Centrum ml{dežnického míčového sportu. Studie proveditelnosti

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomick{ fakulta Centrum ml{dežnického míčového sportu Studie proveditelnosti Bakal{řsk{ pr{ce Vedoucí pr{ce: Ing. Mgr. Jan Přenosil, Ph.D Lenka Fojtů Brno 2010

PODĚKOVÁNÍ Za vedení při psaní bakal{řské pr{ce chci poděkovat Mgr. Ing. Janu Přenosilovi, Ph.D. z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Za cenné rady při zpracov{ní studie proveditelnosti bych pak r{da poděkovala také Mgr. Radku Řeřichovi, Ph.D. z Oddělení implementace evropských fondů Magistr{tu města Brna.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakal{řskou pr{ci vypracovala samostatně za použití literatury a zdrojů uvedených v seznamu. V Brně dne 22.5.2010

ABSTRAKT Fojtů, L. Centrum ml{dežnického míčového sportu Studie proveditelnosti, bakal{řsk{ pr{ce, Brno: 2010 V r{mci bakal{řské pr{ce je zpracov{na studie proveditelnosti k projektovému z{měru statut{rního města Brna zaměřenému na rozvoj sportovní infrastruktury. Bakal{řsk{ pr{ce je členěna na č{st teoretickou a praktickou. Teoretick{ č{st se věnuje obecné charakteristice obce, její působnosti a možnostem financov{ní rozvojových aktivit obce z fondů EU. Podrobněji je zde pops{n Region{lní operační program NUTS II Jihovýchod a struktura studie proveditelnosti. V praktické č{sti jsou pak teoretick{ východiska studie proveditelnosti aplikov{na na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu. Klíčov{ slova: region{lní operační program, studie proveditelnosti, fondy EU, sportovní hala

ABSTRACT Fojtů, L. The Centre of Youth Ball Sport Feasibility study, bachelor thesis, Brno: 2010 Within the framework of this bachelor thesis, feasibility study to a project intention focused on development of sport infrastructure of the corporate town of Brno is processed. The thesis contains of a theoretical and a practical part. The theoretical part deals with general characteristic of municipality, its sphere of action and possibilities of financing developmental activities by EU funds. The work also describes Regional operating programme NUTS II South-East in detail. The practical part applies the theoretical data of feasibility study to the project of the Centre of Youth Ball Sport. Keywords: Regional Development Fund, Feasibility study, Eu Funds, sports hall

Obsah 6 Obsah 1 Úvod a cíl pr{ce 8 2 Metodika 9 3 Teoretick{ č{st 10 3.1 Charakteristika obce... 10 3.2 Statut{rní město Brno... 12 3.3 Význam sportovních zařízení... 13 3.4 Čerp{ní finančních prostředků z fondů EU... 15 3.4.1 Nomenklatura územních statistických jednotek členění NUTS.. 16 3.5 ROP NUTS II Jihovýchod... 20 3.6 Studie proveditelnosti... 23 4 Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 26 4.1 Úvodní informace... 26 4.2 Výchozí stav... 28 4.3 Analýza potřeby projektu... 29 4.3.1 Soulad se strategiemi... 29 4.3.2 Analýza popt{vky... 29 4.3.3 Analýza nabídky... 30 4.3.4 Analýza cílových skupin... 31 4.3.5 Marketingový mix... 34 4.4 Popis projektu... 35 4.4.1 Technické a technologické řešení projektu... 35 4.4.2 Harmonogram projektu... 37 4.5 Management projektu... 38 4.5.1 Organizační schéma... 38

Obsah 7 4.6 Zajištění investičního majetku... 39 4.7 Finanční zajištění... 40 4.8 Přínosy projektu... 42 4.8.1 Socioekonomické přínosy... 42 4.8.2 Udržitelnost projektu... 42 4.9 Analýza rizik... 42 4.10 Zhodnocení projektu... 44 5 Z{věr 45 6 Použité zdroje 46 7 Seznam tabulek a obr{zků 48 8 Přílohy 49

Úvod a cíl pr{ce 8 1 Úvod a cíl pr{ce Pro vypracov{ní své bakal{řské pr{ce jsem si vybrala problematiku financov{- ní rozvoje infrastruktury územních samospr{v. Konkrétně tato pr{ce řeší ot{zku financov{ní infrastruktury pro sportovní aktivity ve městě Brně. Město Brno patří mezi významn{ centra českého vrcholového sportu. Ve zdejších sportovních zařízeních byla vychov{na řada vynikajících sportovců, kteří se proslavili nejen na území České republiky ale také mimo ni. Jako krajské město je Brno také místem, kde se každoročně kon{ řada vrcholných sportovních ud{lostí, a vzhledem k vysoké koncentraci obyvatelstva je zde přirozeně vysok{ popt{vka po možnostech sportovně rekreačního vyžití obyvatelstva. Přestože se na území města nach{zí řada sportovních zařízení, je nutné zdůraznit, že jejich velk{ č{st je ve špatném technickém a dispozičním stavu. S tímto problémem se potýk{ také sportovní hala Moravsk{ Sl{via na Vídeňské ulici. Vlastníkem této budovy je v současné době město Brno, které se snaží najít finanční prostředky na její rekonstrukci. V souvislosti s programovacím obdobím 2007-2013 se jako nejvýhodnější jeví možnost čerpat tyto finanční prostředky ze struktur{lních fondů Evropské unie, konkrétně z Region{lního operačního programu NUTS II Jihovýchod. Důležitým podkladovým materi{lem pro rozhodov{ní org{nů města Brna o pod{ní ž{dosti o dotaci z Region{lního operačního programu NUTS II Jihovýchod je studie proveditelnosti. Cílem této bakal{řské pr{ce je tedy vypracov{ní studie proveditelnosti k projektu zadanému Magistr{tem města Brna. Tato studie je zpracov{v{na v předinvestiční f{zi projektu a jejím účelem je popsat investiční z{měr. Její účel spočív{ v popisu finančních, socioekonomických a dalších hledisek, které hrají podstatnou roli při posuzov{ní efektivnosti celého projektu. Vypracovan{ studie by měla subjektům veřejné spr{vy poskytnout dostatek informací pro samotné investiční rozhodnutí.

Metodika 9 2 Metodika Struktura této bakal{řské pr{ce je členěna na č{st teoretickou a praktickou. Vzhledem k tomu, že se tato bakal{řsk{ pr{ce zabýv{ problematikou financov{ní územních samospr{v, je v teoretické č{sti nejdříve obecně pops{na instituce obce. Pozornost je zde soustředěna také na regiony soudržnosti, které byly na našem území vymezeny zejména pro potřeby týkající se realizace a koordinace politiky soudržnosti, se kterou úzce souvisí využív{ní finančních prostředků ze struktur{lních fondů Evropské unie. D{le jsou zde pops{ny možnosti čerp{ní finančních prostředků z fondů Evropské unie s důrazem na region{lní operační program NUTS II Jihovýchod. Teoretick{ č{st byla zpracov{na na z{kladě prostudov{ní odborné literatury a citace byly provedeny v souladu s ČSN ISO 690. Praktick{ č{st této bakal{řské pr{ce se pak zaobír{ samotným vypracov{- ním studie proveditelnosti pro projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu. Studie byla zpracov{na na z{kladě struktury vypracované Oddělením implementace evropských fondů Magistr{tu města Brna a pro její zhotovení byla použita odborn{ literatura a interní materi{ly.

Teoretick{ č{st 10 3 Teoretick{ č{st 3.1 Charakteristika obce Obec je z{kladním územním samospr{vným společenstvím občanů. Představuje územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Z{roveň je veřejnopr{vní korporací, kter{ m{ vlastní majetek, v pr{vních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění těchto úkolů též chr{ní veřejný z{jem. Podrobněji je pr{vní úprava obcí vymezena v z{koně č. 128/2000 Sb., o obcích, který upravuje postavení obcí a jejich občanů, působnost obce a její org{ny a také hospodaření obce. [1] Charakteristickými znaky obce jsou: Vlastní území (územní z{klad obce) Obyvatelstvo obce (person{lní z{klad obce) Vystupov{ní v pr{vních vztazích svým jménem (pr{vní z{klad obce) Vlastní majetek a hospodaření (ekonomický z{klad obce) Z hlediska velikosti obce a rozsahu výkonu samospr{vy rozlišujeme obce na: Obce neměstského charakteru (běžné obce, označované jako obce vesnického charakteru), jde často o obce s menším počtem obyvatel Obce městského charakteru jedn{ se o obce, které mají pr{vo užívat n{- zev městys nebo město Obce městského charakteru se d{le dělí na: Města obec, kter{ m{ více jak 3000 obyvatel je městem, pokud tak na n{- vrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyj{dření vl{dy. Městyse obec je městysem, pokud tak na n{vrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyj{dření vl{dy.

Teoretick{ č{st 11 Statut{rní města - jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Kr{lové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karvin{ a Mlad{ Boleslav. Území statut{rních měst se může členit na městské obvody nebo městské č{sti s vlastními org{ny samospr{vy. Hlavní město Prahu - je upraveno speci{lním z{konem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Při popisu činností, které obec zabezpečuje, je nutné rozlišit dva druhy působnosti obcí, a to působnost samostatnou a přenesenou. Samostatn{ působnost Tato sféra činností obce zahrnuje z{ležitosti, které odr{ží z{jem obce a jejich občanů v případě, že nejsou z{konem svěřeny st{tu, krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost org{nů obce. Samostatn{ působnost obcí je v z{koně o obcích pops{na příkladným výčtem, který zahrnuje zejména hospodaření obce, sestavov{ní rozpočtu obce, tvorbu programu rozvoje územního obvodu obce a také zřizov{ní obecní policie. D{le je samostatn{ působnost v z{konech pops{na jako péče obce o komplexní územní rozvoj. Do tohoto vymezení n{leží zejména vytv{ření podmínek pro rozvoj soci{lní péče a pro uspokojov{ní potřeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzděl{v{ní, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného poř{dku. [1] Přenesen{ působnost Přenesen{ působnost představuje delegaci výkonu st{tní spr{vy na obce. V r{mci přenesené působnosti obce zast{vají některé činnosti st{tní spr{vy, které jsou definov{ny ve speci{lních z{konech. Na jednotlivé obce je přitom přenesena různ{ míra st{tní spr{vy. V souvislosti s rozsahem st{tní spr{vy na místní úrovni a v důsledku zrušení okresních úřadů v roce 2002 jsou obce rozděleny do tří kategorií. Obce s běžným obecním úřadem (obce I. úrovně), které vykon{vají z{- kladní rozsah samospr{vy na území vlastní obce.

Teoretick{ č{st 12 Obce s pověřeným obecním řadem (obce II. úrovně), které kromě z{kladního rozsahu samospr{vy vykon{vají přenesenou působnost v z{konem určeném rozsahu pro další spr{vní obvod zahrnující více obcí. Obce s obecním úřadem s rozšířenou působností (obce III. úrovně), vykon{vají na rozdíl od předešlých dvou kategorií ještě větší rozsah přenesené působnosti pro širší spr{vní obvod než obec s pověřeným obecním úřadem. Ministerstvo vnitra na ně může přenést celý nebo č{st výkonu přenesené působnosti jiné obce s rozšířenou působností, kter{ není sama schopna zajistit její ř{dný výkon vlastním obecním úřadem. 3.2 Statut{rní město Brno Statut{rní město Brno je krajským městem Jihomoravského kraje a nach{zí se na území regionu NUTS II Jihovýchod. S počtem obyvatel téměř 400 000 a rozlohou 230,22 km2 je druhým největším městem v České republice. Je považov{no za centrum soudní moci, univerzitní město, ale také za centrum výzkumu, vědy a inovací. Město je spravov{no zastupitelstvem, které je nejvyšším org{nem samospr{vy města a m{ 55 členů. Zastupitelstvu města je mimo jiné vyhrazeno schvalovat strategické dokumenty rozvoje města, rozpočet města, obecně z{- vazné vyhl{šky ve věcech samostatné působnosti a vykon{v{ další činnosti stanovené z{konem o obcích. Ze svých řad volí prim{tora, jeho n{městky a další členy Rady města Brna. Zastupitelstvo také zřizuje a ruší výbory, které plní funkce iniciativního a kontrolního org{nu. Výkonným org{nem v oblasti samostatné působnosti je Rada města Brna, kter{ m{ 11 členů a tvoří ji prim{tor, jeho n{městci a další radní. Působnost Rady je rovněž stanovena z{konem o obcích. Do její působnosti spad{ mimo jiné vyd{v{ní nařízení města, zabezpečov{ní hospodaření města podle schv{leného rozpočtu a také schvalov{ní některých rozpočtových opatření. D{le Rada řídí činnost komisí a Magistr{tu města Brna a ukl{d{ jim úkoly v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu samostatné působnosti Rada odpovíd{ Zastupitelstvu města Brna.

Teoretick{ č{st 13 Navenek město zastupuje prim{tor. Ten stojí v čele Magistr{tu města Brna a svol{v{ a zpravidla také řídí zased{ní zastupitelstva a schůze rady. Za svou činnost je odpovědný Zastupitelstvu města Brna. [2] Statut{rní město Brno je územně členěno na 29 městských č{stí. Jsou to: 1. Brno-střed 17. Brno-Řečkovice 2. Brno-Žabovřesky a Mokr{ Hora 3. Brno-Kr{lovo Pole 18. Brno-Maloměřice 4. Brno-sever a Obřany 5. Brno-Židenice 19. Brno-Vinohrady 6. Brno-Černovice 20. Brno-Líšeň 7. Brno-jih 21. Brno-Slatina 8. Brno-Bohunice 22. Brno-Tuřany 9. Brno-Starý Lískovec 23. Brno-Chrlice 10. Brno-Nový Lískovec 24. Brno-Bosonohy 11. Brno-Kohoutovice 25. Brno-Žebětín 12. Brno-Jundrov 26. Brno-Ivanovice 13. Brno-Bystrc 27. Brno-Jehnice 14. Brno-Kníničky 28. Brno-Ořešín 15. Brno-Komín 29. Brno-Útěchov 16. Brno-Medl{nky Každ{ městsk{ č{st m{ své zastupitelstvo, radu a starostu. Pokud m{ zastupitelstvo méně než 15 členů rada se nevolí. Městské č{sti je vyhrazeno pr{vo schvalovat program rozvoje městské č{sti, rozpočtový výhled městské č{sti nebo navrhovat obecně z{vazné vyhl{šky městské č{sti. Úkolem městské č{sti je pak mimo jiné ř{dně pečovat o svůj majetek. K tomu jí slouží jednak zdroje městské a st{tní, ale k dispozici jsou jí také finanční prostředky z fondů EU. 3.3 Význam sportovních zařízení Jak již bylo naznačeno v předchozích kapitol{ch, k samostatné působnosti obce patří rovněž péče o rozvoj jejího území. Tato oblast přitom zahrnuje široké

Teoretick{ č{st 14 spektrum činností. Mimo jiné sem lze zařadit i výstavbu a péči o stavby sloužící k pohybové aktivitě. Stavby určené pro sport zabezpečují řadu funkcí. Pro obyvatele obce představují místo pro relaxaci a odreagov{ní, plní socializační funkci. Pravidelný a přiměřený pohyb provozovaný v těchto stavb{ch m{ však především pozitivní vliv na zdravotní stav obyvatelstva. To je podstatné hlavně v dnešní době, kdy obyvatelstvo sužují důsledky negativních civilizačních vlivů. Současný nezdravý životní styl spojený s nedostatkem pohybu m{ značný podíl na vysoké nemocnosti obyvatel a n{klady spojené s nemocenskou péčí pak podstatně zvyšují výdaje st{tního rozpočtu. Jednou z možností, jak tyto n{klady eliminovat, je zvýšit počet zdravých jedinců v populaci. Toho lze dos{hnout pr{vě pravidelnou fyzickou aktivitou. Kapacity pro provozov{ní sportu jsou však nedostačující a popt{vka po těchto prostor{ch převažuje nad nabídkou. Nejinak je tomu v případě Brna. [3] Tab. 1: Propočet potřeby urbanistických ploch na jednotlivé druhy pohybových aktivit [3] Druh pohybové aktivity Cvičební plocha m 2 /obyv. Užitn{ plocha m 2 /obyv. Urbanistick{ plocha m 2 /obyv. Výkonnostní sport (S) 1,897 2,435 3,290 Pohybov{ rekreace (R) 1,354 1,758 2,374 Školní tělovýchova (T) 1,874 2,405 2,886 Celkem 5,125 6,597 8,550 Tab. 2: Plnění ukazatele potřeby cvičebních ploch v Brně Druh pohybové aktivity Cvičební plocha m 2 /obyv. Plnění (stav) m 2 /obyv. Plnění v % Výkonnostní sport (S) 1,897 1,708 90,04 Pohybov{ rekreace (R) 1,354 0,379 27,99 Školní tělovýchova (T) 1,874 0,694 37,03 Celkem 5,125 2,781 54,26

Teoretick{ č{st 15 Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že zatímco sportovní plochy určené pro výkonnostní sport v Brně téměř odpovídají vypočtené potřebě, u sportovních ploch pro rekreaci a tělovýchovu je situace zcela opačn{. Největší nedostatek ploch lze přitom pozorovat u zařízení sloužících pro rekreační aktivity. Vzhledem k tomu, že jsou tyto plochy v České republice vním{ny jako veřejný statek, oček{v{ veřejnost pr{vě od obcí, že budou fungov{ní tohoto statku zajišťovat. Problémem, se kterým se obce, a samozřejmě i statut{rní město Brno, v tomto směru potýkají, je odpověď na ot{zku, kde vzít finanční prostředky na výstavbu a péči o sportovní zařízení. Jednou z možností, jak tento problém vyřešit, je financov{ní těchto projektů z fondů Evropské unie. 3.4 Čerp{ní finančních prostředků z fondů EU V souvislosti se vstupem do Evropské unie dostala také Česk{ republika možnost čerpat finanční prostředky z fondů EU, které představují hlavní n{stroj realizace evropské politiky hospod{řské a soci{lní soudržnosti. Tyto finanční prostředky jsou určeny ke snižov{ní ekonomických a soci{lních rozdílů mezi členskými st{ty a jejich regiony. Česk{ republika se řadí mezi méně bohaté st{ty EU, na z{kladě čehož může z evropských fondů v programovém období 2007-2013 čerpat finanční prostředky ve výši zhruba 26, 7 miliard eur a pomoci tak ke zvýšení životní úrovně zdejších obyvatel. [4] Čerp{ní těchto finančních prostředků je realizov{no pomocí operačních programů. Operační programy objasňují souhrnné priority a upřesňují oblasti intervencí na n{rodní úrovni i v jednotlivých regionech dané členské země. O jejich schv{lení pak rozhoduje Evropsk{ komise. Operační programy lze rozdělit na tematické a region{lní. Tematické programy se zabývají problémy určitého sektoru (například doprava, vzděl{v{ní apod.), region{lní programy se pak zaměřují na regiony soudržnosti - NUTS II. Ty však neměly v České republice před vstupem do EU vhodný ekvivalent. Kraje, na které je území ČR rozděleno, byly totiž, co se velikosti a počtu obyvatel týk{, příliš malé na to, aby jim bylo umožněno čerpat finanční prostředky věnované Evropskou unií na podporu politiky soudržnosti. Proto bylo nutné regiony NUTS II na našem území vymezit.

Teoretick{ č{st 16 3.4.1 Nomenklatura územních statistických jednotek členění NUTS Členění NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) patří mezi další pojetí územně spr{vního členění České Republiky. Tento koncept členění m{ čistě statistický charakter a jeho zřízení bylo zavedeno pro potřeby spojené s územním zacílením n{strojů hospod{řské a soci{lní politiky. Důvodem vzniku NUTS byl zejména fakt, že regiony vymezené v r{mci jednotlivých členských zemí EU, se výrazně odlišovaly, a to jak z hlediska velikosti, tak z hlediska spr{vní struktury. Pro potřeby alokace prostředků z fondů EU bylo tedy nutné zavést členění, na jehož z{kladě by bylo možné jednotlivé regiony srovnat. Kromě tohoto účelu klasifikace NUTS slouží rovněž ke sběru dat a k socio-ekonomické analýze regionů. [5] Klasifikace NUTS byla vytvořena Evropským statistickým úřadem v kooperaci s dalšími statistickými úřady jednotlivých členských zemí EU. V evropském z{konod{rství se pak tato klasifikace použív{ od roku 1988 a obsahuje celkem tři úrovně, jejichž vymezení je určeno rozlohou a počtem obyvatel. Kromě tří úrovní NUTS jsou v České republice zavedeny ještě další dvě nižší jednotky územně spr{vního statistického členění. Ty už ale nejsou rozhodující pro alokaci prostředků z fondů EU. Jedn{ se o tzv. místní administrativní jednotky (LAU). Tab. 3: Jednotlivé úrovně NUTS a LAU v podmínk{ch České republiky [5] Úroveň N{zev Počet jednotek NUTS I Česk{ republika 1 NUTS II Regiony soudržnosti 8 NUTS III Kraje 14 LAU I Okresy 76 + 15 pražských obvodů LAU II Obce 6249

Teoretick{ č{st 17 Obr{zek 1: Skladba 14 krajů do osmi regionů soudržnosti [6] V České republice je pro programovací období 2007-2013 k dispozici 24 operačních programů, které byly přijaty vl{dou na z{kladě N{rodního rozvojového pl{nu ČR a n{sledně byly také schv{leny Evropskou komisí. V programovém období 2007-2013 jsou v r{mci programové politiky České republiky stanoveny tři cíle: Cíl 1: Konvergence Cíl 2: Region{lní konkurence a zaměstnanost Cíl 3: Evropsk{ územní spolupr{ce Cílem, na který bylo v České republice alokov{no nejvíce financí, je cíl 1, tedy konvergence. Tento cíl je realizov{n prostřednictvím osmi tematických a sedmi region{lních operačních programů. Celkem na něj bylo vyčleněno 25,89 mld. eur. Do tohoto cíle spadají všechny regiony soudržnosti kromě hlavního města Prahy. 8 tematických operačních programů OP Doprava OP Životní prostředí

Teoretick{ č{st 18 OP Podnik{ní a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzděl{v{ní pro konkurenceschopnost OP Technick{ pomoc Integrovaný operační program 7 region{lních operačních programů ROP NUTS II Severoz{pad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Jihoz{pad ROP NUTS II Střední Čechy

Teoretick{ č{st 19 Tab. 4: Alokace finančních prostředků pro ČR na roky 2007-2013 [7] Operační program Příspěvek v Cíl 1: Konvergence 25 883 511 035 OP Podnik{ní a inovace (OP PI) 3 041 312 546 OP Výzkum a výboj pro inovace (OP VVI) 2 070 680 884 OP Životní prostředí (OP ŽP) 4 917 867 098 OP Doprava (OP D) 5 759 081 203 OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) 1 837 421 405 OP Vzděl{v{ní pro konkurenceschopnost (OP VK) 1 828 714 781 OP Technick{ pomoc (OP TP) 247 783 172 Integrovaný operační program (IOP) 1 582 390 162 Region{lní operační programy (ROP) 7 4 659 031 986 ROP Střední Čechy 559 083 839 ROP Jihoz{pad 619 651 254 ROP Severoz{pad 745 911 021 ROP Jihovýchod 704 445 636 ROP Severovýchod 656 457 606 ROP Moravskoslezsko 716 093 217 ROP Střední Morava 657 389 413 Cíl 2: Region{lní konkurence a zaměstnanost 419 093 449 OP Konkurenceschopnost (OP PK) 264 072 631 OP Adaptabilita (OP PA) 108 385 242 Cíl 3: Evropsk{ územní spolupr{ce 389 051 107 Přeshraniční spolupr{ce - 5 OP 351 589 957 Transn{rodní a mezin{rodní spolupr{ce -2 OP 37 461 150 Celkem 26 691 655 591

Teoretick{ č{st 20 3.5 ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihovýchod je určen pro region soudržnosti Jihovýchod, který se skl{d{ z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionů včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšov{ní podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzděl{vací, soci{lní a zdravotnické infrastruktury. [8] Region{lní operační program m{ pro programové období 2007-2013 k dispozici celkem 704 mil. eur, které budou čerp{ny z Evropského fondu pro region{lní rozvoj (ERDF). Glob{lním cílem Region{lního operačního programu Jihovýchod je posilov{ní konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využív{ní rozvojového potenci{lu na území regionu soudržnosti Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojením rozvojových pólů regionu. Souč{stí glob{lního cíle je i využív{ní potenci{lu v oblasti cestovního ruchu a zkvalitňov{ní podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného vývoje. Hlavní cíle ROP JV: posílit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost regionu v souladu s udržitelným rozvojem zkvalitnit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu podporou infrastruktury, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů systematicky zvyšovat konkurenceschopnost regionu posilov{ním rozvojového potenci{lu měst a stabilizací osídlení ve venkovském prostoru. ROP Jihovýchod v sobě zahrnuje 4 prioritní osy, které jsou d{le rozděleny na oblasti podpory. Prioritní osa 1 Dostupnost dopravy Prioritní osa 1 si klade za cíl posílit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost regionu v souladu s udržitelným rozvojem. Celkem na ni bylo určeno 345,2 mil. eur, tj. 49,0 % ROP JV. Patří sem např.: rekonstrukce, modernizace,

Teoretick{ č{st 21 souvislé opravy a výstavbu silnic II. a III. tříd vč. mostů, výstavba a rekonstrukce mostů, protihlukových zdí, přeložek silnic, kruhových objezdů, výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných mezin{rodních civilních letišť, budov{ní a modernizace přestupních termin{lů a z{chytných parkovišť, instalace nav{děcích a informačních dopravních systémů, n{kup a modernizace ekologických dopravních prostředků pro veřejnou hromadnou dopravu, výstavba a rekonstrukce stezek pro cyklisty, bruslaře, chodce apod. Prioritní osa 2 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Hlavním cílem prioritní osy 2 je zkvalitnění podmínek pro rozvoj cestovního ruchu podporou rozvoje infrastruktury a technického z{zemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů. Celkem bylo na tuto osu alokov{no 133,8 mil. eur, což je 19 % ROP JV. Patří sem zejména modernizace ubytovacích zařízení, výstavba či modernizace kongresových a konferenčních center, l{zeňské infrastruktury, sportovně rekreačních zařízení, rekonstrukce a obnova kulturních pam{tek s využitím pro cestovní ruch, značení, opravy a úpravy cyklotras, tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, naučných stezek, rekonstrukce či výstavba přístupových komunikací včetně souvisejících parkovišť a chodníků, tvorba marketingových strategií cestovního ruchu, rozvoj informačních systémů cestovního ruchu a míst s veřejně přístupným internetem, marketingové a informační kampaně zaměřené na propagaci regionu apod. Prioritní osa 3 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel Do této prioritní osy spad{ projekt, který je řešen v r{mci praktické č{sti této pr{ce, proto bude tato osa pops{na podrobněji než zbylé tři. Obecně je prioritní osa 3 zaměřena na systematické zvyšov{ní konkurenceschopnosti regionu posilov{ním rozvojového potenci{lu měst a stabilizací osídlení ve venkovském prostoru. Z fondů EU je na ni vyčleněno 201,5 mil. eur, tj. 28,6 % ROP JV a zahrnuje především úpravu veřejných prostranství (n{městí, parky, dětsk{ hřiště, veřejn{ zeleň), regeneraci a revitalizaci brownfields včetně výstavby a rekonstrukce přístupových a obslužných komunikací, parkovacích ploch a související technické infrastruktury, podporu realizace a dopracov{ní region{lních inovačních strategií, modernizaci a zkvalitňov{ní vybavení vzdě-

Teoretick{ č{st 22 l{vacích zařízení, region{lních zařízení zdravotnické a soci{lní péče a vybavení informačními technologiemi a přístrojovým vybavením, rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a vybavení pro soci{lní integraci a rozvoj kultury, sportu a dalších neform{lních aktivit občanů, pro pr{ci s dětmi, ml{deží, n{rodnostními menšinami apod. V r{mci prioritní osy 3 d{le rozlišujeme čtyři oblasti podpory. Jednotlivé oblasti podpory se od sebe příliš neliší aktivitami, které mohou být v r{mci této osy financov{ny, ale spíše tím, komu je podpora určena. Oblast podpory 3.1. Rozvoj urbanizačních center Je určena pro statut{rní města regionu soudržnosti Jihovýchod, kterými jsou Jihlava a Brno. Dalšími příjemci mohou být v případě realizace projektu na území těchto měst také organizace zřizované nebo zakl{dané statut{rními krajskými městy regionu soudržnosti Jihovýchod Brno a Jihlava se souhlasem zřizovatele, nest{tní neziskové organizace, vzděl{vací instituce, malí a střední podnikatelé. Na tuto oblast podpory je vyčleněno 81 mil. eur. Oblast podpory 3.2. Rozvoj region{lních středisek Opr{vněnými příjemci podpory jsou v tomto případě obce a města s 5 000-49 999 obyvateli a města Pohořelice a Židlochovice. Dalšími příjemci mohou být v případě realizace projektu na spr{vním území vymezených měst a předloží-li souhlas zřizovatele s pod{ním projektu také organizace zřizované nebo zakl{- dané obcemi vymezenými výše, nest{tní neziskové organizace, vzděl{vací instituce, malí a střední podnikatelé. Z této oblasti podpory mohou opr{vnění příjemci čerpat 50 mil. eur. Oblast podpory 3.3. Rozvoj a stabilizace venkovských sídel Je vyhrazena pro obce a města s 5 000-49 999 obyvateli a města Pohořelice a Židlochovice. Dalšími příjemci mohou být pouze v případě realizace projektu na spr{vním území vymezených měst a předloží-li souhlas zřizovatele s pod{ním projektu také organizace zřizované nebo zakl{dané obcemi vymezenými výše, nest{tní neziskové organizace, vzděl{vací instituce, malí a střední podnikatelé. Celkem je na tuto oblast alokov{no 38 mil. eur.

Teoretick{ č{st 23 Oblast podpory 3.4. Veřejné služby region{lního významu Podporu z této prioritní osy mohou přijímat kraje a organizace zřizované nebo zakl{dané krajem se souhlasem zřizovatele. Této oblasti podpory je přiděleno celkem 32 mil. eur. Prioritní osa 4 Technick{ pomoc Účelem této prioritní osy je finanční zajištění aktivit spojených s řízením programu, výběrem projektů, monitoringem projektů a programu, zpracov{- ním studií a analýz, s propagací programu, s poskytov{ním asistence a metodické pomoci potenci{lním předkladatelům projektů, s přípravou a realizací projektů vzděl{vacích programů apod. Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 23,9 mil. eur, tj. 3,4 % ROP JV. [8] Každý projekt, který se uch{zí o finanční prostředky z fondů Evropské unie, musí splňovat určité podmínky. V první řadě se jedn{ o kvalitně zpracovanou projektovou ž{dost. Ještě před vypracov{ním projektové ž{dosti však musí město posoudit finanční, socioekonomickou a technickou str{nku projektu, k čemuž mu složí studie proveditelnosti. 3.6 Studie proveditelnosti Praktick{ č{st této pr{ce byla vypracov{na v souladu s metodickou příručkou Studie proveditelnosti, kterou vydalo Ministerstvo pro místí rozvoj. Studie proveditelnosti patří mezi dokumenty, na jejichž z{kladě se tvoří ž{dosti o dotaci z fondů Evropské unie. Tento dokument je sestavov{n žadatelem o dotaci a m{ v podstatě ust{lenou formu. Studie proveditelnosti (Feasibility Study), někdy též označovan{ jako technickoekonomick{ studie, je dokument, který souhrnně a ze všech realizačně významných hledisek popisuje investiční z{měr. Jeho účelem je zhodnotit všechny realizační alternativy a posoudit realizovatelnost daného investičního projektu, jakož i poskytnout veškeré podklady pro samotné investiční rozhodnutí. [9] Další podstatnou úlohou studie proveditelnosti je také prok{z{ní, že po předmětu projektu je jednoznačn{ popt{vka ze strany cílových skupin a že fi-

Teoretick{ č{st 24 nanční prostředky vložené do projektu budou využity s nejvyšší možnou efektivností. Obecn{ struktura studie proveditelnosti [9] 1. Obsah - informace o struktuře a počtu kapitol. 2. Úvodní informace - účel, pro který je Feasibility Study zpracov{na, datum, ke kterému je zpracov{na, identifikační údaje o zadavateli, zpracovateli studie a příslušných kontaktních osob{ch. 3. Stručné vyhodnocení projektu - údaje, které vyplývají ze zpracované studie. Jsou zde k dispozici z{sadní ukazatele a jejich hodnoty, výsledky citlivostní analýzy, zhodnocení finanční efektivity projektu, jeho realizovatelnost a výsledky analýzy rizik. 4. Stručný popis podstaty projektu a jeho etap - z{kladní ot{zky týkající se projektu. Jsou jimi n{zev, smysl a zaměření projektu, jaké služby případně produkty budou díky projektu poskytov{ny a jaký problém řeší, kdo je investorem (resp. vlastníkem či provozovatelem) projektu, jak{ je kapacita (velikost) projektu a jak{ je jeho lokalizace, jakými etapami projekt proch{zí a čím jsou specifické. 5. Analýza trhu odhad popt{vky, marketingov{ strategie a marketingový mix - marketingové aspekty projektu a doporučení týkající se potřeb fin{lních uživatelů. 6. Management projektu - pl{nov{ní, organizov{ní, řízení a kontrolu všech procesů, organizačních jednotek a veškerých lidských zdrojů. 7. Technické a technologické a technologické řešení projektu - zvolen{ technologie, technické parametry jednotlivých zařízení, výhody a nevýhody těchto předpokl{daných řešení, vyplývající technick{ rizika, potřebné energetické a materi{lové toky, údaje o životnostech jednotli-

Teoretick{ č{st 25 vých zařízení, potřebné údržbě a n{kladnosti oprav, změny v provozní n{ročnosti vlivem opotřebení apod. 8. Dopad projektu na životní prostředí - kladné i negativní vlivy, které plynou z realizace projektu v jeho jednotlivých etap{ch. 9. Zajištění investičního majetku - vymezení struktury dlouhodobého majetku, určení výše investičních n{- kladů, problematika servisních podmínek a případného znovupořízení. 10. Řízení pracovního kapit{lu - struktura a velikost oběžného majetku, druhy materi{lu, nedokončené výroby, vzniklé pohled{vky, n{ročnost projektu na držbu hotovostních prostředků. 11. Finanční pl{n a analýza projektu - z{kladní kalkulace a analýza bodu zvratu, finanční pl{n. 12. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu - vyhodnocení projektu pomocí kriteri{lních ukazatelů kalkulovaných z finančních toků. 13. Analýza a řízení rizik - největší zdroje rizika v projektu. 14. Harmonogram projektu - časový pl{n jednotlivých činností a f{zí projektu. 15. Z{věrečné shrnující hodnocení projektu - propracovaný z{věr, kde je obsaženo výsledné posouzení projektu. Toto je jeden z možných případů, jak může studie proveditelnosti vypadat. Možností je však samozřejmě více.

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 26 4 Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu V r{mci praktické č{sti této bakal{řské pr{ce jsem se věnovala aplikaci obecné studie proveditelnosti na konkrétní projekt, kterým je Centrum ml{dežnického míčového sportu. 4.1 Úvodní informace Studie proveditelnosti projektu Centrum ml{dežnického míčového sportu je zpracov{na jako podkladový materi{l pro přípravu ž{dosti o dotaci z Region{lního operačního programu NUTS II Jihovýchod. Projekt spad{ do prioritní osy 3. Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel a oblasti podpory 3.1. Rozvoj urbanizačních center. Cílem zpracov{ní studie je popsat podstatu projektu, jeho etapy, technické a technologické řešení projektu a harmonogram projektu. Z{roveň bude zhodnocena efektivita projektu a jeho udržitelnost. Samotný projekt si klade za cíl zvýšit kvalitu infrastruktury pro sport ve městě Brně. Identifikační údaje zadavatele studie Statut{rní město Brno Odbor školství, ml{deže a tělovýchovy Dominik{nské n{m. 1 601 67 Brno IČ: 44992785 DIČ: CZ44992785 Zpracovatel zjednodušené studie proveditelnosti Lenka Fojtů Mendelova univerzita v Brně Zemědělsk{ 1 613 00 Brno

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 27 Lokalizace Předmětem rekonstrukce je budova občanské vybavenosti č.p. 9 stojící na pozemku s parcelním číslem 456/2, v katastr{lním území Štýřice, obec Brno, Jihomoravský kraj, NUTS II Jihovýchod, Česk{ Republika. Objekt je v majetku žadatele projektu, města Brna. Obr{zek 2: Lokalizace objektu sportovní haly [10] Stručn{ charakteristika projektu Region soudržnosti Jihovýchod a zejména pak město Brno disponuje velkým množstvím sportovně rekreačních zařízení, které veřejnosti umožňují celoroční sportovní vyžití. Přesto však popt{vka není v některých případech uspokojena. Problémem velké č{sti st{vajících sportovních objektů je zejména jejich neuspokojivý technický i dispoziční stav, který omezuje jedince při provozov{ní sportovní činnosti. Tento problém postihuje také sportovní halu Moravsk{ Sl{via na Vídeňské ulici v Brně, kter{ je domovským z{zemím pro městské sportovní kluby. Ty halu využívají k tréninkům i k soutěžním utk{ním. Příležitostně je pak hala využív{na i pro společenské ud{losti. Účelem projektu je tedy hlavně rekonstrukce zanedbaného stavu sportovní haly, kter{ povede ke zkvalitnění podmínek pro provozov{ní sportovních aktivit ve městě Brně.

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 28 4.2 Výchozí stav Sportovní hala se nach{zí na katastr{lním území města Brna v městské č{sti Brno-Střed. Skl{d{ se z vlastní sportovní haly a přístavby, kde se nach{zí administrativní a soci{lní prostory. Samotn{ sportovní hala je tvořena velkou halou v prvním nadzemním podlaží a gymnastickou halou v podzemním podlaží. Přístavba je třípodlažní a nach{zí se zde kancel{ře, šatny, vstupní hala, bar, klub, výměníkov{ stanice, dílna a soci{lní zařízení. Objekt byl postaven v roce 1975 za aktivní účasti samotných sportovců. Na jeho řešení se ale podepsaly tehdejší technologické možnosti. Proto zde byla v roce 1993 provedena kompletní rekonstrukce vodovodních rozvodů a v roce 1995 došlo také k opravě střechy. Přesto je však v současné době budova ve velmi neuspokojivém stavu a vyžaduje celkovou rekonstrukci. V nevyhovujícím stavu jsou v současnosti hlavně prostory soci{lního a provozního z{zemí sportovců a div{ků, které nevyhovují z hlediska hygienických a obecně legislativních požadavků. Dalším z{sadním problémem je vysok{ energetick{ n{ročnost budovy. Ta je d{na zejména tím, že téměř cel{ jedna strana objektu je tvořena skleněnou stěnou, kter{ je na mnoha místech poprask{na. Kromě energetického hlediska je rozpraskan{ skleněn{ plocha nedostačující také z hlediska bezpečnosti. D{le jsou v celé budově instalov{na velmi nekvalitní okna, jejichž těsnící funkce jsou již značně omezené. To vše vede k velkým únikům tepla a samozřejmě ke zvýšení n{kladů na provoz. Vlastníkem budovy je současné době město Brno. Spr{vu nad objektem pak zajišťuje společnost STAREZ-SPORT a.s., kter{ sportovní prostory pronajím{ Jihomoravskému basketbalovému centru, Klubu sportovní gymnastiky Moravsk{ Slavia Brno a dalším sportovním oddílům. Administrativní č{st budovy pak společnost pronajím{ podnikatelským subjektům.

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 29 4.3 Analýza potřeby projektu 4.3.1 Soulad se strategiemi Soulad se Strategií pro Brno Z{kladním strategickým dokumentem města Brna je Strategie pro Brno (2007). V n{vaznosti na tento strategický dokument spad{ projekt do priority č. 3 Kvalita života. Z hlediska strategických cílů je projekt v souladu s cílem 3.1 Dos{hnout vyšší atraktivity života ve městě, konkrétně s opatřením 3.1.2 Podpora nabídky volnočasových aktivit, rekreace a sportu. Soulad s Územním pl{nem Pozemek, na kterém leží objekt sportovní haly Moravsk{ Sl{via, je Územním pl{nem města Brna, jež byl schv{len na XLII. zased{ní Zastupitelstva města Brna ve dnech 1. 3. 11. 1994 a vyhl{šen vyhl{škou číslo 16/1994, kter{ byla nahrazena vyhl{škou číslo 2/2004 ve znění pozdějších novel, definov{n jako stabilizovan{ plocha typu R Zvl{štní plocha pro rekreaci. Tento typ plochy je určen pro hromadnou rekreaci, sport, z{bavu a soustředěné formy rekreačního bydlení a ubytov{ní. Jedn{ se zejména o sportovní a z{bavní komplexy, sportoviště organizované tělovýchovy a rekreační střediska. Soulad projektu s ROP Tento projekt je v souladu s třetí prioritní osou ROP NUTS II Jihovýchod, kter{ se nazýv{ Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel. Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšov{ní konkurenceschopnosti regionu posilov{ním rozvojového potenci{lu měst a stabilizací osídlení ve venkovském prostoru. V r{mci této osy projekt spad{ do oblasti podpory 3.1. Rozvoj urbanizačních center. Tato osa je určena pro projekty, jejichž předmětem je výstavba a technické zhodnocení infrastruktury pro kulturu, sport a pr{ci s dětmi a ml{deží. 4.3.2 Analýza popt{vky Sportovní hala Moravsk{ Sl{via je významn{ hlavně pro brněnský ml{dežnický sport. Každý týden zde trénuje přes tisíc mladých sportovců. Hala poskytuje

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 30 z{zemí zejména Jihomoravskému basketbalovému centru, které vychov{v{ ml{dež od osmi do dvaceti let. Ve večerních hodin{ch je hala využív{na basketbalisty Sokola Husovice a o víkendech se zde konají soutěžní utk{ní a jiné společenské akce. Gymnastick{ hala je pak domovskou halou pro Klub sportovní gymnastiky Moravsk{ Sl{vie, jehož členové zde trénují, a mimo to zde organizuje různé sportovní kurzy pro veřejnost. D{le v prostor{ch této haly probíh{ také sportovní výuka posluchačů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Mimo hodiny, které jsou rezervov{ny pro zmíněné subjekty, si halu mohou pronajmout z{jemci z řad veřejnosti. 4.3.3 Analýza nabídky Město Brno disponuje velkým množstvím sportovních zařízení. Nach{zí se zde zhruba 600 sportovišť lok{lního významu, jsou zde však také haly s celoměstským, region{lním i celost{tním významem. I přes relativně velký počet sportovních zařízení není popt{vka ze strany obyvatelstva v některých případech doposud uspokojena. Sportovní hala Moravsk{ Sl{via patří svým charakterem k univerz{lním hal{m pro míčové sporty s region{lním významem. Navíc objekt disponuje také prostory pro div{ky, takže se zde mohou konat také soutěžní utk{ní. Podobných univerz{lních hal pro míčové s div{ckou kapacitou najdeme v Brně ještě sedm. Nelze na ně však pohlížet jako na konkurenty. Sportovní zařízení mají totiž společný cíl, a to motivovat populaci k pravidelnému pohybu, a tím přispívat ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 31 Tab. 5: Přehled brněnských univerz{lních sportovních hal pro výkonnostní sport s div{ckou kapacitou [11] Pořadové číslo 1. Hala I Kr{lovo Pole (star{) 2. Hala II Kr{lovo Pole (nov{) 3. Hala SK Žabovřesky 4. Hala TJ Moravsk{ Sl{via 5. Are{l Sokol Brno I 6. TJ Tatran Bohunice 7. TJ Tesla Brno 8. N{zev Adresa Povrch VUT Brno Centrum sportovních aktivit 612 00 Brno, Vodova 108 612 00 Brno, Vodova 108 616 00 Brno, Hor{kova 7 639 00 Brno, Vídeňsk{ 9 602 00 Brno, Kounicova 20 625 00 Brno, Neužilova 35 638 00 Brno, Halasovo n{m. 7 612 00 Brno, Technick{ 14 Kapacita div{ků parkety 900 palubovka palubovka palubovka 3500 1300 520 parkety - parkety 200 umělý povrch umělý povrch 250-4.3.4 Analýza cílových skupin Projekt se zaměřuje na zkvalitnění infrastruktury pro provozov{ní sportu ve městě Brně. Jako hlavní cílové skupiny byly identifikov{ny zejména sportovní oddíly, kterým poskytuje hala z{zemí, z{jemci o sport z řad veřejnosti a školy, které mají v blízkosti objektu sídlo. Vzhledem k tomu, že se v budově nach{zí také administrativní prostory, patří mezi cílové skupiny také podnikatelské subjekty. Sportovní oddíly Jihomoravské basketbalové centrum Jihomoravské basketbalové centrum se zaměřuje zejména na výchovu mladých basketbalistů, a to v kategoriích U14,U16 a U18. Kromě toho podporuje také činnost vozíčk{řů. Halu, kter{ je předmětem projektu centrum využív{ k pravidelným tréninkům, k poř{d{ní turnajů pro ml{dež a také k soutěžním utk{ním.

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 32 Klub sportovní gymnastiky Moravsk{ Sl{via KSG Moravské Sl{vii slouží hala k pravidelným tréninkům a kromě toho oddíl rozšiřuje svoji aktivitu i na úsek rekreačního sportov{ní. Vznikají tak oddíly zdravotní gymnastiky, kondiční gymnastiky pro ml{dež, jóga, aerobik, akrobacie pro ml{dež, cvičení rodičů a dětí a další. D{le hala poskytuje tréninkové prostory také pro další tři sportovní oddíly, kterými jsou: Basketbalisté Sokola Husovice Oddíl kulturistika Moravsk{ Slavie Brno Sportovní kulečník Moravsk{ Slavie Veřejnost Hala může být d{le pronajím{na jednotlivcům nebo skupin{m z řad veřejnosti za účelem aktivního odpočinku. Jedn{ se hlavně o víkendy a dopolední hodiny. Lidé se zde mohou věnovat míčovým hr{m, volejbalu, basketbalu, florbalu nebo nohejbalu. Školy Halu si za účelem výuky tělesné výchovy mohou pronajmout také školy, které se nach{zí v blízkosti objektu. Podnikatelské subjekty Objekt sportovní haly disponuje kromě dvou tělocvičen také administrativními prostorami, které jsou určeny podnikatelským subjektům. V budově v současné době sídlí celkem osm podnikatelských subjektů. St{le se tu ale nach{zí nevyužité plochy, které se spr{vci budovy nedaří pronajmout, a to i přesto, že m{ objekt velmi výhodnou polohu v centru Brna. Nevyužité kapacity n{jemních ploch pak zapříčiňují ztr{ty příjmu. Důvodem nez{jmu o zdejší prostory ze strany n{jemců je neuspokojivý stav prostor a samozřejmě vysok{ energetick{ n{ročnost budovy, kter{ je příčinou poměrně vysokého n{jmu. Rekonstrukcí budovy by byly zmíněné nedostatky odstraněny a objekt by se pro n{jemce stal znovu atraktivním.

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 33 Tab. 6: Seznam ploch k pron{jmu a jejich současných n{jemců Pořadové číslo N{jemce UP [m 2 ] Druh 1. Pali Dany Vlastislav 11,00 Kancel{ře 2. Voln{ plocha 29,00 Kancel{ře 3. Bogušovský Miloš 9,00 Kancel{ře 4. Kadeřnictví - Pozidisov{ Ivana 19,50 Kancel{ře 5. 6. ALS Laboratory Group Radka Čižm{řov{ ABM Bilance, Boji, SupernovA - Souček Jan, Ph.Dr. 64,50 Kancel{ře 54,00 Kancel{ře 7. Voln{ plocha 18,00 Kancel{ře 8. Grafické podniky Klus{k, s.r.o. 32,00 Kancel{ře 9. Voln{ plocha 18,00 Kancel{ře 10. Herman Karel 52,50 Bar 11. Zbořil Jaroslav 170,00 Noční klub 12. 13. 14. Potenci{lně volné plochy (šachisté a kulečník) Tělocvična I. se šatnami a soc. z{zemím Tělocvična II. se šatnami a soc. z{zemím 123,00 Kancel{ře Sport Sport

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 34 4.3.5 Marketingový mix Produkt Produktem projektu jsou rekonstruované prostory sportovní haly, které vytvoří kvalitní a bezpečné z{zemí pro sportovní oddíly, ale i pro další obyvatele města. V objektu bude nově zřízeno wellness centrum, které bude n{vštěvníkům haly sloužit k odpočinku a relaxaci. Hala bude d{le bezbariérově zpřístupněna rampou, takže jej budou moci využívat také imobilní občané, jimž se tímto rozšíří možnosti tr{vení volného času. D{le vzniknou také rekonstruované prostory pro podnikatelské subjekty. Cena V tabulce níže jsou uvedeny předpokl{dané ceny za jednotlivé služby. Tab. 7: Ceny za jednotlivé služby Pořadové číslo Služba Cena 1. Pron{jem velké tělocvičny 350 Kč/hod 2. Pron{jem malé tělocvičny 250 Kč/hod 3. Pron{jem kancel{ří 300 m 2 /měsíc 4. Pron{jem wellness 150 000 rok Propagace Všechny cílové skupiny musí být dostatečně informov{ny o možnostech, které jim rekonstruovaný prostor nabízí. Je tedy nutné zajistit, aby byly propagační materi{ly umístěny v místech zvýšené koncentrace těchto skupin. Publicita projektu bude zajištěna pomocí region{lních sdělovacích prostředků, zejména pomocí tisku. V investiční č{sti projektu bude publicita zajištěna na z{kladě podmínek ROP, a to instalací informačních cedulí, které budou občany informovat o tom, že projekt je financov{n z dotačních titulů EU. Po ukončení realizace projektu bude hala označena pamětní deskou. Distribuce Veškeré služby uvažované v tomto projektu budou poskytov{ny v rekonstruovaných prostor{ch sportovní haly. Je tedy nutné, aby byli st{vající

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 35 i potenci{lní n{vštěvníci haly dostatečně informov{ni o tom, co tyto prostory nabízí. Z{roveň je nezbytné, aby byly informace pod{v{ny atraktivní formou. Formy šíření informací o možnostech využív{ní haly: Informace zveřejněné online Informace v region{lním tisku Propagační materi{ly Distribuční funkci budou plnit také akce uspoř{dané u příležitosti slavnostního otevření rekonstruované haly, které upoutají pozornost n{vštěvníků. 4.4 Popis projektu 4.4.1 Technické a technologické řešení projektu N{vrh projektu Centrum ml{dežnického míčového sportu spočív{ v celkové rekonstrukci objektu sportovní haly spojené s opravou stavebních konstrukcí a inženýrských rozvodů. Tímto bude st{vající soci{lní a provozní z{zemí sportovců a div{ků přizpůsobeno současným legislativním a dispozičním požadavkům. Architektonické řešení stavby nebude měněno. Dojde pouze k jeho úpravě, kter{ spočív{ ve výměně výplní otvorů s místním zmenšením jejich velikostí a novým barevným řešením opravovaných fas{d. Šatny a hygienické z{zemí sportovců zůstanou ve svých dispozičních poloh{ch. Nově budou řešeny šatny cvičitelů a šatny rozhodčích. Administrativní prostory budou vyčištěny a upraveny dle současných standardů. V suterénu budovy dojde k rozšíření sport-klubu, kde nově vznikne z{zemí pro person{l a přípravna stravovacího provozu. Prostory současného fitness se změní na saunu a st{vající výměníkov{ stanice bude zmenšena. Cel{ stavba je rozdělena na n{sledující stavební č{sti (SČ). Jejich obsah je podrobněji rozeps{n v příloze č. 1 této pr{ce. SČ 01 Rekonstrukce šaten SČ 02 Rekonstrukce hygienických z{zemí SČ 03 Rekonstrukce fitness v 1. PP SČ 04 Rekonstrukce sport-klubu v 1. PP

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 36 SČ 05 Rekonstrukce vstupních a komerčních prostor SČ 06 Přístavba výtahu SČ 07 Rekonstrukce obvodového pl{ště včetně výměny otvorových výplní SČ 08 Rekonstrukce střechy (a podhledu haly) včetně zateplení SČ 09 Rekonstrukce výměníku a rozvodů ÚT SČ 10 Rekonstrukce sanitní instalace SČ 11 Rekonstrukce elektroinstalace SČ 12 Rekonstrukce VZT Obr{zek 3: Pohled na zrekonstruovanou budovu sportovní haly ze severu a z{padu

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 37 4.4.2 Harmonogram projektu Projekt zahrnuje mnoho činností, které jsou na sobě do jisté míry z{vislé. Proto je vhodné činnosti rozdělit do několika etap. Datum zah{jení projektu: 06/2010 Datum ukončení projektu: 12/2012 Celkov{ doba trv{ní: 30 měsíců F{ze přípravn{ Přípravn{ f{ze spad{ do období 06/2010 12/2010 a obsahuje tyto aktivity: Projektov{ a inženýrsk{ činnost Stavebně-statický průzkum Kamerov{ revize st{vající kanalizace Hlukov{ studie Energetický audit a vypracov{ní posudku Zajištění stavebního povolení Zpracov{ní ž{dosti o dotaci z ROP Jihovýchod Pod{ní ž{dosti o dotaci z ROP Jihovýchod F{ze realizační Realizační f{ze je z{visl{ na získ{ní dotace z ROP Jihovýchod. Bude tedy probíhat po vyhodnocení projektu, a to v období od 01/2011 do 12/2012. Tato f{ze zahrnuje n{sledující aktivity: Výběrov{ řízení na dodavatelské služby Podpis smluv s dodavateli Příprava staveniště Realizace rekonstrukce Kontrola termínů plnění a kvality dod{vek Převzetí rekonstruovaného objektu

Studie proveditelnosti aplikovan{ na projekt Centrum ml{dežnického míčového sportu 38 F{ze provozní Po ukončení stavebních prací a převzetí rekonstruovaného objektu přejde projekt postupně do provozní f{ze. Předpokl{dané zah{jení provozu je stanoveno na 01/2013. V r{mci této f{ze dojde k realizaci n{sledujících činností: Zkušební provoz Určení podmínek pro využív{ní objektu jednotlivými cílovými skupinami Zah{jení běžného provozu Administrace projektu Zajištění publicity projektu 4.5 Management projektu Nositelem projektu Centrum ml{dežnického míčového sportu bude ve všech č{stech projektového cyklu Odbor školství ml{deže a tělovýchovy Magistr{tu města Brna (OŠMT MMB). 4.5.1 Organizační schéma Postup při n{vrhu, přípravě, realizaci a monitoringu projektů spolufinancovaných z dotačních titulů Evropské unie v r{mci operačních programů platných pro Českou republiku upravuje Metodika implementace projektů (spolu)financovaných z evropských fondů. Postupy obsažené v této metodice jsou z{vazné i pro všechny útvary Magistr{tu města Brna. Pro projekt bude zřízena Řídící skupina, kter{ bude mít na starosti přípravu projektu, jeho realizaci i monitoring. Řídící skupina je tvořena nositelem projektu a z{stupci příslušných odvětvových útvarů Magistr{tu města Brna podle f{zí projektového cyklu, ve kterém se projekt zrovna nach{zí. Přípravn{ f{ze projektu V této č{sti projektového cyklu je koordin{torem prací a z{roveň vedoucím Řídící skupiny projektový manažer Oddělení implementace evropských fondů. D{le tvoří Řídící skupinu z{stupce Odboru územního pl{nov{ní a rozvoje, který m{ za úkol sledovat soulad projektu s územně pl{novací dokumentací měs-