od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR

od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR

index (2=1) Stav životního prostředí v ČR Energetická náročnost hospodářství Energetická náročnost HDP v ČR [%], 23 211 Energetická náročnost hospodářství v ČR dlouhodobě klesá. 15, 125, 1, 75, K zlepšování relativního ukazatele docházelo do roku 28 především díky růstu ekonomiky, ale také využíváním technologií s nižší energetickou náročností, BAT, zateplováním budov, či úsporami v domácnostech. 5, 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 HDP Spotřeba PEZ Energetická náročnost HDP V roce 211 bylo dosaženo absolutního decouplingu mezi HDP a spotřebou primárních energetických zdrojů, kdy HDP vzrostlo, ale spotřeba primárních energetických zdrojů poklesla.

mil. t Stav životního prostředí v ČR Materiálové toky Vývoj domácí materiálové spotřeby a jejích komponent v ČR [mil. t], 199 21 35 3 25 2 15 1 5 Domácí materiálová spotřeba Domácí užitá těžba Dovozy Vývozy Domácí materiálová spotřeba v ČR od roku 28 klesá, a to nejvíce u kategorie stavebních nerostných surovin, které zároveň zaujímají největší podíl na materiálové spotřebě ČR. Stále stoupá materiálová závislost na zahraničí, dovoz v roce 21 pokrýval domácí materiálovou spotřebu ze 4 %, což je nejvyšší podíl od roku 199. Většinu materiálové základny ČR (cca 88 %) tvoří neobnovitelné zdroje, jejichž spotřeba přináší větší zátěže životního prostředí než spotřeba zdrojů obnovitelných.

Index (1995 = 1) Stav životního prostředí v ČR Materiálové toky 17 16 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 Materiálová náročnost, domácí materiálová spotřeba a HDP v ČR [index, 1995 = 1], 1995 21 HDP Domácí materiálová spotřeba (DMC) Materiálová náročnost (DMC/HDP) 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Materiálová náročnost hospodářství ČR po roce 2 klesá, zvyšuje se tak efektivita přeměny primárních materiálů na ekonomický výkon. Mezi roky 2 21 poklesla materiálová náročnost o 33,3 %. V roce 21 materiálová náročnost meziročně poklesla o 7,5 %, když byl růst HDP o 2,7 % doprovázen poklesem domácí materiálové spotřeby o 5 %. V roce 211 se tedy jednalo o absolutní oddělení křivek zátěže životního prostředí spojené se spotřebou materiálů a hospodářským růstem (tzv. absolutní decoupling).

tis. t Těžba uhlí v ČR [tis.t], 2 211 6 5 Stav životního prostředí v ČR Těžba černé uhlí hnědé uhlí 4 3 2 1 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Od roku 2 stagnuje těžba černého i hnědého uhlí. Významnější změny jsou evidovány v dovozu i vývozu hnědého uhlí, ve srovnání s rokem 1995, kdy byl dosažen maximální vývoz, došlo k poklesu o 85 %.

tis. t tis. t Vývoz a dovoz černého uhlí [tis.t], 199 21 6 Stav životního prostředí v ČR Těžba 4 VÝVOZ DOVOZ SALDO 2-2 -4-6 -8 1-1 Vývoz a dovoz hnědého uhlí [tis.t], 199 21-2 -3-4 -5-6 VÝVOZ DOVOZ SALDO -7-8

tis. t Stav životního prostředí v ČR Těžba Těžba nerudných surovin v ČR [tis.t], 2 211 45 4 cihlářské suroviny štěrkopísky stavební kámen vápence a cementářské suroviny 35 3 25 2 15 1 5 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 V souvislosti s útlumem stavebnictví nastal od roku 28 i pokles těžby nerudných surovin.

GWh Výroba elektřiny podle typu paliv v ČR [%], 23 211 Černé uhlí 6,5% Solární elektrárny 2,5% Vodní elektrárny 3,3% Hnědé uhlí 47,3% Jaderné elektrárny 32,5% Biomasa 1,9% Oleje,1% Zemní plyn 1,2% Skládkový plyn,1% Ostatní plyny 3,7% Nespecifikované palivo,2% Větrné elektrárny,7% Vývoj exportu a importu elektřiny [TWh], 23 211 2 1 Dovoz Vývoz Saldo Stav životního prostředí v ČR Energetika Výroba elektrické energie dlouhodobě roste. Klesá však výroba elektřiny v parních elektrárnách, naopak stoupá význam jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Přesto parní elektrárny, které spalují zejména hnědé uhlí, vyprodukovaly 61,6 % elektřiny, jaderné elektrárny 32,5 %. Saldo vývozu a dovozu elektřiny činí 19,5 % z celkového množství elektrické energie vyrobené v ČR. -1-2 -3 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211

% 9 8 7 6 5 % 4 3 2 1 25 2 15 Podíl vybraných způsobů využívání odpadů z celkové produkce odpadů v ČR [%], 23 211 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Podíl vybraných způsobů odstraňování odpadů z celkové produkce odpadů v ČR [%], 23 211 D1 D3 D4 D5 D1 D12 N1 5 N1 3 N1 2 N8 N2 R1 1 R1 R9 R8 R7 R6 R3 Stav životního prostředí v ČR Odpadové hospodářství Narůstající podíl využívání odpadů na úkor odstraňování odpadů. Nejčastějším způsobem využití odpadů je jejich využívání na terénní úpravy (2,1 %) a recyklace, příp. znovuzískání ostatních anorganických materiálů (13,2 %). Snižuje se produkce nebezpečných odpadů evidence mimo režim odpadového hospodářství jako certifikované výrobky (např. popílky ze spaloven). 1 5 23 24 25 26 27 28 29 21 211

Stav životního prostředí v ČR Kvalita ovzduší Díky legislativním a technologickým změnám a omezení průmyslové výroby došlo od 9. let k významnému poklesu znečištění ovzduší v ČR.

Stav životního prostředí v ČR Kvalita ovzduší Překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví: 28 15 % obyvatel 211 51 % obyvatel Významný vliv rozptylových podmínek Zhoršená situace v oblastech s převažujícími lokálními topeništi Porovnání vytápění domácností tuhými palivy (uhlí a dřevo) s emisemi TZL a PAU [počet domácností, t.rok -1, kg.rok -1 ]

Stav životního prostředí v ČR Nejvýznamnější pozitivní vývoj v 9. letech Nastavení nových legislativních a ekonomických nástrojů Změna technologií Environmentální postoj obyvatelstva Na začátku 21. stol. spíše jen stagnace, v řadě ukazatelů nelze již technologicky ovlivnit produkované znečištění, dynamičtější vývoj je ovlivněn zejména hospodářskou činností (např. viditelné oživení českého průmyslu v roce 21 po dvou letech poklesu, s čímž souvisí i produkce emisí) Negativně se projevuje zejm. nárůst vlivu dopravy či projevy ekonomické krize (využívání levnějších druhů paliva a narůstající PM 1 )

Efektivní využití surovin jako cesta ke zlepšování životního prostředí Evropa 22 strategie EU, jejímž cílem je do roku 22 dosáhnout nového růstu 3 základní priority rozčleněné do 7 stěžejních iniciativ Inteligentní růst Digitální agenda pro Evropu Unie inovací Mládež v pohybu Udržitelný růst Evropa účinněji využívající zdroje Průmyslová politika pro éru globalizace Růst podporující začlenění Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa Evropská platforma pro boj proti chudobě

TA ČR cíle podporovat aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace v ČR podporovat spolupráci a komunikaci mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem snížit roztříštěnost účelové podpory v ČR přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářskému růstu ČR 14

TA ČR zaměření programů hledaní chytrých řešení v oblasti progresivních technologií, udržitelnosti dopravy a ochrany životního prostředí (ALFA) a společenských věd (OMEGA) podpora dlouhodobé spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky (Centra kompetence) program veřejných zakázek pro potřeby státní správy (BETA) příprava programů zaměřených na efektivní komercionalizaci výsledků VaV do praxe (GAMA), mezinárodní spolupráce (DELTA) a programu zaměřeného na realizaci v oblasti Národních priorit ve VaVaI (PRIORITY) 15

TA ČR podporované projekty V současné době je podporováno 13 projektů, jejichž hlavním či vedlejším oborem je těžba nerostných surovin (3 projekty) a nakládání s odpady (1 projektů). V projektech se očekává 249 výsledků, z toho 9 patentů. Jediný projekt s hlavním zaměřením na těžbu surovin: Výzkum možností predikce vzniku záparů a následného samovznícení hnědouhelných paliv Projekt řeší VÚHU, a.s. a VŠB-TU Ostrava. Cíle: snížení zátěže životního a pracovního prostředí emisemi vzniklými při nedokonalém hoření, snížení bezpečnostního rizika a snížení ekonomických ztrát vzniklých z titulu likvidace hořících uhelných zásob a ztráty paliva. 16

www.tacr.cz oficiální internetové stránky TA ČR kontakty e-mail: info@tacr.cz ID datové schránky: afth9xp Adresa: Evropská 2589/33b 16, Praha 6 Telefon: +42 234 611 111 Fax: +42 234 611 112