1 MEG jako dvojinný blokující mni (c) Ing. Ladislav Kopecký, leden 2015 K napsání tohoto lánku m inspiroval web (http://inkomp-delta.com/page3.html ) bulharského vynálezce Dmitri Ivanova, který pišel se zajímavou variantou MEGu (http://hawelson.blog.cz/0702/meg-mojezkusenosti ) se vzduchovou mezerou a toroidním jádrem. MEG s odporovou zátží funguje jako bžný propustný resp. protitaktní mni s úinností nižší než 100% bez ohledu na to, jestli s magnetem nebo bez magnetu. Pi úspšných demonstracích také zpravidla vidíme, že MEG rozsvcuje kompaktní záivku, která lineární zátží není. U tch neúspšných potom obyejnou žárovku (viz odkaz výše). Obr. 1: MEG s nelineární zátží v podob kompaktní záivky Naproti tomu INKOMP Dmitri Ivanova, jak svj MEG nazývá, údajn problémy získat úinnost pes 100% ani s odporovou zátží nemá. Klíem k úspchu je podle nho vzduchová mezera. Mám zkušenosti s vývojem blokujících mni, takže vím, že u tchto mni transformátor musí mít vzduchovou mezeru. Transformátor v blokujícím mnii je vlastn akumulaní tlumivka se sekundárním vinutím. Schéma zapojení blokujícího mnie je na obr. 2. Obr. 2: Blokující mni Blokující mni pracuje ve dvou fázích. V první fázi, kdy je tranzistor sepnut, se v cívce V1 lineárn zvyšuje proud. Dioda pitom blokuje proud do zátže. Ve druhé fázi pracovního cyklu blokujícího mnie je tranzistor vypnut. V okamžiku vypnutí tranzistoru se obrátí polarita naptí sekundárního vinutí V2, oteve se dioda a energie naakumulovaná v transformátoru pejde do zátže. Podrobný popis funkce blokujícího nie není pedmtem tohoto lánku a tená jej najde zde:
http://free-energy.xf.cz/teorie/dc-dc/flyback-converter.pdf Pro nás je v tuto chvíli dležité vt pouze to, že v dob, kdy je tranzistor sepnut, je zátž odpojena, a že energie naakumulovaná v transformátoru/tlumivce je dána souinem induknosti a kvadrátu proudu: 2 Energie uložená v jáde tlumivky pi prchodu proudu je dána také vztahem zohledujícím tvar a rozmry jádra: Pokud vzduchová mezera jádra není píliš velká, platí, že magnetická indukce v železe (nap. ve feritu) je ibližn stejn velká jako ve vzduchové mezee: Mezi intenzitou magnetického pole H a magnetickou indukcí platí následující vztah: B = µ.h kde µ = µ 0.µ r, µ 0 = 4.10-7 H/m je permeabilita vakua a µ r je relativní permeabilita. Ve vzduchové mezee je µ = µ 0, takže tam bude intenzita H µ r -krát vtší než v železe. Hodnota µ r se pohybuje v rozsahu 1000 až 4000, takže mžeme íci, že pi dostate velké vzduchové mezee je tém všechna energie v tlumivce soustedna ve vzduchové mezee. Další podrobnosti tená najde v lánku zde: http://free-energy.xf.cz/teorie/dc-dc/induktor-vf-trafo.pdf Pro velikost intenzity magnetického pole H platí Fm Hdl kde Fm je magnetomotorického naptí, které je dáno souinem proudu protékajícího vinutím a potem závit. Když to shrneme, mžeme tedy íci, že výkon penesený blokujícím mniem je pímo úmrný amplitud proudu protékajícího primárním vinutím a magnetické indukci. Nyní se podívejme, jak MEG funguje. Bezpohybový elektromagnetický generátor (MEG, Motionless Electromagnetic Generator) se skládá z magnetického obvodu ve tvaru dvou C jader, permanentního magnetu uprosted, dvou ídicích cívek a dvou sbrných cívek. ídicí cívky slouží k ovládání smru magnetického toku do jedné nebo druhé sbrné cívky, k níž je pipojena zátž. Na obr. 3 máme zobrazenou simulaci innosti MEGu, kde proud prochází levou ídicí cívkou. (Sbrné cívky nejsou nakresleny.) Použili I
3 jsme feritový magnet s remanentní indukcí B r = 0,39T. Simulací jsme zjistili, že v oblasti pravé sbrné cívky je magnetická indukce B = 0,36T. Obr. 3: Simulace MEGu aktivovaná levá cívka Když proud netee žádnou z ídicích cívek, magnetický tok se rozdlí rovnomrn do obou paralelních vtví magnetického obvodu a je zhruba poloviní: Obr. 4: Simulace MEGu aktivovaná není žádná cívka
Simulací jsme zjistili, že v oblastech obou sbrných cívek je magnetická indukce B = 0,19T. Nyní se podívejme, jak se bude chovat MEG, když budeme budit jednu z idicích cívek a odstraníme permanentní magnet: 4 Obr. 5: Simulace MEGu aktivovaná levá cívka, odstrann magnet Když je MEG buzen levou ídicí cívkou pi odstranném magnetu, v oblastech obou sbrných cívek je magnetická indukce B = 0,17T. Nakonec ješt uvedeme funkní blokové schéma našeho MEGu: Obr. 6: Funkní blokové schéma MEGu/dvojinného blokujícího mnie s magnetem
5 Závr: Na základ anylýzy s pomocí simulací a s použitím výše uvedené teorie jsme došli k závru, že MEG mže mít úinnost teoreticky 200% za pedpokladu, že v magnetickém obvodu bude nejmén jedna vzduchová mezera a MEG bude provozován jako blokující mni. (Ve skutenosti bude úinnost díky ztrátám o nco nižší.) Vdci však mohou být v klidu, nebo se nejedná o žádné perpetuum mobile ani magii, jen jsme využili platné teorie a existující, vdou uznávané pírodní zákony. Dokonce ani nebylo nutné operovat s hypotetickým a souasnými vdci zavrhovaným éterem.