Druhoústí Milan Dundr
řada: Druhoústí (Deuterostomia) vyvinutý coelom blastoporus přejímá funkci řitního otvoru na opačném konci těla se během ontogeneze prolamuje druhotně otvor ústní
řada: Druhoústí (Deuterostomia) převrácená poloha orgánových soustav: nervová soustava na hřbetě cévní soustava (srdce) na břiše
Kmen: Ostnokožci
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) mořské dno přichyceni nebo lezou druhotná pětipaprsčitá souměrnost larvy bilaterálně (dvoustranně) souměrné
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) na povrchu těla vápnité destičky, ostny nebo hroty lze rozeznat stranu ústní a stranu řitní rozmanitě uzpůsobená vápenitá kostra prodej jako ozdoby
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) ambulakrální soustava (= soustava vodních cév): vznikla přetvořením coelomu něco jako rozvětvený vodovod
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) ambulakrální soustava (= soustava vodních cév): začíná velkou vápnitou sítkovitou destičkou na řitní straně těla = madreporit
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) madreporit vtéká jím mořská voda do celého ambulakrálního systému ale slouží jen k vyrovnání přetlaku nebo úbytku kapaliny
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) madreporit uvnitř je coelomová kapalina odpovídá mořské vodě s bílkovinami
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) madreporit pod ním chodba zpevněná CaCO 3 směřující k ústní straně těla vyúsťuje do obústní okružní ambulakrální chodby
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) madreporit zníjde 5 radiálních ambulakrálních chodeb větví se do obou stran
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) madreporit každá ambulakrální chodba končí slepě pod tzv. oční destičkou větvičky se po stranách vychlipují v nevelké ampule, čnějící do coelomu
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) madreporit k ústní straně vybíhá větvička v úzkou chodbičku končí slepě v duté roztažitelné ambulakrální panožce na konci má přísavku
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) madreporit panožky ve 2-4 řadách po stranách větviček ambulakrální chodby
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) madreporit voda vytlačená z ampuly zpevňuje panožku svalový stah panožky vrátí vodu do ampuly to umožňuje přisátí panožky a plynulý pohyb ostnokožce
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) - kromě ostnů na těle vychlípeniny coelomu: - tykadla kolem úst - po těle panožky - často opatřené klepítky
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) - všechny tyto orgány se vychlipují tlakem kapaliny rozváděné ambulakrálním systémem
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) kromě pohybu je ambulakrální soustava zapojena do funkce: dýchací cévní vylučovací
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) podobnou stavbu mají soustava cévní a nervová
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) vylučování: améboidními buňkami vzniklými vcoelomu
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) trávicí soustava: ústní otvor u některých je opatřen žvýkacím aparátem Aristotelova lucerna ježovek
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) trávicí soustava: u jiných vakovitý a zřasený žaludek může se vychlipovat ústním otvorem hvězdice do žaludku ústí jaterní výběžky a další pomocné trávicí žlázy
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) trávicí soustava: střevo řitní otvor na řitní straně těla (proti ústní)
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) smyslová ústrojí: obecně velmi primitivní hmat chemoreceptory polohové ústroje
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) smyslová ústrojí: zrak jednoduché váčkovité očko na povrchu radiální oční destičky» kryje slepý konec každé ambulakrální chodby» rozeznává pouze intenzitu světla
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) smyslová ústrojí: mohou i zcela chybět lilijice
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) rozmnožování: gonochoristé i hermafroditi většinou mimotělní oplození ve vodě ztracené nebo dobrovolně odvržené části těla dovedou regenerací nahradit
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) rozmnožování: bilaterální larva mění se v pětipaprsčitě souměrného dospělého jedince vývoj nepřímý
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) evoluce: velmi starobylí (prvohory) asi 4500 druhů
Třída: Lilijice (Crinoidea)
Třída: Lilijice (Crinoidea) nejstarší recentní ostnokožci (relikt) největší rozvoj prvohory a druhohory
Třída: Lilijice (Crinoidea) tělo ze 3 částí: 5 ramen mohou se v bázi dělit jejich počet se pak znásobí třeba až na 200
Třída: Lilijice (Crinoidea) tělo ze 3 částí: kalich kuželovitý uprostřed ústa
Třída: Lilijice (Crinoidea) tělo ze 3 částí: stopka má vnitřní vápnitou osu ze článků pohyblivě spojených svaly u některých stopka chybí u většiny recentních
Třída: Lilijice (Crinoidea) trávicí soustava: trávicí trubice do tvaru písmene U řitní otvor vedle ústního
Třída: Lilijice (Crinoidea) dýchací a vylučovací soustava není vyvinuta smyslové orgány chybějí
Třída: Lilijice (Crinoidea) rozmnožování: gonochoristé pohlavní žlázy v kalichu vysoká schopnost regenerace
Zástupci:
lilijice středozemní volně pohyblivá Středozemní moře
lilijice přisedlá Karibské moře
mnoho vymřelých tvorba vápenců okolí Prahy
Třída: Hvězdice (Asteroidea)
Třída: Hvězdice (Asteroidea) vyžadují vyšší salinitu mořské vody asi 3% soli proto nejsou např. v Černém či Baltském moři při odlivu snesou i několik hodin na suchu
Třída: Hvězdice (Asteroidea) největší až 70 cm pestře zbarveny některé se umí rychle zahrabat do písku na dně vypadá to, jako by se hvězdice do písku propadla
Třída: Hvězdice (Asteroidea) stavba těla: ústřední tělní terč 5 ramen nebo násobky (až 25) na rozdíl od hadic vybíhají plynule ze střední části a ke konci se zužují svalovina převážně hladká
Třída: Hvězdice (Asteroidea) trávicí soustava: ústní otvor jícen žaludek velký vakovitý zřasený do žaludku jaterní výběžky a přídatné žlázy
Třída: Hvězdice (Asteroidea) trávicí soustava: žaludek zněho vybíhá krátký konečník řitní otvor
Třída: Hvězdice (Asteroidea) trávicí soustava: dravci žerou mlže apod. polykají celou kořist nebo vychlípí ústním otvorem žaludek, ve kterém pak uchopenou kořist stráví
Třída: Hvězdice (Asteroidea) smyslová ústrojí: na ramenech hmat a chemoreceptory u báze chapadel po 1 váčkovitém očku
Třída: Hvězdice (Asteroidea) rozmnožování: gonochoristé 5 párů gonád (oranžové) oplození vnější vývoj nepřímý dvoustranně souměrná larva
Třída: Hvězdice (Asteroidea) rozmnožování: nepohlavní rozmnožování: rozpad v ramena z každého ramene může vzniknout nová hvězdice velká schopnost regenerace
Zástupci:
hvězdice pětiúhlá zkrácená ramena průměr 20 cm evropské pobřeží Atlantského oceánu, Středozemní moře
hvězdice růžová podoba pěticípé hvězdy na povrchu těla kromě ostnů vychlípitelné orgány přísavné panožky na spodní straně těla na volném konci nesou klíšťky o dvou hrotech východní pobřeží Atlantiku
hvězdice desetiramenná - loví menší ryby, mlže - způsobují značné škody vumělých slapech na pěstování slávek - personál musí neustále hvězdice hubit
hvězdice desetiramenná - jsou schopny rozevřít misky mlžů svalovou silou - díky vytrvalosti svěrací svaly mlžů ochabnou za půl hodiny až za několik hodin - podle druhu a velikosti
hvězdice desetiramenná stačí pak štěrbina 0,2 mm a hvězdice vsune lalok předního žaludku dovnitř a trávicími šťávami začne tělo oběti rozkládat nakonec vše vysaje a zbudou jen prázdné čisté misky
Třída: Hadice (Ophiuroidea)
Třída: Hadice (Ophiuroidea) odlišnost od hvězdic: ústřední tělní terč vždy zřetelně odlišen od velmi dlouhých, tenkých a někdy se mnohonásobně větvících ramen
Třída: Hadice (Ophiuroidea) pestře zbarvené dýchací a vylučovací soustava chybí gonochoristé larva
Třída: Hadice (Ophiuroidea) nepohlavní rozmnožování: některé druhy se množí zaškrcováním každá polovina těla doroste v nového jedince na vnější i vnitřní podněty odhazují ramena ta dobře regenerují
Zástupci:
hadice obecná ramena nerozvětvená a nesvinutelná směrem kústům na břišní stranu skrývá se před světlem v písku nebo mezi kameny loví až za šera Středozemní moře
hadice Medusina rozvětvená ramena hustá spleť připomínající hlavu Medusy z řeckých bájí severní Atlantik
Peter Paul Rubens: Hlava Medúzy
Třída: Ježovky (Echinoidea)
Třída: Ježovky (Echinoidea) kulovité od 2 cm po velikost dětské hlavy vyžadují ještě vyšší salinitu vody než hvězdice nejsou v Černém ani v Baltském moři
Třída: Ježovky (Echinoidea) na destičkách na povrchu těla husté, tvrdé, vápnité, někdy značně dlouhé ostny připojeny pohyblivě na bázi kloubní jamka
Třída: Ježovky (Echinoidea) na destičkách ostny ochrana pohyb drobné panožky vyčnívají nad ostny na volném konci klíšťky se 3 čelistmi
Třída: Ježovky (Echinoidea) trávicí soustava: ústní strana těla zploštělá v ústním otvoru Aristotelova lucerna = 25 trámců a destiček pohyblivě spojených ve žvýkací aparát uprostřed 5 mocných zubů
Třída: Ježovky (Echinoidea) trávicí soustava: nemají přídatné trávicí žlázy žerou drobné živočichy, řasy, organické zbytky řitní otvor (4) nahoře na svrchním pólu
Třída: Ježovky (Echinoidea) dýchací soustava: většinou 5 párů krátkých rozvětvených žaber pomáhá ambulakrální a trávicí soustava
ambulakrální soustava ježovky
Třída: Ježovky (Echinoidea) vylučování: améboidní buňky
Třída: Ježovky (Echinoidea) smyslová ústrojí: očka primitivní statocysty
Třída: Ježovky (Echinoidea) pohlavní soustava: gonochoristé kolem konečníku 5 vaječníků nebo 5 varlat vyúsťují kolem řitního otvoru na 5 destičkách oplození i nepřímý vývoj (larva) ve vodě
Zástupci:
ježovka jedlá až 17 cm nafialovělá západní pobřeží Evropy od severního Norska po Portugalsko tam je nejhojnější
ježovka jedlá zdroj lidské potravy: rybáři ji loví železnými kleštěmi jejich čelisti omotají koudelí, aby pevně dosedly na ostnitou ježovku
ježovka jedlá zdroj lidské potravy: pak prolomí krunýř ježovky ostrým úderem jako skořápku vejce vybírají a za syrova jedí její pohlavní žlázy v době zralosti vyplňují takřka celé tělo
četník ze Saint Tropez loví ježovky
ježovka dlouhoostná na skalnatém dně při pobřeží západní a jižní Evropy jamky k úkrytu si hloubí v měkkém vápenci, ale i v nejtvrdší žule hloubí je pomocí svých ostnů otáčením těla kolem osy
ježovka dlouhoostná - též poživatelná pojídána již od starověku - pochoutka = samičí pohlavní žlázy - 5 oranžových řad uvnitř schránky - x bílé samčí gonády tolik ceněné nejsou
ježovka dlouhoostná - mnoho let slouží výzkumům ve vývojové a v molekulární biologii - vajíčka jsou průhledná - pod mikroskopem lze snadno sledovat jejich rýhování
ježovka dlouhoostná - pozor při koupání! - křehké ostny se ulamují vráně (!) - při pokusu o vyjmutí pinzetou se drtí, zbytky zůstanou v těle hnisání
ježovka dlouhoostná - některé případy skončily amputací končetiny postiženého - při koupání nutné boty proti ježovkám! - při zranění vyhledat lékaře!
ježovka
Třída: Sumýši (Holothuroidea)
Třída: Sumýši (Holothuroidea) většinou se zavrtávají do bahna 2 cm až 2 m (!) z druhotné souměrnosti paprsčité nabývají zase zpětně souměrnost bilaterální
Třída: Sumýši (Holothuroidea) tělo červovitě protažené od ústního k řitnímu pólu lidové označení mořské okurky
Třída: Sumýši (Holothuroidea) leze po jedné z dlouhých stran tu označujeme jako břišní jsou na ní panožky hřbetní strana je lysá
Třída: Sumýši (Holothuroidea) kolem úst věnec tykadel vysunují se tlakem kapaliny z ambulakrálního systému
Třída: Sumýši (Holothuroidea) v podkožním pojivu mikroskopické vápnité kotvice různý tvar ozdobné druhově specifické
Třída: Sumýši (Holothuroidea) ambulakrální soustava: pásy zjednodušená žlutě
Třída: Sumýši (Holothuroidea) trávicí soustava: přední pól obklopen věncem chapadel uchopení potravy organické zbytky planktonní živočichové
Třída: Sumýši (Holothuroidea) trávicí soustava: dlouhá vakovitá trubice (zeleně) téměř nerozlišená na konci objemná svalnatá kloaka vyúsťuje na povrch těla
Třída: Sumýši (Holothuroidea) trávicí soustava: při prudkém podráždění kloakální stěna se protrhne vyvrhne část nebo celé vnitřnosti, aniž by zahynul v krátké době všechny zregenerují
Třída: Sumýši (Holothuroidea) trávicí soustava: kloaka někdy slouží jako příležitostný úkryt poloparazitických rybek
Třída: Sumýši (Holothuroidea) dýchací soustava: vodní plíce: 2 velké tenkostěnné a rozvětvené kloakální vaky uložené po stranách trávicího ústrojí
Třída: Sumýši (Holothuroidea) dýchací soustava: vodní plíce: voda z kloaky do vodních plic kyslík difunduje tenkou stěnou do tělní dutiny vedlejší funkcí je vylučování tenkou stěnou prostupují améboidní buňky
Třída: Sumýši (Holothuroidea) smyslová ústrojí: hmat poloha u některých až 10 statocyst!
Třída: Sumýši (Holothuroidea) rozmnožování: někteří gonochoristé někteří hermafroditi vývoj nepřímý larva
Třída: Sumýši (Holothuroidea) význam: v Číně a na Malajském poloostrově se suší a pojídají trepang
trepang
Třída: Sumýši (Holothuroidea) význam: jedy, které sumýši vylučují na svou obranu tlumí buněčné dělení výzkum utlumení růstu zhoubných nádorů?!?
Zástupci:
sumýš jedlý Středozemní moře tmavohnědé válce na dně až 15 cm stromečkovitě rozvětvená chapadla
sumýš jedlý při podráždění: nejprve vysune z konečníku na obranu bělavá lepkavá vlákna vytlačovaná z tzv. Cuvierova orgánu
bělavá vlákna
sumýš jedlý při podráždění: vezmeme-li sumýše do ruky, vystřikuje z vodních plic proud vody
sumýš jedlý při podráždění: když ani to nepomáhá, vytlačí ze sebe část vodních plic a střevo střevo se odtrhne od konečníku a plave ve vodě napospas útočníkovi
sumýš jedlý při podráždění: obětované orgány vkrátkédobě dorostou
sumýš jedlý v zemích kolem Středozemního moře požíván jako potrava za moc nestojí
vařený a nato sušený lahůdka v Číně vyváží se z Polynézie sumýš jedlý
sumýš jedlý upravují si je takto: sumýše nahromadí ve velkých mísách oprůměru přes půl metru přikryjí je několika vrstvami listů rostlin kukau pak je důkladně uvaří a na to dusí stále přilévají malé množství sladké vody sumýši se tím srazí a jsou pak velmi malí
sumýš jedlý upravují si je takto: pak se sumýši suší venku na dřevěných tyčích střídavě se dvakrát i třikrát dusí a suší
sumýš jedlý upravují si je takto: když jsou zcela vyschlí a odsolení, rozloží je v tenkých vrstvách ve zvláštních kůlnách, kde se po celé měsíce udí pak je dávají do pytlů a rozesílají
sumýš jedlý upravují si je takto: * některé odrůdy nesmějí po vylovení zůstat na vzduchu rozplynuly by se v kaši ty je nutno hned zavařit (nejprve ve slané vodě)
sumýš jedlý upravují si je takto: před pojídáním jejich povrch očistí seškrábou horní vápenitou vrstvu namočí je na den nebo dva do sladké vody přitom sumýši naduří a dostanou špinavě hnědou barvu
sumýš jedlý upravují si je takto: pak se několikrát vyperou zbaví se vnitřností a všech zrníček písku naduřelou kůži krájejí a pojídají ji buď v silně kořeněných polévkách nebo při jiných jídlech
sumýš červovitý protáhlé, červovité ohebné tělo chobot rozvětvených tykadel asi 10 cm
sumýš červovitý vpísku při Z i V břehu severního Atlantiku je-li podrážděn, rozpadne se na několik kusů pouze přední se zregeneruje