MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 Monika Kubašáková

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Vývoj odrůdové skladby a trh s komoditou ječmen jarní Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Radim Cerkal, Ph.D. Vypracovala: Monika Kubašáková Brno 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma VÝVOJ ODRŮDOVÉ SKLADBY A TRH S KOMODITOU JEČMEN JARNÍ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne podpis..

Poděkování: Děkuji vedoucímu své bakalářské práce Ing. Radimu Cerkalovi, PhD. za odborné vedení, cenné rady a věcné připomínky.

ABSTRAKT Ječmen jarní je naší druhou nejrozšířenější obilovinou hned po ozimé pšenici. Základním nosným prvkem kvality je odrůda. V České republice je výběr zaměřen především na odrůdy, které poskytují kvalitní zrno pro výrobu sladu. V práci byla vypracována literární rešerše na téma,,vývoj odrůdové skladby a trh s komoditou ječmen jarní. První část je věnována odrůdám a druhá popisuje tvorbu ceny na trhu s komoditami, včetně znázorněného vývoje exportu a importu v jednotlivých marketingových letech. Klíčová slova: odrůda, trh, komodita, ječmen jarní ABSTRACT Spring barley is our second most common cereal right after winter wheat. The basic element of quality is variety. In the Czech Republic selection is concentrated especially on those varieties that provide quality grain for malt production. There was made a literature search themed Development of varietal and spring barley comodity market in this bachelor thesis. The first part is dedicated to varieties and the second one describes price calculation at the comodity market including the chart of export in individual marketing years. Keywords: variety, market, commodity, spring barley

OBSAH 1 ÚVOD... 8 2 CÍL PRÁCE... 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 3.1 Typické oblasti pěstování jarního ječmene... 10 3.2 Výběr odrůdy... 11 3.3 Ukazatel sladovnické jakosti... 11 3.3.1 Parametry USJ... 12 3.3.2 Pokrok ve šlechtění... 12 3.4 Odrůdová skladba ječmene jarního... 14 3.4.1 Historie pěstovaných odrůd do roku 1990... 14 3.4.2 Přehled nejpěstovanějších odrůd za posledních 20 let... 14 3.4.3 Přehled doporučených odrůd j.j. v roce 2010... 16 3.4.3.1 Rozdíly mezi odrůdami... 21 3.5 Osevní plochy a výnosy j.j... 21 3.5.1 Osevní plochy a výnosy do roku 1990... 21 3.5.2 Osevní plochy a výnosy v letech 1989 2010... 22 3.6 Komoditní trh... 23 3.6.1 Rostlinné komodity... 23 3.6.1.1 Komodita český slad... 23 3.6.2 Komoditní burzy... 24 3.6.1.1 Plodinová burza Brno (PBB)... 24 3.7 Obchodování s obilovinami v ČR... 24 3.7.1 Tvorba ceny obilovin... 25 3.7.1.1 Stanovení ceny sladovnického ječmene... 25 3.7.1.2 Rozsah uplatňovaných slev... 27 3.7.2 Vývoje cen do budoucna... 28 3.8 Bilance obchodu jarního ječmene... 29 3.8.1 Import... 29 3.8.2 Export... 30 3.9 Aktuální situace na trhu s obilovinami... 33 4 ZÁVĚR... 34 5 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY... 35 6 SEZNAM TABULEK... 42 7 SEZNAM GRAFŮ... 42

1 ÚVOD V Čechách a zejména na Moravě existuje velmi dlouhá pěstitelská i šlechtitelská tradice ječmene jarního a to především díky vhodným přírodním podmínkám pro jeho pěstování. Ječmen jarní je naší druhou nejrozšířenější obilovinou hned po ozimé pšenici. Jeho ekonomickému významu odpovídá i to, že je v posledních letech pěstován na výměře kolem 400 tis. ha. Základním nosným prvkem kvality je odrůda. Ta také společně se správnou agrotechnikou rozhoduje o úspěšnosti pěstování jarního ječmene. V podmínkách České republiky je výběr zaměřen především na odrůdy, které poskytují kvalitní zrno pro výrobu sladu. K výrobě sladu se zpracovává asi 30% celkové sklizně ječmene jarního. Přibližně 70% zrna se využívá ke krmení a jen velmi malá část produkce pro potravinářské využití. Cena komodity sladovnického ječmene je stanovena situací na trhu a kvalitou zrna, která je určena ukazateli sladovnické jakosti. Bilance obchodu s ječmenem jarním je určena velikostí importu a exportu. V České republice výrazně převažuje export nad importem. To je také důvod k jeho pěstování na našem území. 8

2 CÍL PRÁCE 1. Prostudovat doporučenou literaturu k danému tématu 2. Zmapovat vývoj odrůdové skladby a trh komodity ječmen jarní 3. Získané údaje zpracovat obvyklým způsobem v předepsané formě a rozsahu do bakalářské práce 9

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Typické oblasti pěstování jarního ječmene Produktivita rostlinné výroby je v České republice výrazně ovlivněna různorodostí půdních a klimatických podmínek, které ji zákonitě diferencují. Pro jarní ječmen pak tyto dané podmínky poměrně jasně vymezují oblasti, kde lze cíleně pěstovat ječmen pro účely sladovnické a oblasti s produkcí převážně na krmení (Faměra, Jurečka, Pařízek, 1996). Pěstování jarního ječmene je možné ve všech výrobních oblastech, ovšem kvalitní sladovnický ječmen je možno vyprodukovat pouze v oblastech nejvhodnějších, tj. v Polabské nížině, nižších polohách Středočeské pahorkatiny a na střední Moravě, především na Hané. Ostatní oblasti jsou pro pěstování sladovnického ječmene méně příznivé a rizikovější z pohledu dosažení vysoké sladovnické jakosti (Selgen a.s.). Obr. 1: Vhodnost oblastí České republiky pro pěstování sladovnického ječmene (Zimolka et. al, 2006) 10

3.2 Výběr odrůdy Rozhodujícími faktory, které nám nejvíce ovlivní vlastní produkci kvalitního sladovnického ječmene jsou: - výběr odrůdy - půdní a klimatické podmínky - průběh počasí v daném roce Půdní a klimatické podmínky můžeme částečně ovlivnit a průběh počasí v daném roce neovlivníme (limagraincentraleurope.com, 2010). Výběr odrůdy záleží jenom na nás, můžeme ho tedy ovlivnit nejvíce. Při výběru se musíme zamyslet nad tím, která odrůda vyhovuje zpracovateli a je jím preferována. Zjistit si preferované odrůdy a z nich si vybrat ty, které se do dané oblasti nejvíce hodí. S tím souvisí i plasticita odrůdy, kterou bychom měli vzít v potaz (Černý, 2009). Zda se nám odrůda hodí do našich podmínek nebo ne, můžeme zjistit ze zkoušek ÚKZÚZ. Ten má ve všech výrobních oblastech pokusné stanice nebo pokusná místa šlechtitelských stanic, kde hodnotí odrůdy jak po stránce výnosů, tak po stránce zdravotního stavu a pozorováním různých znaků během vegetace ( jako je počet rostlin na m 2, poléhání a lámání stébla atd.). Na základě informací získaných od šlechtitelů a pozorováním množitelských i běžných ploch pěstování můžeme odvodit, kam se která odrůda více či méně hodí (limagraincentraleurope.com, 2010). Snahou je dostat za odpovídající cenu co nejlepší výchozí materiál, který zabezpečí vysokou výnosovou hladinu a kvalitu sklízené komodity. Toto platí u většiny plodin pěstovaných v ČR, a snad i po celém světě, kromě sladovnického ječmene. Právo volby totiž převzaly pivovary nakupující slad, který musí splňovat specifické požadavky pro výrobu jednotlivých druhů piv (Černý, Vašák, 2007). 3.3 Ukazatel sladovnické jakosti Při realizaci sladovnického ječmene na trhu hraje významnou roli právě jeho kvalita. Pro sledování technologické kvality bylo pro sladovnický ječmen vytvořeno několik desítek znaků. 11

3.3.1 Parametry USJ Ukazatel sladovnické jakosti hodnotí u jednotlivých odrůd kvalitu, která je nejdůležitějším šlechtitelským cílem. Úroveň jednotlivých znaků je výsledkem interakce mezi genotypem a prostředím. Hodnotí se tyto parametry: obsah dusíkatých látek (bílkovin) v zrnu ječmene, extrakt v sušině sladu, relativní extrakt při 45 C, Kolbachovo číslo, diastatická mohutnost, dosažitelný stupeň prokvašení, friabilita sladu a obsah β-glukanů ve sladině. Znaky jsou hodnoceny stupnicí 1 (nejhorší, nepřijatelná) až 9 (nejlepší, optimální) (Prugar, 2008). Tab. 1: Ukazatele sladovnické jakosti (Psota, Kosař 2002) Parametry Jednotky Nepřijatelná Optimální hranice 1 hranice 9 Váha Bílkoviny v zrnu ječmene % 9,5 10,2 0,01 11,7 11,0 Extrakt v sušině sladu % 81,5 83,0 0,30 Relativní extrakt při 45 C % 35,0 40,0 0,20 53,0 48,0 Kolbachovo číslo % 40,0 42,0 0,10 53,0 48,0 Diastatická mohutnost WK 220 300 0,10 Dosažitelný stupeň % 79,0 82,0 0,10 prokvašení Friabilita % 79,0 86,0 0,10 Obsah β-glukanů ve sladině mg/l 250 100 0,10 V rámci USJ rozlišujeme dvě kategorie odrůd sladovnického ječmene. Kategorii pro export reprezentující v současné době např. odrůdy Jersey, Prestige, Sebastian a kategorii pro výrobu piva českého typu např. odrůdy Tolar, Malz, Bojos s nižším relativním extraktem, Kolbachovým číslem, tj. s nižší úrovní prokvašení, a tudíž s vyšším množstvím zbytkového extraktu, typickým pro pivo (ležák) českého typu. 3.3.2 Pokrok ve šlechtění Mechanické (hmotnost) a senzorické (vůně, barva) vlastnosti ječmene byly pravděpodobně sledovány dříve, vlastnosti fyziologické (klíčivost) později. S chemickým pokrokem se začalo zjišťovat i množství technologicky významných látek 12

(dusíkaté látky, škrob) v obilce. Další skupinu znaků s sebou přineslo zavedení mikroskladovací zkoušky, při které se sleduje především aktivita typů enzymů (Kolbachovo číslo, diastatická mohutnost). Ve šlechtitelské praxi ovlivňuje kvalitu ječmene tlak zpracovatelského průmyslu (Psota, Petr, 2000). Tab. 2: Uvedená tabulka naznačuje v této oblasti pokrok ve šlechtění (Psota, 2000) Odrůda ječmene Norimberský (19.st.) Valtický (50.l.20.st.) Diamant (70.l.20.st.) Rubín (80.l.20.stol.) Akcent (90.l.20.stol.) Tolar (konec 20.stol.) NL (mg/l) 13,1 12,3 12,7 11,4 11,2 10,7 E [%] 77,0 80,5 81,2 81,6 81,8 82,1 RE [%] 32,9 40,1 38,0 45,6 45,2 38,2 K 31,5 39,1 40,3 48,5 45,2 44,5 DM [jwk] 285 384 305 325 333 403 NL dusíkaté látky (bílkoviny), E extrakt, RE relativní extrakt při 45 C, K Kolbachovo číslo, DM diastatická mohutnost, DSP dosažitelný stupeň prokvašení DSP [%] 79,0 79,1 78,3 82,0 82,6 82,6 Z tabulky je zřejmé, že nejstarší odrůdy zastoupené odrůdou Norimberský, vykazují vyšší obsah dusíkatých látek. V průběhu let se také zlepšila aktivita proteolytických enzymů, což se projevuje v hodnotách Kolbachova čísla a relativního extraktu při 45 C. Aktivita amylolytických enzymů (diastatická mohutnost) odbourávajících škrob na zkvasitelné cukry se spolu s dosažitelným stupněm prokvašení také v průběhu minulého století zlepšily (Psota, Petr, 2000). Také hodnocení 99ti odrůd v letech 1954 2004 zjistilo snižování obsahu dusíkatých látek v obilkách asi o 0,7 % během této doby, zvyšování obsahu extraktu v sušině sladu asi o 2 % i zvyšování parametrů enzymatické aktivity (Psota, 2006).. 13

3.4 Odrůdová skladba ječmene jarního 3.4.1 Historie pěstovaných odrůd do roku 1990 Od poloviny 16. století se datují počátky pěstování ječmene na území naší republiky. S rozmachem sladovnického průmyslu v 70. letech 19. století rostla i produkce j.j. Do roku 1865 byl v Čechách pěstován původní dvouřadý ječmen typu staročeského a na Moravě typu starohanáckého. V roce 1875 vznikla jedna z nejvýznamnějších světových odrůd sladovnického ječmene, Proskowetz Hana pedigree, vyšlechtěná individuálním výběrem z hanáckých krajových odrůd. Po roce 1945 se stal vůdčí odrůdou ječmen Valtický, díky vysokému a stabilnímu výnosu a špičkové sladovnické jakosti. Avšak nejvýznamnější naší odrůdou, která položila základ pro celou řadu odrůd českých i zahraničních, se v roce 1965 stala odrůda Diamant (Hájek, Černý, Vašák, 2006). Vyznačovala se vyšší intenzitou odnožování, zvýšeným počtem klasů na m 2, zkráceným stéblem a vyšším výnosem zrna. V roce 1972 odrůda Diamant v ČR zaujímala 43% z osevní plochy ječmene (600 tisíc hektarů). Do roku 1990 bylo uznáno celkem 114 odrůd, včetně zahraničních, které mají ve svém rodokmenu genotyp Diamant. V letech 1972 1990 díky odrůdě Diamant vzniklo 28 odrůd diamantového typu, např. Koral, Rubín, Jubilant, Akcent, Amulet, Tolar. Po roce 1990 se začaly na našem území pěstovat i zahraniční odrůdy, které se kromě exportu používají i v našich pivovarech (Zimolka et. al, 2006). 3.4.2 Přehled nejpěstovanějších odrůd za posledních 20 let Odrůdová skladba se v průběhu let neustále obměňovala. Také se měnil způsob uvádění údajů o množitelských plochách a množství vyrobeného osiva. Odbor Osiva a sadby ÚKZÚZ každý rok zpracovává přehled množitelských ploch jednotlivých druhů. Z těchto množitelských ploch lze odvodit, která odrůda se u nás nejvíce pěstovala. V letech 1990 1992 byla výroba členěna dle krajů České republiky. Ze sklizňového roku 1997 chybí údaje dle jednotlivých odrůd. 14

Tab. 3: Nejpěstovanější odrůdy v jednotlivých letech dle množitelských ploch ROKY PREFEROVANÉ ODRŮDY 1. 2. 3. 1990 Perun Orbit Malvaz 1991 Orbit Novun Perun 1992 Rubín Perun Orbit 1993 Rubín Akcent Orbit 1994 Akcent Rubín Jubilant 1995 Akcent Rubín Jubilant 1996 Akcent Jubilant Forum 1998 Akcent Amulet Krona 1999 Akcent Amulet Kompakt 2000 Akcent Kompakt Nordus 2001 Kompakt Nordus Tolar 2002 Jersey Tolar Kompakt 2003 Jersey Prestige Kompakt 2004 Jersey Prestige Malz 2005 Jersey Malz Primus 2006 Jersey Sebastian Prestige 2007 Jersey Sebastian Malz 2008 Sebastian Bojos Jersey 2009 Sebastian Bojos Malz 2010 Malz Bojos Sebastian Zdroj: ÚKZÚZ Z tabulky jsou patrné odrůdy jarních ječmenů, které byly v posledních dvaceti letech na území České republiky nejvíce pěstované. V roce 1990 dominovala odrůda diamantového typu Perun, v dalším roce byla nejrozšířenější odrůda Orbit. V letech 1992 1993 se nejvíce pěstovala odrůda Rubín. Ta byla nahrazena odrůdou Akcent, která byla klíčovou po dobu 6 let a to od roku 1994 do roku 2000. Odrůda Kompakt se stala nejrozšířenější v roce 2001. V letech 2002 2007 se stala nejpěstovanější odrůda Jersey. Další dva roky dominoval Sebastian, který byl v roce 2010 nahrazen odrůdou Malz. 15

3.4.3 Přehled doporučených odrůd j.j. v roce 2010 Aktuální údaje o nových odrůdách ječmene je možno získat v každoročně vydávaných zprávách a publikacích Ústředního ústavu zemědělského v Brně ( Seznam doporučených odrůd, přehled odrůd ) a VÚPS, a.s., Sladařského ústavu v Brně ( Ječmenářská ročenka,,,hodnocení odrůd sladovnického ječmene ). Sladovnické odrůdy AKTIV středně raná sladovnická odrůda. Výnos předního zrna v neošetřené variantě v obilnářské oblasti velmi vysoký, v ošetřené variantě v kukuřičné oblasti a v neošetřené variantě v bramborářské oblasti středně vysoký, v ostatních oblastech a variantách vysoký. Rostliny středně vysoké až vysoké, méně odolné proti poléhání. Zrno středně velké až velké, podíl předního zrna středně vysoký. Ukazatel sladovnické jakosti 4,2. Přednosti: Vysoký až velmi vysoký výnos předního zrna v kukuřičné oblasti Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení rhynchosporiovou skvrnitostí. Původ: He 8270 x Madonna Udržovatel: Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o. Registrace: 2008 DIPLOM polopozdní až pozdní sladovnická odrůda, je preferovaná některými sladovnami. Výnos předního zrna v neošetřené variantě v kukuřičné a v řepařské oblasti a v obou variantách v obilnářské oblasti středně vysoký, v ošetřené variantě v kukuřičné a řepařské oblasti a v obou variantách v bramborářské oblasti nízký. Rostliny středně vysoké, středně odolné proti poléhání. Zrno malé, podíl předního zrna středně vysoký až nízký. Ukazatel sladovnické jakosti 6,1. Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení hnědou skvrnitostí a rzí ječnou. Původ: (Ditta x Cooper) x Krona Udržovatel: NORDSAAT Saatzucht GmbH, D Zástupce v ČR: SAATEN UNION CZ s. r. o. Registrace: 2002 16

JERSEY polopozdní sladovnická odrůda, je preferovaná některými sladovnami. Vzhledem k zájmu sladoven je odrůda zařazena do kategorie doporučených odrůd. Výnos předního zrna je ve všech oblastech a variantách zkoušení nízký. Rostliny středně vysoké až vysoké, náchylné k poléhání. Zrno malé, podíl předního zrna nízký. Ukazatel sladovnické jakosti 4,9. Pěstitelská rizika: Náchylnost k napadení rzí ječnou, náchylnost k poléhání a nízký výnos předního zrna ve všech variantách a oblastech pěstování. Původ: Apex x Alexis Udržovatel: Limagrain Nederland B.V., NL Zástupce v ČR: Limagranin Central Europe Cereals, s. r. o. Registrace: 2000 KANGOO polopozdní sladovnická odrůda. Výnos předního zrna v obou variantách v kukuřičné oblasti středně vysoký, v ostatních oblastech a variantách vysoký. Rostliny středně vysoké, středně odolné proti poléhání. Zrno středně velké až velké, podíl předního zrna středně vysoký. Ukazatel sladovnické jakosti 5,5. Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení rhynchosporiovou skvrnitostí. Původ: Braemer x Br 5509a Udržovatel: Limagrain Nederland B.V., NL Zástupce v ČR: Limagranin Central Europe Cereals, s. r. o. Registrace: 2008 MARTHE středně raná sladovnická odrůda s výběrovou sladovnickou jakostí. Výnos předního zrna v ošetřené variantě v obilnářské oblasti a v neošetřené variantě v bramborářské oblasti středně vysoký, v ostatních oblastech a variantách vysoký. Rostliny středně vysoké, náchylné k poléhání. Zrno středně velké až malé, podíl předního zrna středně vysoký. Ukazatel sladovnické jakosti 7,4. Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení hnědou skvrnitostí a náchylnost k poléhání. Původ: Neruda x Recept Udržovatel: NORDSAAT Saatzucht GmbH, D Zástupce v ČR: SAATEN UNION CZ s.r.o. Registrace: 2008 17

PRESTIGE středně raná sladovnická odrůda, je preferovaná některými sladovnami. Výnos předního zrna v ošetřené variantě v řepařské oblasti a v neošetřené variantě v obilnářské oblasti vysoký, v ošetřené variantě v kukuřičné oblasti a v obou variantách v bramborářské oblasti nízký, v ostatních oblastech středně vysoký. Rostliny středně vysoké, středně odolné proti poléhání. Zrno středně velké až velké, podíl předního zrna středně vysoký. Ukazatel sladovnické jakosti 5,6. Přednosti: Ranost. Pěstitelská rizika: Náchylnost k napadení hnědou skvrnitostí. Původ: Cork x Chariot Udržovatel: Société RAGT 2n, F Zástupce v ČR: RAGHT Czech s. r. o. Registrace: 2008 SEBASTIAN polopozdní sladovnická odrůda s výběrovou sladovnickou jakostí, je preferovaná některými sladovnami. Výnos předního zrna v kukuřičné oblasti v obou variantách nízký, v neošetřené variantě v bramborářské oblasti středně vysoký, v ostatních oblastech a variantách vysoký. Rostliny nízké, méně odolné proti poléhání. Zrno středně velké až malé, podíl předního zrna středně vysoký. Ukazatel sladovnické jakosti 7,8. Přednosti: Střední odolnost proti napadení rzí ječenou. Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení padlím travním na listu. Původ: Lux x Viscosa Udržovatel: Sejet Planteforaedling I/S, DK Zástupce v ČR: SELGEN, a.s. Registrace: 2008 XANADU středně raná sladovnická odrůda s výběrovou sladovnickou jakostí, je preferovaná některými sladovnami. Výnos předního zrna v neošetřené variantě v řepařské oblasti velmi vysoký, v ostatních oblastech a variantách vysoký. Rostliny středně vysoké, méně odolné proti poléhání. Zrno středně velké, podíl předního zrna vysoký. Ukazatel sladovnické jakosti 7,7. Přednosti: Vysoký podíl předního zrna. 18

Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení rzí ječnou. Původ: Viscosa x Scarlett Udržovatel: NORDSAAT Saatzucht GmbH, D Zástupce v ČR: SAATEN UNION CZ s. r. o. Registrace: 2006 České pivo AKSAMIT polopozdní sladovnická odrůda. Je doporučena Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu Českého piva. Výnos předního zrna v ošetřené variantě v kukuřičné a řepařské oblasti a v neošetřené variantě v bramborářské oblasti nízký, v ostatních oblastech a variantách středně vysoký. Rostliny středně vysoké, méně odolné proti poléhání. Zrno malé, podíl předního zrna středně vysoký až nízký. Ukazatel sladovnické jakosti 3,8. Přednosti: Odolnost proti napadení rhynchosporiovou skvrnitostí. Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení rzí ječnou. Původ: NSL 94 1384 B x ( Perun x Tu 33) x Atribut Udržovatel: SELGEN, a.s., ŠS Stupice Registrace: 2007 BLANÍK polopozdní sladovnická odrůda. Je doporučena Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu Českého piva. Výnos předního zrna v neošetřené variantě v kukuřičné a v obilnářské oblasti a v obou variantách v řepařské oblasti vysoký, v ošetřené variantě v kukuřičné a obilnářské oblasti a v obou variantách bramborářské oblasti středně vysoký. Rostliny středně vysoké až vysoké, méně odolné proti poléhání. Zrno středně velké až velké, podíl předního zrna vysoký. Ukazatel sladovnické jakosti 4,4. Přednosti: Vysoký podíl předního zrna. Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení hnědou skvrnitostí. Původ: NFC 495-17 x Madonna Udržovatel: Limagrain Nederland B.V., NL Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o. Registrace: 2007 19

BOJOS polopozdní sladovnická odrůda, je preferovaná některými sladovnami. Je doporučena Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu Českého piva. Výnos předního zrna v neošetřené variantě v kukuřičné, řepařské a obilnářské oblasti a v ošetřené variantě v bramborářské oblasti vysoký, v ostatních oblastech a variantách středně vysoký. Rostliny středně vysoké až vysoké, méně odolné proti poléhání. Zrno středně velké, podíl předního zrna středně vysoký. Ukazatel sladovnické jakosti 5,3. Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení rhynchosporiovou skvrnitostí. Původ: Madonna x Nordus Udržovatel: Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o. Registrace: 2008 RADEGAST - polopozdní sladovnická odrůda, je preferovaná některými sladovnami. Je doporučena Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu Českého piva. Výnos předního zrna v neošetřené variantě v řepařské oblasti vysoký, v ostatních oblastech a variantách středně vysoký. Rostliny středně vysoké až velké, podíl předního zrna středně vysoký. Ukazatel sladovnické jakosti 4,6. Přednosti: Střední odolnost proti napadení hnědou skvrnitostí. Pěstitelská rizika: Výrazná nemá. Původ: Nordus x Heris Udržovatel: Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o. Registrace: 2008 TOLAR polopozdní sladovnická odrůda, je preferovaná některými sladovnami. Je doporučena Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu Českého piva. Výnos předního zrna v neošetřené variantě v řepařské a obilnářské oblasti středně vysoký, v ostatních oblastech a variantách nízký. Rostliny středně vysoké, méně odolné proti poléhání. Zrno středně velké, podíl předního zrna nízký. Ukazatel sladovnické jakosti 3,7. Přednosti: Střední odolnost proti napadení hnědou skvrnitostí. Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení padlím travním na listu a nízký výnos předního zrna. 20

Původ: HE 4710 x HWS 78 267/83 Udržovatel: Limagrain Central Europe Cereals, s. r. o. Registrace: 1997 3.4.3.1 Rozdíly mezi odrůdami V agrotechnice je dobré mezi odrůdami respektovat drobné rozdíly. Výsev na úrovni 350-500 zrn/m 2 je vhodný použít při založení porostu středně odnožujících odrůd Jersey, Prestige, Malz, Tolar a Bojos. Nejsilněji odnožující odrůda Sebastian by se měla vysévat nejvýše do 400 zrn/m 2. Výsevky při horní hranici intervalu při intenzivním pěstování jarního ječmene poskytují jistotu vyšších výnosů, zvláště pokud je možno zasít do úzkých řádků (6-9 cm) (Černý, Vašák, 2007). Rozdíly mezi odrůdami jsou v náchylnosti k houbových chorobám. Odolnost vůči padlí travnímu mají díky genu mlo odrůdy Prestige a Jersey. Zároveň mají zvýšenou náchylnost ke komplexu hnědých skvrnitostí a rhynchosporiové skvrnitosti. Střední odolnost vůči celému spektru houbových chorob mají odrůdy Malz, Sebastian a Bojos. To znamená, že od poloviny odnožování je nutné hlídat padlí travní, od konce odnožování rez travní, rhynchosporiovou skvrnitost a komplex hnědých skvrnitostí, fusaria atd. (Černý, Vašák, 2007). 3.5 Osevní plochy a výnosy j.j. 3.5.1 Osevní plochy a výnosy do roku 1990 Kromě období dvou světových válek mělo do roku 1990 postavení jarního ječmene v našem obilnářství poměrně stabilní a příznivé podmínky. Osevní plochy v období 1900 1905 představovaly přes 600 tisíc hektarů. V dalších deseti letech poklesly průměrně na 540 tisíc ha a po I. světové válce již pod 450 tisíc ha. Období první republiky tj. 1919-1938 byla osevní plocha jarního ječmene okolo 350 tisíc hektarů s výnosem mírně pod 2 tuny na hektar (Petr, 2004). V prvních letech po II. světové válce osev klesl pod 300 tisíc ha, ale hned poté se až do roku 1968 pohyboval okolo 350 tisíc ha. Osevní plocha se téměř zdvojnásobila v roce 1969 a vzrostla na 655,2 tisíc, a na této vysoké úrovni setrvávala až do roku 1983, kdy poklesla opět na 436 tisíc ha, a pokles osevu pokračoval na 350 21

tisíc. Tento pokles souvisel s rozšířením ozimého ječmene, díky jeho velmi dobrým výnosům a dobrému přezimování v tehdejších zimách (Petr, 2004). 3.5.2 Osevní plochy a výnosy v letech 1989 2010 Graf 1: Výnosový graf ječmene jarního V roce 1992 stoupl osev jarního ječmene o 100 tisíc na ha a v roce 1995 opět poklesl pod 400 tisíc ha, což je plocha, která neumožňuje s jistotou získat dostatek kvalitního sladovnického ječmene pro domácí zpracování a na vývoz. Z grafu je patrný významný pokles výnosů jarního ječmene. Rozdíl mezi výnosem v letech 1989-1991 a výnosem v letech 1992 2003 je přes 1 tunu, což by ročně znamenalo asi 90 kg. Celková sklizeň ječmene jarního dle Českého statického úřadu (ČSÚ) za rok 2010 byla 1 088 670 tun. V roce 2009 byla celková sklizeň 1354 278 tun a v roce 2008 1 584 024 tun. Podle soupisu ploch osevů dosáhla celková osevní plocha ječmene jarního pro rok 2010 výměry 278 718 ha, pro rok 2009 byla 320 207 ha a v roce 2008 byla výměra 341 220 ha. Průměrný hektarový výnos ječmene ve sklizňovém roce 2010 dosáhl hodnoty 3,91 t.ha. V roce 2009 byl hektarový výnos 4,23 t.ha a v roce 2008 byl 4,64 t.ha. (ČSÚ). 22

3.6 Komoditní trh Komoditní trh umožňuje nákup a prodej komodit i před jejich skutečnou výrobou nebo vypěstováním. 3.6.1 Rostlinné komodity Rostlinnými komoditami máme na mysli polní a speciální plodiny, které se pěstují pro své hlavní i vedlejší produkty k lidské výživě a konzumaci, k výživě hospodářských zvířat i k technickému a farmaceutickému užití, jako jsou obiloviny, luskoviny, okopaniny, pícniny a technické a speciální plodiny, do kterých patří réva vinná, řepa cukrovka, olejniny, chmel, zelenina, ovoce a léčivé a kořeninové rostliny (MZe, 2010). 3.6.1.1 Komodita český slad Český ječmen a český slad se dají považovat za naše tradiční komodity. Své historické kořeny mají již v pradávné minulosti. Na vrcholu byl český slad v první polovině minulého století, kdy stál v čele světového žebříčku. Ale v důsledku stále hlubšího technologického úpadku v průběhu druhé poloviny minulého století se zdálo, že jeho vrcholného postavení bude nenávratně ztraceno. Nové podmínky pro regeneraci zaostávajícího oboru přinesla až změna politicko-hospodářského systému na počátku devadesátých let. Ta umožnila i u nás stavět nové a modernizovat starší provozy. Základní rámec pro budoucí dlouhodobý rozvoj sladařství a ječmenářství v ČR byl znovu vytvořen až v průběhu uplynulých 10ti let na základě těchto skutečností: - snížení výrobních nákladů, zvýšení kvality sladu, zvýšení konkurenceschopnosti - vstup strategického partnera SOUFLET GROUP do největší české sladařské firmy Obchodní sladovny, a.s. (sladovny skupiny Soufflet jsou největším světovým výrobcem a exportérem s produkcí 1,355 mil. t sladu ročně, což umožňuje i českému sladu lepší přístup na nové trhy) - koncentrace pivovarského průmyslu a vstup světových pivovarských skupin do českých pivovarů (růst exportu českého piva a licenční výroba českých piv v zahraničí s použitím českých komodit) (Skopal, 2004) 23

3.6.2 Komoditní burzy V roce 1991 byl v ČR legislativně umožněn vznik burz. V současné době mají s obilovinami právo obchodovat Plodinová burza Brno, Obchodní burza Hradec Králové, Moravskoslezká komoditní burza v Ostravě, I. Karlovarská komoditní burza, Českomoravská komoditní burza Kladno a Komoditní burza Praha. Při uzavírání burzovních obchodů platí pevně vymezená pravidla a zvyky, která jsou stanovena v tzv. Burzovní uzanci. Ta upravuje poměry mezi účastníky burzovních obchodů při uzavírání smluv, jejich plnění, včetně následků při porušení povinností vyplývajících z těchto smluv (Rejnuš, 2003). I když v ČR probíhá větší část obchodů s obilovinami mimo burzy, jsou považovány za velmi důležité ukazatele cenového vývoje. Na našem obilním trhu je jejich význam stále aktuální. 3.6.1.1 Plodinová burza Brno (PBB) PBB je v současné době nejstarší fungující burzou u nás. Byla založena zakladatelskou smlouvou dne 8.12.1992 a svou činnost zahájila v červnu 1993. Burza má své sídlo v ulici Kotlářská 53 v Brně, kde probíhá i pravidelné obchodování. Prostřednictvím burzovních dohodců sjednává koupě a prodeje zemědělských komodit. Vydává přehledy o nabídkách a poptávkách, o kótovaných cenách v době obchodování. Dále informuje o dalších zajímavostech ze zasedání burzy, která probíhá v pravidelných 14denních intervalech (PBB, 2002). 3.7 Obchodování s obilovinami v ČR Obchodování s obilovinami se u nás řídí podle Obchodního zákoníku. ObchZ je zákon č. 513/1991 Sb. ObchZ upravuje: - postavení podnikatelů - obchodní závazkové vztahy - jiné vztahy s podnikáním související - postavení jiných osob než podnikatelů, pokud tak stanoví zákon (Zákon č. 513/1991 Sb., 2010) 24

Obchodování s obilovinami probíhá dvěma způsoby. Buď od pěstitelů přes obchodníky ke zpracovatelům, nebo producenti prodávají přímo zpracovatelům (mlýnům a sladovnám, mísírnám směsí). Aby se dodávka obilovin, zejména pro potravinářské využití, dobře uplatnila na trhu, musí splňovat určité jakostní ukazatele. Při uzavírání kupních smluv s dodavateli vycházejí obchodní i zpracovatelské podniky z podmínek ČSN, kde jsou uvedeny doporučené podmínky hodnocení. Přestože jsou podle zákona pouze doporučené, obsahují některé závazné ukazatele, aby se charakter suroviny zachoval (ČZU, 2003). 3.7.1 Tvorba ceny obilovin Na základě poptávky a nabídky se utváří cena jednotlivých komodit. Mezi obecné vlivy, které ovlivňují cenu obilovin, se řadí inflace, hospodářský vývoj a síla měny. Ale nejvíce cenu obilovin ovlivňuje počasí, to hraje jednu z hlavních rolí, a to nejen u obilovin, ale také u dalších plodin. Rozhoduje o výnosech, kvalitě zrna, termínu a náročnosti sklizně. Budoucí cenový vývoj je dále ovlivněn exportními cenami a stavy zásob, ty jsou zveřejňovány a počítány na týdenní bázi (Tyleček, 2009). Do ceny se můžou projevit i vlivy skupinových zájmů (pěstitelé, obchodníci, zpracovatelé). Cena se udává za 1 tunu hmotnosti dodávky. Dle momentálních tržních podmínek se zpravidla uplatňuje cena smluvní, méně často také na základě dlouhodobějších dohod (ČZU, 2003). 3.7.1.1 Stanovení ceny sladovnického ječmene Požadavky našeho zpracovatelského průmyslu, tj. sladoven a pivovarů, na kvalitu zrna sladovnického ječmene jsou uvedeny v ČSN 46 1100-5. 25

Tab. 4: Přehled všech základních a limitních hodnot znaků sladovnického ječmene podle ČSN 46 1100-5 (VUKROM, 2001) Kritérium Základní hodnota (pro smluvní vztahy) Limitní hodnota (při dodávkách) Barva zrna světle žlutá žlutá i méně vyrovnaná Plucha zrna jemná, jemně vrásčitá méně jemná i méně vrásčitá Vlhkost 15,0 % nejvýše 16,0 % Podíl zrna nad sítem 2,5 mm 90,0 % nejméně 70,0 % Zrna poškozená 2,0 % nejvýše 5,0 % Zrna se zahnědlými špičkami 2,0 % nejvýše 6,0 % Zrna porostlá 0,0 % nejvýše 0,5 % Celkový odpad z toho: 3,0 % nejvýše 7,0 % - zrna zelená 0,0 % nejvýše 1,0 % - neodstranitelná příměs 0,0 % nejvýše 1,0 % Klíčivost 98,0 % nejméně 92,0 % Dusíkaté látky v sušině (N x 6,25) 11,0 % nejvýše 12,5 % Norma ČSN 46 1100-5 Ječmen sladovnický - je platná od 1. ledna 2006 - zohledňuje obecně používané mezinárodní metody a postupy hodnocení zrna sladovnického ječmene, především metody EBC (Evropské pivovarské koncence), - umožňuje získat objektivní informace o hodnocených vzorcích zrna sladovnického ječmene, - deklaruje základní parametry kvality pro šlechtitele, pěstitele a obchodníky (Zimolka et. al, 2006). Ke stanovení ceny se využívá hodnocení kvality zrna podle této normy a dále se pro tvorbu ceny uplatňuje systém slev. 26

3.7.1.2 Rozsah uplatňovaných slev - u vlhkosti v intervalu 15,5 % až 16,4 % je sleva 1,2 % z ceny, - u podílu zrna nad sítem 2,5 mm za každé započaté nižší 1 % z podílu je sleva 0,5 % z ceny, - u poškozených zrn za každé započaté vyšší 1 % poškozených zrn je sleva 1,0 % z ceny, - u zahnědlých špiček za každé započaté vyšší 1 % zahnědlých špiček je sleva 0,5 % z ceny, - u porostlosti započaté 0,5 % porostlosti je sleva 0,5 % z ceny, - u celkového odpadu za každé započaté vyšší 1 % celkového odpadu je sleva 1 % z ceny, - u klíčivosti za každé nižší 1 % je sleva 1 % z ceny, - u N látek za každých započatých vyšších 0,5 % dusíkatých látek je sleva 2,5 % z ceny - u neodstranitelné příměsi a zelených zrn se sleva samostatně neuplatňuje (sleva je zahrnuta ve slevě stanovené pro celkový odpad) (VUKROM, 2001) Při dodávkách sladovnického ječmene od pěstitelů nebo zprostředkovatelných organizací jsou v praxi uvedené slevy různě modifikovány. Pro zjednodušení se dokonce v některých ročnících neposuzují ani všechny znaky, které jsou uvedené v ČSN. U některých zpracovatelů se můžeme setkat se zavedenými příplatky ke sjednané ceně, např. preference určitých špičkových odrůd sladovnického ječmene nebo dodávky velkých ucelených partií (VUKROM, 2001). 27

Graf 2: Roční průměry cen sladovnického ječmene v marketingových letech 2000/2001 2009/2010 (bez DPH) Zdroj: SZIF V předchozích letech měl vývoj cenových hladin sladovnického ječmene rozdílný trend. Setrvával vliv napjaté bilance po nižších či nekvalitních předchozích sklizních. Největší nárůst ceny nastal v marketingovém roce 2007/2008 vlivem nízké produkce ječmene se současnou vysokou poptávkou. Počátečný strmý růst byl sledován u všech potravinářských a některých krmných plodin. V marketingovém roce 2010/2011 se předpokládá, že by mělo dojít k mírnějšímu cenovému nárůstu díky smluvním závazkům. Cena by se měla pohybovat v rozmezí 3600 4000 Kč/t. 3.7.2 Vývoje cen do budoucna Jakým způsobem se bude cena obilovin vyvíjet v dlouhodobém horizontu bude záležet na rozvoji alternativních paliv, vývoji světové populace a pokroky v genovém inženýrství. Cenu obilovin směrem dolů může tlačit i to, že obiloviny patří mezi nejčastěji geneticky upravované komodity na světě. Díky těmto úpravám se zvyšuje kvalita a výnos. Pokud se však v budoucnu prokáže, že geneticky modifikované organismy jsou zdravotně závadné, tak cena obilovin stoupne. Další faktor, který tlačí 28

cenu obilovin nahoru, je demografie. Vzrůstající počet obyvatel klade na farmáře čím dál vyšší nároky na zvyšování výnosů a rozšiřování pěstitelské plochy. Zdroje a možnosti jsou ovšem omezené a názory na produkční možnosti naší planety se liší (Tyleček, 2009). 3.8 Bilance obchodu jarního ječmene 3.8.1 Import Import (dovoz) je objem zboží, služeb (technologií, licencí, autorských práv), který určitý stát je schopen dovézt na své území ze zahraničí. Oproti vývozu dovoz již tak pozitivní není. Je-li jeho hodnota vyšší než hodnota exportu, rozdíl tvoří úbytek na hrubém domácím produktu. Všechny vlády zemí, které mají mnohem větší dovoz než vývoz, se proto snaží tuto situaci kompenzovat. Například Česká republika, která byla dlouho zemí s přebytkem dovozu nad vývozem, se v roce 2005 dostala díky zahraničním investicím do stavu aktivní obchodní bilance export převýšil import, zvýšil se díky tomu i nárůst HDP (Klíma, 2006). Graf 3: Dovoz ječmene jarního v marketingových letech 1993/1994 2009/2010 Zdroj: Mze 29

V marketingovém roce 1993/1994 dovoz ječmene jarního činil 257,5 tis. tun. V dalších dvou letech, které následovaly, nastal větší, téměř sedminásobný propad. Ten však déle nevydržel a v marketingovém roce 1996/1997 se opět navýšil na hodnotu 273,9 tis. tun. V letech 1997 až 2000 se propadl na hodnoty pod 50 tis. tun. V průběhu roku 2000/2001 dovoz ječmene významně vzrostl vlivem nízké sklizně v roce 2000. V letech 2001/2002 2005/2006 byla situace v dovozu stabilizována na úroveň okolo 10 tis. tun. Celková sklizeň obilovin v tomto období byla velmi dobrá, potřeba jejich dovozu ze zahraničí byla tedy velmi nízká a meziroční pokles produkce ječmene se nepromítl do navýšení dovozu. Teprve v marketingovém roce 2006/2007 došlo k obrovskému navýšení dovozu ječmene v množství 199,3 tis. tun v důsledku nízké a především nekvalitní produkce. Po obrovském navýšení dovozu došlo v marketingovém roce 2007/2008 k velkému snížení o 47,3 % na úroveň 105,1 tis. tun. Další razantní snížení nastalo v marketingovém roce 2008/2009, kdy v důsledku vysoké produkce ječmene s výbornými kvalitativními parametry nastalo výrazné snížení hladiny dovozu do hladiny 25,4 tis. tun. V následujícím období 2009/2010 pokračoval další pokles dovozu na úroveň 16,2 tis. tun. V marketingovém roce 2010/2011 se v důsledku podprůměrné produkce očekává navýšení dovozu do výše 50 tis. tun. 3.8.2 Export Export (vývoz) je objem zboží, služeb (technologií, licencí, autorských práv), které je určitý stát schopen vyrobit a vyvézt do zahraničí. Pro každou zemi je vývoz přínosem. Je-li hodnota exportu vyšší než hodnota dovozu, rozdíl tvoří přírůstek hrubého domácího produktu. Velká část dnes bohatých zemí své jmění získala právě díky exportu svých výrobků do zahraničí (Klíma, 2006). Ječmen jarní sladovnický je typickou exportní komoditou ve všech formách (slad, pivo i zrno ke skladování). Pro ČR má nezanedbatelný význam, podílí se totiž 5% na celkovém světovém exportu sladu (Vize Českého zemědělství, 2010). Jako surovina k výrobě sladu slouží většina ječmene určeného pro potravinářské použití. Každoročním předmětem exportu do zahraničí je významná část takto vyrobeného sladu (Situační a výhledová zpráva, 2010). 30

Graf 4: Vývoz sladu v období marketingových let 1993/1994 2009/2010 Zdroj: MZe Z grafu je patrné, že vývoz sladu v období marketingového roku 1993/1994 do roku 2001/2002 měl stoupající a klesající trend. V první části marketingového roku 2001/2002 byl vývoz sladu nižší. To souviselo s tím, že ještě dozníval vliv nízké méně kvalitní sklizně z roku 2000. Situace se zlepšila až koncem roku, kdy došlo k oživení vývozu sladu do zahraničí. Vlivem vyšší produkce v roce 2003 došlo v marketingovém roce 2003/2004 k výraznému zlepšení exportu této významné vývozní komodity. Stejná situace se opakovala i v následujícím marketingovém roce 2004/2005, kde také díky vyšší produkci z roku 2004 došlo k výraznému zlepšení exportu. V marketingovém roce 2005/2006 se očekávalo, že dojde k navýšení exportu, ale nedošlo především z důvodů nasycenosti evropského trhu. V roce 2006/2007 v důsledků dodržení uzavřených smluvních závazků nedošlo k předpokládanému snížení exportu. K velmi mírnému snížení exportu došlo až v marketingovém roce 2007/2008 z důvodů nízké sklizně a nižší výtěžnosti sladování. V marketingovém roce 2008/2009 se mírně zvýšil export především z důvodu velmi dobré a kvalitní sklizně a vyšší výtěžnosti sladování. V roce 2009/2010 opět došlo k velmi mírnému snížení exportu této významné vývozní komodity především z důsledků průměrné kvality sklizně ječmene. Očekává se, že dojde k dalšímu snížení vývozních dispozic této komodity díky nízké celkové produkci ve sklizňovém roce 2010. 31

Graf 5: Vývoz ječmene jarního v marketingových letech 1993/1994 2009/2010 Zdroj: Mze Vývoz ječmene jarního v období marketingových let 1993/1994 až 1998/1999 měl téměř pravidelný stoupající a klesající trend. Za toto období se však ani jednou nevyvezlo více jak 80 tis. tun. Viditelnější zlom nastal až v letech 1999/2000, kdy se vyvezlo 229,6 tis. tun. V následujících dvou letech vývoz ječmene do zahraničí téměř ustal. V marketingovém roce 2002/2003 došlo k poměrně výraznému oživení zájmu o vývoz. Od počátku marketingového roku 2003/2004 velmi rychle stoupalo tempo vývozu. Tento nárůst pokračoval až do roku 2006/2007, kdy dosáhl rekordní hodnoty 403,6 tis. tun. V dalším roce se tempo zmírnilo o 45,4 % na celkových 220,3 tis. tun. V marketingovém roce 2008/2009 nastal výraznější nárůst o 10 % na 242,4 tis. tun. Mírné zvýšení vývozu o 7,4 % zaznamenal i rok 2009/2010. V následujícím roce 2010/2011 se předpokládá další nárůst na úroveň 285 tis. tun. 32

3.9 Aktuální situace na trhu s obilovinami Situace na trzích obilí a potravin v novém marketingovém roce 2010/2011 je složitá. Do jisté míry se opakuje stav z roku 2007, kdy díky vlivu obilovin došlo k velkému navýšení cen téměř u všech základních potravin rostlinného i živočišnému původu. Letošní situace je rovněž riskantní. Za posledních 20 let index cen světových potravin vzrostl nejvýše. Podstatný účinek mají ceny cukru, obilovin a rostlinných olejů. V říjnu se růst cen obilovin zastavil, zdálo se že zůstanou pod kritickou úrovní, ale od prosince opět rostou. Na krátkou dobu situaci ovlivnily vyšší zásoby z minulého marketingového roku. Později to byly hlavně klimatické potíže na jižní polokouli ve spojení s nižšími odhady výsledků sklizní na celém světě (Filip, 2011). 33

4 ZÁVĚR Nejpěstovanější odrůdy ječmene jarního jednoznačně vyplynuly z množitelských ploch. Od roku 1990 se u nás nejčastěji pěstovaly odrůdy Akcent a Jersey. Nejpreferovanější od roku 1994 do roku 2000 byla odrůda Akcent. Druhou představovala odrůda Jersey, která dominovala v letech 2002 až 2007. Obě se pěstovaly po dobu šesti let, což značilo o jejich vynikající kvalitě a výborných pěstitelských vlastnostech. V roce 2010 se nejpěstovanější odrůdou stala Malz. Požadavky našeho zpracovatelského průmyslu na kvalitu zrna sladovnického ječmene jsou uvedeny v ČSN 461100-5. Podle této normy a dalších systémů slev se tvoří tržní cena. Za posledních deset let byla nejvyšší průměrná cena sladovnického ječmene v roce 2008, následkem nízké produkce se současně vysokou poptávkou. Do historie českého ječmenářství se významně zapsal rok 2004, který byl nejúspěšnější od roku 1990. V tomto roce se dosáhlo několika úspěchů, největší výnos ječmene jarního 4,91 t/ha, rekordní vývoz sladu 257,2 tis. tun a dále vlivem vysoké a kvalitní sklizně byla potřeba dovozu ze zahraničí na velmi nízké úrovni, činila 3,9 tis. tun. Ječmen jarní má dobré předpoklady k tomu, aby se v České republice stal jednou z hlavních komodit rostlinné výroby. K tomu je důležitá především ziskovost jeho produkce. Té docílíme zvýšením výnosů a kvality zrna. Je nutné aby souběžně s růstem jeho pěstování přibývaly i technologické poznatky, rozvíjel se obchod a odbyt. 34

5 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY [1] BENADA, J., FLAŠAROVÁ, M., HUBÍK, K., KRYŠOF, Z., KROFTA, S., KŘEN, J., MACHÁŇ, F., MILOTOVÁ, J., MÍŠA, P., ONDERKA, M., POKORNÝ, E., STŘALKOVÁ, R., TICHÝ, F., VÁŇOVÁ, M., 2001: Metodika pěstování jarních obilnin. Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o., Kroměříž, s. 143. ISBN 80-902545-4-3 [2] ČERNÝ, L. Agromanuál [online]. 2009 [cit. 2010-12-4]. Výběr odrůdy jarního ječmene a jejich pěstování v suchých oblastech. Dostupné z WWW: <http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/osivo-asadba-1/vyber-odrud-jarniho-jecmene-a-jejich-pestovani-v-suchychoblastech.html>. [3] ČERNÝ, L., VAŠÁK, J. Výběr odrůdy jarního ječmene v ČR. Sborník z konference.,,jarní ječmen perfektní obilovina pro ČR. [online]. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2007 [ cit. 2011-3-10]. Dostupné na WWW: <http://konference.agrobiologie.cz/konference/2007-02- 13/03_cerny_vasak_vyber_odrudy_jarniho_jecmene_v_cr.pdf> [4] DVOŘÁČKOVÁ, Olga. Seznam doporučených odrůd 2010. Brno : ÚKZÚZ, 2010. s. 227. ISBN 978-80-7401-027-9. [5] FAMĚRA, O., JUREČKA, D., PAŘÍZEK, P. Pěstitelské požadavky jarního ječmene a význam odrůd. Zamyšlení nad rostlinnou výrobou. [online]. 1996 [cit. 2011-2-14]. Dostupné z WWW:<http://www.agris.cz/etc/textforwarder.php?iType=2&iId=140454>. [6] FILIP, P. Aktuální situace na trhu s obilovinami. Obilnářské listy [online]. 2011, 1, [cit. 2011-03-27]. Dostupný z WWW: <http://www.vukrom.cz/obilnarskelisty/pdf-ol/obil-listy-1-11.pdf>. 35

[7] FRÁNOVÁ, S. Výroba osiva a sadby v České republice v roce 2003 : Přehled přihlášených množitelských ploch [online]. Brno : Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, 2003 [cit. 2010-12-29]. Dostupné z WWW: <http://www.ukzuz.cz/folders/5355-1-publikace+oos.aspx>. [8] FRÁNOVÁ, S.; TURČIČOVÁ, N. Výroba osiva a sadby v České republice v roce 2007 : Přehled přihlášených množitelských ploch [online]. Brno : Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, 2007 [cit. 2010-12-29]. Dostupné z WWW: <http://www.ukzuz.cz/folders/5355-1-publikace+oos.aspx>. [9] HÁJEK, M., ČERNÝ, L., VAŠÁK, J. Pohled do historie pěstování sladovnického ječmene. Sborník z konference,,úspěšné plodiny pro velký trh [online]. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006 [cit. 2011-02-24]. Dostupné z WWW: <http://www.agris.cz/etc/textforwarder.php?itype=2&iid=151277>. [10] Ječmen jarní. In Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin [online]. Praha : Český statistický úřad, 2003-2010 [cit. 2010-12-29]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/publ/2102-04-za_rok_2003>. [11] KLÍMA, J. Makroekonomie. Brno : Alfa, 2006. 141 s. ISBN 80-86851-27-3. [12] KOSAŘ, K., PSOTA, V., MIKYŠKA, A. 2004: Barley varietes suitable for produktion of the Czech-type Beer. Czech J. Genet. Plant Breed. 40 (4), s. 137-139 [13] KŮST, F.; ADAMEC, J. Situační a výhledová zpráva 2004: Obiloviny [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2004 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: < http://eagri.cz/public/web/file/2889/svz_obili_9_2004.pdf>. [14] KŮST, F.; ADAMEC, J. Situační a výhledová zpráva 2005: Obiloviny [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2005 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: < http://eagri.cz/public/web/file/2899/obili_11_2005.pdf>. 36

[15] KŮST, F.; ADAMEC, J. Situační a výhledová zpráva 2006: Obiloviny [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2006 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: < http://eagri.cz/public/web/file/2897/obiloviny_11_2006.pdf>. [16] KŮST, F.; ADAMEC, J. Situační a výhledová zpráva 2007: Obiloviny [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2007 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: < http://eagri.cz/public/web/file/2891/obiloviny_12_2007.pdf>. [17] KŮST, F.; POTMĚŠILOVÁ, J. Situační a výhledová zpráva 2008: Obiloviny [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2008 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: < http://eagri.cz/public/web/file/2895/obiloviny_12_2008.pdf>. [18] KŮST, F.; POTMĚŠILOVÁ, J. Situační a výhledová zpráva 2009: Obiloviny [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2009 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: < http://eagri.cz/public/web/file/38397/obiloviny_12_2009.pd.pdf>. [19] KŮST, F.; POTMĚŠILOVÁ, J. Situační a výhledová zpráva 2010: Obiloviny [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2010 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: < http://eagri.cz/public/web/file/93956/obiloviny_12_2010.pdf>. [20] Agrotechnika a pěstování jarního ječmene. [online]. 2010 [cit. 2011-03-27]. Limagrain, Česká republika, Dostupné z WWW: <http://www.limagraincentraleurope.com/cz/production/production.cfm>. [21] PAŽÁKOVÁ, S. Výroba osiva a sadby v České republice v roce 2006 : Přehled přihlášených množitelských ploch [online]. Brno : Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, 2006 [cit. 2010-12-29]. Dostupné z WWW: <http://www.ukzuz.cz/folders/5355-1-publikace+oos.aspx>. 37

[22] PETR, J. Postavení a problémy pěstování jarního ječmene v českém obilnářství. Sborník z konference.,,řepařství a sladovnický ječmen 2004. [online]. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2004 [ cit. 2011-2-8]. Dostupné z WWW: <http://konference.agrobiologie.cz/konference/2004-02-18/2004-02- konference.pdf> [23] Pěstování rostlin: Obilniny [online]. 2003 [cit. 2011-03-6]. Obchod s obilovinami a hodnocení jakosti obilovin. Dostupné z WWW: <http://www3.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=81>. [24] Plodinová burza Brno [online]. 2002 [cit. 2011-02-27]. Statut Plodinové burzy Brno. Dostupné z WWW: <http://www.pbb.cz/cz_statut-burzy.html>. [25] PRUGAR, J. et. al., 2008: Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., ve spolupráci s Komisí rostlinných produktů ČAZV., Praha, s. 327. ISBN 978-80-86576-28-2 [26] PSOTA, V. Přínos sladovnických odrůd jarního ječmene. Úroda. 2006, 11, s. 9-13. [27] PSOTA, V., PETR, J., 2000: Odrůda nositel kvality. Ječmenářská ročenka 2001. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., Praha, s. 207. ISBN 80-902658-7-1 [28] REJNUŠ, O., 2003: Tvorba cen zemědělských komodit na komoditních burzách EU a ČR (PBB): sborník příspěvků z mezinárodní konference. Konvoj, Brno, s. 72. ISBN 80-730-2059-9 [29] RUDOVÁ, J. Výroba osiva a sadby v České republice v roce 2004 : Přehled přihlášených množitelských ploch [online]. Brno : Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, 2004 [cit. 2010-12-29]. Dostupné z WWW: <http://www.ukzuz.cz/folders/5355-1-publikace+oos.aspx>. 38

[30] Selgen [online]. 2011 [cit. 2010-12-03]. Agrotechnika jarního ječmene. 69/>. [32] TRNKA, Z.; ADAMEC, J. Situační a výhledová zpráva : Obiloviny [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2002 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: <http://eagri.cz/public/web/file/2893/svz_obiloviny_2002_10.pdf>. [33] TRNKA, Z.; ADAMEC, J., KŮST, F. Situační a výhledová zpráva : Obiloviny [online]. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2003 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: < http://eagri.cz/public/web/file/2901/svz_obil_09_03.pdf>. [34] TURČIČOVÁ, N. Výroba osiva a sadby v České republice v roce 2005 : Přehled přihlášených množitelských ploch [online]. Brno : Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, 2005 [cit. 2010-12-29]. Dostupné z WWW: <http://www.ukzuz.cz/folders/5355-1-publikace+oos.aspx>. Dostupné z WWW: <http://www.selgen.cz/katalog/agrotechnika-5/jecmen-jarni- [31] SKOPAL, J. Ječmen jarní perspektivní plodina pro pěstitele. Sborník z konference.,, Řepařství a sladovnický ječmen 2004. [online]. 2004 [ cit. 2011-3-15]. Dostupné z WWW: <http://konference.agrobiologie.cz/konference/2004-02-18/2004-02- konference.pdf> [35] TYLEČEK, J. Uvažujete o investování do komodit? Začněte s obilovinami. [online]. 2009 [ cit. 2011-4-1]. Dostupné z WWW: <http://www.investujeme.cz/clanky/uvazujete-o-investovani-do-komoditzacnete-s-obilovinami/> [36] Úplné znění zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník. [online]. [cit. 2010-03- 25]. Dostupné z WWW: <http://zakony-online.cz/?s1&q1=all> 39