INDIKAČNÍ KRITÉRIA PRO LÉČBU PORUCH DÝCHÁNÍ VE SPÁNKU POMOCÍ PŘETLAKU V DÝCHACÍCH CESTÁCH U DOSPĚLÝCH

Podobné dokumenty
M. Pretl, M. Hobzová, M. Honnerová, J. Lněnička, V. Novák, V Sedlák, J. Vyskočilová, K. Šonka

Léčba ASV. S. Dostálová, H. Machová, J. Marková, R. Fajgarová, A. Cernusco, M. Pretl

Ronchopatie a syndrom spánkové apnoe Organizace péče a základní vyšetřovací algoritmus

STANDARD PÉČE NA PRACOVIŠTÍCH ZAJIŠŤUJÍCÍCH DIAGNOSTIKU A LÉČBU PORUCH SPÁNKU

DOPORUČENÝ POSTUP U DĚTSKÝCH PACIENTŮ S PORUCHAMI DÝCHÁNÍ VE SPÁNKU

Syndrom obstrukční spánkové apnoe

Typologie pacientů se spánkovou apnoí. P. Turčáni, Ventilační centrum KNPT FN Brno

Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.

Chirurgická a konzervativní léčba OSAS pohled ORL lékaře

X. Český a V. Česko - Slovenský sjezd spánkového lékařství

Indikační kritéria pro domácí neinvazivní ventilační podporu (NIV)

Poruchy dýchání ve spánku u dětí

P R O G R A M. Vzdělávací konference pro spánkové laboratoře Spojení teorie a praxe květen 2017 PARK INN BY RADISSON OSTRAVA

Mgr. Petra Žurková prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc. Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno

Compliance léčby CPAP co bychom měli chtít od pacientů (a od sebe) MUDr. Martin Pretl, CSc.

MUDr. Milan Sova Ph.D., MUDr. Jaroslav Lněnička, MUDr. Martin Pretl CSc., prof. MUDr. Karel Šonka DrSc.

Centrum pro poruchy spánku a bdění

Metodika SZP ČR k Číselníku zdravotnických prostředků SZP ČR Verze 5.2, platnost od METODIKA SZP ČR

Metodika SZP ČR k Číselníku zdravotnických prostředků SZP ČR Verze 2.0 METODIKA SZP ČR. k Číselníku zdravotnických prostředků SZP ČR

Metodika SZP ČR k Číselníku zdravotnických prostředků SZP ČR Verze 4.1 METODIKA SZP ČR. k Číselníku zdravotnických prostředků SZP ČR

První zkušenosti s léčbou pacientek s dg. obstrukční SAS s přístrojem ResMed AirSence 10 AutoSet for Her

DOPORUČENÍ PRO POUŽITÍ NEINVAZIVNÍ VENTILAČNÍ PODPORY (NIVP) [KAP. 8.3] Sekce intenzivní pneumologie ČPFS MUDr. Jan Chlumský, Ph.D.

Metodika SZP ČR k Číselníku zdravotnických prostředků SZP ČR Verze 3.2 METODIKA SZP ČR. k Číselníku zdravotnických prostředků SZP ČR

SPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého

XIV. ČESKÝ A IX. ČESKO-SLOVENSKÝ SJEZD SPÁNKOVÉHO LÉKAŘSTVÍ ČSVSSM

RONCHOPATIE A OBSTRU KČNÍ SPÁN KOVÁ APNOE. Příručka pro praxi:

Spánková apnoe. stručný průvodce

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života.

Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

ASV & SERVE-HF & SAVE

Poruchy dýchání ve spánku

Oxygenoterapie, CPAP, high-flow nasal oxygen

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady

Kurz Pneumologie a ftizeologie

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno

ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha

Inteligentní tlaková podpora se zajištěným alveolárním objemem Přístroje ivaps/ ivaps s AutoEPAP

MUDr. Jaroslav Lněnička Oddělení plicních nemocí a TBC Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Obstrukční spánková apnoe a adherence pacienta k terapii. Klára Mikušová

15.9 OBSTRUKČNÍ SLEEP APNOE SYNDROM (OSAS,

Jak léčit spánkovou apnoi? Zástavy dechu ve spánku - diagnostika a možnosti léčby. MUDr. Milada Hobzová, Ph.D.

VŠEOBECNÉ LÉKAŘSTVÍ VZOROVÝ PŘÍKLAD

Kazuistika: Inkretiny při léčbě obezity a diabetu 2. typu

ZPRACOVÁNÍ A KLASIFIKACE SIGNÁLŮ VE SPÁNKOVÉ MEDICÍNĚ

EKG-TEPOVÁ FREKV. EMG-TONICKÉ EMG-FAZICKÉ AIR FLOW POHYB HRUDNÍKU ESOFAGEÁLNÍ TLAK CHRÁPÁNÍ KREVNÍ PLYNY-SAT O 2 TĚLESNÁ TEPLOTA KREVNÍ TLAK

OBSTRUKČNÍ SPÁNKOVÁ APNOE EDUKAČNÍ MATERIÁL PRO PACIENTY

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha

Petra Žurková Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno Lékařská fakulta MU Brno Přednosta: prof. MUDr. Jana Skřičková CSc.

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY dle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Možnosti protektivní ventilační strategie v PNP

LP Olysio, ATC skupina J05AE14

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Familiární středomořská (Mediterranean) horečka (Fever)

Poruchy spánku. I. Příhodová Neurologická kl. 1. LF UK a VFN

AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU /AMTK/

Monitorace CO2 v PNP. Luděk Gronych ZZS Olomouckého kraje

Transkraniální elektrostimulace jako způsob rehabilitace částo nemocných dětí

Chronická obstrukční plicní nemoc MUDR.ŠÁRKA BARTIZALOVÁ

Zástavy dechu ve spánku Diagnostika a možnosti léčby

ANO. MUDr. Roman Škulec, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDÍ. Navazující magisterský studijní program: Ošetřovatelství. Bc.

INTERNÍ ODDĚLENÍ SPEKTRUM POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE

Spánková laboratoř ve FNsP Ostrava. V. Novák, J. Roubec: Klinika dětské neurologie a TRN FNsP Ostrava-Poruba

Globální respirační insuficience kazuistika

Režim BiLevel a ventilátory 800 Series

VENTILAČNÍ PORUCHY VE MORÁŇ

Pacient s respirační insuficiencí na Emergency

Weaning T-trial. Renata Černá Pařízková

5 omylů (problémů) center BL dle revizí VZP a jak jim předcházet. Martin Bortlík Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE, Praha

PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-01 / /4_11 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ HRAZENÝCH SLUŽEB

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

NIV a MPV ventilace u pacientů s nervosvalovými onemocněními: bezpečná varianta ventilační péče. Michel Toussaint ZH Inkendaal, Brusel, BELGIE

Účinná léčba obstrukční spánkové apnoe

Překlad z originalu. Klinické obecné informace. Klinické studie metoda:

Monitorace v anestezii

XI. Český a VI. Česko-slovenský sjezd spánkové medicíny

Spánek v prostředí intenzivní péče. Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská

Kapitola 2. Obecná pravidla pro vykazování výkonů. x x x

Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM

Léčba akutního astmatu

Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP

Za revizní komisi přítomni: MUDr. Jitka Bušková Ph.D., MUDr. Miroslav Lánský Ph.D.,

Obstrukční spánková apnoe - širší klinické souvislosti

ARIM versus plátci péče. Pavel Kozlík ARO Rakovník

EDUKAČNÍ MATERIÁL - Pioglitazone Accord

Klinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty

Definice a historie : léčba chladem, mrazem; vliv na široké spektrum onemocnění a poruch; dlouholetá medicínská léčebná metoda; technický rozvoj extré

Neprůchodnost nosních dutin U DĚTÍ. Péče o zdraví bez kompromisů

Kapitola 3 Výkony klinických vyšetření

Poruchy dýchání u akutních neurologických onemocnění

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Hypoxický preventivní protipožární systém

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

AKROMEGALIE ZLODĚJ ZDRAVÉHO SPÁNKU

PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM. XX. ČESKÝ A XV. ČESKO - SLOVENSKÝ SJEZD SPÁNKOVÉ MEDICÍNY října 2018, Hotel Galant, Mikulov

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

Význam dechové rehabilitace u nemocných se spinální svalovou atrofií

Transkript:

INDIKAČNÍ KRITÉRIA PRO LÉČBU PORUCH DÝCHÁNÍ VE SPÁNKU POMOCÍ PŘETLAKU V DÝCHACÍCH CESTÁCH U DOSPĚLÝCH [KAP. 11.2] Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a ČPFS MUDr. Martin Pretl, CSc., MUDr. Milada Hobzová, Ph.D., MUDr. Monika Honnerová, MUDr. Jaroslav Lněnička, MUDr. Vilém Novák, MUDr. Vratislav Sedlák, Ph.D., MUDr. Jana Vyskočilová, prof. MUDr.Karel Šonka, DrSc. 1

Poruchy dýchání ve spánku (SRBD sleep related breathing disorders), zejména obstrukční spánková apnoe (OSA), jsou závažná onemocnění, která mají významný vliv na vznik a průběh kardiovaskulárních, metabolických a jiných onemocnění a nepříznivě ovlivňují výhled dožití. Základní terapií s prověřeným účinkem je léčba přetlakem v dýchacích cestách (PAP) během spánku. Léčba pomocí PAP eliminuje symptomy choroby a rozvoj komorbidních onemocnění, jejich tíži a zlepšuje výhled dožití. PAP zlepšuje i kvalitu života nemocných. Léčba PAP je rozdělována na pět základních typů podle charakteristik používaného přetlaku: trvalý přetlak v dýchacích cestách CPAP dvojúrovňový přetlak v dýchacích cestách BPAP autotitrační přetlak v dýchacích cestách v režimu CPAP (APAP) a v režimu BPAP (ABPAP) BPAP s objemovou podporou adaptivní servoventilace ASV DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ, KTERÉ JSOU RELEVANTNÍ VZHLEDEM K ROZHODOVÁNÍ O LÉČBĚ SRBD Apnoe Zástava dýchání (nebo omezení proudu vzduchu v dechových cyklech o 90 %) o trvání 10 s. Klasifikace apnoí podle inspiračního úsilí: obstrukční apnoe neměnné nebo zvýšené inspirační úsilí centrální apnoe nepřítomné inspirační úsilí smíšená apnoe inspirační úsilí je na začátku apnoe nepřítomné a ve druhé části apnoe je obnoveno Hypopnoe Omezení proudu vzduchu v dechových cyklech o 30 % při poklesu saturace o 4 % v trvání 10 s nebo omezení proudu vzduchu v dechových cyklech o 50 % při poklesu saturace o 3 % o trvání 10 s. RERA (respiratory effort-related arousal) Probouzecí reakce nebo probuzení vyvolané sekvencí dechů se zvyšujícím se inspiračním úsilím nebo se sníženou amplitudou dechu trvající 10 s. Hypoventilace Noční monitorování ukazuje přinejmenším jeden z následujících znaků: saturace hemoglobinu kyslíkem < 90 % po dobu delší než 5 minut s minimem alespoň 85 % více než 30 % celkového trvání spánku je saturace hemoglobinu kyslíkem < 90 % 1 Společný dokument České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a ČPFS. 2

hodnota krevního PaCO2 ve spánku je abnormálně vysoká nebo disproporcionálně zvýšená proti hladině při bdělosti (měřeno vleže noční kapnometrií a nebo odběrem krevních plynů bezprostředně po probuzení) Cheyneovo-Stokesovo dýchání (CSB) Minimálně tři po sobě jdoucí cykly crescendo-decrescendové změny dechové amplitudy a 5 centrálních apnoí za hodinu spánku a/nebo cyklické crescendo-decrescendové změny v amplitudě dechu trvající 10 po sobě jdoucích minut. Syndrom komplexní spánkové apnoe Objevení se nebo přetrvávání centrálních apnoí (počet centrálních apnoí za hodinu spánku 5) nebo Cheyneova-Stokesova dýchání u pacientů s OSA při léčbě PAP. ZÁKLADNÍ PARAMETRY POPISUJÍCÍ KLINICKÝ OBRAZ A TÍŽI SRBD RELEVANTNÍ Z HLEDISKA INDIKOVÁNÍ LÉČBY Apnoe/hypopnoe index (AHI) a klinické příznaky (především nadměrná denní spavost, neosvěžující spánek, únava a nespavost). Apnoe/hypopnoe index (AHI) Počet apnoí a hypopnoí za hodinu spánku. Za abnormální se považuje AHI 5. Respiratory disturbance index (RDI) Počet apnoí, hypopnoí a RERA za hodinu spánku. Za abnormální se považuje RDI 5. Doba spánku strávená v saturacích pod 90 % (t90). Za abnormální se považuje t90 > 0 %. DIAGNOSTIKA SRBD polysomnografické vyšetření polygrafie (limitovaná, kardiorespirační) registrace proudu nebo tlaku dýchaného vzduchu před nosem a ústy, dýchací pohyby hrudníku a břicha nebo nitrohrudní tlak, srdeční frekvence nebo EKG, saturace O2, poloha trupu Rozdělení spánkové apnoe podle závažnosti: lehká AHI < 15 střední AHI 15 30 těžká AHI > 30 DOPORUČENÍ PRO INDIKACI JEDNOTLIVÝCH TYPŮ PAP CPAP Léčba pomocí CPAP je doporučena pro léčbu střední a těžké OSA (AHI/RDI 15). Nemocní, kteří potřebují tlak CPAP vyšší než 8 cmh2o (hpa) a při titrování přetlaku je špatná tolerance léčby pro subjektivně nepříjemně vnímaný přetlak při léčení CPAP, jsou indikováni k léčbě pomocí CPAP s poklesem tlaku ve výdechu. BPAP Léčba pomocí BPAP je doporučena pro léčbu střední a těžké OSA (AHI/RDI 15) při nedostatečném léčebném účinku nebo netoleranci CPAP. 3

Léčba pomocí BPAP je doporučena pro léčbu syndromů chronické alveolární hypoventilace. Ventilační podpora je uskutečňována nejčastěji pomocí BPAP S (spontaneous), ST (spontaneous-timed) nebo T (timed) modu či pomocí BPAP s objemovou podporou. Typ léčby určuje specialista podle klinického stavu pacienta. APAP/ABPAP Léčba pomocí APAP je doporučena pro léčbu střední a těžké OSA (AHI/RDI 15) a) s významnou asociací apnoí na REM spánek a/nebo na polohu na zádech b) když při titraci není dosaženo dobré tolerance a efektu léčby pomocí CPAP/BPAP BPAP s objemovou podporou Léčba pomocí BPAP je doporučena pro léčbu syndromů chronické alveolární hypoventilace (viz výše), při nedostatečném efektu jednodušších vhodných typů PAP. Typ léčby určuje specialista podle klinického stavu pacienta. ASV Léčba pomocí ASV je doporučena pro léčbu střední a těžké centrální spánkové apnoe (CSA) (AHI 15) při nedostatečném efektu jednodušších vhodných typů PAP. Léčba pomocí ASV je doporučena pro léčbu syndromu komplexní spánkové apnoe. Léčba pomocí ASV je doporučena pro léčbu CSB. EFEKTIVITA LÉČBY SRBD POMOCÍ PAP Cílem léčby pomocí PAP je kompenzace SRBD (AHI < 5, t90 = 0) včetně doby, kdy spí pacient REM spánkem v poloze na zádech. Efektivita léčby spánkové apnoe se hodnotí podle AHI, které přetrvávají při léčbě (tzv. zbytkový AHI) za období od poslední kontroly a jsou zaznamenávány přístrojem PAP během celého léčebného období. Efektivita léčby hypoventilace se hodnotí podle t90. Nedílnou součástí hodnocení efektivity léčby je kontrola dostatečné doby užívání PAP. Hranice dostatečné doby užívání PAP je definována jako průměrné trvání užívání PAP > 4 hodiny denně (s vyloučením období, kdy pacient nemůže PAP užívat). STUPNĚ EFEKTIVITY LÉČBY PAP U OBSTRUKČNÍ A CENTRÁLNÍ SPÁNKOVÉ APNOE výborný efekt AHI < 5 dobrý efekt AHI < 10 dostatečný efekt není dosaženo hodnoty AHI < 10, je však dosaženo minimálně 75 % poklesu výchozího indexu AHI (pacienti se závažnou spánkovou apnoí) nebo je dosaženo hodnot výborné nebo dobré complian ce během spánku s výjimkou doby strávené v REM spánku v poloze na zádech nedostatečný efekt pacient nesplňuje kritéria pro optimální, dobrý nebo dostatečný efekt. Nutná je retitrace léčby, eventuálně změna typu PAP nebo přidání oxygenoterapie k přetlakové léčbě V případě nedostatečného efektu PAP při hypoventilaci ve spánku je doporučena oxygenoterapie během spánku. Ta je také alternativní léčebnou modalitou pro léčbu CSA a/nebo CSB, ale pou ze v případě, že nedochází k retenci CO2 (zvýšení pco2 o 1 kpa 8 mmhg). 4

KONTRAINDIKACE CPAP/BIPAP komunikace dýchacích cest s nitrolebním prostorem, pneumocefalus, likvorea, fraktura baze lební a nejasná zranění obličeje a dýchacích cest rekurentní sinusitidy a mediootitidy alergie na hmotu masky a jiné materiály přístroje neschopnost obsluhy přístroje bez spolehlivého zabezpečení takové péče jinou osobou nezájem o léčbu ze strany nemocného non-compliance nemocného ODBORNÁ KVALIFIKACE K INDIKACI, TITROVÁNÍ/NASTAVOVÁNÍ A PŘEDEPISOVÁNÍ LÉČBY PAP Kvalifikaci k indikaci, titrování/nastavování a předepisování léčby PAP mají pracoviště akreditovaná Českou společností pro výzkum spánku a spánkovou medicínu (ČSVSSM). Centra diagnostiky a léčby poruch spánku akreditované ČSVSSM jsou oprávněna k indikaci, titrování/nastavování a předepisování všech typů léčby PAP. Jednotky monitorace a léčby poruch dýchání ve spánku akreditované ČSVSSM a Spánkové laboratoře s vymezenou působností akreditované ČSVSSM jsou oprávněny k indikaci, titrování/nastavování a předepisování léčby přístroji CPAP a BPAP (nikoliv BPAP s objemovou podporou). Postup při doporučení PAP a další léčení Před indikováním léčby PAP je nutné nemocnému zdůraznit všechny životosprávné a režimové terapeutické postupy léčení nezávisle na tom, zda bude léčen PAP nebo nikoliv. Před zahájením léčby PAP musí být výše přetlaku individuálně vytitrována a musí být dosaženo alespoň dostatečného efektu léčby SRBD. Nemocný musí být na používání přístroje připraven a k jeho používání odhodlán. Před léčbou PAP je nemocný upozorněn na nutnost Pravidelně používat přístroj podle doporučení. Udržovat přístroj podle doporučení. Docházet na pravidelné kontroly podle doporučení lékaře: první kontrola za 1 3 měsíce po zahájení terapie PAP, další pravidelné kontroly v intervalu 1 rok. Náplň kontroly nemocného léčeného PAP První kontrola (1 3 měsíce po zahájení léčení PAP) klinický stav včetně zhodnocení compliance a efektivity léčby podle paměti přístroje PAP a podle rozhodnutí lékaře kontrolní noční monitorování (minimálně saturace hemoglobinu kyslíkem) při léčbě. Pravidelné kontroly v intervalu 1 rok klinický stav včetně zhodnocení compliance a efektivity léčby podle paměti přístroje PAP, v případě dostatečného používání z důvodů hygienických a trvanlivosti materiálu doporučení výměny příslušenství (masky, hadice, fi ltry). Pokud nemocnému brání v řádném používání přístroje eventuální vedlejší účinky PAP (např. suchost v ústech, kongesce nosní sliznice, konjunktivitida, aerofagie, častá probuzení a komplikace s maskou, jako jsou úniky vzduchu a otlaky), je třeba vyzkoušet všechny postupy k jejich omezení včetně používání zvlhčovače a eventuálně indikovat PAP vyššího typu. 5