3.11 Ob anská vybavenost Do sociální infrastruktury zahrnujeme zejména za ízení charakteru ve ejných služeb, která z podstatné ásti jsou zabezpe ována ve ejnou správou (stát, kraj, obec). Za ízení republikové úrovn (provozované státem) se na území kraje nevyskytují (neuvažujeme-li detašovaná pracovišt ). Sledujeme za ízení: školství zdravotnictví sociální pé e kultura sport a rekreace 3.11.1 Školství Základní školství Rozmíst ní škol je v podstat dosta ující, problematická je kvalita ady objekt i areál, které neodpovídají soudobým podmínkám. Velmi nedostate ná je kapacita základních škol v p ím stském území hl. m. Prahy, kde se výrazn zvýšil po et obyvatel. V posledních dvou letech (2008-2010) byly zlepšeny podmínky základního školství (nap. dokon ena výstavba nových budov) v í anech, Jesenici a Hostivici. St ední školství Gymnázia m sta ORP všechna mimo Lysou n.l. a Votice Odborné školy m sta ORP všechna mimo Votice, Mnichovo Hradišt Odborná u ilišt m sta ORP všechna mimo Votice Nová gymnázia se p ipravují v Jesenici a v Hostivici. Odborné školy (s maturitou) jsou ve v tším rozsahu zastoupeny ve m stech: Kladno, Mladá Boleslav, Kolín, P íbram, Benešov, Beroun, M lník, Rakovník, Vlašim, Kutná Hora, áslav a Pod brady, jsou však i v n kterých dalších m stech (Slaný, Nymburk, Brandýs n. L.- St. Boleslav, Neratovice aj.). Vyšší odborné školy (VOŠ) jsou ve m stech: Kladno, Beroun, P íbram, M lník, Mladá Boleslav, Brandýs n.l.-st. Boleslav, Pod brady, áslav, Kutná Hora, Benešov, Vlašim. Mezi lety 2009 až 2010 došlo ve St edo eském kraji k mírnému úbytku odborných škol (viz kartogramy). 135
3.11.2 Zdravotnictví Oblastní nemocnice: Ostatní nemocnice: LDN: Odborný lé ebný ústav: Rehabilita ní ústav: Lé ebny: Kliniky: Lázn : Kladno, Mladá Boleslav, Kolín, Benešov, P íbram Rakovník, Slaný, M lník, Neratovice, Brandýs n.l.-st. Boleslav, Nymburk, M stec Králové, Kutná Hora, áslav, í any, Sedl any, Ho ovice, Beroun Kladno, Dob íš, Kralupy n.vlt., Roztoky, Vojkov, M šice, T ebotov, Sedlec-Pr ice Nová Ves p. Pleší Kladruby, Slapy Kosmonosy, Pod brady, í any, Bukovany Mladá Boleslav, Kolín, Pr honice Pod brady V pr b hu let 2008-2010 p ibylo v registru Ústavu zdravotnických informací a statistiky n kolik zdravotnických za ízení (viz kartogramy). 3.11.3 Sociální pé e Tato za ízení bezprost edn nesouvisejí se strukturou osídlení, jsou asto lokalizována mimo v tší m sta. Strukturovan jší zastoupení je zejména v bývalých okresních m stech a dále v Mnichov Hradišti, áslavi, eském Brod, Kralupech n. Vlt., Mníšku p. B. a Unhošti. V pr b hu let 2008-2010 p ibylo v evidenci krajského ú adu n kolik sociálních za ízení (viz kartogramy). 3.11.4 Kultura Zahrnuje zejména knihovny, muzea, galerie a divadla. Stálé divadelní scény jsou jen v Kladn, Mladé Boleslavi a P íbrami. Tato m sta mají i souhrnn nejvyšší rozsah za ízení kultury. Ve ejné knihovny jsou mimo výše uvedená m sta též v Kutné Ho e. Ostatní centra ORP jsou kulturními za ízeními vybavena podstatn skromn ji. V tšinou se jedná o m stská muzea. Muzea jsou však i v ad menších m st i v n kterých obcích. Z center ORP postrádají odpovídající kulturní za ízení m sta Neratovice a Votice. Významná kulturní za ízení postrádají dále m sta (ORP) Sedl any, Dob íš, í any, Kralupy n. Vlt. a Mnichovo Hradišt. 136
Knihovny, muzea a galerie (z izované St edo eským krajem) krajské knihovny: ostatní knihovny: muzea (m stská): krajské galerie: ostatní galerie: Kladno Mladá Boleslav, Kutná Hora, Benešov, P íbram Kladno, Rakovník, Nové Strašecí, P íbram, Benešov, Vlašim, Kutná Hora, Kolín, Pod brady, Nymburk, Kou im, Sadská, eský Brod, Lysá n. L., Benátky n. J., Brandýs n. L. St. Boleslav, Mladá Boleslav, B lá p. B., M lník, Ho ovice, Žebrák, Jílové u P., Roztoky Rakovník Slaný, Kladno, Beroun, P íbram, B eznice, Hutná Hora, áslav, Rož alovice Divadla (profesionální scéna) Kladno P íbram Mladá Boleslav 3.11.5 Sportovišt regionálního významu Zahrnuje zejména aquaparky, kryté bazény a zimní stadiony. Z center ORP nejsou tato za ízení v bec zastoupena ve m stech Votice, eský Brod, Lysá n. L. a Mnichovo Hradišt. Nízká úrove vybavení je též v Sedl anech a Dob íši. Cestovní ruch sport lázn : aquapark: krytý bazén: zimní stadion: sportovní letišt : jezdectví: Pod brady, Touše Slaný, Kladno, Beroun, Ho ovice, P íbram, Kutná Hora, Kolín, M ín Kralupy n. Vlt., Kladno, Tuchlovice, Rakovník, Beroun, Vystrkov, Benešov, Vlašim, áslav, Kutná Hora, Kolín, Nymburk, Mladá Boleslav, elákovice, Brandýs n. L. St. Boleslav, Neratovice, M lník Kralupy n. Vlt., Slaný, Kladno, Rakovník, Beroun, Ho ovice, P íbram, Sedl any, Vlašim, Benešov, Kutná Hora, Kolín, Pod brady, Nymburk, Mladá Boleslav, Neratovice, M lník Sazená, Slaný, Rakovník, Velká Dobrá, Bubovice, Ho ovice, Dlouhá Lhota, Benešov (Nesva ily), Vlašim, Zbraslavice, Kolín, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradišt Lysá n. L., Nymburk, Pod brady, Kolín, Kutná Hora, Lou ovice p. Blaníkem, Votice, Kosova Hora, B eznice, Neveklov, Netvo ice, Velké Popovice, itka, Velký Chlumec, Ho ovice, Pustov ty, Ruda, Královice, M lník, B lá p. B. aj. 137
3.11.6 Shrnutí Z hlediska sociální infrastruktury neposkytují pot ebné služby zejména centra ORP: Votice, Lysá n. L., Sedl any, Dob íš, eský Brod, Mnichovo Hradišt. Zcela nedostate ná je úrove sociální infrastruktury v okrese Praha-západ (SO ORP ernošice). Toto území postrádá významn jší centra m stského založení. Sídelní struktura i z tohoto d vodu není hierarchizovaná. Vybavenost ady m st v tomto území neodpovídá pom rn vysokému po tu jejich obyvatel, který v n kolika p ípadech již p ekro il hodnotu 5000 obyvatel. Rozložení hlavních za ízení (školství, zdravotnictví), které úzce souvisí s osídlením, je v podstat vyhovující. V p ípad škol jsou však výrazné deficity v n kterých ástech p ím stského území Prahy (okresy Praha-východ, Praha-západ), kde došlo k výraznému nár stu po tu obyvatel. Dojíž ka do hl. m. Prahy je sice v zásad možná, nebo zejména školská za ízení na okrajových sídlištích nejsou pln využita, nem že to však být cílové ešení, nebo vyvolává nadbyte nou dojíž ku a znamená výrazné ztráty asu. V p ípad zdravotnických za ízení lze v souvislosti s jejich komercionalizací obtížn odhadovat jejich vývoj. Koncentrace zdravotnických služeb (nemocnic) m že pro významnou ást obyvatel znamenat zhoršení dostupnosti t chto za ízení. ada služeb je poskytována p evážn na komer ním principu a jejich rozložení je výrazn ovliv ováno poptávkou. Týká se to nejen obchodu a služeb, ale i zdravotnictví, sportu a rekreace. 138