Habsburská monarchie po 30. leté válce Daniel Kotaška, Oktáva
Obsah České stavovské povstání (Pražská defenestrace, 1620 bitva na Bílé Hoře) Důsledky (Obnovení zřízení zemské, poprava 27 pánů) Období pobělohorské (rekatolizace, Ferdinand III.) Leopold I. (války s Turky, 1699 Karlovický mír) Josef I. a Karel VI. (1713 Pragmatické sankce) České země po 30. leté válce (nové národy, robota, nevolnictví) Baroko ( k nebi, k bohu ) 1680 Selské povstání (Ondřej Stellzig, Robotní patent), 1690-95 Chodské povstání (Jan Kozina) Války o rakouské dědictví (Prusko, Bavorsko X Rakousko) 1742 Vratislavický mír, 1745 Drážďanský mír, František Štěpán lotrinský 7 letá válka (vpád Fridricha II., 1757 bitva u Kolína) Marie Terezie (1740-80), Josef II. (1780-90), Leopold II. (1790-92) Reformy (daňové, správní, poddanské, 1775 Robotní patent, 1781 Zrušení nevolnictví)
České stavovské povstání Začátek 30. leté války Příčinou spor mezi českými protestanty a katolíky Dlouhodobý spor mezi stavy a vládnoucími Habsburky V Praze správa země v rukou místodržících (omezení práva české šlechty) Květen 1618 zakázaný sjezd protestanské šlechty v Praze 23.5. Pražská defenestrace (Vilém Slavata, Jaroslav Bořita, sekretář Filip) 1619 sesazení Ferdinanda II. (Fridrich Falcký = zimní král 19-20) Obratem spojenectví Habsburků s Bavorskem 8.11.1620 bitva na Bílé Hoře Porážka stavovské armády (Fridrich uprchl ze země)
Důsledky stavovského povstání Vítězství katolíků Korunovace Ferdinanda II. českým králem Ztráty na životech + odcházení kvůli náboženství Obnovení zřízení zemské Nová ústava Úplný zákaz nekatolického vyznání Přeměna stavovské monarchie na absolutistickou Královský titul dědičně v rukou Habsburků Zrovnoprávnění němčiny a češtiny Zrušen Rudolfův Majestát 1609 (ústupek českým nekatolíků) 1624 postavena památná kaple 1730 nahrazena kostelem Panny Marie Vítězné Jan Amos Komenský Obnovení zřízení zemské
21.6.1621 poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí (Kat Jan Mydlář)
Období pobělohorské Domácí politika Hospodářská obnova země Zavedení centralistické absolutistické monarchie Rekatolizace Ferdinand III. (1637-1657) Císař římský, král český, uherský a arcivévoda rakouský Snaha o konci 30. leté války 1648 Vestfálský mír (konec války)
Leopold I. (1657-1705) Neschopný politik Války s Turky Rakousko-Turecká válka (1663-64) Neúspěšný pokus Turků o dobytí Horních Uher Rakousko-Turecká válka (1683-1699) Cílem Turků zničit Habsburskou monarchii V čele Kara Mustafa ( sultán Mehmed IV.) červenec 1683 obléhání Vídně (přesila Turků) 12.9.1683 příchod spojeneckých vojsk Rakouský protiútok (bitva u Zenty 1697) 1699 Karlovický mír Vytlačení Turků ze střední Evropy
Josef I. (1705-1711) Schopný politik Umřel na neštovice Karel VI. (1711-1740) Poslední mužský zástupce Habsburků 1713 Pragmatické sankce Nedělitelnost habsburských držav V případě vymření mužské linie Habsburků nástupnictví ženské linie Zajištění nástupnictví dětí Karla VI. (i dcer)
České země po 30. leté válce Příchod nových národů Nejbohatší rody přímo ve Vídni u dvora Malý výběr daní (málo poddaných) Využití práce poddaných zadarmo = ROBOTA Postupné zhoršení poddaných NEVOLNICTVÍ Více roboty, vyšší daně, nemožnost stěhování, ženění, studia) Časté vzpoury Kulturní změny BAROKO
Baroko (1600-1750) k nebi, k bohu Stavby pro církev, šlechtu, ale i občany Architektura Častý prvek kopule (ze spodu malby) Interiér velmi bohatý (zlato, mramor) Oblečení Obrazy Ženy: kulatý výstřih, náhrdelníky, široké šaty, korzety Muži: paruky, vesta + kabát, ¾ kalhoty, punčochy Střídání temných a světlých ploch (city, emoce) Nahost (tlusté dívky hezké), krajinomalba Kostel sv. Mikuláše (Praha)
Kostel sv. Jana Nepomuckého (Zelená Hora) Holašovice (UNESCO) Barokní krajina (Šonov)
Povstání Selské povstání (1680) Leopold v Praze Petice poddaných za upravení roboty odmítnuto Březen 1680 ozbrojené povstání Z a S Čechy V čele Ondřej Stellzing z Řasnice Rozprášeno vojskem (popravy + žaláře) 1680 Robotní patent (úprava roboty na 3 dny v týdnu) Chodské povstání (1690-95) Neuznání chodských privilegií nerobotovali Jan Sladký Kozina cesta do Vídně (popraven 28.11.1695) Wolf Maxmilián Lamminger (Lomikar do roka umřeš)
Osvícenství Myšlenkové, kulturní, politické a hospodářské hnutí v 18. století Přesvědčení o důležitosti rozumu Důraz na kvalitu pozemského života a rovnost lidí před zákone Snaha o vytvoření nové společnosti Zvýšení gramotnosti Vědecké objevy (Newton- gravitace,..) Osvícenský absolutismus Způsob vlády absolutistických monarchů v duchu osvícenství Reformy s cílem modernizovat stát Ekonomika, armáda, školství, zdravotnictví, soudnictví Josef II. (Rakousko), Kateřina II. (Rusko), Fridrich II (Prusko)
Války o Rakouské dědictví (1740-48) Příčinou odmítnutí nástupnictví Marie Terezie po Karlu VI (Pragmatické sankce) Územní nároky Pruska (Fridrich II.) na Slezsko Společný postup Pruska a Bavorska (Karel Albrecht) 1741 Prusové obsazují Slezsko Bavorové obsazují Čechy ( Albrecht korunován českým králem) 1742 Bavorové vyhnáni z Čech 11.6.1742 Vratislavický mír Potvrzení porážky Rakouska Prusko získalo Horní i Dolní Slezsko 1743 Marie Terezie korunována českou královnou
Války o Rakouské dědictví 1744 Fridrichův preventivní vpád do Čech (obsazení Prahy) Prusové vytlačeni 25.12.1745 Drážďanský mír Prusko si udrželo Slezsko a Kladsko Uznání manžela Marie Františka Štěpána Lotrinského jako římsko-německého císaře Konec války o rakouské dědictví Konečný mír až v roce 1748 v Cáchách
Sedmiletá válka Spor o kolonie mezi Francií a Británií 1756 vpád Fridricha II. Do Saska a do Čech 18.7.1757 Bitva u Kolína Prusko poraženo rakouskou armádou Znovuzrození habsburské monarchie 30.6.1758 Bitva u Domašova Rakušané zničili obří konvoj se zásobami pro pruskou armádu obléhající Olomouc vítězství zachránilo město a pruský král byl nucen vyklidit Moravu Únor 1763 mír v Hubertsburgu (Prusko-Rakouská smlouva) Rakousko se definitivně zřekne Slezska Fridrich II. Dá svůj hlad při volbě císaře Josefu II. (syn Marie)
Habsburská monarchie Vláda 3 panovníků: Marie Terezie, Josef II., Leopold II. Marie Terezie (1740-1780) Žila (1717-1780) Nástupnictví prosazeno válkami 16 dětí (Habsbursko-lotrinská dynastie) Josef II. (1780-1790) Žil (1741-1790) Osvícenská výchova Podivín (v přestrojení navštěvoval poddané) Od roku 1765 císařem po otci 6000 reforem
Josef II. za pluhem
Pevnosti za Josefa II. Terezín Josefov
Habsburská monarchie Leopold II. (1790-1792) Žil (1747-1792) Druhý nejstarší syn Marie Jako císař rušil některé reformy bratra (pro uklidnění šlechty) 1791 nechal vrátit do Prahy svatováclavské klenoty Spoluúčast na trojím dělení Polska
Reformy Daňové reformy Cílem větší výběr daní Tereziánský katastr 1749 (soupis poddanské půdy) Josefínský katastr 1785 (soupis veškeré půdy Rustikál i Dominikál) Správní reformy Cílem centralizace moci Nahrazení vlády byrokraty Direktorium (jednotná vláda pro Rakousko i Čechy ve Vídni) Poddanské reformy Snaha o přesun daní odváděných šlechtě na daně odváděné státu 1770-77 hladomory z neúrody 1775 Poddanské povstání na Prahu (rozprášeno
Reformy Robotní patent 1775 Výše práce závisí na velikosti majetku Raabizace 1775 Zrušení roboty a její převedení na peněžní daně Patent o zrušení nevolnictví 1781 Od Josefa II. Svoboda stěhování sňatků, vzdělání Půdní patent 1785 každá země, každá obec a každý držitel půdy má přispívat podle výtěžku ze svých pozemků na krytí státních vydání
Reformy Náboženské reformy Toleranční patent 1781 (tolerance luteránství, kalvinistické a ortodoxní církve) Marie antisemita Josef snaha o začlenění židů do společnosti Školské reformy Cílem všeobecné vzdělání nezávislé na církvi Marie Terezie 1774 Všeobecný školní řád pro děti 6-12 let
Pojmy Bramborová válka 1778-1779 tzv. války o dědictví bavorské, Fridrich II. mařil snahy Josefa II. vyměnit Belgii za velkou část Bavorska Katastr je soupis půdy podrobené dani. Obsahuje i soupis osob, nemovitostí a právních vztahů. V Čechách je nejstarším poddanským katastrem berní rula, na Moravě lánové rejstříky (pol. 17. stol.) Matrika Patent Úřední kniha, do které jsou zapisována jména osob pro potřeby právní evidence, seznam říšských stavů a jejich daňových povinností typ ověřené správní písemnosti, užívané od pozdního středověku zveřejňující rozhodnutí vydavatele. Obvykle zákonná ochrana vynálezů zaručující vlastníkovi patentu výhradní právo k průmyslovému využití vynálezu.
Pojmy Urbář v období feudalismu základní písemná pomůcka k evidenci vrchnostenských příjmů od poddaných význam pro hospodářství ztratily zánikem poddanství v roce 1848, zůstaly však cennými prameny pro dějiny venkovského lidu (uvádějí starobylé místní názvy, ve vsích jednotlivé usedlosti, jména majitelů, jejich pozemkovou držbu a rozsah feudální povinnosti). Výměnek Dohoda mezi hospodářem a jeho nástupcem doživotní zajištění potřeb (zahrnuje zpravidla byt, naturální dávky, peníze, služby)
Území a lokality Bukovina Halič Historické území v severovýchodních Karpatech, v 10. až 11. století osídleno Slovany (severní Bukovina) a Valachy (jižní Bukovina). Od poloviny 13. století patřila Bukovina ke knížectví haličsko-volyňskému, od 14. století k Moldavsku, roku 1775 připadla Rakousku. Nejprve tvořila součást Haliče, v letech 1849-1918 samostatnou korunní zemi s hlavním městem Černovcy. Po rozpadu Rakousko-Uherska byla připojena k Rumunsku. V létě 1940 bylo dohodou mezi rumunskou a sovětskou vládou území severní Bukoviny předáno Sovětskému svazu a bylo spojeno s Ukrajinou. historické území v severním předhůří Karpat mezi horní Vislou na západě a Prutem na jihovýchodě. Od 6. stol. území osídleno Slovany, v 10. stol. západní Halič polská, východní Halič součástí Kyjevské Rusi. Od roku 1199 součást Haličsko-volyňského knížectví, 1387 1772 pod správou Polska. Od 1772 připadla Halič postupně k Rakousku jako jeho korunní země, od 1867 součást Předlitavska. Významné bojiště 1. světové války. Innská čtvrť Innviertel, se nazývá část Horních Rakous ohraničená Dunajem, Innem a Salzou. Největšími městy jsou zde Braunau a Schärding na Innu a Ried. Až do r. 1779 patřila Innská čtvrť Bavorsku. Těšínským mírem r. 1779 se dostala k Rakousku, byla však již r. 1809 vídeňským mírem opět Bavorsku postoupena. Teprve r. 1816 připadla definitivně k Rakousku.
Osobnosti Václav Kounic (1848 1913) český politik a patron brněnské vysoké školy. Jako poslanec se zasadil za osmihodinovou denní pracovní dobu dělníků, za rovnoprávný přístup žen k zaměstnání a zrovnoprávnění českého jazyka na Karlově universitě v Praze. Kvůli svým postojům byl také označován za Rudého hraběte
Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/habsbursk%c3%a1_monarchie www.truhla.cz/predmety/.../habsburska_%20monarchie_po1648.pdf www.davidmikolas.cz/.../8_rocnik-habsburska_monarchie_a_ceske_zeme http://www.studuju.cz/latka-291 Starý sešit na dějepis