MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ

R o č n í k 2006 V ě s t n í k MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 4 Vydáno: KVĚTEN 2006 Kč OBSAH ZPRÁVY A SDĚLENÍ Rámcové vzdělávací programy pro specializační vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků...................................... str. 2 1

Z P R Á V Y A S D Ě L E N Í RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO SPECIALIZAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ Zn.č.j. 15538/2006 Referent: Mgr. Naděžda Procházková 224972401 Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje k zajištění specializačního vzdělávání pro nelékařské zdravotnické pracovníky podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povoláni a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, rámcové vzdělávací programy pro specializační vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI V OBORU ERGOTERAPIE V PEDIATRII Ergoterapeut pro pediatrii dle nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odborností zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem vzdělávacích programů je získání specializované způsobilosti ergoterapeuta pro pediatrii s rozsahem vědomostí a dovedností odpovídajícím požadavkům podle 65 a 66 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 2. Podmínky specializačního vzdělávání 2.1.Vstupní podmínky Podmínkou pro zařazení do vzdělávacího programu je: úspěšné ukončení studia, které opravňuje k získání odborné způsobilosti v oboru ergoterapeut, 2

nejméně 12 měsíců výkonu povolání ergoterapeuta. 2.2. Průběžné podmínky Po zařazení do specializačního oboru splnit 12 měsíců výkonu povolání v oboru specializace. Dále bude následovat studium dle tohoto rámcového vzdělávacího programu. V průběhu celého studia musí účastník: plnit dílčí úkoly vyplývající z jednotlivých modulů, absolvovat odbornou praxi pod vedením školitele v délce nejméně 2 týdnů na akreditovaném pracovišti, splnit výkony stanovené vzdělávacím programem v rámci praxe na vlastním nebo jiném pracovišti v souladu s požadavky určenými vedoucím studia, absolvovat kurz související s oborem specializace, získat stanovený počet kreditů. 2.3.Výstupní podmínky Studium je po splnění podmínek stanovených v bodech 2.1. a 2.2. ukončeno atestační zkouškou skládající se z praktické a teoretické části podle 60 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. 3. Délka specializačního vzdělávání Celková délka specializačního studia v oboru ergoterapie je minimálně 36 měsíců a zahrnuje nejméně 640 hodin teoretické a praktické výuky, z toho je minimálně 50% praxe ve specializačním oboru. 4. Obsah specializačního vzdělávání Vzdělávací program pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v pediatrii představuje formu celoživotního vzdělávaní, při kterém se účastník věnuje jak teoretické, tak praktické přípravě. Vzdělávací program obsahuje: teoretické prohloubení vědomostí v základních klinických oborech, seznámení s novými vědnými disciplínami potřebnými pro činnosti ergoterapeuta v pediatrii, praktickou výuku zaměřenou na rozvoj dovedností v rámci vysoce specializovaných ergoterapeutických činností v pediatrii. Vzdělávací program je koncipován modulovým způsobem, zahrnuje modul základní, odborný a speciální. 3

4.1. Vědomosti a dovednosti základního modulu Cíl: Prohloubit znalosti z níže uvedených preklinických a klinických oborů, včetně orientace v příslušných literárních pramenech a v příslušných právních normách. Vědomosti: znát anatomii, fyziologii, patologii a patofyziologii, kineziologii, vnitřní lékařství, chirurgii, traumatologii, neurologii, psychiatrii, pediatrii, ortopedii, protetiku, ergonomii a profesní etiku, znát speciální pedagogiku, sociální rehabilitaci, psychologii, právní předpisy ve vztahu k sociální problematice, úvod do krizového managementu, znát základy krizového managementu, znát vybranou problematiku zásad prevence pochybení v ošetřovatelské praxi, znát lidská práva pacientů všech věkových skupin. Dovednosti: aplikovat získané teoretické znalosti v praxi, podílet se na přechodu zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činnosti za nestandardních podmínek, zvládat vyhodnocování rizikových příčin lidského pochybení, navrhovat efektivní opatření zaměřená na prevenci pochybení a omylů, zapojovat pacienty a jejich rodiny jako partnery do programu bezpečné péče. 4.2.Vědomosti a dovednosti odborného modulu Ergoterapie v pediatrii Cíl: prohloubit znalosti z oboru pediatrie, prohloubit znalosti z psychosociální rehabilitace a získání potřebných dovedností pro praxi. Vědomosti: znát filozofii oboru ergoterapie, základní koncepty, teoretické modely přístupu v ergoterapii, znát ergoterapeutickou terminologii, fáze ergoterapeutického procesu v pediatrii, znát vyšetřovací metody v ergoterapii, především funkční vyšetření horní končetiny, znát analýzu ergoterapeutické aktivity a její aplikaci v pediatrii, analýzu hry jako ergoterapeutického prostředku, znát vyšetřovací metody v ergoterapii a jejich aplikaci v pediatrii, znát management a vedení administrativy. Dovednosti: zlepšit komunikační dovednosti pro získání anamnézy a udržení profesionálního vztahu s klientem i členy jeho rodiny, 4

rozšířit rejstřík používaných ergoterapeutických aktivit aplikovaných na základě ergoterapeutického vyšetření. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u dítěte s neurologickou diagnózou 5x, komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u dítěte s ortopedickou diagnózou 5x. 4.3. Vědomosti a dovednosti speciálních modulů Speciální ergoterapie v pediatrii Cíl: Poskytnout vědomosti a dovednosti potřebné při zajišťování konkrétní úzce specializované ergoterapeutické péče v pediatrii. Vědomosti: znát specializované metodiky v oblasti pediatrie, především neurovývojové, biomechanické a kognitivní přístupy, znát rozvoj reflexů a sebereflexů. Dovednosti: stanovit cíl terapie, správně volit ergoterapeutické postupy a přístupy pro dosažení tohoto cíle včetně aktivního zapojení klienta, pomoci klientovi při jeho začleňování do sociálního i pracovního prostředí. Činnosti: provádí výcvik senzomotoriky, senzoriky a grafomotoriky u dětí s neurologickým a ortopedickým poškozením, provádí výběr vhodných ergoterapeutických postupů u dětí s neurologickým a ortopedickým poškozením, provádí nácvik běžných denních aktivit u dětí s neurologickým a ortopedickým poškozením, provádí klinické úvahy, vede odborné praxe. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u dítěte s neurologickou diagnózou 10x, komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u dítěte s ortopedickou diagnózou 10x, doložit písemně zpracovanou kazuistiku u dítěte s neurologickou a ortopedickou diagnózou ( 2x kazuistiku) 2x. 5. Formy specializačního vzdělávání Specializační vzdělávání se uskutečňuje kombinovanou formou v blocích (tj. formou celodenní průpravy), kdy rozsah teoretické a praktické výuky odpovídá délce stanovené 5

základní týdenní pracovní doby. Jestliže se studium uskutečňuje jinými formami, nesmí být časová úroveň této varianty nižší než u celodenní průpravy. 6. Charakteristika činnosti Absolvent vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti v oboru ergoterapie je připravován pro samostatnou i týmovou vysoce specializovanou činnost v preventivní, diagnostické a léčebné ergoterapeutické péče. Činnosti absolventů vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v pediatrii jsou v rozsahu vědomostí a dovedností, odpovídající požadavkům specializované způsobilosti ( 65 a 66 vyhlášky č. 424/2004 Sb.) vymezeny takto: provádí nácvik běžných denních aktivit podle stupně ontogenetického vývoje dítěte a jeho schopností, provádí výcvik senzomotoriky, senzoriky a grafomotoriky, provádí výběr vhodných ergoterapeutických postupů se zaměřením na nácvik hrubé a jemné motoriky, realizuje opatření vedoucí k začlenění dítěte do přirozeného sociálního prostředí, napomáhá rodině při integraci dítěte, provádí specializované ergoterapeutické postupy v rámci léčebné rehabilitace, vykonává činnosti podle 65 a 66 vyhlášky č. 424/2004 Sb. 7. Materiální a personální zabezpečení Odborná praxe vedená i určená školitelem musí být zajištěna na akreditovaném zdravotnickém pracovišti eventuálně na pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia. Personální zabezpečení musí být zajištěno erudovanými pracovníky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru specializace a zároveň pedagogickou způsobilostí v souladu s platnými právními předpisy. 8. Bezpečnost a ochrana zdraví Součástí teoretické i praktické výuky je i problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výuka v tomto směru vychází z požadavků platných právních norem a ostatních předpisů a je doplněna informacemi o rizicích možného ohrožení v souvislosti s vykonáváním odborné praxe, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik. 6

9. Doporučená literatura BARTOŠOVÁ, D. Dětské infekční nemoci. Trendy soudobé pediatrie sv.2. 1.vyd. Praha: Galén, 2003. 84 s. ISBN 80 7262 206 4. BLÁHOVÁ, K. Hry pro tvořivé vyučování. 1.vyd. Praha: Strom, 1997. 47 s. ISBN 80-901954-7-4. ČELKO, A. M. Dětské úrazy a popáleniny: nemocniční studie případů dětských pacientů hospitalizovaných s popáleninovým úrazem. 1.vyd. Praha: Galén, 2004. 71 s. ISBN 80 7262 189 0. DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznání dítěte. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. 205 s. ISBN 80-7178-449-4. ÉTIENNE, B., CHRISTELLE, L. Alergie u dětí. 1.vyd. Praha: Portál, 2005. 152 s. ISBN 80-7178 936 4. FEDOT, M., MINARIK, M. KUNOVSKÝ, P. Intenzívna starostlivosť v pediatrii. 1.vyd. Martin: Osveta, 2002. 435 s. ISBN 80 8063 094 1. GALGALE,D.C. Rehabilitace orofaciální oblasti. 1.vyd. Praha: Grada, 2004. 229 s. ISBN 80-247-0534-6. GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O. Ergonomie. Optimalizace lidské činnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80-247-0226-6. GILLBERG, CH., PEETERS, T. Autismus- zdravotní a výchovné aspekty. 2.vyd Praha: Portál, 2003. 122 s. ISBN 80-7178-856-2. HOBDAYOVÁ, A., OLLIEROVÁ, K. Tvořivé činnosti pro terapeutickou práci s dětmi. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 149 s. ISBN 80-7178-378-1. HRSTKOVÁ, H. Výživa kojenců a mladších batolat. 1.vyd. Brno: NCONZO, 2003. 77 s. ISBN 80-703-385-6. KIRBYOVÁ,A. Nešikovné dítě. Dyspraxie a další poruchy motoriky. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 206 s. ISBN 80-7178-424-9. KLÍMA, J. Pediatrie učebnice pro SZŠ a VZŠ. 1.vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. 319 s. ISBN 80 86432 38 6. KLUSOŇOVÁ, E., PFEIFFER, J., ŠPIČKOVÁ, J. Ergoterapie II: učebnice pro zdravotnické školy. 1.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 167 s. ISBN 80-201-0004-0. KLUSOŇOVÁ, E., ŠPIČKOVÁ, J. Ergoterapie I: učebnice pro zdravotnické školy. 2.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 184 s. ISBN 80-201-0030-X. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 3.vyd. Praha: Grada, 1998. 343 s. ISBN 80-7169-195-X. LEBL, J., PROVAZNÍK, K., HEJCMANOVÁ, L. Preklinická pediatrie. 1.vyd. Praha: Galén, 2003. 248 s. ISBN 80 7262 207 2. LEBL, J., ZAPLETALOVÁ, J., KOLOUŠKOVÁ, S. Dětská endokrinologie. Trendy soudobé pediatrie sv.3. 1.vyd. Praha: Galén, 2004. 479 s. ISBN 80 7262 250 1. NEWMAN,S. Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 168 s. ISBN 80-7178-872-4. PIPEKOVÁ,J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 1.vyd. Brno: Paido, 1998. 234 s. ISBN 80-85931-65-6. ŘÍČAN, P., KREJČÍŘOVÁ, D. a kol. Dětská klinická psychologie. 3.vyd. Praha: Grada, 1997. 450 s. ISBN 80-7169-512-2. SCHOPLER, E., REICHLER, R. J., LANSINGOVÁ, M. Strategie a metody výuky dětí s autismem a dalšími vývojovými poruchami. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. 271 s. ISBN 80-7178-199-1. 7

ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 2.vyd. Praha: Portál, 2003. 192 s. ISBN 80-7178-821- X. VÍTKOVÁ,M. a kol. Integrativní speciální pedagogika. 2.vyd. Brno: Paido, 2004. 463 s. ISBN 80-7315-071-9. VOJTA, V. Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku včasná diagnóza a tera pie.1.vyd. Praha: Avicenum, 1993. 367 s. IBSN 80-85424-98-3. VOLF, V., VOLFOVÁ, H. Pediatrie II. pro 3. ročník SZŠ. 3.dopl.vyd. Praha: Informatorium, 2003. 240 s. ISBN 80 7333 023 7. VOLF, V., VOLFOVÁ, H. Pediatrie I. pro 2. ročník SZŠ. 3.dopl.vyd. Praha: Informatorium, 2003. 112 s. ISBN 80 7333 021 0. 8

Tabulka č. 1 66 ERGOTERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ PRO PEDIATRII KÓDY MODULŮ NÁZEV MODULU TYP MODULU DÉLKA TRVÁNÍ POČET KREDITŮ 1.ročník Základní modul 4.1. Role ergoterapeuta se specializovanou způsobilostí P 2 týdny - T 20 Odborný modul 4.2. Ergoterapie v pediatrii Praxe P P 2 týdny - T 4 týdny - Pr. 20 20 2.ročník Speciální modul 4.3. Speciální ergoterapie v pediatrii P 1 týden - T 10 Odborná praxe Praxe na dětské neurologie P 5 týdnů Pr. 25 Odborná praxe Praxe na dětské ortopedie P 5 týdnů Pr. 25 Kreditní hodnota studia: 120 kreditů. Vysvětlivky: P- povinné, D- doporučené, T- teorie, Pr. praxe. Odborná praxe na akreditovaných a ostatních pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia. 9

RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI V OBORU ERGOTERAPIE V GERIATRII Ergoterapeut pro geriatrii dle nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odborností zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem vzdělávacích programů je získání specializované způsobilosti ergoterapeuta pro geriatrii s rozsahem vědomostí a dovedností odpovídajícím požadavkům podle 65 a 67 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 2. Podmínky specializačního vzdělávání 2.1. Vstupní podmínky Podmínkou pro zařazení do vzdělávacího programu je: úspěšné ukončení studia, které opravňuje k získání odborné způsobilosti v oboru ergoterapeut, nejméně 12 měsíců výkonu povolání ergoterapeuta. 2.2. Průběžné podmínky Po zařazení do specializačního oboru splnit 12 měsíců výkonu povolání v oboru specializace. Dále bude následovat studium dle tohoto rámcového vzdělávacího programu. V průběhu celého studia musí účastník: plnit dílčí úkoly vyplývající z jednotlivých modulů, absolvovat odbornou praxi pod vedením školitele v délce nejméně 2 týdnů na akreditovaném pracovišti, splnit výkony stanovené vzdělávacím programem v rámci praxe na vlastním nebo jiném pracovišti v souladu s požadavky určenými vedoucím, absolvovat kurz související s oborem specializace, získat stanovený počet kreditů. 2.3. Výstupní podmínky Studium je po splnění podmínek stanovených v bodech 2.1. a 2.2. ukončeno atestační zkouškou skládající se z praktické a teoretické části podle 60 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. 10

3. Délka specializačního vzdělávání Celková délka specializačního studia v oboru ergoterapie je minimálně 36 měsíců a zahrnuje nejméně 640 hodin teoretické a praktické výuky, z toho je minimálně 50% praxe ve specializačním oboru. 4. Obsah specializačního vzdělávání Vzdělávací program pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v geriatrii představuje formu celoživotního vzdělávání, při kterém se účastník věnuje jak teoretické, tak praktické přípravě. Vzdělávací program obsahuje: teoretické prohloubení vědomostí v základních klinických oborech, seznámení s novými vědnými disciplínami potřebnými pro činnost ergoterapeuta v geriatrii, praktickou výuku zaměřenou na rozvoj dovedností v rámci vysoce specializovaných ergoterapeutických činností v geriatrii. Vzdělávací program je koncipován modulovým způsobem, zahrnuje modul základní, odborný a speciální. 4.1. Vědomosti a dovednosti základního modulu Cíl: Prohloubit znalosti z níže uvedených preklinických a klinických oborů, včetně orientace v příslušných literárních pramenech a v příslušných právních normách. Vědomosti: znát anatomii, fyziologii, patologii a patofyziologii, kineziologii, vnitřní lékařství, chirurgii, traumatologii, neurologii, psychiatrii, geriatrii, tanatologii, ortopedii, protetiku, ergonomii a profesní etiku, znát speciální pedagogiku, sociální rehabilitaci, psychologii, právní předpisy ve vztahu k sociální problematice, úvod do krizového managementu, znát management a vedení administrativy, znát základy krizového managementu, znát vybranou problematiku zásad prevence pochybení v ošetřovatelské praxi, znát lidská práva pacientů všech věkových skupin. Dovednosti: aplikovat získané teoretické znalosti v praxi, podílet se na přechodu zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činnosti za nestandardních podmínek, zvládat vyhodnocování rizikových příčin lidského pochybení, navrhovat efektivní opatření zaměřená na prevenci pochybení a omylů, zapojovat pacienty a jejich rodiny jako partnery do programu bezpečné péče. 11

4.2. Vědomosti a dovednosti odborného modulu Ergoterapie v geriatrii Cíl: prohloubit znalosti z oboru geriatrie, prohloubit znalosti z biopsychosociální terapie v geriatrii. Vědomosti: znát filozofii oboru ergoterapie, základní koncepty, teoretické modely přístupu v ergoterapii, znát ergoterapeutickou terminologii, fáze ergoterapeutického procesu v geriatrii, znát vnitřní lékařství, chirurgické obory a psychiatrii specifickou pro období stáří, znát role ergoterapeuta při práci se seniory, etické aspekty práce, výzvy pro ergoterapii, znát úlohu aktivit ve stáří, výstupy pro ergoterapii, analýzu aktivit aplikace v geriatrii, znát hodnocení potřeb osob vyššího věku, vyšetřovací metody v ergoterapii, funkční hodnocení osob vyššího věku, znát ergoterapeutické přístupy používané při práci se seniory. Dovednosti: provádět výcvik hrubé a jemné motoriky, ovládat specifickou problematiku gerontů, umět roli ergoterapeuta při práci se seniory v různých oblastech praxe, provádět hodnocení a nácvik běžných denních činností. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u gerontologických pacientů s neurologickou diagnózou a s ohledem na přidružené diagnózy, komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u gerontologických pacientů s ortopedickou diagnózou a s ohledem na přidružené diagnózy, 5x 5x 4.3. Vědomosti a dovednosti speciálních modulů Speciální ergoterapie v geriatrii Cíl: Poskytnout vědomosti a dovednosti potřebné při zajišťování konkrétní úzce specializované ergoterapeutické péče v geriatrii. Vědomosti: znát specifickou problematiku gerontů, proces stárnutí, adaptaci na změny doprovázející stárnutí, znát demografické aspekty stárnutí a stáří, ateizmus, mýty o stáří, znát rozvoj reflexů a sebereflexů. 12

Dovednosti: stanovit cíl terapie, správně volit ergoterapeutické postupy a přístupy pro dosažení tohoto cíle včetně aktivního zapojení klienta, pomoci klientovi při jeho začlenění do sociálního i pracovního prostředí. Činnosti: realizuje opatření k zachování co nejvyšší míry soběstačnosti u gerontologických pacientů s neurologickým onemocněním, udržuje pohybové schopnosti u gerontologických pacientů s ortopedickým onemocněním, provádí klinické úvahy, vede odborné praxe. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u gerontologických pacientů s neurologickou diagnózou a s ohledem na přidružené diagnózy 10x komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u gerontologických pacientů s ortopedickou diagnózou a s ohledem na přidružené diagnózy 10x doložit písemně zpracovanou kazuistiku u gerontologických pacientů s neurologickou a ortopedickou diagnózou (tj. 2x kazuistiku) 2x 5. Formy specializačního vzdělávání Specializační vzdělávání se uskutečňuje kombinovanou formou v blocích (tj. formou celodenní průpravy), kdy rozsah teoretické a praktické výuky odpovídá délce stanovené základní týdenní pracovní doby. Jestliže se studium uskutečňuje jinými formami, nesmí být časová úroveň této varianty nižší než u celodenní průpravy. 6. Charakteristika činnosti Absolvent vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti v oboru ergoterapie je připravován pro samostatnou i týmovou vysoce specializovanou činnost v preventivní, diagnostické a léčebné ergoterapeutické péči. Činnosti absolventů vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilostí ergoterapie v geriatrii jsou v rozsahu vědomostí a dovedností, odpovídající požadavkům specializované způsobilosti ( 65 až 67 vyhlášky č. 424/2004 Sb.) vymezeny takto: připravuje informační materiály pro klienta, udržuje pohybové schopnosti klienta na podkladě biologického věku, provádí specializované ergoterapeutické postupy, realizuje opatření vedoucí k zachování co možná nejvyšší míry soběstačnosti klienta, začleňuje klienta do sociálního prostředí, hodnotí kvalitu poskytované ergoterapeutické péče, napomáhá podporovat zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí klienta prostřednictvím cíleních aktivit, vykonává činnosti podle 65 a 67 vyhlášky č. 424/2004 Sb. 13

7. Materiální a personální zabezpečení Odborná praxe vedená i určená školitelem musí být zajištěna na akreditovaném zdravotnickém pracovišti eventuálně na pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia. Personální zabezpečení musí být zajištěno erudovanými pracovníky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru specializace a zároveň pedagogickou způsobilostí v souladu s platnými právními předpisy. 8. Bezpečnost a ochrana zdraví Součástí teoretické a praktické výuky je i problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výuka v tomto směru vychází z požadavků platných právních norem a ostatních předpisů a je doplněna informacemi o rizicích možného ohrožení v souvislosti s vykonáváním odborné praxe, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik. 9. Doporučená literatura BAŠTECKÝ, J. KUMPEL, Q. VOJTĚCHOVSKÝ, M. a KOL. Gerontopsychiatrie. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1994. 317 s. ISBN 80-7169-070-8. GILBERTOVÁ, S., MATUŠEK, O. Ergonomie.Optimalizace lidské činnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80 247 0226 6. HAŠKOVCOVÁ, H. Ošetřovatelství 10- Manuálek sociální gerontologie. 1.vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2002. ISBN 80-7013-363-5. HOLEKSOVÁ, T. Ležící nemocný člověk v domácím prostředí. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 91 s. ISBN 80 247 0212 6. HRDLIČKA, M., HRDLIČKOVÁ, D. Demence a poruchy paměti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 53 s. ISBN 80-7169-797-4. KRAJČÍK, Š. Geriatria. 1.vyd. Trnava: Trnavská univerzita, 2000. 82 s. ISBN 80 88908 68 X. HEGYI, L. Klinické a sociálne aspekty ošetřovania starších ľudí. 1.vyd. Trnava: Trnavská univerzita, 2001. 127 s. ISBN 80 88908 80 9. KALVACH, P. Geriatrie a gerontologie.1.vyd. Praha: Grada,2004. 864 s. ISBN 80 247 0548 6. KALVACH, Z. a kol. Úvod do gerontologie a geriatrie- I. díl gerontologie obecná a aplikovaná. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 193 s. ISBN 80-7184-366-0. KLUSOŇOVÁ, E., PFEIFFER, J., ŚPIČKOVÁ, J. Ergoterapie II: učebnice pro zdravotnické školy. 1.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 167 s. ISBN 80 201 0004 0. KLUSUŇOVÁ, E., ŚIČKOVÁ, J. Ergoterapie I: učebnice pro zdravotnické školy. 2.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 184 s. ISBN 80 201 0030 X. KOBĚRSKÁ, P. a kol. Společnou cestou- Jak mohou pečovatelé komunikovat s lidmi trpícími demencí. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 385 s. ISBN 80-7178-851-1. KOUKOLÍK, F., JIRÁK, R. Alzheimerova nemoc a další demence. 1vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. 229 s. ISBN 80-7169-615-3. MULLPACHR, P., STANÍČEK, P. Geragogika pro speciální pedagogy. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita- Pedagogická fakulta, 2001. 115 s. ISBN 80-210-2510-7. 14

PACOVSKÝ, V. Geriatrie- geriatrická diagnostika. 1.vyd. Praha: Scientia Medica, 1994. 150 s. ISBN 80-85526-32-8. STUART-HAMILTON, I. Psychologie stárnutí. 1.vyd. Praha: Portál, 1999. 319 s. ISBN 80-7178-274-2. ŠTILEC, M. Pohybově- relaxační programy pro starší občany. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 94 s. ISBN 80-246-0788-3. TOŠNEROVÁ, T. Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří. 1.vyd. Praha: Ústav lékařské etiky 3. LF UK, 2002. 45 s. ISBN 80 238 9506 0. TOŠNEROVÁ, T. Pocity a potřeby pečujících o starší rodinné příslušníky. Průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. 1.vyd. Praha: Ústav lékařské etiky 3. LF UK, 2001. 62 s. ISBN 80-238-8001-2. ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2001. 97 s. ISBN 80-246-036-8. ZGOLA, J.M. Úspěšná péče o člověka s demencí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 226 s. ISBN 80-247-0183-9. 15

Tabulka č. 1 67 ERGOTERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ PRO GERIATRII KÓDY MODULŮ NÁZEV MODULU TYP MODULU DÉLKA TRVÁNÍ POČET KREDITŮ 1.ročník Základní modul 4.1. Odborný modul 4.2. Role ergoterapeuta se specializovanou způsobilostí Ergoterapie v geriatrii Praxe P 2 týdny - T 20 P P 2 týdny T 4 týdny Pr. 20 20 2.ročník Speciální modul 4.3. Odborná praxe Odborná praxe Speciální ergoterapie v geriatrii Praxe na geriatrickém oddělení v nemocnicích s akutní péčí Praxe v doléčovacích ústavech P 1 týden - T 10 P 4 týdny Pr. 20 P 2 týdny Pr. 10 Odborná praxe Praxe v léčebnách dlouhodobě nemocných P 2 týdny Pr. 10 Odborná praxe Praxe v ústavech sociální péče P 2 týdny Pr. 10 Kreditní hodnota studia: 120 kreditů. Vysvětlivky: P- povinné, D- doporučené, T- teorie, Pr. praxe. Odborná praxe na akreditovaných a ostatních pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia. 16

RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI V OBORU ERGOTERAPIE V PSYCHIATRII Ergoterapeut pro psychiatrii dle nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odborností zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem vzdělávacích programů je získání specializované způsobilosti ergoterapeuta pro psychiatrii s rozsahem vědomostí a dovedností odpovídajícím požadavkům podle 65 a 68 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 2. Podmínky specializačního vzdělávání 2.1. Vstupní podmínky Podmínkou pro zařazení do vzdělávacího programu je: úspěšné ukončení studia, které opravňuje k získání odborné způsobilosti v oboru ergoterapeut, nejméně 12 měsíců výkonu povolání ergoterapeuta. 2.2. Průběžné podmínky Po zařazení do specializačního oboru splnit 12 měsíců výkonu povolání v oboru specializace. Dále bude následovat studium dle tohoto rámcového vzdělávacího programu. V průběhu celého studia musí účastník: plnit dílčí úkoly vyplývající z jednotlivých modulů, absolvovat odbornou praxi pod vedením školitele v délce nejméně 2 týdnů na akreditovaném pracovišti, splnit výkony stanovené vzdělávacím programem v rámci praxe na vlastním nebo jiném pracovišti v souladu s požadavky určenými vedoucím studia, absolvovat kurz související s oborem specializace, získat stanovený počet kreditů. 2.3.Výstupní podmínky Studium je po splnění podmínek stanovených v bodech 2.1. a 2.2. ukončeno atestační zkouškou skládající se z praktické a teoretické části podle 60 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání 17

bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. 3. Délka specializačního vzdělávání Celková délka specializačního studia v oboru ergoterapie je minimálně 36 měsíců a zahrnuje nejméně 640 hodin teoretické a praktické výuky, z toho zahrnuje minimálně 50% praxe ve specializačním oboru. 4. Obsah specializačního vzdělávání Vzdělávací program pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v psychiatrii představuje formu celoživotního vzdělání, při kterém se účastník věnuje jak teoretické, tak praktické přípravě. Vzdělávací program obsahuje: teoretické prohloubení vědomostí v základních klinických oborech, seznámení s novými vědnými disciplínami potřebnými pro činnost ergoterapeuta v psychiatrii, praktickou výuku zaměřenou na rozvoj dovedností v rámci vysoce specializovaných ergoterapeutických činností v psychiatrii. Vzdělávací program je koncipován modulovým způsobem, zahrnuje modul základní, odborný a speciální. 4.1. Vědomosti a dovednosti základního modulu Cíl: Prohloubit znalosti z níže uvedených preklinických a klinických oborů, včetně orientace v příslušných literárních pramenech a v příslušných právních normách. Vědomosti: znát anatomii, fyziologii, patologii a patofyziologii, kineziologii, vnitřní lékařství, chirurgii, traumatologii, neurologii, psychiatrii, geriatrii, tanatologii, ortopedii, protetiku, ergonomii a profesní etiku, znát speciální pedagogiku, sociální rehabilitaci, psychologii, právní předpisy ve vztahu k sociální problematice, úvod do krizového managementu, znát základy krizového managementu, znát vybranou problematiku zásad prevence pochybení v ošetřovatelské praxi, znát lidská práva pacientů všech věkových skupin. Dovednosti: aplikovat získané teoretické znalosti v praxi, podílet se na přechodu zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činnosti za nestandardních podmínek, zvládat vyhodnocování rizikových příčin lidského pochybení, navrhovat efektivní opatření zaměřená na prevenci pochybení a omylů, zapojovat pacienty a jejich rodiny jako partnery do programu bezpečné péče. 18

4.2.Vědomosti a dovednosti odborného modulu Ergoterapie v psychiatrii Cíl: prohloubit znalosti z oboru psychiatrie, prohloubit znalosti z psychosociální rehabilitace a získání potřebných dovedností pro praxi. Vědomosti: znát filozofii oboru ergoterapie, základní koncepty, teoretické modely přístupu v ergoterapii, znát ergoterapeutickou terminologii, fáze ergoterapeutického procesu v psychiatrii, znát psychosociální rehabilitaci, znát specifika klientů s psychiatrickým onemocněním, analýzu aktivity a aplikaci v psychiatrii, znát specifikaci klientů podle jejich biologického i mentálního věku, geneticky podmíněná psychiatrická onemocnění, znát management a vedení administrativy. Dovednosti: zlepšit komunikační dovednosti pro získání anamnézy a udržení profesionálního vztahu s klientem i členy jeho rodiny, rozšířit rejstřík používaných ergoterapeutických aktivit na základě ergoterapeutického vyšetření. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacienta s psychózou 5x komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacientů s patologickou závislostí (např. alkohol, drogy, atd..) 5x 4.3.Vědomosti a dovednosti speciálních modulů Speciální ergoterapie v psychiatrii Cíl: Poskytnout vědomosti a dovednosti potřebné při zajišťování konkrétní úzce specializované ergoterapeutické péče v psychiatrii. Vědomosti: znát specializované metody v oblasti psychiatrie, především u kognitivní a psychosociální přístupy, znát vliv sociálního prostředí, práce s rodinou osob s duševním onemocněním, znát principy komunitní psychiatrie, znát psychosociální patologii, základy krizového managementu, znát rozvoj reflexe a sebereflexe. 19

Dovednosti: stanovit cíl terapie, správně volit ergoterapeutické postupy a přístupy pro dosažení tohoto cíle včetně aktivního zapojení klienta ve všech těchto fázích, pomoci klientovi při jeho začleňování do sociálního i pracovního prostředí. Činnosti: provádí nácvik běžných denních aktivit u pacientů s psychózou, provádí kondiční ergoterapii za pomoci pohybových her a kreativních činností u pacientů s psychotickým onemocněním, podílí se na programu léčby u pacientů s patologickou závislostí, provádí klinické úvahy, provádí výzkum. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacienta s psychózou 10x, komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacientů s patologickou závislostí (např. alkohol, drogy, atd ) 10x, doložit písemně zpracovanou kazuistiku u pacienta s psychózou a s patologickou závislostí. (tj. 2x kazuistiku) 2x. 5. Formy specializačního vzdělávání Specializační vzdělávání se uskutečňuje kombinovanou formou v blocích (tj. formou celodenní průpravy), kdy rozsah teoretické a praktické výuky odpovídá délce stanovené základní týdenní pracovní doby. Jestliže se studium uskutečňuje jinými formami, nesmí být časová úroveň této varianty nižší než u celodenní průpravy. 6. Charakteristika činnosti Absolvent vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti v oboru ergoterapie je připraven pro samostatnou i týmovou vysoce specializovanou činnost v preventivní, diagnostické, léčebné ergoterapeutické péči. Činnosti absolventů vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v psychiatrii jsou v rozsahu vědomostí a dovedností, odpovídající požadavkům specializované způsobilosti ( 65 a 68 vyhlášky č. 424/2004 Sb.) vymezeny takto: navrhuje změny dle funkčního stavu klienta, doporučuje kompenzační pomůcky, provádí nácvik a trénink pracovních dovedností, provádí specializované ergoterapeutické postupy, realizuje opatření k zachování co možná nejvyšší míry soběstačnosti, provádí kondiční ergoterapii, koordinuje práci členů ergoterapeutického týmu v oblasti své specializace, hodnotí kvalitu poskytované ergoterapeutické péče, vede specializační vzdělávání v oboru své specializace, podílí se na dlouhodobém programu drogově závislých, připravuje informační materiály pro klienta, provádí výzkum, 20

vykonává činnosti podle 65 až 68 vyhlášky č. 424/2004 Sb. 7. Materiální a personální zabezpečení Odborná praxe vedená i určená školitelem musí být zajištěna na akreditovaném zdravotnickém pracovišti eventuálně na pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia. Personální zabezpečení musí být zajištěno erudovanými pracovníky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru specializace a zároveň pedagogickou způsobilostí v souladu s platnými právními předpisy. 8. Bezpečnost a ochrana zdraví Součástí teoretické a praktické výuky je i problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výuka v tomto směru vychází z požadavků platných právních norem a ostatních předpisů a je doplněna informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním odborné praxe, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik. 9. Doporučená literatura BOUČEK, J. Obecná psychiatrie. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. 216 s. ISBN 80 244 0240 8. COHEN, R. M. Nejčastější psychické poruchy v klinické praxi. 1.vyd. Praha: Portál, 2002. 199 s. ISBN 80 7178 497 4. GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O. Ergonomie. Optimalizace lidské činnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80-247-0226-6. HOESCHL, C., LIBIGER, J. ŚVESTKA, J. Psychiatrie. 1.vyd. Praha: TIGIS s.r o., 2002. 865 s. ISBN 80 900130 1 5. HÖSCHL, C., LIBIGER, J., ŠVESTKA, J. Psychiatrie. 1. vyd. Praha: Tigris, 2002. 895 s. ISBN 80-900130-1-5. KLUSOŇOVÁ, E., PFEIFFER, J., ŠPIČKOVÁ, J. Ergoterapie II: učebnice pro zdravotnické školy. 1.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 167 s. ISBN 80-201-0004-0. JEBAVÁ,J. Úvod do arteterapie. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1997. 95 s. ISBN 80-7184-394-6. KALINA, K. Jak žít s psychózou. 1.vyd. Portál: Praha, 2001. 247 s. ISBN 80-7178-563-6. KLUSOŇOVÁ, E., ŠPIČKOVÁ, J. Ergoterapie I: učebnice pro zdravotnické školy. 2.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 184 s. ISBN 80-201-0030-X. MALÁ, E., PAVLOSKÝ, P. Psychiatrie: Učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající profese. Praha: Portál, 2002. 143 s. ISBN 80 7178 700 0. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 3.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 161 s. ISBN 80-86429-19-9. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 2.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 250 s. ISBN 80-86429-05-9. NEJEDLÁ, M., SVOBODOVÁ, H., ŠAFRÁNKOVÁ, A. Ošetřovatelství IV/1: pro 4. ročník SZŠ a VZŠ. 1.vyd. Praha: Inrormatorium, 2004. 190 s. ISBN 80-7333-032-6. 21

PAYNOVÁ, H. Kreativní pohyb a tanec. 1.vyd. Praha: Portál, 1999. 239 s. ISBN 80-7170- 213-0. PRAŠKO, J. Psychiatrie pro SZŠ. 1.vyd. Praha: Informatorium, 2003. 192 s. ISBN 80 7333 002 4. PAYNOVÁ, H. Kreativní pohyb a tanec. 1.vyd. Praha: Portál, 1999. 239 s. ISBN 80-7170- 213-0. PONĚŠICKÝ, J. Psychosomatika pro lékaře, psychoterapeuty i laiky. Praha: Triton, 2002. 113 s. ISBN 80-7254-216-8. RABOCH, J. PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie minimum pro praxi. 3.vyd. Praha: Triton, 2003. 210 s. ISBN 80 7254 423 3. RAHN, E., MAHNKOPF, A. Psychiatrie učebnice pro studium a praxi. Publikace doporučená ve státech EU. 1.vyd. Praha: Grada, 2000. 766 s. ISBN 80 7169 964 0. RABOCH, J., ZVOLSKÝ, P. Psychiatrie. 1.vyd. Praha: Galén, 2001. 622 s. ISBN 80 7262 140 8. STYX, P. O psychiatrii. Jak žít a jednat s duševně nemocnými lidmi. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 178 s. ISBN 80-7226-828-7. ŠLAISOVÁ, I., HOSÁK, L., MICHÁLKOVÁ, V. Ošetřovatelství v psychiatrii pro bakalářské studium. 1.vyd. Hradec Králové: Nucleus HK, 2004. 89 s. ISBN 80-86225-51-8. STYX, P. O psychiatrii. Jak žít a jednat s duševně nemocnými lidmi. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 178 s. ISBN 80-7226-828-7. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2004. 870 s. ISBN 80-7178-802-3. VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. 1.vyd. Praha: Portál, 2002. 543 s. ISBN 80-7178-696-9. 22

Tabulka č. 1 68 ERGOTERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ PRO PSYCHIATRII KÓDY MODULŮ NÁZEV MODULU TYP MODULU DÉLKA TRVÁNÍ POČET KREDITŮ 1.ročník Základní modul 4.1. Odborný modul 4.2. Role ergoterapeuta se specializovanou způsobilostí Ergoterapie v psychiatrii Praxe P 2 týdny - T 20 P 2 týdny T 20 P 4 týdny Pr. 20 2.ročník Speciální modul 4.3. Odborná praxe Speciální ergoterapie v psychiatrii na psychiatrické klinice P 1 týden - T 10 P 4 týdny Pr. 20 Odborná praxe na dětské psychiatrii P 4týdny Pr. 20 Odborná praxe u drogově závislých a sociálně patologických jedinců P 2 týdny Pr. 10 Kreditní hodnota studia: 120 kreditů. Vysvětlivky:P- povinné, D- doporučené, T teorie, Pr.-Praxe. Odborná praxe na akreditovaných a ostatních pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia. 23

RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI V OBORU ERGOTERAPIE V NEUROLOGII Ergoterapeut pro neurologii dle nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odborností zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem vzdělávacích programů je získání specializované způsobilosti pro ergoterapii v neurologii s rozsahem vědomostí a dovedností odpovídajícím požadavkům podle 65 a 69 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 2. Podmínky specializačního vzdělávání 2.1. Vstupní podmínky Podmínkou pro zařazení do vzdělávacího programu je: úspěšné ukončení studia, které opravňuje k získání odborné způsobilosti v oboru ergoterapeut, nejméně 12 měsíců výkonu povolání ergoterapeuta. 2.2. Průběžné podmínky Po zařazení do specializačního oboru splnit 12 měsíců výkonu povolání v oboru specializace. Dále bude následovat studium dle tohoto rámcového vzdělávacího programu. V průběhu celého studia musí účastník: plnit dílčí úkoly vyplývající z jednotlivých modulů, absolvovat odbornou praxi pod vedením školitele v délce nejméně 2 týdnů na akreditovaném pracovišti, splnit výkony stanovené vzdělávacím programem v rámci praxe na vlastním nebo jiném pracovišti v souladu s požadavky určenými vedoucím studia, absolvovat kurz související s oborem specializace, získat stanovený počet kreditů. 2.3. Výstupní podmínky Studium je po splnění podmínek stanovených v bodech 2.1. a 2.2. ukončeno atestační zkouškou skládající se z praktické a teoretické části dle vyhlášky č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. 24

3. Délka specializačního vzdělávání Celková délka specializačního studia v oboru ergoterapie je minimálně 36 měsíců a zahrnuje nejméně 640 hodin teoretické a praktické výuky, z toho je minimálně 50% praxe ve specializačním oboru. 4. Obsah specializačního vzdělávání Vzdělávací program pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v neurologii představuje formu celoživotního vzdělávaní, při kterém se účastník věnuje jak teoretické, tak praktické přípravě. Vzdělávací program obsahuje: teoretické prohloubení vědomostí v základních klinických oborech, seznámení s novými vědními disciplínami potřebnými pro činnost ergoterapeuta v neurologii, praktickou výuku zaměřenou na rozvoj dovedností v rámci vysoce specializovaných ergoterapeutických činností v neurologii. 4.1. Vědomosti a dovednosti základního modulu Cíl: Prohloubení znalostí z níže uvedených preklinických a klinických oborů, včetně orientace v příslušných literárních pramenech a v příslušných právních normách. Vědomosti: znát anatomii, fyziologii, patologii a patofyziologii, kineziologii, vnitřní lékařství, chirurgii, traumatologii, neurologii, psychiatrii, pediatrii, ortopedii, protetiku, ergonomii a profesní etiku, znát speciální pedagogiku, sociální rehabilitaci, psychologii, právní předpisy ve vztahu k sociální problematice, úvod do krizového managementu, znát základy krizového managementu, znát vybranou problematiku zásad prevence pochybení v ošetřovatelské praxi, znát lidská práva pacientů všech věkových skupin. Dovednosti: aplikace získané teoretické znalosti v praxi, podílet se na přechodu zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činnosti za nestandardních podmínek, zvládat vyhodnocování rizikových příčin lidského pochybení, navrhovat efektivní opatření zaměřená na prevenci pochybení a omylů, zapojovat pacienty a jejich rodiny jako partnery do programu bezpečné péče. 4.2. Vědomosti a dovednosti odborného modulu Ergoterapie v neurologii Cíl: prohloubit znalosti z oboru neurologie, 25

prohloubit znalosti v psychosociální rehabilitace a získání potřebných dovedností pro praxi. Vědomosti: znát filozofii oboru ergoterapie, základní koncepty, teoretické modely přístupu v ergoterapii, znát ergoterapeutickou terminologii, fáze ergoterapeutického procesu v neurologii, znát fyziologický vývoj a prevenci v dětském a dospělém věku, znát onemocnění nervosvalového systému, metabolické poruchy ovlivňující centrální a/i periferní nervový systém, úrazy, znát analýzu ergoterapeutické aktivity a její aplikace v neurologii, znát vyšetřovací metody v ergoterapii a jejich aplikaci v neurologii, znát management a vedení administrativy. Dovednosti: zlepšit komunikační dovednosti pro získání anamnézy a udržení profesionálního vztahu s klientem i členy jeho rodiny, rozšířit rejstřík používaných ergoterapeutických aktivit aplikovaných na základě ergoterapeutického vyšetření. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacientů s neurologickou diagnózou 5x komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacientů s neurotraumatem 5x 4.3. Vědomosti a dovednosti speciálních modulů Speciální ergoterapie v neurologii Cíl: Poskytnout vědomosti a dovednosti potřebné při zajišťování konkrétní úzce specializované ergoterapeutické péče v neurologii. Vědomosti: znát specializované metodiky v oblasti neurologie, především neurovývojové, kognitivní a biomechanické přístupy, znát rozvoj reflexů a sebereflexů. Dovednosti: stanovit cíl terapie, správně volit ergoterapeutické postupy a přístupy pro dosažení tohoto cíle včetně aktivního zapojení klienta, pomoci klientovi při jeho začleňování klienta do sociálního i pracovního prostředí. Činnosti: provádí výcvik senzomotoriky a nácvik obratnosti u pacientů s neurologickým onemocněním, provádí nácvik běžných denních aktivit u pacientů s neurotraumatem, napomáhá adaptaci na změněné životní podmínky u pacientů s neurotraumatickým onemocněním. 26

Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacientů s neurologickou diagnózou 10x, komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacientů s neurotraumatem 10x, doložit písemně zpracovanou kazuistiku u pacientů s neurologickým onemocněním a neurotraumatem (tj. 2x kasuistiku) 2x. 5. Formy specializačního vzdělávání Specializační vzdělávání se uskutečňuje kombinovanou formou v blocích (tj. formou celodenní průpravy), kdy rozsah teoretické a praktické výuky odpovídá délce stanovené základní týdenní pracovní doby. Jestliže se studium uskutečňuje jinými formami, nesmí být časová úroveň této varianty nižší než u celodenní průpravy. 6. Charakteristika činnosti Absolvent vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti v oboru ergoterapie je připravován pro samostatnou i týmovou vysoce specializovanou činnost v preventivní, diagnostické, léčebné ergoterapeutické péče. Činnosti absolventů vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v neurologii jsou v rozsahu vědomostí a dovedností, odpovídající požadavkům specializované způsobilosti ( 65 až 69 vyhlášky č. 424/2004 Sb.) vymezeny takto: realizuje opatření vedoucí k zachování co možná nejvyšší míry soběstačnosti, edukuje pacienty, případně jiné osoby ve specializovaných postupech, napomáhá začleňovat klienta do sociálního a pracovního prostředí, provádí výcvik jemné a hrubé motoriky, senzomotoriky a nácvik obratnosti, napomáhá adaptaci na změněné životní podmínky, koordinuje práci členů ergoterapeutického týmu v oblasti své specializace, hodnotí kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, provádí výzkum, připravuje standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti, vede specializační vzdělávání v oboru své specializace, provádí specializované ergoterapeutické postupy v rámci léčebné rehabilitace, vykonává činností podle 65 a 69 vyhlášky č. 424/2004 Sb. 7. Materiální a personální zabezpečení Odborná praxe vedená i určená školitelem musí být zajištěna na akreditovaném zdravotnickém pracovišti eventuálně na pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia. 27

Personální zabezpečení musí být zajištěno erudovanými pracovníky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru specializace a zároveň pedagogickou způsobilostí v souladu s platnými právními předpisy. 8. Bezpečnost a ochrana zdraví Součástí teoretické i praktické výuky je i problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výuka v tomto směru vychází z požadavků platných právních norem a ostatních předpisů a je doplněna informacemi o rizicích možného ohrožení v souvislosti s vykonáváním odborné praxe, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik. 28

9. Doporučená literatura AMBLER, Z. Neurologie pro studenty LF. 4.vyd. Praha: Karolinum, 2002. 399 s. ISBN 80 246 0080 3. ANDERS, M., UHROVÁ, T. Depresivní porucha v neurologické praxi. 1.vyd. Praha: Galén, 2005. 280 s. ISBN 80 7262 306 0. BEDNAŘÍK, J. Učebnice obecné neurologie. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 198 s. ISBN 80 210 3309 6. BOBATH, B. Hemiplégia dospelých. 1.vyd. Bratislava: Liečereh. 1997. 175 s. ISBN 80-967383-4-8. GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O. Ergonomie. Optimalizace lidské činnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80 247 0226 6. KLUSOŇOVÁ, E., PFEIFFER, J., ŠPIČKOVÁ, J. Ergoterapie II: učebnice pro zdravotnické školy. 1.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 167 s. ISBN 80 201 0004 0. KLUSOŇOVÁ, E., ŠPIČKOVÁ, J. Egoterapie I : učebnice pro zdravotnické školy. 2.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 184 s. ISBN 80 201 0030 X. KOUKOLÍK, F. Vybrané přednášky o vztahu mozku a chování.1-vyd. Praha: Karolinum, 1995. 141 s. ISBN 80-7066-992-6. KOUKOLÍK, F. Lidský mozek, funkční systémy, norma a poruchy. 2.vyd. Praha: Portál, 2002. 451 s. ISBN 80-7178-632-2. KULIŠŤÁK, P. Neuropsychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 336 s. ISBN 80-7178-554-7. MUMENTHALER, M. Neurologie. 1.vyd. Praha: Grada, 2001. 652 s. ISBN 80 7169 545 9. NEJEDLÁ, M., SVOBODOVÁ, H., ŚAFRÁNKOVÁ, A. Ošetřovatelství IV/1 : pro 4. ročník SZŠ a VZŠ. 1.vyd. Praha: Informatorium, 2004. 190 s. ISBN 80 7333 032 6. OPAVSKÝ, J. Neurologické vyšetření v rehabilitaci pro fyzioterpeuty. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 91 s. ISBN 80 244 0625 X. PAVLŮ, D. Speciální fyzioterapeutické koncepty a metody. 1.vyd. Brno: Cerm, 2003.239 s. ISBN 80-7204-266-1. ROTH, J.,SEKYROVÁ, M., RŮŽIČKOVÁ, E. Parkinsonova nemoc.3.rozšíř.vyd. Praha: Maxdorf, 1999. 181 s. ISBN 80-7345-044-5. SLEZÁKOVÁ, Z. Neurologické ošetřovatestvo. 1.vyd. Martin: Osveta, 2002. 146 s. ISBN 80 8063 106 9. TICHÝ, J. Neurologie. 2.dopl.vyd. Praha: Karolinum, 1998. 340 s.isbn 80-7184-750-X. TROJAN, S. Centrální mechanizmy řízení motoriky- teorie, poruchy a léčebná rehabilitace. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1991. 253 s. ISBN 80-201-0054-7. URBÁNEK, K. Vyšetřovací metody v neurologii. 2.přepr.vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. 125 s. ISBN 80 244 0501 6. VÉLE, F. Kineziologie pro klinickou praxi.1.vyd. Praha: grada, 1997. 271 s. ISBN 80-7169- 256-5. WABERŽINEK, G., KRAJÍČKOVÁ, D. Základy obecné neurologie. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2004. 241 s. ISBN 80 0803 0. 29