øekli jeho uèedníkùm: "Jak to, že váš Mistr jí s celníky a høíšníky?" 12:On to uslyšel a øekl: "Lékaøe nepotøebují zdraví, ale nemocní. Jdìte a uète se, co to je: 'Milosrdenství chci, a ne obì '. Nepøišel jsem pozvat spravedlivé, ale høíšníky." =Spor o pùst 9,14-17= 14:Tehdy k nìmu pøišli Janovi uèedníci a ptali se ho: "Jak to, že my a farizeové se postíme, ale tvoji uèedníci se nepostí?" 15:Ježíš jim øekl: "Mohou hosté na svatbì truchlit, dokud je ženich s nimi? Pøijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit. 16:Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten pøišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještì vìtší. 17:A mladé víno se nedává do starých mìchù, jinak se mìchy roztrhnou, víno vyteèe a mìchy pøijdou nazmar. Nové víno se dává do nových mìchù, a tak se uchová obojí." =Vzkøíšení dcery Jairovy 9,18-26= 18:Zatímco k nim takto mluvil, pøišel jeden z pøedstavených, klanìl se pøed ním a øekl: "Má dcera právì skonala; ale pojï, vlož na ni svou ruku, a bude žít!" 19:Ježíš vstal a šel s ním i se svými uèedníky. 20:A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením pøišla zezadu a dotkla se jeho šatu. 21:Øíkala si totiž: "Dotknu-li se aspoò jeho šatu, budu zachránìna!" 22:Ježíš se obrátil a spatøiv ji, øekl: "Buï dobré mysli, dcero, tvá víra tì zachránila." A od té hodiny byla ta žena zdráva. 23:Když Ježíš vstoupil do domu toho pøedstaveného a uvidìl hudebníky a hluèící zástup, 24:øekl: "Jdìte odtud! Ta dívka neumøela, ale spí." Oni se mu posmívali. 25:A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitø, vzal dívku za ruku a ona vstala. 26:Povìst o tom se rozšíøila po celé té krajinì. =Uzdravení dvou slepcù 9,27-31= 27:Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a køièeli: "Smiluj se nad námi, Synu Davidùv!" 28:A když vešel do domu, pøistoupili ti slepci k nìmu. Ježíš jim øekl: "Vìøíte, že to mohu uèinit?" Odpovìdìli mu: "Ano, Pane." 29:Tu se dotkl jejich oèí a øekl: "Podle vaší víry se vám staò." 30:A otevøely se jim oèi. Ježíš jim pohrozil: "Ne, aby se to nìkdo dovìdìl!" 31:Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajinì. =Uzdravení nìmého 9,32-34= 32:Když odcházeli, pøivedli k nìmu nìmého èlovìka, posedlého zlým duchem. 33:A zlý duch byl vyhnán a nìmý mluvil. Zástupy v údivu øíkaly: "Nìco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno."

34:Ale farizeové øíkali: "Ve jménu knížete démonù vyhání démony." =Lítost nad zástupy 9,35-38= 35:Ježíš obcházel všechna mìsta i vesnice, uèil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. 36:Když vidìl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýøe. 37:Tehdy øekl svým uèedníkùm: "Žeò je velká, dìlníkù málo." 38:Proste proto Pána žnì a vyšle dìlníky na svou žeò!" Kapitola 10 =O vyvolení Dvanácti 10,1-4= 1:Zavolal svých dvanáct uèedníkù a dal jim moc nad neèistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. 2:Jména tìch dvanácti jsou: první Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ondøej, Jakub Zebedeùv, jeho bratr Jan, 3:Filip, Bartolomìj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeùv, Tadeáš, 4:Šimon Kananejský a Iškariotský Jidáš, který ho pak zradil. =Vyslání Dvanácti 10,5-15= 5:Tìchto dvanáct Ježíš vyslal a pøikázal jim: "Na cestu k pohanùm nevstupujte, do samaøské obce nechoïte; 6:jdìte radìji ke ztraceným ovcím z lidu izraelského. 7:Jdìte a kažte, že se pøiblížilo království nebeské. 8:Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné oèiš ujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte. 9:Neberte od nikoho zlato, støíbro ani mìïáky do opasku; 10:neberte si na cestu mošnu ani dvoje šaty ani obuv ani hùl, nebo 'hoden je dìlník své mzdy'. 11:Když pøijdete do nìkterého mìsta nebo vesnice, vyptejte se, kdo z nich je toho hoden; u nìho zùstaòte, dokud nebudete odcházet. 12:Když vstoupíte do domu, øeknìte: 'Pokoj vám.' 13:A budou-li toho hodni, a na nì pøijde váš pokoj. Nebudou-li toho hodni, a se váš pokoj vrátí k vám. 14:A když vás nìkdo nepøijme a nebude chtít slyšet vaše slova, vyjdìte ven z toho domu nebo mìsta a setøeste prach svých nohou. 15:Amen, pravím vám, lehèeji bude zemi sodomské a gomorské v den soudu, než tomu mìstu. =Údìl Ježíšových uèedníkù 10,16-25= 16:Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buïte tedy obezøetní jako hadi a bezelstní jako holubice. 17:Mìjte se na pozoru pøed lidmi; nebo vás budou vydávat soudùm, ve svých synagógách vás budou bièovat, 18:budou vás vodit pøed vládce a krále kvùli mnì, abyste vydali svìdectví jim i národùm. 19:A když vás obžalují, nedìlejte si starosti, jak a co budete mluvit; nebo v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit. 20:Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce. 21:Vydá na smrt bratr bratra a otec dítì, povstanou dìti proti rodièùm a pøipraví je o život. 22:Budou vás všichni nenávidìt pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. 23:Když vás budou pronásledovat v jednom mìstì, prchnìte do jiného; amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými mìsty, než pøijde Syn èlovìka. 24:Žák není nad uèitele ani sluha nad svého pána. 25:Staèí, aby žák byl jako jeho uèitel a sluha jako jeho pán. Když hospodáøe nazvali Belzebulem, èím spíše jeho èeleï! =Povzbuzení ke stateènému vyznání 10,26-33= 26:Nebojte se jich tedy; nebo není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno. 27:Co vám øíkám ve tmì, povìzte na svìtle; a co slyšíte v soukromí, hlásejte se støech. 28:A nebojte se tìch, kdo zabíjejí tìlo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který mùže duši i

tìlo zahubit v pekle. 29:Neprodávají se dva vrabci za haléø? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopuštìní vašeho Otce. 30:U vás pak jsou spoèteny i všechny vlasy na hlavì. 31:Nebojte se tedy; máte vìtší cenu než mnoho vrabcù. 32:Každý, kdo se ke mnì pøizná pøed lidmi, k tomu se i já pøiznám pøed svým Otcem v nebi; 33:kdo mnì však zapøe pøed lidmi, toho i já zapøu pøed svým Otcem v nebi. =Èlovìk proti èlovìku pro Ježíše 10,34-39= 34:Nemyslete si, že jsem pøišel na zem uvést pokoj; nepøišel jsem uvést pokoj, ale meè. 35:Nebo jsem pøišel postavit syna proti otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; 36:a 'nepøítelem èlovìka bude jeho vlastní rodina'. 37:Kdo miluje otce a matku více nežli mne, není mne hoden. 38:Kdo nenese svùj køíž a nenásleduje mne, není mne hoden. 39:Kdo nalezne svùj život, ztratí jej; kdo ztratí svùj život pro mne, nalezne jej. =O dùstojnosti uèedníkù 10,40-42= 40:Kdo vás pøijímá, pøijímá mne; a kdo pøijímá mne, pøijímá toho, který mne poslal. 41:Kdo pøijme proroka, protože je to prorok, obdrží odmìnu proroka; kdo pøijme spravedlivého, protože je to spravedlivý, obdrží odmìnu spravedlivého. 42:A kdo by napojil tøebas jen èíší studené vody jednoho z tìchto nepatrných, protože je to uèedník, amen, pravím vám, nepøijde o svou odmìnu." Kapitola 11 =O Janu Køtiteli 11,1-19= 1:Když Ježíš dokonèil tyto pøíkazy svým dvanácti uèedníkùm, šel odtud uèit a kázat v tamìjších mìstech. 2:Jan uslyšel ve vìzení o èinech Kristových; poslal k nìmu vzkaz po svých služebnících: 3:"Jsi ten, který má pøijít, nebo máme èekat jiného?" 4:Ježíš jim odpovìdìl: "Jdìte, zvìstujte Janovi, co vidíte a slyšíte: 5:Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou oèiš ováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvìstuje evangelium. 6:A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží." 7:Když Janovi uèedníci odcházeli, zaèal Ježíš mluvit k zástupùm o Janovi: "Na co jste se vyšli na pouš podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? 8:Nebo co jste vyšli shlédnout? Èlovìka obleèeného do drahých šatù? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. 9:Nebo proè jste vyšli? Vidìt proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. 10:To je ten, o nìmž je psáno: 'Hle, já posílám posla pøed svou tváøí, aby ti pøipravil cestu.' 11:Amen, pravím vám, mezi tìmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo vìtší, než Jan Køtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je vìtší nežli on. 12:Ode dnù Jana Køtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po nìm sahají. 13:Nebo všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. 14:A chcete-li to pøijmout, on je Eliáš, který má pøijít. 15:Kdo má uši, slyš. 16:Èemu pøipodobním toto pokolení? Je jako dìti, které sedí na tržišti a pokøikují na své druhy: 17:'Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naøíkali jsme, a vy jste nelomili rukama.' 18:Pøišel Jan, nejedl, nepil - a øíkají: 'Je posedlý.' 19:Pøišel Syn èlovìka, jí a pije - a øíkají: 'Hle, milovník hodù a pitek, pøítel celníkù a høíšníkù!' Ale moudrost je ospravedlnìna svými skutky." =Bìda nevìøícím mìstùm 11,20-24= 20:Tehdy poèal kárat mìsta, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných skutkù, že neèinila pokání: 21:"Bìda ti, Chorazin, bìda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žínìný šat, sypali se popelem a èinili pokání. 22:Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehèeji v den soudu, nežli vám. 23:A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš! Nebo kdyby se byly v Sodomì odehrály takové mocné skutky, jako u vás, stála by podnes. 24:Ale pravím vám: zemi Sodomské bude lehèeji v den soudu, nežli tobì."

=Chvála vykoupení v Synu 11,25-30= 25:V ten èas øekl Ježíš: "Velebím, tì Otèe, Pane nebes i zemì, že jsi ty vìci skryl pøed moudrými a rozumnými a zjevil jsi je malièkým. 26:Ano, Otèe, tak se ti zalíbilo. 27:Všechno je mi dáno od Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtìl zjevit. 28:Pojïte ke mnì všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi bøemeny, a já vám dám odpoèinout. 29:Vezmìte na sebe mé jho a uète se ode mne, nebo jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpoèinutí svým duším. 30:Vždy mé jho netlaèí a bøemeno netíží." Kapitola 12 =Spor o sobotu 12,1-8= 1:V ten èas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho uèedníci dostali hlad a zaèali mnout zrní z klasù a jíst. 2:Když to vidìli farizeové, øekli mu: "Hle, tvoji uèedníci dìlají, co se nesmí dìlat v sobotu!" 3:On jim však øekl: "Neèetli jste, co udìlal David, když mìl hlad, on a ti kdo byli s ním? 4:Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, aèkoli to nebylo dovoleno jemu ani tìm, kdo ho doprovázeli, nýbrž knìžím? 5:A neèetli jste v Zákonì, že knìží službou v chrámu porušují sobotu, a pøesto jsou bez viny? 6:Pravím vám, že zde je víc než chrám. 7:Kdybyste vìdìli, co znamená, 'milosrdenství chci, a ne obì ', neodsuzovali byste nevinné. 8:Vždy Syn èlovìka je pánem nad sobotou." =Uzdravení v sobotu 12,9-14= 9:Odtud šel dál a pøišel do jejich synagógy. 10:A byl tam èlovìk s odumøelou rukou. Otázali se Ježíše: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat?" Chtìli ho totiž obžalovat. 11:On jim øekl: "Kdyby nìkdo z vás mìl jedinou oveèku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl? 12:A oè je èlovìk cennìjší než ovce! Proto je dovoleno v sobotu èinit dobøe." 13:Potom øekl tomu èlovìku: "Zvedni tu ruku!" Zvedl jim, a byla zase zdravá jako ta druhá. 14:Farizeové vyšli a smluvili se proti nìmu, že ho zahubí. =Splnìné proroctví o Božím služebníku 12,15-21= 15:Ježíš to poznal a odešel odtamtud. Mnozí šli za ním a on všechny nemocné uzdravil; 16:ale pøikázal jim, aby ho nikomu neprozrazovali - 17:aby se splnilo, co je øeèeno ústy proroka Izaiáše: 18:'Hle, služebník mùj, kterého jsem vyvolil, milovaný mùj, kterého si oblíbila duše má. Vložím na nìho svého Ducha. A vyhlásí soud národùm. 19:Nebude se pøít ani rozkøikovat, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas. 20:Nalomenou tøtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, až dovede právo k vítìzství. 21:A v jeho jménu bude nadìje národù.' =Ježíš a Belzebul 12,22-32= 22:Tehdy k nìmu pøivedli posedlého, který byl slepý a nìmý; a uzdravil ho, takže ten nìmý mluvil i vidìl. 23:Zástupy žasly a øíkaly: "Není to Syn Davidùv?" 24:Když to slyšeli farizeové, øekli: "On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démonù." 25:Protože znal jejich smýšlení, øekl jim: "Každé království vnitønì rozdìlené pustne a žádná obec ani dùm vnitønì rozdìlený nemùže obstát. 26:A vyhání-li satan satana, pak je v sobì rozdvojen; jak tedy bude moci obstát jeho království? 27:Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánìjí vaši žáci? Proto oni budou vašimi soudci. 28:Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. 29:Což mùže nìkdo vejít do domu silného muže a uloupit jeho vìci, jestliže døíve toho siláka nespoutá? Pak teprve vyloupí jeho dùm. 30:Kdo není se mnou, je proti mnì; a kdo se mnou neshromažïuje, rozptyluje.

31:Proto pravím vám, že každý høích i rouhání bude lidem odpuštìno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštìno. 32:I tomu, kdo by øekl slovo proti Synu èlovìka, bude odpuštìno; ale kdo by øekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštìno v tomto vìku ani v budoucím. =O závažnosti slov 12,33-37= 33:Zasaïte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaïte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci. 34:Plemeno zmijí: Jak mùže být vaše øeè dobrá, když jste zlí? Èím srdce pøetéká, to ústa mluví. 35:Dobrý èlovìk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý èlovìk ze zlého pokladu vynáší zlé. 36:Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat úèty v den soudu. 37:Nebo podle svých slov budeš ospravedlnìn a podle svých slov odsouzen." =Znamení proroka Jonáše 12,38-42= 38:Tehdy mu na to øekli nìkteøí ze zákoníkù a farizeù: "Mistøe, chceme od tebe vidìt znamení." 39:On jim však odpovìdìl: "Pokolení zlé a zpronevìøilé si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leè znamení proroka Jonáše. 40:Jako byl Jonáš v bøiše moøské obludy tøi dny a tøi noci, tak bude Syn èlovìka tøi dny a tøi noci v srdci zemì. 41:Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvìdèí je, nebo oni se obrátili po Jonášovì kázání - a hle, zde je víc než Jonáš. 42:Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a usvìdèí je, protože ona pøišla z nejzazších konèin zemì, aby slyšela moudrost Šalomounovu - a hle, zde je víc než Šalomoun. =O návratu neèistého ducha 12,43-45= 43:Když neèistý duch vyjde z èlovìka, bloudí po pustých místech a hledá odpoèinutí, ale nenalézá. 44:Tu øekne: 'Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' Pøijde a nalezne jej prázdný, vyèištìný a uklizený. 45:Tu jde a pøivede s sebou sedm jiných duchù, horších, než je sám, a vejdou a bydlí tam; a konce toho èlovìka jsou horší, než zaèátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením." =Ježíšova rodina 12,46-50= 46:Ještì když mluvil k zástupùm, hle, jeho matka a bratøi stáli venku a chtìli s ním mluvit. 47:Nìkdo mu øekl: "Hle, tvá matka a tvoji bratøi stojí venku a chtìjí s tebou mluvit." 48:On však odpovìdìl tomu, kdo mu to øekl: "Kdo je má matka a kdo jsou moji bratøi?" 49:Ukázal na své uèedníky a øekl: "Hle, moje matka a moji bratøi. 50:Nebo kdo èiní vùli mého Otce v nebesích, to je mùj bratr, má sestra i matka." Kapitola 13 =Podobenství o rozsévaèi 13,1-9= 1:Toho dne vyšel Ježíš z domu a posadil se u moøe. 2:Shromáždil se k nìmu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loï; posadil se v ní a celý zástup stál na bøehu. 3:I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: "Vyšel rozsévaè rozsívat. 4:Když rozsíval, padla nìkterá zrna podél cesty, a pøilétli ptáci a sezobali je. 5:Jiná padla na skalnatou pùdu, kde nemìla dost zemì, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi. 6:Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemìla koøen, uschla. 7:Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je. 8:A jiná zrna padla do dobré zemì a dala užitek, nìkteré sto zrn, jiné šedesát a jiné tøicet. 9:Kdo má uši, slyš!" =Dùvod øeèi v podobenstvích 13,10-17= 10:Uèedníci k nìmu pøistoupili a øekli: "Proè k nim mluvíš v podobenstvích?" 11:On jim odpovìdìl: "Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno. 12:Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještì víc; ale kdo nemá, tomu bude odòato i to, co má. 13:Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší a nechápou.

14:A plní se na nich proroctví Izaiášovo: 'Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustaviènì budete hledìt a neuvidíte. 15:Nebo obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oèi zavøeli, takže nevidí oèima a ušima neslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se - a já je neuzdravím.' 16:Blažené vaše oèi, že vidí, i vaše uši, že slyší. 17:Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidìt, na co vy hledíte, ale nevidìli, a slyšet, co vy slyšíte, a neslyšeli. =Výklad podobenství o rozsévaèi 13,18-23= 18:Vy tedy slyšte výklad podobenství o rozsévaèi. 19:Pokaždé, když nìkdo slyší slovo o království a nechápe, pøichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty. 20:U koho bylo zaseto na skalnatou pùdu, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí pøijímá; 21:ale nezakoøenilo v nìm a je nestálý: když pøijde tíseò nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadá. 22:U koho bylo zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale èasné starosti a vábivost majetku slovo udusí, a zùstane bez úrody. 23:U koho bylo zaseto do dobré zemì, to je ten, kdo slovo slyší i chápe a pøináší úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, tøetí tøicetinásobnou." =Podobenství o pleveli mezi pšenicí 13,24-30= 24:Pøedložil jim jiné podobenství: "S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden èlovìk zasel dobré semeno na svém poli. 25:Když však lidé spali, pøišel nepøítel, nasel plevel do pšenice a odešel. 26:Když vyrostlo stéblo a nasadilo klas, tu ukázal se i plevel. 27:Pøišli sluhové toho hospodáøe a øekli mu: 'Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal ten plevel?' 28:On jim odpovìdìl: 'To udìlal nepøítel.' Sluhové mu øeknou: 'Máme jít a plevel vytrhat?' 29:On však odpoví: 'Ne, protože pøi trhání plevele byste vyrvali z koøenù i pšenici. 30:Nechte, a spolu roste obojí až do žnì; a v èas žnì øeknu žencùm: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromáždìte do mé stodoly.'" =Podobenství o hoøèièném zrnu 13,31-32= 31:Ještì jiné podobenství jim pøedložil: "Království nebeské je jako hoøèièné zrno, které èlovìk zaseje na svém poli; 32:je sice menší, než všecka semena, ale když vyroste, je vìtší, než ostatní byliny a je z nìho strom, takže pøilétají ptáci a hnízdí v jeho vìtvích." =Podobenství o kvasu 13,33-35= 33:Povìdìl jim i toto podobenství: "Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tøí mìøic mouky, až se všecko prokvasí." 34:Toto vše mluvil Ježíš k zástupùm v podobenstvích; bez podobenství k nim vùbec nemluvil, 35:aby se splnilo, co bylo øeèeno ústy proroka: 'Otevøu v podobenstvích ústa svá, vyslovím, co je skryto od založení svìta.' =Výklad podobenství o pleveli 13,36-43= 36:Potom opustil zástupy a vešel do domu. Uèedníci za ním pøišli a øekli mu: "Vylož nám to podobenství o plevelu na poli!" 37:On jim odpovìdìl: "Rozsévaè, který rozsívá dobré semeno, je Syn èlovìka 38:a pole je tento svìt. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého; 39:nepøítel, který jej nasel, je ïábel. Žeò je skonání vìku a ženci jsou andìlé. 40:Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohnìm, tak bude i pøi skonání vìku. 41:Syn èlovìka pošle své andìly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, 42:a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláè a skøípìní zubù. 43:Tehdy spravedliví zazáøí jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!" =Podobenství o pokladu v poli 13,44= 44:"Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který nìkdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.

=Podobenství o perle 13,45-46= 45:Anebo je království nebeské jako když obchodník, který kupuje krásné perly, 46:objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji. =Podobenství o rybáøské síti 13,47-50= 47:Anebo je království nebeské jako sí, která se spustí do moøe a zahrne všecko možné; 48:když je plná, vytáhnou ji na bøeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven. 49:Tak bude i pøi skonání vìku: vyjdou andìlé, oddìlí zlé od spravedlivých 50:a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláè a skøípìní zubù." =O nových a starých pokladech 13,51-52= 51:"Pochopili jste to všecko?" Odpovìdìli: "Ano." 52:A on jim øekl: "Proto každý zákoník, který se stal uèedníkem království nebeského, je jako hospodáø, který vynáší ze svého pokladu nové i staré." =Kázání v Nazaretì 13,53-58= 53:Když Ježíš dokonèil tato podobenství, odebral se odtud. 54:Pøišel do svého domova a uèil v jejich synagóze, takže v úžasu øíkali: "Odkud se u toho èlovìka vzala taková moudrost a mocné èiny? 55:Což to není syn tesaøe? Což se jeho matka nejmenuje Maria a jeho bratøi Jakub, Josef, Šimon a Juda? 56:A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud to tedy ten èlovìk všecko má?" 57:A byl jim kamenem úrazu. Ale Ježíš jim øekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domì." 58:A neuèinil tam mnoho mocných èinù pro jejich nevìru. Kapitola 14 =Herodes a Jan Køtitel 14,1-12= 1:V ten èas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi 2:a øekl svým sluhùm: "To je Jan Køtitel, který vstal z mrtvých; proto v nìm pùsobí mocné síly." 3:Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláøe kvùli Herodiadì, manželce svého bratra Filipa, 4:nebo Jan mu øíkal: "Není dovoleno, abys ji mìl za ženu." 5:Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože mìli Jana za proroka. 6:Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tanèila uprostøed hostù. Zalíbila se Herodovi, 7:a on jí pøísahou slíbil dát, o cokoli požádá. 8:A ona, navedena svou matkou, øekla: "Dej mi sem pøinést na míse hlavu Jana Køtitele." 9:Král se zarmoutil, ale pro pøísahu pøed spolustolovníky poruèil, aby jí vyhovìli, 10:a dal Jana v žaláøi stít. 11:Tak pøinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce. 12:Janovi uèedníci potom pøišli, odnesli jeho tìlo a pohøbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi. =Nasycení pìti tisícù 14,13-21= 13:Když to Ježíš uslyšel, odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a pìšky šly z mìst za ním. 14:Když vystoupil, uvidìl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné. 15:Když nastal veèer, pøistoupili k nìmu uèedníci a øekli: "Toto místo je pusté a je už pozdní hodina. Propus zástupy, a jdou do vesnic kopit si jídlo." 16:Ale Ježíš jim øekl: "Nemusejí odcházet, dejte vy jim jíst!" 17:Oni odpovìdìli: "Máme tu jen pìt chlebù a dvì ryby." 18:On však øekl: "Pøineste je sem!" 19:Poruèil, aby se zástupy rozsadily po trávì. Potom vzal tìch pìt chlebù a dvì ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával uèedníkùm a uèedníci zástupùm. 20:I jedli všichni a nasytili se; a sebrali nalámaných chlebù, které zbyly, dvanáct plných košù. 21:A jedlo tam na pìt tisíc mužù kromì žen a dìtí.

=Ježíš kráèí po moøi 14,22-33= 22:Hned nato pøimìl Ježíš uèedníky, aby vstoupili na loï a jeli pøed ním na druhý bøeh, než propustí zástupy. 23:Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotì modlil. Když nastal veèer, byl tam sám. 24:Loï byla daleko od zemì a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní. 25:K ránu šel k nim, kráèeje po moøi. 26:Když ho uèedníci vidìli kráèet po moøi, vydìsili se, že je to pøízrak, a køièeli strachem. 27:Ježíš na nì hned promluvil a øekl jim: "Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!" 28:Petr mu odpovìdìl: "Pane, jsi-li to ty, poruè mi, a pøijdu k tobì po vodách!" 29:A on øekl: "Pojï!" Petr vystoupil z lodi, vykroèil na vodu a šel k Ježíšovi. 30:Ale když vidìl, jaký je vítr, pøepadl ho strach, zaèal tonout a vykøikl: "Pane, zachraò mne!" 31:Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a øekl mu: "Ty malovìrný, proè jsi pochyboval?" 32:Když vstoupil na loï, vítr se utišil. 33:Ti, kdo byli na lodi, klanìli se mu a øíkali: "Jistì jsi Boží Syn." =Uzdravování v Genezaretu 14,34-36= 34:Když se dostali na druhý bøeh, pøistáli u Genezaretu. 35:Lidé z toho místa ho poznali a vzkázali do celého okolí. Pøinášeli mu všechny nemocné 36:a prosili ho, aby se smìli aspoò dotknout tøásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni. =Èisté a neèisté 15,1-20= 1:Tehdy pøišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a øekli: 2:"Proè tvoji uèedníci porušují tradici otcù? Vždy si pøed jídlem neomývají ruce!" 3:On jim odpovìdìl: "A proè vy pøestupujete pøikázání Boží kvùli své tradici? 4:Vždy Bùh øekl: 'Cti otce i matku' a 'kdo zloøeèí otci nebo matce, a je potrestán smrtí.' 5:Vy však uèíte: Kdo øekne otci nebo matce: 'To, èím bych ti mìl pomoci, je obìtní dar', 6:ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží. 7:Pokrytci, dobøe prorokoval o vás Izaiáš, když øekl: 8:'Lid tento ctí mì rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 9:marnì mì uctívají, nebo uèí naukám, jež jsou jen pøíkazy lidskými.'" 10:Svolal zástupy a øekl: "Slyšte a rozumìjte: 11:Ne co vchází do úst, znesvìcuje èlovìka, ale co z úst vychází, to èlovìka znesvìcuje." 12:Tu pøišli uèedníci a øekli mu: "Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?" 13:Ale on jim odpovìdìl: "Každá rostlina, kterou nezasadil mùj nebeský Otec, bude vykoøenìna. 14:Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy." 15:Petr mu na to øekl: "Vysvìtli nám to podobenství!" 16:On odpovìdìl: "I vy jste ještì nechápaví? 17:Nerozumíte, že to, co vchází do úst, pøijde do bøicha a jde do hnoje? 18:Však to, co z úst vychází, jde ze srdce, a to èlovìka znesvìcuje. 19:Nebo ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, køivá svìdectví, urážky. 20:To jsou vìci, které èlovìka znesvìcují; ale jíst neomytýma rukama èlovìka neznesvìcuje." =Víra kananejské ženy 15,21-28= 21:Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu. 22:A hle, jedna kananejská žena z tìch konèin vyšla a volala: "Smiluj se nade mnou, Synu Davidùv! Má dcera je zle posedlá." 23:Ale on jí neodpovìdìl ani slovo. Jeho uèedníci pøistoupili a žádali ho: "Zbav se jí, vždy za námi køièí!" 24:On odpovìdìl: "Jsem poslán ke ztraceným ovcím z lidu izraelského." 25:Ale ona pøistoupila, klanìla se mu a øekla: "Pane, pomoz mi!" 26:On jí odpovìdìl: "Nesluší se vzít chleba dìtem a hodit jej psùm." 27:Ona øekla: "Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtù, které spadnou ze stolu jejich pánù." 28:Tu jí Ježíš øekl: "Ženo, tvá víra je veliká; staò se ti tak, jak chceš." A od té hodiny byla její dcera zdráva. =Uzdravování u Galilejského moøe 15,29-31= Kapitola 15