RELIK 2; Praha, 5. a 6. 2. 2 PRACOVNÍ NESCHOPNOST VÝZNAMNÝ UKAZATEL NEJEN V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE? Věra Jeřábková, Martin Zelený Abstrakt Ekonomická krize zaočala v České reublice v roce 28, řičemž její doady oznamenaly vývoj celé řady socioekonomických ukazatelů, a to nejen v oblasti trhu ráce. Vyvstává zde roto otázka, zda změny ve vývoji racovní neschonosti do jisté míry nesouvisí s vývojem na trhu ráce. Pracovní neschonost je významný ukazatel nejen v oblasti zdravotního stavu obyvatelstva, ale rávě také v oblasti národní ekonomiky. Počet nově hlášených říadů racovní neschonosti ro nemoc a úraz zaznamenává v osledních letech okles. Nejvýznamnější meziroční změna ak nastala rávě v roce 29, kdy očet nově hlášených říadů racovní neschonosti meziročně oklesl o 35 %. V tomto roce znatelně oklesl i hrubý domácí rodukt a rudce vzrostla nezaměstnanost. Cílem tohoto řísěvku je analyzovat vývoj na trhu ráce solu s vývojem racovní neschonosti ro nemoc a úraz, a to zejména z hlediska struktury nemocí odle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a řidružených zdravotních roblémů. Pozornost bude dále věnována rozboru vlivu očtu říadů racovní neschonosti a jejich délky na vývoj růměrné délky trvání racovní neschonosti. Klíčová slova: racovní neschonost, délka racovní neschonosti, nemocenské dávky JEL kód: I8, J Úvod V moderních tržních ekonomikách je trh ráce od vlivem stejných tržních zákonitostí jako ostatní trhy, nicméně má řadu secifik. Práce, jakožto zvláštní výrobní faktor, nemůže sama o sobě existovat. Jejími nositeli jsou osoby schoné racovat a ráce je od nich neoddělitelná. Účastníci trhu ráce nedisonují otřebnými informacemi o všech racovních místech, která jsou volná, oříadě o lidech, kteří hledají vhodné zaměstnání, a roto se jedná o trh nedokonalý. Je také trhem heterogenním, neboť lidé se odlišují věkem, vzděláním, délkou raxe a kvalifikační ožadavky na racovní místa jsou rovněž různé.
RELIK 2; Praha, 5. a 6. 2. 2 Pokud je však osoba vykonávající určité zaměstnání ze zdravotních důvodů uznána neschonou k jeho výkonu, vzniká racovní neschonost. Pracovní neschonost je významným ukazatelem v oblasti zdravotního stavu obyvatelstva, ale také v oblasti národní ekonomiky. Práce je totiž jedním z výrobních faktorů a v říadě, kdy je osoba ze zdravotních důvodů neschona ráce, rojevuje se zde vliv jak na život daného jedince, tak i, v globálním úhrnu, na makroekonomickou výkonnost ekonomiky a veřejné finance. Statistika racovní neschonosti se z těchto důvodů od ostatních zdrojů dat o nemocnosti odlišuje těsným vztahem k ekonomice. Metodika a oužitá data Statistika racovní neschonosti vychází ze dvou tyů zjišťování. Údaje o racovní neschonosti se sledují zejména na základě statistického výkazu Nem Úr -2 o racovní neschonosti ro nemoc a úraz, který zracovává Český statistický úřad. Vylňují ho všechny ekonomické subjekty, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců/ojištěnců, a to v rámci civilního sektoru. Příslušníci Ministerstva obrany a Ministerstva sravedlnosti (tj. Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní srávy ČR, Vězeňské služby ČR, Bezečnostní informační služby a Úřadu ro zahraniční styky a informace a vojáci z ovolání) v těchto statistikách zahrnuti nejsou. Je zde zjišťován jak očet ojištěnců, očet nových říadů racovní neschonosti odle druhů (nemoc, racovní úraz, ostatní úraz), tak i očet kalendářních dnů racovní neschonosti, a to vše v členění odle krajů (NUTS3) a odvětví (CZ-NACE) s ololetní eriodicitou zjišťování. Údaje za ekonomické subjekty s menším očtem zaměstnanců a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou čerány z České srávy sociálního zabezečení. Kromě statistiky nově hlášených říadů racovní neschonosti z dat ČSÚ tak zde existuje i evidence České srávy sociálního zabezečení. Ta zracovává údaje o ukončených říadech racovní neschonosti, a to rostřednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky na základě tiskoisu Rozhodnutí o dočasné racovní neschonosti vyisovaného lékařem. Tato statistika zachycuje veškerá onemocnění a úrazy, které zaříčinily alesoň jednodenní racovní neschonost u nemocensky ojištěných osob ukončenou v daném roce v členění odle věku, říčin racovní neschonosti (diagnóz MKN-) a klasifikace zaměstnání KZAM. Nezahrnuje tudíž ta onemocnění, res. úrazy, u nichž racovní neschonost Anonymizovaná data o racovní neschonosti (PN) od roku 993 ČSSZ ředává ÚZIS ČR, který vede Informační systém Pracovní neschonost a zabezečuje zracování a ochranu dat.
RELIK 2; Praha, 5. a 6. 2. 2 řesahovala do dalšího roku, ří. nebylo vystaveno Rozhodnutí o dočasné racovní neschonosti. Rozdíly v očtech říadů racovní neschonosti mezi výše uvedenými zdroji vylývají z odlišné metodiky sběru dat. V našem řísěvku budeme vycházet z údajů Českého statistického úřadu, v části týkající se zdravotních říčin racovní neschonosti ak z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Mezi základní ukazatele statistiky racovní neschonosti atří: - četnost říadů na ojištěnců = nově hlášené říady racovní neschonosti x /růměrný očet osob nemocensky ojištěných - růměrná délka trvání říadu ve dnech = kalendářní dny racovní neschonosti/nově hlášené říady racovní neschonosti - růměrné rocento racovní neschonosti = kalendářní dny racovní neschonosti x / (růměrný očet osob nemocensky ojištěných x očet kalendářních dnů ve sledovaném období) - růměrný denní stav ráce neschoných = kalendářní dny racovní neschonosti / očet kalendářních dnů ve sledovaném období Pro vyjádření vlivu změny očtu rostonaných dnů u jednotlivých skuin diagnóz a změny očtu říadů racovní neschonosti u skuin diagnóz na celkovou změnu růměrné délky trvání jednoho říadu bude využit rozklad indexu roměnlivého složení (): Q Q q Q q q I = = = = () Q q Q q q Q 2 Vývoj racovní neschonosti ro nemoc a úraz v letech 25 až 2 Pokud je osoba ze zdravotních důvodů uznána neschonou k výkonu svého ovolání, dochází u ní ke ztrátě říjmů. V říadě této krátkodobé sociální události (tj. dočasná racovní neschonost z důvodu nemoci a úrazu, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, éče o dítě) je však zabezečena eněžitými dávkami vylývajícími z oblasti nemocenského ojištění. Mezi účastníky nemocenského ojištění atří ovinně všichni zaměstnanci, a
RELIK 2; Praha, 5. a 6. 2. 2 dobrovolně ak osoby samostatně výdělečně činné. Nemocenské ojištění je založeno na solidárním systému. Pracovní neschonost je v narosté většině říadů hlášena ro nemoc. Podíl racovní neschonosti z důvodu nemoci na celkovém očtu nově hlášených racovních neschoností ro nemoc a úraz činil v námi sledovaném období, tj. období let 25 až 2, v růměru 92 %. Celkový očet nově hlášených říadů racovní neschonosti na ojištěnců se ak ohyboval v rozmezí 3,7 až 68,9, kdy maximálního očtu bylo dosaženo v roce 25 a nejnižšího naoak v roce 2. Z obrázku je zřejmé, že k trvalému oklesu docházelo již od roku 25 a růměrné roční temo růstu ve sledovaném období činilo -4,8 %. K největšímu meziročnímu oklesu došlo v roce 29, kdy se očet nově hlášených říadů racovní neschonosti na ojištěnců oroti roku 28 snížil o 3 % (očet nově hlášených říadů PN se ak meziročně snížil o 35 %). Vysvětlení, roč z roku na rok došlo k takové změně, sočívá zejména v řijetí nového zákona č. 87/26 Sb., o nemocenském ojištění, který vstouil v latnost..29. Došlo ředevším k úravě zůsobu stanovení výše dávek nemocenského ojištění, což mělo vliv i na metodiku vykazování a čerání nemocenské, sběru dat a jejich zracování Českou srávou sociálního zabezečení. Počet rostonaných dnů na jeden říad racovní neschonosti, který se v letech 25 až 2 ohyboval mezi 33 až 45 dny, však v čase naoak rostl, a to růměrných ročním temem ve výši 6,4 % (absolutně cca o 2,4 dny ročně). Projevil se tak zde nový trend, kdy očet nově hlášených říadů racovní neschonosti sice klesal, ale naoak se zvyšoval očet rostonaných dnů na jeden říad, tzn. rodlužovala se doba léčení. Úroveň racovní neschonosti tudíž není dána ouze objektivními říčinami vzniku nemoci či úrazu, ale mnohé závisí i na širších okolnostech, jako jsou již zmiňované legislativní změny v oblasti nemocenského ojištění či situace na trhu ráce. Obr. : Počet nově hlášených říadů racovní neschonosti na ojištěnců a očet rostonaných dnů na jeden říad (ravá osa) v letech 25 až 2 8 6 68,9 6,9 59,3 48,59 5 45 4 33,89 3,7 4 2 35 25 26 27 28 29 2 Počet nově hlášených říadů racovní neschonosti na ojištěnců Počet rostonaných dnů na říad (ravá osa) 3 Zdroj: ČSÚ
RELIK 2; Praha, 5. a 6. 2. 2 2. Pracovní neschonost a období ekonomické krize Položme si nyní otázku, zda trend klesajícího očtu nově hlášených říadů racovní neschonosti mohla do jisté míry ovlivnit i ekonomická krize, jejíž důsledky se rojevily rávě v roce 29. Porovnáním vývoje míry zaměstnanosti a růměrného rocenta racovní neschonosti zjišťujeme, že zatímco vývoj růměrného rocenta racovní neschonosti měl dlouhodobě klesající tendenci, míra zaměstnanosti do roku 28 rostla a od roku 29 ak, z důvodu ekonomické krize, významně oklesla (obr. 2). Obr. 2: Vývoj růměrného rocenta racovní neschonosti a míry zaměstnanosti (ravá osa) v letech 25 až 2 (v %) 9 8 7 6 5 4 3 25 26 27 28 29 2 96 95 94 93 92 9 9 Průměrné rocento racovní neschonosti Míra zaměstnanosti v % (ravá osa) Zdroj: ČSÚ, MPSV Pokud se odíváme na meziroční změny u očtu říadů racovní neschonosti a očtu zaměstnaných osob (obr. 3), je zřejmé, že k dramatické změně úrovně zaměstnanosti ve sledovaném období nedošlo (ouze v roce 29 nastal nejvýznamnější meziroční okles v očtu zaměstnaných o,4 %). Oroti tomu se však očet říadů racovní neschonosti v roce 28 meziročně snížil o 9 %, a o rok ozději se již jednalo o meziroční okles ve výši 35 %. Co se týká ukazatele rostonaných dnů na jeden říad, k meziročnímu růstu došlo již v roce 28, a to o 3 %. V roce 29 ak došlo k meziročnímu růstu o 5 % a očínaje rokem 2 dochází ke stagnaci. Jednoznačnou kauzalitu však mezi vývojem racovní neschonosti a zaměstnaností stanovit nelze, neboť roční časová řada racovní neschonosti je zatížená nejen neravidelnými výkyvy (nař. chřikové eidemie), ale také legislativní změnou. Lze tedy ředokládat, že na oklesu očtu říadů racovní neschonosti se okles zaměstnanosti odílel jen do určité míry. Hlavní vliv ak měla změna chování zaměstnaných osob k hlášení racovní neschonosti, a to zejména v důsledku zákona o nemocenském ojištění, který nabyl účinnosti. ledna 29.
RELIK 2; Praha, 5. a 6. 2. 2 Obr. 3: Dynamika vývoje absolutního očtu říadů racovní neschonosti, očtu rostonaných dnů na říad a očtu zaměstnaných v letech 25 až 2 (meziroční změny) 2% % % -% 26 27 28 29 2-2% -3% -4% Pracovní neschonost Zaměstnaní Prostonané dny Zdroj: ČSÚ 2.2 Struktura racovní neschonosti z hlediska zdravotních říčin Strukturu racovní neschonosti z hlediska zdravotních říčin sleduje Ústav zdravotnických informací a statistiky, a to na základě údajů o ukončených říadech racovní neschonosti. Nejčastějším důvodem racovní neschonosti byly v letech 25 až 2 (obr. 4) nemoci dýchací soustavy a nemoci svalové a kosterní soustavy, jež se na celkové racovní neschonosti dohromady odílely v růměru 57 %. Kromě těchto dvou skuin nemocí tvořily významnější odíl i oranění, otravy a jiné následky vnějších říčin (v růměru 2 %) a nemoci trávicí soustavy (v růměru 7 %). Podíly ostatních skuin diagnóz dosahovaly maximálně 4 %. Téměř u všech skuin nemocí byl vývoj odílů oměrně stabilní. Rozkolísaný vývoj byl zaznamenán ouze u nemocí dýchací soustavy, řičemž meziroční kolísání tohoto ukazatele zcela logicky významně ovlivňuje i celkový ohled na vývoj racovní neschonosti. Důvodem jsou zejména sezónní chřiková onemocnění, či chřikové eidemie, a legislativní změny, které ve svém důsledku tlumí zájem nemocných chřikou navštívit svého lékaře a řejít do racovní neschonosti. Jak již bylo uvedeno výše, celkový očet říadů racovní neschonosti odle údajů ČSÚ v čase klesl a očet rostonaných dnů na jeden říad vzrostl. Pokud se však odíváme na růměrnou délku trvání jednoho říadu ukončené racovní neschonosti 2 odle skuin nemocí MKN- (tab. ) vidíme, že v období let 25 až 27 nedocházelo k žádným významným změnám. V roce 27 byla zaznamenána nejkratší růměrná délka trvání jednoho říadu racovní neschonosti u skuiny nemocí X. Nemoci dýchací soustavy, a to 6 dnů. Naoak nejvyšší růměrné hodnoty bylo dosaženo shodně u skuin nemocí II. 2 rozdíl ČSÚ: očet rostonaných dnů na jeden říad (res. růměrná délka trvání PN) vychází z údajů nově hlášených říadů racovní neschonosti
RELIK 2; Praha, 5. a 6. 2. 2 Novotvary a XV. Těhotenství, orod a šestinedělí, kde jeden říad trval v růměru 97 dnů. V roce 29, v době účinnosti nového zákona, se ak růměrná délka trvání jednoho říadu významně rodloužila téměř u všech skuin nemocí, kromě nemocí dýchací soustavy, kde růměrná doba trvání jednoho říadu zůstala na 7 dnech. Obr. 4: Vývoj odílů nejčastějších zdravotních říčin racovní neschonosti na celkovém očtu racovních neschoností v letech 25 až 2 (%) 5% 45% 4% 35% 3% 25% 2% 5% % 5% % 47% 6% 7% % 39% 4% 36% 33% 32% 2% 8% 2% 2% 2% 2% % 2% 3% 25 26 27 28 29 2 Nemoci dýchací soustavy Nemoci trávicí soustavy Nemoci svalové a kosterní soustavy a ojivové tkáně Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších říčin 7% 3% Zdroj: ÚZIS Tab. : Vývoj růměrné délky trvání jednoho říadu racovní neschonosti u jednotlivých skuin nemocí v letech 25 až 2 Skuiny nemocí MKN- 25 26 27 28 29 2 I. Některé infekční a arazitární nemoci 9 8 8 9 23 2 II. Novotvary 96 97 98 5 9 9 III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů, aj. 7 7 73 74 92 82 IV. Nemoci endokrinní, výživy a řeměny látek 75 76 75 73 8 74 V. Poruchy dušení a oruchy chování 69 68 68 7 9 88 VI. Nemoci nervové soustavy 65 66 66 7 85 8 VII. Nemoci oka a očních adnex 29 29 29 32 43 38 VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku 26 25 26 26 3 28 IX. Nemoci oběhové soustavy 68 68 67 7 85 8 X. Nemoci dýchací soustavy 7 7 6 7 7 7 XI. Nemoci trávicí soustavy 27 27 26 28 36 3 XII. Nemoci kůže a odkožního vaziva 29 29 29 3 38 33 XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy a ojivové tkáně 52 52 52 56 73 67 XIV. Nemoci močové a ohlavní soustavy 32 32 32 32 37 34 XV. Těhotenství, orod a šestinedělí 94 96 98 96 XVII. Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality 54 63 63 54 76 79 XVIII. Příznaky, znaky a abnormální klinické laboratorní nálezy 36 37 35 39 47 42 XIX. Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších říčin 44 45 45 48 56 53 XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdrav. sl. 9 92 94 94 98 Celkem 32,58 35,95 34,57 38,45 48,38 45,93 Zdroj: ÚZIS
RELIK 2; Praha, 5. a 6. 2. 2 2.3 Rozklad růměrné délky trvání jednoho říadu racovní neschonosti V následující části se zaměříme na vyjádření vlivu změny očtu rostonaných dnů u jednotlivých skuin diagnóz a změny očtu říadů racovní neschonosti odle zdravotních říčin na celkovou změnu růměrné délky trvání racovní neschonosti na jeden říad. Jak již bylo uvedeno v části, bude zde alikován rozklad indexu roměnlivého složení, a to ve tvaru (2): kde d I PD = = = (2), d PD PD PD PD d, res. d - očet rostonaných dnů v běžném, res. základním období PD, res. PD - růměrná délka trvání racovní neschonosti v běžném, res. základním období, res. - očet říadů racovní neschonosti v běžném, res. základním období PD PD Výsledné hodnoty indexu stálého složení, indexu struktury a celkového indexu za období let 25 až 2 jsou uvedeny v tabulce 2. Je zřejmé, že nejvýznamnější meziroční změna růměrné délky trvání racovní neschonosti na jeden říad PN nastala v roce 29, v době účinnosti nového zákona o nemocenském ojištění, kdy došlo k jejímu navýšení o 25,8 %. Průměrná délka trvání racovní neschonosti na jeden říad se tak rodloužila z hodnoty 38,45 dnů na hodnotu 48,38 dnů. Na tuto změnu měl vliv zejména index stálého složení, který vyjadřuje změnu očtu rostonaných dnů u jednotlivých skuin diagnóz. Vlivem změny očtu rostonaných dnů u jednotlivých skuin diagnóz se růměrná délka trvání racovní neschonosti zvýšila o 9,6 %. Vlivem změny rozdělení očtů říadů racovní neschonosti mezi jednotlivé skuiny diagnóz se ak růměrná délka trvání racovní neschonosti zvýšila o 5,2 %. Zatímco do roku 28 řevažoval vliv změny struktury říadů racovní neschonosti odle jednotlivých skuin diagnóz na změnu růměrné délky trvání racovní neschonosti, očínaje rokem 29 se situace obrátila a větší vliv na změnu růměrné délky trvání racovní neschonosti je řisuzován změně očtu rostonaných dnů u jednotlivých skuin diagnóz. V roce 2 se růměrná délka trvání racovní neschonosti oroti roku 29 snížila o 5, %. Vlivem změny očtu rostonaných dnů u skuin diagnóz došlo k jejímu snížení o
RELIK 2; Praha, 5. a 6. 2. 2 5,9 % a vlivem změny struktury říadů u skuin diagnóz k neatrnému zvýšení o,9 %. I když oroti roku 29 růměrná délka trvání PN oklesla, ve srovnání s roky 25 až 28 však zůstává mnohem vyšší. Tab. 2: Index růměrné délky trvání racovní neschonosti na jeden říad Index růměrné délky PN Index stálého složení Index struktury Hodnota celkového indexu I PD6/5,2,82,4 I PD7/6,983,978,96 I PD8/7,47,62,2 I PD9/8,96,52,258 I PD/9,94,9,949 Zdroj: vlastní výočty Závěr Statistika racovní neschonosti se od ostatních zdrojů dat o nemocnosti odlišuje těsným vztahem k ekonomice. V tomto řísěvku jsme se soustředili na ois vývoje trhu ráce solu s vývojem racovní neschonosti ro nemoc a úraz, rozbor struktury racovní neschonosti z hlediska zdravotních říčin a vyjádření možných vlivů na vývoj růměrné délky trvání racovní neschonosti. Porovnáním situace na trhu ráce a v oblasti racovní neschonosti v letech 25 až 2, jejichž data vycházejí z ročních časových řad, však nemůžeme stanovit žádný jednoznačný vztah. Časová řada racovní neschonosti je zatížená nejen neravidelnými výkyvy (chřikové eidemie), ale také legislativní změnou. Samotný vývoj racovní neschonosti byl tak ve sledovaném období ovlivněn zejména změnami v oblasti nemocenského ojištění solu s výší nemocenských dávek a výskytem jednotlivých onemocnění. Ze skuin nemocí odle MKN- mají na racovní neschonost vliv ředevším nemoci dýchací soustavy. Jejich odíl je v čase oroti ostatním skuinám nemocí značně rozkolísaný, a to zejména z důvodu různé intenzity sezónních chřiek a chřikových eidemií. Z celkového ohledu došlo v období let 25 až 2 k oklesu očtu nově hlášených říadů racovní neschonosti ro nemoc a úraz. Nejvýznamnější okles nastal v roce 29, v době účinnosti nového zákona o nemocenském ojištění, kdy se očet nově hlášených říadů racovní neschonosti ro nemoc a úraz meziročně snížil o 35 %. Zajímavou skutečností však je, že zatímco se růměrná délka trvání jednoho říadu
RELIK 2; Praha, 5. a 6. 2. 2 významně rodloužila téměř u všech skuin nemocí, ouze u nemocí dýchací soustavy zůstala stejná, a to v růměru 7 dnů. Rozkladem indexu roměnlivého složení jsme oté zjistili, že na změnu růměrné délky trvání racovní neschonosti má od roku 29 vliv zejména očet rostonaných dnů odle jednotlivých skuin diagnóz, na rozdíl od změn struktury říadů v rámci jednotlivých skuin diagnóz, jejichž vliv řevažoval do roku 28. K nejvýznamnější změně došlo oět v roce 29. V roce 29 se růměrná délka trvání racovní neschonosti na jeden říad razantně zvýšila o 25,8 %. Vlivem změny očtu rostonaných dnů u jednotlivých skuin diagnóz se růměrná délka trvání racovní neschonosti zvýšila o 9,6 % a vlivem změny struktury říadů racovní neschonosti u jednotlivých skuin diagnóz se ak růměrná délka trvání racovní neschonosti zvýšila o 5,2 %. Literatura Český statistický úřad. Pracovní neschonost ro nemoc a úraz. Data za roky 25 až 2. Český statistický úřad. Nem Úr -2 Výkaz o racovní neschonosti ro nemoc a úraz. Dostuné z: <htt://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/nem_ur 2_sz_2>. Český statistický úřad. Vývoj racovní neschonosti ro nemoc a úraz v letech 99-23. Dostuné z: <htt://www.czso.cz/csu/25edicnilan.nsf//27-5 >. Český statistický úřad. Trh ráce v ČR 993 až 2. Dostuné z: < htt://www.czso.cz/csu/2edicnilan.nsf//33->. Jeřábková, V., Vltavská, K. Doady racovní neschonosti na ekonomiku v České reublice. RELIK 29 Ústav zdravotnických informací a statistiky. Ukončené říady racovní neschonosti ro nemoc a úraz v České reublice v roce 25 až 2. Zákon č. 87/26 Sb., o nemocenském ojištění. Kontakt Věra Jeřábková KEST, VŠE Praha vera.jerabkova@vse.cz Martin Zelený KEST, VŠE Praha zelenym@vse.cz