Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae)
COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ zobák zrohovatělý pouze na špičce, báze je měkká a krytá na horní čelisti kožovitým ozobím
COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ monogamní páry řada druhů má nápadný tok za letu hnízda zejména na větvích stromů a keřů, některé druhy i ve skalách, dutinách stromů a jeskyních, i na lidských stavbách snůška 1-2 bílá vejce sedí na nich oba rodiče nidikolní mláďata (líhnou se slepá a téměř holá)
Vodu pijí tak, že ponoří zobák a nasávají ji bez zvednutí hlavy, pak zakloní hlavu a polknou.
COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ rostlinná potrava (semena a plody) dobře vyvinuté vole se 2 postranními vaky sloužícími ke změkčování tvrdé potravy i jako přechodný rezervoár zvláštní jev v době krmení mláďat sliznice volete zduří, odlupuje se a vytváří tzv. holubí mléko holubím mlékem jsou holoubata krmena několik prvních dnů (zdroj vitamínů) mládě zanoří hlavu do jícnu rodiče a pije holubí mléko stačí pouze pro vyživení 2 mláďat množivost se zvyšuje 2-4 snůškami za rok slabě vyvinutá kostrční žláza k ošetření peří slouží prachový pudr ze spodních částí praporů obrysových per
HOLUB DOUPŇÁK (Columba oenas) čeleď: HOLUBOVITÍ (Columbidae) silně ohrožený druh rozšířený v celé Evropě, v Asii a Africe v současné době je hojněji rozšířen pouze v lužních listnatých lesích výskyt vázán na existenci starých listnatých porostů s dostatkem možností pro hnízdění v dutinách stromů
Menší než hřivnáč (300 g), modravě šedý. Má narudlou hruď, ale je bez bílých okrajů křídel a bez bílé skvrny na krku (na rozdíl od hřivnáče).
HOLUB DOUPŇÁK (Columba oenas) částečně tažný, přilétá v únoru a březnu, odlétá v srpnu až říjnu do Z a J Evropy žije v párech hnízdí až 3x do roka v dubnu-červenci hnízdo v dutinách stromů často po datlu černém, obsazuje hnízdní budky
HOLUB DOUPŇÁK (Columba oenas) hnízdo vystlané kupkou klacíků, listů a stébel snáší 2 bílá vejce (inkubace 17-18 dní) rodiče mláďata krmí cca 25 dnů mláďata hnízdo opouští po dalších 3-4 týdnech potrava: semena a bobule
HOLUB HŘIVNÁČ (Columba palumbus) čeleď: HOLUBOVITÍ (Columbidae) náš nejhojnější a největší divoký holub rozšířený v Evropě, v Z Asii a v S Africe původně obýval lesy všeho druhu, v posledních desetiletích hnízdí i v parcích a zahradách severněji žijící populace jsou tažné přilétají brzy na jaře, často v únoru nebo na začátku března váha 400-500 g a v rozpětí křídel měří až 750 mm
Převládající barva je modrá šeď, na křídlech je vpředu bílá obruba. Dospělí ptáci mají po obou stranách krku bílou skvrnu, shora i zdola zelenavě lemovanou.
HOLUB HŘIVNÁČ (Columba palumbus) pohlavní dospělosti dosahuje již v 1. roce na jaře na sebe samci upozorní tokem v letu s tlesknutím křídly na vrcholu stoupání a hlasitým houkáním hnízdí pravidelně 2x-3x do roka řídce spletené hnízdo staví většinou v korunách stromů potrava: semena (žaludy, bukvice, semena ze smrkových šišek), měkkýši, žížaly, hmyz
HRDLIČKA ZAHRADNÍ (Streptopelia decaocto) čeleď: HOLUBOVITÍ (Columbidae) žije výlučně v blízkosti lidských obydlí, v parcích, zahradách a sadech u nás zpravidla přezimovává
Váží 200-220 g. Základní zbarvení je písková šeď. Na týlní straně krku má černý obojkovitý proužek, na spodní straně přerušený.
HRDLIČKA ZAHRADNÍ (Streptopelia decaocto) má vždy pouze po 2 mláďatech, ale hnízdí 3x-4x do roka hnízdí na stromech, výklencích budov, na trámech, za okapy, na stožárech někdy volí i netradiční stavební materiál hnízd např. hnízdo z drátů potrava: semena, zbytky krmiv, jídel, odpadky
HRDLIČKA DIVOKÁ (Streptopelia turtur) čeleď: HOLUBOVITÍ (Columbidae) náš nejmenší holub preferuje nížiny a teplejší polohy vyskytuje se v Evropě, Malé a Střední Asii a také v saharských oázách
Váží 160-180 g. Je šedě rezavá a po stranách krku má černobílé skvrny.
HRDLIČKA DIVOKÁ (Streptopelia turtur) většinou tažná, zimuje v pásu savan jižně od Sahary ve všech typech lesního prostředí, dává však přednost parkovým, mezernatým lesům, vinicím a sadům jednoduché hnízdo staví v hustých keřích poměrně nízko nad zemí a snáší do něj 2 bílá lesklá vajíčka inkubace 15-16 dní