Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9. ročník základní Dějepis Boje proti Japonsku, atomová bomba Tým tematických 3 - Dějepis
Boje proti Japonsku, atomová bomba V této kapitole se dozvíte: O situaci Japonska v závěru II. světové války O městech Hirošima a Nagasaki O podepsání kapitulace Budete schopni: Popsat význam svržení atomových pum Popsat postup spojenecké armády v bojích proti Japonsku Klíčová slova této kapitoly: Japonsko, kamikadze, atomová bomba, Hirošima, Nagasaki, kapitulace Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina 2
Obsah 1 BOJE PROTI JAPONSKU, ATOMOVÁ BOMBA... 4 1.1 POSTAVENÍ JAPONSKA V ZÁVĚRU II. SVĚTOVÉ VÁLKY... 4 1.2 NEJVĚTŠÍ NÁMOŘNÍ BITVA II. SVĚTOVÉ VÁLKY... 4 1.3 BOJE O OSTROVY IWODŽIMA A OKINAWA... 4 1.4 SNAHA O UKONČENÍ VÁLKY... 5 1.5 HIROŠIMA... 5 1.6 NAGASAKI... 6 1.7 NÁSLEDKY SHOZENÍ ATOMOVÝCH PUM... 6 1.8 KAPITULACE JAPONSKA A UKONČENÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY... 7 1.9 ÚKOLY:... 7 3
1 Boje proti Japonsku, atomová bomba 1.1 Postavení Japonska v závěru II. světové války Vítězství v Evropě umožnilo spojencům, aby přesunuli uvolněné síly na Dálný východ a plně se soustředili na dokončení protijaponské války. Přestože na jaře roku 1945 Japonci dosud okupovali značnou část území, kterých se zmocnili v letech 1941-1942, stala se situace Japonska po porážce jeho evropského spojence už zcela beznadějnou, Japonsko bylo izolováno proti obrovské přesile. Situaci Japonska ztěžoval v posledních letech války v některých oblastech také ozbrojený boj partyzánských oddílů, a to nejen v Číně a Mandžusku (Indočína, Malajsko, Barma, Filipíny aj.). 1.2 Největší námořní bitva II. světové války Hrozící ztrátu Filipín považovalo Japonsko za tak vážné nebezpečí, že po vylodění prvních amerických jednotek na filipínském ostrově Leyte vyslalo k rozhodující bitvě jádro svého válečného loďstva. Největší námořní bitvě II. světové války však japonské loďstvo utrpělo 25. října 1944 zdrcující porážku: ztratilo asi 60 lodí, mezi nimi 4 letadlové lodi, 3 bitevní lodi a 10 křižníků, takže přestalo existovat jako vážný protivník spojeneckého loďstva. Boj o Filipíny se přesto protáhl na několik měsíců. 4. února 1945 dobyli Američané Manilu, avšak teprve koncem dubna byla většina filipínských ostrovů v jejich rukou. 1.3 Boje o ostrovy Iwodžima a Okinawa Aby získala odrazový můstek pro útok na mateřské japonské ostrovy, vylodila se americká vojska 19. února 1945 na ostrově Iwodžima a 1. dubna na Okinawě. Fanatický odpor japonských vojsk prodloužil dobývání tohoto nevelkého ostrova téměř na tři měsíce a způsobil Američanům velké ztráty, z japonských obránců více než 100 000 mužů padlo, pouze asi 8 000 bylo zajato. Proti americkému loďstvu byli v závěrečné fázi ve stále větším počtu nasazováni japonští kamikadze, letci-sebevrahové. Americké letectvo mělo absolutní nadvládu, zasahovalo těžké údery japonským městům a válečné lodi ostřelovaly pobřeží. 4
1.4 Snaha o ukončení války Většina Japonců byla přesvědčena o nutnosti válku ukončit a vláda se v červenci 1945 obrátila na SSSR se žádostí o zprostředkování. Nechtěla však dosud přistoupit na bezpodmínečnou kapitulaci, a proto postupimskou výzvu tří velmocí odmítla. 6. srpna 1945 shodilo americké letectvo atomovou bombu na Hirošimu a 9. srpna na Nagasaki. 1.5 Hirošima Město smutně proslulo historicky prvním užitím atomové bomby s názvem Little Boy dne 6. srpna 1945. Město Hirošima bylo zvoleno jako primární cíl z několika důvodů: byl zde rozsáhlý vojenský komplex, důležitý přístav, ponorková základna, letiště, velitelství páté divize, 2. generální velitelství armády (jedno ze tří v Japonsku) velící obraně západního Japonska, výcviková škola pěchoty, muniční a zásobovací sklady jednalo se o městskou průmyslovou oblast s řadou zbrojních závodů (Toyo - výroba pušek a plošin k dělům, loděnice Mitsubishi a další) nacházelo se v příhodné rovinaté lokalitě sevřené horami, která znásobila účinky jediné bomby mělo dostatečnou velikost pro zjištění do té doby neprozkoumaných účinků atomové bomby podle rozvědky se nenacházel na jeho území žádný americký válečný zajatec (ve skutečnosti bylo v Hirošimském hradu drženo 23 Američanů) Jako sekundární cíl bylo zvoleno město Kokura, v kterém byly velké vojenské sklady. Při explozi atomové bomby Little Boy o síle 12 až 20 kilotun TNT bylo okamžitě zabito 80 tisíc obyvatel města a z celkového počtu 90 tisíc budov bylo zničeno 62 tisíc. Jako tiché memento ničivých účinků atomové bomby je dnes zachováván Památník míru v Hirošimě, který má varovat celé lidstvo před další válkou. 5
Little Boy 1.6 Nagasaki 9. srpna 1945 se Nagasaki stalo po Hirošimě druhým cílem atomového bombardování. Město bylo shodou okolností vybráno jako záložní cíl, protože nad primárním cílem, městem Kokura, byla příliš velká oblačnost. Jaderná puma s názvem Fat Man explodovala ve výšce 550 m nad městem a při výbuchu uvolnila energii odpovídající výbuchu 21 000 t TNT tedy 88 TJ. Výbuch způsobil devastaci větší části města a okamžitou smrt asi 40 000 obyvatel. Dalších 25 000 lidí bylo zraněno a tisíce dalších později zemřely na následky radioaktivního ozáření. Celkem zahynulo asi 74 000 obyvatel města. Hirošima Fat Man 1.7 Následky shození atomových pum 8. srpna 1945 vyhlásil podle jaltského závazku Japonsku válku SSSR, následujícího dne zahájila sovětská vojska postup do Mandžuska a v několika dnech zlomila odpor tamější japonské armády. 14. srpna byla v Moskvě uzavřena sovětsko-čínská smlouva o přátelství a spojenectví a současně byly podepsány dohody o zabezpečení zájmů SSSR v severovýchodní Číně. Po shození atomových bomb projevila japonská vláda ochotu kapitulovat, ale kladla si jako podmínku, aby bylo zachováno postavení císaře. Spojenecké mocnosti odpověděly, že císař a vláda budou povinni vykonávat pokyny vrchního spojeneckého velitele k uskutečnění požadavků postupimské deklarace. 14. srpna japonská vláda oznámila, že Japonsko kapituluje a císař vydává rozkaz k zastavení boje. Ve dnech 17. 20. srpna složila zbraně i japonská vláda v Mandžusku. Sovětská vojska obsadila celé Mandžusko, severní Koreu, jižní Sachalin a do 1. září i Kurilské ostrovy. 6
1.8 Kapitulace Japonska a ukončení II. světové války Dne 2. září 1945 v 10 hodin 30 minut tokijského času podepsali japonští zástupci na palubě americké bitevní lodi Missouri v Tokijském zálivu formální akt o bezpodmínečné kapitulaci. S pověřením všech vítězných mocností jej jako vrchní spojenecký velitel podepsal generál Mac-Arthur, po něm připojili k dokumentu své podpisy zástupci hlavních účastníků protijaponské války. Podepsáním kapitulace Japonska II. světová válka definitivně skončila. 1.9 Úkoly: 1. Popiš situaci Japonska v závěru II. světové války. 2. Co je kamikadze? 3. Posuď význam svržení atomových bomb pro ukončení II. světové války. 4. Za jakých okolností došlo k ukončení II. světové války? Literatura: Mandelová, H.: Dějiny 20. století, Dialog, Liberec 2005 Černej, P. a kol.: Dějepis pro střední odborné školy, SPN, Praha 2006 Jančík, D.: Dějiny moderní doby, Fortuna, Praha, 1997 Charvát, J.: Dějiny novověku IV., SPN Praha 1974 7