Sociální zabezpečení 2007

Sociální zabezpečení 2007

1 Vážení klienti České správy sociálního zabezpečení, těší mě, že se právě do Vašich rukou dostala publikace Sociální zabezpečení 2007. Česká správa sociálního zabezpečení letos vydává její druhý ročník. Poprvé jsme průvodce sociálním zabezpečením v působnosti ČSSZ vydali v roce 2006. A protože jste o publikaci Vy, naši klienti, projevili zájem a v letošním roce se řada věcí v této oblasti změnila, držíte nyní v rukou pomůcku pro orientaci v sociálním zabezpečení v roce 2007. Před několika lety si ČSSZ ve svém poslání jako hlavní cíl vytyčila poskytovat svým klientům co nejrychleji služby z oblasti sociálního zabezpečení s využitím moderních informačních a komunikačních technologií, které odpovídají možnostem třetího tisíciletí. Proto i tuto publikaci najdete v elektronické podobě na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení na adrese www.cssz.cz stejně jako ostatní informační materiály, které jsme dosud vydali. Víme ale také, že připojení na internet nemá každý, proto jsme Sociální zabezpečení 2007 vydali rovněž v klasické papírové podobě v nákladu 50 000 ks. Dostupné je zdarma na všech 92 pracovištích ČSSZ. Mimochodem: kontakty na všechna pracoviště najdete v závěru této publikace. Uvnitř se mimo jiné můžete seznámit s nemocenským a důchodovým pojištěním, výběrem pojistného na sociální zabezpečení, sociálním zabezpečením v Evropské unii či podle mezinárodních smluv. To vše doprovázejí praktické příklady výpočtů dávek či výše pojistného. Ti, co se chtějí do tématu ponořit hlouběji, najdou v publikaci také seznam nejdůležitějších právních předpisů. Jak jsem řekl v úvodu: těší mě, že se právě do Vašich rukou dostala publikace Sociální zabezpečení 2007. Jejím záměrem je usnadnit život Vám, našim klientům. Pro ČSSZ jsou lidé na prvním místě. Proto se Vám i prostřednictvím této brožury snažíme poradit kdy, na koho, jakým způsobem a za jakých podmínek se můžete obrátit v případě situace související s Vaším sociálním zabezpečením. Věřím, že se to podaří a Sociální zabezpečení 2007 se stane Vaším dobrým pomocníkem. Mgr. Luboš Vaněk náměstek ústředního ředitele pověřený řízením ČSSZ

1. Nemocenské pojištění 2 Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a při splnění zákonem stanovených podmínek. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. 1.1. Dávky nemocenského pojištění Z nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí čtyři druhy dávek: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství. OSVČ, pokud si platí nemocenské pojištění, má nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Zaměstnancům organizací s více než 25 zaměstnanci zajišťují výplatu dávek nemocenského pojištění jejich zaměstnavatelé. Ostatním zaměstnancům a OSVČ vyplácí tyto dávky místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v Praze územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně územní pracoviště Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ/PSSZ/MSSZ). Na stejná pracoviště se mohou lidé obracet o pomoc, pokud jim zaměstnavatel dávky nemocenského pojištění nevyplatí. 1.1.1. Nemocenské Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Od prvního kalendářního dne pracovní neschopnosti až do jejího ukončení nebo do uznání invalidity či částečné invalidity. Období, po které občan nemocenské pobírá, se nazývá podpůrčí doba. Trvá zpravidla jeden rok. Starobním nebo plně invalidním důchodcům se nemocenské poskytuje nejdéle 84 kalendářních dnů. Pro nárok na nemocenské je třeba: účastnit se nemocenského pojištění, u OSVČ se přitom musí jednat nejméně o tři měsíce, být uznán dočasně neschopným k výkonu zaměstnání, nemít započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož má být nemocenské poskytováno, mít zaplacené pojistné na sociální zabezpečení, jedná-li se o OSVČ, a po dobu nemoci nevykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost. 1.1.2. Podpora při ošetřování člena rodiny (POČR) Poskytuje se nejdéle prvních 9 kalendářních dnů. Zaměstnanci, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se poskytuje nejdéle 16 kalendářních dnů. Nárok na POČR vzniká, když daný zaměstnanec: je účasten nemocenského pojištění (nárok nevzniká zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti, domáckým zaměstnancům, zaměstnancům na nepravidelnou výpomoc, společníkům a jednatelům společnosti s ručením omezeným, studentům, žákům a osobám samostatně výdělečně činným), ošetřuje nemocné dítě mladší 10 let,

1. Nemocenské pojištění pečuje o zdravé dítě do 10 let věku z důvodu uzavření výchovného zařízení, nařízení karantény nebo, když osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, ošetřuje jiného nemocného člena rodiny, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou, dítě nebo nemocný člen rodiny žije v domácnosti se zaměstnancem, který o tuto dávku žádá, pokud se nejedná o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let rodičem. 1.1.3. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) Poskytuje se od začátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdřív však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Při výplatě PPM z tzv. ochranné lhůty (viz níže) je možné ji poskytovat pouze od počátku šestého týdne před očekávaným porodem. PPM se vyplácí maximálně 28 týdnů. U žen, které porodily více dětí a starají se alespoň o dvě z nich, anebo pokud se jedná o ženy svobodné, ovdovělé, rozvedené nebo z jiných vážných důvodů osamělé, které nežijí s druhem, se PPM poskytuje maximálně 37 týdnů. V některých výjimečných případech má nárok na PPM i muž. Ženám i mužům, kteří převzali dítě do trvalé péče nahrazující péči mateřskou na základě rozhodnutí příslušného orgánu anebo dítě, jehož matka zemřela, se PPM poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů. Nebo se poskytuje 31 týdnů, a to těm ženám i mužům, kteří převzali do trvalé péče dvě či více dětí a starají se alespoň o dvě z nich, nebo jde-li o pojištěnce svobodné, ovdovělé, rozvedené nebo z jiných vážných důvodů osamělé, kteří nežijí s druhem (družkou). Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje maximálně do doby, než dítě (nejmladší dítě) dosáhne sedmi let a jednoho měsíce věku. Pro nárok na tuto dávku musí pojištěnka splňovat následující podmínky: alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před porodem být účastna nemocenského pojištění a nastoupit na mateřskou dovolenou buď za trvání tohoto pojištění, nebo v době trvání ochranné lhůty, OSVČ musí rovněž být v posledních dvou letech před porodem účastna alespoň 270 dnů nemocenského pojištění, z toho alespoň rok před porodem 180 dnů nemocenského pojištění OSVČ, její těhotenství skončilo porodem, nemít započitatelný příjem ze zaměstnání, z kterého se tato dávka poskytuje, OSVČ nesmí po dobu poskytování PPM osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. 1.1.4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM) Poskytuje se zaměstnankyním, pokud vykonávaly práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo práci, která podle lékařského posudku ohrožuje jejich těhotenství nebo mateřství. Nárok na VPTM mají ty ženy, které jsou účastny nemocenského pojištění. Nárok na něj naopak nemají zaměstnankyně na nepravidelnou výpomoc, dohodu o pracovní činnosti, studentky a žákyně a oso- 3

4 1. Nemocenské pojištění by samostatně výdělečně činné. Základní podmínkou pro pobírání VPTM je, že zaměstnankyně byla kvůli těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje nižšího výdělku bez svého zavinění. Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci, nejdéle do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu. 1.2. Ochranná lhůta Ochranná lhůta má zajistit, aby lidé nezůstali bez prostředků například v době, kdy mění zaměstnání. V praxi to například znamená, že určitou dobu zaměstnanec dostává dávky nemocenského pojištění z již ukončeného zaměstnaneckého poměru, pokud jeho pracovní neschopnost vznikla v určité době po skončení zaměstnání. Obdobně je chráněna i OSVČ po skončení nemocenského pojištění. Ochranná lhůta činí 42 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Pokud byl zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, ochranná lhůta činí jen tolik dnů, kolik trvalo poslední pojištění. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy šest měsíců bez ohledu na to, jakou dobu toto zaměstnání trvalo. Ochranná lhůta neplyne ze skončeného zaměstnání starobních důchodců. 1.3. Výpočet dávek nemocenského pojištění Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají u zaměstnanců a u osob samostatně výdělečně činných z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno součet hrubých příjmů za 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku, u OSVČ pak součet měsíčních vyměřovacích základů pro placení záloh na pojistné v předchozím kalendářním roce, dělený počtem kalendářních dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů. 1.3.1. Výpočet nemocenského Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění se určitým způsobem redukuje, a to prostřednictvím tzv. redukčních hranic. Jsou dvě a v roce 2007 se jedná o 550 a 790 Kč. Prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se částka do 550 Kč započítává z 90 %, částka od 550 Kč do 790 Kč se počítá ze 60 %. Od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 550 Kč započítává v plné výši, částka od 550 Kč do 790 Kč se počítá ze 60 %. K částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti a karantény má občan nárok na nemocenské, které se vypočítá jako 25 % denního vyměřovacího základu. Od čtvrtého dne pak na 69 % denního vyměřovacího základu.

1. Nemocenské pojištění Příklad 1: Výpočet nemocenského v roce 2007 při průměrné mzdě 19 968 Kč měsíčně Zaměstnanec v rozhodném období dosáhl započitatelného příjmu 239 616 Kč. Neredukovaný vyměřovací základ se u tohoto zaměstnance vypočítá tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, tj. 365 dní: 239 616 : 365 = 656,48 Kč. Za prvních 14 kalendářních dní pracovní neschopnosti se z částky do 550 Kč počítá 90 % (495 Kč). Z částky od 550 Kč do 656,48 Kč se počítá 60 % (106,48 x 0,60 = 63,88 Kč). Částka denního vyměřovacího základu pro prvních 14 kalendářních dní u tohoto zaměstnance bude činit 559 Kč (495 + 63,88 = 558,88). Od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 550 Kč počítá v plné výši a částka od 550 Kč do 656,48 Kč se počítá ze 60 %, tzn. že denní vyměřovací základ činí 614 Kč (550 + 63,88 = 613,88). Denní výše nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti bude 25 % denního vyměřovacího základu, tj. 140 Kč (559 x 0,25 = 139,75). Výše nemocenského se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Od čtvrtého do čtrnáctého dne činí výše nemocenského 69 % denního vyměřovacího základu, tj. 386 Kč (559 x 0,69 = 385,71). Od patnáctého dne činí denní výše nemocenského 424 Kč (614 x 0,69 = 423,66). Při 14denní pracovní neschopnosti bude nemocenské činit 4 666 Kč. Při 30denní pracovní neschopnosti bude nemocenské činit 11 450 Kč. Příklad 2: Výpočet maximálního nemocenského v roce 2007 při 30denní pracovní neschopnosti Zaměstnanec v rozhodném období dosáhl započitatelného příjmu 288 350 Kč. Neredukovaný vyměřovací základ se u tohoto zaměstnance vypočítává tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, tj. 365 dní: 288 350 : 365 = 790 Kč. Za prvních 14 kalendářních dní se z částky do 550 Kč počítá 90 % (495 Kč). Z částky od 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % (60 % z 240 Kč je 144 Kč). Částka denního vyměřovacího základu pro prvních 14 kalendářních dní u tohoto zaměstnance bude činit 639 Kč (495 + 144 = 639). Od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 550 Kč počítá v plné výši a částka od 550 Kč do 790 Kč se počítá ze 60 %; tzn. že denní vyměřovací základ činí 694 Kč (550 + 144 = 694). Denní výše nemocenského bude za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti celkem 160 Kč (639 x 0,25 = 159,75). Od čtvrtého do čtrnáctého dne činí denní výše nemocenského 441 Kč (639 x 0,69 = 440,91). Od patnáctého dne bude denní výše nemocenského 479 Kč (694 x 0,69 = 478,86). Při 14denní pracovní neschopnosti bude maximální nemocenské 5 331 Kč. Při 30denní pracovní neschopnosti bude maximální nemocenské 12 995 Kč. Dostane ho ta osoba, jejíž hrubé příjmy vposledních 12 kalendářních měsících činily nejméně 288 350 Kč, tedy alespoň cca 24 000 Kč měsíčně hrubého. 5

1. Nemocenské pojištění 6 1.3.2. Výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění Pro stanovení poskytování a výplatu podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství platí obdobné předpisy jako pro nemocenské s tím rozdílem, že se dávka ve výši 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu poskytuje už od prvního dne. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zjištěného před převedením na jinou práci a průměru započitatelných příjmů, které připadají na jeden kalendářní den po převedení. Denní vyměřovací základ se přitom vypočítá stejně jako nemocenské od patnáctého dne pracovní neschopnosti. Příklad 3: Výpočet podpory při ošetřování člena rodiny v roce 2007 Podpora při ošetřování člena rodiny se stanoví jako nemocenské v prvních 14 kalendářních dnech, ale od prvního dne náleží 69 %. Vyměřovací základ v rozhodném období byl 288 350 Kč. Vydělením této částky 365 získáme denní vyměřovací základ 790 Kč. Částka denního vyměřovacího základu 790 Kč (2. redukční hranice) se redukuje. A to tak, že se od ní nejdřív odečte částka 1. redukční hranice 550 Kč (která se do denní výše POČR započítává plně) a rozdíl mezi 550 Kč a 790 Kč se vynásobí 60 %, tedy: 550 x 90 % = 495 Kč, dále 240 x 60 % = 144 Kč, výsledné částky sečteme. Získaných 639 Kč vynásobíme 69 % = 440,91 a zaokrouhlíme na celé koruny nahoru. 441 Kč je denní výše POČR. Za devět kalendářních dnů tak POČR v tomto případě bude 3 969 Kč. 1.4. Kontroly dodržování léčebného režimu 1.4.1. Kdo a jak kontroluje Lidé, kteří pobírají nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování léčebného režimu. Kontroly provádí pověření pracovníci jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení, tedy zaměstnanci OSSZ/PSSZ/MSSZ. Prokazují se oprávněním ke kontrole. Práce neschopní občané jsou povinni jim předložit doklad o pracovní neschopnosti, do kterého pracovník zaznamená datum, čas kontroly a svůj podpis. Kontroly dodržování léčebného režimu se provádějí pravidelně během celého týdne, případně i o víkendu. Kontrolují se buď namátkou vybraní lidé nebo ti, k jejichž kontrole dá podnět ošetřující lékař, úřad práce, či posudkový lékař ČSSZ. Podnět ke kontrole může dát také zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec pobírající nemocenské nedodržuje léčebný režim. Pokud práce neschopný poruší ošetřujícím lékařem stanovený léčebný režim, může mu příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ nemocenské dočasně snížit nebo zcela odejmout. V případě, že z lékařského hlediska není důvod pro další trvání pracovní neschopnosti, může ji OSSZ/PSSZ/MSSZ ukončit.

1. Nemocenské pojištění 1.5. Přihlášky a odhlášky k nemocenskému pojištění (P/O) 1.5.1. K čemu slouží P/O O účasti na nemocenském pojištění je nutné informovat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to pomocí předepsaného tiskopisu Přihláška k nemocenskému pojištění odhláška (P/O). Za zaměstnance jej podává organizace a malá organizace, tedy zaměstnavatel. OSVČ se k účasti na nemocenském pojištění přihlašuje sama. Informace z P/O jsou součástí registru pojištěnců, který vede ČSSZ. 1.5.2. Povinnosti organizací Všechny organizace mají povinnost příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ přihlásit nové zaměstnance k nemocenskému pojištění pomocí uvedené P/O, a to do osmi kalendářních dnů od jeho nástupu do zaměstnání. Při ukončení zaměstnaneckého poměru je povinností organizace zaměstnance z nemocenského pojištění odhlásit, a to také do osmi kalendářních dnů po skončení zaměstnání. Pro přihlašování i odhlašování zaměstnanců se organizace s více než 25 zaměstnanci může písemně dohodnout s příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ na jiné lhůtě. To je výhodné zejména pro organizace s velkým pohybem pracovních sil. Dohodnutí jiné lhůty se netýká malých organizací. Pokud dojde ke změně údajů v nemocenském pojištění zaměstnanců, musí je organizace písemně nahlásit příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to rovněž do osmi kalendářních dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla. 1.5.3. Způsoby podání P/O Přihlášky/odhlášky k nemocenskému pojištění zaměstnanců mohou organizace a malé organizace podávat: elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy, elektronicky na datovém médiu (disketa 3,5 /1,44 MB, CD), na předepsaném tiskopisu ČSSZ. ČSSZ jednoznačně preferuje elektronické podání (tzv. e Podání), nejlépe prostřednictvím Portálu veřejné správy. Informace o všech předpokladech a postupech při e Podání lze získat na webových stránkách ČSSZ, pracovištích ČSSZ a na Portálu veřejné správy. 1.6. Další povinnosti organizací v nemocenském pojištění Organizace s více než 25 zaměstnanci mají v nemocenském pojištění ještě další povinnosti, mimo jiné: přijímat žádosti o dávky nemocenského pojištění zaměstnanců, posuzovat splnění podmínek pro nárok na dávky nemocenského pojištění, vyplácet dávky nemocenského pojištění zaměstnancům ve stanovených termínech. Nemocenské pojištění zaměstnanců malých organizací (do 25 zaměstnanců) provádí příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ, která jim také vyplácí dávky nemocenského pojištění. Místní příslušnost OSSZ/PSSZ/MSSZ se řídí sídlem malé organizace. 7

8 2. Důchodové pojištění ČSSZ rozhoduje o dávkách důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jde o důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. 2.1. Starobní důchod V České republice má občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk pro odchod do důchodu je rozdílný pro muže a ženy u žen závisí na počtu vychovaných dětí. Potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu je nejméně 25 let. Pokud se jedná o osobu starší 65 let, pak je potřebná doba pojištění 15 let. 2.1.1. Důchodový věk Zjednodušeně se dá říci, že u mužů je 60 let, u žen od 53 do 57 let podle počtu vychovaných dětí. Tento důchodový věk ale platí pouze pro ty pojištěnce, kteří daného věku dosáhli do 31. 12. 1995. Od té doby se věková hranice pro odchod do důchodu pravidelně zvyšuje u mužů o 2 kalendářní měsíce a u žen o 4 kalendářní měsíce za každý započatý rok po 31. 12. 1995. A to tak, aby po 31. 12. 2012 byl důchodový věk u mužů 63 let a u žen od 59 až 63 let opět podle počtu vychovaných dětí. Podrobnosti jsou uvedeny na webových stránkách ČSSZ. 2.1.2. Výpočet starobního důchodu Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny druhy důchodů je v roce 2007 celkem 1 570 Kč měsíčně. Procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového základu je nutno znát osobní vyměřovací základ. Ten zjednodušeně řečeno tvoří měsíční průměr ročních příjmů dosažených v rozhodném období (zpravidla od roku 1986 do kalendářního roku, který předchází roku, kdy se důchod přiznává). Průměr ročních příjmů se navyšuje o koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců. Koeficienty stanovuje každý rok vláda. Kromě příjmů má na procentní výměru starobního důchodu vliv také celková doba důchodového pojištění. Za každý rok důchodového pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu. Za dobu pojištění po vzniku nároku na důchod pak 1,5 % (do 30. 6. 2001 to bylo 1 %) za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Nejnižší procentní výměra je 770 Kč měsíčně.

2. Důchodové pojištění Příklad 4: Výpočet starobního důchodu v roce 2007 Příklad 5: Výpočet předčasného starobního důchodu v roce 2007 Muž narozený v lednu 1946 požádal o starobní důchod podle 29 zákona č. 155/1995 Sb. Jeho důchodový věk je 61 let a deset měsíců. Tohoto věku dosáhne v roce 2007 a do této doby získá celkem 45 roků pojištění. Osobní vyměřovací základ muže za rozhodné období 1986 2006 činí 23 890 Kč. Výpočtový základ se stanoví z osobního vyměřovacího základu 23 890 Kč následujícím způsobem: částka 9 600 Kč náleží v plné výši, k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 23 300 Kč a částkou 9 600 Kč (30 % z 13 700 Kč tj. 4 110 Kč), následně se přičte ještě 10 % rozdílu mezi částkou 23 300 Kč a skutečným osobním vyměřovacím základem 23 890 Kč (10 % z 590 Kč tj. 59 Kč.) Výpočtový základ činí celkem 13 769 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu tzn., že za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu tj. 9 295 Kč. Procentní výměra starobního důchodu tedy bude 9 295 Kč, základní výměra 1 570 Kč. Starobní důchod tak bude celkem 10 865 Kč. Zaměstnanec byl účasten důchodového pojištění nepřetržitě od 1. 1. 1967 do 31. 12. 2006 a získal tak celkem 40 let pojištění. Jeho výpočtový základ byl 12 000 Kč. K 1. 1. 2007, tedy 3 roky před dosažením důchodového věku, odejde do předčasného starobního důchodu. Tyto 3 roky znamenají 13 započatých období 90 kalendářních dnů, tj. ztrátu 13 x 0,9 % = 11,7 %. Důchod se v tomto případě vypočítá následujícím způsobem: základní výměra stejná pro všechny důchody = 1 570 Kč, procentní výměra = za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tj. 1,5 % x 40 x 12 000. Výsledná částka se snižuje o 0,90 % za každých započatých 90 kalendářních dnů z doby před dosažením důchodového věku, tj. o 0,9 % x 13 x 12 000. Částka 7 200 Kč se tedy snižuje o 1 404 Kč a procentní výměra starobního důchodu je tak 5 796 Kč. Celkem tak bude starobní důchod tohoto občana 7 366 Kč. 2.1.3. Starobní důchod před dosažením důchodového věku Pokud lidé chtějí, mohou požádat o důchod před dosažením důchodového věku. Existují dva druhy předčasného starobního důchodu podle 30 či 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Nárok na předčasný starobní důchod podle 30 (SD) mohou mít buď: poživatelé částečného invalidního důchodu mohou požádat 9

2. Důchodové pojištění 10 o přiznání starobního důchodu až dva roky před dovršením důchodového věku, osoby, které pobíraly alespoň pět let plný invalidní důchod a ten jim byl kvůli zlepšení zdravotního stavu odejmut mohou požádat o starobní důchod až pět roků před dovršením důchodového věku. V obou případech je podmínkou získání 25 let pojištění. Tento typ předčasného starobního důchodu je dočasně krácený, a to o 1,3 % za každých i započatých 90 kalendářních dní do dosažení důchodového věku. Podmínky nároku pro přiznání tohoto důchodu bylo nutné splnit do 31. 12. 2006. Požádat o jeho přiznání však může občan i od pozdějšího data. Na předčasný starobní důchod podle 31 (ST) mají nárok prakticky všichni lidé, kteří získali 25 let pojištění. Mohou odejít do důchodu až tři roky před dosažením důchodového věku. Tento důchod je trvale krácený. Ke krácení dochází za každých i započatých 90 kalendářních dní ode dne přiznání do dovršení důchodového věku procentní výměra důchodu se snižujeo 0,9 % výpočtového základu. Procentní výměra však nesmí klesnout pod 770 Kč měsíčně. Je tedy jasné, že čím blíže k důchodovému věku dotyčný má, tím nižší krácení ho čeká. 2.2. Invalidní důchod 2.2.1. Plný invalidní důchod Občan, který nemůže pracovat a je nemocný či má špatný zdravotní stav, může požádat o plný invalidní důchod. Zdravotní stav posuzují lékaři České správy sociálního zabezpečení. Nárok na plný invalidní důchod má občan, pokud je plně invalidní a získal potřebnou dobu pojištění. Či se stal plně invalidní následkem pracovního úrazu. Podmínka potřebné doby pojištění se nevyžaduje v případě, že plná invalidita vznikla následkem pracovního úrazu (choroby z povolání). Plně invalidní je občan tehdy, jestliže jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, a proto mu poklesla výdělečná schopnost nejméně o 66 %. Nebo ten občan, který je z důvodu svého zdravotního postižení schopen soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. I pro přiznání invalidního důchodu je nutné splnit podmínku doby pojištění, která je: u pojištěnce do 20 let méně než 1 rok, u pojištěnce od 20 do 22 let 1 rok, u pojištěnce od 22 let do 24 let 2 roky, u pojištěnce od 24 let do 26 let 3 roky, u pojištěnce od 26 do 28 let 4 roky, u pojištěnce nad 28 let 5 roků. Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity. U občana staršího 28 let je to z posledních 10 let před vznikem plné invalidity. Plný invalidní důchod se rovněž skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 570 Kč měsíčně, procentní výměra je za každý celý rok pojištění a dopočtené doby (tedy období od vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku) 1,5 % výpočtového základu. Nejnižší procentní výměra plného invalidního důchodu je 770 Kč měsíčně.

2. Důchodové pojištění Příklad 7: Výpočet plného invalidního důchodu v roce 2007 Muž narozený 18. 5. 1946 požádal o přiznání plného invalidního důchodu podle 39 zákona č. 155/1995 Sb. Plně invalidním byl uznán od 7. 1. 2007. Před vznikem invalidity získal 34 let pojištění. Pro stanovení výše plného invalidního důchodu se hodnotí také dopočtená doba od vzniku plné invalidity do dosažení důchodového věku, tj. v tomto případě doba od 7. 1. 2007 do 18. 3. 2008. Pro výši důchodu má celkem započtených 35 let pojištění. Osobní vyměřovací základ daného muže za rozhodné období, tj. od roku 1986 do roku 2006, je 26 218 Kč. Z něj se vypočítá výpočtový základ, a to následujícím způsobem: částka 9 600 Kč náleží v plné výši, k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 23 300 Kč a částkou 9 600 Kč, tedy 30 % z 13 700 Kč, což je 4 110 Kč, dále se přičte 10 % rozdílu mezi částkou 23 300 Kč a skutečným osobním vyměřovacím základem, který činí 26 218 Kč, tedy 10 % z 2 918 Kč, tj. 292 Kč. Výpočtový základ činí celkem 14 002 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu tzn., že za 35 let pojištění činí procentní výměra plného invalidního důchodu (35 x 1,5) 52,5 % výpočtového základu, tj. 7 352 Kč. Procentní výměra plného invalidního důchodu tedy bude 7 352 Kč. Spolu se základní výměrou 1 570 Kč tak daný muž dostane plný invalidní důchod 8 922 Kč. 2.2.2. Částečný invalidní důchod Částečně invalidní je občan, jestliže mu z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu trvajícího déle než jeden rok poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Nebo ten občan, jemuž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Nárok na částečný invalidní důchod má občan, který se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Nebo v případě, že se stal částečně invalidním následkem pracovního úrazu. Částečný invalidní důchod se rovněž skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 570 Kč měsíčně, procentní výměra je za každý celý rok pojištění a dopočtené doby (tedy období od vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku) 0,75 % výpočtového základu. Nejnižší procentní výměra částečného invalidního důchodu je 385 Kč měsíčně. 11

2. Důchodové pojištění 12 Příklad 8: Výpočet částečného invalidního důchodu v roce 2007 Žena narozená 11. 9. 1973 požádala o částečný invalidní důchod. Od 11. 2. 2007 byla uznána částečně invalidní. Pro stanovení výše částečného invalidního důchodu má započteno období včetně doby dopočtené do dosažení důchodového věku, tj. do 11. 9. 2036. Celkem se jedná o 40 let pojištění. Osobní vyměřovací základ dané ženy za rozhodné období, tj. od roku 1992 (tedy roku následujícího po dosažení osmnáctého roku věku) do roku 2006, je 12 510 Kč. Výpočtový základ se stanoví takto: částka 9 600 Kč náleží v plné výši, k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 12 510 Kč a částkou 9 600 Kč, tedy 30 % z 2 910 Kč, což je 873 Kč. Výpočtový základ činí celkem 10 473 Kč. Za každý rok pojištění náleží 0,75 % výpočtového základu tzn., že za 40 let pojištění je procentní výměra částečného invalidního důchodu (40 x 0,75) 30 % výpočtového základu, tzn. 3 142 Kč. K této částce se připočítá základní výměra důchodu 1 570 Kč. Celkem tak žena dostane částečný invalidní důchod 4 712 Kč. 2.3. Pozůstalostní důchod 2.3.1. Vdovský a vdovecký důchod Pokud zemře manžel a jsou splněny zákonem stanovené podmínky, pozůstalé manželce náleží vdovský důchod. V případě, že zemřela manželka, pak pozůstalý manžel dostává vdovecký důchod. Aby pozůstalá osoba po zemřelém členu rodiny dostala vdovský nebo vdovecký důchod, musel mít zemřelý nárok na starobní nebo plný či částečný invalidní důchod. Nebo zemřelý musel ke dni smrti získat dobu pojištění potřebnou pro plný invalidní důchod (viz předchozí), či splnit podmínky pro nárok na starobní důchod nebo zemřít následkem pracovního úrazu. Vdovský nebo vdovecký důchod ČSSZ vyplácí jeden rok od smrti manžela či manželky. Po jeho uplynutí tento typ důchodu i nadále dostává pouze ta pozůstalá osoba, která: pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné, pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo IV, je plně invalidní, dosáhla věku 55 let, jde-li o ženu, nebo 58 let, jde-li o muže. Vdovský i vdovecký důchod se rovněž skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 570 Kč měsíčně. Procentní výměra je 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měla nárok zemřelá osoba v době smrti. Nebo 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu,

2. Důchodové pojištění který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní nebo starobní důchod. 2.3.2. Sirotčí důchod Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti, kterému zemřel rodič či osvojitel, či osoba, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů a dítě na ní bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou. Aby pozůstalé dítě dostalo sirotčí důchod, musel být zemřelý ke dni smrti poživatelem starobního, plného nebo částečného invalidního důchodu. Nebo zemřelý musel ke dni smrti získat dobu pojištění potřebnou pro plný invalidní důchod, či splnit podmínky pro nárok na starobní důchod nebo zemřít následkem pracovního úrazu. Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů, nebo po osobě, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů. Sirotčí důchod se rovněž skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 570 Kč měsíčně. Procentní výměra je 40 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měla nárok zemřelá osoba v době smrti. Nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku pro nárok na plný invalidní či starobní důchod. Příklad 9: Výpočet sirotčího důchodu v roce 2007 Sirotek požádal o přiznání sirotčího důchodu po otci, který pobíral plný invalidní důchod 8 563 Kč. Základní výměra plného invalidního důchodu otce byla 1 570 Kč, procentní výměra pak 6 993 Kč. Sirotčí důchod se stanoví jako 40 % procentní výměry vypláceného plného invalidního důchodu, tedy jako 40 % z 6 993 Kč, což je 2 798 Kč. K této částce se připočítá základní výměra 1 570 Kč. Sirotčí důchod daného dítěte tak bude 4 368 Kč. 2.4. Souběh důchodů a jejich výplata Někdy se může stát, že občan má nárok na více důchodů najednou. V případě, že jsou splněny současně podmínky nároku na výplatu více důchodů stejného druhu nebo výplatu starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Existuje však případ, kdy si může občan zvolit, který důchod chce mít vyplácen, a to pokud současně splnil podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečně invalidního důchodu ve stejné výši. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu nebo vdoveckého důchodu, anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, 13

2. Důchodové pojištění 14 Příklad 10: Výpočet vdovského důchodu v roce 2007 a jeho výplata v souběhu se starobním důchodem Žena pobírá starobní důchod 8 000 Kč, z toho je 6 430 Kč procentní výměra a 1 570 Kč základní výměra. Zemřel jí manžel, který dosud pobíral starobní důchod 9 870 Kč. Při úmrtí manžela starobního důchodce má pozůstalá manželka nárok na vdovský důchod, který se stanoví jako 50 % procentní výměry důchodu zemřelého manžela. Základní výměra náleží vždy pouze jednou. Protože dojde k souběhu dvou důchodů (žena bude současně pobírat svůj starobní důchod a po manželovi důchod vdovský), procentní výměra důchodu se upraví: vyšší procentní výměra důchodu bude náležet v plné výši a z nižší procentní výměry polovina. To znamená, že v tomto případě bude ženě přiznán vdovský důchod 2 075 Kč (9 870-1 570 = 8 300, z toho 50 % = 4 150, pro souběh s vyšší procentní výměrou starobního důchodu se procentní výměra vdovského důchodu krátí na polovinu = 2 075 Kč). Žena tak včetně svého starobního důchodu (8 000 Kč) bude pobírat celkem 10 075 korun. včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry. Přijde-li dítě o oba rodiče, má nárok na výplatu sirotčího důchodu po každém z nich. V tomto případě náleží z vyššího důchodu základní i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze nekrácená procentní výměra. 2.5. Informativní osobní listy důchodového pojištění K 31. 12. 2005 zanikla povinnost organizací požádat pro své zaměstnance nejpozději dva roky před dovršením nároku na starobní důchod o výpis dob pojištění z evidence ČSSZ v rámci předstihového řízení. Občané mohou sami požádat Českou správu sociálního zabezpečení o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Prakticky se jedná o výpis dob pojištění z evidence (registru) ČSSZ, kde má každý klient své individuální konto pojištěnce (IKP). IOLDP obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění a od roku 1986 také přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok, Česká správa sociálního zabezpečení mu jej pošle do 90 dnů od doručení jeho žádosti. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, příjmení, jméno, rodné příjmení a adresu, na kterou bude informativní osobní list zaslán. Lze ji podat písemně nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. 2.6. Podání žádosti o důchod a jeho výplata Od 1. 1. 2007 všechny žádosti o důchod sepisují jednotlivé OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu. Žádost o důchod je možné sepsat nejdříve tři měsíce před požadovaným datem přiznání důchodu. Žádost o důchod může kromě oprávněného občana podat i je-

2. Důchodové pojištění ho zmocněnec, a to na základě plné moci předložené v písemné formě. Z jejího textu musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti o důchod. Protože zmocněnec musí za žadatele uvést a podepsat některá zásadní prohlášení a sdělení (například o výchově nezletilých dětí, o pobírání dávek nemocenského pojištění, o dobách odpracovaných od ukončení povinné školní docházky, o náhradních dobách pojištění apod.), které nemusí detailně znát, je vhodné, aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat pouze výjimečně. Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a také potvrzení lékaře, že zdravotní stav osobě pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat. Při podání žádosti o dávku důchodového pojištění si občan zvolí způsob výplaty důchodu bezhotovostně na účet u bankovního ústavu nebo v hotovosti prostřednictvím České pošty. Kdykoliv později je možné požádat ČSSZ o změnu způsobu výplaty. Důchod se vyplácí osobě oprávněné nebo jejímu zákonnému zástupci či tzv. zvláštnímu příjemci. 2.7. Povinnosti organizací v důchodovém pojištění 2.7.1. Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) ELDP jsou dokumenty, které vedou organizace za své zaměstnance. Na ELDP jsou uvedeny doby pojištění, výše výdělku a vyloučené doby (dny pobírání nemocenských dávek). Z těchto údajů se vychází při výpočtu důchodových nároků jednotlivých občanů, proto je důležité, aby veškeré údaje v nich vykazované odpovídaly skutečnosti. Každý doložený rok pojištění znamená pro občana zápočet 1,5 % výpočtového základu do výše procentní výměry důchodu. Dříve ELDP organizace uzavíraly poté, co u nich zaměstnanec ukončil pracovní poměr a pak je předávaly ČSSZ. Od 1. 1. 2004 musí organizace uzavřít ELDP při ukončení pracovního poměru nebo, trvá-li pracovní poměr, vždy k 31. 12. daného roku. ELDP pak musí organizace předat ČSSZ a stejnopis dát zaměstnanci. Občané tak mají průběžnou kontrolu nad svým pojištěním. Informace z ELDP jsou součástí dříve zmíněných individuálních kont pojištěnců. 2.7.2. Způsoby podání ELDP Evidenční listy důchodového pojištění předkládají organizace ČSSZ prostřednictvím OSSZ/PSSZ/MSSZ, v jejímž obvodu je útvar organizace, který vede evidenci mezd. ELDP je možné podávat: elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy, elektronicky na datovém médiu (disketa 3,5 /1,44 MB, CD), na předepsaném tiskopisu ČSSZ. Způsoby podání ELDP lze kombinovat. ČSSZ jednoznačně preferuje elektronické podání (tzv. e Podání), nejlépe prostřednictvím Portálu veřejné správy. Výhody e Podání jsou: dostupnost 24 hodin 7 dní v týdnu, možnost okamžité opravy a nového podání, 15

16 2. Důchodové pojištění není nutné řešit problémy vznikající při tisku do tiskopisů ČSSZ, zejména složitě nastavovat tiskárny, vysoká míra zabezpečení přenosů. 2.7.3. Další povinnosti organizací v důchodovém pojištění Kromě vyhotovování a předkládání ELDP je povinností organizací mimo jiné: vést podkladovou evidenci nezbytnou pro účely důchodového pojištění (identifikační údaje zaměstnanců, vznik a skončení pracovněprávního vztahu, vyměřovací základy, doby dočasné pracovní neschopnosti apod.), vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je na výzvu OSSZ/PSSZ/MSSZ nebo ČSSZ ve lhůtě určené tímto orgánem, případně do 8 dnů od doručení výzvy (například, zda zaměstnavatel provádí z příjmu žadatele o důchod srážky na základě soudního či správního rozhodnutí, zda trvá pracovněprávní vztah žadatele k požadovanému datu přiznání důchodu či zda k tomuto datu jsou žadateli vypláceny dávky nemocenského pojištění), oznamovat OSSZ/PSSZ/MSSZ nebo ČSSZ změny v těchto skutečnostech, a to do osmi dnů ode dne, kdy nastaly, ve stanovených případech na předepsaném tiskopise ohlásit nástup do zaměstnání poživatele starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. Měli byste vědět: ČSSZ byla vůbec první organizací veřejné správy, která umožnila elektronické podání (e - Podání) dokumentů prostřednictvím Portálu veřejné správy. První e - Podání se týkalo organizací - od roku 2005 mohou elektronicky podávat ELDP popsané v části 2.7.1 a 2.7.2. této publikace. Koncem roku 2006 už ČSSZ přijala víc než 13,5 milionů dokumentů elektronicky, z toho bylo cca 5,5 milionů ELDP a cca 8 milionů P/O. e - Podání ČSSZ ilustruje jednotné logo. Jeho motivem jsou spojené ruce. Symbolizují výhodnost elektronických služeb nejen pro ČSSZ, ale především pro její klienty. Detailní informace k e - Podání najdete na webových stránkách ČSSZ na adrese http://www.cssz.cz/epodani/epodani.asp.

3. Pojistné Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku pojistného. Peníze, které ČSSZ na pojistném vybere, tvoří víc než třetinu příjmů státního rozpočtu. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. 3.1. Platba pojistného Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím je u zaměstnanců kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. U osob samostatně výdělečně činných se jedná o kalendářní rok. Sazby pojistného z vyměřovacího základu jsou: u zaměstnavatele 26 %, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, u zaměstnanců 8 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, u OSVČ 29,6 %, z toho 28 % na důchodové pojištění, 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti a 4,4 % na nemocenské pojištění, pokud se k tomuto pojištění dobrovolně přihlásila, u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 %. Příklad 11: Výpočet pojistného v malé organizaci (do 25 zaměstnanců) Malá organizace stanoví vyměřovací základ za kalendářní měsíc u každého jednotlivého zaměstnance a vypočte z něj pojistné ve výši 8 %. Výslednou částku u každého jednotlivého zaměstnance zaokrouhlí na celé Kč směrem nahoru. Z úhrnu zúčtovaných příjmů všech zaměstnanců, který je vyměřovacím základem malé organizace, vypočte pojistné za sebe ve výši 26 %. Výslednou částku pojistného zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Poté sečte pojistné za sebe a pojistné za všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet OSSZ/PSSZ/MSSZ u České národní banky. U firmy s dvaceti zaměstnanci s průměrným příjmem 20 000 Kč činí pojistné na sociální pojištění: a) za 1 zaměstnance: 8 % z 20 000 Kč = 1 600 Kč, b) za všech 20 zaměstnanců: 20 x 1 600 Kč = 32 000 Kč, c) za zaměstnavatele: 26 % z 20 x 20 000 Kč = 26 % ze 400 000 Kč = 104 000 Kč. Celkové pojistné malé organizace bude 136 000 Kč za měsíc. 3.1.1. Vyměřovací základ zaměstnance Od 1. ledna 2007 je vyměřovacím základem zaměstnance (tedy částkou rozhodnou pro výpočet důchodu) úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje: 17

3. Pojistné 18 náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce), věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona č. 62/1983 Sb., odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání. 3.2. Penále Pokud organizace či OSVČ (tj. plátce pojistného) nezaplatila pojistné ve stanovené lhůtě, nebo ho zaplatila v nižší výši než měla, stává se dlužníkem a je povinna platit penále. Za každý kalendářní den, v kterém dluh na pojistném trvá, se od 1. 1. 2007 jedná o 0,05 % dlužné částky. Plátce pojistného může písemně požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ o možnost platit dlužné pojistné ve splátkách. Pokud to OSSZ/PSSZ/MSSZ povolí, penále z takového dluhu se - vždy ode dne první splátky dluhu stanoví jako 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, v kterém dluh na pojistném trvá. Penále se neplatí: za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, za dobu, kdy organizace nebo malá organizace není již organizací nebo malou organizací, z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění, za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné vyčíslené platebním výměrem bylo zaplaceno do dne jeho vykonatelnosti, za dobu ode dne prohlášení konkurzu na majetek dlužníka plátce pojistného, do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkurzu, za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace, za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl pro nedostatek majetku zamítnut návrh na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka plátce pojistného, nebo usnesení soudu o povolení vyrovnacího řízení, pokud je v řízení vydáno rozhodnutí o vyrovnání.

19 3. Pojistné 3.3. Pokuty Pokuta za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinností může činit 10 000 Kč až 100 000 Kč. Lze ji uložit například za: včasné nepředložení tiskopisu Přehled o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace anebo tiskopisu Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách, nepoužití předepsaného tiskopisu, neposkytnutí potřebné součinnosti při kontrole povinností v sociálním zabezpečení, nesprávné vyplnění tiskopisů, neoznámení změny výplatních termínů ve stanovené lhůtě, neoznámení, že byl podán návrh na zrušení a likvidaci nebo prohlášení konkurzního řízení na plátce pojistného, včasné neodevzdání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, nepřihlášení se do rejstříku organizace, malé organizace, OSVČ, pozdní přihlašování a odhlašování zaměstnanců malé organizace atd. Měli byste vědět: Pravidelné informace nejen o pojistném na sociální zabezpečení přináší časopis Národní pojištění. Podrobněji se s tímto odborným měsíčníkem, který vydává Česká správa sociálního zabezpečení, můžete seznámit v 8. části této publikace.

4. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 20 Osoba samostatně výdělečně činná je osoba, která začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Za OSVČ nelze například považovat držitele živnostenského oprávnění, který ještě nezačal podnikat. Mezi hlavní povinnosti OSVČ v rámci sociálního zabezpečení patří placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (pojistné) a každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích. Pokud OSVČ pojistné neplatí, není doba, po kterou jej neplatí, hodnocena pro nárok na dávky důchodového pojištění. 4.1. Kdo je OSVČ Podle zákona o důchodovém pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou člověk, který vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Nebo ta osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti a lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Od 1. 1. 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. 4.2. OSVČ a účast na pojištění OSVČ je účastna důchodového pojištění: v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a příjem z této činnosti po odpočtu vynaložených výdajů dosáhl tzv. rozhodné částky; pro rok 2006 činí výše rozhodné částky 45 200 korun při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok, v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásila se k účasti na důchodovém pojištění. Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. 4.3. Přehled OSVČ za rok 2006 Osoba samostatně výdělečně činná podává Přehled o příjmech a výdajích za rok 2006: do 30. 4. 2007, pokud daňové přiznání OSVČ nezpracovává daňový poradce, do 30. 7. 2007, pokud daňové přiznání OSVČ zpracovává daňový poradce a tuto skutečnost OSVČ doložila OSSZ/PSSZ/MSSZ nejpozději do 30. dubna 2007, do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, kterou byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, do 31. 7. 2007, jestliže OSVČ není povinna podávat daňové přiznání. Přehled lze podat jako klasický tiskopis anebo také elektronicky (e Podání) nejlépe prostřednictvím Portálu veřejné správy. Pokud OSVČ v Přehledu uvede skutečnosti o výkonu vedlejší činnos-

4. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ti, je povinna tyto doložit nejpozději spolu s tímto Přehledem. K pozdějšímu doložení nelze přihlédnout. 4.4. Platba pojistného OSVČ v roce 2007 Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) hlavní, bude po podání Přehledu za rok 2006 platit zálohy na důchodové pojištění minimálně 1 491 Kč měsíčně. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je u OSVČ hlavní povinná vždy, tedy i když je tato OSVČ ve ztrátě. Pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost bude záloha na pojistné na důchodové pojištění činit minimálně 597 Kč měsíčně. OSVČ vykonávající SVČ vedlejší platí zálohy v případě, že se přihlásila k účasti na pojištění na rok 2007 nebo pokud její příjem po odpočtu výdajů v roce 2006 dosáhl alespoň 45 200 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2006. Pokud OSVČ skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti nedoloží, je její samostatná výdělečná činnost považována za činnost hlavní. OSVČ je v takovém případě potom povinna platit pojistné alespoň v minimální výši určené pro výkon hlavní činnosti. Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Pokud se OSVČ k tomuto pojištění přihlásí, pak si při výkonu hlavní SVČ bude platit minimální pojistné 222 Kč, při vedlejší činnosti pak 89 Kč měsíčně. Všechny uvedené částky se týkají záloh v roce 2007. V této výši je OSVČ platí po podání Přehledu příjmů a výdajů OSVČ za rok 2006. Do dne podání Přehledu platí zálohy ve výši platné pro rok 2006. Kromě záloh na pojistné je OSVČ povinna platit i pojistné z příjmů po odpočtu výdajů dosažených v roce 2006. Výše pojistného se stanoví jako 29,6 % z vyměřovacího základu, který činí 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pokud je takto stanovený vyměřovací základ nižší než zákonné minimum, je OSVČ povinna platit pojistné z tohoto minima. Povinnost platit pojistné má vždy OSVČ vykonávající hlavní činnost, OSVČ vykonávající vedlejší činnost jen v případě, že její příjmy po odpočtu výdajů v roce 2006 dosáhly rozhodné částky (viz 4.2.) nebo se k tomuto pojištění přihlásí. 21