Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky

Podobné dokumenty
prosinec 2000 prosinec 2001 prosinec 2002 prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 95% 94% 87% 68% podniky

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu.

D Podniky. Poznámky: Více o informačních technologií v podnicích naleznete na:

Graf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)

D Podniky. Více o informačních technologií v podnicích naleznete na:

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace)

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

B Výdaje za ICT vybavení a služby

E Veřejná správa.

E Veřejná správa.

C Výzkum a vývoj v ICT

Postavení českého trhu práce v rámci EU

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

D Podniky Ročního statistického šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru (ICT 5-01),

Postavení českého trhu práce v rámci EU

2010 Dostupný z

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

D Podniky. Vysvětlivky:

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

E-government z pohledu statistiky

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

C. POUŽITÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH

C. POUŽITÍ INTERNETU VE VZTAHU K VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Informační společnost z pohledu statistiky

F Vzdělávání a digitální dovednosti

Ochranné známky 0 ÚČAST

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

IV.1 Internacionalizace výzkumu a vývoje

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

Business index České spořitelny

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ČEŠI ON-LINE. Martin Mana Lenka Weichetová. Tisková konference, 19. listopadu 2018, ČSÚ Praha

Evropský průzkum o nových a nastupujících rizicích v podnicích: ESENER-2 Zásadní zjištění v České republice

Kód publikace: Č.J.: 00249/ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

První stupeň základních škol ročník základních škol; ISCED 1

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok Dostupný z

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

2012 Dostupný z

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

B Výdaje a investice v ICT

v rámci EU Dostupný z

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/16

Analytické podklady pro politiku VaVaI

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

PŘÍLOHA V (CENY SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ)

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

A. BELGIE - Neuplatňuje se. B. ČESKÁ REPUBLIKA - Neuplatňuje se. C. DÁNSKO - Neuplatňuje se. D. NĚMECKO- Neuplatňuje se. E. ESTONSKO - Neuplatňuje se.

Výdaje na základní výzkum

Vnitřní obchod v lednu 2008

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO.

Kód publikace: Č.J.: 374/ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

2015 Dostupný z

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

Legislativa v ČR i zahraničí

Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi

INFORMACE. Notifikace technických předpisů v Evropě v číslech. Alžběta Vazačová. Úvod

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

PŘÍLOHA 2 SLUŽBY A CENY. mezi společnostmi. Air Telecom s.r.o., nástupce OLO

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

2016 Dostupný z

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

2014 Dostupný z

Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en)

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

Transkript:

6B4. Bezpečnost informačních systémů 0B4.1 Antivirový program V lednu 2007 používalo 94 % podniků s 10 a více zaměstnanci antivirový program (graf 4.1), který je tak v Česku nejrozšířenější ochranou počítačových systémů bez ohledu na velikost či zaměření ekonomické činnosti podniku. Jelikož počítač používalo ve stejné době 97 % a připojení k internetu 95 % podniků, lze konstatovat, že použití antivirových programů je v podnicích téměř univerzální. Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; 2003 2007 10 9 7 6 5 prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden 2007 94% Celkem 10+ Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2004 až 2007, ČSÚ 84% 77% 93% 92% 97% 98% 9 malé střední velké 1B4.2 Pravidelné zálohování dat Pravidelné zálohování podnikových dat patří mezi nejjednodušší a zároveň nejúčinnější ochranu u zabezpečení podnikových informačních systémů (elektronických dat a informací). Na začátku roku 2007 využívalo tuto možnost v Česku 63 % podniků (na konci roku 2003 to bylo 46 %), viz graf 4.2. Graf 4.2: Procento podniků v Česku používajících pravidelné zálohování svých dat; 2003 2007 10 9 7 6 5 46% 63% Celkem 10+ prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2007 Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2004 až 2007, ČSÚ 46% 3 58% 67% 87% 92% malé střední velké

2B4.3 Ochrana počítačových sítí firewall Jedním ze základních požadavků na bezpečnost počítačové sítě je řízení a zabezpečení komunikace mezi počítačovou sítí podniku a ostatními sítěmi s různou úrovní důvěryhodnosti. K tomuto účelu slouží hardwarový či softwarový firewall, který v lednu 2007 používalo 64 % podniků s 10 a více zaměstnanci (v prosinci 2003 to bylo pouze 36 %). Poměrně velké rozdíly je možno zaznamenat mezi jednotlivými velikostními skupinami (graf 4.3). Tyto rozdíly do velké míry souvisí s rozdílným rozšířením používání počítačových sítí v závislosti na velikosti podniku (viz kapitola 1). Graf 4.3: Procento podniků v Česku používajících hardwarový či softwarový firewall; 2003 2007 10 9 7 6 5 36% 64% Celkem 10+ prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden 2007 *podíl na celkovém počtu podniků v česku v dané velikostní skupině Podíl podniků s 10 a více zaměstnanci používajících v lednu 2007 firewall byl u subjektů registrovaných v hlavním městě Praze (77 %) o 16 procentních bodů vyšší než u podniků registrovaných mimo Prahu (61 %), viz graf 4.4. Jinak řečeno, pravděpodobnost, že podnik se sídlem v Praze používá firewall je o čtvrtinu větší než u podniků majících sídlo mimo naše hlavní město. Graf 4.4: Procento podniků používající firewall v Praze a mimo Prahu; 2004 2007 47% 2 5 6 81% 88% 96% malé střední velké registrované mimo hl. město Prahu 43% 56% 61% leden 2007 leden 2006 prosinec 2004 registrované v hl. městě Praze 58% 73% 77% *podíl na celkovém počtu podniků v Česku s 10 a více zaměstnanci v daném regionu Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2005 až 2007, ČSÚ Asi není žádným překvapením, že firewall je běžně používán v oblasti finančního zprostředkování, kde 100 % středních a velkých bank a pojišťoven používá tento způsob ochrany přístupu ke svým počítačovým sítím. Rozšíření firewallu v jednotlivých sledovaných sekcích Odvětvové klasifikace

ekonomických činností (OKEČ) a jejich velikostních skupinách je pak uvedeno v následující tabulce 4.1. Tab. 4.1: Procento podniků v Česku používajících firewall v lednu 2007 podle odvětví a velikosti Sekce odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) (5-9) Velikostní skupina (počet zaměstnanců) malé (10-49) střední (50-249) velké (250+) (5+) (10+) Zpracovatelský průmysl D 38.6 54.8 79.7 96.8 57.3 63.7 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody E 38.5 62.4 95.3 100.0 69.9 76.1 Stavebnictví F 43.1 49.2 78.2 95.5 49.4 53.0 Obchod G 52.7 66.2 83.9 96.5 61.0 68.5 Ubytování H (55.1+55.2) 35.3 51.0 86.5 100.0 51.2 57.2 Doprava, skladování a spoje I 35.5 47.8 75.8 96.8 45.9 54.2 Finanční zprostředkování J 49.1 74.7 98.4 100.0 67.5 82.8 Realitní činnosti a ostatní služby pro K 56.6 69.4 82.1 88.8 65.5 72.1 Rekreační, kulturní a sportovní činn. O (92+93) 30.7 49.5 69.6 86.4 43.2 53.2 Podniky 47.4 59.1 80.7 95.8 57.8 64.2 *podíl na celkovém počtu podniků v Česku v dané odvětvové sekci a velikostní skupině Mezinárodní srovnání ukazuje, že v lednu 2006 nedosahovala úroveň používání firewallu v podnicích v Česku průměrné úrovně zemí EU27, viz graf 4.5. Stejně jako u většiny ostatních ukazatelů z oblasti informačních technologií i v tomto případě patří ze skandinávských zemí k těm, které nejčastěji používají firewall. V těchto zemích je pro firewall dnes již úplnou samozřejmostí Finsko (96 %), Švédsko (91 %) atd. Naopak v nových členských zemích EU jako je Kypr, Slovensko, Polsko, Lotyšsko a Rumunsko méně než polovina podniků řídila a zabezpečovala komunikaci mezi svou počítačovou sítí a ostatními sítěmi prostřednictvím firewallu. Ale v tomto případě jsou tyto nižší podíly částečně ovlivněny nižším rozšířením počítačových sítí mezi v těchto zemích (kapitola 1). Graf 4.5: Procento podniků v zemích EU používajících firewall v lednu 2006 Finsko Švédsko Norsko Dánsko Spojené království Nizozemsko Německo Island Irsko Belgie Rakousko Lucembursko Slovinsko EU27 průměr Francie Itálie Španělsko Maďarsko Česko Řecko Estonsko Portugalsko Kypr Slovensko Polsko Lotyšsko Litva Rumunsko 35% 24% 96% 91% 88% 85% 85% 85% 7 77% 76% 76% 71% 71% 6 66% 64% 61% 5 58% 58% 52% 48% 47% 43% *podíl na celkovém počtu podniků s 10 a více zaměstnanci v sledované zemi Zdroj: Eurostat, 2008

3B4.4 Ochrana před nevyžádanou poštou antispam Podniky v Česku stále častěji používají software jako ochranu před nevyžádanou poštou (antispam), na začátku roku 2007 ho využívalo více než 2/3 podniků s deseti a více zaměstnanci. Více jak polovina podniků (53 %) také používalo software na ochranu před počítačovými programy, které využívají internet k odesílání dat z počítače bez vědomí jeho uživatele (anti-spyware). I v tomto případě existovaly poměrně velké rozdíly v závislosti na velikosti sledovaných podniků (graf 4.6). Graf 4.6: Procento podniků v Česku používajících antispam a anti-spyware v lednu 2007 67% 53% antispam antispyware 55% 63% 48% 78% 6 9 82% Celkem 10+ malé střední velké Podrobné údaje o používání antispamového programu na ochranu před nevyžádanou poštou v závislosti na ekonomické činnosti a velikosti sledovaných podniků v Česku jsou uvedeny v následující tabulce 4.2. Tab. 4.2: Procento podniků v Česku používajících antispamový program jako ochranu před nevyžádanou elektronickou poštou v lednu 2007 podle odvětví a velikosti Sekce odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) (5-9) malé (10-49) *podíl na celkovém počtu podniků v Česku v dané odvětvové sekci a velikostní skupině Velikostní skupina (počet zaměstnanců) střední (50-249) Velké (250+) (5+) (10+) Zpracovatelský průmysl D 46.9 58.9 76.5 91.3 60.7 65.4 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody E 46.2 61.9 86.0 97.8 68.6 73.0 Stavebnictví F 45.4 58.9 65.7 93.8 54.7 60.0 Obchod G 57.5 67.2 85.9 90.2 63.9 69.5 Ubytování H (55.1+55.2) 43.6 67.7 86.9 84.1 63.3 70.8 Doprava, skladování a spoje I 48.1 57.9 70.0 90.6 55.4 61.2 Finanční zprostředkování J 62.2 75.6 94.0 100.0 73.2 82.3 Realitní činnosti a ostatní služby pro K 68.8 69.8 84.2 80.1 70.9 72.5 Rekreační, kulturní a sportovní činn. O (92+93) 40.7 57.6 73.1 85.6 51.7 60.5 Podniky 54.8 63.2 78.2 90.1 62.2 66.8

4B4.5 Elektronický podpis Šetření rovněž přineslo údaje o rozšíření způsobů prokazování totožnosti při komunikaci s informačním systémem. V lednu 2007 používala elektronický podpis k prokázání totožnosti zákazníků necelá desetina podniků (8,7 %), toto procento se proti předchozímu roku nepatrně snížilo. Nepatrný nárůst byl zaznamenán pouze u velkých podniků, viz graf 4.7. Graf 4.7: Procento podniků v Česku používajících elektronický podpis k prokázání totožnosti zákazníků; 2006 2007 leden 2006 leden 2007 25% 26% 5% 5% 8% 7% 14% Celkem 10+ malé střední velké Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2006 a 2007, ČSÚ V rámci sledovaných sekcí odvětvové klasifikace můžeme najít poměrně velké rozdíly v používání elektronického podpisu (graf 4.8). Graf 4.8: Procento podniků v Česku používajících elektronický podpis k prokázání totožnosti zákazníků ve vybraných odvětvích; 2004 2007 35% prosinec 2004 leden 2006 leden 2007 25% 2 5% 13% 8% 6% 5% Finanční zprostředk. Výr. a rozv. el. plynu a vody Doprava, skladování a spoje Služby pro Stavebnictví Zpracovatelský průmysl *podíl na celkovém počtu podniků v Česku s 10 a více zaměstnanci v sledované sekci OKEČ Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2005 až 2007, ČSÚ Obchod Ubytování

Mezinárodní srovnání ukazuje (viz graf 4.9), že v Česku zaostávaly v používání elektronického podpisu k prokázání totožnosti zákazníků za průměrem EU (leden 2006). Zajímavý je vysoký podíl podniků ve Francii používajících elektronický podpis a naopak poměrně nízké podíly ve Finsku a Norsku. Graf 4.9: Procento podniků v zemích EU používajících elektronický podpis k prokázání totožnosti zákazníků v lednu 2006 Francie Litva Švédsko Belgie Nizozemsko Slovensko EU25- průměr Polsko Německo Dánsko Irsko Itálie Estonsko Španělsko Slovinsko Portugalsko Spojené království Lucembursko Česko Island Rakousko Řecko Rumunsko Norsko Maďarsko Finsko Kypr 18% 18% 16% 14% 14% 13% 13% 12% 8% 6% 3% 2 34% *podíl na celkovém počtu podniků s 10 a více zaměstnanci v sledované zemi Zdroj: Eurostat 2008 5B4.6 Zabezpečení přenosu dat bezpečný server Server umožňující komunikaci pomocí bezpečného protokolu (https atd.) používalo v lednu 2007 37 % podniků v Česku a jejich podíl se meziročně zvýšil o 4 procentní body. Nejvýraznější nárůst byl registrován u podniků zajišťujících výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody (o 16 procentních bodů) a ubytování (o 11 procentních bodů). Asi není překvapením, že i v tomto případě velké ve větší míře než střední a malé používají bezpečné servery (graf 4.10). Graf 4.10: Procento podniků v Česku používající bezpečný server; 2006 2007 37% 33% leden 2006 leden 2007 23% 32% 28% 53% 48% 66% 7 Celkem 10+ malé střední velké Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru, 2007, ČSÚ Jedním ze způsobů využití komunikace pomocí bezpečného protokolu je jeho využití při příjmu objednávek prostřednictvím internetu. Za zmínku stojí vysoké procento stavebních podniků, které pokud prodávají přes internet, pak v relativně vysoké míře používají pro příjem objednávek bezpečný protokol. Stavební se v žebříčku podniků používajících ve vysoké míře informační a komunikační technologie objevují málokdy.

Stejně jako v případě jiných bezpečnostních opatření patří působící v oblasti finančního zprostředkování k těm, které nejčastěji používají bezpečné servery. Na začátku roku 2007 používalo bezpečný server pro komunikaci se svými klienty prostřednictvím svých webových stránek téměř 70 % v této sekci OKEČ. Rozšíření používání bezpečného protokolu na svých webových stránkách v ostatních sledovaných sekcích Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) a jejich velikostních skupinách je pak opět uvedeno v následující tabulce 4.3. Tab. 4.3: Procento podniků v Česku používajících bezpečný server v lednu 2007 podle odvětví a velikosti Sekce odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) (5-9) Velikostní skupina (počet zaměstnanců) malé (10-49) střední (50-249) Velké (250+) *podíl na celkovém počtu podniků v Česku v dané odvětvové sekci a velikostní skupině (5+) (10+) Zpracovatelský průmysl D 20.0 26.8 49.3 67.1 31.1 35.0 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody E 18.5 46.0 62.7 91.3 50.1 56.4 Stavebnictví F 15.0 23.8 39.9 80.2 22.2 26.3 Obchod G 26.1 35.9 62.3 68.4 33.1 39.3 Ubytování H (55.1+55.2) 18.1 36.6 51.0 77.7 33.6 39.5 Doprava, skladování a spoje I 18.9 29.5 49.5 72.0 27.6 34.4 Finanční zprostředkování J 29.2 61.3 77.9 95.9 50.8 68.6 Realitní činnosti a ostatní služby pro K 29.8 44.1 63.0 66.3 40.2 47.9 Rekreační, kulturní a sportovní činn. O (92+93) 12.4 22.2 36.5 86.4 19.8 25.8 Podniky 23.3 32.3 52.9 69.8 31.9 37.2 Další možností sloužící k utajení informací je šifrování. Tohoto způsobu zabezpečení dat využívalo 20,5 % podniků s deseti a více zaměstnanci (viz graf 4.11). Je možno konstatovat, že úroveň tohoto zabezpečení dat zvolna roste. Metody šifrování nebyly zkoumány. Graf 4.11: Procento podniků v Česku používajících šifrování k zabezpečení elektronických dat; 2003 2007 prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden 2007 10 9 7 6 5 13% 21% Celkem 10+ Zdroj: Šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru 2004 až 2007, ČSÚ 23% 36% 43% 57% malé střední velké

4.7 Shrnutí Tab. 4.4: Způsob zabezpečení podnikových informačních systémů v Česku, leden 2007 - základní údaje Počet podniků (1) 1) Dopočtený počet podniků na celkovou populaci podniků v Česku v sledovaných odvětvích a velikostních skupinách platí jen pro toto šetření 2) Podíl na celkovém počtu podniků v dané velikostní, odvětvové nebo regionální skupině 3) Činnosti v oblasti nemovitostí (70); Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků,...(71); Výzkum a vývoj (73) 4) Právní a účetní činnosti;...; průzkum trhu, (74.1); Architekt. a inženýrské činnosti (74.2); Reklamní činnosti (74.4); aj. činnosti 5) Činnosti v oblasti filmů a videozáznamů (92.1); Rozhlasové a televizní činnosti (92.2) 6) Praní a chemické čištění (93.01); Kadeřnické, kosmetické a podobné služby (93.02), aj. činnosti používají k zabezpečení IS/IT jeden z níže uvedených způsobů antivirový zálohování antispyware bezpečný firewall antispam program dat šifrování sever procento z celkového počtu podniků (2) Velikost podniku 10 49 zaměstnanců 32 559 92,9 57,9 59,1 63,2 48,2 32,3 15,4 50 249 zaměstnanců 7 116 97,5 79,9 80,7 78,2 68,7 52,9 36,2 250 a více zaměstnanců 1 506 98,9 91,5 95,8 90,1 82,0 69,8 57,0 Sledované odvětví (OKEČ) Zpracovatelský průmysl (15-37) 13 895 94,6 62,9 63,7 65,4 53,6 35,0 19,0 Výr. a rozv. el. plynu a vody (40-41) 362 98,0 72,7 76,1 73,0 61,4 56,4 45,2 Stavebnictví (45) 5 626 92,5 50,2 53,0 60,0 45,7 26,3 10,0 Prodej a oprava motor. voz. (50) 1 452 94,5 64,5 62,4 66,0 51,3 41,7 17,3 Velkoobchod (51) 5 335 99,1 78,4 80,6 84,7 62,5 45,6 24,0 Maloobchod (52) 3 813 88,1 54,3 54,0 49,7 36,5 29,5 12,8 Ubytování (55.1+ 55.2 ) 586 96,1 61,5 57,2 70,8 47,2 39,5 10,1 Doprava a skladování (60-63) 2 504 94,6 51,7 52,6 60,0 47,9 32,5 19,8 Spoje - Pošta a telekomunikace (64) 112 98,9 89,2 90,3 89,1 79,8 78,5 55,9 Finanční zprostředkování (65-67) 323 96,2 84,7 82,8 82,3 72,1 68,6 54,8 Realitní činnosti;... (70+71+73) 3 1 438 95,9 69,2 72,4 73,6 54,6 43,2 24,5 Činnosti v oblasti VT (72) 919 98,5 90,7 95,6 94,0 81,7 82,5 64,2 Ostatní podnikatelské činnosti (74) 4 4 054 90,3 65,6 66,7 67,2 59,4 41,7 30,9 Audiovizuální činnosti (92.1+ 92.2) 5 69 95,9 64,3 78,8 85,8 69,7 54,0 27,9 Kult., sport. a ost. rekr. činnosti (92.3-92.7) 461 92,1 53,5 62,4 65,8 53,2 29,0 11,9 Ostatní činnosti (93) 6 231 77,3 36,9 27,5 42,4 30,6 10,9 4,9 Region Podn. registr. mimo hlavní město Prahu 32 170 93,6 60,5 60,6 63,2 50,2 33,8 17,8 Podn. registr. v hlavním městě Praze 9 012 95,2 71,7 76,8 79,4 62,9 49,4 30,4 Podniky (10+) 41 181 93,9 62,9 64,2 66,8 53,0 37,2 20,5