Lesní hospodářský celek HORNÍ MARŠOV

Lesní hospodářský plán s platností 2003 2012 všeobecná (textová popisná) část pro Lesní hospodářský celek HORNÍ MARŠOV Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 1

Obsah: 1. Všeobecné údaje...4 1.1. Orientační mapka LHC...4 1.2. Identifikace vlastníka...4 1.3. Základní údaje o zpracovateli plánu...4 1.4. Popis LHC...4 1.5. Administrativně správní příslušnost, výkon SSL...5 2. Zhodnocení přírodních poměrů...7 2.1. Poměry geomorfologické a hydrografické...7 2.2. Geologické poměry...8 2.3. Pedologické poměry...10 2.4. Klimatické poměry - klimatické oblasti...11 2.5. Přírodní lesní oblasti:...14 2.6. Lesní vegetační stupně...14 2.7. Typologický systém...16 2.9. Zastoupení cílových hospodářských souborů...19 3. Zhodnocení stavu lesa...20 3.1. Rozbor hospodaření za uplynulé decennium...20 3.2. Věková skladba...22 3.3. Druhová skladba...25 3.4. Zásoby a přírůsty...27 3.5. Zdravotní stav lesa...27 3.5.1. Poškození porostů imisemi...27 3.5.2. Poškození porostů vrcholovými zlomy...39 3.5.3.Poškození porostů zvěří...41 3.5.4. Poškození porostů větrem...45 3.5.5. Poškození porostů biotickými činiteli...46 3.6. Genetická hodnota porostů...47 3.6.1. Uznané porosty...47 3.6.2. Genové základny...51 3.6.4. Výběrové stromy:...60 3.6.5. Založené semenné porosty:...61 3.7. Segmenty typů vývoje lesa...62 4. Výsledky podkladových prací...66 4.1. Kategorizace lesů...66 4.2. Územní systémy ekologické stability...69 4.3. Botanické lokality, výzkumné a pokusné plochy...73 4.4. Letecké snímky a ortofotomapy...77 4.5. Vodohospodářské lesy...79 4.6. Dopravní šetření...85 4.7. Ochrana přírody...85 4.7.1. Krkonošský národní park (KRNAP)...86 4.7.2. Přírodní památky...90 4.7.3. Významné krajinné prvky...90 4.7.4. Geograficky nepůvodní druhy dřevin...91 4.7.5. Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody...92 5. Cíle péče o lesní ekosystémy...92 6. Hospodářské soubory a rámcové směrnice hospodaření...96 6.1. Přehled hospodářských souborů a jejich základních rozhodnutí...96 6.2. Přehled výměr a zastoupení hospodářských souborů po LS...98 Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 2

6.3. Rámcové směrnice hospodaření...100 6.4. Obnovní postupy...125 7. Navržená hospodářská doporučení LHP... 139 7.1. Těžby mýtní v m 3 hr. b. k....140 7.2. Těžby předmýtní v m 3 hr. b. k....142 7.3. Maximální celková výše těžeb v m 3 hr. b. k...143 7.4. Prořezávky...144 7.5. Probírky...145 7.6. Plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku...147 7.7. Zalesňovací úkoly...148 8. Závazná ustanovení LHP a výjimky z legislativních předpisů... 151 8.1. Maximální celková výše těžeb v m 3 hr. b. k...151 8.2. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu...151 8.3. Minimální plošný rozsah výchovy do 40 let...151 8.4. Výjimky z legislativních předpisů...152 9. Technická zpráva... 154 9.1. Údaje o zpracovatelích...154 9.2. Pozemková evidence a mapové podklady...155 9.3. Prostorové rozdělení lesa...157 9.4. Tvorba hospodářských souborů...159 9.5. Kategorizace lesa...161 9.6. Zjišťování zásob...161 9.7. Změny oproti základnímu protokolu...162 9.8. Podrobnosti k některým údajům o stavu lesa...162 9.9. Bezlesí, jiné a ostatní pozemky...164 9.10. Další zjišťované a uváděné údaje...165 9.11. Podrobné plánování...166 9.12. Použitý software...166 9.13. Zpracované výstupy LHP...167 10. Přílohy... 168 10.1. Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP:...168 10.2. Grafické údaje LHP...168 10. 3. Hospodářské soubory...169 10. 4. Vybraná data LHP...169 10. 5. Vybrané dokumenty...169 Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 3

1. Všeobecné údaje 1.1. Orientační mapka LHC 1.2. Identifikace vlastníka Vlastník: ČR Správa Krkonošského národního parku IČO: 088455 Objednatel LHP: Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí Statutární zástupce: Ing. Jiří Novák, ředitel Správy KRNAP 1.3. Základní údaje o zpracovateli plánu Zpracovatel: Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Adresa: Veverkova 1335, 500 02 Hradec Králové IČO: 25250205 DIČ: 228-25250205 Licence: Rozhodnutí Krajského úřadu Královehradeckého kraje o udělení licence ke zpracování LHP a LHO č.j. ZP/305/02-Ku, ze dne 26. 2. 2002, platnost licence do 23. 2. 2012. Odpovědný pracovník za vyhotovení LHP: Ing. Jaromír Nehyba - odpovědný pracovník za LHC Maršov Ing. Jindřich Lukavský 1.4. Popis LHC Lesní hospodářský plán platný na období od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2001 na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma byl zpracovány pro původní LHC Maršov. Na základě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny došlo v roce 1994 k převodu práva hospodaření k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví od LČR, s. p. Hradec králové na Správu národního parku Krkonoše ve Vrchlabí. Rozhodnutím MŽP čj. OOLP/ 891a/ 96 ze dne 20. 5. 1996 došlo k převedení lesních pozemků o celkové výměře 233,68 ha ze Školního polesí SLŠ Trutnov na Správu KRNAP a byly začleněny do LHC Maršov. Rozhodnutím MŽP čj. OOL/1431/97 ze dne 9. 10. 1997 byly schváleny změny závazných ustanovení LHP s platnosti na období 1992 2001. Rozhodnutím MŽP čj. OOL/ 1167/ 01 ze dne 2. 7. 2001 byla prodloužena platnost LHP na všech LHC do 31. 12. 2002. Na základě zákona o půdě 229/1991 Sb. a zákona 172/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterými byly navráceny lesní majetky původním majitelům a podle zákona č. 114/ 2000 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí došlo k 1. 1. 2002: Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 4

- k vyčlenění LHC Šimková o výměře 279,29 ha (nový LHP zpracovaný v roce 2001) - k 1. 1. 2002 ke zpracování lesních hospodářských osnov (LHO ) v rámci LHO KR- NAP Trutnov 364,58 ha lesů. Proces vydávání dalšího lesního majetku probíhá dále a další úbytek lze očekávat při navrácení majetků obcím. Na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma jsou LHC tvořeny všemi pozemky určenými k plnění funkcí lesů, pro které se vypracovává lesní hospodářský plán, ve smyslu 24 zákona 289/1995 Sb. a 1 odst. 2, vyhlášky č. 84/1996 Sb. ke kterým má Správa Krkonošského národního parku právo hospodaření k 1. 1. 2002. Platnost nového LHP bude na období od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2012. Název LHC: LHC MARŠOV Kód LHC: 503 210 1.5. Administrativně správní příslušnost, výkon SSL Kompetence státní správy a působnost úřadů v oblasti Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma jsou uvedeny v platné úpravě k 1.1.2003. Státní správa lesního hospodářství I. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je ústředním orgánem státní správy ve věcech lesního hospodářství národních parků dle 47, odst. 3, zákona č. 289/1995 Sb. ve smyslu 79 zákona 114/1992 Sb.. Vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle 50 zákona č. 289/1995 Sb. na území KRNAP. Rozhoduje o vyhlášení kategorizace lesů na území národního parku a jeho ochranného pásma. Schvaluje lesní hospodářské plány pro lesy v národním parku a jeho ochranném pásmu. Adresa: MŽP odbor výkonu státní správy VI., Resslova 1229/2a, Hradec Králové. II. Česká inspekce životního prostředí Působnost inspekce je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí. V LHC Maršov má působnost oblastní inspektorát Hradec Králové. Adresa: ČIŽP, Resslova 1229, Hradec Králové. III. Obce s rozšířenou působností LHC Maršov se nachází ve správním území obcí s rozšířenou působností Trutnov a Vrchlabí, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své územní působnosti, tj. včetně lesů v národním parku a jeho ochranném pásmu. Kompetence pověřených obcí je dána 48 zákona č. 289/1995 Sb. Státní správa ochrany přírody I. Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody, kompetence jsou stanoveny v 79 zákona č.114/1992 Sb.. Adresa: MŽP odbor výkonu státní správy VI., Resslova 1229/2a, Hradec Králové. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 5

II. Česká inspekce životního prostředí Orgánem státní správy ochrany přírody je také Česká inspekce životního prostředí dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., 75. Působnost inspekce životního prostředí je určena zákonem č. 114/1992 Sb.. V LHC má působnost oblastní inspektorát Hradec Králové. III. Správa Krkonošského národního parku Státní správu v ochraně přírody a krajiny vykonává na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma Správa krkonošského národního parku, Dobrovského 3, Vrchlabí 543 01. Organizační členění LHC LHC Maršov je zařazen do organizační struktury Správy Krkonošského národního parku. Ředitelem Správy KRNAP je Ing. Jiří Novák. Vedoucím odboru péče o les Správy KRNAP Ing. Alois Grundman, náměstek ředitele. Vedoucí provozu Ing. Jan Hřebačka Vedoucí lesnického výzkumu Ing. Otakar Schwarz Vedoucí strážní služby Ing. Jaromír Gebas Vedoucí odbytu Ing. Pavel Mrázek LHC Maršov se nachází 3 lesních správách a 20 lesnických úsecích.. LS Název LS LÚ Název LÚ Oddělení Lesní LHC Maršov 17 Pec pod Sněžkou 1 Zelený potok 201-210,235 Petr Skrbek Peterka Antonín 2 Obří Důl 211-217,219,230-234 Ota Vihan 3 Růžohorky 218,220-229 Martin Culek 4 Křížový potok 329-341 Roman Rejzek 5 Pomezní boudy 311-328 Pavel Urban 6 Rennerovy boudy 301-310 Martin Prokop mistr Čestmír Kozák 18 Maršov 1 Javořinka 401-412 René Štefan Hřebačka Jan 2 Vavřincův důl 413-423 Michal Novák 3 Světlá výška 424-435 Zdeněk Nýč 4 Stará hora 612-624,626B,628D,E Petr Vávra Lysečiny 625,626A,627,630-636,648,342 Radek Rossl 5 6 Albeřice 637-647 Miroslav Adámek 7 Pěnkavčí vrch 601-611,628A,B,C,629 Radoslav Kracík 19 Svoboda nad Úpou 1 Černý les 101-104,111-113,118-121 Josef Zilvar Školník Jaroslav 2 Modré kameny 105-110,122-126 Vladislav Berka 3 Janská 114-117,127-135 Petr Hřebačka 4 Antoníčkovo 501-524, Martin Šrajer 5 Babí 525-536 Taras Dudarec 6 Sněžné domky 537-550 Karel Nevlida 7 školní polesí 1-5 Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 6

2. Zhodnocení přírodních poměrů 2.1. Poměry geomorfologické a hydrografické Geomorfologie oblasti Typ oblasti: nejvyšší horská oblast České vysočiny; část východní Krkonše a skupina Rýchor Členění: IV. Krkonošsko-jesenická soustava (Sudetská soustava): IVA. Krkonošská podsoustava (Západní Sudety): IVA-7. Krkonoše: IVA-7A. Krkonošské hřbety. IVA-7A-a. Slezský hřbet IVA-7A-b. Český hřbet IVA-7B. Krkonošské rozsochy IVA-7B-d. Černohorská rozsocha IVA-7B-e. Růžohorská rozsocha IVA-7B-f. Rýchory IVA-7C. Vrchlabská vrchovina IVA-8B. Podkrkonošská pahorkatina IVA-8. Krkonošské podhůří: IVA-8B-f. Mladobucká vrchovina) Krkonoše jsou nejvyšší horskou oblastí Západních Sudet (Krkonošsko - jesenické subprovincie) i celé České vysočiny. Na jejich utváření se výraznou měrou podílelo pleistocenní zalednění. Na V odděluje Krkonoše Královecké sedlo (529 m) od Sudetského mezihoří (Broumovské vrchoviny). Severní svahy spadají příkře do kotliny Jeleniogórské, jižní jsou mírnější. Mají charakteristický reliéf kerné hornatiny se zbytky zarovnaného povrchu na temenech pohoří. Svahy jsou rozčleněny hlubokými erozními údolími. Na řadě míst na severovýchodních, východních a jihovýchodních svazích jsou vytvořeny ledovcové kotle kary se strmými, asi 300 m vysokými skalnatými stěnami, tzv. jámy. Tyto kary přecházejí do ledovcových údolí trogů, hlubokých až 600 m (Obří důl). Na jejich opačném konci se nacházejí zpravidla nápadné čelní morény. Na náhorní plošině vystupují místy drobné skalní útvary a balvanová moře z odolných hornin. Zvětraliny na plošinách nesou stopy mrazového třídění (polygonální půdy). Reliéf má charakter členité hornatiny s výškovou členitostí 500 600 m, v oblasti hlavních hřbetů a Černé hory má dokonce ráz velehornatiny s výškovou členitostí 600 810 m. To je po Beskydech a Hrubém Jeseníku největší členitost v České republice. Severní svahy do Polska mají členitost téměř 1000 m, což je u pohoří, která zasahují do ČR, maximum. Nejnižším bodem je údolí Jizery asi 470 m, nejvyšším Sněžka 1602m. Typická výška oblasti je 650 1500 m. Geomorfologicky lze rozlišovat vnější Pohraniční (Slezský) hřbet, vnitřní Český hřbet a dlouhé odnože neboli rozsochy dílčích pohoří, které tvoří jižní obvod. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 7

Pohraniční hřbet je nejvyšší a má široký a plochý zarovnaný povrch ve výšce 1300 až 1500 m, z něhož vystupují skupiny odolnějších hornin, např. Sněžka (1602 m), Malý Šišák (1439 m), Vysoké Kolo (1503 m), Violík (1472 m) a Sokolík (1384 m). Český hřbet je od něho oddělen údolím Malého a Bílého Labe a Mumlavy, je nižší, s příkrými svahy a není zdaleka tak celistvý, což je způsobeno poddajnějšími, snadněji zvětrávajícími krystalickými břidlicemi; místy přechází v úzké hřebeny (Kozí hřbety). Táhne se od Ptačince na Lysou horu (1344 m), kde vybíhá odnož k Z a k J na Kotel (1435 m), s rozsochou na Kozelský hřeben, a za Zlatým návrším spadá do Sedmidolí a pak do údolí Labe. Z Medvědína (1235 m) odbočuje dlouhá rozsocha až na Přední Žalý (1019 m), směrem k V pokračuje Český hřbet Kozími hřbety na Luční (1547 m) a Studniční horu (1554 m). Jižnější obvod Krkonoš má ráz širokých zalesněných hřbetů, oddělených hlubokými údolími potoků. Hydrografie oblasti Říční síť Krkonoš vznikla ve třetihorách a čtvrtohorách. Jde o horní tratě toků, které mají charakter bystřin se všemi typickými rysy, jako jsou velký sklon koryta, prudkost toku, značné výkyvy stavu vodní hladiny a průtoků, neustálené dno pro velkou unášecí sílu vody apod. Na některých místech v subalpinském i v montánním stupni vznikla v terénních depresích nebo na výronech podzemních vod rašeliniště, která jsou většinou hlavními prameništi vodních toků (Labe, Úpa, Mumlava). Krkonoše jsou bohatou pramennou oblastí Jizery, Labe a Úpy. V současné době je většina toků upravena hrazením. Povodí Labe (Severní moře): 1-01-02: Úpa: Jelení potok, Velká Úpa, Malá Úpa, Modrý potok, Zelený potok, Luční potok, Liščí p., Vavřincův potok, Javoří potok, Albeřický potok, Lysečinský potok, Černohorský potok, Jánský potok, Sněžný potok, Zlatý potok, Kalná 2.2. Geologické poměry Geologické části Krkonoš: I. starohorní krystalinikum (krkonošsko-jizerské proterozoikum): algonkium: - albitické chloriticko-muskovitické svory světle šedé barvy, stříbřitě lesklé, s výrazným zeleným nádechem, drobně až jemně zrnité - chloriticko-muskovitické svory vrásčité - šedé živcové svory - grafitické svory až fylity s grafitickými kvarcity - černošedé, stříbřité, lesklé, jemnozrnné, detailní provrásnění - živcové kvarcity - migmatitické ruly - muskovitické ortoruly, dvojslídné až biotitické ortoruly - amfibolity a zelené břidlice - masivní zelené - intruzivního charakteru, jemnozrnné - krystalické vápence až dolomity; erlany; svory s erlany II. prvohorní krystalinikum (krkonošsko-jizerské paleozoikum) a) silur a ordovik - chloriticko-sericitické fylity zčásti albitické - grafit-sericitické fylity Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 8

- křemen-albitické sericitické fylity; kvarcitické fylity - krystalické vápence až dolomity; vápenato-silikátové rohovce - porfyroidy; zelené břidlice, metadiabazy - metalydity, grafitické kvarcity - sericitický kvarcit - metakonglomeráty b) krkonošsko-jizerská žula - drobnozrnná biotitická žula - středně zrnitá biotitická žula - porfyrická biotitická žula až adamellit - žilný doprovod: aplity, žulové porfyry, muskovitický mikrogranit, alkalická žula III. prvohorní sedimenty (paleozoikum) a) karbon (stefan) - slepence, arkozy, brekcie, pískovce, prachovce, jílovce b) perm - střední červená jalovina: červené slepence, pískovce, prachovce, jílovce IV. čtvrtohorní sedimenty (kvartér) - deluviální a fluviodeluviální sedimenty polygenetického charakteru - pleistocenní terasové akumulace - holocenní fluviální sedimenty inundačních území - rašeliny Oblast má poměrně pestrou geologickou stavbu, uspořádanou v pruzích směru západ východ. Vývoj krystalinika Krkonoš a Rýchor ukazují různě intenzívně zvrásněné a regionálně přeměněné komplexy krystalických břidlic starohorního stáří. Ty vytvářejí rozsáhlou klenbu, do jejíhož jádra pronikla později krkonošská žula. Starohorní komplex tvoří horskou část při styku s krkonošsko - jizerským plutonem; skládá se převážně ze svorů a fylitů, s četnými vložkami kvarcitů, erlanů, krystalických vápenců, amfibolitů a zelených břidlic. V pohraničním hřbetu vystupuje žulový masív (součást krkonošsko - jizerského plutonu) - většinou hrubozrnné žuly. Silněji metamorfované horniny svorové ruly až svory budují Sněžku a obecně převažují na východě. Na jihu jsou lemované krkonošskými ortorulami blízkými žulám a kvarcity, a to v oblasti Zadní Žalý Černá hora; kvarcity budují též Kozí hřbety. V přechodných zónách se vyvinuly svorům podobné migmatitické ruly (např. Růžová hora, Herlíkovský Žalý). Odlišné složení a stavbu má prvohorní komplex s horninami méně intenzívně regionálně metamorfovanými. Spolu se starohorním komplexem byly tyto horniny na konci siluru znovu zvrásněny a regionálně přeměněny. Vznikly tak na západních nižších jižních rozsohách různé fylity, sericitické kvarcity, metadiabasy a krystalické vápence. Tyto horniny potom lemují celé pohoří z jihu a zasahují až do oblasti Rýchor, kde se významně uplatňují zvláště vápence. Došlo i ke stlačení mohutných vrás a po ukončení vrásnění k intruzi krkonošské žuly. Touto intruzí skončila v oblasti hlavní etapa geologického vývoje krystalinika. V dalších obdobích dochází jen k mohutnému výzdvihu a odnosu, při němž byla obnažována stále hlubší patra krystalinika. V oblasti ledovcových karů a údolí se zásadním způsobem uplatňují žíly vyvřelin, především porfyrity Čertovy rokle a Čertovy zahrádky a proslulá žíla čediče v Malé Sněžné jámě na slezské straně. Z pokryvů, kromě kamenitých svahovin, hrají významnou roli sedimenty ledovcové balvanité morény a glacifluviální štěrky. Na náhorních plošinách jsou značně rozšířená ombrogenní vrchoviště. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 9

Zvětrávání žul je obtížné. Usnadněno je však drťovým rozpadem, t.j. mrazovým větráním ve starších čtvrtohorách (pleistocenu). Zvětraliny jsou písčitého charakteru díky vysokému obsahu křemene. Půdy jsou písčité až hlinitopísčité, zvláště ve svazích často drolinovité. Ve hřbetních partiích jsou často rozpadávající se skaliska, na svazích balvanité sutě a suťové proudy. Nápadný je nízký obsah skeletu střední velikosti (štěrku a kamenů). Zvětrávání rul a svorů probíhá příznivěji než zvětrávání žul. Půdy jsou hlinitější, v profilu je hojný skelet střední velikosti. Zvětrávání fylitů se řídí stupněm břidličnatosti. Ta je zpravidla dokonalejší, než u svorů nebo rul. Částečně však zpomaluje zvětrávání jemnější zrno. Projevuje se i mineralogické složení - nejobtížněji zvětrávají kvarcitické fylity. Vznikající půdy jsou středně hluboké, na exponovaných místech i jen mělké. Nejčastěji jsou písčitohlinité, s hojnou slídnatou příměsí a s různým obsahem břidličnatých úlomků. V členitém terénu jsou zvětraliny značně rozrůzněny ronem. Bazaltické horniny a zelené břidlice vzniklé přeměnou láv a tufů jsou v současném klimatu značně odolné vůči chemickému zvětrávání. Převažuje mechanický rozpad, takže půdy jsou relativně mělké a silně kamenité (kolem 50 %), jen na deluviích klesá podíl skeletu na 20-30 %. Na vápencích vznikají mělčí půdy s hojnou účastí úlomků horniny, protože se vápenec větráním rozpouští a vzniká jen málo jílovité hmoty. Minerální síla hornin: Půdy minerálně velmi slabé kvarcity, žuly, světlé ruly (ortoruly) výrazný nedostatek všech živin Půdy minerálně slabé migmatitické ruly, svory větší zásoby draslíku, nedostatek vápníku, hořčíku a fosforu Půdy minerálně střední Půdy minerálně silné fylity, diluviální hlíny, permokarbonské sedimenty amfibolitické břidlice, amfibolity, zelené břidlice, metadiabazy dobré zásoby draslíku, menší zásoby vápníku, hořčíku a fosforu zvýšené zásoby vápníku, hořčíku, fosforu, menší nedostatek draslíku Půdy minerálně velmi silné vápence vysoké zásoby vápníku, hořčíku, fosforu, malé rezervy draslíku 2.3. Pedologické poměry I. Půdní typy: Krystalinikum je podložím poměrně kyselým, takže půdy jsou většinou minerálně dosti chudé. Vlhkostně však, díky srážkovým poměrům, příznivé. Tyto základní vlastnosti se promítají především do zastoupení pedogenetických jednotek. Půdy 5. lesního vegetačního stupně: Základem jsou typické kambizemě - KMm (hnědé lesní půdy). Jsou středně kyselé, lehčí, poměrně kamenité, provzdušněné, sorpčně nenasycené, středně zásobené živinami, středně humozní a s dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně nejzdatnějším. Půdy 6. lesního vegetačního stupně: Základem jsou typické kryptopodzoly - KPm (horské rezivé hnědé lesní půdy - semipodzoly). Většinou jako oligotrofní až podzolované (přechody k podzolům) a jen na živnějším podloží jako mezotrofní (asi kolem 700-1100 m n.m.) Jsou silně kyselé, lehčí, poměrně kamenité, provzdušněné, sorpčně nenasycené, slabě Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 10

zásobené živinami, silně humozní a s dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně velmi zdatným. Půdy 7. lesního vegetačního stupně: Střetávají se zde typické kryptopodzoly s humusovými podzoly (nad 900 m n.m.). Jsou zpravidla už velmi silně kyselé, vlhčí, dost kamenité, sorpčně silně nenasycené, málo zásobené živinami, velmi silně humozní a s poměrně dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně zdatným. Půdy 8. lesního vegetačního stupně: Základem jsou horské humusové podzoly. Jsou velmi silně kyselé, vlhčí, středně hluboké až mělké, kamenité, sorpčně výrazně nenasycené, slabě zásobené živinami, výrazně humozní. Fyzikální a hydrické vlastnosti jsou poměrně dobré, ale limitované nízkými teplotami. Tyto půdy se vyznačují zhoršenými růstovými půdními podmínkami v důsledku špatného půdního chemismu a extrémních abiotických podmínek. Půdy 9. lesního vegetačního stupně: Základem jsou horské drnové humusové podzoly. Jsou silně kyselé, se zvýšenými zásobami vody, a jsou většinou s pokryvem smilky. Jsou poměrně mělké, sorpčně extrémně nenasycené, slabě zásobené živinami, se značnými zásobami nepříznivých forem humusu. Fyzikální a hydrické vlastnosti jsou poměrně dobré, ale limitované nízkými teplotami. Tyto půdy se vyznačují extrémními růstovými půdními podmínkami v důsledku špatného půdního chemismu, mělkosti půdy a extrémních abiotických podmínek. 2.4. Klimatické poměry - klimatické oblasti I. Podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) jsou zastoupeny: - chladná oblast - převládají okrsky: C1 - mírně chladný (červencová teplota 12-15 C) C2 - chladný, horský (červencová teplota 10-12 C) C3 - studený, horský (hřebeny-červencová teplota pod 10 C) - mírně teplá oblast - nejnižší polohy jsou okrajově v okrsku: B10 - mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinný (červencová teplota nad 15 C, počet letních dnů pod 50). II. Podle klimatického členění Quitta, E. se jedná o klimatické oblasti převážně chladné (CH7, CH6, CH4), velmi okrajově mírně teplé MT2). Klimatické oblasti: CHARAKTERISTIKY MT2 CH4 CH6 CH7 Počet letních dnů 20-30 0-20 10-30 10-30 Počet dnů nad 10 C 140-160 80-120 120-140 120-140 Počet mrazových dnů 110-130 160-180 140-160 140-160 Počet ledových dnů 40-50 60-70 60-70 50-60 Prům. teplota v lednu -3--4-6--7-4--5-3--4 Prům. teplota v červenci 16-17 12-14 14-15 15-16 Prům. teplota v dubnu 6-7 2-4 2-4 4-6 Prům. teplota v říjnu 6-7 4-5 5-6 6-7 Prům. počet dnů srážek nad 1 mm 120-130 120-140 140-160 120-130 Úhrn srážek ve veg.době 450-500 600-700 600-700 500-600 Úhrn srážek v zimě 250-300 400-500 400-500 350-400 Srážky celkem 700-800 1000-1200 1000-1200 850-1000 Počet dnů se sněhem 80-100 140-160 120-140 100-120 Počet dnů zamračených 150-160 130-150 150-160 150-160 Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 11

Počet dnů jasných 40-50 30-40 40-50 40-50 CH 4 - léto velmi krátké, chladné a vlhké, přechodné období velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH 6 - léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH 7 - velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. MT 2 - krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Teploty a srážky Průměrné údaje teplot a úhrnů srážek (1901-1950) Stanice Nadmoř. Průměrná teplota C Průměrné srážky mm výška roční IV - IX roční IV - IX Vegetač. doba dnů Langův faktor Horní Maršov 565 - - 995 510 - - Pec pod Sněžkou 812 - - 1405 681 - - Benecko 886 4,7 10,4 984 516 116 209 Trutnov 427 6,8 13,0 778 418 146 114 Špindlerův 922 4,0 9,5 - - 67 - Mlýn(Sedmidolí) Malá Úpa, D. M. Úpa 960 3,9 9,5 1223 648 99 314 Sněžka (Polsko) 1602 0,2 4,9 1227 691 - - Na východním úpatí se projevuje mírný srážkový stín, srážky v Žacléři (604 m n.m.) dosahují asi 850 mm. Průměrná roční teplota: v nejspodnějších částech až 6 C a v nejvyšších polohách až 0 C. Průměrné roční srážky: na spodním (J) okraji 900 mm, na hřebenech 1200 až 1600 mm. Srážkově mají Krkonoše pro svou výšku a návětrnou polohu oceánský ráz. Délka vegetační doby je ve výšce 500 m a m. průměrně 143 dnů, v 700 m 120 dnů (od 21.5. do 17.9.), v 1000 m 102 dnů (1.6. - 10.9.), v 1500 m 15 dnů. Teplotní inverze se projevuje v mezoreliefu a i v mikroreliefu v terénních pokleslinách a v uzavřených údolích. Uplatňuje se při vyzařovacím typu počasí, t.j. za jasného počasí, kdy se v noci rychle ochlazuje vzduch, stéká do údolí a vytlačuje odtud lehčí teplejší vzduch. Největší rozdíl průměrných měsíčních teplot připadá na měsíce s nejvýraznějšími inverzními situacemi, t.j. na říjen, listopad, prosinec a leden. Výrazné inverzní polohy na náhorní plošině jsou na zamokřených a rašelinných lokalitách, případně na uzavřených holinách. V těchto plošně omezených inverzích dosahuje vrstva studeného vzduchu ( mrazové jezero ) mocnosti od několika decimetrů až po několik metrů. Pozdní mrazy. Pro vegetaci jsou nebezpečné pozdní a časné mrazy. S nočními mrazy v těchto polohách je nutno počítat od září do května. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 12

Významné jsou změny vzniklé v důsledku rozsáhlého odlesnění. Obecně platná měření, která uvádí SVOBODA /1952/ ukazují, že průměrná roční teplota půdního povrchu v porostu Calamagrostis villosa ve srovnání s teplotou půdního povrchu v lese je vyšší, průměrná roční maxima jsou vyšší, absolutní maxima jsou vyšší, ale co je zejména důležité z pěstebního hlediska : - v porostu třtiny jsou absolutní minima nižší, četnost mrazových dnů je vyšší a četnost jarních a podzimních mrazů je rovněž vyšší. Výška sněhové pokrývky dosahuje 200-300 centimetrů. Mlhy jsou nejčastěji v zalesněných obvodech a údolích. Vítr Pro lesy Krkonoš jsou nebezpečné přepadové větry, které mohou mít různý směr, a také lokální větry Mumlavy, Bílého Labe a Úpy, přicházející od Z. Ty způsobují deflační jevy na sněhu a povrchu půdy a deformují růst dřevin. Silnější větry (5 Beauf. a více) jsou častější v zimním období. Přicházejí nejčetněji z jihovýchodního a jižního sektoru a z protilehlého směru, t.j. ze severozápadního a severního sektoru. Toto proudění je v horách ještě zesíleno totožnou orientací horských hřebenů a údolí. Vítr je i v Krkonoších pro lesy největším škodlivým činitelem, proto je působení větru na porosty věnována pozornost v kapitole 7. Ochrana lesa. Na mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa jsou podchycena území historicky poškozovaná větrem. Lokální větry. Föhn - je suchý teplý vítr, který vzniká ve vyšších pohořích na závětrné straně hor, kdy se sestupující vzduch otepluje asi o 1 C na 100 m, jeho relativní vlhkost rychle klesá a vytváří se dešťový stín s teplejším mezoklimatem. Bora - chladný přepadavý vítr přinášející studený vzduch od severu, který získává rychlost nasáváním tlakovými nížemi nad jižní Evropou. Brízy - jsou lokální větry pravidelného denního režimu v horách. Jsou vyvolávány rozdíly teplotních režimů vrcholových a údolních částí - dopoledne vane vzhůru (horský vítr), večer dolů do údolí (údolní vítr). Anemoorografický systém. JENÍK (1961) při studiu alpinské vegetace Krkonoš vytvořil k vysvětlení lokalizace bohatých nalezišť fytogeograficky významných druhů cévnatých rostlin teorii anemo-orografických systémů. Nadmořská výška nalezišť je v mnoha případech maximem ve výškovém rozšíření příslušného druhu. Na stejných lokalitách se vyskytují společně elementy arkticko-alpinské se subtermofilními elementy středoevropské nížiny. Každý anemoorografický systém má podle této teorie tři hlavní části : vodící návětrné území - zrychlující vrcholovou část - turbulentní závětrný prostor. Právě do těchto prostor jsou situována tato bohatá naleziště. Působení větru. Podle SVOBODY /1952/ smrkový porost snižuje rychlost větru v hloubce 35-38 m od okraje na 1-1,5 % rychlosti na volném prostoru. Z toho je zřejmé, že rozsáhlým odlesněním se obecně zvýšila rychlost větru na těchto plochách a nepříznivé mechanické i fyziologické vlivy větru. V běžném lesním hospodářství jsou nejnebezpečnější větrné polomy - vývraty a zlomy. Na rozsáhlých imisních kalamitních plochách jsou ohroženy spíše kultury a mlaziny. Mechanicky jsou poškozovány v zimě, kdy ledové krystalky hnané větrem, obrušují rostlinné orgány. Fyziologicky je nebezpečné zvyšování transpirace v předjaří (čím silnější vítr, tím silnější transpirace), kdy ztráty vody nemohou být kompenzovány příjmem vody z dosud zmrzlé země a stromy silně vysychají. Ledovka a námraza Ledovka je amorfní průhledný led, vznikající za bezvětří z mlhy nebo deště na předmětech chladnějších než 0 C. Námraza vzniká za mlhy při slabém pohybu vzduchu a narůstá proti směru pohybu vzduchu. Je na rozdíl od jinovatky, která je krystalická a snadno opadává, zrnitá Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 13

a drží dosti pevně na větvích. Za slunečných dnů rekrystalizuje a zvyšuje tak svou objemovou hmotnost (0,3-0,4 g.cm -3 ). PFEFFER /1961/ uvádí, že za běžných poměrů dosahuje hmotnost námrazy na 1 běžný metr slabé větve 6 kg, za nepříznivých podmínek může hmotnost dosáhnout až 50 kg na běžný metr. Z jiných šetření uvádí, že na 1 hmotnostní díl smrkové větévky může připadnout více než 50 hmotnostních dílů ledovky, u buku až 85 hmotnostních dílů. Ledovka a námraza se vytváří zpravidla nad 600 m.n.m., kde namrzá teplý, vodními parami nasycený vzduch. Ohroženy jsou zejména porosty ve smrkobukovém (6.), bukosmrkovém (7.) ale i ve smrkovém (8.) lesním vegetačním stupni. Námraze a ledovce je podrobně věnována pozornost v kap. 7. Ochrana lesa. Na mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa jsou podchycena území nejvíce ohrožené sněhem a námrazou. 2.5. Přírodní lesní oblasti: Přírodní lesní oblast č. 22 Krkonoše je na LHC Maršov zastoupena 11330,8 ha porostní půdy (98,11 %) a č. 23 Podkrkonoší 218,23 ha porostní půdy (1,89 %). Jakou výměrou leží jednotlivé zóny a ochranné pásmo národního parku v obou přírodních lesních oblastech udávají následující tabulky: PLO č. 22 - Krkonoše Lesní správa: 1. zóna 2. zóna 3. zóna OP Celkem: Pec pod Sněžkou 1101,84 968,75 2356,5 44,7 4471,79 Maršov 27,36 53,68 3060,7 81,75 3223,49 Svoboda nad Úpou 154,05 113,49 2734,86 633,12 3635,52 Celkem 1283,25 1135,92 8152,06 759,57 11330,8 PLO č. 23 - Podkrkonoší Lesní správa: 1. zóna 2. zóna 3. zóna OP Celkem: Pec pod Sněžkou 0 0 0 0 0 Maršov 0 0 0 0 0 Svoboda nad Úpou 0 0 0 218,23 218,23 Celkem 0 0 0 218,23 218,23 2.6. Lesní vegetační stupně Klimatické lesní vegetační stupně (dále jen stupně, LVS) vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky, především zastoupení klimaxových dřevin (dubu zimního, buku, smrku, případně jedle a borovice). Klimaticky podmíněná vegetační stupňovitost není jen výrazem makroklimatu, ale je v přírodě podmíněna většinou mezoklimatem (lokálním klimatem), t.j. výsledným účinkem klimatu a polohy za spolupůsobení některých dalších faktorů (vlhká studená půda, živiny apod.). Vzhledem k tomu tvoří jednotlivé lesní vegetační stupně často mozaikovité uspořádání. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 14

Zonální vegetace = velkoplošně rozšířený vegetační typ vázaný pouze na určitou vegetační zónu a odpovídající jejímu makroklimatu. Tato vegetace osídluje (nebo osídlovala) rovinatý až mírně modelovaný relief neovlivněný podzemní nebo závlahovou vodou, s vyzrálými půdami odpovídajícími zpravidla půdnímu klimaxu a představuje současně klimaxovou vegetaci dané zóny. Intrazonální vegetace (v užším smyslu) = společenstva, která netvoří nikde vlastní zónu a vyskytují se v několika vegetačních zónách (např. společenstva vrchovišť). Tato společenstva jsou podmíněna spíše specifickými podmínkami edafickými, hydrologickými, popř. mezoklimatickými, než makroklimatem dané zóny. Azonální vegetace jsou společenstva, která rovněž netvoří vlastní zónu, avšak která se vyskytují v každé zóně (např. společenstva skal, sutí, nezpevněných písků, údolních poloh). Azonální typy odpovídají trvalým společenstvům nebo blokovaným sukcesním stadiím. Extrazonální vegetace. Pokud zonální vegetace určité zóny ostrůvkovitě zasahuje do sousedních vegetačních zón na lokálně podmíněných stanovištích (mezoklimaticky nebo půdně) nazýváme tyto ostrůvky jako extrazonální vegetaci. Lesní hospodářský celek Maršov leží ve čtvrtém až devátém lesním vegetačním stupni. Intrazonálním společenstvem jsou například v LHC jasanové olšiny a montánní jasanové olšiny. Orientační charakteristiky lesních vegetačních stupňů v Krkonoších Fytogeografické vegetační ké vegetační Geobotanic- Průměrná vege- okrsek tický Počet Klimat. Klima- Nadm Průměrné Langův stupně stupně lvs výška srážky teplota tačních (QUIT okrsek m n.m. mm faktor (SKALICKÝ (MORAVEC C dnů 1971) (1958) 1988) 1994) 5. >700 6.0-5,2 950-1300 120-140 193 MT2 B10 submontánní submontánní 6. 700-950 5,2-3,8 1300-1350 110-120 288 CH7 C1 montánní montánní 7. 950-1100 3,8-2,9 1350-1450 100-110 411 CH6 supramontánní 8. 1100-1300 2,9-1,9 1450-1600 60-100 610 C2 supramontánní 9. 1300 < 1,9< 1600< 60> 842 CH4 C3 subalpinský alpinský subalpinský alpinský Zastoupení lesních vegetačních stupňů na LHC Maršov dle databáze Lesní vegetační stupeň: Plocha porostní ha % 4. bukový 3,93 0,03 5. jedlobukový 1425,29 12,34 6. smrkobukový 4113,88 35,62 7. bukosmrkový 2100,43 18,19 8. smrkový 3088,69 26,74 9. klečový 816,81 7,07 Celkem porostní půda 11549,03 100,00 Zastoupení lesních vegetačních stupňů dle jednotlivých zón národního parku a LS Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 15

1. zóna 2. zóna 3. zóna OP Vegetační stupeň: 4. 5. 6. 7. 8. 9. Celkem: LS Pec pod Sněžkou 5,49 332,62 763,73 1101,84 LS Maršov 19,33 8,03 27,36 LS Svoboda nad Úpou 17,21 49,99 21,53 65,32 154,05 Celkem LHC 0 17,21 69,32 27,02 405,97 763,73 1283,25 LS Pec pod Sněžkou 3,32 117,72 794,63 53,08 968,75 LS Maršov 2,85 7,37 6,00 37,46 53,68 LS Svoboda nad Úpou 3,71 35,32 60,84 13,62 113,49 Celkem LHC 0 6,56 46,01 184,56 845,71 53,08 1135,92 LS Pec pod Sněžkou 391,16 885,42 1079,92 2356,50 LS Maršov 122,90 1820,08 711,65 406,07 3060,70 LS Svoboda nad Úpou 669,13 1465,40 269,38 330,95 2734,86 Celkem LHC 0,00 792,03 3676,64 1866,45 1816,94 0,00 8152,06 LS Pec pod Sněžkou 22,02 2,61 20,07 44,70 LS Maršov 4,45 57,51 19,79 81,75 LS Svoboda nad Úpou 3,93 605,04 242,38 851,35 Celkem LHC 3,93 609,49 321,91 22,40 20,07 0,00 977,80 Celkem všechny zóny v LS Pec pod Sn. 0,00 0,00 416,50 1011,24 2227,24 816,81 4471,79 Celkem všechny zóny v LS Maršov 0,00 130,20 1904,29 737,44 451,56 0,00 3223,49 Celkem všechny zóny v LS Svoboda n. Ú. 3,93 1295,09 1793,09 351,75 409,89 0,00 3853,75 Celkem všechny zóny za celé LHC 3,93 1425,29 4113,88 2100,43 3088,69 816,81 11549,03 2.7. Typologický systém Podle vyhlášky č. 83/1996 Sb. se pro lesnické typologické mapování používá "Typologický systém ÚHÚL" (PLÍVA, PRŮŠA 1971). Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je zde lesní typ (LT). Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, tj. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Pro označení lesních typů se používají symboly odvozené z jednotného systému (př.: 5B1), z něhož vychází i pojmenování lesního typu (př.: bohatá jedlová bučina mařinková), které se u oblastní varianty rozšiřuje o její význačný nebo diferenciální znak stanoviště (PLÍVA 1971). Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště (př.: bohatá jedlová bučina - 5B). Pojmenování lesního společenstva (př.: jedlová bučina) se většinou shoduje se skupinou lesních typů dle ZLATNÍKA (1956) (PLÍVA 1971). Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 16

Lesní typy Pestrost přírodních podmínek dává určuje velké množství lesních typů. Zastoupeny jsou téměř všechny edafické kategorie. Přehled všech lesních typů vyskytujících se na LHC Maršov s výměrami dle databáze hospodářské knihy: Lesní Výměra v ha: 6K3 221,17 1,91 8A2 3,86 0,03 6K1 966,91 8,37 7Z0 3,35 0,02 %: typ: 3L2 3,59 0,03 6K4 147,70 1,27 8F1 47,98 0,41 4S6 0,34 0 6K5 377,38 3,26 8G3 56,17 0,48 5A1 42,19 0,36 6K9 166,11 1,43 8K2 750,91 6,50 5A3 15,12 0,13 6L6 5,63 0,04 8K3 28,60 0,24 5A9 0,90 0 6M3 11,91 0,10 8K4 344,30 2,98 5B1 210,93 1,82 6N0 21,51 0,18 8K5 34,45 0,29 5B9 65,18 0,56 6N1 359,73 3,11 8K6 98,24 0,85 5D3 8,23 0,07 6N3 81,53 0,70 8K9 104,62 0,90 5D4 55,97 0,48 6N4 161,39 1,39 8M3 9,67 0,08 5D5 77,70 0,67 6P1 0,19 0 8N0 7,06 0,06 5F1 23,70 0,20 6S1 596,48 5,16 8N1 192,98 1,67 5J3 2,62 0,02 6S2 34,81 0,30 8N3 100,51 0,87 5K1 111,91 0,96 6S4 551,46 4,77 8P1 125,89 1,09 5K3 5,00 0,04 6S9 25,05 0,21 8R1 54,31 0,47 5K6 0,32 0 6V2 12,77 0,11 8R2 15,70 0,13 5K7 36,32 0,31 6V5 9,27 0,08 8S1 50,16 0,43 5K9 30,43 0,26 6V8 53,73 0,46 8T3 145,58 1,26 5L5 8,14 0,07 6V9 78,38 0,67 8V2 32,68 0,28 5N1 3,49 0,03 6Y0 30,33 0,26 8Y0 47,24 0,40 5N3 8,07 0,06 6Z0 20,07 0,17 8Z0 50,18 0,43 5S1 469,64 4,06 7F1 36,39 0,31 8Z2 175,95 1,52 5S4 19,35 0,16 7G3 36,79 0,31 8Z3 187,57 1,62 5S6 162,46 1,40 7K0 46,85 0,40 8Z4 310,51 2,68 5S9 25,48 0,22 7K1 37,93 0,32 8Z6 3,42 0,02 5U1 5,94 0,05 7K2 188,54 1,63 8Z9 110,15 0,95 9K1 107,17 0,92 5U3 1,34 0,01 7K3 883,40 7,64 9K2 18,20 0,15 5V1 11,81 0,10 7K4 88,31 0,76 9R1 2,27 0,01 5V2 6,12 0,05 7K9 172,89 1,49 9R2 4,55 0,03 5V3 3,26 0,02 7M3 2,42 0,02 9Y1 26,01 0,22 5V9 13,44 0,11 7N0 2,08 0,01 9Z1 526,09 4,55 5Y0 0,23 0 7N1 227,64 1,97 9Z2 55,61 0,48 6A1 0,74 0 7N3 62,85 0,54 9Z6 44,18 0,38 6A3 42,68 0,36 7N4 196,59 1,7 9Z8 31,35 0,27 6A6 0,62 0 7R2 1,40 0,01 9Z9 1,38 0,01 6B1 36,57 0,31 7S1 79,59 0,68 6D2 4,47 0,03 7V2 11,81 0,10 Celkem 6D4 60,35 0,52 7V4 2,56 0,02 porostní 11549,03 100 půda 6D5 0,45 0 7V8 14,63 0,12 6F1 34,20 0,29 7V9 1,97 0,01 6G1 0,29 0 7Y0 2,44 0,02 Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 17

Nejčastěji se vyskytujícím lesním typem je 6K1 kyselá smrková bučina metlicová - 966,91 ha, 8,37 %. Dále 7K3 kyselá buková smrčina třtinová na svazích až plošinách 883,4 ha, 7,64 %, 8K2 kyselá smrčina třtinová 750,91 ha, 6,5 %, 6S1 svěží smrková bučina šťavelová 596,48, 5,16 %, 6S4 svěží smrková bučina ochuzená na svazích 551,46 ha, 4,77 %. Podrobnější přehled a popis všech lesních typů vyskytujících se na LHC Maršov s výměrami dle databáze hospodářské knihy a přirozenou druhovou skladbou je uveden v příloze v charakteristikách lesních typů. Soubory lesních typů a trofických řad Zastoupení souborů lesních typů a trofických (ekologických) řad dle databáze ekologická řada obohacená pod- l oglejenšel. ra- extrémní kyselá živná humusenmáče- v vodou s edafické kategorie X Z Y M K N I S F C B W H D A J L U V O P Q T G R 9 658,6 26,0 125,4 6,8 8 837,8 47,2 9,7 1361,0 300,6 50,2 48,0 3,9 32,7 125,9 145,6 56,2 70,0 7 3,4 2,4 2,4 1417,8 489,2 79,6 36,4 0 31,0 0 36,8 1,4 6 20,1 30,3 11,9 1879,2 624,2 1207,8 34,2 36,6 65,3 44,0 5,6 154,2 0,2 0,3 5 0,2 184,0 11,6 676,9 23,7 276,1 141,9 58,2 2,6 8,1 7,3 34,6 4 0,3 0 3 3,6 2 1 0 Σ 1519,9 106,1 24 4967,4 1425,6 2014,8 142,3 312,7 207,2 106,1 2,6 17,3 7,3 252,5 126,1 145,6 93,3 78,2 Σ LHC 11549 Stanovištní podmínky jsou velmi pestré. Je to dáno bohatší vegetační stupňovitostí Krkonoš, tím i rozmanitostí klimatu. Střídáním geologického podloží a různě vyvinutých půd. Jsou zastoupeny všechny ekologické řady. Z toho vyplývá i velký počet vytvořených hospodářských souborů. Nejčastěji jsou zastoupené soubory lesních typů řady kyselé, normální (4967,4 ha, 40,0 %), zvláště SLT 6K, 7K a 8K, dále řady živné, středně bohaté (2014,8 ha, 17,4 %), zvláště SLT 6S a 5S, řady extrémní, zakrslé (1519,9 ha, 13,2 %), zvláště SLT 8Z a řady kyselé, kamenité (1425,6 ha, 12,3,%), zvláště SLT 6N a 5N. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 18

2.9. Zastoupení cílových hospodářských souborů Tabulka zastoupení cílových hospodářských souborů Cílový hospodářský soubor: Výměra v ha dle LS a celkem: Pec p. Sn. H. Maršov Svoboda n.ú. Celkem LHC 1 - mimořádně nepříznivá stanoviště 740,11 340,53 51,12 1131,76 9,80 2 - vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace 1092,83 135,10 360,84 1588,77 13,76 3 - klečový vegetační stupeň 992,20 0,00 0,00 992,20 8,59 50 - exponovaná stanoviště vyšších poloh 193,77 371,79 308,89 874,45 7,57 52 - kyselá stanoviště vyšších poloh 112,06 929,95 826,58 1868,59 16,18 54 - živná stanoviště vyšších poloh 29,24 494,79 1769,68 2293,71 19,86 56 - oglejená stanoviště vyšších poloh 6,55 10,65 28,12 45,32 0,39 58 - podmáčená stanoviště vyších poloh 2,01 16,73 127,27 146,01 1,26 70 - exponovaná stanoviště horských poloh 158,48 165,46 95,99 419,93 3,64 72 - kyselá stanoviště horských poloh 1002,74 656,78 237,72 1897,24 16,43 74 - živná stanoviště horských poloh 73,90 25,89 10,72 110,51 0,96 76 - oglejená stanoviště horských poloh 42,06 43,09 1,89 87,04 0,75 78 - podmáčená stanoviště horských poloh 25,84 32,73 34,93 93,50 0,81 Celkem 4471,79 3223,49 3853,75 11549,03 100 Nejvíce zastoupeným cílovým hospodářským souborem je CHS 54 - živná stanoviště vyšších poloh (19,85 %), dále CHS 72 - kyselá stanoviště horských poloh (16,43 %) a CHS 52 - kyselá stanoviště vyšších poloh (16,18 %). % Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 19

3. Zhodnocení stavu lesa 3.1. Rozbor hospodaření za uplynulé decennium Přehled těžebních předpisů LHP a provedených těžeb Položky Druh těžby mýtní předmýtní celková Plánované těžby v m 3 465.000 103.000 568.000 Provedené těžby - úmyslné v m 3 85.204 72.237 157.441 - nahodilé v m 3 227.803 69.029 296.832 Úhrnem v m 3 313.007 141.266 454.273 Zbývá v m 3 151.993 (-38.266) 113.727 Plnění předpisů těžeb v % 67,3 137,2 80,0 Rozbor podle kategorií lesa v % Plnění předpisů těžby v %: - v lesích ochranných 56,3 64,8 56,9 - v lesích zvláštního určení 77,0 147,6 93,7 Podíl nahodilých těžeb v %: - v lesích ochranných 86,2 64,1 84,6 - v lesích zvláštního určení 70,1 46,2 63,0 - celkový podíl 72,8 48,9 65,3 Přehled plošných předpisů a plnění probírek a prořezávek (ha) Položky Celkem Plošný úkol probírek v ha 4370,72 Plnění probírek v ha (1992-2002) 4071,01 Plnění úkolu v % 93,1 Plošný úkol prořezávek v ha 1725,06 Plnění prořezávek (1992-2002) v ha 1724,84 Plnění úkolu v % 100,0 Minimální plošný rozsah výchov. zásahů v porostech do 40 let na rok 2002 - plán 319,00 Provedeno: prořezávky 184,79 ha; probírky 155,02 ha 340,81 Provedené těžby za období: Druh těžby Objem m 3 Plnění předpisu LHP v % Podíl nahodilých těžeb v % Mýtní těžby 313.007 67,3 72,8 Předmýtní těžby 141.266 137,2 48,9 Celková těžba 454.273 80,0 65,3 Průměrná roční těžba v m 3 /ha - 3,5 Provedené exhalační těžby za období 1992-1995 byly uskutečněny ve výši 30.378 m 3. Plánovaný objem celkové těžby ve výši 568.000 m 3 byl stanoven na základě zdravotního stavu porostů v roce 1991 v době obnovy LHP. Od té doby se však zdravotní stav lesních porostů i ekologické podmínky měnily k lepšímu. Po roce 1994 převzala Správa Krnap právo hospodaření a byly změněny způsoby hospodaření. Obnova holými sečemi byla velmi omezena a byl uplatněn podrostní způsob hospodaření s preferencí přirozených obnov SM a BK. S postupnou regenerací porostů došlo k příznivé situaci s opakováním několika úrodných semenných let (SM, BK) a s velmi zdařilými přirozenými obnovami od roku 1992. Po roce 1992 docházelo postupně ke snižování imisní zátěže a k odeznívání dříve velice nepříznivě imisně ekologické situace, zejména snižováním poškození imisemi a snížením působení Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 20

kalamitních hmyzích škůdců, zejména kůrovců. Vysoký podíl nahodilých těžeb byl zpočátku působen vichřicemi v dříve narušených porostech, přepadovými větry různých směrů, částečně i námrazami. Ke konci sledovaného období podíl nahodilých těžeb poklesl z původních více než 85% na 65,3%. U mýtních těžeb činí podíl nahodilých těžeb 72,8% s vyšším podílem v lesích ochranných (86,2%). U předmýtních těžeb činí podíl nahodilých těžeb 48,9%, v lesích ochranných 64,1%. Předpis mýtní těžby byl za období splněn na 67,3% s vysokým podílem v počátečním období a se značným poklesem těžeb po roce 1999, kdy docházelo převážně k uvolňování přirozených obnov. Původně předpokládaná výtěž předmýtních těžeb byla překročena ve výši 137,2%, zejména v důsledku vyššího podílu nahodilých těžeb a provedením ozdravovacích těžeb v poškozených a regenerujících SM porostech. V mladých porostech 1. generace byla skutečná výtěžnost probírek často i vyšší. Některé porosty byly z výchovného programu naopak vypuštěny vzhledem k výši nahodilé těžby v nich. Plošný úkol probírek, stanovený LHP tak mohl být splněn pouze na 93,1%. Plošný úkol prořezávek byl naopak splněn na 100%. Stanovený minimální plošný rozsah výchovných zásahů do 40 let věku porostů pro rok 2002 ve výši 319 ha byl překročen (106,8%). Průběh zalesňování a výsledky přirozené obnovy Rok Zalesnění Podíl hlavních dřevin v % Vykázaná přirozená obnova v ha v ha SM JD MD KOS BK KL BŘ JŘ 1992 228 86,3-4,4 5,1 3,0-1,1 - - 1993 205 88,3 0,3 3,5 6,3 1,0 0,3 - - - 1994 157 91,2 0,5 4,1-2,1 0,7 0,1 0,6 1,57 1995 149 85,2 0,6 2,8 2,3 7,6 0,8 - - 1,26 1996 84 79,5 0,4 1,2 1,7 13,5 2,0 1,7-1,72 1997 101 82,2 1,4 1,6 3,3 7,0 1,6 1,1-0,62 1998 124 75,3 1,3 0,8-14,6 2,2 2,0 2,8 7,52 1999 156 86,9 0,9 0,5-6,8 2,0 1,8 1,0 12,26 2000 105 82,1 2,7 0,4-8,3 3,3 0,7 1,7 26,91 2001 47 65,4 4,9 1,5-13,9 4,0 2,4 4,6 5,46 2002 33 61,1 10,5 0,2-14,8 6,3 2,7 4,4 2,84 Úhrnem 1390 83,4 2,2 1,9 2,4 6,9 0,6 0,9 0,7 60,16 Přehled zalesňování dle druhů v ha První Opakované Celkem Přehled zalesnění za období 1992-2002 987 403 1390 Z celkové plochy prvního zalesnění bylo provedeno 151,13 ha podsadeb. Z přehledu ploch provedeného zalesnění podle jednotlivých let je zřejmý postupný pokles provedeného zalesnění s výrazným poklesem v období let 2000-2002. Tento pokles souvisí se snížením objemu nahodilých těžeb i úmyslných obnov porostů v tomto období. Na druhé straně došlo k postupnému nárůstu rozsahu obnov porostů přirozenou cestou (60,16 ha). Od roku 1994 se mění i skladba dřevin při zalesňování. Postupně klesá podíl SM, MD a KOS, potěšitelně narůstá podíl BK, KL, JD, JŘ i BŘ. Prosadby smrkových kultur byly prováděny péčí Správy KRNAP ve snaze zajistit druhovou diverzitu dříve vysazených SM kultur na plochách po plošné imisní kalamitě. Při prosadbách byly převážně používány poloodrostky BK, jen v menší míře KL, JD, JŘ a BŘPK a to podle stanovištních poměrů. K ochraně poloodrostků byly používány individuální ochranné prostředky v 68% plastové a v 32% pletivové. Celkem bylo prosázeno 269,68 ha smrkových kultur a bylo použito 137 430 ks poloodrostků (převážně BK). Tato činnost nebyla původně v LHP plánována, byla evidována a vykázána samostatně (FACE). Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 21

Výše nezdaru při zalesňování a příčiny nezdaru: Průměrná výše nezdaru za sledované období činí 29,9 % Na výši nezdaru se podílejí tito činitelé: nepříznivé stanovištní podmínky (přísušky 47 %, péče o sazenice 10 %, zamokření 3 %, mráz 1 %) kvalita sadebního materiálu 18 % péče o sazenice 20 % škody zvěří 7 % hlodavci 4 % buřeň 3 % hmyzí škůdci 6 % ostatní 1 % 3.2. Věková skladba Věková skladba lesních porostů je důležitým údajem charakterizujícím intenzitu hospodaření v minulosti a perspektivu výhledu těžebních možností do budoucnosti. Věková struktura lesních porostů je numericky vyjádřena v tabulkových přílohách 3a a 3b. Graficky je věková struktura vyjádřena grafy v příloze Textové části (Plošné rozložení věkových stupňů s normálním zastoupením, Rozsah podrostního způsobu hospodaření, Plošné zastoupení zmlazovacích tříd etáží v porostech starších 80 let, Zastoupení věkových stupňů dle skutečných ploch, normální zastoupení a rozsah podrostního hospodaření). V tabulkách 3a a 3b graficky vyjádřených v grafu Plošné rozložení věkových stupňů s normálním zastoupením na LHC Maršov se jedná o součty parciálních ploch, jejichž suma je rovna výměře porostní půdy. V daných tabulkách jsou výměry jednotlivý věkových stupňů vzhledem ke skutečnosti zkresleny. Výměry mladý věkových stupňů jsou nadhodnoceny, jelikož ve skutečnosti se částečně nacházejí v etážích po staršími porosty a výměry středně starých a zejména nejstarších věkových stupňů z rozvinutou etážovitostí jsou podhodnoceny. I přes tuto skutečnost nám tabulky i graf poskytují cenné informace o věkové struktuře a uvedeným výměrám odpovídá plošné zastoupení dřevin. Normální zastoupení věkových stupňů je ukazatel lesa věkových tříd, který postupně v lesích národních parků bude ztrácet na významu. Normální zastoupení věkových stupňů je spojeno s dílčími těžebními procenty dle jednotlivých hospodářských souborů. Graf zastoupení věkových stupňů dle skutečných ploch, normální zastoupení a rozsah podrostního způsobu hospodaření lépe vystihuje zastoupení věkových stupňů ve skutečnosti. Rozlišuje Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 22

plochy nejmladších věkových stupňů zastoupené v etážích a mimo etážové skupiny. Tím se zmenšuje plocha nejmladších věkových stupňů a naopak narůstá plocha středně starých a nejstarších věkových stupňů vzhledem k plochám vyjádřeným dle parciálních ploch. Součet skutečných ploch vyskytujících se nad osou X musí být roven ploše porostní půdy tak, jak je tomu i v případě grafu dle parciálních ploch. Plocha věkových stupňů pod osou X vyjadřuje rozsah podrostního způsobu hospodaření na LHC Maršov a jedná se o ploch lesa nad výměru porostní půdy LHC. Zakreslení křivky normálního zastoupení věkových tříd nám dává lepší představu srovnání skutečných ploch věkových stupňů s normalitou. Graf Rozsah podrostního způsobu hospodaření na LHC Maršov (Plošné zastoupení věkových stupňů se znázorněním zmlazovacích tříd) vychází jako předcházející graf ze skutečných ploch. Podrobněji je zde vyjádřeno zastoupení věkových tříd ve spodních etážích. Bohužel poměr mezi plochou věkových stupňů a zastoupeních především 2. a 3. věkové třídy ve spodních etážích je velmi malý. Použité měřítko na ose Y, vzhledem k velkých plochám věkových stupňů, jen obtížně zobrazuje malé plochy ve spodních etážích. Graf Plošné zastoupení zmlazovacích tříd (1. 4. věkového stupně) etáží v porostech starších 80 let vychází ze skutečných ploch. V grafu jsou vyjádřeny etáže po věkových stupních. Zastoupení skutečných ploch věkových stupňů a etáží věkový st. 1 2 3 4 5 6 7 8 plocha ha 872,33 1149,94 472,31 458,81 1005,5 920,69 759,43 912,71 zmlazení 1. věk. tř. 7,83 14,88 21,35 54,84 zmlazení 2. věk. tř. věkový st. 9 10 11 12 13 14 15 16 17 plocha ha 561,61 616,19 725,4 511,4 383,23 414,36 269,3 298,01 1210,58 zmlazení 1. věk. tř. 59,85 75,90 95,57 59,85 47,36 45,55 37,07 47,15 94,24 zmlazení 2. věk. tř. 1,67 1,72 2,60 0,88 4,76 2,22 6,88 10,31 Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. 23