sta Veselí nad Moravou CZ.1.04/4.1.01/

Název příjemce podpory: MĚSTO VESELÍ NAD MORAVOU tř. Masarykova 119 698 13 Veselí nad Moravou STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU pro období 2010-2040 ČÁST 1. ROZVOJ BYDLENÍ Příloha č. 1 - Analýza demografického vývoje - Zpracovatel: Název projektu: Registrační číslo projektu: Mgr. David Rucki, Ing. Petra Orságová, Ing. Zuzana Pavlisková - DHV CR, spol. s r.o. Ostrava Ing. arch. Ivo Ondračka - Město Veselí nad Moravou Data: Ing. Petr Kaděrka, Ing. Petr Kebrle, Ing. Antonín Korta, Irena Pitzingerová - Město Veselí nad Moravou Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Po evaluaci - květen 2013

Projekt Implementace Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava př rozvojových strategií města ěsta sta Veselí nad Moravou CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Obyvatelstvo K 31. 12. 2010 bylo ve Veselí nad Moravou celkem 11.633 obyvatel, k 31.12.2011-11.561 obyvatel a k 31.12.2012 byl počet po et obyvatel 11.503, což je od roku 2010 snížení o 130 obyvatel. Od roku 1995 dochází ke každoročnímu každoro snižování celkového elkového počtu po obyvatelstva. (Graf č. 1.1.1). Z hlediska ekonomické aktivity obyvatelstva města m sta ve Veselí nad Moravou došlo v roce 2011 k nepatrnému snížení obyvatel v produktivním věku (16 64 let) na 71 % (oproti roku 2010 72 %) a k mírnému zvýšení obyvatel v poproduktivním věku v (starších 65 let) na 16 % (oproti roku 2010 15 %), počet obyvatel v předproduktivním edproduktivním věku v zůstal nezměněn (13 %). Průměrný rný vvěk obyvatel Veselí nad Moravou je 41,4 4 let, což je lehce nad průměrem České eské republiky (41,1 let) 1.1.1 Graf vývoje počtu čtu obyvatel v ve Veselí nad Moravou 1981 2012 (k. 31.12) Vývoj počtu poč obyvatel v obci Veselí n. Moravou 12 800 12 600 12 400 12 200 12 000 11 800 11 600 11 400 11 200 11 000 10 800 Zdroj: ČSÚ K 31. 12. 20111 bylo v ORP Veselí nad Moravou (Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Hroznová Lhota, Kozojídky, Radějov, Kněždub, ždub, Vnorovy,, Strážnice, Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Blatni ka, Suchov, Nová Lhota, Javorník, Tasov, Kuželov, Lipov, Žeraviny, Louka, Tvarožná Lhota, Velká nad Veličkou) Veli celkem 39.117 obyvatel. Graf zachycuje vývoj obyvatel za 140 1 let od roku 1869. Zatímco od roku 1869 do roku 1980 byla tendence rostoucího počtu po tu obyvatel, od roku 1980 dochází k mírnému, ale pravidelnému úbytku obyvatel v ORP Veselí nad Moravou. 1 Údaje za ORP dostupné z ČSÚ 2

počet obyvatel 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 1.1.2 Graf vývoje počtu obyvatel ORP Veselí n.m. 1869 2011 (k 31.12.) Vývoj počtu obyvatel v ORP Veselí n. Moravou 0 r. 1869 r. 1880 r. 1890 r. 1900 r. 1921 r. 1930 r. 1950 r. 1961 r. 1970 r. 1980 r. 1991 r. 1995 r. 1996 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 r. 2011 Zdroj: ČSÚ Ve Veselí nad Moravou bylo dle SLBD 2001 celkem 4.655 domácností. Přesnější údaje uvádí následující tabulka. Veselí nad Moravou 1.1.3 Tabulka složení domácností ve Veselí n. M., 2001 Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet počet v % 1 2 3 4 5 a více členů Hospodařící domácnosti celkem 4 655 100,0 1 146 1 225 937 1 012 335 2,63 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 4 587 98,5 1 146 1 225 937 994 285 2,59 2 a více cenzovými domácnostmi 68 1,5 x x x 18 50 5,35 Cenzové domácnosti celkem 4 723 100,0 1 146 1 293 988 1 006 290 2,59 v tom: úplné rodiny 2 906 61,5 x 875 792 958 81 3,25 bez závislých dětí 1 454 30,8 x 875 405 153 21 2,53 se závislými dětmi 1 452 30,7 x x 387 805 260 3,96 neúplné rodiny 618 13,1 x 369 193 48 8 2,51 bez závislých dětí 280 5,9 x 215 54 11-2,27 se závislými dětmi 338 7,2 x 154 139 37 8 2,70 vícečlenné nerodinné domácnosti 53 1,1 x 49 3-1 2,11 domácnosti jednotlivců 1 146 24,3 1 146 x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně 848 18,0 848 x x x x 1,00 Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 3

Z výsledků SLDB 2011 vyplývá (viz tabulka níže), že za 10 let se počet hospodařících domácností se snížil jen mírně (o 88), ale výrazněji se změnila jejich struktura. Poklesl tradiční model byt s jednou hospodařící rodinnou domácností (o cca 350 domácností, nepřesnost je dána změnou metodiky sčítání, nově nebyly již zjišťovány cenzovní domácnosti). Stoupl počet domácností tvořených 2 a více rodinami, počet domácností jednotlivců a počet vícečlenných nerodinných domácností - celkem o 262 domácností. Úplné rodiny tvoří 77 % všech hospodařících domácností. 1.1.4 Tabulka hospodařících domácností ve Veselí n. M. podle typu, 2011 Veselí nad Moravou Celkem Počet V % Hospodařící domácnosti celkem 4 567 100,0 v tom: tvořené 1 rodinou 3 038 66,5 v tom: úplné neúplné bez závislých dětí 1 390 45,7 se závislými dětmi 956 31,5 bez závislých dětí 359 11,8 se závislými dětmi 333 11,0 tvořené 2 a více rodinami 83 1,8 domácnosti jednotlivců 1 298 28,4 vícečlenné nerodinné domácnosti 148 3,3 Zdroj: ČSÚ SLDB 2011 V následující tabulce je zachycen procentuální vývoj migrace obyvatel Veselí nad Moravou podle věku. Střední věková kategorie 15-64 let je nejpočetnější jak v případě přistěhovalých, tak rovněž vystěhovalých obyvatel. Při porovnání roku 1995 až 2011 se stav vystěhovalých takřka nezměnil. 1.1.5 Tabulka věkového složení vystěhovaných a přistěhovaných obyvatel 1995-2011 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Přistěhovalí v % 0-14 roků 23,4 23,1 26,3 22,0 22,0 16,4 25,5 25,1 12,6 20,7 19,1 22,5 23,1 20,4 19,4 21,4 21,7 15-64 roků 66,7 66,2 66,1 68,8 69,4 74,6 65,7 70,4 83,6 75,6 73,4 72,7 73,7 73,0 75,9 77,2 73,0 65 + roků 9,9 10,8 7,7 9,2 8,6 8,9 8,8 4,4 3,9 3,7 7,5 4,7 3,1 6,6 4,7 1,4 5,3 Vystěhovalí v % 0-14 roků 19,5 20,4 19,2 17,6 17,6 17,0 15,4 12,5 13,9 10,3 16,3 18,0 13,6 18,4 19,7 15,5 21,4 15-64 roků 73,3 72,5 72,3 77,2 73,8 76,4 82,5 83,7 80,4 86,4 76,9 77,9 81,0 75,1 75,1 79,5 73,0 65 + roků 7,2 7,1 8,5 5,2 8,6 6,6 2,0 3,8 5,8 3,3 6,8 4,1 5,4 6,5 5,2 5,0 5,6 Zdroj: ČSÚ Z následujícího grafu jsou patrné největší úbytky obyvatel ve věkové kategorii 15-64 let. Nejhorší byla situace v roce 2002. V tomto roce došlo k úbytku 166 obyvatel. I přesto, že od roku 2006 do roku 2009 úbytky obyvatel v této věkové kategorii klesají (2010 mírně vrostly, v roce 2011 opět pokles), situace je velmi nepříznivá, neboť ani v jednom ze sledovaných let nezaznamenáváme hodnotu vyšší než 0. Ostatní 2 kategorie se sice v některých obdobích dostávají nad hranicí 0, avšak nejdůležitější pro rozvoj města je věková kategorie 15-64 let. 4

1.1.6 Graf přírůstků a úbytků obyvatel podle věkových kategorií Přirůstky a úbytky obyvatel podle věkových kategorií 50 25 0-25 -50-75 -100-125 0-14 roků 15-64 roků 65 + roků -150-175 -200 Zdroj: ČSÚ Následující graf zachycuje vývoj pohybu obyvatel obce Veselí nad Moravou ve sledovaném období 2001-2012 2. Počet vystěhovalých z Veselí nad Moravou je v posledních desíti letech téměř vyrovnaný a pohybuje se kolem 200 obyvatel. Počet přistěhovalých obyvatel se od roku 2005 mírně zvyšuje, v roce 2012 naopak došlo k poklesu. Nicméně po celé sledované období má město stále záporný migrační přírůstek. 2 Data za rok 2011 nebyly z matriky dodány a v roce 2012 nebyly k dispozici data ohledně migrace v rámci Veselí. 5

1.1.7 Graf migrace obyvatel Veselí nad Moravou Migrace obyvatel Veselí nad Moravou 300 250 200 150 100 188 297 284 266 241 247 239 238 229 209 215 216 202 208 206 206 195 186 192 168 161 125 129 112 117 97 93 96 86 76 73 50 33 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2012 z Veselí do Veselí v rámci Veselí Zdroj: matrika města Veselí nad Moravou Index stáří, tj. poměr osob v poproduktivním věku (60 a více let) k počtu osob ve věku předproduktivním, tj. do 15 let, činil ke konci roku 2011 1,209. Průměrný index stáří ČR udává hodnotu 1,104, je tedy patrné, že město má starší věkovou strukturu. 6

1.1.8 Věková pyramida obyvatel Veselí k I. 2011 7

Věková pyramida obyvatel Veselí k I. 2011 ( strom života ), zdroj - ing. Kebrle, Odbor KT, ve srovnání s věkovou pyramidou obv. ČR dle ČSÚ. Svislá osa - ročníky narození, vodorovná osa počty obyvatel města, šedá plocha v pozadí - počty obyvatel ČR upraveny poměrově k velikosti obce tj. 0,12%. (V roce 2010 obyvatelé Veselí tvořili 0,12% populace ČR). Z grafu je patrný menší podíl nově narozených obyvatel v posledních 10 letech. Zajímavý je menší podíl narozených můžu do dvanáctého roku věku (oproti obecnému opačnému trendu). Velmi charakteristický je větší podíl ročníků 1987-95 (tj. mládeže ve věku 15 23 let, kteří jsou adepty na budoucí migraci. Z grafu je také patrný větší podíl ročníků cca 1950-58 (tj. obyvatel po 50 roce věku, u žen i mladší ročníky), pro které už je migrace problémem (rodinné vazby, obtížné získání pracovního místa). Již zmíněný celkový úbytek obyvatelstva města Veselí nad Moravou je způsoben migračním a přirozeným úbytkem, který v posledních letech zaznamenává negativní hodnoty. Migrační přírůstek, který udává rozdíl mezi přistěhovanými a vystěhovanými občany, udává k 31. 12. 2012 hodnotu 89 obyvatel. Dlouhodobý počet vystěhovalých oproti přistěhovalým je pro města negativní jev, se kterým je nutno počítat. 1.1.9 Graf migračních přírůstků Veselí n. M. 2001-2010 Migrační přírůstky 0 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 r. 2012-20 -40-60 -80-100 -89-90 -87-89 -120-140 -160-155 -155-119 -136-146 -110-117 -180 Zdroj: matrika města Veselí nad Moravou Negativních hodnot dosahuje rovněž ukazatel přirozeného přírůstku (rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými), který zaznamenává hodnotu -15. Tak jako v jiných evropských zemích, i v ČR je trendem, že v posledních letech populace stárne a děti se rodí méně než by bylo ideální. 8

1.1.10 Graf přirozeného přírůstku obyvatel města 1991-2012 Přirozený přírůstek 140 120 100 80 60 40 20 0-20 -40 r. 1981 r. 1982 116 103 r. 1983 r. 1984 r. 1985 82 85 88 r. 1986 r. 1987 r. 1988 r. 1989 r. 1990 r. 1991 r. 1992 r. 1993 r. 1994 75 79 80 81 71 63 59 52 47 r. 1995 24 r. 1996 r. 1997-1 -13 r. 1998 11 r. 1999-20 r. 2000 22 r. 2001 r. 2002-8 -11 r. 2003 7 r. 2004-18 r. 2005 9 r. 2006-14 r. 2007 18 r. 2008 7 r. 2009 r. 2012-7 -15 Zdroj: matrika města Veselí nad Moravou 1.1.11 Retrospektiva migrace obyvatel města 2001-2012 300 Migrace obyvatel Veselí nad Moravou 250 200 150 100 50 188 33 241 86 195 76 186 97 209 73 239 93 206 96 229 112 215 125 216 129 206 117 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2012 z Veselí do Veselí Zdroj: matrika města Veselí nad Moravou 9

Vyhodnoceni migračních toků v období 1. 1. 2001 31. 12. 2010 Účelem vyhodnocení je zjištění hlavních směrů migrace pro prognózu demografického vývoje v dalších letech - vzhledem k tomu, že migrace je zřejmě jediným potenciálním zdrojem přírůstku obyvatel. 1.1.12 Graf největších zdrojů migrace 2001-2010 Obce, ze kterých se obyvatelé nečastěji stěhují do Veselí n. Moravou (1.1.2001-31.12.2010) Vnorovy 107 Velká n. Veličkou 69 Strážnice 62 Bzenec Moravský Písek Blatnice p. Sv. Antonínkem 47 45 43 Uherský Ostroh Nová Lhota 38 37 Hroznová Lhota Suchov 29 28 Podrobný seznam obcí viz Tabulka 1.1.13. 1.1.13 Tabulka migrace do Veselí TABUKA OBCÍ, ODKUD SE OBYVATELÉ NEJČASTĚJI STĚHUJÍ DO VESELÍ (1.1.2001-31.12.2010) OBEC PŘÍCHOZÍ (do Veselí) ODCHOZÍ (z Veselí) VZÁJEMNÁ BILANCE (převládající odchody z Veselí červeně) 1 Vnorovy 107 139-32 2 Velká nad Veličkou 69 23 46 3 Strážnice 62 100-38 4 Bzenec 47 87-40 5 Moravský písek 45 46-1 6 Blatnice pod Svatým Antonínkem 43 60-17 7 Uherský Ostroh 38 90-52 8 Nová Lhota 37 10 27 9 Hroznová Lhota 29 40-11 10 Suchov 28 13 15 11 Louka 26 14 12 10

12 Lipov 24 46-22 13 Vracov 24 40-16 14 Hodonín 20 32-12 15 Petrov 13 8 5 16 Rohatec 13 2 11 17 Blatnička 12 17-5 18 Kozojídky 12 39-27 19 Praha 11 132-121 20 Domanín 10 8 2 21 Kyjov 10 31-21 22 Kuželov 9 2 7 23 Ostrožská Nová Ves 9 43-34 24 Uherské Hradiště 9 100-91 25 Žeravice 9 6 3 26 Hrubá Vrbka 8 7 1 27 Brno 7 132-125 28 Kněždub 7 36-29 29 Radějov 7 11-4 30 Tasov 7 8-1 31 Uherský Brod 7 14-7 32 Sudoměřice 6 4 2 33 Žeraviny 6 15-9 34 Dubňany 5 7-2 Jedná se především o spádové a blízké obce (s výjimkou Prahy a Brna). Z hlediska charakteru blízkých obcí je lze rozdělit na dva druhy obce na Dolňácku, poměrně velké, s rozvinutou vybavenosti a obce z oblasti Horňácka, které s ohledem na svou odlehlost nabízí menší rozsah služeb i zaměstnanosti. Dle odborného odhadu pracovníků matriky i zpracovatele je typickým migrantem do Veselí mladá rodina z blízké obce, která se stěhuje na sídliště a Veselí je pro ni přitažlivé jako menší bezpečné město, s dostatkem a snadnou dostupností služeb pro rodinu i se slušným dopravním napojením do blízkých center zaměstnanosti. Dá se říci, že někteří z přistěhovaných preferují bydlení v bytových domech, kde se nemusí o nic starat, obvykle si ponechávají ve vlastnictví domek v původní obci, často jej využívají k rekreaci a jako zálohu pro případné přestěhování na stáří a uvolnění bytu pro děti. Typické je, že s blízkými, ale podstatně menšími obcemi má město Veselí pasivní bilanci (přes vysoké počty přistěhovaných převládá vystěhování). Z toho vyplývá, že tyto obce jsou hlavním potenciálním migračním zdrojem pro další období. Naopak s blízkými obcemi odkud se často stěhují obyvatelé do Veselí, ale jsou v nepříznivějších geografických podmínkách (horňácko) má město pozitivní migrační bilanci převládá příchod. V tabulce neuvedené obce jsou v rámci celé ČR, s mírnou převahou obcí i měst v širším okolí. Tabulka zahrnuje 11

776 (84%) příchozích osob z celkem 919 příchozích osob a to z 34 (22%) obcí z celkových 153 obcí. 1.1.14 Graf hlavních migračních proudů z města 2001-2010 Obce, do kterých se obyvatelé nečastěji stěhují z Veselí n. Moravou (1.1.2001-31.12.2010) Vnorovy Brno Praha 132 132 139 Strážnice Uherské Hradiště 100 100 Uherský Ostroh Bzenec 87 90 Blatnice p. Sv. Antonínkem 60 Lipov Moravský Písek 46 46 Podrobný seznam obcí viz následující tabulka. 1.1.15 Tabulka migrace z Veselí 2001-2010 TABUKA OBCÍ, KAM SE OBYVATELÉ VESELÍ NEJČASTĚJI STĚHUJÍ (1.1.2001-31.12.2010) VZÁJEMNÁ BILANCE OBEC ODCHOZÍ PŘÍCHOZÍ (převládající odchody (z Veselí) (do Veselí) z veselí červeně) 1 Vnorovy 139 107-32 2 Brno 132 7-125 3 Praha 132 11-121 4 Strážnice 100 62-38 5 Uherské Hradiště 100 9-91 6 Uherský Ostroh 90 38-52 7 Bzenec 87 47-40 8 Blatnice pod Svatým Antonínkem 60 43-17 9 Lipov 46 24-22 10 Moravský Písek 46 45-1 11 Ostrožská Nová Ves 43 9-34 12 Hroznová Lhota 40 29-11 13 Vracov 40 24-16 12

14 Kozojídky 39 12-27 15 Kněždub 36 7-29 16 Kunovice 33 5-28 17 Hodonín 32 20-12 18 Kyjov 31 10-21 19 Zlín 31 1-30 20 Velká nad Veličkou 23 69 46 21 Tvarožná Lhota 22 5-17 22 Ostrožská Lhota 21 1-20 23 Olomouc 19 3-16 24 Ostrava 19 0-19 25 Blatnička 17 12-5 26 Žeraviny 15 6-9 27 Louka 14 26 12 28 Uherský Brod 14 7-7 29 Suchov 13 28 15 30 Kroměříž 12 0-12 31 Nedakonice 12 0-12 32 Staré Město 12 0-12 33 Radějov 11 7-4 34 Český Těšín 10 0-10 35 Nová Lhota 10 37 27 36 Břeclav 9 1-8 37 Buchlovice 9 0-9 38 Domanín 8 10 2 39 Mutěnice 8 0-8 40 Petrov 8 13 5 41 Tasov 8 7-1 42 Ždánice 8 5-3 Tabulka odstěhovaných dokládá intenzivní migrační pohyb v rámci nejbližších obcí a tradiční migrační proud na ose Brno Praha. Charakteristická je nízká migrační přitažlivost Veselí pro obyvatele blízké Uherskohradišťské aglomerace s vysokým saldem migrace Veselanů. V tabulce je zachycen odchod 1552 (73%) osob do 42 (11%) obcí z celkových 2124 odešlých osob do celkově 352 obcí. Migrace v rámci Veselí Největší pohyb osob je evidován v rámci města. Jestliže se do města přistěhovalo 920 osob a vystěhovalo 2124 osob, tak v rámci Veselí se přestěhovalo 2263 osob. Dle odborného odhadu pracovníků matriky i zpracovatele se často jedná o stěhování mezi rodinami z bytových domů a obyvateli (často v příbuzenském poměru) ve starších rodinných domcích. 13

1.1.16 Tabulka vyhodnocení tradičních zdrojů migrace OBEC TABUKA OBCÍ S KLADNÝM SALDEM MIGRACE VZÁJEMNÁ BILANCE PŘÍCHOZÍ (do Veselí) ODCHOZÍ (z Veselí) 1 Velká nad Veličkou 46 69 23 2 Nová Lhota 27 37 10 3 Suchov 15 28 13 4 Louka 12 26 14 5 Rohatec 11 13 2 6 Kuželov 7 9 2 7 Petrov 5 13 8 8 Měnín 4 4 0 9 Moravské Budějovice 4 4 0 10 Čejkovice 3 3 0 11 Hovorany 3 3 0 12 Syrovín 3 3 0 13 Žádovice 3 3 0 14 Žeravice 3 9 6 15 Domanín 2 10 8 16 Frýdek 2 5 3 17 Huštěnovice 2 3 1 18 Ježov 2 3 1 19 Lužice 2 2 0 20 Mikulčice 2 3 1 21 Sezimovo Ústí 2 2 0 22 Stavěšice 2 2 0 23 Sudoměřice 2 6 4 24 Velké Losiny 2 2 0 25 Archlebov 1 1 0 26 Babice u Rosic 1 1 0 27 Bílovec 1 1 0 Z přehledu mimo Velké nad Veličkou, N. Lhotu a Suchov prakticky vymizely migračně silné obce, pro které má Veselí velkou migrační přitažlivost tradičně to bývalo celé Horňácko. Zařazení Rohatce lze spíše přičíst jiným vlivům a přiřadit k náhodně poskládaným ostatním obcím v rámci celé ČR, vůči kterým má město pozitivní bilanci 1 os/10 let. Vyhodnocení migrace V období 10 let se přestěhovalo celkem 5307 obv., což představuje více než 40% obyvatelstva města. I když ve velké části se jedná o pohyby v rámci města a blízkého okolí (a opakované častější stěhování části obyvatel) tento údaj dokládá menší stabilitu 14

obyvatelstva, než bývá zvykem v tradičních jihomoravských obcích. Dle vyjádření SBD je největší podíl migrace spojený se sídlištěm Hutník. Přes významný pokles počtu pracovních míst v posledních 20 letech je odchod obyvatelstva do značné míry kompenzován narůstajícím příchodem z blízkých obcí, které zůstávají hlavním zdrojem migrace. Zdá se, že současným hlavním důvodem migrace do Veselí je stávající bytový fond ve spojení s dobrou dopravní dostupností blízkého okolí a existenci služeb, jež vznikly v období, kdy mělo město vyšší počet obyvatel a v současnosti se postupně redukují (viz kapitola služby). Tradiční migrační zdroje obce na území Horňácka se příliš neprojevují. Dle demografického vývoje celého ORP kulminoval počet obyvatel okolo r. 1991 a od té doby plynule klesá. S ohledem na pozitivní migrační bilanci blízkých obcí lze reálně předpokládat, že pokles počtu obyvatel se projevil právě v této odlehlé oblasti a lze odtud očekávat spíše pokles migrace. Ostatní zdroje migrace blízké obce, jsou geograficky v podobné poloze, a proto důvodem k trvalejšímu usídlení by musela být nějaká výraznější výhoda oproti ostatním obcím. Jinak lze očekávat minimálně zachování, pravděpodobněji i růst intenzivní migrace se svými negativními rysy slabá osobní vazba na sídlo a náchylnost k další migraci a pokračováním trendu záporného salda migrace. Demografická prognóza Populační (demografické) projekce jsou součástí populačních odhadů, které se týkají budoucnosti. Demografické projekce jsou počítány extrapolací současných populačních trendů. V horizontu 10 let lze hovořit o populačních projekcích krátkodobých. Odhad budoucího stavu populace je proveden prostřednictvím extrapolace celkového počtu obyvatel s uvažováním budoucí migrace. V horizontu 30 let lze hovořit o populačních projekcích spíše dlouhodobých. Jejich přesnost je zvláště v případě jednotlivých sídel poměrně nízká, protože velmi obtížně se dá odhadnout míra migrace v delším časovém období. Pro snížení míry nepřesnosti lze projekce zpracovávat ve variantách, se specifikací předpokladů jednotlivých variant. Následně je pak možno průběžně sledovat, jakým směrem se obec vyvíjí. Poměrně přesněji lze vypracovat populační prognózu území, kde hlavní roli má přirozený přírůstek (úbytek) obyvatel. Například byla vypracována řada demografických projekcí pro účely penzijní reformy pro celou ČR. Pro účely demografické prognózy počtu obyvatel města Veselí nad Moravou byla jako základ vzata prognóza počtu obv. dle ČSÚ v redakci Výkonného týmu Bezděkovy komise. V kratším výhledu byly zohledněny stávající trendy migrace, střednědobě trend stárnutí obyvatelstva a poklesu porodnosti. V poslední dekádě, tj. letech 2001 2010 lze charakterizovat na základě statistických údajů vývoj stavu obyvatelstva ve Veselí nad Moravou jako depopulační. Celkový přírůstek počtu obyvatel byl ve všech sledovaných letech záporný. Podíváme-li se blíže na příčinu těchto úbytků obyvatel, zjistíme, že drtivá většina je registrována v ukazateli migračním. 15

strategií měs sta Veselí nad Moravou CZ.1.04/4.1.01/53.00008 1.1.17 Graf znázornění účinnosti téměř nulového přírůstku a záporné migrace V grafu čárkovaná čára svým sklonem znázorňuje každoroční úbytek obyvatel města, který vychází z minimálního (často záporného) přírůstku a neustálého odchodu obyvatel z Veselí. Průměrný meziroční úbytek v posledních 10 letech dle údajů matriky činí 124 osob, dle údajů ČSÚ 87 osob (k rozdílům údajů poznámka na konci kapitoly). Pro účely demografické prognózy jsou používány údaje matriky, protože je lze průběžně sledovat a vyhodnocovat pro potřeby Města. Prognóza věkového složení obyvatel města Veselí nad Moravou v r. 2040 procentuální přepočet dle prognózy ČSÚ Účelem přepočtu je odhadnout počet a věkové složení obyvatelstva města pro odhad změny příjmů i struktury výdajů města v delším časovém horizontu. Postup jako základ byla vzaty údaje ČSÚ počet a věkové složení ČR 12.2010, prognóza počtu a věkového složení obyvatelstva v roce 2040. Dále byly vzaty údaje odboru vnitřní správy Města o věkovém složení obyvatel města (Graf 1.1.7) z počátku roku 2011. Věkové složení počtu obyvatel jednotlivých kategorií vcelku odpovídá věkovému průměru ČR. Proto byly převzaty poměry z prognózy pro ČR R 2050. Ty byly použity pro propočet dvou variant celkového počtu obv. varianta A - 10 750 obv., a var. B - 9 5000 obv. Varianta B odpovídá procentuálnímu poklesu počtu obyvatel města dle prognózy ČR R a varianta A odpovídá poklesu většímu odpovídajícímu stabilizačním trendům v regionu i obci a přibližování se trendu vývoje před r. 1960 (před výstavbou železáren). 16

1.1.18 Tabulka přepočtu výhledu věkové struktury obyvatel města dle ČSÚ Počet a věkové složení obv. ČR Prognóza počtu a věkového složení obv ČR 2010 2040 dle ČSU ČR 0-19 20-64 65+ ČR 0-19 20-64 64+ 10 532 770 2 100 792 6 796 152 1 635 826 9 795 000 1 625 970 3 947 385 2 634 855 100% 19,9 64,5 15,5 % 100% 16,6 40,3 26,9 % 93,0 77,4 58,1 161,1 % oproti roku 2010 Počet a věkové složení obv. města Veselí (I,2011) Veselí n.m. 2040 - prognóza věk. složení poměrem dle prog. ČSÚ pro ČR - var. A Veselí n.m. 0-19 let 20-64 let 65 a více let VAR. A 0-19 let 20-64 let 65 a více let 11 556 2 283 7 526 1 747 10 750 1 785 4 332 2 892 100% 19,8 65,1 15,1 100% 16,6 40,3 26,9 % 93,0 78,2 57,6 165,5 % oproti roku 2010 změna počtu obyvatel za 30 let změna počtu obyvatel za 30 let -806-27 Veselí n.m. 2040 - prognóza věk. složení VAR. B 0-19 let 20-64 let 65 a více let 9 500 1 577 3 829 2 556 100% 16,6 40,3 26,9 % 82,2 69,1 50,9 146,3 % oproti roku 2010 změna počtu obyvatel za 30 let změna počtu obyvatel za 30 let -2 056-69 Varianta A cílový stav rok 2040 10 750 obv. Předpokládá se procentuálně stejný pokles počtu obyvatel ve městě jako průměr celé ČR. Vzhledem k tomu, že demografická situace ve Veselí je v řadě ukazatelů nepříznivější a i celkové hodnocení ORP jsou v republikovém srovnání spíše podprůměrné, je možné tuto variantu považovat spíše za optimistickou, splnitelnou za předpokladu aktivního působení Města pro podporu jeho rozvoje. Přepokládaný úbytek obyvatel města za 30 let činí jen 806 obv., tj. cca 27 obv. ročně. Z hlediska dnešního stromu života v roce 2040 by mělo 1200 dnešních obyvatel města 100 a více let. Dále lze předpokládat (i při mírném prodloužení doby života) pokračování stávajícího trendu přirozeného úbytku obyvatel i v mladších ročnících cca 1 800 osob. Tj. přirozený úbytek obyvatel cca 3000 osob, tj. cca 100 osob ročně (což odpovídá průměru posledních 20 let). Z hlediska přírůstku, který by odpovídal ostatním částem republiky lze obdobně spočítat celkový přírůstek cca 1600 obv., tj. cca 53 osob ročně (pokles o cca 30 40 osob oproti stávajícímu stavu). Z toho vyplývá přirozený úbytek 47 obyvatel ročně, což odpovídá úbytku 1410 obv. za 30 let. Aby bylo dosaženo předpokládaného úbytku jen 820 osob za 30 let (stávající úbytek za posledních 10 let je přes 700 osob!) je nutné migrací získat min. 20 osob ročně (tj. 600 osob za 30 let). Tyto výsledky by předpokládaly úplné zvrácení stávajících trendů. Intenzivnější migraci do Veselí brání souběžně pokles průměrného počtu osob využívající byt. jednotku, přeměna domků na rekreační objekty nebo na nebytové využívání nebo jejich demolice. I v případě použití optimističtější prognózy ČSÚ lze očekávat podobný výsledek, jen méně závislý na pozitivním saldu migrace. Specifikace předpokladu odpadu byt fondu i potřeby nové výstavby pro tuto variantu je v závěru přílohy 2. 17

strategií měs sta Veselí nad Moravou CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Varianta B cílový stav rok 2040 9 500 obv Varianta B více zohledňuje negativní trendy v současnosti a předpokládá pokles na 9500 obv., tj. o 2056 (69 osob ročně). Z hlediska přirozeného přírůstku obyvatelstva (spíše úbytku) je situace stejná jako ve variantě A tj. úbytek 47 obyvatele ročně. Dále se předpokládá úbytek obyvatel migrací přes 20 obv. ročně. Přírůstek migrací ze sousedních obcí by dle předpokladu neměl dosáhnout kladných hodnot s ohledem na negativní trendy při využívání a obměně bytového fondu. Výsledky změn počtu obyvatel v r. 2011 a 2012 V obou letech pokračoval trend poklesu obyvatel spíše blíže variantě ě B tj. o 72 a 58 obyvatel ročně, což odpovídá ostatním zjištěným údajům. Změny věkové struktury obyvatel pro obě varianty Porovnání změn věkové struktury obyvatel oproti stávajícímu stavu lze předpokládat snížení počtu osob do 19 let na cca 70% současného stavu, snížení počtu ekonomicky aktivních osob na cca 84 % stávajícího stavu a téměř zdvojnásobení stávajícího počtu seniorů. Charakteristika časového průběhu obou variant Reálný vývoj lze očekávat v značně rozkolísané křivce, ( ve skocích ) která krátkodobě může jít proti dlouhodobému trendu. Vzhledem k projevení pozitivního trendu růstu migrace do Veselí lze očekávat útlum odstěhování ven a dočasné snížení záporného salda migrace. Není reálné očekávat pozitivní saldo migrace, které by nebylo vyvoláno intenzivnější novou výstavbou (viz. Příloha 2). Dlouhodoběji lze očekávat větší prosazování záporných hodnot přirozeného přírůstku obyvatel. 1.1.19 Graf srovnání trendů demografického vývoje města Veselí n. M. a ČR (vývoj obce i ČR je sledován ve stávajících hranicích), data ČSÚ, vlastní 18

V grafu 1.1.18 je patrný odsun Němců pro II.s.v., který se ale vývoje ve Veselí nedotkl. Naopak se projevila výstavba Železáren i posléze omezení jejich výroby. V současnosti probíhá trend dlouhodobé stabilizace sídla na vyrovnané úrovni. Otázkou zůstává, v jaké úrovni počtu obyvatel to bude. Srovnání růstu velikosti sídla s počtem osídlení ČR nabízí možnost úvahy, jak by se vyvíjel počet obyvatel bez výstavby Železáren a navazujících podniků. Pokud bychom se snažili subjektivně a velmi zjednodušeně interpretovat podobnosti a rozdíly obou křivek tak přicházíme k následujícím závěrům: V období 1860-1920 počet obv. na území města roste pomaleji než počet obv. na území ČR, což může odpovídat migraci do velkých měst za průmyslem a nízkým stěhováním do Veselí V období 1920 1930 křivka kopíruje vývoj ČR- je to období rozvoje Veselí (železnice), výstavba domků, Národnostně více homogenní Veselí podstatně nezaznamenalo poválečný odsun a naopak jako vnitrozemské území se mezi roky 1950-1960 rozvíjelo intenzivněji než ČR V období 1960 1980 vývoj je ovlivněn výstavbou průmyslu a sídlišť a migrací do Veselí, čemuž odpovídá ustálený vývoj obv. ČR, který v podstatě kopíruje růst po I. světové válce. V období 1980 1990 křivka kopíruje trend ČR V období 1990 2000 vývoj Veselí sice kopíruje trend ČR, ale s podstatně horší tendencí V období 2000 2010 je prvním obdobím se zcela opačnými trendy vývoj Veselí nasvědčuje tendenci poklesu na trvale nižší úroveň počtu obv. Pokud bychom předpokládali vývoj 1960 2011 v relaci s vývojem v ČR (bez tak výrazného vlivu průmyslu a nových obytných sídlišť), lze předpokládat růst do r. 1980 na cca 8800 obv. a následný mírný pokles na cca 8 400 obv. a následně nárůst na cca 8 900 obv. s výhledem 8 500 obv. v roce 2040. Vzhledem k tomu, že tyto hladiny počtu obv. nezohledňují rozsáhlý bytový fond i potenciální, zatím spíše minimálně využívané průmyslové plochy, jeví se uvažovaná minimální úroveň 9 500 obv. jako spíše pesimistická. Na druhé straně perspektivní úroveň 10 750 obv., se jeví jako dosti optimistická, spojená se značnou investiční činností, (která zatím nemá oporu v reálném stavu), více v příloze 2. Výsledné počty obyvatel ČR v letech 2011 a 2012 nepotvrdily prognózovaný pokles obyvatelstva, protože plánovaný úbytek byl dorovnán zvýšenou migrací ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že zatím zvýšená migrace do města ze zahraničí zatím nebyla zaznamenána i s ohledem na silnější vztahy k regionu, tradiční mentalitu a kulturu i vysoké ceny nemovitostí, se tento zdroj migrace zatím reálný. V dlouhodobém výhledu se tato situace může změnit např. migrací z výrazně chudších regionů nebo dotačním podporováním migrace do města. 19

strategií měs sta Veselí nad Moravou CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Poznámka: rozdíly mezi statistickými údaji Základní zdroje údajů jsou: evidence obyvatel Města Veselí nad Moravou (údaje ohlašovny interní IS VERA) evidence obyvatel MV IISSDE (integrovaný informační ní systém správních a dopravních evidencí) rozdíly jsou i v počtech vytažených z IISSDE na matrice a v počtech uváděných MV např. pro potřeby voleb údaje ČSÚ (stav vychází ze sčítání lidu z roku 2001 a je průběžně doplňován o pohyby v IISSDE). Naše celková čísla vychází z IS VERA a obsahují občany ČR a cizince s platným (legálním) pobytem na území města (tzv. obyvatel obce) a bereme je ke stavu k 31.12. příp. 1.1. každého roku. Pohyby na ohlašovně však obsahují už pouze občany ČR (změnu pobytu cizinců eviduje Policie ČR potažmo MV). Takže nesrovnalostem nelze zabránit. Ač se průběžně evidence čistí a opravují se zjištěné rozdíly v IS VERA a IISSDE, rozdíly jsou neustále a budou do té doby, než se systémy v budoucnu sjednotí (např. v rámci základních registrů). Regionální srovnání demografického vývoje Graf 1.1.20 Srovnání demografického vývoje města s okolními městy podobné velikosti a situování Vývoj těchto menších sídel je dosti citlivý na vnější vlivy např. to byla výstavba železnice, zrušení Lichtenštejnské administrativy v Uh. Ostrohu, výstavba Železáren a po případném ukončení jejich působení je reálný i návrat blíže k původnímu stavu. 20

Graf 1.1.21 Srovnání demografického vývoje města s 6 obcemi na Horňácku Pro srovnatelnost údajů byly sečteny počty obyvatel u těchto obcí: Hrubá Vrbka, Javorník, Kuželov, Malá Vrbka, Nová Lhota, Suchov. Obce reprezentují sídla s nejvyšší nezaměstnaností a největšího ekonomickými potížemi. Je zajímavé, že stávající trend poklesu města i těchto obcí je zhruba stejný. V Horňáckých obcích se zřejmě projevil i poválečný ochod do pohraničí. Z tohoto regionálního srovnání vyplývá, že obě uvažované varianty poklesu nejsou v regionu ojedinělé nebo zcela netypické a mohou být za určitých okolností reálné. 21