VYHLÁŠKA č..../2009 Sb. ze dne... 2009 o předkládání informací platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, institucemi elektronických peněz a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance Česká národní banka podle 22 odst. 3, 27 odst. 2, 44 odst. 1, 50 odst. 2 a 58 zákona č. xxx/2009 Sb., o platebním styku, stanoví: 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, institucemi elektronických peněz a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu (dále jen vykazující subjekt ) České národní bance. 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) výkazem strukturovaný soubor údajů, které mají významné věcné a formální vazby, b) datovým souborem seskupení údajů výkazu s předem definovanými datovými strukturami, které jsou informačním systémem metodicky popsány, předávány a zpracovávány jako celek, c) zabezpečovací značkou údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě a které splňují následující požadavky: 1. jsou jednoznačně spojené s označující osobou a umožňují její identifikaci prostřednictvím vydaného certifikátu, 2. byly vytvořeny a připojeny k datové zprávě pomocí prostředků pro vytváření bezpečnostních značek, které označující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, 3. jsou k datové zprávě, ke které se vztahují, připojeny takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat., d) kontaktní osobou osoba nebo osoby, které jménem vykazujícího subjektu předkládají výkazy České národní bance. 3 Výkazy platební instituce Platební instituce sestavuje k poslednímu dni sledovaného čtvrtletí a předkládá do 30 kalendářních dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy 1. PLT(ČNB) 01-04 Rozvaha platební instituce, 2. PLT(ČNB) 02-04 Výkaz zisku a ztráty platební instituce 3. PLT(ČNB) 03-04 Hlášení o kapitálu, 4. PLT(ČNB) 04-04 Hlášení o přípustných aktivech a 5. PLT(ČNB) 05-04 Hlášení o organizační struktuře. 1
4 Výkazy poskytovatele platebních služeb malého rozsahu Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu sestavuje k poslednímu dni sledovaného čtvrtletí a předkládá do 30 kalendářních dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahuje, výkaz PLT(ČNB) 04-04 Hlášení o přípustných aktivech. 5 Výkazy instituce elektronických peněz Instituce elektronických peněz sestavuje k poslednímu dni sledovaného čtvrtletí a předkládá do 29 kalendářních dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, k němuž se vztahují, tyto výkazy 1. PLT(ČNB) 10-04 Rozvaha instituce elektronických peněz, 2. PLT(ČNB) 11-04 Výkaz zisku a ztráty instituce elektronických peněz 3. PLT(ČNB) 03-04 Hlášení o kapitálu, 4. PLT(ČNB) 04-04 Hlášení o přípustných aktivech a 5. PLT(ČNB) 05-04 Hlášení o organizační struktuře. 6 Informace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu předkládá České národní bance k 30. červnu a 31. prosinci kalendářního roku informaci o objemu elektronických peněz vydaných za posledních 6 měsíců nejpozději do konce kalendářního měsíce po skončení kalendářního pololetí, k němuž se údaj vztahuje. (2) Informace se předkládá v elektronické podobě opatřená zaručeným elektronickým podpisem kontaktní osoby založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb 1, a to na adresu elektronické podatelny České národní banky popřípadě dopisem. 7 Obsah a sestavování výkazů (1) Obsah výkazů podle 3 až 6 je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Výkazy se sestavují podle stavu ke konci sledovaného období, pokud není v popisu výkazu v příloze č. 1 uvedeno jinak. (2) Výkazy uvedené v 3 až 5 sestavované ke konci sledovaného roku předkládá vykazující subjekt do 10. února následujícího roku. Na vyžádání mohou být výkazy uvedené v 3 až 5 předloženy i v kratší periodicitě. 1 2 písm. d) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů 2
(3) Vykazující subjekt postupuje při sestavování výkazů podle této vyhlášky přiměřeně k jejich povaze v souladu s právními předpisy upravujícími vedení účetnictví 2 a sestavování účetní závěrky nebo s mezinárodními účetními standardy upravenými právem Evropských společenství (dále jen mezinárodní účetní standardy ) 3. (4) Pro účely sestavení výkazů podle této vyhlášky přepočítává vykazující subjekt údaje vyjádřené v cizí měně na údaje vyjádřené v české měně kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni sestavení výkazu 4, není-li v metodice stanoveno jinak. Pro údaje v měnách, pro něž Česká národní banka nevyhlašuje kurzy devizového trhu, použije vykazující subjekt kurzy kotované bankou nebo pobočkou zahraniční banky působící na území České republiky ke dni sestavení výkazu, případně postupuje podle jiného právního předpisu 5. V případě údajů v hlášeních k plnění pravidel výkonu činnosti mohou vykazující subjekty použít v souladu s právním předpisem upravujícím pravidla obezřetného podnikání 6 kurzy vyhlášené Evropskou centrální bankou. (5) Vykazující subjekt oceňuje aktiva a pasiva podle stavu ke dni sestavení výkazu. 8 Předkládání informací pro zápis do seznamů poboček a obchodních zástupců (1) Pokud platební instituce poskytuje platební služby prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce, předkládá informace potřebné pro zápis do seznamu těchto poboček nebo obchodních zástupců České národní bance v elektronické podobě 1 ve formě datové zprávy elektronickou poštou na adresu.. URL adresa... Česká národní banka uveřejňuje strukturu a způsob vypracování datové zprávy způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Rozsah požadovaných informací pro zápis do seznamů podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 2. (3) Informace se předkládají ke dni vzniku, zániku nebo změně skutečnosti zaznamenávané do seznamu poboček nebo obchodních zástupců. 9 Zahájení a ukončení předkládání výkazů (1) Platební instituce a instituce elektronických peněz předkládá výkazy podle této vyhlášky ode dne nabytí právní moci povolení k poskytování platebních služeb nebo povolení k vydávání elektronických peněz. Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu 2 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3 Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o používání mezinárodních účetních standardů. 4 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5 60 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 6 53 vyhlášky č. 123/2007 Sb. 3
předkládá výkaz podle této vyhlášky ode dne vydání osvědčení o zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu předkládá informaci podle této vyhlášky ode dne vydání osvědčení o zápisu do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Česká národní banka může po vzájemné dohodě stanovit pozdější termín pro předkládání výkazů vykazujícími subjekty. (2) Platební instituce a instituce elektronických peněz předkládá výkazy podle této vyhlášky do dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení k činnosti platební instituce nebo instituce elektronických peněz. Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu předkládají výkazy podle této vyhlášky do dne výmazu z registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. 10 Způsob a forma předkládání výkazů (1) Vykazující subjekt zasílá České národní bance výkazy podle 3 až 5 v elektronické podobě, ve formě datových zpráv 75) a ve struktuře a formě datových souborů, které jsou dostupné prostřednictvím a) aplikace České národní banky pro sběr dat od nebankovních subjektů (SDNS), která je dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo b) vlastní aplikace obchodníka s cennými papíry umožňující elektronickou výměnu informací (UN/EDIFACT) nebo c) vlastní aplikace obchodníka s cennými papíry používající pro předání výkazu webové služby České národní banky pro sběr dat (SDNS-WS). (2) Datové zprávy zasílané prostřednictvím aplikací uvedených odstavci 1 písm. a) a c) zabezpečí vykazující subjekt zaručeným elektronickým podpisem kontaktní osoby založeným na kvalifikovaném certifikátu 1. (3) Datové zprávy zasílané prostřednictvím aplikace uvedené v odstavci 1 písm. b) zabezpečí vykazující subjekt zabezpečovací značkou založenou na certifikátu vydaném Českou národní bankou. 11 Opravy a změny ve výkazech (1) Je-li po předložení výkazů České národní bance zjištěna chyba nebo provedena změna v údajích následně po termínu pro předložení výkazu České národní bance, vykazující subjekt předloží výkaz s upravenými údaji České národní bance opětovně bez zbytečného odkladu. Pokud oprava ovlivní údaje i v jiných výkazech nebo výkazy k dalším časovým obdobím, opraví vykazující subjekt též všechny tyto navazující výkazy. (2) Pokud dojde ve výkazu sestavenému k poslednímu dni kalendářního roku ke změně vykazovaného údaje na základě ověření účetní závěrky auditorem, vykazující subjekt předloží výkaz opětovně s opravenými údaji, nejpozději do 15 dnů po auditu účetní závěrky. Pokud 7 2 písm. d) zákona č. 227/2000 Sb., ve znění zákona č. 440/2004 Sb. 4
oprava ovlivní údaje v jiném výkazu nebo výkazech k dalším časovým obdobím, předloží vykazující subjekt tento výkaz nově s upravenými údaji včetně všech dalších navazujících výkazů. (3) Opravené výkazy vykazující subjekt předloží ve lhůtě podle odstavců 1 a 2 České národní bance způsobem stanoveným v 10 společně s informací o obsahu a důvodu opravy. 12 Zajištění organizačních předpokladů pro předkládání výkazů (1) Pokud vykazující subjekt sestavuje a předkládá výkazy České národní bance pomocí aplikace uvedené v 9 odst. 1 písm. a) nebo c), určí nejméně dvě kontaktní osoby a sdělí o nich České národní bance tyto údaje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) adresa pracoviště, telefonní číslo, faxové číslo a adresa elektronické pošty této osoby, c) údaj o vydaném kvalifikovaném certifikátu určeném k elektronickému podepisování uvedený v 10 odst. 4 a d) určení požadované role této osoby v aplikaci uvedené v 9 odst. 1 písm. a). (2) Vykazující subjekt informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o změnách údajů uvedených v odstavci 1. (3) Jsou-li výkazy předkládány České národní bance pomocí aplikace uvedené v 10 odst. 1 písm. b), Česká národní banka na požádání vystaví certifikát určený k vytváření zabezpečovací značky uvedené v 10 odst. 4 nebo jsou České národní bance sděleny údaje o kvalifikovaném systémovém certifikátu určeném pro vytváření elektronické značky uvedené v 10 odst. 4. 13 Přechodná ustanovení (1) Vykazující subjekty předloží výkazy podle 3 až 5 této vyhlášky poprvé za první čtvrtletí roku 2010. (2) Vykazující subjekty, které jsou osobami podle 5 písm. f) zákona o platebním styku, předloží informaci podle 6 této vyhlášky poprvé za druhé kalendářní pololetí roku 2009. 13 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu. 2009. 5
Příloha č. 1 k vyhlášce č. x ze dne 2009 Základní charakteristika a obsahová náplň výkazů předkládaných platebními institucemi a institucemi elektronických peněz České národní bance Výkaz: PLT(ČNB) 01-04 Název: Rozvaha platební instituce Obsah: Výkaz obsahuje strukturu aktiv a pasiv podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Obsahuje základní položky na úrovni velkých písmen a římských číslic. Položky krátkodobého finančního majetku, kapitálových fondů, rezervních fondů, výsledku hospodaření minulých let a bankovních úvěrů a výpomocí jsou dále členěny v souladu s výše uvedenou vyhláškou. Údaje jsou vykazovány za veškerou činnost a zvlášť za činnosti uvedené v 8 nového zákona o platebních styku. Položky aktiv jsou vykazovány kposlednímu dni sledovaného období v účetní hodnotě nekompenzované a kompenzované o opravné položky a oprávky, samostatně jsou rovněž uváděny opravné položky a oprávky. Výkaz: PLT(ČNB) 02-04 Název: Výkaz zisku a ztráty platební instituce Obsah: Výkaz zisku a ztráty obsahuje přehled výnosů, nákladů, zisků a ztrát a účetního zisku resp. ztráty podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Obsahuje základní položky na úrovni velkých písmen a římských číslic. Položka výnosů z dlouhodobého finančního majetku je dále členěna v souladu s výše uvedenou vyhláškou. Údaje jsou vykazovány za veškerou činnost a zvlášť za činnosti uvedené v 8 nového zákona o platebních styku. Výkaz: PLT(ČNB) 03-04 Název: Hlášení o kapitálu Obsah: Hlášení obsahuje informace navazující na vyhlášku č. xxx/2009 o výkonu činnosti platebních institucí a institucí elektronických peněz. V části kapitálu sleduje jeho jednotlivé složky podle xx k poslednímu dni sledovaného období. Dále obsahuje informace o způsobu propočtu kapitálových požadavků podle jednotlivých přístupů uvedených v xx až xx výše uvedené vyhlášky a přebytek nebo nedostatek kapitálu. Zde uváděné údaje se buďto stavu k poslednímu dni vykazujícího období nebo údaje za předcházející období známé k poslednímu dni vykazujícího období. Část týkající se kapitálu vyplňují všechny subjekty jednotně, z částí týkajících se kapitálových požadavků vždy jenom tu část, která odpovídá jimi zvolenému a schválenému přístupu podle xx výše uvedené vyhlášky. U hybridních platebních institucí se uplatňuje propočet kapitálových požadavků pouze na činnosti podle 8 nového zákona o platebním styku. 6
Výkaz: PLT(ČNB) 04-04 Název: Hlášení o přípustných aktivech Obsah: Hlášení obsahuje strukturu peněžních prostředků platební instituce nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, které jim byly svěřeny za účelem provedení platební transakce resp. peněžních prostředků instituce elektronických peněz, které odpovídají finančním závazkům z vydaných elektronických peněz, jež mohou být investovány pouze do likvidních aktiv s nízkým rizikem. Samostatně se uvádějí položky hotovosti, účtů u bank a dluhopisů v členění podle tabulky č. 2 přílohy č. 20 k vyhlášce č. 123/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů uvedených v části I. a II. údaje se uvádějí podle stavu k poslednímu dni vykazujícího období. Výkaz: PLT(ČNB) 05-04 Název: Hlášení o organizační struktuře Obsah: Hlášení obsahuje údaje o organizační struktuře, orgánech, zaměstnancích, akcionářích a významnějších majetkových účastech platební instituce nebo instituce elektronických peněz. Uvádí se základní identifikační údaje, údaje o základním kapitálu v rozlišení na ČR, EU, EHP a ostatní státy, základní identifikační údaje, funkce a údaj o nástupu do funkce členů statutárního orgánu a dozorčího orgánu, základní identifikační údaje, funkce, hlavní pracovní oblast a údaj o nástupu do funkce řídicích pracovníků, údaje akcionářské struktuře a kvalifikovaných účastech vykazujícího subjektu a kvalifikované účasti vykazujícího subjektu na jiných právnických osobách. Základními identifikačními údaji se rozumí v případě právnické osoby identifikační číslo, obchodní jméno a adresa sídla (ulice, č.p., obec, PSČ a země) ) resp. v případě fyzické osoby jméno, příjmení, tituly před a za jménem, datum narození a adresa bydliště (ulice, č.p., obec, PSČ a země). Výkaz: PLT(ČNB) 10-04 Název: Rozvaha instituce elektronických peněz Obsah: Výkaz obsahuje strukturu aktiv a pasiv podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. U položek účastí, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, rezerv a oceňovacích rozdílů není požadována detailní struktura. Položky aktiv jsou vykazovány v účetních hodnotě nekompenzované a kompenzované o opravné položky a oprávky, samostatně jsou rovněž uváděny opravné položky a oprávky Výkaz: PLT(ČNB) 11-04 Název: Výkaz zisku a ztráty instituce elektronických peněz Obsah: Výkaz zisku a ztráty vykazujícího subjektu obsahuje přehled výnosů, nákladů, zisků a ztrát a účetního zisku resp. ztráty instituce elektronických peněz podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. U položek výnosů z akcií a podílů a nákladů na zaměstnance není požadována detailní struktura. Údaje jsou vykazovány od počátku roku do konce sledovaného období. 7
Příloha č. 2 k vyhlášce č. xx ze dne 2009 Rozsah informací předkládaných platebními institucemi a institucemi elektronických peněz České národní bance k zápisu do seznamu poboček a obchodních zástupců Informace požadované pro zápis do seznamů poboček a obchodních zástupců platebních institucí zahrnují základní identifikační údaje o platební instituci, tj. v případě právnické osoby identifikační číslo, obchodní jméno a adresu sídla (ulice, č.p., obec, PSČ a země) ) resp. v případě fyzické osoby jméno, příjmení, tituly před a za jménem, datum narození, adresu bydliště (ulice, č.p., obec, PSČ a země), základní identifikační údaje o pobočce resp. pobočkách, tj. jejich označení (pořadové číslo) a adresu (ulice, č.p., obec, PSČ a země), základní identifikační údaje o obchodním zástupci resp. obchodních zástupcích, tj. jejich pořadové číslo, jméno, příjmení, tituly před a za jménem, datum narození, adresu bydliště (ulice, č.p., obec, PSČ a země). u jednotlivé pobočky nebo obchodního zástupce informaci o tom, zda se jedná o nový zápis, opravu již existujícího záznamu nebo výmaz záznamu, kontaktní údaje osoby předávající datovou zprávu. 8
ODŮVODNĚNÍ vyhlášky o předkládání informací platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, institucemi elektronických peněz a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance A. OBECNÁ ČÁST a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (malá RIA) 1. Důvod předložení Ministerstvo financí České republiky připravuje nový zákon o platebním styku v souvislosti s implementací směrnic Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES. Navrhovaný zákon požaduje vytvoření vyhlášky, která bude upravovat informační povinnosti institucí, na něž se tento zákon vztahuje, vůči České národní bance jako orgánu dohledu nad nimi. Jedná se o platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, které se dostávají pod dohled České národní banky nově, a instituce elektronických peněz a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, které jsou regulovány již v současné době. 1.1 Název Vyhláška o předkládání informací platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, institucemi elektronických peněz a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance 1.2 Identifikace problému, cílu, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností Identifikace problému V současné době jsou Českou národní bankou regulovány instituce elektronických peněz a registrováni vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu. Připravovaný zákon o platebním styku však rozšiřuje regulaci resp. registraci i na platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Pro výkon dohledu je potřeba, aby Česká národní banka měla k dispozici základní sadu údajů, které jí umožní sledovat finanční situaci a obezřetností pravidla nastavená pro jednotlivé typy subjektů, tj. platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a instituce elektronických peněz. To předpokládá i připravovaný zákon, který dává České národní bance právo upravit obsah, formu, lhůty a způsob předkládání informací. 9
Informační povinnost institucí elektronických peněz vůči České národní bance je v současné době upravena opatřením České národní banky č. 4 ze dne 16. prosince 2008 o předkládání výkazů institucemi elektronických peněz, reálně však toto opatření nebylo využito, protože dosud žádná instituce elektronických peněz nezískala povolení k činnosti. Pro platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nejsou informační povinnosti vůči ČNB zatím upraveny žádným předpisem, protože dosud nepodléhají dohledu České národní banky ani jiné instituce. Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu existují již nyní a jsou registrováni Českou národní bankou, jsou však povinni předkládat pouze pololetně údaje o objemu vydaných elektronických prostředků (stejná úprava je i v novém zákonu). Cíle vyhlášky, kterých má být dosaženo Nová vyhláška respektuje záměr zákonodárce implementovat příslušné evropské směrnice do českého právního řádu. V rámci tohoto zákona je České národní bance dát prostor formou zmocňovacích ustanovení upravit způsob plnění informační povinnosti dotčenými subjekty, tj. platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, institucemi elektronických peněz a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Rizika spojená s nečinností Bez vydání prováděcí vyhlášky by nový zákon o platebním styku v části týkající se informační povinnosti vůči ČNB postrádal smysl, protože by dotčené osoby nevěděly, jak postupovat při plnění svých zákonných povinností v oblasti poskytování potřebných informací pro dohled a další povinnosti ČNB (vedení seznamů a registrů, měnová politika a statistika). 2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ 2.1 Návrh možných řešení včetně varianty nulové Cílem nové regulace musí být implementace příslušných evropských směrnic o platebním styku do českého právního řádu v souladu se záměrem zákonodárce a s ohledem na již existující a související regulaci. Varianta 1: nulová Jednou z možných variant může být novou vyhlášku nevydávat. To však není v souladu se záměrem zákonodárce, který v novém zákonu o platebním styku vydání prováděcího předpisu pro stanovení informačních povinností dotčených subjektů požaduje. Varianta 2: vydání samostatných vyhlášek pro jednotlivé typy dotčených subjektů Nový zákon o platebním styku obsahuje samostatná zmocnění k plnění informační povinnosti jednotlivých typů dotčených subjektů, což by mohlo vést k vydání více vyhlášek, které by vždy vázaly na příslušné jednotlivé zmocnění vymezené v zákoně. Tento způsob je však z praktického hlediska neefektivní, protože informační povinnosti pro většinu dotčených subjektů jsou shodné, proto je možné je řešit společně. Varianta 3: vydání jedné vyhlášky pro všechny typy dotčených subjektů 10
Shodnost resp. podobnost informačních povinností dotčených subjektů umožňuje využití stejných forem výkazů, prostřednictvím kterých bude plněna většina informačních povinností. I technický způsob předávání informací bude pro všechny subjekty shodný svýjimkou vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Proto předkladatel považuje za vhodné sloučit příslušná zmocnění zákona o platebním styku k informačním povinnostem jednotlivých typů subjektů vůči ČNB a řešit je jednou společnou vyhláškou. 2. 2 Dotčené subjekty Dotčenými subjekty podle nové vyhlášky jsou podle nového zákona o platebním styku (sněmovní tisk xxx): a) platební instituce uvedená v 7 nového zákona o platebním styku, b) poskytovatel platebního styku malého rozsahu uvedený v 36 nového zákona o platebním styku, c) instituce elektronických peněz uvedená v 46 nového zákona o platebním styku, d) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu uvedený v 53 nového zákona o platebním styku. 3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ 3. 1 Identifikace nákladů a přínosů Připravovaná právní úprava stanoví informační povinnosti subjektům, které budou podléhat dohledu České národní banky nebo jí budou registrovány či evidováni v seznamech a registrech. Pro výkon těchto činností jsou nezbytné informace o subjektech a jejich činnosti. Nová vyhláška sama o sobě nezakládá nové povinnosti, ty jsou vyvolány implementací evropského práva prostřednictvím nového zákona o platebním styku. Nové náklady v návaznosti na plnění informační povinnosti dotčeným subjektům vzniknou. V současné době neexistuje žádná instituce elektronických peněz, platební instituce zatím ke své činnosti nepotřebovaly povolení České národní banky (i když v tomto případě je zřejmé, že některé z již existujících společností budou naplňovat definici platební instituce). Pokud se týká institucí elektronických peněz malého rozsahu, ty již nyní poskytují v pololetní periodicitě údaj o objemu vydaných elektronických prostředcích za posledních 6 měsíců (stejný rozsah povinností zůstává zachován i ve stávajícím zákonu). Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu podobně jako platební instituce dosud nepodléhaly licenční ani registrační povinnosti. Náklady, které dotčeným subjektům vzniknou, nejsou dány přímo předmětnou vyhláškou, ale implementací evropských direktiv v oblasti platebního styku. Nová vyhláška stanovuje informační povinnosti tak, aby významně nezatěžovala dotčené subjekty. Vyžadovány budou pouze informace od platebních institucí, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a institucí elektronických peněz, které podléhají dohledu České národní banky, a to takové, které mají běžně k dispozici, protože vyplývají z jiných právních předpisů resp. týkající se pravidel výkonu činnosti, která jsou dohlížena. Jedná se o základní účetní výkazy a dále o výkazy, které navazují na pravidla výkonu činnosti stanovená připravovanou vyhláškou xxxxx. Dalším typem informací jsou údaje o organizační struktuře instituce a u platební 11
instituce i podklady pro vedení seznamů jejích poboček a obchodních zástupců. Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu budou předkládat pouze informace o přípustných aktivech v návaznosti na 19 zákona o platebním styku. Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu pouze údaj o objemu elektronických prostředků v souladu se zákonem ( 58) a další informace nejsou požadovány (vyhláška pouze upřesňuje způsob předložení informace). Z technického hlediska budou mít dotčené subjekty, předkládající výkazy, možnost zvolit přenosový kanál, který jim bude nejvíce vyhovovat. Jedním z nich je i aplikace SDNS, která je založena na internetové technologii a nevyžaduje ze strany vykazujících subjektů žádné náklady (pouze přístup k internetu). Na druhé straně tato aplikace nepodporuje dostatečně automatizaci na straně subjektů, což umožňují ostatní kanály, které však vyžadují určité primární investice, jež se však mohou vrátit v čase ve formě úspory kapacit na sestavování pravidelných hlášení. V případě vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu bude vzhledem k předkládání pouze jediného údaje dvakrát ročně volena jednoduchá forma zaslání na elektronickou podatelnu nebo dopisem. Konkrétní vyčíslení nákladů je z výše uvedených důvodů problematické. Rovněž konzultace ohledně nákladů s dotčenými subjekty není v současné době možná, protože tyto subjekty na trhu vlastně neexistují. Rozsah a forma informační povinnosti však dává možnosti pro minimalizaci nákladů. České národní bance v souvislosti s touto vyhláškou nevzniknou další přímé náklady, protože může využít stávající informační systémy pro metodický popis, přenos a zpracování dat a publikování povinných seznamů na internetové stránce České národní banky. Bude však mít nepřímé náklady zejména personální spojené se zapracováním nových informačních povinností do těchto informačních systémů. 3. 2 Konzultace Vzhledem k tomu, že vyhláška přímo navazuje na nový zákon o platebním styku, který je implementací evropských direktiv, byly konzultace prováděny na úrovni tohoto zákona. Kromě toho neexistují v této době subjekty, které by této vyhlášce podléhaly svýjimkou vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, pro které se však stávající povinnosti nemění. Neexistují rovněž profesní organizace dotčených subjektů, se kterými by bylo možné danou problematiku konzultovat. Z výše uvedených důvodů proto nebyla realizována veřejná konzultace, ale návrh vyhlášky vč. odůvodnění a grafických formulářů navrhovaných výkazů byl konzultován v rámci České národní banky a s ministerstvem financí ČR. Dále se předpokládá její zveřejnění na webu ČNB v době meziresortního připomínkového řízení, kdy budou mít možnost se k ní vyjádřit subjekty, které by případně mohly stát institucemi podle tohoto zákona. Návrh nové vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou podle Rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů. 4. NÁVRH ŘEŠENÍ 4. 1 Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení 12
Zvolit nulovou variantu není možné, protože by nebyl naplněn záměr zákonodárce prováděcími předpisy upravit pravidla pro plnění informačních povinností. Vydání sady vyhlášek k jednotlivým zmocněním v zákoně nepovažujeme za praktické a efektivní. Za nejvhodnější považujeme vydání jedné vyhlášky pro všechny subjekty v oblasti platebního styku, která bude přehledným způsobem stanovovat veškeré informační povinnosti těchto subjektů vůči České národní bance. Zároveň bude zrušeno dosavadní opatření České národní banky č. 4 ze dne 16. prosince 2008 o předkládání výkazů institucemi elektronických peněz České národní bance. 4. 2 Implementace a vynucování Implementace předkládaného návrhu nevyžaduje zásadní změny činnosti dotčených subjektů ani České národní banky při výkonu dohledu. Respektování právní úpravy je zajištěno podle povahy věci prostředky správní kontroly a dohledu. Předkládaný návrh neobsahuje řešení, která by představovala zvýšené riziko z hlediska proveditelnosti a vynutitelnosti. 4. 3 Přezkum účinnosti Novou vyhlášku lze považovat za implementační k novelizovaným směrnicím týkajících se platebního styku, proto je nutné její účinnost stanovit ke dni nabytí účinnosti nového zákona o platebním styku. Nový zákon o platebním styku má nabýt účinnosti 1. 11. 2009. V zájmu zachování časového prostoru pro přípravu na plnění informační povinnosti formou výkazů bude jejich předkládání požadováno až od 1. 1. 2010, s výjimkou informace předkládané vydavateli elektronických peněz malého rozsahu, pro které jde pouze o pokračování stávající informační povinnosti. 4. 4 Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů a) Kontaktní osoba Jarmila Musilová Česká národní banka Sekce regulace a analýz finančního trhu Odbor podpory dohledu Tel: +420 22441 4415 E-mail: jarmila.musilova@cnb.cz 13
b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je vyhláška navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání s právem Evropských společenství a mezinárodními smlouvami. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhovaná právní úprava je vydávána na základě nového zákona o platebním styku v mezích zmocnění, jež je upraveno v 22 odst. 3, 27 odst. 2 a 50 odst. 2 nového zákona o platebním styku. Nová vyhláška je navržena v kontextu právního řádu jako celku, respektuje význam právních pojmů, jednotlivé instituty soukromého a veřejného práva. Nová vyhláška je v souladu s právem EU. B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K 1 Vyhláška o předkládání výkazů a hlášení platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, institucemi elektronických peněz a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance provádí ustanovení 22 odst. 3, 27 odst. 2, 44 odst. 1, 50 odst. 2 a 58 nového zákona o platebním styku. Je implementační vyhláškou, která do českého právního řádu promítá ustanovení evropských direktiv v oblasti platebního styku. Ustanovení 1 obsahuje odkazy na zmocnění k úpravě informačních povinností platebních institucí, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, institucí elektronických peněz a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu v novém zákonu o platebním styku. K 2 Ustanovení 2 obsahuje vymezení některých pojmů, které jsou potřebné pro správné pochopení jednotlivých ustanovení vyhlášky. Jde zde zejména o pojmy používané v technických aplikacích pro přípravu a automatizovaný přenos dat do České národní banky. Shodné definice těchto pojmů jsou uplatňovány obecně ve všech vyhláškách České národní banky, které upravují informační povinnosti subjektů finančního trhu. Jde zejména o definici výkazu, prostřednictvím kterého je vymezen okruh kvantitativních informací předkládaných České národní bance. Definice datového souboru, zabezpečovací značky a kontaktní osoby pak navazují na pojmy používané v aplikacích pro přenos dat, které budou dotčené subjekty používat. K 3 až 5 Tyto paragrafy vymezují okruh výkazů, které budou České národní bance předkládat platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a instituce elektronických peněz pravidelně prostřednictvím automatizovaných systémů. Platební instituce a instituce elektronických peněz budou předkládat ve čtvrtletní periodicitě základní účetní výkazy navazující na vyhlášky ministerstva financí k účetnictví (rozvaha a výkaz zisku a ztráty) a dále hlášení o kapitálu a hlášení o přípustných aktivech navazující na pravidla výkonu 14
činnosti. Součástí informační povinnosti těchto institucí jsou i informace o organizační struktuře instituce. Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu budou předkládat pouze hlášení o přípustných aktivech. Jde o minimální sadu základních informací, která budou základem pro dohled na dálku nad těmito institucemi. Pobočky zahraničních institucí z jiných členských států nebudou podléhat informační povinnosti, pobočky zahraničních institucí ze třetích zemí nový zákon o platebním styku neumožňuje. K 6 Ustanovení 6 pouze zpřesňuje ustanovení 58 zákona o platebním styku vymezením způsobu předkládání informace o objemu vydaných elektronických prostředků. Nově umožňuje i předložení v elektronické podobě. K 7 Ustanovení 7 stanoví skutečnosti, které jsou společné pro předkládání všech výkazů všemi dotčenými subjekty. Odkazuje zejména na přílohu 1, kde je popsán obsah výkazů, kterými bude vykazující subjekt plnit svou informační povinnost. Vzhledem k vazbě údajů na účetnictví ustanovení odst. 2 obecně posunuje datum na předložení výkazu nebo hlášení za konec roku na pozdější dobu tak, aby vykazující subjekt měl dostatek času na přípravu předmětných výkazů. Zároveň umožňuje dohledu, aby vpřípadě mimořádných situací (zásadní nedostatky včinnosti dohlížené instituce, finanční krize apod.), požadovat častější předložení všech nebo vybraných výkazů. Výkazy jsou obecně sestavovány podle českých účetních standardů, pokud však instituce může podle zákona o účetnictví postupovat podle mezinárodních účetních standardů, sestaví předmětné výkazy podle těchto standardů. Ustanovení odst. 4 a 5 upřesňují požadavky na způsob přepočtu zahraničních měn na koruny a aktuálnost ocenění hodnot uváděných ve výkazech. K 8 Platební instituce mohou vykonávat svoji činnost prostřednictvím poboček a obchodních zástupců, kteří musí být zapsáni do seznamů vedených Českou národní bankou. Ustanovení 7 stanovuje postup a rozsah údajů (formou přílohy č. 2), které budou platební instituce předkládat, aby tento seznam mohl být veden. Pro předložení těchto základních identifikačních údajů budou dotčené subjekty využívat speciální aplikaci, která bude zdarma dostupná na internetové stránce ČNB. K 9 Ustanovení 8 upřesňuje, od kdy jsou vykazující subjekty povinny zahájit předkládání výkazů a na druhé straně při ukončení činnosti, do kterého okamžiku se na ně informační povinnost vztahuje. Pro překonání nestandardních situací, kdy např.instituce zahájí činnost později, při fúzích apod. je zde zakotvena možnost dohody mezi Českou národní bankou a dotčeným subjektem o odlišném datu zahájení předkládání tak, aby nedocházelo na straně vykazujících subjektů k nelogickému zvyšování administrativní zátěže (např. zasílání prázdných výkazů apod.). K 10 Způsob přenosu dat ve výkazech do České národní banky je upraven variantně tak, aby vykazující subjekty měly možnost vybrat si pro ně nejvýhodnější a nejméně nákladný způsob. Každý zuvedených kanálů se liší z hlediska vhodnosti pro určitý typ instituce, primárních nákladů na pořízení, podporou automatizace na straně vykazujícího subjektu apod. U platebních institucí, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a institucí 15
elektronických peněz se předpokládá využití možnosti uvedené v odst. 1 pod písmenem a), tj. aplikace SDNS, která nevyžaduje žádné primární náklady pouze přístup k internetu. Na druhou stranu má však jen omezené možnosti pro automatizaci přípravy vykazovaných dat. To podporují druhé dvě aplikace, které však již vyžadují určité primární náklady, které však mohou být návratné v důsledku snížení budoucích nákladů na tvorbu výkazů. Ustanovení dále uvádí, kde budou k dispozici podrobné informace k sestavení výkazů. U webových aplikací (SDNS a Web services) budou zveřejněny na internetové stránce ČNB (jsou bezprostřední součástí těchto aplikací), u aplikace EDI/EDIFACT jsou dodávány formou datové zprávy spolu s aplikací jako takovou. Pro zajištění autentizace předkládaných datových zpráv je vyžadován elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném oprávněnými certifikačními autoritami, v případě EDI/EDIFACT se používá zabezpečovací značka založená na certifikátu vydaném Českou národní bankou. K 11 V tomto paragrafu je řešena problematika oprav výkazů v případě zjištění chyb jak na straně vykazujícího subjektu, tak na straně České národní banky. V těchto případech je vykazující subjekt povinen opravit daný výkaz a všechny výkazy navazující, pokud jsou touto opravou dotčeny a zaslat je České národní bance způsobem upraveným v 10. Specifickým případem je oprava údajů ve vazbě na provedený audit účetní závěrky, která je rovněž předkládána jako oprava shodným způsobem. K 12 Aplikace založené na internetových technologiích (SDNS a Web services) vyžadují sdělení kontaktních osob (alespoň dvou v zájmu zajištění zastupitelnosti) a jejich pravidelnou aktualizaci. Paragraf 11 specifikuje informace, které musí být sděleny a aktualizovány. Pouze tyto osoby mohou komunikovat s Českou národní bankou. Stanovení omezeného okruhu osob, kteří mohou zasílat datové zprávy, je nezbytné k zajištění autentity předkládaných údajů. K 13 Vzhledem k vytvoření dostatečného prostoru na přípravu dotčených institucí na předkládání výkazů, je standardní předkládání pravidelných hlášení požadováno až od roku 2010. Naproti tomu informace pro seznamy musí být předkládány okamžitě po účinnosti zákona. V praxi se však toto přechodné ustanovení bude reálně týkat pouze poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, protože podle nového zákona se budou řídit až nově licencované nebo registrované instituce, což reálně mohou zvládnout vzhledem k termínům v licenčním a registračním procesu právě pouze tyto instituce. Ustanovení dále upřesňuje pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu období, za které jsou povinni předložit údaj o objemu elektronických prostředků v roce 2009. K 14 Datum účinnosti se navrhuje ke dni nabytí účinnosti zákona o platebním styku. Předpokládá se 1. listopad 2009. 16
Příloha č. 1 Odůvodnění navrhovaných výkazů a hlášení (pro interní účely) Návrh výkazů pro instituce v oblasti platebního styku a elektronických peněz byl stanoven tak, aby podporoval úkoly České národní banky v oblasti dohledu nad těmito institucemi a poskytoval základní statistické informace pro sledování tohoto finančního sektoru. Zároveň bylo dbáno na to, aby požadované informace byly běžně dostupné v dané instituci a nepředstavovaly tak významné zátěž pro vykazující subjekty. Obecně však platí, že tyto instituce doposud České národní bance žádné informace neposkytovaly, proto zde ke zvýšení zátěže musí zákonitě dojít. Kvalitní dohled nad těmito institucemi však bez alespoň základních informací nelze zajistit. Rozvaha platební instituce/instituce elektronických peněz Základní obsah výkazu Výkaz obsahuje základní účetní informace o struktuře aktiv, závazků a vlastního kapitálu. Odpovídá plně (pouze je stručnější) povinné rozvaze podle předpisů o účetnictví. U platebních institucí je v souladu s příslušnou evropskou směrnicí (čl. 15 odst. 3 směrnice 2007/64/ES) požadováno i samostatné vykazování jednotlivých položek rozvahy za služby uvedené v 8 nového zákona o platebním styku. V současné době jsou připraveny samostatné varianty pro platební instituce a instituce elektronických peněz, protože pro každou skupinu subjektů platí odlišné účetní předpisy (platební instituce účtují podle vyhlášky pro podnikatele, instituce elektronických peněz podle vyhlášky pro banky a jiné finanční instituce). Existuje však předpoklad, že by od roku 2010 mohly i platební instituce účtovat podle předpisů pro banky a ostatní finanční instituce. V takovém případě by pro oba typy byla požadována stejná rozvaha. Účel výkazu Základní účetní výkazy jsou nezbytnou podmínkou pro zjištění finanční situace subjektu, posouzení vývoje jejích obchodních aktivit, zdrojů financování apod. Výkaz bude základním informačním zdrojem dohledu na dálku, který bude u tohoto typu instituce základní formou dohledu. Na základě pravidelné analýzy by měly být vytipovány problémové oblasti a stanoven rizikový profil instituce a následně určeny akce k řešení situace.. Předpokládaná zátěž respondentů Struktura rozvahy plně odpovídá příslušným účetním předpisům a požadované údaje proto musí být v instituci běžně k dispozici. Pouze u platebních institucí je požadováno oddělení údajů týkající se činností v rámci platebního styku, které je vyžadováno směrnicí. Toto oddělení je však nutné i pro propočet kapitálových požadavků. Zátěž respondentů by se proto měla týkat pouze zasílání požadovaných informací do ČNB. Periodicita a datum předložení Výkaz bude předkládán ve čtvrtletní periodicitě v termínu do 30 kalendářních dnů po skončení vykazujícího období, údaje za rok pak do 10. února následujícího roku. Pokud 17
datum předložení výkazu v některém z měsíců připadne na den pracovního volna, pracovního klidu nebo na státní svátek, výkaz bude předložen následující pracovní den. Čtvrtletní periodicita (delší než u ostatních úvěrových institucí - bank a družstevních záložen, kde je měsíční) je navrhována vzhledem k nižšímu riziku pro finanční sektor, které je s činností těchto institucí spojeno. Dalším důvodem je snížení administrativní zátěže pro vykazující subjekty. Výkaz zisku a ztráty platební instituce/instituce elektronických peněz Základní obsah výkazu Výkaz obsahuje základní účetní informace o výnosech, nákladech a zisku. Odpovídá plně (pouze je stručnější) povinnému výkazu zisku a ztráty podle předpisů o účetnictví. U platebních institucí je v souladu s příslušnou evropskou směrnicí (čl. 15 odst. 3 směrnice 2007/64/ES) požadováno i samostatné vykazování jednotlivých položek rozvahy za služby uvedené v 8 nového zákona o platebním styku. V současné době jsou připraveny samostatné varianty pro platební instituce a instituce elektronických peněz, protože pro každou skupinu subjektů platí odlišné účetní předpisy (platební instituce účtují podle vyhlášky pro podnikatele, instituce elektronických peněz podle vyhlášky pro banky a jiné finanční instituce). Existuje však předpoklad, že by od roku 2010 mohly i platební instituce účtovat podle předpisů pro banky a ostatní finanční instituce. V takovém případě by pro oba typy byl požadován stejný výkaz zisku a ztráty. Účel výkazu Základní účetní výkazy jsou nezbytnou podmínkou pro zjištění finanční situace subjektu. Výkaz zisku a ztráty umožní posouzení dosahovaných finančních výsledků, stability instituce, možných zdrojů pro doplnění kapitálu apod. Výkaz bude základním informačním zdrojem dohledu na dálku, který bude u tohoto typu instituce základní formou dohledu. Předpokládaná zátěž respondentů Struktura výkazu zisku a ztráty plně odpovídá příslušným účetním předpisům a požadované údaje proto musí být v instituci běžně k dispozici. Pouze u platebních institucí je požadováno oddělení údajů týkajících se činností v rámci platebního styku, které je vyžadováno směrnicí. Toto oddělení je však nutné i pro propočet kapitálových požadavků. Zátěž respondentů by se proto měla týkat pouze zasílání požadovaných informací do ČNB. Periodicita a datum předložení Výkaz bude předkládán ve čtvrtletní periodicitě v termínu do 30 kalendářních dnů po skončení vykazujícího období, údaje za rok pak do 10. února následujícího roku. Pokud datum předložení výkazu v některém z měsíců připadne na den pracovního volna, pracovního klidu nebo na státní svátek, výkaz bude předložen následující pracovní den. Čtvrtletní periodicita (delší než u ostatních úvěrových institucí - bank a družstevních záložen, kde je měsíční) je navrhována vzhledem k nižšímu riziku pro finanční sektor, které je s činností těchto institucí spojeno. Dalším důvodem je snížení administrativní zátěže pro vykazující subjekty. Hlášení o kapitálu platební instituce/instituce elektronických peněz Základní obsah výkazu 18
Výkaz obsahuje strukturu kapitálu a propočet kapitálových požadavků podle vyhlášky č. xxx/2009 o výkonu činnosti platebních institucí a institucí elektronických peněz. I když některé požadované položky lze vypočítat z požadovaných údajů, jsou vyžadovány přímo, protože se jedná o základní parametr posuzování instituce a je nutné, aby vlastní kapitálový požadavek a přebytek nebo nedostatek kapitálu vykázala přímo. Účel výkazu Sledování dostatečnosti kapitálu je základním parametrem dohledu nad výkonem činnosti platební instituce a instituce elektronických peněz. Informace z tohoto výkazu budou dohledu na dálku sloužit pro kontrolu dodržování těchto pravidel, zejména z pohledu dostatečnosti kapitálu ke krytí rizik. Předpokládaná zátěž respondentů Povinnost dodržovat pravidla kapitálové přiměřenosti je dána zákonem, proto musí platební instituce i instituce elektronických peněz požadované údaje mít k dispozici. Náklady proto vznikají pouze ze zasílání ČNB. I když hlášení má 6 částí, každá z institucí bude vždy vyplňovat pouze dvě, tj. strukturu kapitálu a propočet kapitálových požadavků podle jí zvoleného přístupu. Periodicita a datum předložení Výkaz bude předkládán ve čtvrtletní periodicitě v termínu do 30 kalendářních dnů po skončení vykazujícího období, údaje za rok pak do 10. února následujícího roku. Pokud datum předložení výkazu v některém z měsíců připadne na den pracovního volna, pracovního klidu nebo na státní svátek, výkaz bude předložen následující pracovní den. Čtvrtletní periodicita (delší než u ostatních úvěrových institucí - bank a družstevních záložen, kde je měsíční) je navrhována vzhledem k nižšímu riziku pro finanční sektor, které je s činností těchto institucí spojeno. Dalším důvodem je snížení administrativní zátěže pro vykazující subjekty. Hlášení o přípustných aktivech platební instituce/poskytovatele platebních služeb malého rozsahu/instituce elektronických peněz Základní obsah výkazu Výkaz obsahuje strukturu aktiv, do kterých jsou investovány peněžní prostředky svěřené platební instituci nebo poskytovateli platebních služeb malého rozsahu za účelem provedení platební transakce resp. peněžní prostředky instituce elektronických peněz ve výši finančních závazků z vydaných elektronických peněz. Těmito aktivy mohou podle být pouze likvidní aktiva s nízkým rizikem, která jsou vymezena ve vyhlášce č. xxx/2009 o výkonu činnosti platebních institucí a institucí elektronických peněz. Účel výkazu Sledování umístění peněžních prostředků je vedle dostatečnosti kapitálu druhým z podstatných prvků dohledu nad obezřetností podnikání platební instituce a instituce elektronických peněz, pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu potom prvkem jediným (pravidla týkající se kapitálu se na ně nevztahují). Informace z tohoto výkazu budou dohledu na dálku sloužit pro kontrolu dodržování těchto pravidel. Předpokládaná zátěž respondentů 19
Údaje vycházejí z účetnictví a měly by být běžně k dispozici. Náklady proto vznikají pouze ze zasílání ČNB. Periodicita a datum předložení Výkaz bude předkládán ve čtvrtletní periodicitě v termínu do 30 kalendářních dnů po skončení vykazujícího období, údaje za rok pak do 10. února následujícího roku. Pokud datum předložení výkazu v některém z měsíců připadne na den pracovního volna, pracovního klidu nebo na státní svátek, výkaz bude předložen následující pracovní den. Čtvrtletní periodicita je navrhována vzhledem k nižšímu riziku pro finanční sektor, které je s činností těchto institucí spojeno. Dalším důvodem je snížení administrativní zátěže pro vykazující subjekty. Hlášení o organizační struktuře platební instituce/instituce elektronických peněz Základní obsah výkazu Výkaz obsahuje základní informace o instituci jako takové, tj. zejména údaje o jejích řídících orgánech, akcionářské struktuře a kvalifikovaných účastech na ní samotné i jejích v jiných právnických osobách. Účel výkazu Podle zákona o platebním styku poskytuje platební instituce a instituce elektronických peněz kromě informací o své činnosti i informace o sobě. Tyto údaje jednak slouží k aktualizaci údajů v systému Jednotné evidence regulovaných a registrovaných subjektů, jednak jsou považovány za plnění oznamovací povinnosti změn informací rozhodných při udělení povolení k činnosti (pokud nepodléhají předchozímu souhlasu). Informace z tohoto výkazu slouží především ke sledování vlastnické struktury a propojenosti s ostatními subjekty na finančním trhu. Předpokládaná zátěž respondentů Jedná se o základní informace, které má vykazující subjekt běžně k dispozici. Náklady proto vznikají pouze ze zasílání ČNB. Periodicita a datum předložení Výkaz bude předkládán ve čtvrtletní periodicitě v termínu do 30 kalendářních dnů po skončení vykazujícího období, údaje za rok pak do 10. února následujícího roku. Pokud datum předložení výkazu v některém z měsíců připadne na den pracovního volna, pracovního klidu nebo na státní svátek, výkaz bude předložen následující pracovní den. 20