Právní formy podnikání v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Právní formy podnikání v České republice Bakalářská práce Petr Škaloud Červen 2009

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Právní formy podnikání v České republice Bakalářská práce Autor: Petr Škaloud, Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Lucie Rozehnalová Praha Červen 2009 2

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne 29. června 2009 Petr Škaloud 3

Anotace Tato práce se zabývá podnikáním a to, jak jednotlivců, tak obchodních společností v České republice. Jsou v ní popsány základní charakteristiky podnikání a podmínky pro provozování jednotlivých druhů podnikání. První kapitoly jsou věnovány obchodním společnostem a individuálnímu podnikání. Dále pak následuje srovnání jednotlivých forem podnikání. Závěrečná kapitola pojednává o současné finanční krizi, jejím vývoji a vlivu na podnikání. This work deals with business especially with individual business activities and with activities of business companies in The Czech Republic. There is described essential characteristic of business and also right and duties that are required for specific forms of business. Than follows the chapter, where one specific form of business is compared with one another. Current financial crisis and its development and influence on business are the themes of the final chapter. 4

Obsah Anotace... 4 Obsah... 5 Úvod... 8 1 Základní charakteristika podnikání... 9 1.1 Obecná ustanovení... 9 1.2 Osoby zapsané v obchodním rejstříku... 9 1.3 Osoby podnikající na základě živnostenského nebo jiného oprávnění... 11 1.4 Osoby provozující zemědělskou výrobu... 11 2. Obchodní společnosti... 13 2.1 Základní pojmy u obchodních společností... 13 2.1.1 Založení společnosti, základní kapitál, vklady... 14 2.1.2 Vznik společnosti... 15 2.1.3 Podnikatelská seskupení... 15 2.1.4 Zrušení a zánik společnosti... 16 2.1.5 Likvidace společnosti... 18 2.2 Veřejná obchodní společnost... 19 2.2.1 Základní ustanovení... 19 2.2.2 Práva a povinnosti společníků... 20 2.2.3 Zrušení a likvidace společnosti... 21 2.3 Komanditní společnost... 22 2.3.1 Základní ustanovení... 22 2.3.2 Práva a povinnosti společníků... 23 2.3.3 Zrušení a likvidace společnosti... 23 2.4 Společnost s ručením omezeným... 24 2.4.1 Základní ustanovení... 24 5

2.4.2 Práva a povinnosti společníků... 25 2.4.3 Orgány společnosti... 26 2.4.4 Změna společenské smlouvy... 28 2.4.5 Zvýšení a snížení základního kapitálu... 28 2.4.6 Zánik účasti společníka ve společnosti... 28 2.4.7 Zrušení a likvidace společnosti... 29 2.5 Akciová společnost... 29 2.5.1 Základní ustanovení... 29 2.5.2 Založení a vznik společnosti... 29 2.5.3 Práva a povinnosti akcionářů... 33 2.5.4 Orgány společnosti... 34 2.5.5 Zrušení a likvidace společnosti... 36 3 Individuální podnikání... 37 3.1 Provozování živnosti... 37 3.2 Provozovny... 40 3.3 Dělení živností... 41 3.3.1 Živnosti ohlašovací... 41 3.3.2 Živnosti koncesované... 43 3.4 Rozsah živnostenského oprávnění... 43 3.5 Ohlašování živnosti... 44 3.7 Zánik živnostenského oprávnění... 45 4 Výhody a nevýhody jednotlivých forem podnikání... 47 5 Současná finanční krize, její vliv a dopady na podnikání... 51 5.1 Původ a průběh finanční krize... 51 5.2 Krize v České republice... 53 5.3 Odlišné pohledy na řešení krize... 55 6

Závěr... 58 Seznam použité literatury... 59 7

Úvod Tato práce, zabývající se problematikou obchodních společností, je rozdělena do pěti hlavních kapitol. Kaţdá z těchto pěti kapitol se pak blíţe zaměřuje na určitou konkrétní tématiku týkající se podnikání. První tři kapitoly se zabývají převáţně teoretickou stránkou předmětné problematiky, zbylé dvě pak porovnáváním jednotlivých společností a současnou finanční krizí. V první kapitole jsou obecné charakteristiky podnikání a osoby podnikatele, tak jak ho definuje zákon. Dále je zde uvedeno základní dělení obchodních společností a vysvětlení základních pojmů, které se obchodních společností týkají. Druhá kapitola nesoucí název Druhy obchodních společností se, jak jiţ název napovídá, zabývá obchodními společnostmi. Jsou zde popsány základní charakteristiky obchodních společností, způsob jejich zaloţení, podmínky zaloţení a zrušení. Také se v této kapitole uvádí práva a povinnosti společníků, jejich počet, vklady a orgány, které společnost tvoří. Kapitola třetí pojednává o osobním podnikání, tedy o podnikání ţivnostenském a neţivnostenském. Popisuje se zde co je to ţivnost, jak se dělí a jaké jsou podmínky k vykonávání jednotlivých druhů těchto ţivností. Dále také co dle zákona není za ţivnost povaţováno, včetně jednotlivých příkladů. Kapitola s číslem čtyři srovnává jednotlivé druhy obchodních společností. Jejich charakteristické znaky jsou uvedeny v tabulce a dále pak popsány a srovnány v rámci jednotlivých typů společností. Poslední, pátá kapitola, popisuje základní příčiny vzniku a vývoj současné finanční a posléze hospodářské krize. Dále pak její důsledky a dopady pro Českou republiku a rovněţ tak moţné způsoby řešení. Ty se často výrazně liší v závislosti na politickém smýšlení autorů těchto řešení. 8

1 Základní charakteristika podnikání 1.1 Obecná ustanovení Na začátku je nutno uvést, co to podnikání vlastně je. Podnikání je definováno jako soustavná činnost provozovaná samostatně podnikatelem a to vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosaţení zisku. Podnikatel musí splňovat všechny tyto podmínky. Pokud by tomu tak nebylo, nejednalo by se o podnikání. Aby tato definice byla úplná, je třeba definovat také pojem podnikatel. Podnikatelem je dle Obchodního zákoníku: 1) osoba zapsaná v obchodním rejstříku - aby mohla být osoba, ať uţ fyzická nebo právnická, zapsána do obchodního rejstříku, musí nejprve splnit zákonem stanovené podmínky. Tyto podmínky budou ještě dále rozvedeny v dalších kapitolách, 2) osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění - ţivnost je dle ţivnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených ţivnostenským zákonem, 3) osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění, jedná se o podnikání dle zvláštních předpisů, patří sem například profese jako je lékař, advokát, tlumočník, burzovní makléř a další. 4) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána ve zvláštní evidenci. 1.2 Osoby zapsané v obchodním rejstříku Do obchodního rejstříku se povinně zapisují některé fyzické a právnické osoby. U fyzických osob musí být do obchodního rejstříku zapsána osoba, jejíţ příjem po dvě po sobě následující účetní období přesáhl částku 120 000 000 Kč. Pokud fyzická osoba provozuje ţivnost průmyslovým způsobem, musí být také zapsána do obchodního rejstříku. Ovšem fyzická osoba můţe i sama dobrovolně poţádat o zápis do obchodního rejstříku. Z právnických osob mají povinnost zápisu obchodní společnosti, druţstva a případně další právnické osoby, u kterých to zákon vyţaduje (například státní podniky). 9

Zvláštním případem jsou zahraniční fyzické a právnické osoby. To jsou takové fyzické a právnické osoby, které mají bydliště, respektive sídlo mimo území České republiky. Tyto osoby se také zapisují do obchodního rejstříku a platí pro ně stejné podmínky pro podnikání jako pro osoby tuzemské. Zahraniční právnická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku můţe u nás podnikat jen jako společník české podnikající osoby. Zahraniční fyzické osoby, které neprovozují podnikatelskou činnost ve své domovské zemi, musí mít povolen pobyt na území České republiky. To se nevztahuje na občany členských států Evropské unie. Právnickou osobou zaloţenou za účelem podnikání a zapsanou v obchodním rejstříku jsou obchodní společnosti. Společnostmi jsou: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost. Nestanoví-li zákon jinak, mohou být zakladateli společnosti a účastnit se na jejím podnikání osoby fyzické i právnické. Fyzická nebo právnická osoba můţe být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti. Obchodním společnostem se bude blíţe věnovat následující druhá kapitola. Druţstvem je sdruţení osob spojených za účelem lepšího dosaţení hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. K dosaţení těchto potřeb můţe druţstvo vyvíjet podnikatelskou činnost, ačkoliv tvorba zisku nebývá hlavním cílem činnosti druţstva. Druţstvo jako právnická osoba je způsobilá k právním úkonům a navenek jedná za druţstvo jeho představenstvo. 10

1.3 Osoby podnikající na základě ţivnostenského nebo jiného oprávnění V případě ţivnosti zákon vymezuje její definici jak pozitivně, tedy říká, co ţivností je, tak negativně tím, ţe taxativně uvádí, co ţivností není. Za ţivnost je dle zákona povaţována soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Za ţivnost není povaţováno například provozování činnosti vyhrazené zákonem státu. Můţe se jednat například o státní monopol nebo určitou hospodářskou činnost. U nás je jí například hospodaření s lihem a solí. Stát tuto činnost také nemusí vykonávat osobně a můţe jí svěřit vybrané právnické osobě. Autorská činnost a vyuţívání výsledků duševní tvůrčí činnosti se řadí mezi neţivnostenské podnikání, pokud je toto podnikání provozováno přímo autorem. Ţivností také není kupříkladu práce advokátů, notářů, lékařů, zubních lékařů, farmaceutů atd. Mezi ţivnosti není téţ řazena činnost finančních ústavů, kterými jsou například banky, pojišťovny nebo penzijní fondy. Platí to rovněţ pro pořádání loterií a jiných podobných her či provozování rozhlasového a televizního vysílání. Úplný výčet je uveden v ţivnostenském zákoně. Provozování všech těchto činností je povaţováno za neţivnostenské podnikání. 1.4 Osoby provozující zemědělskou výrobu Osoba provozující zemědělskou činnost je podnikatelem, jestliţe provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku. Drobná pěstitelská a chovatelská činnost, stejně tak jako prodej nezpracovaných zemědělských produktů, jsou-li provozovány fyzickou osobou, není provaţován za podnikatelskou činnost. Pod pojem zemědělská výroba spadá i hospodaření v lesích a na vodních plochách. Dvěma hlavními sloţkami zemědělské výroby jsou rostlinná a ţivočišná výroba. Rostlinnou výrobou se rozumí pěstitelství a zpracování vypěstovaných plodin. Je to 11

například vinařství, chmelařství, pěstování okrasných rostlin nebo rostlin určených k technickému vyuţití. Do ţivočišné výroby patří chov hospodářských a jiných zvířat pro získávání ţivočišných produktů a plemenný chov, ale také i například chov dostihových koní. Specifickým druhem podnikání v zemědělství je pak hospodaření na vodních plochách, kam patří zejména chov ryb a pěstování vodních rostlin. Podnikatelská činnost provozovaná obchodními společnostmi a ţivnostníky patří mezi nejvýznamnější a nejčastější způsob podnikání. A v právní problematice České republiky zaujímá jednu z nejvýznamnějších rolí. Proto jsem se v dalších dvou kapitolách zaměřil právě na tuto formu podnikání. 12

2. Obchodní společnosti Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Z hlediska společníků lze dělit obchodní společnosti na osobní a kapitálové obchodní společnosti. Osobní obchodní společnosti předpokládají společníkovu osobní účast na podnikání. Společníci nemají zákonem uloţenu vkladovou povinnost a za své závazky ručí společně a nerozdílně celým svým majetkem. Činnost náleţící orgánům společnosti mohou vykonávat pouze tito společníci. Účast v těchto společnostech je nepřevoditelná. Mezi tyto společnosti se řadí veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. U kapitálových obchodních společností má kaţdý společník vkladovou povinnost. Tito společníci pak ale za závazky společnosti neručí. Členy orgánů společnosti zde mohou být kromě společníků i jiné osoby. Společnost povinně tvoří základní kapitál a rezervní fond. Účast v kapitálové společnosti je převoditelná. Kapitálovými společnosti jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost. 2.1 Základní pojmy u obchodních společností Majetek společnosti rozumí je jím souhrn majetkových hodnot, tzn. věcí, pohledávek, práv a jiných penězi ocenitelných hodnot, které patří společnosti. Čistý obchodní majetek představuje obchodní majetek po odečtení závazků. Vypočítává se, chceme-li zjistit výši podílu společníka ve společnosti. Jde o hodnoty, které se zjišťují oceněním podle posudku znalce. Obchodní jmění je souhrn majetku společnosti včetně jejích závazků. Hodnota obchodního jmění má význam při zrušení společnosti bez likvidace, kdy přechází obchodní jmění zrušené společnosti na jejího právního nástupce. Základní kapitál - základní kapitál společnosti je tvořen peněţitými i nepeněţitými vklady všech společníků společnosti a musí být vyjádřen v české měně. Společník se účastní na základním kapitálu vkladem. Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu. 13

Vlastní kapitál tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku společnosti. V rozvaze se vykazuje na straně pasiv. Výše vlastního kapitálu se zjišťuje na základě účetní závěrky z hodnot, které jsou vykazovány v účetnictví společnosti. 2.1.1 Zaloţení společnosti, základní kapitál, vklady K zaloţení společnosti je třeba sepsat společenskou smlouvu podepsanou všemi zakladateli. Tyto podpisy zakladatelů společnosti musí být úředně ověřeny. U společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti musí mít tato smlouva formu notářského zápisu. V případě jediného zakladatele nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat stejné podstatné části jako společenská, respektive zakladatelská smlouva. Vkladem společníka můţe být peněţitý nebo nepeněţitý vklad, který se společník zavazuje vloţit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti. Nepeněţitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Společnost však můţe nepeněţitý vklad odmítnout. Před vznikem společnosti se ustanovuje osoba, která spravuje splacené vklady společníků, neţ dojde ke vzniku společností samotné. Tento správce muţe být zakladatel, pověřený tím ve společenské nebo zakladatelské smlouvě, nebo jím můţe být téţ pověřena banka, i kdyţ není zakladatelem. Vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem splaceným před vznikem společnosti přecházejí na společnost dnem jejího vzniku. Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen splacené vklady předat bez zbytečného odkladu společnosti. Nevznikne-li společnost, je správce povinen splacené vklady bez zbytečného odkladu vrátit. Za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně. 14

2.1.2 Vznik společnosti Společnost vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od zaloţení společnosti. Není-li při zaloţení obchodní společnosti určeno, ţe se zakládá na dobu určitou, platí, ţe byla zaloţena na dobu neurčitou. Právní úkony týkající se zaloţení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku společnosti musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Zákon stanoví, pro které úkony se vyţaduje forma notářského zápisu. Kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán. V případě, ţe jedná za společnost více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. Jestliţe společníci, popřípadě příslušný orgán společnosti tato jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, ţe z těchto jednání byla společnost zavázána od počátku. Osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem jiného orgánu společnosti, můţe ze své funkce odstoupit. Je však povinna oznámit to orgánu, jehoţ je členem, nebo orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbliţším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl. Neurčují-li zákon, stanovy nebo společenská smlouva jinak, mohou se statutární a jiné orgány usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, a k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. Stanovy či společenská smlouva mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání orgánu, pokud s tím souhlasí všichni členové orgánu. Hlasující se pak povaţují za přítomné. Výše uvedené se nevztahuje na valnou hromadu. 2.1.3 Podnikatelská seskupení Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti, je většinovým společníkem a společnost, ve které tuto většinu má, je společností s většinovým společníkem. Hlasy plynoucí z účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným jsou hlasy spojené s jeho podílem ve společnosti. U akciové společnosti se počítají do hlasů plynoucích z účasti 15

akcionáře ve společnosti hlasy příslušející k jeho akciím s hlasovacími právy bez ohledu na to, zda jiţ byly tyto akcie vydány. Ovládající osobou je osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby (dále jen "ovládaná osoba"). Je-li ovládající osobou společnost, jde o společnost mateřskou a společnost jí ovládaná je společností dceřinou. Nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. Není-li prokázáno, ţe jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším mnoţstvím hlasovacích práv, má se za to, ţe osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, je ovládající osobou, a ţe osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, jsou ovládajícími osobami. Osoby, které jsou statutárním orgánem ovládající osoby nebo jeho členem, ručí za splnění závazku k náhradě škody společně a nerozdílně. Společně a nerozdílně ručí za splnění závazku k náhradě škody téţ osoby, jeţ jsou statutárním orgánem ovládané osoby nebo jeho členem. 2.1.4 Zrušení a zánik společnosti Zrušením společnost přestane existovat jako právnická osoba a končí tím veškerá její podnikatelská činnost. Zrušení je právní událost, jeţ předchází zániku společnosti. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Společnost zúčastněná na přeshraniční fúzi zaniká dnem zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku. Ke zrušení obchodní společnosti dochází dvěma způsoby a to s likvidací nebo bez likvidace. To v případě, ţe její jmění přechází na právního nástupce. Cílem likvidace je uspokojení všech věřitelů a rozdělení zbylého likvidačního zůstatku mezi společníky. Likvidační zůstatek se rozdělí poměrně dle výše podílu společníka na společnosti. Ke zrušení společnosti dochází jednak na základě rozhodnutí společníků nebo na základě rozhodnutí soudu. 16

Společnost se zrušuje: a) uplynutím doby, na kterou byla zaloţena, b) dosaţením účelu, pro který byla zaloţena, c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, e) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato. Byla-li společnost zrušena nebo bylo-li ohledně ní vydáno rozhodnutí o úpadku, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo insolvenčního správce. Při zrušení společnosti s likvidací musí být ustanoven likvidátor, dokud není likvidátor jmenován, nebo jestliţe skončila jeho funkce a není jmenován likvidátor nový, plní povinnosti související s likvidací společnosti její statutární orgán. V případech, kdy zákon umoţňuje zrušení společnosti rozhodnutím soudu, stanoví soud před rozhodnutím o zrušení společnosti lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrţeno, jestliţe je jeho odstranění moţné. Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou zrušit své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby, neţ bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti tohoto rozhodnutí končí funkce likvidátora a likvidátor je povinen předat všechny doklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu společnosti. V případě, ţe likvidátora jmenoval soud, rozhoduje o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace na návrh společníků či příslušného orgánu společnosti soud. Po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímţ se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, a nelze se domáhat určení, ţe společnost nevznikla. Neplatnost společnosti můţe prohlásit jenom soud. 17

Ke dni právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti vstupuje společnost do likvidace. Právní vztahy, do nichţ neplatná společnost vstoupila, nejsou neplatností společnosti dotčeny. Povinnost společníků splatit nesplacené vklady trvá, pokud to vyţaduje zájem věřitelů na splnění závazků neplatné společnosti. 2.1.5 Likvidace společnosti Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuţ je zrušena, pokud zákon nestanoví jinak. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se uţívá firma společnosti s dovětkem "v likvidaci". Na jmenovaného likvidátora přechází působnost statutárního orgánu. Likvidátorem můţe být jen fyzická osoba, nestanoví-li zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům. Bez zbytečného odkladu po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace. V této zprávě navrhne rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenţ vyplyne z likvidace, mezi společníky. Zprávu předloţí společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení. Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor účetní závěrku. Jak jiţ bylo výše řečeno, ke zrušení společnosti bez likvidace dochází na základě rozhodnutí společníků a to v případě, kdy obchodní jmění společnosti přechází na jejího právního nástupce. Případy, kdy přechází jmění společnosti na právního nástupce, se nazývají přeměny společnosti. K přeměnám společnosti můţe docházet následujícím způsobem: fúzí k fúzi dochází sloučením nebo splynutím. Pří sloučení se spojí dvě či více společností s tím, ţe původní společnosti zanikají a vzniká společnost nová. U splynutí dochází k začlenění jedné společnosti do jiné změnou právní formy v tomto případě nedochází k zániku společnosti ale jen ke změně právního postavení společnosti a společníků rozdělením obchodní společnost se rozdělí a vzniknou společnosti nové, nebo se rozdělí s tím, ţe se část společnosti sloučí s jinou společnosti převodem jmění na jediného společníka k převodu jmění na jediného společníka můţe dojit pouze v případě, ţe tento společník vlastní nejméně 90% podíl na společnosti. U 18

veřejné obchodní společnosti je to moţné pouze pokud má jen dva společníky a u komanditní společnosti za předpokladu, ţe zanikla účast všech komanditistů a zbývá jediný komplementář. Tento společník musí být zapsán do obchodního rejstříku, aby mohlo dojít k převodu jmění. 2.2 Veřejná obchodní společnost 2.2.1 Základní ustanovení Veřejnou obchodní společností je taková společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou. Jedná se o jednu z osobních obchodních společností. Společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Tato obchodní společnost můţe být zaloţena jen za účelem podnikaní, byla li by společnost zaloţena za jiným účelem zakládalo by to její neplatnost. Společníkem veřejné obchodní společnosti můţe být jen fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti podle zvláštního právního předpisu. Je-li společníkem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí ve společnosti její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce, který splňuje podmínky platící pro výše zmíněné fyzické osoby. Firma musí obsahovat označení "veřejná obchodní společnost", jeţ můţe být nahrazeno zkratkou "veř. obch. spol." nebo "v. o. s.". Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek "a spol.". Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. Společenská smlouva nemusí mít formu notářského zápisu, její podpisy však musí být úředně ověřeny. Náleţitosti, jeţ musí společenská smlouva obsahovat, jsou následující: firma a sídlo společnosti, určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, předmět podnikání společnosti. 19

2.2.2 Práva a povinnosti společníků Práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou. K její změně je třeba souhlasu všech společníků, ale smluvně je moţné určit, ţe k její změně postačuje souhlas většiny společníků. K rozhodnutí o ostatních záleţitostech je zapotřebí souhlasu všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva nebo zákon, ţe postačí souhlas většiny společníků. Obvykle má kaţdý ze společníků jeden hlas, společenská smlouva ale můţe stanovit i jiný počet hlasů. Společník je povinen splatit svůj vklad ve lhůtě stanovené ve společenské smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účasti ve společnosti. K obchodnímu vedení společnosti je oprávněn kaţdý společník, při jejím vedení se musí řídit obchodními zásadami, které si společníci mezi sebou dohodli. Kaţdý společník je také povinen se řídit rozhodnutím společníků učiněným většinou hlasů. Společníci mají právo na veškeré informace týkajícím obchodní společnosti. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, pokud se však společníci ve společenské smlouvě nedohodnou, ţe se dělba zisku bude řídit dle jiných zásad. Změnou společenské smlouvy můţe do společnosti přistoupit další společník anebo můţe společník ze společnosti vystoupit, zůstanou-li ve společnosti alespoň dva společníci. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni společníci. Společenská smlouva můţe stanovit, ţe statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci nebo jeden společník. Je-li statutárním orgánem více společníků, je oprávněn jednat jménem společnosti kaţdý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Veřejná obchodní společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. 20

2.2.3 Zrušení a likvidace společnosti Kromě případů uvedených v kap. 2.1.4 se společnost zrušuje: a) byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, nestanoví-li společenská smlouva lhůtu jinou, b) smrtí společníka, ledaţe společenská smlouva připouští dědění podílu, podíl zůstavitele zdědil jeho dědic (dědicové), nedojde-li k odmítnutí dědictví a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, c) zánikem právnické osoby, která je společníkem, ledaţe společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, d) prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, e) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postiţením podílu některého společníka ve společnosti, nebo vydáním exekučního příkazu k postiţení podílu některého společníka ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce, f) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků, g) jestliţe společník přestane splňovat zákonem stanovené předpoklady, h) z dalších důvodů stanovených ve společenské smlouvě. Dědic podílu je oprávněn vypovědět účast ve společnosti ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zaniká. Výpovědní lhůta dědice podílu činí 3 měsíce. Dědic, který podal výpověď, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, ani kdyţ společenská smlouva takovou povinnost stanoví. Veřejná obchodní společnost můţe být zrušena bez likvidace a to: fůzi veřejných obchodních společností fůzí veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti zrušením veřejné obchodní společnosti s převodem jmění na jednoho společníka rozdělením veřejné obchodní společnosti. 21

2.3 Komanditní společnost 2.3.1 Základní ustanovení Komanditní společnost je společnost, v níţ se mísí prvky veřejné obchodní společnosti a společnosti s ručením omezeným, stále se však řadí mezi osobní obchodní společnosti. V této obchodní společnosti vţdy jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu, tito společníci se nazývají komanditisté a dále jeden nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, těmi jsou komplementáři. Společnost musí být zaloţena minimálně dvěma zakladateli, z nich vţdy jeden musí být komplementář a jeden komanditista. Stejně tak za celou dobu své existence musí mít komanditní společnost alespoň jednoho komanditistu a jednoho komplementáře. Komplementářem můţe být jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti podle zvláštního právního předpisu. Je-li komplementářem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojené s účastí v komanditní společnosti její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce. Komanditní společnost můţe být stejně jako veřejná obchodní společnost zaloţena jen za účelem podnikaní. Společenská smlouva musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, předmět podnikání, určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komanditisté, výši vkladu kaţdého komanditisty. Firma společnosti musí obsahovat označení "komanditní společnost", postačí však zkratka "kom. spol." nebo "k. s.". Obsahuje-li firma společnosti jméno komanditisty, ručí tento komanditista za závazky společnosti jako komplementář. Návrh na zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva, jejíţ podpisy musí být úředně ověřeny. 22

2.3.2 Práva a povinnosti společníků K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři. V ostatních záleţitostech rozhodují komplementáři společně s komanditisty většinou hlasů, pokud se o tom společníci ve společenské smlouvě nedohodnou jinak. Při hlasování má kaţdý společník jeden hlas, ale je moţné smluvně určit i jiný poměr hlasů. Zisk společnosti se dělí na dvě části, na část připadající společnosti a část připadající komplementářům. Poměr těchto částí se stanoví ve společenské smlouvě, obvykle se zisk dělí na polovinu. Ta část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty rovněţ dle poměru stanoveného ve společenské smlouvě. Obvykle se zisk dělí mezi komanditisty rovným dílem. Nevyplývá-li ze společenské smlouvy něco jiného, rozdělí si komanditisté zisk podle výše svých splacených vkladů. Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři. Pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, je kaţdý komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Komanditista ručí za závazky ze smluv, které jménem společnosti uzavřel bez zmocnění, ve stejném rozsahu jako komplementář. 2.3.3 Zrušení a likvidace společnosti Komanditista není oprávněn ze společnosti vystoupit. Ztráta či omezení způsobilosti komanditisty k právním úkonům není důvodem pro zánik jeho účasti ve společnosti ani pro zrušení společnosti. Smrtí komanditisty se společnost neruší a jeho podíl na společnosti se dědí. Společenská smlouva můţe dědění podílu vyloučit; v tomto případě náleţí dědicům vypořádací podíl. Při zrušení společnosti s likvidací mají společníci nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Vypořádací podíl se vypočte obdobně jako podíl na likvidačním zůstatku. 23

2.4 Společnost s ručením omezeným 2.4.1 Základní ustanovení Společností s ručením omezeným je společnost, která se řadí jiţ mezi kapitálové obchodní společnosti, i kdyţ stále není čistě kapitálovou společností. Její základní kapitál je tvořen vklady společníků a tito společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebyly jejich vklady zcela splaceny. Tato společnost můţe být zaloţena jednou osobou. Platí zde však omezení, ţe společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůţe být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem u jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba můţe být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Omezen je také maximální počet společníků u společnosti s ručením omezeným, tato společnost můţe mít nejvíce padesát společníků. Kaţdý společník musí učinit vklad ve výši alespoň 20 000 Kč. Výše vkladu můţe být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. Minimální základní kapitál společnosti je stanoven částkou 200 000 Kč. Na základním kapitálu společnosti se můţe kaţdý společník účastnit pouze jedním vkladem. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, ale společníci, na rozdíl od osobních obchodních společností, ručí pouze za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků. Vkladová povinnost můţe být učiněna i jako nepeněţitý vklad, ale ve společenské smlouvě musí být uveden předmět nepeněţitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka. Předmětem činnosti společnosti s ručením omezeným nemusí být jen podnikání, ale můţe jím být jakákoliv zákonem dovolená činnost. Firma společnosti musí obsahovat označení "společnost s ručením omezeným", postačí však zkratka "spol. s r.o." nebo "s.r.o.". Společenská smlouva musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, 24

c) předmět podnikání (činnosti), d) výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, a další údaje, které vyţaduje zákon. Společenská smlouva můţe určit ve stanovách podrobněji některé náleţitosti obsaţené ve společenské smlouvě. Podmínkou pro zápis společnosti do obchodního rejstříku je splacení celého emisní áţia a nejméně 30 % z kaţdého peněţitého vkladu, s tím, ţe celková výše vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Pokud má společnost jediného zakladatele, musí být splacen celý její základní kapitál, aby mohla být zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé. 2.4.2 Práva a povinnosti společníků Společník je prvé řadě povinen splatit svůj vklad společnosti řádně a včas. Společník, který nesplní svou vkladovou povinnost, můţe být valnou hromadou ze společnosti vyloučen. Obchodní podíl vyloučeného společníka pak přechází na společnost. Obchodní podíl dává společníkovi jistá práva, ale vyplývají z něho i jisté povinnosti. Výše podílů například obráţí i míru vlivu při rozhodování a výši podílu při rozdělování zisku. Jeho výše odpovídá výši vkladu na základním kapitálu. Společníci se však mohou ve společenské smlouvě dohodnout na jiné poměru. U společnosti s ručením omezeným platí, ţe kaţdý společník můţe mít pouze jeden obchodní podíl. Tento podíl můţe být převoditelný na jinou osobu, připouští-li to společenská smlouva. K tomu dochází při zániku právnické osoby, která je společníkem. Obchodní podíl pak přechází na jejího právního nástupce. Dalším případem je úmrtí společníka, v takovém případě dochází k dědění podílu. Společenská smlouva můţe přechod obchodního podílu na právního nástupce a dědění obchodního podílu vyloučit. Výjimkou je, jedná-li se o společnost s jediným společníkem. 25

Dědic se můţe domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, nelze-li na něm spravedlivě poţadovat, aby byl společníkem. Změna osoby společníka se zapisuje do seznamu společníků a do obchodního rejstříku. Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. K výplatě zisku nelze pouţít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů ani prostředků, které podle zákona, společenské smlouvy nebo stanov mají být pouţity k doplnění těchto fondů. Společnost vytvoří povinně rezervní fond a to do výše 10 % základního kapitálu, prostředky z tohoto fondu se vyuţijí pouze k úhradě ztráty společnosti. Společnost během svého působení ukládá část zisku do tohoto rezervního fondu. 2.4.3 Orgány společnosti Valná hromada Je tvořena všemi společníky a jedná se o nejvyšší orgán společnosti. Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, nedohodnou-li se společníci ve společenské smlouvě na vyšším počtu hlasů. Nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje se prostou většinou hlasů. Do její působnosti patří například: a) schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem, b) schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, c) schvalování stanov a jejich změn, d) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, e) rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu, a další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva. Jednatelé svolávají valnou hromadu nejméně jednou za rok. Poţádat o svolání valné hromady mohou také společníci, jejichţ vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu. Společník se zúčastňuje jednání valné hromady osobně nebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. Zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti. 26

Kaţdý společník, jednatel, likvidátor, insolvenční správce nebo člen dozorčí rady se můţe domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Jednatelé Jednatel je osoba, která obvykle vystupuje za společnost navenek. Jednatel či jednatelé, společnost muţe mít více jednatelů, jsou statutárním orgánem společnosti. Je-li více jednatelů, je oprávněn jednat jménem společnosti kaţdý z nich, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Omezit jednatelská oprávnění můţe pouze společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné. Jednateli mohou být společníci i jiné fyzické osoby, jsou-li starší 18 let, způsobilé k právním úkonům a bezúhonné. Jednateli náleţí obchodní vedení společnosti. K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, se vyţaduje souhlas většiny jednatelů. Jednatel nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání, také nesmí vstupovat se společností do obchodních vztahů. Jednatel rovněţ nesmí zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti. Kdo je jednatelem nesmí zároveň vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaţe jde o koncern. Dozorčí rada Na rozdíl od výše zmíněných orgánů, nemusí společnost s ručením omezeným povinně zřizovat dozorčí radu, můţe si to však ustanovit ve společenské smlouvě. Dozorčí rada dohlíţí na činnost jednatelů, kontroluje obchodní a účetní doklady, přezkoumává účetní závěrky a podává zprávy valné hromadě. Členové dozorčí rady jsou oprávněni účastnit se valné hromady. 27

2.4.4 Změna společenské smlouvy Ke změně obsahu společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků nebo rozhodnutí valné hromady, nestanoví-li zákon jinak. Jestliţe se mění obsah společenské smlouvy rozhodnutím valné hromady a zasahuje se tím do práv společníků, je třeba jejich souhlasu. Obsahem notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady, jímţ se mění obsah společenské smlouvy, je téţ schválený text změny obsahu společenské smlouvy. V tomto notářském zápisu musí být jmenovitě uvedeni společníci, kteří pro změnu společenské smlouvy hlasovali. 2.4.5 Zvýšení a sníţení základního kapitálu Ke zvýšení nebo naopak sníţení základního kapitálu můţe dojít pouze, schválí-li to alespoň dvě třetiny společníků. Zvýšení základního kapitálu můţe nastat z vlastních zdrojů nebo novými vklady. Základní kapitál je moţné zvýšit peněţitými i nepeněţitými vklady. Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, zvyšuje-li se peněţitými vklady, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu. Při sniţování kapitálu nesmí jeho hodnosta klesnout pod 200. 000,- Kč a rovněţ hodnota vkladu společníka nemůţe být niţší neţ 20.000,-Kč. 2.4.6 Zánik účasti společníka ve společnosti K zániku účasti společníka můţe dojít několika způsoby. Některé z nich jsou závislé na vůli společníka jiné nikoliv. Společník nemůţe ze společnosti vystoupit, můţe však navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti. Dále účast společníka zaniká jeho vyloučením ze společnosti. K tomu dochází soudní cestou na návrh společníků, jejichţ podíly představují alespoň polovinu základního kapitálu. Důvod k zániku účasti je rovněţ prohlášení konkurzu na majetek společníka, výjimku tvoří případ, kdy má společnost jen jediného společníka, pak podíl společníka náleţí do konkursní podstaty. Účast společníka ve společnosti můţe skončit i dohodou všech společníků. Dohoda musí mít písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. V neposlední řadě pak zaniká účast společníka ve společnosti jeho smrtí. 28

Jestliţe přešel obchodní podíl na společnost, vzniká společníku, jehoţ účast ve společnosti zanikla, nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádací podíl. 2.4.7 Zrušení a likvidace společnosti Společnost se zrušuje: a) rozhodnutím soudu, b) z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě. Nesvěřuje-li společenská smlouva rozhodnutí o zrušení společnosti do působnosti valné hromady, zrušuje se společnost dohodou všech společníků, jeţ musí mít formu notářského zápisu. Společníci se mohou u soudu domáhat zrušení společnosti z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě. Při zrušení společnosti s likvidací má kaţdý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného. 2.5 Akciová společnost 2.5.1 Základní ustanovení Akciovou společností je, jak uţ její název napovídá, taková společnost, jejíţ základní kapitál je rozvrţen na akcie o určité jmenovité hodnotě. Jedná se jiţ o čistě kapitálovou společnost, která ručí za své závazky celým svým majetkem, její akcionáři však za závazky společnosti neručí. Akciová společnost můţe být stejně jako společnost s ručením omezeným zaloţena i za jiným neţ podnikatelským účelem, pokud tento účel zákon nevylučuje. Firma společnosti musí obsahovat označení "akciová společnost" nebo zkratku "akc. spol." nebo zkratku "a.s.". 2.5.2 Zaloţení a vznik společnosti Společnost můţe být zaloţena jedním zakladatelem, je-li zakladatel právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli. Zakládají-li společnost dva nebo více zakladatelů, uzavřou zakladatelskou smlouvu. Jediný zakladatel zakládá společnost zakladatelskou listinou. 29

Základní kapitál společnosti zaloţené s veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20 000 000,-Kč, nestanoví-li zvláštní právní předpis vyšší částku. Základní kapitál společnosti zaloţené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2 000 000,- Kč. Jestliţe zvyšuje společnost, jejíţ základní kapitál je niţší neţ 20 000 000,- Kč, základní kapitál veřejnou nabídkou, musí jej zvýšit nejméně na 20 000 000,- Kč. Má-li být společnost zaloţena na základě veřejné nabídky akcií, je podmínkou platného zaloţení společnosti schválení prospektu cenného papíru Českou národní bankou. Veřejná nabídka akcií musí obsahovat kromě údajů výše uvedených téţ další náleţitosti uvedené v zákoně. Pří zaloţení společnosti na základě veřejné nabídky akcií zakladatel nebo zakladatelé zabezpečují vytvoření základního kapitálu převyšujícího jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou akcií. Veřejná nabídka akcií se vhodným způsobem uveřejní a její obsah nelze měnit. Návrh stanov musí být k nahlédnutí v kaţdém upisovacím místě. Při splacení vkladu nebo jeho části před zápisem společnosti do obchodního rejstříku vydá správce vkladu upisovateli písemné potvrzení, ve kterém uvede: druh, formu, podobu, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií, celkovou hodnotu emisního kursu upsaných akcií, rozsah splacení emisního kursu upsaných akcií. Upisovatelé, kteří splatili alespoň část svého vkladu, jsou oprávněni účastnit se ustavující valné hromady. Ta je způsobilá se usnášet, jestliţe se jí účastní upisovatelé alespoň poloviny upsaných akcií, kteří mají právo se zúčastnit ustavující valné a hlasovat na ní. Pro rozhodnutí ustavující valné hromady se vyţaduje souhlas většiny hlasů přítomných upisovatelů, kteří mají právo zúčastnit se ustavující valné hromady. Ustavující valná hromada rozhoduje o zaloţení společnosti, schvaluje stanovy společnosti a volí další orgány společnosti. Jestliţe se zakladatelé v zakladatelské smlouvě dohodnou, ţe v určitém poměru upisují akcie na celý základní kapitál společnosti, nevyţaduje se veřejná nabídka akcií a konání ustavující valné hromady. 30

Stanovy musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) předmět podnikání (činnosti), c) výši základního kapitálu a způsob splácení emisního kursu akcií, d) počet a jmenovitou hodnotu akcií, podobu akcií, jakoţ i určení, zda akcie znějí na jméno nebo na majitele, nebo kolik akcií zní na jméno a kolik na majitele, e) počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; vydala-li společnost akcie v různé jmenovité hodnotě, počet hlasů vztahující se k té které výši jmenovité hodnoty akcií, f) způsob svolávání valné hromady, její působnost a způsob jejího rozhodování, g) určitý počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů, délku funkčního období člena orgánu, jakoţ i vymezení jejich působnosti a způsob rozhodování, jestliţe se zřizují, h) způsob tvorby rezervního fondu a výši, do které je společnost povinna jej doplňovat, a způsob doplňování, i) způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty, j) důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie, k) pravidla postupu při zvyšování a sniţování základního kapitálu, zejména moţnost sniţovat základní kapitál vzetím akcií z oběhu losováním, l) postup při doplňování a změně stanov, m) další údaje, pokud tak stanoví zákon. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo a podepisují ho všichni členové představenstva. Akcie Akcie je cenným papírem, který emituje akciová společnost za účelem získání kapitálu. S akciemi jsou spojena práva a povinnosti akcionáře. Akcie je moţné dělit z několika pohledů: dle druhu akcie na kmenové a prioritní dle podoby akcie na listinné a zaknihované dle formy akcie na akcie na majitele a akcie na jméno. 31

Akcie musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) jmenovitou hodnotu, c) označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře, d) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, e) datum emise. Kmenové akcie jsou akcie spojené s obvyklými právy a povinnostmi a akcionáři z nich neplynou ţádná další privilegia. Na rozdíl od akcie prioritní, která je spojena s přednostním právem na výplatu dividendy a podílu na likvidačním zůstatku. Nevýhodou těchto akcie je, ţe nebývají spojeny s právem hlasovat na valné hromadě, které akcionářům vyplývá z akcií kmenových. Listinné akcie jdou akcie vydané v určité fyzické podobě, obvykle tištěné na papír, ale mohou mít i jinou podobu. Oproti tomu zaknihovaná akcie existuje pouze jako zápis v evidenci akcií. Jestliţe společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, práva spojená s akcií na jméno je pak oprávněna vykonávat pouze osoba uvedená v seznamu akcionářů. To neplatí, pokud se prokáţe, ţe zápis v seznamu neodpovídá skutečnosti, v tom případě je oprávněn vykonávat akcionářská práva vlastník akcie na jméno. Stanovy mohou omezit, nikoliv však vyloučit, převoditelnost akcií na jméno. Listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a předáním. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyţaduje zápis o změně v osobě akcionáře v seznamu akcionářů. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná a prává spojená s touto akcií vykonává drţitel této akcie. Akcie můţe být společným majetkem více osob. Spolumajitelé akcie se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva spojená s akcií, nebo musí určit společného zmocněnce. Pokud akcionář zemře, je oprávněn vykonávat práva spojená s akcií jeho dědic, za předpokladu, ţe zákon nestanoví něco jiného. Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená, pokud zákon nestanoví jinak. Samostatně lze převádět právo na vyplacení dividendy, přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů a právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku spojené jinak s akcií. 32

Stanovy musí určit jmenovitou hodnotu všech druhů akcií, které mají být vydány. Součet jmenovitých hodnot těchto akcií musí odpovídat výši základního kapitálu. Stanovy mohou určit, ţe zaměstnanci společnosti mohou nabývat akcie společnosti za zvýhodněných podmínek. Mohou téţ určit vydání druhu akcií, s nimiţ jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku (prioritní akcie), jestliţe souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřekročí polovinu základního kapitálu. 2.5.3 Práva a povinnosti akcionářů Vlastnictví akcie dává jejímu majiteli jistá práva, ale také i povinnosti. Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti (na tak zvanou dividendu), který valná hromada schválila k rozdělení. Nevyplývá-li z ustanovení stanov týkajících se prioritních akcií něco jiného, určuje se tento podíl poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Po zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku. Akcionář je oprávněn účastnit se a hlasovat na valné hromadě. Jeho hlasovací právo a počet hlasů na valné hromadě odpovídá počtu akcií, které vlastní. Dále má právo poţadovat veškeré informace týkajících se společnosti. Akcionář také muţe od dozorčí rady poţadovat, aby přezkoumala výkon působnosti dozorčí rady. Naopak hlavní povinností akcionáře je splatit řádně a včas emisní kurz akcií, které upisoval. Po dobu trvání společnosti ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn poţadovat vrácení svých vkladů. Společnost můţe bezúplatně převádět majetek na akcionáře jen v případech, kdy to zákon výslovně dovoluje. Úplný výčet práv a povinností uvádí obchodní zákoník, zde jsou uvedeny jen ty nejdůleţitější. 33