PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice: "Česká republika by měla být okamžitě anektována Rakouskem!!!" 1) První a nejdůležitější bod. Připojení k Rakousku by se nám všem ekonomicky vyplatilo. Ceny prakticky všeho jsou v Rakousku většinou stejně vysoké jako v Česku, ale Rakušané mají rakouské platy. A rakouské důchody. Navíc si tu nikdo nedovolí prodávat věci tak předražené nebo tak nekvalitní, jako v Čechách. Není náhodou, že české pobočky mnoha nadnárodních koncernů jsou jako jediné z mála v celé Evropě v plusu. 2) Kvalita služeb. Jasně, teď budu znít trochu jako někdo, kdo po roce 1989 poprvé vyjel na západ (nebo jako prezident republiky, když píše své slavné neználkovské cestovní deníky), ale uvažte, že za své peníze dostanete v Rakousku dokonce i odpovídající služby! Při výběru z bankomatu si můžete zvolit (!!!), jaké bankovky chcete. A banka za to nechce žádný poplatek! Nevídané. Když jsi jdete koupit místní telefonní kartu, nemusíte na pobočce operátora stát hodinu, protože v komplikovaných a předražených tarifech se nevyznají ani prodavači. Koupíte si připojení laciněji než v Čechách a jdete domů. Nikdo vás neotravuje řečmi jako \"když se upíšete na 10 let, provoláte 60 hodin denně, jednou týdně budete přesně v šest večer kokrhat a teď poskočíte na jedné noze a pak zazpíváte ovčáci čtveráci, pokud je vaše matka černovlasá a vaše manželka měří metr šedesát pět, měla bych tady pro vás supervýhodný tarif... ale ne s tím telefonem, který chcete\". Prostě, znovu bychom na tom vydělali.
3) Zábava. Rakušané se oproti mnoha českým předsudkům baví úplně stejně jako my. Mají jednu z nejlepších veřejnoprávních televizí v Evropě, která má daleko zábavnější programování, než ke kterému se kterákoli česká televize prokouše za deset let. Zprávy tam neuvádí olítané modelky, ani muži, pro které je čtecí zařízení nevětší intelektuální výzva v životě. Jsou zvyklí dabovat o čemkoliv, stejně jako Češi, takže ani to by nebyl kulturní šok. Počítejme, že by byli velkorysí a nechali by nás na území Čech mluvit česky a jejich dabing předabovávat naším. A i u těch nejtrapnějších televizních show byste si mohli říkat, že jsou trapní Rakušané a ne se stydět za nějaké zoufalce na Kavčích horách, kteří si myslí, že takhle vypadá teenagerský seriál. 4) Politika. Ta rakouská je nekomplikovaná. Jakási dlouhodobá verze opoziční smlouvy, při které se ale z nějakého důvodu tolik nekrade. Respektive pokud ano, není to vidět. Což je stav, se kterým by se v současné mizérii klidně spokojila většina Čechů. 5) Jídlo. Rakušané vaří většinu toho, co Češi považují za svá tradiční jídla. A lépe.
6) Příhraniční klid a konec rakouských mindráků. Anexí bychom získali klid na jižní hranici. Upřímně, Rakušanům nejde ani tak o Temelín, jako o to, že si ti otravní Češi za hranicí dělají, co chtějí. Takhle by si museli Temelín zbořit sami, protože by byl jejich - a buďte si jistí, že by se jim do toho vůbec nechtělo. Koneckonců - to celonoční osvětlení v malebných tyrolských vesničkách se taky nerozsvítí samo, že ano... 7) Byrokracie. Ne, znovupřipojení k Rakousku by otravnou českou byrokracii neodstranilo, ale dalo by jí smysl. Ostatně, tomu papírování jsme se naučili od Rakušanů, kteří jsou v tom mistři. S jediným rozdílem - u nich to celé má systém. V Čechách vyplníte stejné množství papírů jako v Rakousku, ale rozdíl je v tom, že u nás polovinu vyplňujete úplně zbytečně a druhou polovinu úředníci tak jako tak ztratí. V Rakousku alespoň víte, že to otravné papírování dává někde někomu nahoře smysl. 8) Možnost nadávat. Začít znovu úpět pod Rakouským jhem by Čechům dalo možnost rozvinout své umění reptání a nadávání na ty nahoře. A konečně by měli proč. 9) Jazyková bariéra. Většina Rakušanů by se nikdy nenaučila česky, na to jsou moc hrdí a spokojení a líní. Zmíněné reptání by tedy mohlo probíhat celkem volně.
10) Je to nejlepší možnost. Vážně - se Slováky jsme to zkoušeli. Poláky ani omylem, stejně jako Němce. Když se nad tím zamyslíte, jsou Rakušané nejpříjemnější soused, který by nás mohl anektovat. Za petiční výbor: Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:
Podpisový arch k petici Kompletní text petice je umístěn na první straně této složky, případně v těsné blízkosti tohoto podpisového archu. Dle 4 zák. č. 85/1990 Sb., o právu petičním, uvádíme, že podpisový arch se týká petice "Česká republika by měla být okamžitě anektována Rakouskem!!!". Dále uvádíme, že přílohou každé složky jsou citace z petičního zákona. Za petiční výbor:
Příloha - Listina základních práv a svobod Čl. 18 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Příloha - zákon 85/1990 Sb. ze dne 27. března 1990 o právu petičním Úvodní ustanovení 1 (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku) 2 Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu. 3 Petiční výbor (1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem) (3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány. 4 Shromažďování podpisů pod petici (1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen. (2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat. (3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku. (4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let. 5 Podání a vyřízení petice (1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podáváli petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat. (2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. (3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Společná ustanovení 9 Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona.