PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 848/0 Návrh poslance Víta Bárty na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zástupce předkladatele: Bárta Vít Doručeno poslancům: 9. listopadu 2012 v 8:47
ZÁKON ze dne.. 2012, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004
Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb. a zákona č. 334/2012 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Současné znění 80 písm c) o.s.ř. se doplňuje o následující text: "Pokud návrh na zahájení řízení proti totožnému žalovanému podá ve stejné věci nejméně 100 dalších subjektů, má se bez dalšího za to, že zde naléhavý právní zájem je. Soud přitom postupuje s ohledem na ustanovení 112 tohoto zákona" 2. V 125 se celý text odst. 6 zrušuje a nahrazuje nově tímto textem: Zveřejňování údajů z centrální evidence exekucí způsobem umožňujícím dálkový přístup je bezplatné. 125 odst. 7 se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Účinnost Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve sbírce zákonů.
Obecná část: DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. Důvody navrhované úpravy ve vztahu k platnému právnímu stavu První navržená změna odstraňuje právní nejistotu vzniklou rozhodnutím Nejvyššího soudu 23 Cdo 5054/2008 ze dne 28.02.2011, jehož analytická právní věta zní:...jestliže však k porušení práva již došlo, a je tedy možno žalovat na splnění povinnosti, která z porušení práva vyplývá, nemá preventivní ochrana poskytovaná jinak podle ustanovení 80 písm. c) o. s. ř. žádného smyslu. Proto žaloba domáhající se určení podle tohoto ustanovení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti podle ustanovení 80 písm. b) o. s. ř.....prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou - při možnosti žaloby na plnění - lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž by vedla jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění), nebo jestliže žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva, je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti podle ustanovení 80 písm. b) o. s. ř... Jak z dikce citovaného rozhodnutí, tak i z rozhodovací praxe obecných soudů je patrné, že jde do značné míry o rozhodnutí dva v jednom, jehož výklad často bývá zcela protichůdný i ve skutkově zcela identických případech. Navrhovaná změna staví na jistotu otázku naléhavého právního zájmu v případech, kdy nejméně 100 individuálních žalobců nalezne shodnou vůli v návrhu na zahájení řízení (preventivní žaloba na určení neplatnosti smlouvy) vůči totožnému žalovanému což bývá časté zejména v případech tzv. podvodných firem, jejichž jádro podnikání není převážně založeno na poskytování zboží či služeb, které tyto subjekty oficiálně deklarují, ale na předpokladu, že ekonomicky významná část adresátů jejích obchodních nabídek v dobré víře přehlédne či nepochopí důležité ustanovení ve smlouvě, které tuto smlouvu činí zjevně jednostrannou a nápadně nevýhodnou. Je zcela nespravedlivé, aby oběti hromadného a systémově nepoctivého jednání obchodního subjektu byly odsouzeny pouze k pasivnímu očekávání kroků protistrany (zvláště pak při významu,
jaký náš právní řád připisuje omisivnímu a konkludentnímu jednání), která má navíc v těchto případech velmi často svou profitabilitu založenu na sofistikované právní šikaně. Druhá navržená změna cílí na zvýšení dostupnosti údajů z centrální evidence exekucí (dále též CEE ), které jsou nyní zpoplatněny částkou 60,- Kč (v roce 2009 činil poplatek dokonce 120,- Kč) za každý poskytnutý údaj. Chce-li někdo zjistit, zda je na určitou osobu vedena exekuce, musí nejprve uhradit poplatek a teprve poté se mu stane tato informace dostupnou; pokud exekuce vedena je a dotyčný potřebuje zjistit, ohledně jaké věci a jaké částky je exekuce vedena, musí znovu uhradit poplatek, je-li exekucí více, musí uhradit poplatek za každé zobrazení věci; pokud si údaj nevytiskne nebo bude potřebovat ověřit její platnost druhý den či případně za měsíc zjistit, zda exekuce již skončila, uhradí opět poplatek. Jiné obdobné systémy, jako např. insolvenční rejstřík, obchodní rejstřík nebo katastr nemovitostí jsou přitom na internetu přístupné zdarma. Centrální evidence exekucí je přitom zásadní v hospodářském životě z toho důvodu, že právní úkony osoby, proti níž je exekuce vedena, jsou neplatné. Je tedy velmi žádoucí z hlediska právní jistoty, aby se např. osoby kupující družstevní byty, vozidla nebo jiné věci před každou koupí vždy podívali do CEE, zda proti prodávajícímu není vedena exekuce, jinak riskují neplatnost celého převodu. Dále je nutno připomenout, že zřízením profese soudního exekutora došlo k určitému outsourcingu či částečné privatizaci státní moci do rukou soukromých osob. Tyto osoby, které mají ze svého podnikání, ohledně kterého existuje numerus clausus, zisk. Logicky tedy lze po těchto osobách, popř. po nositeli jejich profesní samosprávy požadovat, aby se podíleli i na nákladech, které má moderní demokratický stát se zajišťováním informací o své činnosti, které současné společnost potřebuje. Náklady na provoz CEE je třeba považovat za součást nákladů, které má každá samosprávná korporace se zajišťovnám svých úkolů, podobně jako náklady, které má Exekutorská komora se zajišťováním činnosti svých orgánů, nebo náklady, které má Notářská komora ČR s vedením Centrální evidenci závětí. B. Soulad s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem i s ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy České republiky. C. Předpokládaný dopad na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty:
Navrhovaná úprava nevyvolává nové požadavky na výdaje státního rozpočtu, ani na rozpočty krajů a obcí. Zvláštní část: K čl. I K bodu 1 Návrh do jisté míry zavádí do právního řádu ČR institut hromadných žalob, avšak bez složitého komplexu změn jiných zákonů i bez nutnosti veřejného oznamování lhůt pro připojení se, apod. Nejde tedy ani o tzv. americký model, ani o model skandinávský. Počet 100 žalobců je jakousi kverulační pojistkou proti malicherným sporům a důkazní břemeno o počtu podaných žalob i účastnících řízení je samozřejmě na navrhovatelích. Neočekává se ani žádný významný nárůst počtu soudních sporů naopak zákon dává větší možnost než doposud hned na počátku všechna tato řízení spojit. K bodu 2 Návrh staví výpis z centrální evidence exekucí fakticky na roveň výpisům z jiných registrů, které posilují právní jistotu v soukromoprávních vztazích. Pokud jde o otázku hrazení nákladů na vedení CEE, je třeba zdůraznit, že až do roku 2008 Exekutorské komoře zavedení CEE žádná odměna nenáležela (zpoplatnění CEE byl poslanecký návrh k novele č. 347/2007 Sb.). Některé údaje z CEE, totiž údaje o dražbách, jsou pro všechny zdarma již nyní. Ministerstvo spravedlnosti ČR bude muset tuto změnu promítnout do 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí. K čl. II Navržená úprava není přímo navázána na platnost jakékoli jiné právní normy a její pozitivní efekt je očekáván bezprostředně po vejití v platnost. Z toho důvodu se navrhuje, aby s ohledem na lhůty vyplývající z právní úpravy legislativního procesu nabyla novela platnosti vyhlášením ve sbírce zákonů. V Praze 7.11. 2012 Vít Bárta
Znění měněných ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (vyznačené změny jsou zvýrazněny tučně a podtrženě): 80 Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména: a) o osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení, zda tu manželství je či není, o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství, o určení otcovství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého); b) o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva; c) o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Pokud návrh na zahájení řízení proti totožnému žalovanému podá ve stejné věci nejméně 100 dalších subjektů, má se bez dalšího za to, že zde naléhavý právní zájem je. Soud přitom postupuje s ohledem na ustanovení 112 tohoto zákona. 125 (1) Komora vede centrální evidenci exekucí, v níž se evidují po uplynutí lhůty podle 46 odst. 6 a) pravomocná usnesení o nařízení exekuce, a) vyrozumění o zahájení exekuce podle 44, b) pravomocná usnesení o zastavení a odkladu exekuce, c) dražební vyhlášky vydané podle 336b odst. 2 a 338o odst. 2 občanského soudního řádu, d) oznámení dražebního roku podle 328b odst. 3 občanského soudního řádu. (2) Do centrální evidence exekucí se zapisuje rodné číslo povinného, bylo-li přiděleno. Tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se neuvádí ve výpisu podle odstavce 8. (3) Centrální evidence exekucí je veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován Komorou. Komora zveřejňuje údaje z centrální evidence exekucí způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Zápisy do centrální evidence exekucí provede elektronicky exekutor, který je
pověřen exekucí, v přiměřené lhůtě. (5) Postup pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro její vedení, provoz a správu je upraven vyhláškou ministerstva. (6) Nestanoví-li se dále jinak, náleží za poskytnutí údajů z centrální evidence exekucí Komoře odměna, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou. Zveřejňování údajů z centrální evidence exekucí způsobem umožňujícím dálkový přístup je bezplatné (7) Odměna podle odstavce 5 6 Komoře nenáleží a) za poskytnutí údajů podle odstavce 1 písm. c) a d), b) za poskytnutí údajů podle odstavce 1 ministerstvu nebo soudům. (8) Komora vydá na žádost výpis z centrální evidence exekucí nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucí není zapsán. Výpis a potvrzení jsou veřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v centrální evidenci exekucí k okamžiku, který je na nich uveden.