Prezentace turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko

Prezentace turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11. května 2012... Podpis

Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Richardu Šedivému za cenné rády, připomínky a zejména pak vedení práce. Velké díky patří také všem, kteří se podíleli na této práci - respondentům, kteří ochotně vyplnili dotazník a v neposlední řadě mé rodině a přátelům za jejich podporu při vzniku této práce a během celé doby mého studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Prezentace turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko Bakalářská práce Autor: Barbora Vacková Vedoucí práce: Ing. Richard Šedivý Jihlava 2012

Copyright 2012 Barbora Vacková

Abstrakt VACKOVÁ, Barbora: Prezentace turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Richard Šedivý. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Počet stránek 73. Bakalářská práce se zabývá turistickou oblastí Orlických hor a Podorlicka. Práce je rozdělena do dvou částí teoretickou a praktickou. Ke zpracování teoretické části byla použita odborná literatura a je zde charakterizována turistická oblast Orlických hor a Podorlicka. Cílem praktické části bylo zjistit podvědomí obyvatelů České republiky a dané oblasti a na základě získaných výsledků navrhnout vlastní zájezd pro cestovní kancelář Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Klíčová slova: Turistická oblast. Orlické hory a Podorlicko. CHKO Orlické hory. Deštné v Orlických horách. Abstract VACKOVÁ, Barbora: Presentation of touristic area Eagle Mountains and Foothills. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis superviser Ing. Richard Šedivý. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 73 pages This bachelor thesis is concerned with a touristic area The Eagle Mountains and Foothills. The thesis is divided into two parts theoretical and practical. The theorerical part was elaborated with specialized literature and it describes the touristic area The Eagle Mountains and Foothills. The aim of the practical part was to find out what inhabitants of The Czech Republic know about the area. Then it is focused on a tour to the area which is based on results from a questionnaire research and it could be offered by a tour operator of College of Polytechnics in Jihlava. Key words: Touristic area. The Eagle Mountains and Foothills. Protected area of The Eagle Mountaisn. Deštné in The Eagle Mountains.

Předmluva Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila turistickou oblast Orlických hor a Podorlicka hned z několika důvodů. Prvním z nich je ten, že z tohoto kraje pocházím a jsem si vědoma toho, že tato oblast má silný potenciál pro cestovní ruch, bohužel však není v současnosti plně využíván. Na tento problém navazuje hned další důvod mé volby. Celá oblast Orlických hor a Podorlicka je vhodná pro celoroční rekreaci - během zimy je zde k dispozici několik lyžařských středisek a krajina dané oblasti nabízí nespočet běžeckých tratí. V letním období návštěvníci mohou využít rozmanitost tamních cyklostezek a během mezisezonních měsíců je oblast ideální pro pěší turistiku. Bakalářská práce je zpracována pomocí odborných publikací a turistických průvodců. Bohužel nebylo snadné sehnat dostatek odpovídajících knižních zdrojů. Ačkoliv jsem navštívila 3 knihovny, k nalezení bylo minimum knižních zdrojů, kde by byly jasně dané informace o oblasti, proto jsem čerpala také ze zdrojů internetových, kde jsou kompletní informace přehledně uspořádané. Samozřejmostí jsou také mé vlastní zkušenosti a skutečnost, že zde žiji a oblast dobře znám. Tato práce je cílena především pro cestovní kanceláře, zejména cestovní kancelář Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Právě pro tu je vytvořen zájezd v praktické části, který je zpracovaný včetně výsledné kalkulace. Protože tato práce pojednává o turistické oblasti Orlických hor a Podorlicka a je zaměřena především na prezentaci dané oblasti, je vhodná i pro ty, kteří plánují cestu do oblasti či o ní alespoň uvažují.

Obsah Úvod... 11 1 CHARAKTERISTIKA TURISTICKÉ OBLASTI... 12 1.1 Geografické vymezení oblasti... 12 1.2 Chráněná krajinná oblast Orlické hory... 12 1.2.1 Seznam zvláště chráněných maloplošných území... 13 1.3 Dopravní dostupnost... 18 1.3.1 Silniční dostupnost... 19 1.3.2 Železniční dostupnost... 19 1.3.3 Letecká dostupnost... 20 1.3.4 Hraniční přechody... 20 2 ATRAKTIVITY TURISTICKÉ OBLASTI... 21 2.1 Kačenčina pohádková říše... 21 2.2 Města, obce a jejich okolí... 21 2.2.1 Nové Město nad Metují... 21 2.2.2 Dobruška... 22 2.2.3 Opočno... 23 2.2.4 Rychnov nad Kněžnou... 23 2.2.5 Deštné v Orlických horách... 24 2.2.6 Potštejn... 26 2.2.7 Vamberk... 27 2.2.8 Letohrad... 27 2.3 Opevnění Orlických hor... 27 2.4 Lyžařská střediska... 28 2.5 Turistické trasy... 28 3 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 29 3.1 Metodika výzkumu... 29 3.2 Zpracování dotazníku... 30 3.3 Zhodnocení výsledků dotazníku... 46 4 VLASTNÍ NÁVRH ZÁJEZDU... 47 4.1 Program zájezdu... 48 4.2 Stručný itinerář zájezdu a kilometráž... 55 4.3 Ubytování, stravování... 56 4.4 Doprava... 57 4.5 Kalkulace zájezdu... 58 4.5.1 Nepřímé náklady... 58

4.5.2 Přímé náklady... 60 Závěr... 61 Informační zdroje... 63 Seznam grafů... 68 Seznam tabulek... 69 Seznam obrázků... 69 Seznam příloh... 69

Úvod Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické, která je rozdělena dále na dotazníkové šetření a návrh vlastního zájezdu. V praktické části se zabývám charakteristikou oblasti, tedy především jejím geografickým vymezením, CHKO Orlické hory a dále nejvýznamnějšími městy oblasti se všemi kulturními a historickými památkami, přírodními památkami a možnostmi jak trávit volný čas. Praktická část je zaměřena na dotazníkové šetření, které mělo za úkol zjistit, jaké podvědomí o oblasti mají obyvatelé České republiky. Na dotazníkové šetření navazuje návrh vlastního zájezdu, který by mohl být využit cestovní kanceláří Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. 11

1 CHARAKTERISTIKA TURISTICKÉ OBLASTI 1.1 Geografické vymezení oblasti Turistická oblast Orlických hor a Podorlicka se nachází v severovýchodní části České republiky v těsné blízkosti hranice s Polskem. Oblast je rozložena do území dvou krajů - z většiny na území Královéhradeckého kraje, menší část se rozkládá na území kraje Pardubického. Hřebeny Orlických hor a linie Dobrošova tvoří hranice dané oblasti. Dalšími hraničními body jsou města Dobruška, Opočno, Týniště nad Orlicí, Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Jablonné nad Orlicí a Lichkov [1] [Lukášek, 1994, str. 5 7]. Oblast je rozdělena na dvě zóny - pohoří Orlických hor a území Podorlicka. Samotné Orlické hory se dále rozdělují do tří částí, a to Deštenské hornatiny, Mladkovské vrchoviny a Bukvohorské hornatiny [1] [Lukášek, 1994, str. 5 7]. Deštenská hornatina, která se rozkládá na severozápadě území, je nejrozsáhlejší a nejvyšší částí Orlických hor. Nejvyšší horou hornatiny a zároveň turistické oblasti je Velká Deštná (1115 m. n. m.). Mezi další hory, které tvoří od severu hřeben Deštenské hornatiny jsou například Vrchmezí (1084 m. n. m.), Šerlich (1027 m. n.m.), Malá Deštná (1090 m. n. m.), Jelenka (1097 m. n. m.) či Koruna (1099 m. n. m.) [1] [Lukášek, 1994, str. 5 7]. Mladkovská vrchovina, oddělující Deštenskou a Bukvohorskou hornatinu, je nejmenší a zároveň nejníže položenou částí Orlických hor. Nejvyššími vrchy jsou Adam (765 m. n. m.) a Studený (720 m. n. m.), jinak zde nadmořská výška nepřesahuje 700 m. n. m [1] [Lukášek, 1994, str. 5 7]. Poslední část, Bukvohorská hornatina, je východní výspou Orlických hor. Jižní část, jejíž dominantou je Buková hora, která dala název celé hornatině, je oddělena od té severní se Suchým vrchem (995 m. n. m.) Červenohorským sedlem (815 m. n. m.) [1] [Lukášek, 1994, str. 5 7]. 1.2 Chráněná krajinná oblast Orlické hory Chráněná krajinná oblast Orlické hory, jejíž rozloha je 204 km2, byla vyhlášena 28. prosince 1969. Jedná se o pozoruhodně zachovalý krajinný celek, který je tvořen 12

hřebenem Orlických hor, svahy před i za hlavním hřebenem a částečně také podhůřím. V CHKO Orlické hory je několik maloplošných zvláště chráněných území (2 národní přírodní rezervace, 13 přírodních rezervací a 6 přírodních památek) [2]. Průměrná nadmořská výška Orlických hor je 789 m. n. m. a nejvyšším vrcholem je již zmiňovaná Velká Deštná (1115 m. n. m.). Důsledkem působení dálkových imisí je hřeben, spolu s návětrnými jihozápadními svahy, odlesněn. Řeka Divoká Orlice protékající Orlickohorskou brázdou, tvoří od Trčkova až po Zemskou bránu 29 km dlouhou státní hranici. Počáteční klidný tok řeky se postupně přeměňuje v bouřlivý horský hřeben a proniká do vnitrozemí v oblasti Zemské brány, která je jednou z přírodních rezervací CHKO Orlické hory. Divoká Orlice zde vytváří hlubokou soutěsku s obnaženými rulovými skalisky, vysokými až 40 metrů a tím vznikla jedinečná přírodní scenérie. Mezi další toky Orlických hor patří Zdobnice, Říčka, Bělá, Kněžna, Olešenka a Zlatý potok, a i pro ně jsou typická hluboká a strmá údolí. Zaoblené denudační hřbety jsou porušeny příkrými údolními svahy a tím dotvářejí charakteristický ráz celé krajiny. Prameniště těchto řek, ležící na svazích hlavního hřebene, představují ostrůvky nejzachovalejších přírodních biotopů, které sestupují z hor do podhůří lesnatými údolími. V jejich závěrech lze najít celou řadu pramenišť a podmáčených horských luk. V národních přírodních rezervacích Bukačka a Trčkov najdeme fragment původních porostů. Dále také v přírodních rezervacích Sedloňovský vrch, Pod Vrchmezím a Černý důl. Za vrcholová rašeliniště se zajímavou faunou a flórou jsou považována přírodní rezervace Jelení lázně a přírodní památka U Kunštátské kaple. Osobitou krásu této oblasti dotváří zachovalá lidová architektura [2]. 1.2.1 Seznam zvláště chráněných maloplošných území Nejvýznamnějším maloplošným chráněným územím Orlických hor je národní přírodní rezervace Bukačka ležící asi 1 km severozápadně od Masarykovy chaty na Šerlichu. Nadmořská výška je v rozmezí 910 m 1025 m na hlavním hřebeni a spadá do katastru obce Sedloňov. Zřízena byla v roce 1954 na rozloze 50,74 ha. Je tvořena pozůstatkem zakrslého bukového pralesa s vtroušeným smrkem, klenem a jeřábem. Dvě stě let staré buky dosahují výšky pouze okolo 15 metrů díky místním klimatickým podmínkám. Na druhou stranu byl tento porost zachován a ušetřen při drancování lesů Orlických hor během uplynulých století právě jen kvůli nekvalitnímu dřevu křivolakých kmenů. Cennou částí rezervace je i rašelinná louka s podložím fylitických rul, která je 13

rozdělena Jiráskovou cestou zhruba na dvě stejné části. Jedná se o takzvanou pralouku, což znamená, že zde byla bezlesá plocha již před násilným odlesněním celého pohoří [David, 2009, str. 32 33]. Doposud zde bylo nalezeno celkem 294 druhů vyšších rostlin, z toho 23 chráněných. Právě pro svou druhovou pestrost bývá NPR Bukačka také nazývána botanickou zahradou Orlických hor. Můžeme zde najít běloprstku bělavou, bleduli jarní, oměj pestrý i oměj šalamounek, prhu arniku, prstnatec májový a prstnatec listenatý, rosnatku okrouhlolistou a kdysi také bělorozchodník huňatý, sklenobýl bezlistý, svízel sudetský či silně ohroženou tučnici obecnou. Zajímavou je také houba čapulka bahenní a na smrku rostoucí vzácný choroš ohňovec izabelový [David, 2009, str. 32 33]. Národní přírodní rezervace Trčkov je tvořena lesním porostem pod silnicí ze Šerlichu na Orlické Záhoří na severovýchodním zlomovém svahu Orlickcýh hor směrem ke státní hranici s Polskem. Rezervace byla vyhlášena roku 1982 a jedná se o poměrně rozlehlý a velmi hodnotný zbytek přirozeného lesního porostu na východním svahu hlavního hřebene Orlických hor. Nachází se v nadmořské výšce 760 920 metrů a rozloha je 65 ha + 23 ha ochranného pásma. Převládá zde lesní typ jedlové bučiny s výskytem původního buku, jedle i smrku. Porosty, které jsou skryty za hřbetem a takto chráněny do určité míry před vlivem kyselých mlh a dešťů, jsou zachovány v relativně dobrém stavu a starší než 150 let. Co se týče fauny, je NPR Trčkov jednou z nejvýznamnějších lokalit Orlických hor [David, 2009, str. 269]. Podmáčená louka u osady Bedřichovka, která byla během 70. let minulého století vyňata z velkoplošných meliorací jako ukázka polokulturní květnaté louky, byla v roce 1982 vyhlášena za přírodní rezervaci Bedřichovka. Nachází se v nadmořské výšce 692 725 metrů na území o celkové rozloze 11,93 ha včetně ochranného pásma. Přírodní rezervaci najdeme mezi již zmiňovanou stejnojmennou osadou a Trčkovem (obě osady jsou součástí Orlického Záhoří), ještě na české straně hranice. Na louce bylo nalezeno spoustu vzácných a chráněných druhů rostlin, mezi něž patří například bledule jarní, prstnatec májový, kozlík dvoudomý, starček potoční, upolín nejvyšší, pcháč různolistý a další. Co se fauny týče, bylo zde napočítáno 67 druhů ptáků (např. jestřáb lesní, motách pilich, krahujec obecný, čáp černý, bramboříček hnědý, skořec vodní) z nichž nejvýznamnějším objevem byl celosvětově chráněný chřástal polní. Řád savců zastupuje ježek západní a chráněný rejsek horský. Na vrbách podél potoka se vyskytuje 14

tesařík pižmový a kozlíček. Mezi obojživelníky, které je možné spatřit, patří čolek horský i obecný, skokan hnědý a ostronosý a ropucha obecná. Je zde zaznamenán také výskyt plazů užovky obecné a zmije obecné. Na vrbách podél potoka se vyskytují brouci jako tesařík pižmový a kozlíček [3]. Jihozápadně od osady Hadinec se na území o rozloze s celkovou výměrou 26,37 ha rozkládá přírodní rezervace Černý důl. Ta byla vyhlášena roku 1954 a leží v nadmořské výšce 780 884 metrů. Přírodní rezervace je původním horským pralesem bez zásahu člověka s bukojedlovým porostem, jehož stáří se odhaduje na 250 let. Rezervace byla po dlouhou dobu veřejnosti nepřístupná pro svou blízkost pevnosti Hanička. Roku 1937 byla na kraj rezervace přenesena kaple sv. Anny z Anenského vrchu [4]. Polokulturní rašelinná louka s bohatou bylinnou skladbou a rozptýlenou zelení je jedním z dalších zvláštně maloplošných chráněných území. Přírodní rezervace Hraniční louka se rozkládá ještě více na severu od Trčkova při Černém potoku, a jak již název napovídá, při hranici s Polskem. Nejvýznamnějším objevem této oblasti byl nález velmi vzácného pavouka Alopecosa pinetorum. Přírodní rezervace, ležící v nadmořské výšce 726 784 metrů, byla vyhlášena roku 1982 a její výměra je 8,85 ha [5]. Z důvodu ochrany rašeliniště, fauny i flóry, byla v roce 1982 vyhlášena přírodní rezervace Jelení lázeň. Rozkládá se v sedle mezi Velkou a Malou Deštnou na území 3,62 ha v nadmořské výšce 1077 metrů. Dříve bylo vrchovištní rašeliniště s jezírky obklopeno lesem a nyní leží uprostřed rozsáhlých pasek. Vstup do této přírodní rezervace je zakázán a jedinou možností, jak se k rašeliništi alespoň přiblížit, je využít červeně značené stezky nesoucí název Jiráskova horská cesta, jež je hřebenovou cestou Orlických hor [David, 2009, str. 109]. V hřebenové části Orlických hor ve výšce 992 metrů leží přírodní rezervace Komáří vrch. Je budována migmatity a ortorulami a důvodem jejího vyhlášení roku 1973 byla ochrana zakrslé horské bučiny tvořené smrkem, jeřábem, jedlí a subalpínskou smrčinou. Rezervace o rozloze 16,38 ha je přístupná z již zmiňované Jiráskovy horské cesty a je to jedno z mála míst s původním bukovým porostem. Během let 1936 1938 zde bylo vystavěno několik objektů opevnění jako například dělostřelecká pozorovatelna pro tvrz 15

Haničku R-S-91 Vrchol nacházející se přímo na temeni Komářího vrchu, který je ovšem veřejnosti nepřístupný [7] [David, 2009, str. 124]. Od roku 1998 jsou louky v nivě Divoké Orlice nacházející se jihovýchodně od obce Neratov, mezi silnicí a řekou, o rozloze 13,12 ha přírodní rezervací Neratovské louky. Posláním rezervace je ochrana již zmiňované louky (částečně extenzivně obdělávaná, částečně zrašelinělá) s výskytem významné flóry (kamzičník rakousky, oměj pestrý, prstnatec listenatý) a fauny (jestřáb lesní, čáp černý, čolek obecný i horský, ropucha obecná atd.). Leží ve výšce 585 604 metrů nad mořem [8]. Severní svahy Vrchmezí (nejvyšší bod severní části Orlických hor) o rozloze 16 ha, porostlé smíšeným pralesovitým horským lesem, byly v roce 1960 vyhlášeny přírodní rezervací Pod Vrchmezím. Jedná se o zachovalou horskou bukovou smrčinu s klenem, která je názornou ukázkou přirozeného složení lesních porostů ve vrcholové partii Orlických hor. Podrost je tvořen nenáročnými druhy bylin, např. kokořík přeslenitý, podbělice alpská či papratka horská. Rezervace se nachází v nadmořské výšce 890 1020 metrů v pramenném amfiteátru říčky Olešenky [9]. Na území o rozloze pouhých 0,54 ha, na západním úpatí vrchu Zakletý (991 m. n. m.), leží přírodní rezervace Pod Zakletým. Rašeliniště v nadmořské výšce 820 850 metrů od roku 1994 rezervací především z důvodu ochrany biotopu silně ohrožené tučnice obecné a jiných vzácných rostlin [10]. Přírodní rezervace Rašeliniště Kačerov o rozloze 4,83 ha v nadmořské výšce 660 710 metrů, která byla vyhlášena roku 1984, je rašelinnou loukou s rozptýlenými stromy, náletovými dřevinami a pestrou mozaikou rašelinných biotopů. Byla zde nalezena například zdrojovka prameništní, která indikuje čisté vody a prameniště. Rezervace se nachází asi 250 metrů od křižovatky silnice Uhřínov Prorubky Kačerov [11]. V roce 1954 byla vyhlášena přírodní rezervace Sedloňovský vrch, kterou můžeme najít na západním svahu stejnojmenného vrcholu nad obcí Sedloňov. Na území o rozloze 99,7 ha v nadmořské výšce 790 1050 metrů se nachází fragment přirozených bukosmrkých porostů s vtroušeným javorem a jeřábem ptačím. Mezi nalezené chráněné druhy patří například prstnatec listenatý, bledule jarní, oměj pestrý aj. [12]. Severozápadně od Orlického Záhoří, poblíž hájovny v Zadním Trčkově, se nachází přírodní rezervace Trčkovská louka. Je tvořena polokulturními loukami s bohatým 16

bylinným patrem a cenou květenou, které byly zachovány po melioracích prováděných v 70. letech 20. století. Celkově zde zjištěno 200 druhů vyšších rostlin (např. starček potoční či prstnatec májový) a nalezen koprníček bezobalý, který má v Orlických horách hranici svého celosvětového rozšíření. Oblast, která byla vyhlášena přírodní rezervací roku 1982, ležící v nadmořské výšce 740 760 metrů, se rozprostírá na 12,82 ha [13]. Přírodní rezervace Zemská brána je velmi oblíbené výletní místo, které se nachází na toku řeky Divoké Orlice. Předmětem ochrany je především balvanité řečiště Divoké Orlice, která zde vyhloubila údolí v pevných, ale rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí. Řečiště je lemováno výraznými rulovými skalami, které umocňují dojem vstupní brány do Čech. Příkré svahy s lesním porostem (druhotné smrkové lesy, vtroušená jedle bělokorá, javor klen a buk lesní) a louky v blízkosti řeky dotváří krajinu celého chráněného komplexu. Botanicky nejzajímavější je nejbližší okolí řeky, které je bezlesé a kde se mísí horské druhy, splavené z vyšších poloh Orlických hor, s druhy podhorskými (vystupujícími z podhůří do hor). Můžeme zde najít např. bleduli jarní, kamzičník rakouský, violku dvoukvětou či jednokvítek velekvětý. Největší dominantou rezervace je kamenný most postavený v letech 1900 1903 (kompletní rekonstrukce v letech 2004 2005). Rezervace o celkové rozloze 88,2 ha byla vyhlášena roku 1987 a leží v nadmořské výšce 570 650 metrů [14]. V roce 2005 CHKO Orlické hory zřídila na ploše o výměře 0,637 ha přírodní památku Kačenčina zahrádka. Nachází se přímo v obci Deštné v Orlických horách na úpatí lyžařských tratí Marta. Zahrádka je veřejnosti přístupná. K tomuto účelu zde byl vytvořen povalový chodník lemovaný informačními tabulkami o vyskytujících se rostlinách. V rámci této přírodní památky je zachován zbytek polopřirozených travinobylinných společenstev, na kterém rostou křovinné vrby a další chráněné rostliny, z nichž nejvzácnější je masožravá rosnatka okrouhlolistá [15]. V nadmořské výšce 1004 metrů na hřebenu Orlických hor najdeme turisticky významné místo Pěticestí. Je oblíbenou zastávkou během zimní i letní sezóny. V roce 1984, nedaleko stezky do Zdobnice, byla založena přírodní památka Rašeliniště Pod Pěticestím. Předmětem ochrany je svahové rašeliniště s prameništi a jezírky, kde našlo útočiště mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů. Leží v nadmořské výšce 895 907 metrů a jeho výměra je 0,54 ha [16]. 17

V roce 1984 na území o velikosti 3,51 ha byla založena přírodní památka Rašeliniště pod Předním Vrchem. Předmětem ochrany se stala rašelinná louka s charakteristickými a vzácnými druhy rostlin ležící ve vrcholové partii Orlických hor. V minulosti bylo během meliorace a rekultivace v tomto regionu zničeno mnoho podobných lokalit. Louka se nachází v nadmořské výšce 622 634 metrů na okraji lesa vlevo od silnice Bartošovice v Orlických horách Kunvald [17]. V Orlických horách můžeme najít útvar nesoucí název Sfinga, který byl roku 1985 vyhlášen přírodní památkou. Ten je součástí pozoruhodných skal na Kamenci, který je často na mapách značen jako Vápenný vrch. Jedná se o skalní hradbu v lesním porostu, významný geologický kryogenní útvar o výměře 0,2 ha, ležící v nadmořské výšce 950 metrů [18]. Jihozápadně od Kunštátské kaple ve střední části Orlických hor můžeme najít vrchovištní rašeliniště se smrčinou. V roce 1973 bylo vyhlášeno jako přírodní památka U Kunštátské kaple. Spolu s Jelení horou jde o jediné rašeliniště zásobené pouze srážkovou vodou v Orlických horách. Území o ploše 2,86 ha je tvořeno typickým rostlinným společenstvím (např. rosnatka okrouhlolistá, klivka bahenní, suchopýr pochvatý). V minulosti bylo položeno uvnitř lesního porostu, v dnešní době ho obklopují rozsáhlé paseky [19]. Posledním zvláště chráněným maloplošným územím je přírodní památka Velká louka v nadmořské výšce 740 758 metrů. Najdeme ji asi 1 km severně od hájovny v Trčkově, vlevo od silnice Orlické Záhoří Šerlich. Jde o jednu z posledních rašelinných luk oblasti Orlických hor, která unikla odvodnění lesních půd během 70. let 20. století. Lokalita o výměře 2,34 ha je významnou botanickou i entomologickou oblastí. Byla vyhlášena roku 1982 [20]. 1.3 Dopravní dostupnost Oblast Orlických hor a Podorlicka je relativně dobře dostupným územím České republiky. 18

1.3.1 Silniční dostupnost Nejsnazší doprava do oblasti je využití silnic a s tím také souvisí jednoznačná převaha automobilů při dojezdu do oblasti. Oblast Orlických hor a Podorlicka je propojena s ostatními destinacemi čtyřmi silnicemi I. třídy I/11, I/14, I/36 a I/43, které zajišťují hlavní silniční přístup do oblasti. Silnice I/11 od Hradce Králové a Ostravy a silnice I/14 od Brna a Svitav a také z Náchoda a z Polska přes hraniční přechod Náchod Kudowa Zdrój. Okrajově do území zasahuje silnice I/43 zabezpečují především přístupnost regionu Lanškrounska a silnice I/36 umožňuje napojení západní části území do Pardubic. Ve spojení s ostatními komunikacemi II. a III. třídy a místními komunikacemi je řešené území komunikačně relativně dobře přístupné, a to zejména v letním období. V zimních měsících je dopravní přístupnost omezována povětrnostními podmínkami a možnostmi údržby (finanční zdroje a technická vybavenost) těchto komunikací. S Prahou je destinace spojena dálnicí D11, která by v budoucnu měla být vystavěna až do Jaroměře, kde na ni bude navazovat rychlostní komunikace R11 vedoucí přes Trutnov a Královec. Další rychlostní komunikace R35 by měla postupně spojit směr Liberec - Jičín - Hradec Králové a dále směrem na Moravu. Tato komunikace se u Hradce Králové bude křížit s D11. [Marketingová strategie cestovního ruchu Orlických a Bystřických hor, 2010, str. 12] Během minulých let bylo v oblasti zrekonstruováno mnoho komunikací. Z pohledu cestovního ruchu stojí za zmínku rekonstrukce pohraniční komunikace II/311 v úseku Mladkov České Petrovice Bartošovice Orlické Záhoří. Zároveň byl otevřen v Orlickém Záhoří nový hraniční přechod do Polska [Marketingová strategie cestovního ruchu Orlických a Bystřických hor, 2010, str. 13] 1.3.2 Železniční dostupnost Oblast Orlických hor a Podorlicka je dobře přístupná po železnici především v její jižní části. Prochází tudy jeden z hlavních železničních koridorů ČR. Provoz osobní dopravy na tratích do Rokytnice v Orlických horách, Rychnova nad Kněžnou a Dobrušky je omezen a tím je severní část oblasti hůře dostupná. [Marketingová strategie cestovního ruchu Orlických a Bystřických hor, 2010, str. 13] 19

1.3.3 Letecká dostupnost Přímo v oblasti se nenachází žádné letiště s pravidelnou dopravou, nejbližším je tedy Praha Ruzyně, Brno Tuřany a na polské straně letiště ve Wroclavi. Významnou roli v oblasti zastává mezinárodní letiště v Pardubicích East Bohemian Airport a. s. Letiště je regionální, se statutem veřejného mezinárodního letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem. Na počátku roku 2007 byla zavedena nedělní pravidelná linka Moskva - Pardubice - Moskva a linka z Pardubic do Petrohradu. Službu letecké přepravy poskytuje letiště Transped - SOC spol. s r.o. Hradec Králové, které spadá do veřejné vnitrostátní, neveřejné mezinárodní kategorie. [Marketingová strategie cestovního ruchu Orlických a Bystřických hor, 2010, str. 13] V dané oblasti najdeme pouze sportovní letiště v Novém Městě nad Metují, Chocni, Žamberku, Ústí nad Orlicí a Jehnědí. [Marketingová strategie cestovního ruchu Orlických a Bystřických hor, 2010, str. 13] 1.3.4 Hraniční přechody Díky své příhraniční poloze je zde i velký potenciál zahraničních turistů. Snadná dostupnost je pro návštěvníky z Polska velmi důležitá. Nejvýznamnějším pro řešené území je přechod Dolní Lipka-Boboszów, který leží na silnici I/43 a přechod Náchod Kudowa Zdroj. Pro osobní automobily jsou pak využitelné silniční přechody v Orlickém Záhoří Mostowice (zde nákladní do 3,5 t) a v Bartošovicích Nemojow. Limitním faktorem posledně jmenovaných dvou přechodů je návaznost na hlavní silniční síť v Polsku. Na polském pohraničí se nachází ještě několik hraničních přechodů pro pěší, cyklisty či lyžaře (Olešnice v Orlických horách Kociol, Olešnice v Orlických horách Duszniky Zdrój či Česká Čermná Brzozowie). [Marketingová strategie cestovního ruchu Orlických a Bystřických hor, 2010, str. 13] 20

2 ATRAKTIVITY TURISTICKÉ OBLASTI 2.1 Kačenčina pohádková říše V září roku 2002 se zapojilo 29 obcí do projektu Kačenčina pohádková říše. Jedná se o pohádkovou hru, která má za úkol pomáhat při propagaci a rozvoji cestovního ruchu v Orlických horách a Podorlicku. Každá z obcí má v rámci tohoto projektu své logo s vlastní pohádkovou postavou, ke kterému se váže krátká pověst s vysvětlením, proč byla zvolena právě tato bytost. Cílem projektu je posílení spolupráce obcí v regionu a jeho prezentace na veřejnosti. Turisté, kteří se do projektu chtějí zapojit, musí zakoupit Vandrovní knížku v jednom a během svého putování po kraji sbírat razítka v daných obcích. Odměnou za 20 nasbíraných razítek jsou keramické figurky pohádkových patronů obcí. Zároveň s každým razítkem dostanou pohádkové listy navštívených obcí. Jako bonus poskytují smluvní partneři slevy za vandrování. Je potřeba k tomu mít zaregistrovanou Vandrovní knížku ve vybraných informačních centrech Mýtných stanicích. Zde se také vyzvedávají ceny po předložení Vandrovní knížky [21; 22]. 2.2 Města, obce a jejich okolí 2.2.1 Nové Město nad Metují Nové Město nad Metují ležící v nadmořské výšce 332 metrů je často nazýváno bránou Orlických hor. Bylo založeno 10. srpna 1501 Janem Černčickým z Kácova. Město rozkládající se na skalnatém ostrohu, který ze tří stran obtéká řeka Metuje, je právem nazýváno Český Betlém a od roku 1950 je městskou památkovou rezervací a je opravdovou perlou mezi renesančními městy České republiky [Nováková, 2007, str. 2]. Největší dominantou města je renesanční zámek v centru města. Byl vystavěn původně s městem jako pozdně gotický hrad sloužící k ochraně města. Během 16. století byl přestavěn v renesančním stylu a v polovině 17. století ve stylu barokním. Finální podobu mu dal architekt Dušan Jurkovič v letech 1909 1915. Na přání nového majitele Josefa Bartoně z Dobenína (majitele textilní továrny v Náchodě) proběhly úpravy zámecké budovy i zahrady. Zámku byl také vybaven vodovodem, ústředním topením, elektřinou a podobnými technickými vymoženostmi. Od roku 1992 je zámek veřejnosti přístupný a v roce 2008 byl celý areál vyhlášen národní kulturní památkou. 21

Celý areál včetně zahrady s celodřevěným krytým mostem zdobí soubor barokních sošek Kabinet trpaslíků z dílny M. B. Brauna [David, 2009, str. 184 186]. Obr. č. 1: Zámek Nové Město nad Metují Domy na Husově náměstí jsou také velkou atraktivitou města. Téměř všechny jsou vybudované dle původního jednotného plánu s kulisovým průčelím a toto pojetí nemá v zemi obdoby. Nachází se zde například celoročně veřejnosti přístupné Městské muzeum s expozicí barokní lékárny, historickým sálem, sálem řemesel a sálem přírody. V Galerii Zázvorka najdeme lapidárium, které dříve sloužilo jako mučírna. Je zde možnost shlédnout stálou expozici novoměstských výtvarníků a možnost výstupu na věž Zázvorku [David, 2009, str. 184 186]. Zajímavými místy v okolí Nového Města nad Metují je Peklo přírodní rezervace v hlubokém skalnatém údolí řeky Metuje s Bartoňovou útulnou od již zmiňovaného architekta Dušana Jurkoviče. Ve Slavoňově můžeme najít celodřevěný kostel sv. Jana Křtitele z roku 1553. Nejvýznamnější kulturní akcí je Novoměstský hrnec smíchu, festival české filmové a televizní komedie, probíhající v měsíci červnu. 2.2.2 Dobruška Město ležící v široké mělké proláklině 18 km severozápadně od Rychnova nad Kněžnou je další vstupní branou do Orlických hor. Nejstarší písemná zpráva o městě pochází již 22

z roku 1320 a vzniklo z tržní osady ležící na křižovatce obchodních cest [Nováková, 2007, str. 5 6]. Dominantou města je renesanční radnice, kde v reprezentační místnosti můžeme shlédnout prvotiny proslulého malíře Františka Kupky. Radniční věž zároveň slouží jako rozhledna s nádherným výhledem na panoráma Orlických hor. Zpřístupněný je také rodný domek Františka Vladislava Heka, kterého proslavil Alois Jirásek ve svém díle F. L. Věk [David, 2009, str. 55 58]. 2.2.3 Opočno 4 km jihozápadně od Dobrušky leží město Opočno. Zmiňuje se o něm již Kosmova kronika z roku 1068 [Nováková, 2007, str. 8]. Nejvýznamnější turistickou aktivitou je areál opočenského zámku. Ten nad údolím Zlatého potoka vystavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy během druhé poloviny 16. století. I přes veškeré změny, kterými zámek od té doby prošel, si udržel svou obrovskou historickou i uměleckou hodnotu, pro kterou byl prohlášen národní kulturní památkou. Unikátem zámku je sbírka historických zbraní, která patří k nejvýznamnějším v České republice. Celý zámek je obklopen nádherným parkem, jehož autorem je zahradník J. Exner, a navazuje na něho rozsáhlá obora s jeleny, daňky a muflony [David, 2009, str. 194 196]. Za zmínku stojí také rodný dům Františka Kupky, který nalezneme v Zámecké ulici vedoucí k zámku. V letních měsících je možné využít nově vybudovaný kemp na břehu rybníku Broumar. V areálu je k dispozici venkovní koupaliště, tenisové kurty a projížďky na loďkách. 2.2.4 Rychnov nad Kněžnou Největším a nejvýznamnější městem Orlických hor je Rychnov nad Kněžnou (bývalé okresní město) ležící na řece Kněžně. Nejstarší dochované zprávy o městě 1258 [Nováková, 2007, str. 11]. Kolowratský barokní zámek s rozsáhlou obrazárnou je jedním z největších barokních celků ve východních Čechách a byl vystaven během let 1676 1690. Zámek je po 23

restituci ve vlastnictví pánů Kolowratů Krakovských Libštejnských a nachází se v něm Muzeum Orlických hor a Orlická galerie [David, 2009, str. 234 236]. Město nabízí mnoho dalších možností návštěvy turistických atraktivit. Na Starém náměstí můžeme navštívit v budově radnice Muzeum hraček a neměli bychom vynechat ani kostel Nejsvětější Trojice s třetím největším zvonem v Čechách - Kryštofem. Rychnov nad Kněžnou je rodné město spisovatele Karla Poláčka. Obnovený interiér bývalé synagogy je právě jeho památníkem a zároveň expozicí judaismu v Podorlicku [David, 2009, str. 234 236]. Necelých 10 km od Rychnova nad Kněžnou můžeme navštívit zámek Častolovice, který byl vybudován v letech 1588 1615 v renesančním stylu. Zajímavostí je pečlivě udržovaný rozlehlý anglický park s oborou, minizoo a koutkem pro děti. Dalším vhodným turistickým cílem je zámek Doudleby nad Orlicí (vzdálený 8 km) z roku 1590. Byl vystavěn opět v renesančním stylu v roce 1588 Mikulášem Starším z Bubna. Jeho sgrafitová výzdoba tzv. kobercového vzoru je vysoce ceněna odborníky i širokou veřejností [David, 2009, str. 36 37; 61 62]. Každoročně se zde pořádá několik kulturních akcí. Festival Šlitrovo jaro sbližuje příznivce Jiříha Šlitra a Semaforu, Poláčkovo léto je divadelním festivalem v netradičních prostorách města. Součástí festivalu bývají koncerty v kostelích a synagoze a také výstavy v Orlické galerii [Nováková, 2007, str. 13]. Během letních měsíců město nabízí nedávno rekonstruované koupaliště v přírodním areálu lesa Včelný. 2.2.5 Deštné v Orlických horách 16 km severoseverovýchodně od Rychnova nad Kněžnou se nachází nejvýznamnější a největší turistické středisko Orlických hor horská ves Deštné v Orlických horách. První zmínka o obci je z roku 1362, kdy vzniklo jako dřevorubecká osada pod jménem Dešny [David, 2009, str. 51 52]. Ve středu obce stojí barokní poutní kostel sv. Máří Magdaleny z období 1723 1726, v jehož blízkosti stojí Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel. Bylo otevřeno v roce 1990 a je tedy jedním z nejmladších muzeí ve východních Čechách. Všechny exponáty pocházejí z darů obyvatel Orlických hor a podhůří. Vstupní expozice 24

přibližuje historii obce a expozice řemesel připomíná řezbáře, sítaře, hrnčíře a další jiné živnosti. V prvním patře je umístěna obsáhlá sbírka předmětů z historie zimních sportů. Jejím vrcholem je kompletní kolekce z historie i současnosti skibobového sportu. Právě v Deštném v Orlických horách se tento menšinový sport začal kdysi rozvíjet. Skibobisti nebyli kdysi vítáni v jiných zimních areálech a zde se stali vítanými a dostali prostor. Není tedy divu, že Irena Francová-Dohnálková, která vybojovala 29 prvenství na mistrovství světa, pochází právě z Deštného v Orlických horách. I v dnešní době se zde pořádají závody světového poháru a mistrovství světa [David, 2009, str. 51 52]. Jednou z pozoruhodných soutěží, pořádaných v Deštném většinou v závěru ledna, jsou mezinárodní závody psích spřežení Šediváčkův long. Čtyřdenní akce, zahrnující i jeden bivak, je údajně nejdelším podnikem svého druhu ve střední Evropě. Jméno má po sibiřském haskym zvaném Šediváček, který den před závodem r. 1997 utekl z kotce a jakýsi horlivý nimrod ho zastřelil. [David, 2009, str. 52] Během zimních měsíců mohou návštěvníci využít kompletně vybavené středisko zimních sportů SKICENTRUM Deštné v Orlických horách. Středisko nabízí 5 sjezdových tratí různých obtížností, které jsou kompletně pokryty zasněžovacím systémem a návštěvníky na jejich vrchol vyveze sedačková lanovka a 6 vleků. Večerní lyžování na sedačkové lanovce na sportovní a turistické sjezdovce o celkové délce 2,1 km je jedním z nejatraktivnějších lyžování v České republice. Začínající lyžaři mohou využít školu lyžování a snowboardingu s vlastním areálem pro děti s provazovými vleky a pojízdným pásem. Profesionálně vybavený servis s půjčovnou veškerého vybavení a servisem je samozřejmostí. K dispozici je také profesionálně upravovaný Gravity snowpark. V rámci sdruženého projektu běžeckých stop Orlických hor jsou pravidelně upravovány běžecké stopy v délce téměř 100 km. Každoročně je v areálu Marta II pořádána akce na zakončení lyžařské sezóny, kdy vládce Orlických hor Rampušák ukončuje svou zimní vládu a pomyslné žezlo předává Kačence [23]. Od dubna do října je otevřen Lanový park a Adventure půjčovna. Lanový park nabízí 3 úrovně okruhu pro dospělé a jednu dětskou verzi. V Adventure půjčovně jsou k zapůjčení horské koloběžky, horská kola MTB, Kolečkové terénní brusle Nordic a terénní horské tříkolky. Jako bonus je v areálu horské chaty Start horský rybníček, kde mají návštěvníci možnost chytit si pod dozorem zkušených odborníků vlastní rybu, která bude na místě následně ugrilována a podávána i s oblohou [24]. 25

Ze zajímavých míst po okolí stojí za zhlédnutí již zmiňovaná národní přírodní rezervace Bukačka a výstup na nejvyšší vrchol Orlických hor Velká Deštná (1115 m. n. m.). Dalším významným cílem je turistická chata při hranicích s Polskem Masarykova chata na Šerlichu. Obr. č. 2: Masarykova chata na Šerlichu 2.2.6 Potštejn V údolí Divoké Orlice se nachází obec Potštejn, vzdálená asi 4 km jihovýchodně od Vamberka. Největší chloubou obce je zřícenina stejnojmenného hradu, která patří k největším v Čechách. Byl založen rodem Drslaviců a jeho historie sahá až do 13. století a přístup k němu vede přes křížovou cestu. Potštejnský zámek, vystaven v letech 1749 1755, se pyšní historickými interiéry, výstavními prostory i zámeckou cukrárnou. Nově je ve sklepení otevřena expozice Bubákov, která poskytne netradiční setkání s historií Potštejna a okolí [David, 2009, str. 217 218]. Divoká Orlice lemuje Anenské údolí, kde leží stylový westernový kemp Vochtánka. Kulisu tvoří zříceniny výše zmiňovaného hradu. Kemp se nachází přibližně 4 km od obce a můžeme k němu dojít slavnou lipovou alejí. Tábořiště nabízí westernové dny, kovbojské a indiánské show, grilování, projížďky na koních a k občerstvení je k dispozici stylová westernová restaurace [25]. 26

2.2.7 Vamberk 5 km jihovýchodně od Rychnova nad Kněžnou najdeme město krajky Vamberk, založené ve 13. století nad levým břehem Zdobnice. Je zde jediná krajkářská škola v republice a na náměstí můžeme navštívit Muzeum krajky, které nabízí jedinečnou expozici vývoje české krajky od 18. století až po současnost. Za zmínku stojí také židovský hřbitov s náhrobky ze 17. a 18. století [David, 2009, str. 282 284]. 2.2.8 Letohrad Asi 7 km jihovýchodně od Žamberku se v Pardubickém kraji nachází město Letohrad. Největším lákadlem pro turisty je Muzeum řemesel, které je největší svého druhu v republice. Nabízí 50 ucelených expozic řemeslných dílen a živností z období let 1840 1939. Dále stojí za návštěvu raně barokní zámek, na jehož terase stojí pomník Járy Cimrmana a v parku je uměle vytvořená jeskyně s chodbou o délce 25 m. Každoročně se v Letohradě pořádá Mezinárodní hudební festival [36]. 2.3 Opevnění Orlických hor První pevnosti se začaly objevovat v roce 1936 pod vlivem hrozícího nebezpečí ze strany Německa. Pevnostní linie po celé délce hraničního hřbetu Orlických hor měla být součástí opevnění státní hranice nejvíce ohroženého úseku od Bohumína po Krkonoše. Po podepsání Mnichovské dohody v září 1938 výstavby pevností ustaly. Opevnění v Orlických horách je považováno za určitý fenomén. Nejznámějšími přístupnými objekty jsou dělostřelecké tvrze. V České republice je jich 5 přístupných a právě v Orlických horách se nacházejí 4 z nich [26]. Dělostřelecká tvrz Bouda je přístupná pouze pěšky či na kole, automobilům i motocyklům je trvale vjezd zakázán. Leží u Suchého vrchu a je zachována v takřka původním stavu. Přístupný je prakticky celé podzemí, vchodový objekt i objekt pro dělovou otočnou věž [26]. Pevnost Hanička je tvrz u Rokytnice v Orlických horách. V roce 1995 byla opět zpřístupněna po adaptaci na protiatomový kryt v rámci akce KAHAN. Před vstupním objektem je expozice bojové techniky a na povrchu je ojedinělý soubor dochovaných pancéřových prvků. Součástí prohlídky jsou i podzemní prostory [26]. 27

Dělostřelecká tvrz Skutina je jeden z nedokončených pilířů československé obrany u obce Sněžné. Veřejnosti přístupný je jeden ze dvou dokončených pěchotních srubů a malá část podzemí [26]. 2.4 Lyžařská střediska Největší a také nejvíce užívané lyžařské středisko Orlických hor je již výše zmiňované to v Deštném v Orlických horách. K dispozici je jich zde ovšem mnohem více. Druhým nejvýznamnějším střediskem jsou Říčky v Orlických horách, které nabízí 4 sjezdovky rozdílné náročnosti, moderní lanovku, zasněžování, večerní lyžování i malý snowpark. Najdeme zde i lyžařské areály vhodné pro rodiny Farák v Rokytnici v Orlických horách a Nella v Bartošovicích v Orlických horách. Skiareál v Olešnici v Orlických horách disponuje nově vybudovaným snowparkem Nugget Snowpunx kde se během zimních měsíců konají závody ve snowboardingu s exhibicemi, muzikou a večerními koncerty v blízké horské chatě. Další lyžařské vleky jsou také v Orlickém záhoří. Návštěvníci Žamberka mohou využít Sportareál Petrovice a Skiareál Dlouhoňovice, kde jsou v letních měsících svahy přizpůsobeny pro travní lyže a horské koloběžky. 2.5 Turistické trasy V letní sezóně je tato turistická oblast ideálním místem pro pěší turistiku i cykloturistiku. Hlavní turistická trasa Jiráskova stezka se táhne téměř stále po hřebenu Orlických hor a její celková délka je okolo 161 km. Poskytuje přirozenou rozhlednu do okolí a spojuje nejkrásnější oblasti Orlických hor. Vyznačena byla roku 1921. [Marketingová strategie cestovního ruchu Orlických a Bystřických hor, 2010, str. 30] Co se týká délky tras v turistické oblast, tak v okrese Rychnov nad Kněžnou je to 634,4 km a v okrese Ústí nad Orlicí 1 012,5 km. [Marketingová strategie cestovního ruchu Orlických a Bystřických hor, 2010, str. 30] 28

3 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 3.1 Metodika výzkumu Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jaké podvědomí o turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko mají občané České republiky. Respondenti byli vybíráni nahodile, aby bylo šetření objektivní. Část z nich jsem oslovila osobně prostřednictvím dotazníku, jednalo se především o návštěvníky Deštného v Orlických horách a Nového Města nad metují. Další část respondentů byla oslovena prostřednictvím internetového dotazníku. Klíčovou otázkou byla otázka číslo 5, ve které bylo zjišťováno, zda respondent již navštívil danou oblast či naopak. Zde se dotazník větvil dle zvolené odpovědi. Cílem bylo zjistit, zda byli respondenti, kteří již oblast navštívili, spokojeni a zda druhá skupina respondentů má alespoň nějaký zájem o rekreaci v oblasti Orlických hor a Podorlicka. 29

3.2 Zpracování dotazníku Graf č. 1 Jaké je Vaše pohlaví? Jaké je Vaše pohlaví? 44,7% 55,3% žena: 83 muž: 67 Při dotazníkovém šetření bylo dotazováno celkem 150 respondentů a mou snahou bylo získat rovnoměrné zastoupení obou pohlaví. Ženy tvoří 55,3 % dotazovaných. Jejich převaha je způsobená především tím, že během osobního dotazování byly více komunikativní než muži. 30

Graf č. 2 Do jaké věkové skupiny spadáte? Do jaké věkové skupiny spadáte? 2,7% 8,0% 10,0% do 20 let: 15 15,3% 21-30 let: 59 31-40 let: 37 39,3% 41-50 let: 23 51-60 let: 12 24,7% 60 let a více: 4 Téměř 40 % dotazovaných spadá do věkové skupiny od 21 do 30 let. Následuje skupina v rozmezí 31 40 let, téměř 25 %. Skupina 41 50 let tvoří téměř 15 % a skupina 51 60 let 8 procent. Mladí lidé do 20 let tvoří rovných 10 % respondentů a nejméně zastoupena je skupina od 60 let a výše. Z toho vyplívá, že nejčastěji navštěvují tuto oblast mladí lidé, pravděpodobně rodiny s malými dětmi. Toto se mi potvrdilo i během osobního dotazování. 31

Graf č. 3 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 7,3% 8,7% 26,7% 45,3% 12,0% základní: 11 střední bez maturity: 18 střední s maturitou: 68 vyšší odborné: 13 vysokoškolské:40 Nejvíce zastoupeni byli respondenti s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou. Naopak nejméně respondentů bylo s pouze základním vzdělaním. 32

Graf č. 4 Z jakého kraje pocházíte? Z jakého kraje pocházíte? 3,3% 4,0% 19,3% 4,0% 7,3% 12,0% 5,3% 6,0% 14,0% 5,3% 6,0% 6,0% Jihočeský: 6 Jihomoravský: 8 Karlovarský: 9 Královéhradecký: 21 Liberecký: 8 Moravskoslezský: 9 Olomoucký: 9 Pardubický: 6 Plzeňský: 5 Praha: 18 Středočeský: 11 Ústecký: 6 Vysočina: 29 Zlínský: 5 3,3% 4,0% Nejvíce respondentů bylo z kraje Vysočina, následuje kraj Královéhradecký a hlavní město Praha, dále poté kraj Středočeský. 6 % respondentů bylo zastoupeno v kraji Karlovarském, Moravskoslezském a Olomouckém. Na stejné úrovni je kraj Jihomoravský a Liberecký, následující krajem Jihočeským, Pardubickým a Ústeckým. Nejméně byl zastoupen kraj Plzeňský a Zlínský. 33

Graf č. 5 Navštívil/a jste někdy v minulosti oblast Orlických hor a Podorlicka? Navštívil/a jste někdy v minulosti oblast Orlických hor a Podorlicka? 37,3% 62,7% ano: 94 ne: 56 Při této otázce se dotazník větvil na dvě části dle toho, zda respondenti již někdy v minulosti danou oblast navštívili. 62,7 % dotazovaných oblast Orlických hor a Podorlicka již navštívilo. Naopak 37,3 % doposud nemělo tu možnost. 34

Graf č. 6 V jakém ročním období jste oblast navštívil/a? 60,0% V jakém ročním období jste oblast navštívil/a? 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% jaro: 19 léto: 47 podzim: 25 zima: 53 U této otázky byly respondentům nabídnuty 4 možnosti a oni měli vybrat alespoň jednu z nich. Nejčastěji je oblast Orlických hor a Podorlicka navštěvována v zimních měsících, následuje letní sezóna a během jara a podzimu je návštěvnost nižší. 35

Graf č. 7 Jaký byl důvod Vaší návštěvy? 3,2% 3,2% 4,3% Jaký byl důvod Vaší návštěvy? 13,8% 7,4% 17,0% 51,1% zimní sporty: 76 pěší turistika: 38 cykloturistika: 17 návštěva přátel či příbuzných: 7 ozdravný pobyt: 5 resident: 4 ostatní: 3 Nejvíce dotazovaných, kteří oblast již navštívili, přijelo za účelem zimních sportů, což zároveň souvisí s velkou návštěvností během zimních měsíců. Následuje pěší turistika a cykloturistika. 7,4 % dotazovaných do oblasti jezdí za přáteli či příbuznými. Malá část zde byla na ozdravném pobytu. 4 dotazovaní byli trvale žijící v této oblasti. Ostatní dotazovaní uvedli jako svůj důvod např. návštěvu hudebního festivalu, sportovní turnaj či pracovní cestu. 36

Graf č. 8 Jaký typ dopravy jste zvolil/a? Jaký typ dopravy jste zvolil/a? 2,1% 1,1% 5,3% vlastní : 52 hromadná doprava: 34 36,2% 55,3% zájezd s CK: 5 školní zájezd: 2 kolo: 1 Většina dotázaných volila k dopravě vlastní dopravu (automobil, motocykl). 36,2 % se dopravilo hromadnou dopravou a pouze něco málo přes 5 % využilo služeb cestovních kanceláří. Zbytek dotázaných zde byl se školou na zájezdu a pouze jeden respondent jel přímo do oblasti na vlastním kole. 37

Tabulka č. 1 Jak jste byl/a spokojen/a s jednotlivými službami? Nabízená služba Průměrná známka ubytovací zařízení 2,3 stravovací zařízení 2,3 památka a zajímavosti v oblasti 2,3 dopravní dostupnost 2,6 kulturní vyžití 2,6 V této otázce byli respondenti dotazování na jejich spokojenost s jednotlivými službami. Hodnotili je na stupnici od 1 do 5 a známkování bylo jako ve škole. Průměrem vznikla výsledná známka. Můžeme vidět, že spokojenost byla nadprůměrná, ale stále je co zlepšovat. 38

Graf č. 9 Co, dle Vašeho názoru, stojí za návštěvu v oblasti Orlických hor a Podorlicka? Co, dle Vašeho názoru, stojí za návštěvu v oblasti Orlických hor a Podorlicka? 10% 9% 4% 6% 38% Deštné v Orlických horách: 36 Dobruška (F. L. Věk): 6 Opočno: 7 Rychnov nad Kněžnou: 8 Masarykova chata (Šerlich): 10 lyžařské areály: 9 11% příroda: 8 9% 7% 6% nevím: 4 ostatní: 6 Tato otázka zjišťovala, co respondenty během jejich pobytu nejvíce zaujalo a co by doporučili dále. Nejčastější odpovědí bylo Deštné v Orlických horách, především lyžařský areál a nedaleká Masarykova chata na Šerlichu. Nebyly opomíjeny ani ostatní lyžařské areály. Dále byla zmiňována města jako Dobruška, Rychnov nad Kněžnou, Opočno. Část respondentů doporučila krásnou přírodu Orlických hor. Mezi ostatní odpovědi patří například opevnění Orlických hor, Neratovský kostel a hrady v oblasti. 39

Graf č. 10 Je něco, s čím jste byl/a během Vaší návštěvy oblasti nespokojen/a? Je něco, s čím jste byl/a během Vaší návštěvy nespokojen/a? 3,2% 96,8% ano: 3 ne: 91 Naprostá většina respondentů odpověděla, že byla se vším spokojena, pouze 3 respondenti našli nějaké chyby. Následovala otázka č. 12, která zjišťovala, s čím byli respondenti nespokojeni v případě předchozí otázky. Odpovědi byly tyto: kvalita vozovek, kvalita ubytovacích služeb a počasí, což je ovšem skutečnost, kterou nemůže nikdo ovlivnit.. 40

Graf č. 11 Vrátil/a byste se do oblasti Orlických hor znovu? Vrátil/a byste se do oblasti Orlických hor a Podorlicka znovu? 1,1% 98,9% ano: 93 ne: 1 Pouze jeden respondent by se do dané oblasti nevrátil. 41

Graf č. 12 Co se Vám vybaví pod pojmem Orlické hory a Podorlicko? Co se Vám vybaví pod pojmem Orlické hory a Podorlicko? 7,1% 5,4% CHKO Orlické hory: 27 10,7% Deštné v Orlických horách - známé lyžařské středisko: 16 48,2% Rychnov nad Kněžnou - rodné město Karla Poláčka:6 28,6% hory: 4 nic: 3 Respondenti měli na výběr 3 odpovědi plus vypsat vlastní, pokud chtěli. Pro většinu je tato oblast známá především pro CHKO Orlické hory a Deštné v Orlických horách. Pouze 6 dotazovaných si oblast spojí s Karlem Poláčkem a jeho rodným městem Rychnovem nad Kněžnou. Pro zbytek tázaných jsou Orlické hory a Podorlicko pouze hory a 3 z nich si nedokáží představit pod tímto pojmem vůbec nic. 42

Graf č. 13 nabídnout? Víte, jaké zajímavosti může oblast Orlických hor a Podorlicka Víte, jaké zajímavosti může oblast Orlických hor a Podorlicka nabídnout? 9% 3% 27% 61% nevím: lyžařská střediska: pevnost Hanička: příroda: Více jak 60 % respondentů bohužel nevědělo, jaké atraktivity jsou k nalezení v dané oblasti. Dále si pod pojmem představí pouze hory a malé procento zná pevnost Haničku. Nepatrný podíl dotázaných zmínil přírodu. 43

Graf č. 14 své rekreace? Zvolil/a byste turistickou oblast Orlických hor a Podorlicka jako cíl Zvolil/a byste turistickou oblast Orlických hor a Podorlicka jako cíl své rekreace? 14,3% ano, chci poznávat nová místa v mé vlasti: 32 28,6% 57,1% ne, dávám přednost zahraničním destinacím: 16 ne, dal/a bych přednost jiným místům v České republice: 8 Více jak polovina respondentů by ráda v budoucnu navštívila oblast Orlických hor a Podorlicka, což je pozitivní zjištění. Zbylých 42,9 % dotázaných rekreaci v oblasti neplánuje, protože dávají přednost jiným destinacím (buď v zahraničí či jiná místa České republiky). 44

Graf č. 15 Podorlicka CK VŠPJ? Využil/a byste nabídky zájezdu do oblasti Orlických hor a Využil/a byste nabídky zájezdu do oblasti Orlických hor a Podorlicka CK VŠPJ? 25,0% ne, rád se rozhoduji podle sebe, proto bych zvolil/a individuální dopravu i program: 20 46,9% nevím, záleželo by na programu : 14 28,1% ano, jsem rád/a, když je vše naplánováno a nemusím se o nic: 22 Respondenti, kteří na předešlou otázku odpověděli kladně, byli dotazováni touto poslední otázkou. 46,9 % z nich by rádo využilo nabídku zájezdu CK VŠPJ a 28,1 % by se rozhodlo podle atraktivity programu. Zbylých 25 % si přeje být nezávislých a dává přednost vlastní dopravě i programu. 45

3.3 Zhodnocení výsledků dotazníku Na základě vytvořených a popsaných grafů můžeme vytvořit tyto závěry: Ze 150 dotazovaných se mi povedlo vytvořit téměř rovnoměrné zastoupení obou pohlaví. Necelé tři čtvrtiny dotazovaných byly v rozmezí od 21 do 40 let. Téměř polovina byli respondenti s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou, následovalo vzdělání vysokoškolské. Zastoupení krajů bylo různorodé s největší podílem kraje Vysočina, Královéhradeckého kraje a hlavního města Prahy. Více než 60 % dotazovaných v minulosti již navštívilo oblast Orlických hor a Podorlicka. Tito respondenti navštívili oblast především v zimních a letních měsících. Více jak polovina jich do oblasti přijela z důvodu zimních sportů (sjezdové lyžování, lyžařská turistika) a během letních měsíců z důvodu pěší turistiky a cykloturistiky. Nejčastějším způsobem dopravy do oblasti je využití vlastního automobilu či motocyklu, hromadná doprava je využívána již méně. Kvalita stravování, ubytování, atraktivita turistických cílů, dopravní dostupnost a kulturní vyžití v oblasti jsou hodnoceny jako lehce nadprůměrné. Nejvíce doporučovaným, a tím pádem i nejnavštěvovanějším, místem je Deštné v Orlických horách. Pouze 3 % respondentů našlo chyby během svého pobytu a téměř 99 % by se jich do oblasti vrátilo. 56 respondentů (37,3 %) tuto oblast doposud nenavštívilo. Ti si nejčastěji pod pojmem Orlických hor a Podorlicka vybaví CHKO Orlické hory a Deštné v Orlických horách. 61 % z nich bohužel ani neví, jaké zajímavosti a atraktivity může oblast nabídnout. Zhruba 60 % by ale danou oblast rádo navštívilo a téměř tři čtvrtiny by se mohly stát potencionálními klienty CK VŠPJ, kdyby podobný zájezd měla v nabídce. Z mého dotazníkového šetření vyplývá, že by bylo potřeba zlepšit kvality nabízených služeb, pořádat více kulturních akcí a zlepšit dopravní dostupnost. Co se propagace týče, je velká škoda, že oblast je známa především pro lyžařská střediska a ne pro další atraktivity, které může nabídnout. 46

4 VLASTNÍ NÁVRH ZÁJEZDU Druhým bodem praktické části je návrh vlastního zájezdu do dané oblasti. Zájezd je připravován pro využití cestovní kanceláří Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, která by jej mohla nabízet v rámci týdenních praxí studentů či pro veřejnost. Bude tedy zaměřen na mladší generaci v rozmezí 20 30 let. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že oblast je navštěvována především v zimních měsících za účelem využívání lyžařských středisek. Proto jsem se rozhodla zájezd uspořádat na přelomu jara a léta a spojit poznávání kulturně-historických památek s pěší turistikou a aktivním odpočinkem. Výchozím bodem bude významné turistické středisko Deštné v Orlických horách, kde budou účastníci ubytování po celou dobu zájezdu, a objednaný autobus bude zajišťovat dopravu do ostatních míst. Cena zahrnuje ubytování po celou dobu zájezdu, dopravu, průvodce i vstupy. Stravování si případní zájemci mohou dokoupit dle vlastního uvážení. 47

4.1 Program zájezdu 1. den V 8.00 odjezd z Prahy, přejezd do Jihlavy, příjezd v 9.30. V 10:00 odjezd z Jihlavy do Opočna, příjezd v 12.30. V Opočně prohlídka zámku, poté odjezd do Dobrušky. Příjezd do Dobrušky v 14.20 následuje prohlídka rodného domku F. L. Věka a individuální program (možnost výstupu na radnici) a čas na oběd. V 16.50 odjezd z Dobrušky do Deštného v Orlických horách. Příjezd v 17.20 ubytování. Individuální program, v 19.00 případná večeře. Obr. č. 3: Trasa Praha Jihlava 48

Obr. č. 4: Trasa Jihlava Opočno Obr. č. 5: Trasa Opočno - Dobruška 49

Obr. č. 6: Trasa Dobruška Deštné v Orlických horách 2. den 8.00 případná snídaně. V 9.00 odchod na celodenní túru na Velkou Deštnou (nejvyšší vrchol Orlických hor. Přes bývalou dřevorubeckou osadu Luisino údolí až na vrchol Velké Deštné. Poté pokračování přes Jelení Lázeň a Malou Deštnou až na Masarykovu chatu na Šerlichu. Odtud návrat zpět na ubytování a v 19.00 opět případná večeře a následné individuální volno. 3. den Případná večeře v 8.00. V 9.00 odjezd z Deštného v Orlických horách do Vamberka, příjezd 9.40. Návštěva Muzea krajky. V 11.00 odjezd z Vamberka do Častolovic, příjezd 11.20. Následuje prohlídka zámku a zámeckého parku. Odjezd zpět do Deštného v Orlických horách v 13.20. Po příjezdu v 14.00 individuální program doporučena návštěva lanového parku a adventure půjčovny (otevřeno do 17.00). Případná večeře v 19.00. 50

Obr. č. 7: Trasa Deštné v Orlických horách - Vamberk Obr. č. 8: Trasa Vamberk - Častolovice 51