1 Zápis z veřejného projednání projektového řešení stavby dálnice D3 úsek Úsilné Hodějovice místo konání: Obecní úřad Srubec účastníci jednání: konaného dne 3. 9. 2015 Statutární město České Budějovice: Ing. František Konečný Pragoprojekt: Ing. Pavel Kačírek, Ing. Karel Bartyzal, Ing. Petr Tarčinec, pan Milan Pour ŘSD: Ing. Vladimíra Hrušková, paní Jindra Dominová, Ing. Radek Mátl ZO Srubec: paní Lenka Malá, Ing. Iveta Schacherlová, Ing. Milostav Mrkvička, pan Milan Malý, pan Stanislav Wawreyn, pan Luboš Hruška, Ing. Pavel Matouš Jednání zahájila paní Malá. Přivítala všechny účastníky a požádala je, aby se krátce představili. Po představení účastníků jednání se ujala slova paní Ing. Hrušková. Uvedla že ŘSD je investorem stavby dálnice, ale neřeší obchvat Srubce, který je samostatnou investiční akcí, jejímž investorem je Krajský úřad Jihočeského kraje. Pan Ing. Kačírek seznámil přítomné s přehlednou situací připravovaného dálničního úseku 310/1 včetně jeho napojení na navazující komunikace. Pan Ing. Konečný popsal současnou situaci v přípravě projektu navazující komunikace z MÚK Pohůrka směrem na Srubec. Příprava projektu je záležitostí Krajského úřadu, v minulosti byla uzavřena dohoda, podle které mělo projektovou dokumentaci zajistit město České Budějovice. Projektová dokumentace byla objednána u firmy IKP, která je nyní v konkurzu. Dokumentace je zpracována, není ale vydáno územní rozhodnutí. Další postup bude předmětem jednání mezi městem České Budějovice, Jihočeským Krajem a obcí Srubec. Předpokládá se, že projektovou přípravu dokončí město České Budějovice. Realizace stavby bude záležitostí Krajského úřadu. Paní Malá uvádí, že Jihočeský kraj, jako investorem stavby obchvatu Srubce, v současnosti pracuje na projektové dokumentaci úseku obchvatu k Ledenické ulici, úsek od Ledenické ulice směrem do Mladého zajišťuje město České Budějovice. Pan Ing. Mátl seznámil přítomné s aktuálním stavem přípravy stavby dálnice D3. V současnosti je vydáno územní rozhodnutí, je zpracována PD pro stavební povolení a je vykoupeno cca 50 % pozemků. Cíl je zahájit stavbu na začátku roku 2017. Řeší se počet a umístění mimoúrovňových křižovatek. V projektu pro stavební povolení není řešena MÚK
2 Hlinsko a u MÚK Hodějovice nejsou řešeny rampy. V žádném případě se ale nejedná o změnu územního rozhodnutí, obě tyto křižovatky bude možné v budoucnu dostavět podle původního projektu. Lhůta výstavby se předpokládá 3 roky, při zahájení stavby na začátku roku 2017 by mohla být dálnice uvedena do provozu koncem roku 2019. Součástí obchvatu Českých Budějovic je i navazující úsek 310/II Hodějovice Třebonín. Aby výstavba obchvatu měla smysl, je nutné uvést oba úseky do provozu současně. Snahou ŘSD je koordinace staveb navazujících komunikací s ostatními subjekty tak, aby v době zprovoznění dálnice byla uvedena do provozu i její napojení tyto komunikace. Pokračuje i příprava dalších úseků směrem k hranici s Rakouskem. Na přání občanů byla podrobněji vysvětlena situace na MÚK Pohůrka. Na dotaz proč se upustilo od původně plánovaného obchvatu směrem na Lišov a jak byly posouzeny dopady na životní prostředí paní Ing. Hrušková odpovídá, že vedení dálnice lišovským prahem nikdy nebylo v územně plánovací dokumentaci, zatímco navrhovaná trasa je v územně plánovací dokumentaci již více než 40 let. Pan Ing. Mátl uvádí, že projekt dálnice prošel všemi standardními procesy posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Nyní se znovu ověřuje, zda jsou dříve vydaná stanoviska v souladu s platnou legislativou. Doprava v oblasti Českých Budějovic bude v každém případě, je ale předpoklad, že v případě plynulého průjezdu vozidel dojde ke snížení exhalací v porovnání se stavem, kdy projíždějící vozidla projíždějí městem v kolonách a jsou nucena mnohokrát zastavovat a znovu se rozjíždět. Je pravdou, že dálnice po uvedení do provozu přivede do oblasti další dopravu. Pan Ing. Kačírek uvádí, že v rámci dokumentace pro stavební povolení byly zpracovány i studie týkající se exhalací a hluku, které měly za úkol zjistit, jestli nedojde k zatížení některých oblastí nadlimitními hodnotami hluku a zplodin. Pokud by tyto limity byly překročeny, nebylo by vydáno souhlasné stanovisko Krajské hygienické stanice ke stavebnímu povolení. Na základě výsledků studií byla navržena protihluková opatření. Po dokončení stavby se znovu prověří, zda nejsou limity překračovány a pokud by tento případ nastal, budou přijata další opatření k odstranění nevyhovujícího stavu. Pan Dr. Kurýl uvádí, že při projektování tunelu došlo k porušení norem, které bylo vyřešeno tím, že nebudou realizovány některé křižovatky, přesto musela být provedena určitá změna k zajištění bezpečnosti v tunelu Pohůrka. Ta byla provedena rozhodnutím autorizovaného inženýra. Pan Dr. Kurýl se ptá, jestli by nebylo jednodušší vyřešit tyto problémy posunutím MÚK směrem k Hodějovicím. Pan Ing. Kačírek odpovídá, že byl proveden bezpečnostní audit v souvislosti s tím, že odbočovací a připojovací pruhy zasahují do tunelu. Auditem bylo zjištěno, že navržené řešení je v pořádku. Tunel bude dvoupruhový, ale jeho stavební uspořádání odpovídá 3 pruhům
3 v každém směru, tzn., že nehrozí nehoda v případě, že nedojde k včasnému zařazení vozidel z připojovacího pruhu. Pan Dr. Kurýl upřesňuje, že jeho dotaz se týkal vybudování pruhu pro IZS a odvolává se na dokumentaci z roku 2013. Pan Ing. Kačírek k tomu uvádí, že při projednávání projektové dokumentace pro stavební povolení může docházet k jejím změnám, situaci týkající se případného vybudování pruhu pro IZS ale nezná. Bezpečnostní audit nicméně prokázal, že navržené řešení je bezpečné. Důvody, proč nebyla posunuta MÚK Pohůrka blíže k Hodějovicím, byly územní plány a odkaliště Teplárny České Budějovice, které je vodním dílem, je stále v provozu a stavba dálnice jej musí respektovat. Při posunutí křižovatky by bylo nutné vést dálniční přivaděč od Srubce přes území odkaliště, což není v průběhu provozu a následné rekultivace technicky možné. Pan Dr. Kurýl uvádí, že zatím platí termín ukončení rekultivace v roce 2017 a bylo by dobré harmonizovat záměry jednotlivých institucí. Zástupci projektanta odpovídají, že podle informací, které jim byly sděleny v písemných vyjádřeních Teplárny České Budějovice, má rekultivace odkaliště probíhat ještě dlouhou dobu a projekt tuto skutečnost respektuje. Pan Ing. Konečný uvádí, že ve věci odkaliště probíhá změna územního rozhodnutí. Teplárna přislíbila, že rekultivace odkaliště bude provedena tak, aby nebránila stavbě srubeckého přivaděče. Je pravdou, že Teplárna a.s. plánuje prodloužení rekultivace odkaliště o cca 10 let. Pan Ing. Mrkvička se ptá, zda může dojít k variantě, kdy dálniční přivaděč bude napojen na stávající Ledenickou ulici i přesto, že do té doby nebude vybudován obchvat Srubce. Paní Ing. Hrušková odpovídá, že obchvat Srubce je záležitostí Jihočeského kraje a zastupitelstvo a zastupitelstvo obce Srubec by mělo v této záležitosti jednat s Krajským úřadem. Pan Ing. Mrkvička z toho dovozuje, že napojení přivaděče na stávající Ledenickou ulici je možné. Pan Ing. Mátl uvádí, že tato situace nastat může. Pan Ing. Konečný uvádí, že včasná stavba obchvatu Srubce je v zájmu Kraje. Pan Brom se ptá, zda je řešena i další varianta obchvatu. Paní Malá odpovídá, že se řeší pouze severní varianta obchvatu v optimalizované podobě.
4 Paní Dvořáková se ptá, zda zůstane zachování připojení na kruhový objezd u hřbitova v Mladém. Zástupci projektanta objasnili paní Dvořákové navržené řešení v této oblasti. Pan Bumba se ptá, zda je dálnice navržena v zářezu a kde jsou navrženy protihlukové stěny. Zástupci projektanta popsali, ve kterých úsecích je dálnice navržena v zářezu a ve kterých v násypu a s umístěním protihlukových stěn. Umístění protihlukových stěn vychází z hlukových studií a pro územní řízení jsou k němu vydána souhlasná stanoviska. Po dokončení stavby bude účinnost protihlukových opatření ověřena měřením. Paní Ing. Hrušková uvádí, že vizualizaci průběhu dálnice je možné najít na youtube, je ale možné že ne zcela odpovídá aktuálnímu stavu. Pan Čech se ptá, zda jsou navržena protihluková opatření i v úsecích, kde je dálnice v násypu. Zástupci projektanta uvádí, že v této části nejsou objekty vyžadující protihlukovou ochranu, ale i v tomto úseku ochrana proti hluku vychází z hlukových studií a navržené řešení vyhovuje platným normám. Po dokončení dálnice bude provedeno měření hluku a případně mohou být provedena i dodatečná opatření. Na úsecích dálnice v blízkosti zástavby bude použit asfaltový povrch s nízkou hlučností. Pan Koukal uvádí, že sdružení Srubec místo k životu, usiluje o vybodování kvalitního obchvatu Srubce a popisuje řešení, které sdružení navrhovalo už před osmi lety. Zástupci ŘSD uvádí, že bylo řešeno mnoho variant, které neprošly. Nyní projednávaná varianta je realizovatelná. Pokud se by se projekt měnil, hrozí, že dálnice nebude postavena vůbec, neboť už nebude pro její financování možné použít prostředky z fondů EU. Pan Štěpánek namítá, že hlavním kritériem pro stavbu dálnice je rychlé vyčerpání peněz i za cenu, že bude realizováno špatné řešení. Zástupci ŘSD odpovídají, že dálnice se řeší velmi dlouho, v územním plánu je zanesena již více než 40 let. Stavba dálnice je vždy kompromisem a není možné vyhovět všem požadavkům. Pan Dvořák se ptá, zda bylo provedeno posouzení vlivu exhalací na oblast Českých Budějovic. Paní Ing. Hrušková odpovídá, že kvalita ovzduší v Českých Budějovicích se zlepšuje. Pan Ing. Tarčinec doplňuje, že projektová dokumentace vychází z předpokládaného budoucího stavu, odpovídá platným normám a je posuzována odpovědnými státními orgány.
5 Pan Dr. Kurýl uvádí, že projekt dálničního obchvatu Českých Budějovic je obdobou pražské severojižní magistrály. Ptá se tvůrců projektu, zda jsou přesvědčeni, že je navrhované řešení správné. Zástupci investora uvádí, že současná levobřežní komunikace v Českých Budějovicích prochází 100 m od historického jádra města a toto by se dalo nazvat magistrálou. Trasa dálnice, která je v územním plánu 40 let, původně vedla nezastavěným územím a chybou bylo, že bylo povoleno toto území zastavět. Pan Hruška se ptá, zda nebylo třeba vedení dálnice přizpůsobit nové situaci. Zástupci investora odpovídají, že trasa dálnice musí respektovat územní plán. Pan Koukal uvádí, že dálnice byla v územním plánu zanesena už před 50 ti lety. V dřívějším územním plánu je zanesen i plán obchvatu města Českých Budějovic, který byl zrušen až v roce 2000. Tento obchvat byl navržen mnohem lépe než jak jej řeší současný návrh. Zástupci investora odpovídají, o zrušení varianty bylo rozhodnuto dříve a nyní je nutné toto rozhodnutí respektovat a vycházet ze současného stavu. Pan Štěpánek se ptá, jaká konkrétní opatření k ochraně životního prostředí jsou navržena. Paní Ing. Hrušková odpovídá, že už tím, že dálnice je vedena v tunelu a v zářezu jsou realizována protihluková opatření, další opatření jsou protihlukové stěny a tzv. tichý asfalt. Pan Čech uvádí, že se při koupi pozemku pro stavbu svého domu v první řadě seznámil s územním plánem a plánovaným vedením komunikací a tomu přizpůsobil i výběr polohy pozemku. Pokud si někdo postaví dům v blízkosti plánované dálnice, neměl by pak protestovat proti její stavbě. Pan Hruška namítá, že odpovědnost za tento stav mají předchozí zastupitelstva obcí, která dovolila zastavění těchto pozemků. Ing. Tarčinský uvádí, že předložená projektová dokumentace obsahuje ochranná opatření a vyhovuje všem normám a předpisům. Navíc budou po realizaci provedena kontrolní měření a případně navržena doplňující opatření. Pokud stavba nebude vyhovovat všem normám, nebude moci být ani zkolaudována. Pan Ing. Konečný souhlasí s panem Koukalem, že při řešení dopravy v Českých Budějovicích vznikly v minulosti velké chyby. Nyní je na změny pozdě, je třeba řešit současný stav a je třeba prosadit stavbu dálnice v navržené variantě. Pan Bláha uvádí, že dálniční obchvat by měl mít prioritu před dalšími stavbami např. před letištěm nebo vodní cestou. Je věcí zastupitelů obce, aby vyvinuli tlak, aby byly včas realizovány i stavby navazujících komunikací.
6 Pana Ing. Skalu zaráží snížení počtu dálničních sjezdů a ptá se, zda byly vypočteny změny intenzit dopravy na zbývajících sjezdech důsledku této změny. Pan Ing. Konečný odpovídá, že sjezd ve Hlinsku byl navrhován především kvůli průmyslové zóně, která zde měla být. Dle jeho názoru nebude ani v budoucnu vadit, pokud tento sjezd nebude dostavěn, protože by přiváděl dopravu směrem k viaduktu a ještě více zhoršil už tak špatnou situaci v tomto místě. Sjezd v Hodějovicích lze poměrně snadno a za minimálních nákladů dostavět. V Českých Budějovicích se připravuje vybudování inteligentního dopravního systému, který bude schopen regulovat dopravu podle aktuální situace a díky kterému bude možné operativně řešit i případné přetížení městských komunikací vlivem velkého počtu vozidel přijíždějících ze sjezdu z dálnice. Připravuje se i realizace dalších dopravních staveb, např. tunelu pod nádražím. Pan Řehoř se ptá paní starostky, zda by bylo možné obdobnou diskusi svolat i k problematice obchvatu. Paní Malá odpovídá, že probíhají jednání s Krajským úřadem o vypořádání připomínek občanů k projektu obchvatu. Po provedení úprav projektu se předpokládá jeho zveřejnění a veřejné projednání. Paní Malá poděkovala všem účastníkům za jejich odpovědi a na dotazy občanů a ukončila jednání. Dne 3. 9. 2015 zapsal: Ing. Stanislav Barth