Kontrola zdraví SZP Health Check



Podobné dokumenty
Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Health Check - změny tří nařízení

SZP - Přímé platby a ostatní podpory, ekonomika. Jak dál? Ing. Jaroslav Humpál

České předsednictví v EU priority ČR

Větrný Jeníkov. 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU:

Vývoj reformy SZP

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření

Společná zemědělská politika po roce 2013, aktuální stav. Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

Kontrola stavu reformy Společné. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise

Agroprogres Trnava. 14. listopad 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

SZP Větrný Jeníkov. Bohumil Belada

Změny v dotační politice v roce 2018

Bohumil Belada

Nastavení přímých plateb v EU. Ing. Jaroslav Humpál

Aktuální situace v nastavení Společné zemědělské politiky v ČR na období

Vyhodnocení příjmu jednotné žádosti (přímé platby) v roce 2017

Nastavení přímých plateb v roce 2014 a od roku 2015 dále

Přímé platby a SZP dle stavu přípravy k Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz

Situace v komoditě mléko 5/2016

Společná zemědělská politika po roce 2013

DOTAZNÍK FADN ČR PRO PRÁVNICKÉ OSOBY

Větrný Jeníkov. 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR

Přímé platby, krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PO ROCE 2013

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015

Společná zemědělská politika v ČR

Podmínky pro poskytování plateb SAPS. Tab. č.: 5. Termíny podání žádosti a výplaty. P.č. Platba Předpis EU / národní. Podmínky

Jednotná žádost 2009 NOVINKY V AEO SAPS, LFA, Top-Up, NATURA Změna podmínek poskytnutí dotací

Odhad možného výpočtu stropu pro podnik

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)

Společná zemědělská politika po roce 2014

Dotace v roce 2010 SAPS, TOP UP, LFA, AEO

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům

Zemědělská půda v České republice

Program rozvoje venkova. pro období Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

PODPORA CITLIVÝCH KOMODIT Dobrovolná podpora vázaná na produkci z e l e n i n y (VCS)

PŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Reforma Společné zemědělské politiky ( )

Informace k přímým platbám (PP)

Členské státy vrátí Komisi 335 milionů EUR z výdajů na společnou zemědělskou politiku

Státní zemědělský intervenční fond. Skalský Dvůr

Tabulková část B - Standardní výstupy FADN EU - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Seminář rostlinné výroby

Harmonogram předpokládané administrace podpor pod IACS za rok

FADN CZ 2011 Jednotka Celkem

Kontrola podmíněnosti

ÚVOD DO PROBLEMATIKY CROSS COMPLIANCE

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Změna Jednotné žádosti

CROSS - COMPLIANCE. Obsah:

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020

Společná zemědělská politika po roce 2013, aktuální stav. Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č /2011

Jednotná žádost 2012

Změny v podmíněnosti od roku Lubomír Smrček Agroteam CZ s.r.o.

Společná zemědělská politika po roce Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 444 final - ANNEXES 1 to 6.

Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika

ZELINÁŘSKÉ DNY 2017 SKALSKÝ DVŮR

Evropský model zemědělství

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

Společná zemědělská politika. Rozvoj venkova

Část Plánu legislativních prací vlády na rok 2019 týkající se MZE (příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 12. prosince 2018 č. 830)

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y

Program rozvoje venkova ČR na období

SZP PO ROCE 2020 A JEJÍ DOPADY MINISTERSTVO ZEMÉDÉLSTVÍ

Společná zemědělská politika v období a její dopad na ČR. Jan Březina, europoslanec

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ

Rada Evropské unie Brusel 6. září 2017 (OR. en)

Společná zemědělská politika po roce 2013

(4) V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků a vepřového masa proto došlo k narušení trhu v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Výroční zpráva o činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu a čerpání finančních prostředků za rok 2012

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

2003R1782 CS

Výbor pro právní záležitosti SDĚLENÍ ČLENŮM (27/2011)

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné

Návrhy Komise pro období v oblasti rozvoje venkova

Aktuální perspektivy společné zemědělské politiky po roce 2013 aneb Co chystá EU zemědělcům?

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV

Možnosti podpor pro pěstitele luskovin a zpracovatele luštěnin v rámci SZP. Ministerstvo zemědělství

Koncepce Ministerstva zemědělství v období ochrana půdy.

Společná zemědělská politika

Program rozvoje venkova. Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe

Jednotná žádost. Příjmení osoby* 1.Obchodní firma vč. právní formy 2.Identifikační číslo 3.FO PO** 4.Příjmení žadatele 5.Jméno žadatele 6.

Program rozvoje venkova

***I NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2011/0281(COD)

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 12/2013

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 240. USNESENÍ

OPATŘENÍ AEKO A EZ VE VZTAHU K PŮDĚ

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Kontrola podmíněnosti (cross compliance)

Transkript:

Kontrola zdraví SZP Health Check Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10. 2008

Osnova presentace Reforma SZP 2003 a Health Check Historie návrhů Přímé platby Společné tržní organizace Podpora venkova EAFRD Pozice ČR Dopady do českého zemědělství CZ PRES české předsednictví

Reforma SZP 2003 Zásady: Odpojení plateb od produkce, platba na podnik/farmu Modulace přímých plateb, posílení rozvoje venkova Respektování standardů na úrovni farmy Zemědělský poradenský systém 2006 reforma cukru 2007 reforma ovoce a zeleniny, nařízení o jednotné tržní organizaci 2008 reforma vína

Odpojení plateb od produkce Možnost spojení plateb s produkcí na základě rozhodnutíčlenského státu: 1. 25% PP na orné půdě (u tvrdé pšenice 40%) 2. 50% PP u ovcí (včetně plateb na LFA) 3. 100% u KBTPM a 40% por. prémií (nebo 100% KBTPM, 75% PP na býky a volky) 4. 25% plateb pro chmel 25 % plateb na některé plodiny na orné půdě

Využití couplingu spojení plateb s produkcí Nejvíce v sektoru přežvýkavců Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Holandsko, Portugalsko, Španělsko Nejvíce celkově Francie Nejméně Německo, Velká Britanie Využitíčlánku 69 (až 10 % příslušné obálky) pro podporu kvalitní a specifické produkce - nejvíce Francie, Itálie, Portugalsko, nejméně Německo, Velká Britanie

Platba na podnik v EU 15 Obecně zemědělec nemusí nic produkovat, jen musí půdu udržovat v dobrém zemědělském a environmentálním stavu Historický model výpočet platebních nároků podle historických čísel Regionální regionální sazba např. podle spolkových zemí v Německu Smíšený kombinace obou výše uvedených

Modulace Krácení objemu přímých plateb podle celkového nároku na podnik prozatím platí v EU 15, v NČS až po dosažení úrovně přímých plateb jako v EU 15 Stávající model, každé nad 5000 na podnik V roce 2005 o 3 % V roce 2006 o 4 % Od roku 2007 o 5 %

Zemědělský poradenský systém Pomoc zemědělcům při aplikaci standardů Do r. 2006 dobrovolné Od r. 2007 členský stát systém nabídne zemědělcům Od r. 2010 Rada rozhodne o jeho povinném zavedení

Respektování standardů na úrovni farmy cross compliance Podmíněnost (cross compliance) lze rozdělit na dvě části: dobré zemědělské a environmentální podmínky (GAEC) zákonné požadavky na hospodaření (SMR) Jejich dodržování je podmínkou výplaty přímých plateb i plateb v rámci PRV

Dobré zemědělské a environmentální podmínky Dobrými zemědělskými a enviromentálními podmínkami se rozumí nenarušování krajinných ani jiných prvků bránících zejména větrné nebo vodní erozi půdy (například meze, terasy, větrolamy, zatravněné údolnice a polní cesty využívající přirozené svažitosti,respektující vrstevnice, popřípadě doprovázené příkopy) Znáte jako podmínku výplaty SAPSu

Zákonné požadavky na hospodaření Jedná se celkem 18 směrnic a nařízení č. 1 5 životní prostředí (zejména ochrana vod), pro NČS od roku 2009 č. 6 8 a (evidence a identifikace zvířat), pro NČS od roku 2009 č. 9 15 (zdraví zvířat a rostlin), od roku 2011 č. 16 18 (pohoda zvířat), od roku 2011

Ekonomické náklady Ekonomicky nejnáročnější ty podmínky, které vyžadují investice ochrana vod, skladování hnojiv, pohoda zvířat Současný stav přípravy systému kontrolních bodů na MZe nový odbor pod nám. Urbanem, diskutuje se počet kontrolních bodů, návrh kontrolního systému bude znán během měsíce Pozor v případě nedodržení v podstatě dvojí trest jednak dle příslušného odborného zákona, a ještě krácení přímých plateb

Cukerní reforma Důvody WTO, světové ceny cukru jsou nižší než ceny cukru v EU Snížení kvót Zavedení samostatné cukerní platby Platba za vzdání se výroby cukru a za vzdání se pěstování

Sektor ovoce a zeleniny Odpojení plateb od produkce Zjednodušení systému zrušením systému podpor na zpracování Zahrnutí do platby na farmu Opatření pro sdružení producentů Zřízení krizového fondu

Reforma vína Zahrnutí ploch vinic i vyklučených do systému jednotné platby Postupné zrušení omezení výsadby Zavedení národních finančních rámců k podpoře a řešení případných krizí Posílení financí v rámci PRV pro vinaře a vinařské oblasti Enologické postupy i pro dovážená vína Podpora klučení, podpora propagace, značení vín, zákaz doslazování moštu řepným cukrem

Historie návrhů k Health Checku 1. návrhy na podzim 2007 Zejména návrh na krácení plateb velkým podnikům vyvolal diskuzi Diskuze v Evropském parlamentě, jiné návrhy na krácení plateb dle velikosti Návrh EK z května 2008, ohledně krácení již kompromisní, ale!!!

Health Check navrhuje změny tří nařízení Nařízení Rady (EC) č. 1782/2003 z 29. září 2003 stanovující společná pravidla pro přímé podpory v rámci SZP a zřizující některé podpory pro zemědělce. Nařízení Rady (EC) č. 1234/2007 z 22. října 2007 stanovující společnou organizaci zemědělských trhů a specifické podmínky pro některé zemědělské produkty (nařízení o jednotné Společné organizaci trhů) Nařízení Rady (EC) č. 1698/2005 z 20. září 2005 o podpoře rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD)

Plošná sazba Současný stav různé modely stanovení platebních nároků od historického modelu až po regionální Navržen postupný přechod od historického modelu na regionální ve třech postupných krocích

Definice farmáře Současný stav nedovoluje vyloučit některé příjemce pokud plní požadavky, stanovené příslušnými předpisy Navržena možnost vyloučit některé firmy z platebních nároků, pokud jejich činnost není nebo jen minimálně je zaměřena na zemědělskou výrobu

Druhy platebních nároků V současné době jsou čtyři typy platebních nároků v rámci SPS: běžné nároky, nároky na půdu v klidu (setaside), speciální nároky a nároky z titulu reformy sektoru ovoce a zeleniny. Zůstanou jen tři typy nároků, běžné včetně set-aside, speciální ( zejména z ŽV) a O+Z bude postupně převedena do běžných

Uvádění půdy do klidu - Set-aside V EU 15 byla stanovena povinnost uvést minimálně 10 % půdy do klidu, S ohledem na situaci na trhu se zemědělskými komoditami a s ohledem na pěstování energetických plodin byla povinnost na rok 2007/2008 stanovena na 0 %. Navrženo zrušení povinnosti

Termíny výplaty/zálohy Současný stav -ČS mohou provádět pouze jednu platbu v termínu od 1. prosince. Komise může povolit výplatu záloh. Navrženo, že platby budou moci být prováděny ve dvou splátkách od 1. prosince

Cross compliance I Cross compliance je mechanizmus, který váže poskytnutí podpor v rámci I. ačástečně i II. pilíře SZP na plnění základních standardů ve vztahu k ŽP, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a rostlin a pohody zvířat, stejně jako dodržování standardů udržování krajiny v dobrém zemědělském a environmentálním stavu

Cross compliance II Navrženo zrušit některéčlánky ve vztahu k ptákům a přírodě (SMR 1 a 5 příslušného seznamu), protože nejsou relevantní z hlediska zemědělských aktivit. Zrušit podmínku SMR 7 (identifikace a registrace skotu ) protože je obsažena v SMR 8. Přidání dvou podmínek do GAEC ve vztahu k vodě: "zřizování ochranných/oddělovacích pásů podle vodního toku" s cílem částečně nahradit přínosy set-aside a podpořit kvalitu vody "dodržování autorizačních procedur pro používání vody k závlahám s cílem dodržování množství používané vody.

Cross compliance III Zmapování/upřesnění současného stavu retence krajiny a specifikace krajinných prvků, které mají být zachovány (meze, rybníky, křoviny a stromy v liniích ve skupinách nebo izolovaně), a které v případě potřeby ohraničují pole s cílem ochraňovat stávající krajinné prvky

Částečný decoupling I Současný stav ČS mohou ponechat část plateb spojených s produkcí: Rostlinná výroba plodiny na orné do 25 %, pšenice tvrdá do 40 % a chmel do 25 % Živočišná produkce - prémie na masné krávy do 100 %, speciální prémie na býky do 75 %, porážkové prémie do 40 % u dospělého skotu a 100 % u telat a u ovcí a koz (samic) do 50 %. Osiva do 100 % celkově nebo u vybraných druhů V ČR se projevuje v nastavení plateb top-up

Částečný decoupling II Plodiny na orné půdě, osiva a chmel plný decoupling od 2010. ČS mohou referenční období vybrat podle pravidel reformy SZP 2003 nebo více současné období (čl. 66). Masné krávy a ovce a kozy, ČS by měly mít možnost zachovat současný stav Porážkové prémie a speciální prémie na býky by měly být plně decouplovány ve dvou krocích, v letech 2009 a 2010, 50 % odpojeno od produkce a od 2012 plně odpojeny od produkce

SAPS: Přechod na SPS Současný stav: Po ukončení období, po které lze SAPS (2010/2011) aplikovat mohou ČS přejít na SPS dobrovolně, např. Maďarsko chce přejít na SPS již v roce 2009/2010. Návrh: ČS aplikujícím SAPS, pokud chtějí přejít na SPS, bude umožněno omezit alokaci nároků pro zemědělce, kteří deklarovali plochy na SAPS v období 2005-07. (Toto je navrhováno s ohledem na umožnění snadného přechodu na SPS a současně zamezit spekulativním přihláškám)

SAPS: Prodloužení Současný stav: EU-12 má možnost přechodu na SPS v 2010 (např. ČR) a Bulharsko a Rumunsko 2011 Návrh: prodloužit SAPS až do konce 2013, ČR tento termín požaduje. Současně ČR požaduje možnost cíleně podporovat tzv. citlivé sektory

Nový článek 68 Současný stav (neplatí pro NČS) Členské státy si mohou ponechat až 10 % složky vnitrostátních stropů v odvětví plodin na orné půdě, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa. Dodatečná platba se poskytuje pro zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí nebo pro zlepšení jakosti a uvedení zemědělských produktů na trh. Platba může být spojena s produkcí (couplována).

Článek 68-70 návrhu Využití 10% vnitrostátního stropu od roku 2010 na: a) i - Zemědělskou činnost pro ochranu ŽP ii - Zlepšení jakosti zem. produktů iii - Zlepšení uvádění zem. produktů na trh b) Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech c) V oblastech restrukturalizace d) Příspěvek na pojistné za pojištění úrody e) Fondy pro choroby rostlin a zvířat Pro body a), b) a e) je navržen limit 2,5 %

Objem prostředků rok 2010 2011 2012 2013 Obálka mil. Dtto mil. Kč Čl. 68 mil. Dtto mil. Kč Čl. 68 mil. Dtto mil. Kč 647 736 822 909 15 528 17 664 19 728 21 816 10 % 65 74 82 91 10 % 1 553 1 766 1 973 2 182 2,5 % 16,18 18,40 20,55 22,73 2,5 % 388,2 441,6 493,2 545,4

Zemědělskáčinnost pro zlepšení ŽP Agroenvironmentální platby dle nařízení č. 1698/2005 Závazky nad rámec nařízení č. 1782/2003 Pěti až sedmileté závazky

Zlepšení jakosti zem. produktů Pro tradiční speciality (nařízení Rady č. 509/2006) Pro chráněná zeměpisná označení a označení původu (nařízení Rady č. 510/2006) Ekologická produkce (nařízení Rady č. 834/2007)

Zlepšení uvádění zem. produktů na trh Informační a propagační opatření (nařízení Rady č. 3/2008) tj. propagace, reklama, informační kampaně pro produkty (viz zlepšení kvality), jakostní vína, studie (i do třetích zemí včetně studií a obchodních návštěv) Podpora účasti na výstavách a veletrzích

Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech Nelze paušálně, nutná aplikace plateb spojených s produkcí u ovcí a koz (50 %) a masných krav (100 %) Předpokládaný objem financí je nedostatečný (15,52-21,81 na každou z cca 1 042 tis. VDJ) Pokud odečteme masné krávy a ovce a kozy, pak jen 860 tis. VDJ, pak v r. 2013 sazba 26,4 /VDJ U mléka by to bylo cca 0,4 centu, tedy cca 10 hal/litr mléka (6 500 litrů užitkovost, kurs 25 Kč/ ) Je to dostatečné? Jak kombinovat s platbami top-up v letech 2010-11, když od 2012 již nelze top-up

Přežvýkavci Jak nastavit v LFA soulad s PRV 2. osa Zda nenastavit platby LFA a AEO více rozdílně pro různé intenzity chovu (určitá křivka pro optimální intenzitu a pod a nad nižší sazby stanovení min. a max. intenzity) Zda nerozdělit podle kategorií (mléko, maso) Vypočítat sazby podle ekonomiky přežvýkavců ne na průměr, ale na průměr 2 horních třetin, nepodporovat špatné hospodáře Zda platba na kus nebo ha trvalých pastvin

Ostatní Oblasti restrukturalizace máme takové? Podpora pojištění a fondy pro choroby zvířat a rostlin, budeme financovat v rámci čl. 68-70?

Podpora citlivých sektorů Přežvýkavci viz výše Len na vlákno v roce 2008 jen 181 ha lnu na vlákno, máme se i nadále tím zabývat? likvidace tíren je nevratná Chmel chmelová platba má být odpojena od produkce jak cíleně podporovat je reálné? Škrobové brambory viz dále

Škrobové brambory Umožníčlánek 68 jejich cílenou podporu? Lze pokládat všechny oblasti jejich pěstování za oblasti, kde je potřeba vyrovnat zvláštní nevýhody? Komise navrhuje zrušení kvót od 2013 Odpojení plateb od produkce ve dvou krocích 2011 (50 %) a 2013 (100 %)

Modulace - Současný stav Pro EU 15 začala v roce 2005 se sazbou 3 % a s postupným zvyšováním na 4 % v roce 2006 a 5 % od 2007. Byla zavedena franšíza 5 000 na podnik, tedy tato částka se nemoduluje. Minimálně 80 % z modulovanéčástky zůstane v příslušném ČS (90 % v případě Německa). NovéČS (EU-10+2) byly z této modulace vyloučeny až do doby, kdy dosáhnou v rámci phasing-in stejného procenta výše přímých plateb jako v EU 15. V roce 2012 bude v EU 15 výše plateb 100 % - 13% = 87 %, včr bude 90 % - 3 % = 87 %. Proto modulace již od roku 2012, a v roce 2013 plná základní modulace 13 %.

Modulace návrh Je navrženo postupné zvyšování modulace o 2 % ročně až na úroveň 13 % v roce 2012 a současně navrženo progresivní krácení ČS EU 15 dosáhnou základní modulací 13 % v roce 2012 výše 87 % přímých plateb, a NČS ( EU 10) 90 % výše, je pro NČS navržena modulace 3 %. Peníze z modulace zůstanou v NČS 100%, nutno národní kofinancování.

Původní návrh EK 11/2007 dopady ČR rok 2013 Modulace Sazba Počty podniků % Výměra z.p. (ha) % Modulace (Kč) 0 4 999 0 % 10 276 49% 298 866 9% 0 nad 5 000 13 % 10 838 51% 3 183 230 91% 2 627 358 143 Celkem 11,9% 21 114 100% 3 482 096 100% 2 627 358 143 Degrese Sazba Počty podniků % Výměra z.p. (ha) % Degrese (Kč) % 0 99 999 0 % 19 183 91% 1 728 695 50% 0 0% 100 000 199 999 10 % 770 3,6% 679 318 20% 377 909 705 15% 200 000 299 999 25 % 462 2,2% 409 883 12% 568 837 369 22% nad 300 000 45 % 699 3,3% 664 201 19% 1 656 924 726 64% Celkem pod degresí 26,5% 1 931 9% 1 753 401 50% 2 603 671 801 100% Celkem 13,4% 21 114 100% 3 482 096 100% 2 603 671 801 100%

% podíl ha výměry z. p. v pásmech degrese Návrh EK: HC (11/2007) rok 2013 19% 0 99 999 100 000 199 999 200 000 299 999 nad 300 000 12% 49% 20%

Návrh EP, dopady ČR rok 2013 Modulace Sazba Počty podniků % Výměra z.p. (ha) % Modulace (Kč) % 0-4 999 0 % 10 276 49% 298 866 9% 0 0% 5 000 9 999 5 % 3 374 16% 174 874 5,0% 55 513 953 3,8% 10 000 99 999 6 % 5 413 26% 1 134 644 33% 432 234 064 30% 100 000 199 999 7 % 720 3,4% 652 682 19% 290 073 012 20% 200 000 299 999 8 % 477 2,3% 420 109 12% 213 383 198 15% nad 300 000 9 % 854 4,0% 800 921 23% 457 656 929 32% Celkem pod modulací 7,2% 10 838 51% 3 183 230 91% 1 448 861 155 100% Celkem 6,6% 21 114 100% 3 482 096 100% 1 448 861 155 100%

% podíl ha výměry z. p. v pásmech modulace Návrh EP rok 2013 9% 23% 5% 0-4 999 5 000 9 999 10 000 99 999 100 000 199 999 200 000 299 999 nad 300 000 12% 32% 19%

Návrh EK 05/2008 rok 2012 Modulace Sazba Počty podniků % Výměra z.p. (ha) % Modulace (Kč) % 0-4 999 0% 10 877 52% 321 922 9,2% 0 0% 5 000 99 999 3% 8 282 39% 1 373 858 39% 235 512 306 20% 100 000 199 999 6% 759 3,6% 675 753 19% 231 680 473 20% 200 000 299 999 9% 462 2,2% 413 733 12% 212 771 162 18% nad 300 000 12% 734 3,5% 696 831 20% 477 814 384 41% Celkem pod modulací 6,4% 10 237 48% 3 160 175 91% 1 157 778 324 100% Celkem 5,8% 21 114 100% 3 482 096 100% 1 157 778 324 100%

% podíl ha výměry z. p. v pásmech modulace Návrh EK (05/2008) rok 2012 20% 9% 0-4 999 5 000 99 999 100 000 199 999 200 000 299 999 nad 300 000 12% 40% 19%

Návrh EK 05/2008 rok 2013 Modulace Sazba Počty podniků % Výměra z.p. (ha) % Modulace (Kč) % 0-4 999 0% 10 276 49% 298 866 8,6% 0 0% 5 000 99 999 13% 8 787 42% 1 309 518 37,6% 1 080 843 415 32% 100 000 199 999 16% 720 3,4% 652 682 18,7% 663 024 028 20% 200 000 299 999 19% 477 2,3% 420 109 12,1% 506 785 096 15% nad 300 000 22% 854 4,0% 800 921 23,0% 1 118 716 937 33% Celkem pod modulací 16,7% 10 838 51% 3 183 230 91,4% 3 369 369 475 100% Celkem 15,2% 21 114 100% 3 482 096 100% 3 369 369 475 100%

% podíl ha výměry z. p. v pásmech modulace, návrh EK (05/2008) rok 2013 23% 9% 0-4 999 5 000 99 999 100 000 199 999 200 000 299 999 nad 300 000 12% 37% 19%

Porovnání a závěr Návrh EK 11/2007 EP EK 05/200 8 EK 05/2008 Projektovaný rok 2013 2013 2012 2013 Modulace (mil. Kč) 2 627 1 449 1 158 3 369 Degrese (mil. Kč) 2 604 0 0 0 Celkem M+D (mil. Kč) 5 231 1 449 1 158 3 369 % krácení PP 23,7 % 6,6 % 5,8 % 15,2 %

Modulace pozice ČR Nesouhlas s návrhem ČR navrhuje modulovat každé přímých plateb stejně ČR podporuje modulaci jako prostředek pro posílení zdrojů pro 2. pilíř SZP, neboť tam peníze mají multiplikační efekt Zvyšující se ekonomická závislost na přímých platbách není dobrá

Ostatní podpory a intervence Zrušení energetického kreditu 45 /ha v roce 2010 Zahrnutí podpory tvrdé pšenice (není relevantní pro ČR) do SPS Intervence pouze u pšenice obecné, u ostatních obilovin zrušení Zrušení u vepřového, zůstane pouze u hovězího, když cena klesne pod 1560 /t

Mléčná kvóta Současný stav Kvóty rozděleny do marketinkového roku 2014/15 Návrh Měkké přistání - Soft landing: zvyšování kvóty ročně o 1 % od roku 2009 do 2013, od 2015 zrušení

Mléčná kvóta dopady návrhu, změny oproti roku 2008, dle DG agri rok 2010 2014 2015 Produkce EU 27 +1,2 % +3,3 % +4,6 % Změna produkce ČR 0 % 0 % 0 % Ceny syrového mléka EU27-3,6 % - 7,0 % - 9,8 % Ceny syrového mléka ČR - 3,7 % - 7,5 % - 10 %

Sektor mléka, ostatní náležitosti Na základě rozhodnutí Komise Máslo ponechána možnost soukromého skladování SOM ke krmení podpora zůstane SM k produkci kaseinu podpora zůstane Máslo pekařství, zmrzlina, neziskový sektor podpora zrušena

Len a konopí na vlákno Podpora pěstování v SPS, SAPS Podpora zpracování na dlouhé vlákno od roku zvýšena o 40 /t Navrženo podporu na zpracování zahrnout do platby na farmu ve dvou etapách 50 % v roce 2011 Zbývajících 50 % v roce 2013 pozn.: V roce 2008 len v ČR jen na 181 ha.

Sušená krmiva Současný stav: Reforma 2003 zahrnula přímou pomoc do SPS a zachovala podporu zpracování. Návrh: Podporu zpracování odpojit od produkce a zahrnout do SPS v roce 2011.

Bramborový škrob současný stav Reforma SZP 2003 zahrnula přímou platbu do SPS, ale s cílem udržet produkci v tradičních oblastech bylo ponecháno 60 % této platby jako pomoc zpracovatelům pro pěstitele brambor pro výrobu škrobu (za tunu škrobu dodaného v bramborách). Přechodná platba je určena pro škrobárny, garantující zemědělcům minimální cenu v rámci přidělené kvóty. Dále jsou vypláceny výrobní náhrady při použití škrobu při výrobě určitých produktů.

Bramborový škrob - návrh Odpojit podporu producentů od produkce a zahrnout do SPS/SAPS ve dvou krocích (50 % v roce 2011 a 100 % od roku 2013 včetně Podporu zpracovatelům zahrnout do SPS/SAPS od roku 2011 Zrušení kvót koncem přechodného období, tj. 2013 Zrušení minimální ceny současně se zrušením podpory zpracovatelům Zrušení produkčních refundací pro všechny škroby v roce 2010

EAFRD současný stav Nová politika rozvoje venkova pro roky 2007-2013 nabízí přehled, ze kterého členské státy mohou vybírat příslušná opatření Má v zásadě 4 osy: 1. Konkurenceschopnost 2. Životní prostředí a péče o krajinu 3. Diversifikace a kvalita života na venkově 4. Průřezová osa LEADER Jsou stanoveny minimální podíly jednotlivých os (10 % pro osu 1; 25 % pro osu 2; 10 % pro osu 3 a 5 % pro osu Leader, v NČS 2,5 %).

EAFRD - návrh S ohledem na rozpočtový rámec 2007-2013 lze najít dodatečné zdroje pro financování II. pilíře SZP pouze přesunem z I. pilíře, tedy modulací. Dodatečné zdroje potřebují nové výzvy v oblasti změn klimatu, obnovitelných zdrojů energie, vodního hospodářství a podpory biodiversity. Proto je nezbytné příslušně rozšířit a doplnit potřebná opatření v rámci jednotlivých priorit.

Časový harmonogram Během francouzského předsednictví Říjen 2008 politická dohoda v Radě Listopad 2008 projednání v Evropském parlamentu a přijetí návrhů legislativy Prosinec 2008: Publikace v Úředním věstníku Realizace od ledna 2009

Závěrem Děkuji za pozornost Ing. Jaroslav Humpál Ústav zemědělské ekonomiky a informací Slezská 7, 120 56 Praha 2 Tel: +420 222 000 165 E-mail: humpal.jaroslav@uzei.cz