Lysá hora Vrchol 49 32'41.77"N 18 26'49.26"E "Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podružné hřebeny: Malchor - Kyčera k severu, Lukšinec k severozápadu, Zimní polana k jihovýchodu a Čupel k jihu. Nejvyššímu hrotu se říká Gigola, leží nad hranici lesa, místy je porostlá uměle vysázenou kosodřevinou. Všechny rozsochy jsou prakticky úplně pokryty smrkovými či smíšenými lesy. Masív je vytvořen z vrstevnatého godulského pískovce. Mohutný masív Lysé hory oddělují údolí řek Ostravice, Řečice a Mohelnice. Na hřebeni Lukšince se nacházejí Ondrášovy díry - podzemní pseudokrásové prostory. Ojedinělá zoologická lokalia s koloniemi ohrožených druhů netopýrů. Přírodní památka v CHKO Beskyd. Na vrcholu Lysé hory, stojí telekomunikační věž (výška 78 m), služebna Horské služby s meteorologickou stanici a s bufetem vedle zbytků vyhořelé Bezručovy chaty. A pamětní deska padlým ve 2.světové válce. Pro svou polohu je Lysá hora vyhledávaným turistickým cílem, během léta i v zimní sezóně. Těsně pod vrcholem na severovýchodě a jihovýchodě, mají své stanice dva lyžařské vleky s nejdelší sezónou v Beskydech." Historie První psaná zmínka o Lysé hoře se datuje do ruku 1261, pod názvem Lissa heura. Ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo ke konci 19. století. Na památku výstupu arciknížete Albrechta, byla roku 1880 postavena útulna. Roku 1894 bylo započato s výstavbou útulny s názvem Erzherzog Albrecht - Schutzhaus, jejímž provozovatelem byl Beskiden Verie. A roku 1895 byla poprvé otevřena. Chata Klubu československých turistů, byla postavena na Lysé, roku 1934. Později byla přejmenovaná na Bezručova chata. V sedmdesátých letech obě chaty do základů vyhořely. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lysa-hora Chata Chata - Javorový 49 37'33.49"N 18 37'34.86"E Na severním úbočí vrcholku Javorový ( 1031 m. n.m.) byla postavena již v roce 1895 turistická chata Javorový. Tato chata nabízí možnost ubytování ve 2 až 6 lůžkových pokojích. Dole v přízemí chaty najdeme pěknou restauraci, která má kapacitu 90 osob. Turistická chata je využívána jak k individuální rekreaci tak i pro společenské akce či oslavy. V blízkosti chaty najdeme dvě sjezdové trati a v okolí několik upravených běžeckých stop. Mimo zimní sezonu je sjezdovka na severním svahu vyhledávaným cílem paraglidistů. Nedaleko turistické chaty je horní stanice sedačkové lanovky z obce Oldřichovice. U chaty Javorový je výchozí bod několika turistických tras. Kontakt: Tel.: +420 739 927 698 Tel.: +420 605 108 162 Email: info@javorovy-vrch.eu Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-javorovy Smrk Vrchol 49 30'29.04"N 18 22'14.41"E Smrk je druhou nejvyšší horou Beskyd a svou výškou 1276 m působí velmi majestátně. Je to hora osamocená s předvrcholem Malý Smrk (1173 m. n. m. ) a je tvořená godulskými pískovci. Jste- li nadšenci vrcholových hospůdek a občerstvení, musíme vás zklamat na Smrku nic takového nenaleznete. A možná i proto je méně navštěvován a výstup na tento vrchol je považován za nejnáročnější v Beskydech. Na druhou stranu, ale může nabídnout kouzelné ticho a nezkaženou přírodu, kromě severního svahu, který se nevyhnul vlivům emisí Ostravské pánve. K výstupu doporučujeme značku červenou, začínající v obci Ostravice. Druhou možností je značka modrá, začínající v Podolánkách, která se asi po dvou kilometrech napojuje na značku červenou, vedoucí z Horní Čeladné na Smrk. Východně nedaleko vrcholku byly vybudovány dva pomníčky, jeden je věnovaný památce Johna Lenona a druhý památce Jana Palacha. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/smrk--1 CHKO Moravskoslezské Beskydy 49 33'18.19"N 18 23'4.88"E Moravskoslezské Beskydy patří horopisně k nejrozmanitějším v ČR. Hlavní hřeben se táhne od Velkého Polomu (1069 m) až po Radhošť (1129 m). K nejvyšším vrcholům patří Lysá hora (1323 m), Smrk (1276 m), Kněhyně (1257 m), Travný (1203 m). Moravskoslezské Beskydy svou geologickou stavbou patří ke Karpatské soustavě. Je to mladé pásemné pohoří, které vzniklo v průběhu druhohor a třetihor, hlavní horninou jsou pískovce, občas se objevují i břidlice. Tři pětiny beskydského horstva pokrývají lesy, v nichž převládají jehličnaté dřeviny. Původní vegetaci s převažujícími listnatými stromy pozměnili lidé. Dnes se již pouze místy vyskytují buky, jasany, javory, jilmy nebo lípy. Na Radhošti a Lysé hoře se setkáte s kosodřevinou, která zde byla uměle vysazena. Pestré složení má beskydská květena, objevuje se zde řada vzácných rostlinných druhů - vstavačovité rostliny, naše orchideje. Rozmanitá je i zdejší zvířena. Budete-li mít štěstí, můžete zahlédnout jelena evropského, srnčí zvěř, žijí zde i šelmy - rys ostrovid, kočka divoká, vlk a medvěd. V rozsáhlých lesích je zastoupeno velmi početně i ptactvo - ze sov výr velký, kalous ušatý, sýc rousný, z dravců káně lesní a poštolka, dále pak ledňáček říční, skorec vodní, kos horský a vzácný strakapoud bělohřbetý. Na pohoří Beskyd pramení velká spousta řek a potoků - Ostravice, Bečva, Olše, Morávka, Lomná a Čeladenka. Beskydy patří k mírně teplým oblastem, v zimních měsících s teplotami - 3 až -5 C, v letním období 16 až 18 C, počet letních dnů se pohybuje mezi 20-30, počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60-100. Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravskoslezske-beskydy Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
Ondřejník Hřeben 49 33'12.34"N 18 18'3.39"E Osamocený horský masív se majestátně zvedá severním směrem nad obcí Kunčice pod Ondřejníkem. Horský masív má dva vrcholky a to Skalku (965 m.n.m.) a Solárku ( 890 m.n.m.). Na východním úbočí Solárky je postaven horský hotel Solárka. V okolí hotelu je několik chat a v letním období je tu venkovní posezení a nevelké dětské hřiště. Před hotelem stojí malebná kaplička. Od kapličky je krásný výhled na dole se rozkládající město Frýdlant nad Ostravicí a za ním se zvedající vrcholky Beskyd a to především na Lysou horu. V blízkosti hotelu Solárka je vybudovaná sjezdová trať. Další sjezdovku najdeme u chatové osady u obce Pstruží, která se rozkládá u východního úpatí Ondřejníku. Také západně od obce Čeladná byla vybudovaná sjezdovka. Kolem vrcholku Skalka bylo vyhlášeno chráněné území a to přírodní rezervace Skalka, kterou tvoří přirozený jedlosmrkový porost. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ondrejnik Prašivá - chata Kopec 49 38'9.42"N 18 28'59.08"E Asi kilometr pod vrcholem Prašivé se nachází turistická chata Klubu českých turistů s rozhlednou z roku 1921. Z roku 1640 je maličký dřevěný poutní kostelík, který stojí poblíž turistické chaty. Ten se nachází na tzv. Malé Prašivé, v nadmořské výšce 700 m. K tomuto kostelíku se váže několik pověstí. Jedna z nich vypráví o tom, že která dívka v den svátku sv. Antonína, což je 13. června, dojde ke kostelíku pěšky a bosa, do roka se vdá. Dodnes se v tento den konají tradiční poutě. V období II. světové války byl kostelík nepřístupný, protože ležel na hranicích mezi protektorátem a Říší, ke konci války byl silně poškozen, avšak později byl dán znovu do původního stavu, takže ho turisté mohou obdivovat dodnes. Snad jen věžička, která je dnes plechová, byla původně dřevěná. Vrchol Prašivá Vrchol Prašivá (843 m n. m. ) se rozkládá v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd, v katastru obce Vyšní Lhoty, přesněji na konci hlavního hřebene Těšínských Beskyd. Spolu s nedalekým vrcholem Godulou tvoří jejich nejsevernější výběžek. Prašivá je přístupná pěšky, na kole nebo osobním automobilem. Co se týče pěší turistiky, nejbližší autobusová zastávka se nachází v Dobraticích-Harendě, odsud vede turistická stezka dlouhá 2,5 km po červené značce, nejbližší vlakovou zastávku nejdete v Dobraticích, tato trasa má 5, 5 km a vede také po červené značce. Po modré značce je přístup z Pražma, po žluté z Vyšních Lhot a Komorní Lhotky. Z Morávky se na Prašivou dostanete po modré značce a na červenou se napojíte na hřebeni. Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prasiva-chata Chata Ropička - chata 49 36'52.16"N 18 33'31.62"E Turistická chata Ropička stojí na východním úbočí vrcholku Ropička ( 918 m. n. m. ), který se zvedá severovýchodním směrem od podhorské obce Morávka a v oblasti Těšínských Beskyd. Chatu nechal postavit v roce 1924 Klub Českých turistů a to místech kde dříve stávala horská chata, která v roce 1918 vyhořela. V přízemí turistické chaty je příjemná restaurace, v letním období doplněná o venkovní posezení. V chatě je možné se ubytovat a to ve dvou až šesti lůžkových pokojích. K chatě mohou ubytovaní hosté a to na základě povolení dojet autem. U chaty najdeme upravené ohniště, udírnu, dětské hřiště a šibenici na kuželky. U chaty je rozcestník zelené a červené turistické trasy. Po červené se odtud můžeme vydat na Malou Prašivou ( 706 m. n. m.) a nebo opačným směrem k turistické chatě Slavíč. Severním směrem nejprve po zelené značce a po té po žluté dojdeme do obce Řeka a vydáme-li se po zelené jihozápadním směrem dojdeme do obce Morávka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ropicka-chata Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Potok Satina 49 34'27.67"N 18 23'20.15"E Potok Satina pramení na severním úbočí nejvyšší hory Beskyd na Lysé hoře ( 1323 m. n. m. ) v nadmořské výšce kolem 900 metrů. Prameniště je západně od rozcestí Malchor v oblasti lesa Lukšinec. Potok protéká v údolí jižně pod horským hotelem Petr Bezruč. Kolem toku potoka vede silnice spojující tento hotel s obcí Malenovice. Potok Satina ústí v lesíku u západního okraje městské části Frýdlantu nad Ostravicí u Nové Vsi do řeky Ostravice. Horní tok potoka je ve skalní soutěsce a na jeho toku vytvářejí sklaní bloky malé vodopády. Voda potoka je průzračná a dno je kamenité či písčité. Autor článku: Milan Mančář Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/satina Lázně Beskydské rehabilitační centrum - Čeladná Beskydské rehabilitační centrum 49 32'28.90"N 18 18'46.51"E Beskydské rehabilitační centrum (dále jen BRC) najdete na úpatí horského masivu Ondřejníku na rozhraní obcí Kunčice pod Ondřejníkem a Čeladná. BRC navázalo na léčebnou tradici založenou již v r. 1902 věhlasným lékařem Dr. Janem Mayem, který v Kunčicích pod Ondřejníkem začal budovat a provozovat lázně. Tehdejší Lázně Skalka, pojmenované podle nejvyššího ondřejnického vrcholu Skalky s 964,4 m n.m., měly původně sloužit jako ozdravné sanatorium pro ostravské horníky. Postupně se však staly vyhlášeným léčebným a rekreačním centrem, do něhož se sjížděli lidé už nejenom z Ostravska, ale také z dalších oblastí Moravy i Čech. Lázně sloužily až do 50. let 20. století - v této době byla v areálu zřízena oblastní nemocnice s vyhlášenou porodnicí, která byla v provozu až do rokuce 2000 kdy vzniklo Odborný léčebný ústav se specializací na léčebnou rehabilitaci - dnešního BRC. Na podzim roku 2007 se novou dominantou areálu Lázní Čeladná stal Apartmánový dům Lara s možností ubytování a wellness služeb - to vše v nadstandardní kvalitě. Další možnosti ubytování pro lázeňské hosty představují další lázeňské domy jako např. Polárka, Běla, Kněhyně, Dr. Maye, Dr. Storcha, Ondřejka a Penzion Jurášek. Kromě klasických rehabilitačních metod můžete v BRC absolvovat celotělovou Kryoterapii, která se zde začala používat jako první v republice. Jedná se o léčebnou a regenerační metodu, která využívá k terapii extrémně nízkých teplot - 110 C až - 160 C. Pro terapii byla vybudována speciální kryokomora (Polarium), která je umístěná v LD Polárka. Další zajímavou terapií, kterou BRC nabízí je Terapie tmou. Terapie tmou, jinak také dunkelterapie, se provádí v dokonale zatemněné místnosti vybavené veškerým potřebným zařízením, kde klient stráví v naprosté tmě a odhlučněném prostředí nejméně 7 dnů. Za tímto účelem byl v lazeňském parku vybudován objekt Vila Mátma.. V objektu je k dispozici plně vybavený apartmán se samostatným sociálním zařízením a cvičebními stroji. Obytný prostor je plně klimatizován a před započetím terapie si jej klient může důkladně prohlédnout, aby si zapamatoval rozložení místností a nábytku. V průběhu pobytu se může, dle potřeby, kdykoliv telefonicky spojit s terapeutem, nebo službu konajícím lékařem. Klient má také možnost kdykoliv terapii přerušit a svobodně odejít. Od započetí terapie až do jejího ukončení setrvává v naprosté tmě, v níž provádí i veškeré běžné denní úkony. Je podávána vegetariánská strava, která je sestavená tak, aby byl zajištěn nutričně kompletní denní doporučený přísun energie a živin, včetně minerálních látek, vitaminů a stopových prvků. V průběhu pobytu platí přísný zákaz kouření, požívání alkoholických nápojů, drog a používání jakýchkoliv elektrických a elektronických přístrojů. Hlavní propagátor této metody psycholog PhDr. Andrew Urbiš ukončil 24.2.2011 svůj pobyt ve vile Mátma, který trval 50dní. http://www.brc.cz/archiv-sprav/novinky/terapie-tmou-1/ Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/beskydske-rehabilitacni-centrum-celadna Ski areál Bílá Ski areál 49 26'30.84"N 18 27'24.70"E Lyžařská sezóna: od poloviny prosince do začátku Dubna Nadmořská výška: 518-774 m. n. m. Převýšení: 256 m Index zalidněnosti:index zalidněnosti se počítá jako přepravní kapacita dělená délkou sjezdovek. Udává tedy kolik lidí jsou schopny "vychrlit" lanovky a vleky na 1 km sjezdovek, tzn. čím je index nižší, tím je na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
sjezdovkách méně lyžařů. 956 Lanovky a vleky Přepravní kapacita: 4 300 osob / h Počet vleků: 3 Počet sedačkových lanovek: 1 Tratě Celkem sjezdovek: 4,5 km Umělý sníh: 4,5 km Noční lyžování: 2,2 km Sjezdovky modré: 57% červené: 43% Hodnocení sjezdovky (carving): freeride: freestyle: rodiny s dětmi (cvičné svahy): sněhová jistota: komfort: sjezdová turistika: dopravní dostupnost: Další informace o středisku najdete na portálu snow.cz. Autor článku: SNOW.CZ portál pro lyže a lyžování Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-bila Žermanice Přehrada 49 43'49.64"N 18 26'40.61"E Vodní nádrž Žermanice se rozkládá severovýchodním směrem od města Frýdek-Místek. Přehrada je vystavěna na toku řeky Lučiny. Vodní nádrž byla vybudována jako zásobárna užitkové vody pro ostravské průmyslové podniky a k zvyšování průtoků vody v řece pod vodní nádrží. Kromě výše uvedených důvodů slouží voda z přehrady také k výrobě elektrické energie. Vzhledem k malému průtoku řeky Lučiny, byl z řeky Morávky vystavěn 9,3 kilometrů dlouhý přivaděč vody. Vodu v nádrži zadržuje betonová tížní hráz a k výrobě elektrické energie je v hrázi instalovaná Francisova turbína. Kromě průmyslového využití je vodní nádrž Žermanice také vyhledávaným rekreačním střediskem. Na březích přehrady je vybudována řada rekreačních středisek, sezónních občerstvení a Restaurací a několik kempů. Najdeme tu upravené pláže, dětské či sportovní hřiště a půjčovnu lodiček. Vodní plocha slouží k provozování vodních sportů, ke koupání či k rybaření. Na přehradní hrází je významná křižovatka turistických tras a cyklostezek. Základní údaje Vodní nádrž Žermanice byla vystavěna v letech 1951 až 1957. Přivaděč vody z řeky Morávky byl vybudován v roce 1959 a jeho délka je 9,3 kilometrů. Betonová přehradní hráz je v koruně dlouhá 502 metrů a dosahuje výšky 32 metrů. Vodní plocha zaujímá rozlohu 248 hektarů. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zermanice Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Šance přehrada Přehrada 49 30'44.20"N 18 25'1.53"E Rozcestník žluté a modré turistické značky. Nachází se na hrázi přehrady Šance. Žlutá značka vede na Lysou horu. Po modré se dostanete až na Bílý Kříž. Na druhou stranu vede žlutá na Malý Smrk. Za pěkného počasí je zde pěkný výhled na větší část přehrady. Až k tomuto rozcestí se dá dojet autem a pak dále pokračovat kolem přehrady. Přehrada Je to přehrada na řece Ostravici, v údolí Beskyd. Stavby byla dokončena v roce 1970, její sypaná kamenná hráz je 65m vysoká a 342m dlouhá. Přehradní jezero má rozlohu 333,5 ha a dosahuje hloubky až 62, 5m. Název přehrada získala podle zbytků opevnění na vrchu jižně od přehradní zdi. Pod vodou přehradní nádrže zmizela část obce Staré Hamry a železniční trať z Ostravice. Šance zásobuje pitnou vodou části Ostravy a okolí. Proto je zde i zakázáno koupání a i jakékoliv jiné sportovní či rekreační činnosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sance-prehrada Bílý Kříž Rekreační oblast 49 29'56.30"N 18 32'32.56"E Bílý Kříž je místem velmi známým a hojně navštěvovaným ať už v létě či v zimě. Jedná se o známé rozcestí turistických tras a tras pro cykloturisty, které se zde rozdělují do několika stran. Na tohle půvabné místo se dostanete například ze Starých Hamrů, kde můžete zanechat své přibližovadlo a vydat se Na Bílý kříž po svých či na kole, což je trochu náročnější. Po dosažení cíle se můžete občerstvit v místní hospůdce nebo nakouknout do lesa na borůvky či houby. Jen pozor na vlky a medvědy, kteří se zde opravdu mohou vyskytnout! Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bily-kriz Vodní nádrž Baška Přehrada 49 38'52.75"N 18 22'41.17"E Vodní nádrž Baška se rozkládá u severovýchodního okraje stejnojmenné obce Baška. V roce 1958 byla zahájena výstavba vodní nádrže na říčce Baštici a jejím účelem bylo především rekreační využití a v případě potřeby zvýšení průtoku řeky Ostravice, která zásobuje vodou průmyslové podniky v Ostravě. Stavba vodního díla byla ukončena v roce 1961. Na východním břehu Bašky byl vybudován kemp, několik stánků občerstvení a sezónní Restaurace. Na břehu u vodní plochy byla upravena pláž. V areálu kempu také najdeme dětské hriště, hřiště na volejbal či půjčovnu lodiček. Přehradní hráz je tak zvaná zemní s těsnícím jádrem. Délka přehradní hráze dosahuje 963 metrů, výška 7,9 metrů a zatopená plocha zaujímá prostor 33 hektarů. Po přehradní hrázi vede modrá turistická trasa a značená cyklostezka. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vodni-nadrz-baska Přehrada Morávka Přehrada 49 35'0.70"N 18 32'9.79"E Přehrada Morávka byla postavena a dokončena v roce 1964. Nachází se jihovýchodně od města Frýdek - Místek v turistické oblasti Moravskoslezské Beskydy v nadmořské výšce cca 500 metrů nad mořem. Vodní dílo Morávka má objem 11, 3 mil. m3, celkovou plochu 80 hektarů, sypanou hráz 396m dlouhou a 44m vysokou. Maximální hloubka je 38 metrů. Když byla při povodních, v roce 1997, hráz poškozena, musela podstoupit generální opravu. V současné době je zase v provozu. Je zde zákaz koupání a rybolovu, poněvadž se jedná o rezervoár pitné vody. Také možnost rekreace v okolí je limitována rozlehlým hygienickým pásmem. Zpět se můžete vrátit po silnici kolem nádrže. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prehrada-moravka Solárka Rekreační oblast 49 34'48.04"N 18 19'4.63"E Známá a turisticky oblíbená lokalita na křížení žluté, zelené a modré turistické trase. Nachází se na jižním úbočí menšího z vrcholků masívu Ondřejník a to na Solárce ( 889 m.n.m.). V místě je turistická chata Ondřejník, kaplička a vyhořelé torzo chaty Solárka. Před turistickou chatou Ondřejník je sezonní venkovní posezení, občerstvení a nevelké dětské hřiště. Od Kapličky je krásný výhled na dole se rozkládající Frýdlant a za ním se zvedající vrcholky Beskyd.V zimním období je v provozu lyžaršký vlek s možností večerního lyžování na severovýchodním svahu a udržovaná běžecká stopa. Do těchto míst se můžeme po turistických trasách vydat z Frýdlantu nad Ostravicí, z Čeladné či z Kunčic pod Ondřejníkem. Kromě turistických tras se do této oblasti můžeme vydat také na horském kole ovšem nevede sem značená cyklostezka, ale můžeme se vydat po jedné z turistických tras. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/solarka Ivančena - památník Památník 49 33'59.85"N 18 26'14.94"E Památník. nedaleko rozcestí červené a modré turistické značky. Modrá směr Lysá hora po červené se dostanete až do Pražma. Mohyla je symbolem vlastenectví, statečnosti a přátelství. Roku 1999 mohyla zabírala asi 40 metrů čtverečních a zhruba 195 metrů krychlových, sahá do výšky 4 metrů. Do roku 1989 byla ivančenská mohyla i symbolem odboje proti nesvobodě. V období totality sledovaly hromadné výstupy bezpečnostní síly a shromáždění doprovázela represivní opatřením. Snahou skautů je, aby mohyla byla zařazena do památek UNESCO. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ivancena-pamatnik Kaple Malá Prašivá 49 38'11.62"N 18 29'2.94"E V severozápadní části Beskyd naleznete nenápatná "vršek" Prašivá. Vlastně jsou to dva vrcholy Malá Prašivá (706m) a Prašivá (846m). My navštívíme ten menší, který je známým poutním místem. O víkendu a svátcích sem míří velké množství návštěvníků, jejichž cílem je dřevěný kostelík Antonína Paduánského, který dal postavit majitel frýdeckého panství, hrabě Jiří z Oppersdorfu, v roce 1640. Podle pověsti lovil hrabě Oppersdorf, majitel frýdeckého panství v okolí Prašivé. Již celý týden jeho lovecká družina stopovala a lovila zvěř a hrabě byl stále nespokojen. Toužil ulovit něco mimořádného. Jednoho dne na úbočí hory Goduly spatřil hrabě statného jelena s nádherným parožím. Jelen se hrdě nesl mezi stromy a hrabě se ho jal pronásledovat. Ani nezpozoroval, že se vzdálil od své družiny. Jelen vytrvale klusal až pod horu Prašivou. Tam se na chvíli zastavil, aby nabral dech. V tu chvíli hrabě nelenil, vstřelil a jelena poranil. Ten upadl na přední a parožím ryl zem kolem sebe. Hrabě vystřelil podruhé. Už se viděl vlastníkem krásného paroží, jaké neměli ani v těšínském knížecím zámku. Ale tu se jelen vzpamatoval a vydal svou poslední sílu, aby vztekle pronásledoval svého vraha. Hrabě chtěl najít úkryt za starým bukem, ale viděl, že nedoběhne a schoval se proto za starý peň. Tam ho jelen dostihl a chtěl proklát parožím. Ale prudkým nárazem na dřevo, uvěznil hraběte i sebe. Hrabě strachem padl do mdlob. Když se probral, byl jelen již mrtev a hrabě si uvědomil, že zůstal na živu jen zázrakem. Chtěl se uvolnit ze sevření, ale bylo tak úděsné, že se nemohl pohnout. Celé tři dny čekal ve smrtelném strachu, že padne za oběť dravé zvěři. Tři dny trpěl hladem a žízní, než ho našla jeho lovecká družina. Proto pak jako díkůvzdání nechal postavit kostelík na Prašivé. (zdroj wikipedie). Autor článku: Ivan Gelatka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mala-prasiva Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7
Guty Kostel 49 38'59.45"N 18 35'47.11"E Kousek od Třince najdeme malebnou podhorskou vesničky Guty, se zhruba sedmi sty obyvateli. Z výšky přes 460 m.n. m. zde máme nádherný rozhled do kraje, vidíme Třinec i Český Těšín jako na dlani. Krásu této podbeskydské vesničky vysoce oceňoval i např. malíř Josef Mánes, který bydlel v nedaleké obci Střítež a Guty prý často navštěvoval. Tím, proč se rozhodně do Gut vypravit, je krásný dřevěný katolický kostel Božího těla, který zde stojí již od 16. století. Je schovaný mezi mohutnými stromy, což mu dodává úžasně klidnou atmosféru. Podobných staveb najdeme v Čechách na rozdíl od Moravy jen velmi málo; unikátní dřevěnou zvonici můžeme obdivovat např. v Rakovníku a podobný dřevěný kostelík je k vidění v královéhradeckém parku. Ve vesničce najdeme nejen katolický kostel a hřbitov, ale i evangelíci zde mají svůj bohoslužebný stánek a místo posledního odpočinku. Autor článku: Marta Löfflerová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/guty Muzeum Beskyd Muzeum 49 40'42.08"N 18 20'17.62"E Jako první muzeum ve Frýdku se konstituovala jedna ze slezských poboček Československého zemědělského muzea ve Frýdku. Muzeum bylo formálně ustaveno 25. 1. 1925, fakticky bylo činné již od 6. 7. 1924. Tato pobočka byla v roce 1934 připojena k pobočce v Opavě, kam byla rovněž přemístěna větší část sbírek? fondy dokumentující život slezské vesnice. Městské muzeum v Místku bylo otevřeno 9. 6. 1929. Orientovalo se na dějiny Místecka a hradu Hukvaldy. V roce 1949 bylo vytvořeno Lašské muzeum, ve kterém se spojily dosavadní frýdecké a místecké sbírkové fondy. Instalované sbírky byly umístěny v Sekerově vile. Po reorganizaci okresu v roce 1960 bylo muzeum přestěhováno do Frýdeckého zámku. Od roku 1964, v rámci úpravy krajské muzejní sítě, byl zřízen Vlastivědný ústav, pozdější Okresní vlastivědné muzeum. Působnost byla dána rozsahem frýdecko-místeckého okresu. Dne 2. 4. 1991 zřizovatel změnil název muzea na Muzeum Beskyd Frýdek- Místek. Stanovil geograficky rozsah činnosti muzea na oblast Moravskoslezských Beskyd a Pobeskydské pahorkatiny. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-beskyd Pivovar Radegast, Nošovice Muzeum 49 39'38.52"N 18 25'34.82"E V pivovaru Radegast v Nošovicích v Moravsko- slezském kraji poznáš, jak se vaří správně hořké pivo. V rámci prohlídky Radegastovy svatyně nahlédneš do historie pivovaru a značky Radegast. Navštívíš moderní výrobní prostory a blíže se seznámíš s varným procesem. Prohlédnout si můžeš například varnu nebo stáčírnu s kapacitou 50 000 lahví za hodinu. Na závěr prohlídky se můžeš těšit na degustaci správně hořkého piva Radegast. Kromě zážitku z prohlídky pivovaru Radegast můžete potěšit sebe nebo své blízké originálním dárkem z Radegastova obchodu. Pivovar Radegast 379 51 Nošovice, Česká republika, tel: +420 558 602 566, e-mail: exkurze@radegast.cz Prohlídky pivovaru a dárková prodejna Radegast Otevřeno denně po celý rok. Duben září: 8:00 18:00 Říjen březen: 8:00 16:00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8
Aktuální časy prohlídek zjistíš na www.pivovar. radegast. cz nebo tel.: + 420 558 602 566. Skupiny 4 a více osob mohou absolvovat samostatnou prohlídku kdykoliv během otevírací doby. Rezervace samostatné prohlídky je nutná minimálně 24 hodin předem. Pivovar najdeš v Nošovicích 25 km od Ostravy a 6 km od Frýdku-Místku. Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovar-radegast-nosovice Ostravice - kostel Nejsvětější Trojice Kostel 49 32'49.42"N 18 22'56.35"E Obec Ostravice, která leží v podhůří Lysé Hory, jsme poznali během zimní dovolené v Beskydách. Shlédli jsme také jeden z místních kostelů. Byl jím římskokatolický farní Kostel Nejsvětější Trojice, který byl postaven v letech 1788-1789 v pololidovém slohu připomínajícím baroko. Auto jsme zaparkovali u silnice kousek od kostela a prohlédli si exteriéry kostela, který je dokladem venkovské církevní architektury konce 18. století. Na prostranství před kostelem jsme shlédli bludný balvan, který je svědectvím postupu skandinávského ledovce údolím řeky Ostravice. Chtěli jsme nahlédnout i dovnitř tohoto církevního svatostánku, ale v zimě byl zavřený. Neviděli jsme tak vnitřní zařízení, dovezené ze zrušeného klášterního kostela Augustiánů ve Fulneku, jehož hlavní ozdobou je barokní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice od známého moravského barokního malíře Bohumíra Herberta z roku 1706. Od tohoto římskokatolického farního kostela jsme již jeli do Čeladné, kde jsme si všichni zajezdili na běžkách. Stalo se tak v pěkném prostředí golfového hřiště. Patrně nejvýznamnější historická památka Ostravice stojí v těsné blízkosti hlavní silnice. Kostel je otevřený jen v době Mše Svaté, nicméně během dne bývá otevřena alespoň předsíň pod vstupní věží, odkud lze přes mříž obdivovat nádherný interiér stavby. Kostel byl prohlášen ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. http://www.hrady.cz/?oid=5349 http://www.hrady.cz/index.php?oid=5349 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ostravice-kostel-nejsvetejsi-trojice Čeladná - kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel 49 33'0.65"N 18 20'20.00"E Kostel sv. Jana Nepomuckého je asi největší dominantou obce Čeladná. Tento římskokatolický kostel lze snadno nalézt při hlavní silnici z Frenštátu do Frýdlantu nad Ostravicí, přímo u kruhového objezdu. Kolem budovy kostela se nachází ohrazený hřbitov. Kostel byl postaven v pozdně barokním slohu v době, kdy panoval císař Josef II. a vysvěcen roku 1759 děkanem Ignácem Uhlířem. Tvoří jej jednolodní stavba s ustoupeným polygonálně ukončeným presbyteriem. Vstupnímu, západnímu průčelí vévodí štíhlá věž, ukončená měděnou bání bez lucerny. Zajímavostí kostela je skutečnost, že jeho interiér byl vybaven zařízením kostelů, zrušených právě císařem Josefem II. Při vstupu do areálu hřbitova stojí litinový kříž z roku 1834 a na presbyteriu chrámu je umístěna pamětní deska upomínající na padlé občany Čeladné v 1. a ve 2. světové válce. V roce 1851 byla postavena v sousedství farní budova, která sloužila až do roku 1991. Tehdy byla postavena novostavba moderně vyhlížející současné fary. http://www.hrady.cz/index.php?oid=4622 Přístupnost v době bohoslužeb Út-Čt: 18.00 So: 18.00 Ne: 8.00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9
Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/celadna-kostel-sv-jana-nepomuckeho Bazilika minor Navštívení Panny Marie ve Frýdku Kostel 49 41'23.46"N 18 20'48.26"E Stavba je podle úsudku mnohých znalců mistrovské dílo a dodnes je na severní Moravě největší a zřejmě i nejkrásnější církevní stavba. Položení základního kamene ke stavbě je datováno 4. října 1740. Přestože stavba chrámu rychle pokračovala, byla zastavena za doby panování Marie Terezie a byla dokončena zcela bez věží až v roce 1759. 13. května 1759 byla stavba slavnosně vysvěcena. Jako celek je stavba zvenčí mohutná, vnitřní výzdoba okouzlí svojí krásou. Chrám je 47,25 m dlouhý, 25,25 m široký a 22,75 m vysoký. Chrám má dvě věže, které byly dostavěny takřka dvacet let po vysvěcení, jsou 60 m vysoké, obě jsou zakončeny dvojkřížem. Nyní je venkovní prostor kolem baziliky včetně kaple a Křížové cesty po celkové rekonstrukci. Autor článku: Vladimír Pustka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bazilika-minor-navstiveni-panny-marie-ve-frydku Chata Slavíč 49 33'11.53"N 18 37'4.49"E Turistickou chatu Slavíč najdeme severozápadním směrem od obce Horní Lomná. Rozcestník turistických tras je v sousedství této chaty. Stejnojmenný vrchol Slavíč ( 1054 m. n. m. ) se zvedá severozápadním směrem od chaty. Turistická chata nabízí nejenom občerstvení na horské túře, ale je možné se tu rovněž ubytovat. Vedle chaty je vybudovaná malá sjezdovka s vlekem. U této horské chaty rovněž chovají koně a nabízejí možnost projížďky na koních oblastí Beskyd. m u turistické chaty Slavíč prochází zelené a červená turistická trasa a je tu výchozí bod modré značky. Po modré se vydáme údolím říčky Slavíč k vodní nádrži Morávka. Po červené se můžeme vydat severním směrem ke Kalužnému ( 993 m. n. m.) a jižním směrem Pod Malý Polom. Západním směrem po zelené dojdeme údolím potoka Nytrová k horské chatě Horák a severovýchodním směrem do osady Košařiska. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-slavic Morávka - Lipový 49 35'38.99"N 18 31'24.75"E Morávka je horská obec, kterou najdeme v Moravskoslezských Beskydech. Obec se rozkládá v malebném údolí stejnojmenné horské řeky Morávky. Pro svou polohu je obec vyhledávaným celoročním rekreačním střediskem. V Morávce najdeme řadu hotelů, penzionů a horských chat. V okolí jsou chatové osady a rekreační střediska. Na konci obce byla vybudována vodní nádrž Morávka, která slouží jako zdroj pitné vody pro nedaleká města. Ve vodní nádrži není povoleno koupání. Osvěžení, ale můžeme najít v chladné vodě horské řeky. Z obce vede řada značených turistických tras do Beskyd, které mohou využít pěší i cyklisté. Vydat se můžeme přes Kotař na Ropičku do výšky 918 metrů nad mořem. Dojít nebo dojet je také možno na Velký Lipový (1003 m. n.m.) nebo na Ropici (1082 m. n.m). Také výlet na Malý Travný do výšky 1100 metrů nad mořem nebo případně na Travný (1203 m. n. m. ) může být zajímavý. Na Malém Travném si můžeme prohlédnout zbytky partyzánského krytu a pomník. Pro cyklisty tady najdeme značené cyklotrasy, které nás dovedou přes Frýdlant nad Ostravicí a Malenovice na Lysou horu. Vyjet můžeme také do Frýdku- Místku k přehradní nádrži Olešná. V zimním období využijeme zdejší lyžařskou sjezdovku a vlek. Vyznavači běžek tady také najdou své trasy. Historie První zmínka o obci je z roku 1623. V 18. století v obci byly v provozu železné hamry. Za druhé světové války byla Morávka střediskem partyzánského odboje. Vodní nádrž Morávka byla postavena v polovině 20. století. Hráz nádrže je dlouhá 396 metrů a vysoká 44 metrů. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moravka-lipovy Komorní Lhotka - sauna 49 38'59.59"N 18 30'57.36"E Komorní Lhotka - sauna se nachází v blízkosti Finské sauny, kterou najdeme u jihozápadního okraje obce. m prochází žlutá turistická trasa vedoucí z Komorní Lhotky na Malou Prašivou ( 706 m. n. m.), což je vyhdledávaný cíl rodinných turistických výletů. Obec Komorní Lhotka leží na východ od Frýdku- Místku. Rozkládá se na úpatí Moravskoslezských Beskyd v údolí říčky Stonávky. Obec je oblíbeným celoročním rekreačním střediskem. Najdeme tu řadu hotelů, penzionů, horských chat a rekreačních středisek. Pěší turisté uvítají řadu značených tras, které mohou sloužit i vyznavačům horských kol, vedoucích do blízkých hor. Můžeme se vydat na Prašivou, která je ve výšce 843 metrů nad mořem. Na Prašivé je možné navštívit rozhlednu. Další z řádky značených cest vede na Godulu (738 m.n.m.). Dále pak můžeme pokračovat například na Ropičku do výšky 918 metrů nad mořem. Vyznavači cykloturistiky tady také najdou řadu značených tras. Z Komorní Lhotky se na kole můžeme například vydat přes Kalužný na Podgrúň v délce 24,5 kilometrů. Další z tras vede přes Hnojník do Ropice a je dlouhá 12 kilometrů. V blízkosti obce na Godule v bývalém lomu najdeme místo, které využijí horolezci. Po náročném dni si můžeme odpočinout v místních bylinkových lázních, které jsou na řece Stonávce jihovýchodně od středu obce. Navštívit můžeme také finskou saunu, kde používají tradiční bukové dřevo. Historie První písemná zmínka o obci je z roku 1455. V 16. století byla Komorní Lhotka sídlem vojvodů těšínského knížectví. Jako středisko nevolníků při povstání sloužila obec v letech 1796 a 1798. V 19. století se v obci těžila železná ruda. Dominantou obce je Evangelický kostel z roku 1782 s novogotickou svatyní. V roce 1880 tu byly postaveny lázně pro plicní a nervové choroby. V roce 1903 vyhořely, na jejich původním místě najdeme pamětní desku.. Komorní Lhotka je vesnickou památkovou zónou. Můžeme tu vidět typické těšínské roubené chalupy i s jejich hospodářskými budovami a seníky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/komorni-lhotka-sauna Bílý Kříž - rozcestí 49 30'9.05"N 18 32'18.07"E Bílý Kříž najdeme nedaleko severního okraje stejnojmenné horské osady, která se rozkládá v Moravskoslezských Beskydech, na rozhraní Moravy a Slovenska nedaleko vrcholku kopce Sulov ( 942 m. n. m. ). Název osady byl odvozen podle vysokého, dřevěného, bíle natřeného lidového kříže, který stojí v lese u severního okraje osady. O jeho původu se spekuluje, ale podle jedné z pověstí se jedná o hrob několika portášů, strážců hranic, které usmrtil mor. Bílý Kříž, leží na hřebeni, který se táhne od Grůně na Polom. Je křižovatkou mnoha turistických tras a tras pro cykloturisty. Nabízí dobře sjízdné běžečké stopy v zimním období, jejíž trasa vede po okolních hřebenech. Bílý Kříž je turisticky vyhledávané místo v létě i v zimě. Jedním z výchozích bodů k návštěvě této lokality je obec Staré Hamry a nebo podhorská rekreační osada Visalaje. Na Bílém Kříži je možné si dopřát odpočinek v místní hospodě. V osadě najdeme několik míst, ze kterých je velmi krásný výhled na okolní panorama kopců a na horská údolí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bily-kriz-rozcesti Frýdek-Místek - Informační centrum Zámecké náměstí Ostatní 49 41'8.55"N 18 20'51.79"E Beskydské informační centrum Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a také v Beskydech. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Mapy, publikace a různí průvodci jsou Vám zde k dispozici také. Kontakt: Zámecké náměstí 1257, Frýdek-Místek, 738 01 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11
tel.: 558 438 391 Provozní doba: Po-Pá 8:00-12:30, 13:00-16:30 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frydek-mistek-informacni-centrum-zamecke-namesti Hájenka 49 35'5.67"N 18 29'26.31"E Hájenka se nachází východním směrem od obce Krásná a z této obce vede k rozcestí žlutá turistická trasa. Kromě žluté značky prochází m modrá trasa. Hájenka je západně nedaleko rozcestí a jižním směrem od rozcestí byla vybudována sjezdovka. Z míst kde je umístěno rozcestí je krásný výhled na okolní panorama kopců a na obce rozkládájící se dole v údolí. Modrá značka vede z obce Pražmo přes rozcestí Hájeka na vrchol Travný ( 1203 m.n.m.). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hajenka Zimný 49 32'19.81"N 18 28'3.33"E Zimný je rozcestí a orientační místo na červené turistické značce vedoucí Na Lysou horu ( 1323 m.n. m.). Nachází se na křižovatce lesní cesty a zpevněné asfaltové komunikace, která je zejména v letním období hojně využívaná cyklisty. Z rozcestí je krásný výhled na vrchol Lysé hory. Rozcestník je umístěn na náhorní plošině západně od vrcholku Zimný ( 1080 m. n. m.). Po červené značce dojdeme do těchto míst z rozcestí Ježánky v jižní části osady Visalaje. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zimny Horní Čeladná 49 30'54.77"N 18 20'28.77"E Horní Čeladná se nachází u jižního okraje obce na okraji lesa. m prochází modrá a červená turistická značka. Rozcestník stojí na křižovatce lesních cest na západním úpatí vrcholku Malý Smrček ( 711 m.n. m.). Severovýchodním směrem po modré dojdeme po okraji lesa do obce Ostravice a vydáme-li se po modré opačným směrem můžeme přes obec Kunčice pod Ondřejníkem vystoupat na vrchol Skalka ( 964 m. n. m.), což je nejvyšší místo v horském masívu Ondřejník. Červená směřující jižním směrem od rozcestí nás zavede na vrchol Smrk ( 1276 m.n. m.) a druhým směrem po červené můžeme vystoupit na vrchol Kněhyně ( 1256 m.n.m.). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horni-celadna Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12