Průvodce "Horní Lomná"

Transkript

1 Lysá hora Vrchol 49 32'41.77"N 18 26'49.26"E "Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podružné hřebeny: Malchor - Kyčera k severu, Lukšinec k severozápadu, Zimní polana k jihovýchodu a Čupel k jihu. Nejvyššímu hrotu se říká Gigola, leží nad hranici lesa, místy je porostlá uměle vysázenou kosodřevinou. Všechny rozsochy jsou prakticky úplně pokryty smrkovými či smíšenými lesy. Masív je vytvořen z vrstevnatého godulského pískovce. Mohutný masív Lysé hory oddělují údolí řek Ostravice, Řečice a Mohelnice. Na hřebeni Lukšince se nacházejí Ondrášovy díry - podzemní pseudokrásové prostory. Ojedinělá zoologická lokalia s koloniemi ohrožených druhů netopýrů. Přírodní památka v CHKO Beskyd. Na vrcholu Lysé hory, stojí telekomunikační věž (výška 78 m), služebna Horské služby s meteorologickou stanici a s bufetem vedle zbytků vyhořelé Bezručovy chaty. A pamětní deska padlým ve 2.světové válce. Pro svou polohu je Lysá hora vyhledávaným turistickým cílem, během léta i v zimní sezóně. Těsně pod vrcholem na severovýchodě a jihovýchodě, mají své stanice dva lyžařské vleky s nejdelší sezónou v Beskydech." Historie První psaná zmínka o Lysé hoře se datuje do ruku 1261, pod názvem Lissa heura. Ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo ke konci 19. století. Na památku výstupu arciknížete Albrechta, byla roku 1880 postavena útulna. Roku 1894 bylo započato s výstavbou útulny s názvem Erzherzog Albrecht - Schutzhaus, jejímž provozovatelem byl Beskiden Verie. A roku 1895 byla poprvé otevřena. Chata Klubu československých turistů, byla postavena na Lysé, roku Později byla přejmenovaná na Bezručova chata. V sedmdesátých letech obě chaty do základů vyhořely. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: Smrk Vrchol 49 30'29.04"N 18 22'14.41"E Smrk je druhou nejvyšší horou Beskyd a svou výškou 1276 m působí velmi majestátně. Je to hora osamocená s předvrcholem Malý Smrk (1173 m. n. m. ) a je tvořená godulskými pískovci. Jste- li nadšenci vrcholových hospůdek a občerstvení, musíme vás zklamat na Smrku nic takového nenaleznete. A možná i proto je méně navštěvován a výstup na tento vrchol je považován za nejnáročnější v Beskydech. Na druhou stranu, ale může nabídnout kouzelné ticho a nezkaženou přírodu, kromě severního svahu, který se nevyhnul vlivům emisí Ostravské pánve. K výstupu doporučujeme značku červenou, začínající v obci Ostravice. Druhou možností je značka modrá, začínající v Podolánkách, která se asi po dvou kilometrech napojuje na značku červenou, vedoucí z Horní Čeladné na Smrk. Východně nedaleko vrcholku byly vybudovány dva pomníčky, jeden je věnovaný památce Johna Lenona a druhý památce Jana Palacha. Další informace najdete zde: Chata Chata - Javorový 49 37'33.49"N 18 37'34.86"E Na severním úbočí vrcholku Javorový ( 1031 m. n.m.) byla postavena již v roce 1895 turistická chata Javorový. Tato chata nabízí možnost ubytování ve 2 až 6 lůžkových pokojích. Dole v přízemí chaty najdeme pěknou restauraci, která má kapacitu 90 osob. Turistická chata je využívána jak k individuální rekreaci tak i pro společenské akce či oslavy. V blízkosti chaty najdeme dvě sjezdové trati a v okolí několik upravených běžeckých stop. Mimo zimní sezonu je sjezdovka na severním svahu vyhledávaným cílem paraglidistů. Nedaleko turistické chaty je horní stanice sedačkové lanovky z obce Oldřichovice. U chaty Javorový je výchozí bod několika turistických tras. Kontakt: Tel.: Tel.: info@javorovy-vrch.eu Další informace najdete zde: CHKO Moravskoslezské Beskydy 49 33'18.19"N 18 23'4.88"E Moravskoslezské Beskydy patří horopisně k nejrozmanitějším v ČR. Hlavní hřeben se táhne od Velkého Polomu (1069 m) až po Radhošť (1129 m). K nejvyšším vrcholům patří Lysá hora (1323 m), Smrk (1276 m), Kněhyně (1257 m), Travný (1203 m). Moravskoslezské Beskydy svou geologickou stavbou patří ke Karpatské soustavě. Je to mladé pásemné pohoří, které vzniklo v průběhu druhohor a třetihor, hlavní horninou jsou pískovce, občas se objevují i břidlice. Tři pětiny beskydského horstva pokrývají lesy, v nichž převládají jehličnaté dřeviny. Původní vegetaci s převažujícími listnatými stromy pozměnili lidé. Dnes se již pouze místy vyskytují buky, jasany, javory, jilmy nebo lípy. Na Radhošti a Lysé hoře se setkáte s kosodřevinou, která zde byla uměle vysazena. Pestré složení má beskydská květena, objevuje se zde řada vzácných rostlinných druhů - vstavačovité rostliny, naše orchideje. Rozmanitá je i zdejší zvířena. Budete-li mít štěstí, můžete zahlédnout jelena evropského, srnčí zvěř, žijí zde i šelmy - rys ostrovid, kočka divoká, vlk a medvěd. V rozsáhlých lesích je zastoupeno velmi početně i ptactvo - ze sov výr velký, kalous ušatý, sýc rousný, z dravců káně lesní a poštolka, dále pak ledňáček říční, skorec vodní, kos horský a vzácný strakapoud bělohřbetý. Na pohoří Beskyd pramení velká spousta řek a potoků - Ostravice, Bečva, Olše, Morávka, Lomná a Čeladenka. Beskydy patří k mírně teplým oblastem, v zimních měsících s teplotami - 3 až -5 C, v letním období 16 až 18 C, počet letních dnů se pohybuje mezi 20-30, počet dnů se sněhovou pokrývkou je Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Beskydy Pohoří 49 29'13.93"N 18 38'22.07"E Beskydy jsou pohořína severovýchodnímoravěv oblasti Valašska, dále v jižním Polsku a na severním Slovensku v části Oravy. Beskydy jsou většinou zalesněné, oblé vrcholy, skály vystupují na povrch je občas. Nejvyšším vrcholem je Babí hora(babia Gora, 1725m), ležící na hranici mezi Polskem a Slovenskem v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd. Beskydy mají obecně ráz středohor prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou rovnoběžná horská pásma řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Je zde většinou hladce modelovaný reliéf, jehož morfologie odráží horninové složení flyšového podkladu (souvrství pískovců, slepenců a jílovcovitých břidlic). Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby. Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15. až 17. století šířila pastevecká kolonizace. Beskydská krajina je poměrně hustě osídlena, hlavně v Polsku, kde se lidská obydlí vyskytují i ve vysokých polohách. Pro Beskydy jsou typická roztroušená obydlí a samoty, pojmenované většinou podle zakládajících nebo dlouho žijících rodin. Větší obydlí jsou soutředěna do kotlin, např. Čadca, Żywiec nebo Gorlice. V Beskydech je obtížný terén, využívané průsmyky jsou Jablunkovský, Dukelský a Lupkovský. Česko V Česku se nacházejí Moravskoslezské Beskydy, které se vypínají nad Frenštátskou brázdou, z jihu ohraničené Rožnovskou brázdou. Řeka Ostravice člení pohoří na dvě části- na východě je to masiv Lysé hory, Travného a Ropice. Západně od řeky Ostravice se pásmo odolných hornin (Smrk, Kněhyně a Radhošť) zmenšuje a s ním i celá Radhošťská pahorkatina. Od ní je Smrk oddělem hlubokým údolím řeky Čeladenky. Jižně od Rožnovské brázdy pohoří pokračuje Vsetínskými vrchy(vysoká, Vsacká Tanečnice). Na západ od toku Vsetínské Bečvy navazují na tuto skupinu Hostýnské vrchy (Kelečský Javorník, Hostýn), spadajícípoměrně prudce k severu. Významné vrcholy: Lysá hora (1323 m) Smrk (1276 m) Kněhyně (1257 m) Travný (1203 m) Radhošť (1129 m) Ropice (1082 m) Magurka (1067 m) Vysoká (1042 m) Polsko Rozdělení Polských Beskid: Beskidy Zachodnie (západní) Beskid Śląski (Skrzyczne,1257 m) Beskid Mały (Czupel,933 m) Kotlina Żywiecka Beskid Żywiecki (Babia Góra, 1725 m) Beskid Makowski (Lubomir, 904 m) Beskid Wyspowy (Mogielica, 1170 m) Kotlina Rabczańska Gorce (Turbacz, 1310 m) Beskid Sądecki (Radziejowa, 1262 m) Beskidy Środkowe (centrální, v Polsku zaujímají plochu 2100 km²) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Beskid Niski - najwyższy szczyt Lackowa (997 m n.p.m.) Beskidy Wschodnie (východní) Góry Sanocko-Turczańskie Bieszczady Zachodnie (Tarnica, 1346 m) Bieszczady Wschodnie (Pikuj, 1405 m) Beskidy Brzeżne Beskidy Pokucko-Bukowińskie Příroda Flora: Svahy Beskyd jsou poměrně strmé, proto se v údolích horských říček tvoří vodopády a peřeje. Blízko Pusteven jsou v rašeliništi dvě malá jezírka. Na vrcholku Lysé hory je přírodní rezervace (kosodřevina, jedlobukové lesy). Na svazích Radhoště jsou dvě přírodní rezervace (jedlobukový prales). V Beskydech je bohaté zastoupení středoevropské flory: Spodní pásmo lesů buk (Fagus sylvatica) jedle (Abies alba) javor klen (Acer pseudoplatanus) karpatský smrk (Picea abies) Pásmo subalpinské (v Beskydech m) jeřáb obecný (Sorbus aucuparia) zakrslý smrk Pásmo alpinské (pouze na vrcholu Babia hora nad výškou 1650 m) sítina trojklanná (Juncus trifidus) kostřava tmavá (Festuca supina) kostřava karpatská psineček alpský Fauna: Zvěř V Beskydech se vyskytuje typická horská a lesní zvěř jako např: jelen, prase divoké, liška, kuna, jezevec, medvěd, vlk, rys či kočka divoká Ptáci Z ptáků zde můžeme vidět létat: sýkora, drozd, datel, tetřev hlušec, orel křiklavý, orlík krátkoprstý, káně lesní, krkavec, jeřábek lesní avýr velký Plazi Z obojživelníků a hadů zde žijí: mlok skvrnitý, čolek horský, Kuňka žlutobřichá, zmije obecná, užovka hladká a slepýš Ryby V jezerech, nádržích a vodních tocích je mnoho druhů ryb: kapr, karas obecný, parma, lipan podhorní, pstruh obecný potoční. Mimo tyto živočichy zde nalezneme na 3000 druhů hmyzu. Ochrana přírody V Beskydech se také nachází několikchráněných přírodních rezervací, oblastí a národních parků: Babiogórski Park Narodowy (Polsko) Gorczański Park Narodowy (Polsko) Magurski Park Narodowy (Polsko) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Bieszczadzki Park Narodowy (Polsko) Podnebí Velký vliv na rozdílné podnebí má různá nadmořská výška a různé členění hor. Od západu k východu přibývá srážek. V Beskydech dosahují průměrné roční srážky kolem 1400 mm. Sníh se v horských oblastech udrží 4-5 měsíců. Vodstvo Zdejší prameny jsou kvůli složení hornin poměrně chudé na vodu. Obě Bečvy jsou pro vodáky sjízdné jen za vysokého stavu vody. Jako nádrž pitné vody slouží obyvatelstvu přehrady: Šance (337 ha), Morávka (80 ha) a Fryštácká přehrada (48 ha). K rekreaci a vodním sportům se využívá přehradní nádrž na Horní Bečvě (15 ha). Jako protipovodňová byla vybudována přehradní nádrž u Luhačovic (též k rekreačním účelům). Polskou část Beskyd odvodňuje řeka Soła. Největší vodní plochou polské části Beskyd je Jezioro Żywieckie (341 m. n. m., délka 8 km, šířka 2 km, hloubka 20 m). Na Slovensku je významným tokem Beskyd řeka Orava a největší vodní plochou vůbec celých Beskyd je vodná nárdž Orava (35 km²) Turistika Pro turistiku a rekreaci jsou Beskydy velmi atraktivní území. Nejzachovalejší části Beskyd jsou chráněny sítí rezervací a národních parků, jako jsou Babia Góra, Gorce, Magura a Bieszczady. Mezi zimní střediska patří Pustevny, Bumbálka. Významná sídla oblasti jsou Rožnov pod Radhoštěm (proslavený především historickým stylovým skanzenem), Frenštát pod Radhoštěm (skokanské můstky), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (hraniční přechod). V Polsku potom hlavně město Żywiec. KONEC Autor článku: bajkervm Další informace najdete zde: Travný Rezervace 49 33'32.23"N 18 29'32.59"E Travný je přírodní rezervace, kterou najdeme v chráněné krajinné oblasti Beskydy, jižním směrem od obce Krásná. Přírodní rezervace se rozkládá na západním úbočí vrcholku Travný ( 1203 m. n. m.), který je součástí Lysohorské hornatiny a na pravém břehu říčky Mohelnice. Lysá hora ( 1323 m. n.m.) se zvedá jihozápadním směrem od přírodní rezervace. Východním směrem od této rezervace je oblast přírodní rezervace Travný potok. Jižním směrem od přírodní rezervace Travný je rekreační horská osada Zlatník a severovýchodním směrem se rozkládá vodní plocha nádrže Morávka a stejnojmenná obec Morávka. Přírodní rezervaci Travný tvoří přirozený jedlobukový a smrkobukový les pralesovitého charakteru na úbočí vrcholku Travný. Lesní porost se vyznačuje značným rozpětím vegetačních stupňů, počínaje olšinou a končící zakrslou bukovou smrčinou. Oblast přírodní rezervace Travný je jedno z chráněných území u nás s největším rozdílem nadmořských výšek, kde převýšení je 680 metrů. Podklad lesa tvoří vrstva godulského pískovce a na severním úbočí vrcholku Travný je odkryv souvrství podslezské jednotky. Můžeme tu pozorovat spodní těšínské vrstvy a těšínské vápence. Na úbočí vrcholku ve spodní a střední části je několik tak zvaných kamenných moří. V oblasti přírodní rezervace Travný rostou především kyselé bučiny a jedliny a to buk lesní, který doplňuje jedle bělokorá, javor klen, smrk ztepilý a jilm drsný. V podrostu pod stromy se daří řadě druhů bylin a to bice hajní, brusnici borůvce, metličce křivolaké, mléčce zední, pstročeku dvoulistému, rozrazilu lékařskému, šťavelu kyselému a jiným dalším. Kromě výše uvedených bylin tu můžeme vidět plicník tmavý, šalvěj lepkavou, violku lesní, vraní oko čtyřlisté a v horní části rezervace také sněženku podsněžník. Ve vlhčích místech rezervace v okolí toků potoků můžeme při troše štěstí vidět mloka skvrnitého, skokana hnědého, kuňku žlutobřichou či ropuchu obecnou. Kromě těchto obojživelníků tu byly pozorovány rovněž některé druhy plazů a to zmije obecná, užovka obojková, slepýš křehký a ještěrka živorodá. V přírodní rezervaci Travný mají rovněž široké zastoupení také ptáci, můžeme tu vidět tetřeva hlušce, čápa černého, datla černého, datlíka tříprstého, holuba doupňáka, jeřábka lesního, jestřába lesního, kosa horského, krkavce velkého a jiné další. Můžeme tu spatřit různé druhy savců, žijí tu například rejsek malý, rejsek obecný, myšice lesní a křovinná, norník rudý, veverka obecná, plch lesní a plšík lískový. Velké savce tu zastupuje jelen evropský, srnec obecný, prase divoké, rys ostrovid a vlk. Chráněné území přírodní rezervace Travný bylo vyhlášeno v roce 2000 a zaujímá rozlohu 154,85 hektarů. Oblast se nachází v nadmořské výšce 530 až 1203 metrů. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Kolem východního okraje přírodní rezervace vede modrá turistická trasa z obce Pražmo na vrchol Travný ( 1203 m.n.m.). Z obce Morávka se k přírodní rezervaci vydáme po zelené značce přes Malý Travný ( 1099 m.n.m.) na rozcestí Travný a odtud dále po modré na vrchol Travný. Kolem západního okraje rezervace protéká říčka Mohelnice a podél jejího toku vede silnice z obce Pražma přes Krásnou do rekreační osady Zlatník. Rozloha Katastrální území: Krásná a Morávka Výměra: 154,85 ha Nadmořská výška: metrů Vyhlášeno: 2000 Další informace najdete zde: Travný Vrchol 49 33'40.64"N 18 30'26.45"E Vrchol Travný ( 1203 m.n.m.) má svůj předvrchol - Malý Travný (1099), pod nímž se nachází pomník partyzánů a zbytky partyzánského bunkru. Z vrcholu Travného jsou nádherné výhledy na okolní panorama vrcholků Beskyd a v údolí se rozkládající obce. I přes krásné výhledy patří tento vrchol k némě navštěvovaným místům. Zvedá se ve stínu Lysé hory ( 1323 m. n.m. ). Přímo na vrcholku je rozcestník turistických tras. Na vrchol Travný se můžeme vydat z obce Pražmo, z osady Visalaje a z obce Morávka. Přestože jde o docela velké převýšení, jsou všechny tři trasy velmi pěkné a určitě stojí za to si je vyzkoušet osobně. Na západním úbočí vrcholku se rozkládá oblast přírodní rezervace Travný, kterou tvoří přirozené lesní porosty různých vegetačních stupňů od olšin po zakrslé smrčiny. Rovněž se tu daří ohroženým druhům rostlin a živočichů. Další informace najdete zde: Chata Ropička - chata 49 36'52.16"N 18 33'31.62"E Turistická chata Ropička stojí na východním úbočí vrcholku Ropička ( 918 m. n. m. ), který se zvedá severovýchodním směrem od podhorské obce Morávka a v oblasti Těšínských Beskyd. Chatu nechal postavit v roce 1924 Klub Českých turistů a to místech kde dříve stávala horská chata, která v roce 1918 vyhořela. V přízemí turistické chaty je příjemná restaurace, v letním období doplněná o venkovní posezení. V chatě je možné se ubytovat a to ve dvou až šesti lůžkových pokojích. K chatě mohou ubytovaní hosté a to na základě povolení dojet autem. U chaty najdeme upravené ohniště, udírnu, dětské hřiště a šibenici na kuželky. U chaty je rozcestník zelené a červené turistické trasy. Po červené se odtud můžeme vydat na Malou Prašivou ( 706 m. n. m.) a nebo opačným směrem k turistické chatě Slavíč. Severním směrem nejprve po zelené značce a po té po žluté dojdeme do obce Řeka a vydáme-li se po zelené jihozápadním směrem dojdeme do obce Morávka. Další informace najdete zde: Prašivá - chata Kopec 49 38'9.42"N 18 28'59.08"E Asi kilometr pod vrcholem Prašivé se nachází turistická chata Klubu českých turistů s rozhlednou z roku Z roku 1640 je maličký dřevěný poutní kostelík, který stojí poblíž turistické chaty. Ten se nachází na tzv. Malé Prašivé, v nadmořské výšce 700 m. K tomuto kostelíku se váže několik pověstí. Jedna z nich vypráví o tom, že která dívka v den svátku sv. Antonína, což je 13. června, dojde ke kostelíku pěšky a bosa, do roka se vdá. Dodnes se v tento den konají tradiční poutě. V období II. světové války byl kostelík nepřístupný, protože ležel na hranicích mezi protektorátem a Říší, ke konci války byl silně poškozen, avšak později byl dán znovu do původního stavu, takže ho turisté mohou obdivovat dodnes. Snad jen věžička, která je dnes plechová, byla původně dřevěná. Vrchol Prašivá Vrchol Prašivá (843 m n. m. ) se rozkládá v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd, v katastru obce Vyšní Lhoty, přesněji na konci hlavního hřebene Těšínských Beskyd. Spolu s nedalekým vrcholem Godulou tvoří jejich nejsevernější výběžek. Prašivá je přístupná pěšky, na kole nebo osobním automobilem. Co se týče pěší turistiky, nejbližší autobusová zastávka se nachází v Dobraticích-Harendě, odsud vede turistická stezka dlouhá 2,5 km po červené značce, nejbližší vlakovou zastávku nejdete v Dobraticích, tato trasa má 5, 5 km a vede také po červené značce. Po modré značce je přístup z Pražma, po žluté z Vyšních Lhot a Komorní Lhotky. Z Morávky se na Prašivou dostanete po modré značce a na červenou se napojíte na hřebeni. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: Řeka Řeka Morávka 49 36'48.28"N 18 29'27.17"E Řeka Morávka pramení v nadmořské výšce cca 850 metrů nad mořem na západním úpatí kopce Sulov v Moravskoslezských Beskydech. Na jejím horním toku je vybudována přehradní nádrž Morávka, která slouží jako zdroj pitné vody. Dále pokračuje pro vodáky velmi zajímavým korytem, které je v horním toku upravováno Kamenitými stupni obtížnosti WW II-III. V dolním toku pak přechází v překrásné přírodní koryto zvané Ďáblova rokle. Toto koryto je obtížnosti WW II-II+, při větším množství vody místy až WW III. Na okraji města Frýdek Místek se vlévá do řeky Ostravice. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: Bobek Vrchol 49 25'57.58"N 18 29'24.06"E Vrchol Bobek se zvedá jihovýchodním směrem nad horskou rekreační obcí Bílá. Přes vrchol prochází hraniční linie mezi Českou republikou a Slovenskem. Na západním úbočí tohoto vrcholku pramení potok Čurábka, který je přítokem říčky Smradlavky. Na severním úbočí Bobku pramení říčka Chladná voda, která tvoří přítok Černé Ostravice. Přes vrchol kopce prochází červená turistická trasa a z obce Bílá vede na tento vrchol modrá značka. Po severním a jižním úbočí Bobku je rovněž vyznačena cyklistická trasa, které je ovšem vhodná jen pro horská kola. Další informace najdete zde: Lysá hora Ski areál ski areál Lysá hora 49 32'49.94"N 18 26'46.85"E lyžování (běžecké, sjezdové) paragliding, rogalo vlek (350 m) běžecká trať, sjezdovka jsou pravidelně upravované výchozí body lysohorské běžecké magistrály: Ivančena, Albínovo nám., Zimný, Papežov lyžařské kurzy panoramatické výhledy na Tatry i Jeseníky Další informace najdete zde: Ski areál Bílá Ski areál 49 26'30.84"N 18 27'24.70"E Lyžařská sezóna: od poloviny prosince do začátku Dubna Nadmořská výška: m. n. m. Převýšení: 256 m Index zalidněnosti:index zalidněnosti se počítá jako přepravní kapacita dělená délkou sjezdovek. Udává tedy kolik lidí jsou schopny "vychrlit" lanovky a vleky na 1 km sjezdovek, tzn. čím je index nižší, tím je na sjezdovkách méně lyžařů. 956 Lanovky a vleky Přepravní kapacita: osob / h Počet vleků: 3 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Počet sedačkových lanovek: 1 Tratě Celkem sjezdovek: 4,5 km Umělý sníh: 4,5 km Noční lyžování: 2,2 km Sjezdovky modré: 57% červené: 43% Hodnocení sjezdovky (carving): freeride: freestyle: rodiny s dětmi (cvičné svahy): sněhová jistota: komfort: sjezdová turistika: dopravní dostupnost: Další informace o středisku najdete na portálu snow.cz. Autor článku: SNOW.CZ portál pro lyže a lyžování Další informace najdete zde: Bílý Kříž Rekreační oblast 49 29'56.30"N 18 32'32.56"E Bílý Kříž je místem velmi známým a hojně navštěvovaným ať už v létě či v zimě. Jedná se o známé rozcestí turistických tras a tras pro cykloturisty, které se zde rozdělují do několika stran. Na tohle půvabné místo se dostanete například ze Starých Hamrů, kde můžete zanechat své přibližovadlo a vydat se Na Bílý kříž po svých či na kole, což je trochu náročnější. Po dosažení cíle se můžete občerstvit v místní hospůdce nebo nakouknout do lesa na borůvky či houby. Jen pozor na vlky a medvědy, kteří se zde opravdu mohou vyskytnout! Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: Přehrada Morávka Přehrada 49 35'0.70"N 18 32'9.79"E Přehrada Morávka byla postavena a dokončena v roce Nachází se jihovýchodně od města Frýdek - Místek v turistické oblasti Moravskoslezské Beskydy v nadmořské výšce cca 500 metrů nad mořem. Vodní dílo Morávka má objem 11, 3 mil. m3, celkovou plochu 80 hektarů, sypanou hráz 396m dlouhou a 44m vysokou. Maximální hloubka je 38 metrů. Když byla při povodních, v roce 1997, hráz poškozena, musela podstoupit generální opravu. V současné době je zase v provozu. Je zde zákaz koupání a rybolovu, poněvadž se jedná o rezervoár pitné vody. Také možnost rekreace v okolí je limitována rozlehlým hygienickým pásmem. Zpět se můžete vrátit po silnici kolem nádrže. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Šance přehrada Přehrada 49 30'44.20"N 18 25'1.53"E Rozcestník žluté a modré turistické značky. Nachází se na hrázi přehrady Šance. Žlutá značka vede na Lysou horu. Po modré se dostanete až na Bílý Kříž. Na druhou stranu vede žlutá na Malý Smrk. Za pěkného počasí je zde pěkný výhled na větší část přehrady. Až k tomuto rozcestí se dá dojet autem a pak dále pokračovat kolem přehrady. Přehrada Je to přehrada na řece Ostravici, v údolí Beskyd. Stavby byla dokončena v roce 1970, její sypaná kamenná hráz je 65m vysoká a 342m dlouhá. Přehradní jezero má rozlohu 333,5 ha a dosahuje hloubky až 62, 5m. Název přehrada získala podle zbytků opevnění na vrchu jižně od přehradní zdi. Pod vodou přehradní nádrže zmizela část obce Staré Hamry a železniční trať z Ostravice. Šance zásobuje pitnou vodou části Ostravy a okolí. Proto je zde i zakázáno koupání a i jakékoliv jiné sportovní či rekreační činnosti. Další informace najdete zde: Jablunkov - Ameryka - Letní koupaliště Koupaliště 49 34'1.73"N 18 46'30.73"E Nově otevřené letní Koupaliště v Jablunkově nabízí 40 metrový bazén, dětské brouzdaliště a tobogán. Otervírací doba: po - pa: h víkedndy a svátky: 9-19 h Cena v roce 2009: Dospělí: 50 kč/osobu Děti 6-18 let: 30 kč/osobu Děti do 6 let a ZTP: zdrarma Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Guty Kostel 49 38'59.45"N 18 35'47.11"E Kousek od Třince najdeme malebnou podhorskou vesničky Guty, se zhruba sedmi sty obyvateli. Z výšky přes 460 m.n. m. zde máme nádherný rozhled do kraje, vidíme Třinec i Český Těšín jako na dlani. Krásu této podbeskydské vesničky vysoce oceňoval i např. malíř Josef Mánes, který bydlel v nedaleké obci Střítež a Guty prý často navštěvoval. Tím, proč se rozhodně do Gut vypravit, je krásný dřevěný katolický kostel Božího těla, který zde stojí již od 16. století. Je schovaný mezi mohutnými stromy, což mu dodává úžasně klidnou atmosféru. Podobných staveb najdeme v Čechách na rozdíl od Moravy jen velmi málo; unikátní dřevěnou zvonici můžeme obdivovat např. v Rakovníku a podobný dřevěný kostelík je k vidění v královéhradeckém parku. Ve vesničce najdeme nejen katolický kostel a hřbitov, ale i evangelíci zde mají svůj bohoslužebný stánek a místo posledního odpočinku. Autor článku: Marta Löfflerová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Chrám Panny Márie Matky Cirkvi Chrám 49 24'49.36"N 18 32'29.04"E Chrám byl dokončena vysvěcen v říjmu Po dokončení vznikla na známém poutním mariánském místě nádherná stavba vypínající se nad údolím obce Korňa. Stavba je nyní viditelná při dobré viditelnosti také z Lysé hory v ČR. Je to obvivuhodná ukázka moderní architektury, která nenásilně zapadá do místní přírody. Stavba může pojmout až 2500 poutníků, zvonice chrámu slouží také jako vyhlídková věž z vynikajícím kruhovým výhledem. Autor článku: Vladimír Pustka Další informace najdete zde: Ivančena - památník Památník 49 33'59.85"N 18 26'14.94"E Památník. nedaleko rozcestí červené a modré turistické značky. Modrá směr Lysá hora po červené se dostanete až do Pražma. Mohyla je symbolem vlastenectví, statečnosti a přátelství. Roku 1999 mohyla zabírala asi 40 metrů čtverečních a zhruba 195 metrů krychlových, sahá do výšky 4 metrů. Do roku 1989 byla ivančenská mohyla i symbolem odboje proti nesvobodě. V období totality sledovaly hromadné výstupy bezpečnostní síly a shromáždění doprovázela represivní opatřením. Snahou skautů je, aby mohyla byla zařazena do památek UNESCO. Další informace najdete zde: Zámeček v Bílé Zámeček 49 26'31.38"N 18 27'10.51"E Dřevěný lovecký zámeček v Bílé se nachází nedaleko kostela na odbočce potoka Velká Smradlavá, v roce 1906 ho nechal postavit olomoucký arcibiskup jako odpočinkové místo s možností loveckých výprav do okolních rozlehlých lesů. Lovecký zámeček je dřevěný se šindelovou střechou a do dnešních dnů si zachoval svůj původní vzhled. Okna jsou opatřena lamelovými dřevěnými okenicemi. V horní části věže je situován balkón. Za vstupní verandou je místnost, ve které jsou nádherná zelená kachlová kamna, v této místnosti je dobový lustr z loveckých trofejí. Odtud vede dřevěné schodiště, lemované loveckými trofejemi, do věžní části stavby. Vedle zámečku je postavena konírna, která byla příslušenstvím této stavby a dodnes slouží svému účelu. Od roku 2008 je vedle zámečku stavba dřevěné kapličky sv. Huberta, kterou u příležitostí Hubertské mše vysvětil biskup Lobkowicz. Kolem zámečku vede zelená turistická značka, po které jižním směrem dojdeme do údolí Velké Smradlavé k sirnému prameni a směrem severovýchodním do středu obce Bílá. Obec Bílá se nachází v CHKO Beskydy, přibližně 30 km jižně od Frýdku Místku, poblíž soutoku Černé Ostravice a Bílé Ostravice. V zimním období je zde obvyklá vysoká sněhová pokrývka s ideálními podmínkami pro lyžování, ski areál se nachází přímo ve středu obce, ubytování a stravování doporučuji v hotelu Pokrok přímo naproti. Nedaleko obce se nalézá vodní nádrž Šance, zásobárna pitné vody pro Ostravsko. Mezi pozoruhodné pamětihodnosti této typické horské obce dále patří dřevěný Kostel sv. Bedřicha, zajímavá stavba norského typu, a dále také Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Hlavaté, vysvěcena Autor článku: Alena Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Kaple Malá Prašivá 49 38'11.62"N 18 29'2.94"E V severozápadní části Beskyd naleznete nenápatná "vršek" Prašivá. Vlastně jsou to dva vrcholy Malá Prašivá (706m) a Prašivá (846m). My navštívíme ten menší, který je známým poutním místem. O víkendu a svátcích sem míří velké množství návštěvníků, jejichž cílem je dřevěný kostelík Antonína Paduánského, který dal postavit majitel frýdeckého panství, hrabě Jiří z Oppersdorfu, v roce Podle pověsti lovil hrabě Oppersdorf, majitel frýdeckého panství v okolí Prašivé. Již celý týden jeho lovecká družina stopovala a lovila zvěř a hrabě byl stále nespokojen. Toužil ulovit něco mimořádného. Jednoho dne na úbočí hory Goduly spatřil hrabě statného jelena s nádherným parožím. Jelen se hrdě nesl mezi stromy a hrabě se ho jal pronásledovat. Ani nezpozoroval, že se vzdálil od své družiny. Jelen vytrvale klusal až pod horu Prašivou. Tam se na chvíli zastavil, aby nabral dech. V tu chvíli hrabě nelenil, vstřelil a jelena poranil. Ten upadl na přední a parožím ryl zem kolem sebe. Hrabě vystřelil podruhé. Už se viděl vlastníkem krásného paroží, jaké neměli ani v těšínském knížecím zámku. Ale tu se jelen vzpamatoval a vydal svou poslední sílu, aby vztekle pronásledoval svého vraha. Hrabě chtěl najít úkryt za starým bukem, ale viděl, že nedoběhne a schoval se proto za starý peň. Tam ho jelen dostihl a chtěl proklát parožím. Ale prudkým nárazem na dřevo, uvěznil hraběte i sebe. Hrabě strachem padl do mdlob. Když se probral, byl jelen již mrtev a hrabě si uvědomil, že zůstal na živu jen zázrakem. Chtěl se uvolnit ze sevření, ale bylo tak úděsné, že se nemohl pohnout. Celé tři dny čekal ve smrtelném strachu, že padne za oběť dravé zvěři. Tři dny trpěl hladem a žízní, než ho našla jeho lovecká družina. Proto pak jako díkůvzdání nechal postavit kostelík na Prašivé. (zdroj wikipedie). Autor článku: Ivan Gelatka Další informace najdete zde: Kostel sv. Bedřicha Kostel 49 26'32.01"N 18 27'12.45"E Dřevěný kostelík sv. Bedřicha stojí v Beskydské rekreační horské obci Bílá. Kostel byl postaven v 70. letech 19. století na popud olomouckého kardinála Fridricha Landráta. Kostelík je pěkná dřevěná stavba ve stylu lidové architektury. Dřevěný kostelík postavil architekt Antonín Kybasta, který inspiraci pro jeho vybudování hledal ve Švédsku. Kostelík se vyznačuje vysokou úzkou věží a zajímavým řešením střech. Uvnitř kostelíka můžeme obdivovat čtrnáct sloupů, které jsou krásně vyřezávané a světlo sem vstupuje čtrnácti okny, jež zdobí barevné vitráže znázorňující jednotlivé etapy Křížové cesty. Další informace najdete zde: Mánesův pomník Pomník 49 40'35.73"N 18 34'39.84"E Mánesův pomník stojí u východního okraje obce Střítež a na levém břehu řeky Ropičanky. Pomník je postaven v blízkosti silničního tahu vedoucího z Frýdku-Místku přes Střítež do Jablunkova. Pomník zhotovil v roce 1955 akademický sochař Z. Švejnoha a je připomínkou častých pobytů v obci a jejím okolí českého malíře Josefa Mánese v letech 1846 až Pomník je z godulského pískovce a na přední části pomníku je umístěna bronzová deska s podobiznou malíře. U tohoto pomníku je výchozí bod modře značené turistické trasy, která je nazývána Mánesova stezka a směřuje jižním směrem do oblasti Beskyd do Gutského sedla a odtud dále můžeme pokračovat po zelené k turistické chatě Javorový vrch. Další informace najdete zde: DŘEVĚNÉ KOSTELÍKY V POBESKYDÍ Kostel DŘEVĚNÝ KOSTELÍK V GUTECH 49 38'57.52"N 18 35'46.25"E Nachází se pod horou Javorový a je zasvěcen Božímu tělu. Byl posteven v roce 1563 jako katolicý, přesto patřil po delší dobu protestantům. Kostel je jednolodní a je vystavěn se slilných dřevěných trámů. Okolo celého kostela je vedena podsíň. Zvonice je Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 zakončena kvadratickou s jehlancovou stříškou. Okolo kostela je hřbitov, před vchodem j edřevěný kříž s plastikou Krista. Bohužel je přístupný jen v době bohoslužeb a to v neděli a ve středu. DŘEVĚNÝ KOSTEL POVÝŠENÍ SVATÉHO KŘÍŽE V BYSTŘICI NAD OLŠÍ Pochází z přelomu 19. a 20.století a je postven an místě zchátralého ze st. 16. Nový kostel má romantický ráz a patří k nejmalebnějším na cele Severní Moravě a Slezsku. Celou stavbu polrývají dřevěné šindely. Autor článku: emmy7 Další informace najdete zde: Jablunkovské Velké Šance Hradiště JABLUNKOVSKÝ PRŮSMYK 49 29'54.10"N 18 44'35.64"E byl už od dob římských význanmou komunikační spojnicí, vedla tudy jedna z nejvýznamějších tepen tzv. měděná stezska. Ve 14. století zde stálo Strážiště, později byla vybudována hraniční pevnost chránící jablunkovský průsmyk. Objekt byl původně vybudován ze dřeva ve tvaru nepravidelného čtyřhranu, později byla přistavěna hvězdicovitá část a celá lokalita byla zpevněna hradbami, obezděná příkooem a valy. Ještě v roce 1802 bala popisována jako reduta 60sáhů dlouhá a 40 široká. v současné době jsou Šance chráněným územím. Z mohutné pevnosti se k dnešku zachovaly ouze obezděné valy, zbytky hradeb a teréní náznaky bastionů. Památka chátrá a vypadá to, že moc nikoho nezajímá. Kromě návštěvní desky, není zde vůbec nic. Autor článku: emmy7 Další informace najdete zde: Hřbitov Maryčky Magdónové na Pražmě Pomník 49 36'31.46"N 18 29'10.25"E Hřbitov, kde je pohřbena literární předloha slavné Maryčky Magdónové ze Slezských písní Petra Bezruče, leží nad obcí Pražmo asi 250m nad kostelem. Krom samotného hrobu je zde pěkná, dřevěná zvonička a pískovcová socha sedícího Ježíše Krista od architekta a sochaře Marka Štěpána z Brna. Autor článku: Jan Smejkal Další informace najdete zde: Komorní Lhotka - sauna Rozcestí 49 38'59.59"N 18 30'57.36"E Rozcestí Komorní Lhotka - sauna se nachází v blízkosti Finské sauny, kterou najdeme u jihozápadního okraje obce. Rozcestím prochází žlutá turistická trasa vedoucí z Komorní Lhotky na Malou Prašivou ( 706 m. n. m.), což je vyhdledávaný cíl rodinných turistických výletů. Obec Komorní Lhotka leží na východ od Frýdku- Místku. Rozkládá se na úpatí Moravskoslezských Beskyd v údolí říčky Stonávky. Obec je oblíbeným celoročním rekreačním střediskem. Najdeme tu řadu hotelů, penzionů, horských chat a rekreačních středisek. Pěší turisté uvítají řadu značených tras, které mohou sloužit i vyznavačům horských kol, vedoucích do blízkých hor. Můžeme se vydat na Prašivou, která je ve výšce 843 metrů nad mořem. Na Prašivé je možné navštívit rozhlednu. Další z řádky značených cest vede na Godulu (738 m.n.m.). Dále pak můžeme pokračovat například na Ropičku do výšky 918 metrů nad mořem. Vyznavači cykloturistiky tady také najdou řadu značených tras. Z Komorní Lhotky se na kole můžeme například vydat přes Kalužný na Podgrúň v délce 24,5 kilometrů. Další z tras vede přes Hnojník do Ropice a je dlouhá 12 kilometrů. V blízkosti obce na Godule v bývalém lomu najdeme místo, které využijí horolezci. Po náročném dni si můžeme odpočinout v místních bylinkových lázních, které jsou na řece Stonávce Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 jihovýchodně od středu obce. Navštívit můžeme také finskou saunu, kde používají tradiční bukové dřevo. Historie První písemná zmínka o obci je z roku V 16. století byla Komorní Lhotka sídlem vojvodů těšínského knížectví. Jako středisko nevolníků při povstání sloužila obec v letech 1796 a V 19. století se v obci těžila železná ruda. Dominantou obce je Evangelický kostel z roku 1782 s novogotickou svatyní. V roce 1880 tu byly postaveny lázně pro plicní a nervové choroby. V roce 1903 vyhořely, na jejich původním místě najdeme pamětní desku.. Komorní Lhotka je vesnickou památkovou zónou. Můžeme tu vidět typické těšínské roubené chalupy i s jejich hospodářskými budovami a seníky. Další informace najdete zde: Morávka - Lipový Rozcestí 49 35'38.99"N 18 31'24.75"E Morávka je horská obec, kterou najdeme v Moravskoslezských Beskydech. Obec se rozkládá v malebném údolí stejnojmenné horské řeky Morávky. Pro svou polohu je obec vyhledávaným celoročním rekreačním střediskem. V Morávce najdeme řadu hotelů, penzionů a horských chat. V okolí jsou chatové osady a rekreační střediska. Na konci obce byla vybudována vodní nádrž Morávka, která slouží jako zdroj pitné vody pro nedaleká města. Ve vodní nádrži není povoleno koupání. Osvěžení, ale můžeme najít v chladné vodě horské řeky. Z obce vede řada značených turistických tras do Beskyd, které mohou využít pěší i cyklisté. Vydat se můžeme přes Kotař na Ropičku do výšky 918 metrů nad mořem. Dojít nebo dojet je také možno na Velký Lipový (1003 m. n.m.) nebo na Ropici (1082 m. n.m). Také výlet na Malý Travný do výšky 1100 metrů nad mořem nebo případně na Travný (1203 m. n. m. ) může být zajímavý. Na Malém Travném si můžeme prohlédnout zbytky partyzánského krytu a pomník. Pro cyklisty tady najdeme značené cyklotrasy, které nás dovedou přes Frýdlant nad Ostravicí a Malenovice na Lysou horu. Vyjet můžeme také do Frýdku- Místku k přehradní nádrži Olešná. V zimním období využijeme zdejší lyžařskou sjezdovku a vlek. Vyznavači běžek tady také najdou své trasy. Historie První zmínka o obci je z roku V 18. století v obci byly v provozu železné hamry. Za druhé světové války byla Morávka střediskem partyzánského odboje. Vodní nádrž Morávka byla postavena v polovině 20. století. Hráz nádrže je dlouhá 396 metrů a vysoká 44 metrů. Další informace najdete zde: Girová Rozcestí 49 31'43.01"N 18 48'4.01"E Kuželovitý vrchol 4 km východně od obce Mosty u Jablunkova. Těsně pod vrcholem je stejnojmenná turistická chata Girová a rozcestník se nachází v blízkosti této chaty. Rozcestím prochází zelená a červená značka. Z Girové je možno pokračovat do nejvýchodnější obce České republiky do Hrčavy a to po zelené značce. Opačným směrem po zelené dojdeme do města Jablunkov. Západním směrem po červené půjdeme do Mostů u Jablunkova a východním směrem do obce Bukovec. Autor článku: Jiří Slíva Další informace najdete zde: Chata Slavíč Rozcestí 49 33'11.53"N 18 37'4.49"E Turistickou chatu Slavíč najdeme severozápadním směrem od obce Horní Lomná. Rozcestník turistických tras je v sousedství této chaty. Stejnojmenný vrchol Slavíč ( 1054 m. n. m. ) se zvedá severozápadním směrem od chaty. Turistická chata nabízí nejenom občerstvení na horské túře, ale je možné se tu rovněž ubytovat. Vedle chaty je vybudovaná malá sjezdovka s vlekem. U této horské chaty rovněž chovají koně a nabízejí možnost projížďky na koních oblastí Beskyd. Rozcestím u turistické chaty Slavíč prochází zelené a červená turistická trasa a je tu výchozí bod modré značky. Po modré se vydáme údolím říčky Slavíč k vodní nádrži Morávka. Po červené se můžeme vydat severním směrem ke Kalužnému ( 993 m. n. m.) a jižním směrem Pod Malý Polom. Západním směrem po zelené dojdeme údolím potoka Nytrová k horské chatě Horák a severovýchodním směrem do osady Košařiska. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 Další informace najdete zde: Ondřejník sedlo Rozcestí 49 34'29.53"N 18 18'37.33"E Ondřejník sedlo je rozcestí modré a žluté turistické trasy a najdeme jej v sedle mezi vrcholky masívu Ondřejník a to Skalka ( 964 m. n.m.) a Solárka ( 890 m.n. m.). Rozcestník je umístěn na stromě u křižovatky lesních cest a v jeho sousedství je vybudováno zastřešené odpočinkové místo. V blízkosti rozcestí najdeme jednu zajímavost a to mraveniště lesního mravence Formica. U mraveniště je umístěna informační tabulka, která nám poskytne informace o mraveništi. Modrá značka procházející rozcestím vede od hotelu Solárka na vrchol Skalka. Po žluté se vydáme z obce Kozlovice po západním úbočí Ondřejníku a přes rozcestí jdeme dále do obce Metylovice. Další informace najdete zde: Hájenka Rozcestí 49 35'5.67"N 18 29'26.31"E Rozcestí Hájenka se nachází východním směrem od obce Krásná a z této obce vede k rozcestí žlutá turistická trasa. Kromě žluté značky prochází Rozcestím modrá trasa. Hájenka je západně nedaleko rozcestí a jižním směrem od rozcestí byla vybudována sjezdovka. Z míst kde je umístěno rozcestí je krásný výhled na okolní panorama kopců a na obce rozkládájící se dole v údolí. Modrá značka vede z obce Pražmo přes rozcestí Hájeka na vrchol Travný ( 1203 m.n.m.). Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14