Vážení čtenáři přejeme hezké chvilky s měsíčníkem Zpravodaj. Obsah: Okénko výkonné rady Poděkování Povinnosti předsedů MK Ze života náhradních rodin Také o lidech - po 20 letech Novela osvojitelům Projekty realizované ANR ČR Profesionalizace systému NRP Náhradní rodiče a trh práce Jiná sdělení Vzdělávání pro maminky
Okénko výkonné rady Poděkování Než začneme bilancovat za minulým rokem, chtěla bych nejprve poděkovat všem dobrovolníkům, ochotným a odhodlaným pracovat ve svých místních klubech i na vedoucích místech naší organizace i těm, kteří nás podporují v našem úsilí nejen finančně, ale i svou účastí na našich setkáních. Zvláštní poděkování patří předsedům klubů a jejich pomocníkům za bezplatnou práci pro druhé i přes to, že mnozí mají také svoje početné rodiny, které potřebují jejich pozornost a čas. Jen díky společné práci lidí, kteří se vypořádávají s problematikou klubových, ale i Asociačních aktivit, hledají zdroje financování pro naše aktivity, realizují, účtují i píší projekty, má naše organizace svoje renomé. Nezapomeňme na dobrovolnou práci členů dozorčí a výkonné rady, kteří nesou zodpovědnost za chod organizace, ale také těm zaměstnancům Asociace, kteří realizují projekty a také pracují nad rámec svých povinností. My, náhradní rodiče, zdoláváme i jiná úskalí než běžné rodiny. Naše přijaté děti, které si bereme do své péče a dáváme jim domov, rodinu i sami sebe, nám přináší nejen radosti, ale i starosti. Smyslem asociace není vyřešit všechny problémy všech náhradních rodičů, ale mít i možnost podílet se na legislativních změnách a hlavně mít zastřešenou klubovou činnost, při které máme možnost se setkávat, poradit někomu ve věcech, které jsem už já sám prošlapal. Vzájemně se sdílet je nejlepší způsob jak pomoci sobě i našim dětem. Letos jsme přijali do asociace velký počet nových klubů, některé ale svou činnost ukončily, nebo přerušily. Doufáme, že se spolupráce mezi kluby prohloubí a že bude pokračovat i spolupráce mezi asociací a jinými organizacemi, které pracují s rodinami. Bára Helešicová
Co čeká ještě předsedy místních klubů Asociace náhradních rodin ČR Vzhledem k blížící se valné hromadě, čeká na předsedy našich klubů několik velmi důležitých úkolů, které vyplývají z jejich pozice v klubu ANR ČR: 1. Je potřeba dodat výroční zprávy za místní kluby za rok 2012 tak, aby z nich byla vypracována výroční zpráva za celou organizaci. Tato by měla obsahovat mimo jiné také následující údaje: Počet akcí uspořádaných v roce 2012, počet členů/ počet rodin/počet dětí v MK, kde se klub schází, spolupracující organizace a kluby, dárci klubu, případně sponzoři. Více informací předsedové obdrží v Infodopise VR. Kdo z předsedů doposud nezaslal tyto podklady, učiňte prosím obratem. 2. Do konce února 2013 měl předseda klubu zajistit vybrání členských příspěvků na rok 2013. Tyto příspěvky je však nezbytné poukázat na účet ANR ČR. Viz výzva v mailu. 3. Uspořádání volebních setkání delegátů na valnou hromadu v rámci místních klubů. Každý klub si podle počtu (platících) členů zvolí daný počet kandidátů. 4. Školení předsedů MK proběhne v termínu 22.-24.3.2012 v Blansku, hotel Panorama. Více v infodopise VR. 5. Valná hromada v dubnu 2013 je tzv. volební. Končí volební období výkonné i dozorčí rady. Zvažte každý sám za sebe, zda byste nebyli ochotni se těchto funkcí ujmout a udělat pro organizaci, klub a v podstatě všechny náhradní rodiče o něco více.
Také o lidech - po 20 letech Musím začít trochu zeširoka. Naši Barušku, dnes už slečnu, jsme si z dětského domova přivezli jako malé téměř šestileté blonďaté kuřátko, před patnácti lety. Když jsme prošli povinným psychologickým posouzením, nečekala nás žádná příprava rodičů, žádná setkání s již praktikujícími pěstouny. Rovnou - neočekávaně obrácená domácnost díky velmi akčnímu dítěti, které téměř na nic nereagovalo. Na sociálkách ji nechtěli, po tom jak se předvedla, opakovaně vidět. Tenkrát vědět o dětech, přicházejících po dlouhodobém pobytu v DD, to co se ví dneska, bylo by vše možná jednodušší. Také nám nikdo nepověděl, že by bylo dobré říci holčičce, že není naše. Docela dlouho trvalo, než si vybudovala důvěru v lidičky v naší rodině. Dnes vím, jak důležitou a pro ni nezapomenutelnou osobou v jejím životě byl můj muž, který se jí velmi věnoval. Přestože zemřel před jedenácti lety, často o něm mluví. S biologickými rodiči jsme se potkali u soudu. Z dětského domova jsme měli informaci, že ji rodiče nechtěli nikdy vidět. V té době jsem si nedokázala představit, že se s rodinou ještě někdy potkám. Při jedné návštěvě sociálky chodili za Bárou do školy i za mnou do práce, jsem se zmínila, že neumím Báře říci, že není naše. Následovala návštěva psycholožky z krajského úřadu. Připadala jsem si jako zločinec, co že jsem to tomu dítěti provedla. Příkaz, že jí to musím okamžitě sdělit, jsem se rozhodla respektovat. Přesto jsem nedokázala dítěti se středně těžkým mentálním postižením, které nechápalo spoustu konkrétních věcí, povědět, že se narodila jiné mamince a tatínkovi...a tak, přestože jsem toho broučka nosila stále v hlavě, nedokázala jsem to "naší" Barušce říct. Asi tak před osmi lety jsem se neplánovaně potkala při své práci s její vlastní tetou (zapomněla jsem v dokladech od auta Báry pojištění do ciziny)- sama se ke mně přihlásila. A zase to byl další brouček do hlavy a postupně se z toho stával docela velký brouk. Bára ví, že jsem její druhá máma, že k nám "přišla bydlet" jak říká, z dětského domova. Ale neřeší to. A tak uplynulo těch osm let. Jela jsem s Bárou okolo pracoviště tety, viděla jsem ji sedět za stolem... a to rozhodlo. Navštívily jsme ji a bylo z toho dlouhé povídání, aniž Bára věděla, kdo ta známá je... Bylo to moc milé setkání. Než jsme odcházely, nabídla jsem tetě kontakt na mne, pro biologického tatínka kdyby se chtěl s Bárou vidět. Od tety jsem věděla, že maminka od rodiny odešla, že se tatínek znovu oženil a mají ročního chlapečka.
Asi po měsíci volala nová manželka a domlouvala datum a místo setkání. Od té doby jsem musela na schůzku stále myslet. Moc mi v těch třech týdnech pomohlo, že jsem se mohla poradit s odborníky a že mi Plzeňská neziskovka DOMUS nabídla doprovázení na tomto setkání. Potvrdilo se mi, že mojí myšlenku, že při tomto setkání nebudeme identifikovat, kdo je kdo, sdílí i řada odborníků. A protože máme hodně známých a s dalšími novými lidmi se potkáváme, přijala Bára pozvání do cukrárny s novými přáteli bez problémů. Ten den ráno pršelo, při tom mrzlo, silnice byla jedno kluziště, čekalo nás asi 20 km jízdy autem. Naštěstí byl již v poledne led rozjezděný, takže když tatínek volal, jestli si troufnu přijet, schůzku jsem potvrdila. Podle plánu na nás čekala pracovnice neziskovky, která si vzala Báru a obhlédla s ní vánoční výlohy a stánky v Olympii, kde se setkání uskutečnilo. Já si zatím povídala s tatínkem a Báry bratrem. Situaci mi značně ulehčil tatínek, když mi na začátku řekl, že nechce bourat, co je vybudováno a že si je vědom, že holčička byla pobytem v DD velmi poškozena. Vyprávěl mi, jaká byla situace už v porodnici a potom doma. Od mnoha rodin s dětmi s Downovým syndromem jsem slyšela, jak jim radili, že mají dítě odložit. Přesto si rodina holčičku vzala domů,...ale psychicky to neustála. Chápu, ke třem klukům si život s postiženou holčičkou nedokázali představit a nevybrali si ho. U nás to bylo svobodné rozhodnutí. Když přišla Bára s paní s neziskovky ke stolu, úplně jsem ztratila řeč. Ještě, že jsem tu podporu měla. Začaly vyprávět, co viděly ve výlohách, Bára hned vykládala, co by chtěla mít pod stromečkem a tak se postupně zcela přirozeně povídalo. Měla jsem sebou dva albumy, prohlíželi fotky a Bára představovala členy naší rodiny i její zážitky. Potom ještě přišla nová manželka s chlapečkem. Je to příjemná paní. Teď vím, že má Bára tři starší bratry vlastní a jednoho polovlastního. Je v rodině jediná holčička. Z celého odpoledne jsem měla velmi příjemný pocit. Když jsme se rozcházeli, tatínek řekl, že zavolá. Nevím kdy... V ten předvánoční čas jsem musela vždy na biologické rodiče myslet, holčičku si přinesli domů pod stromeček. Byla to pro mne anonymní rodina, se kterou jsem se potkala před patnácti lety u soudu. Teď jsem najednou za Bárou viděla zcela konkrétní lidičky. Byla jsem celý týden docela zmatená. Myslím, že i tatínek s rodinou mají o čem přemýšlet. Pomohlo mi, že jsem mohla s lidmi z neziskovky o svých pocitech mluvit, že mě řada lidí po telefonu vyslechla. A potom hned byl Štědrý den s našimi rodinnými rituály, návštěvy. Teď při psaní se mi zase moje pocity vracejí. Musím poděkovat neziskovce Domus, za doprovázení, Marice K., Štefanovi Š., Monice D. a řadě dalších přátel, kteří mě poradili a vyslechli. Přestože všechna rozhodování byla těžká, nelituji toho. Marta Mikulová
Novela osvojitelům Jak začít? Sama nevím. Mezi náhradními rodiči se pohybuji již téměř patnáct let. Za tu dobu jsem nikdy nerozlišovala právní subjektivitu rodiče k dítěti. Přišlo mi to zbytečné, neboť ten základ, resp. ty kufry neznámého obsahu, které si naše děti k nám přinášejí, bývají, ač jiné, přesto často téměř totožné. A je opravdu z gruntu jedno, zda k vám jde jako adopče, nebo jako pěstouně. Když začaly přípravy na novelu, přišlo mi logické, že vyvolala tolik rozporuplných názorů, pocitů, závěrů Vždyť co náhradní rodič, to jiný příběh, jiná zkušenost, ač se opět v mnohém shodují a kopírují. Ale po dlouhém čekání se konečně začalo v systému (který každý z nás poznal na vlastní kůži) něco dít. A to samo o sobě jsem považovala za dobré. Bohužel, velmi záhy přišlo vystřízlivění novela zcela popřela existenci jedné skupiny náhradních rodičů OSVOJITELŮ. Vůbec s nimi nepočítá. Někomu to přijde logické. Z právního hlediska je zde vztah jako u ostatních biologických rodin. K čemu tedy s nimi počítat? Už jenom proto, že mezi nimi vždy bude skupina rodičů (nebudu polemizovat, zda malá nebo velká), která se bude potýkat se stejnými problémy, s jakými se potýkají pěstouni. Doposud to bylo tak, že veškeré služby, které neziskový sektor poskytoval náhradním rodinám, poskytoval bez ohledu na právní status rodiny. Dnes mají osvojitelé smůlu. Potřebujete respitní péči? Chcete, aby vaše dítě jelo na tábor, kam jezdí několik let po sobě? Je nám líto, nejste pěstouni! Mnozí osvojitelé procházejí dlouholetými terapeutickými programy se svými dětmi. Od nového roku bude sakra těžké pro neziskovky najít na pokračování těchto programů peníze. Jako předsedkyni místního klubu mi do mailu chodí různé nabídky pobytů, přednášek a další. Doposud to bylo tak, že jsem je jednoduše přeposlala všem členům, bez ohledu na to, zda se jedná o osvojitele nebo pěstouny. Již několik mailů jsem osvojitelům ani neposílala nabídka se jich netýkala Moc bych si přála, aby brzy došlo k nápravě tohoto obrovského pochybení a tak se zabránilo mnohým rodinným tragédiím Pokud se totiž adoptivní rodiny ocitnou zcela bez služeb, nepřinese to nic dobrého A stejně jako osvojitelé byli přes palubu hozeni i prarodiče pěstouni. Těm byly odebrány nejen dávky (vzhledem k vyživovací povinnosti v přímé příbuzenské linii), ale zároveň přišly o služby a často mívají v péči více dětí Spravedlnost bývá často hluchá a slepá ale v tomto případě
Ohlédnutí za projektem Profesionalizace systému náhradní rodinné péče v ČR Od října 2010, kdy projekt oficiálně začal, uběhlo již 29 měsíců. Za tuto dobu se nám podařilo dle harmonogramu aktivit vytvořit dva vzdělávací moduly Školu poradců a Letní školu pro zájemce o pěstounskou péči na přechodnou dobu a první modul také v rámci jednotlivých témat akreditovat. Asociace náhradních rodin se tak stala vzdělávací institucí, která od března 2011 zrealizovala dva běhy Školy poradců jeden ve Zlínském kraji v Rusavě, kde se vyškolilo 16 poradců a druhý na Vysočině ve Svratce, kde jsme závěrečné osvědčení předali 18-ti poradcům z našich místních klubů i dalších organizací pomáhající náhradním rodinám. V současné době je ve své závěrečné fázi běh třetí ve středočeském kraji Týnci nad Sázavou. Noví poradci, kteří se zde pod vedením našich lektorů školí, převezmou svá osvědčení v dubnu 2013. Všichni společně absolvovali 100 hodin zážitkového výcviku, který jim má pomoci s jejich budoucí úlohou poradců v NRP. Školení se účastnily také děti, o které se po dobu školení rodičů starali pedagogičtí pracovníci a měli pro ně přichystán zajímavý program. Letní škola pro zájemce o pěstounskou péči na přechodnou dobu, je druhý modul, který jsme realizovali ve dvou bězích. První běh se uskutečnil v krásném prostředí Beskyd v hotelu Jelenovská, ve Valašských Kloboukách. Zde se patnáct účastníků připravovalo na výkon této, pro nás nové formy NRP dávno před tím, než se o tom začalo více mluvit v médiích. Tito lidé tehdy vlastně vůbec netušili, co to PPPD je, jak probíhá a zda vůbec něco takového v budoucnu chtějí dělat. Když se dnes podíváme na tuto skupinu a vidíme, že všichni úspěšní absolventi již pečují o děti, které jejich péči na přechodnou dobu potřebují, je to dobrý pocit. Druhá skupina PPPD se školila od srpna do října 2012 v Pardubickém kraji, v hotelu Jezerka, Seč. Tady se sešla také báječná skupina lidí, z nichž už je většina zařazená do evidence PPPD, někteří čekají na své první dítě a jiní se již o ně starají. Bylo zajímavé pozorovat sdílení prožitků i informací ve skupině, kde se sešli jak stávající pěstouni, pěstouni se zkušeností s PPPD, tak lidé, pro které byla náhradní rodinná péče úplnou novinkou. Je důležité také zmínit blízkou spolupráci s krajskými úřady, které nám své uchazeče o PPPD na proškolení vyslaly a doufáme, že v této spolupráci budeme i nadále pokračovat.
Další z aktivit projektu bylo připomínkování Novely zákona č. 359/1999 Sb. S novelou jsme vlastně začali již v samém počátku projektu, kdy jsme v lednu 2011 uspořádali v Pražských Emauzích Konferenci k věcnému záměru novely zákona. Zde jsme si vyslechli připravovaný záměr a v rámci tématicky laděných pracovních skupin jsme výstupy prezentovali přímo tvůrcům novely pracovníkům MPSV. Další aktivitou bylo setkávání s poslanci, vysvětlování jim důležitost náhradní rodinné péče v životě dětí vyrůstajících mimo svou biologickou rodinu. Zapojili jsme se do kampaně Odsouzeni.cz a do dalších aktivit na podporu změny systému NRP. Vzhledem k tomu, že se blíží konec projektu, který je plánován na září 2013, nastal čas na Závěrečnou mezinárodní konferenci, která by měla probíhat za účasti zahraničních hostů. Rádi bychom téma konference směřovali k pěstounské péči na přechodnou dobu a tak dvoudenní setkání bude ve znamení zkušeností ze zahraničí s PPPD a prezentování zkušeností našich pěstounů na přechodnou dobu a jejich úhel pohledu, jejich postřehy z každodenní péče o děti, jak již v novorozeneckém či školním věku. Konference bude určena jak pro pracovníky NNO, sociální pracovnice, tak především pro nás, náhradní rodiče, kterým jsou aktivity projektu určeny především. Doufám, že se 27.- 28. května 2013 v prostorách Poslanecké sněmovny PČR sejdeme a budeme moci porovnat zkušenosti a příklady dobré praxe v PPPD ze zahraničí s našimi vlastními postřehy. Všichni jste srdečně zváni, oficiální pozvánka bude součástí dalšího vydání Zpravodaje ANR ČR. Jana Lexová Manažer projektu
Profesionalizace systému náhradní rodinné péče v ČR Modul č.1-3.běh Škola poradců Týnec nad Sázavou přivítal o prvním víkendu 2.-3. února, účastníky vzdělávání ESF projektu s názvem Profesionalizace systému náhradní rodinné péče v ČR. Účastníci absolvovali již třetí víkendové vzdělávání Školy poradců pod vedením slovenských lektorů PhDr. Mariky Kerekešové, PhD a PhDr. Štefana Šarkőzy. Téma Dítě se specifickými poruchami bylo okořeněné nejen filmem O citové deprivaci, ale i různými zážitkovými technikami. Bylo zde i hodně prostoru pro osobní sdílení našich problémů jako náhradních rodičů, proto se večerního posezení nad tématem sexualita našich přijatých dětí zúčastnila převážná většina účastníků.dětem se po celý víkend věnovaly dvě pedagogické pracovnice a děti pod jejich vedením vyráběly vatové sněhuláčky, které pravděpodobně přilákaly i ten dlouho očekávaný sníh. I procházka do lesa a pohádka na DVD udělaly dětem radost.
V termínu 23. a 24.2.2013 proběhl další víkend vzdělávání Školy poradců v Týnci nad Sázavou. Setkání se účastnilo 13 účastníků s jejich 12 dětmi. Víkendovým tématem Krizová intervence nás opět provázeli lektoři zahraničního partnera PhDr. Mária Kerekešová, PhD a PhDr. Štefan Šarkőzy. Účastníci školení se aktivně zapojili do všech připravených úkolů. V průběhu celého víkendu jsme hovořili o konfliktech, našich postojích k nim a načrtli jsme si i problémové typy osobnosti a nastínili překážky, které mohou bránit v komunikaci s klienty. Děti účastníků měly radost z bohaté sněhové nadílky. Situaci využily pro bobování a stavění sněhuláků. V teple hotelu pak vyráběly ozdobné přívěsky na krk. Monika Dietrichová, koordinátor aktivit projektu Profesionalizace NRP v ČR
Náhradní rodiče a trh práce Dvouletý projekt Náhradní rodiče a trh práce, začal žít vlastním životem již v prosinci 2012. Na počátku byl sestaven kvalitní realizační tým projektu, který se chopil přípravných prací na akreditacích jednotlivých kurzů a modulů. Začal se plánovat harmonogram vzdělávacích aktivit. Proběhl nákup výpočetní a informační techniky pro práci realizačního týmu. Realizační tým spolu se zahraničním partnerem projektu měli několik schůzek v Čechách i na Slovensku, kde společně ladili náplně všech kurzů a připravovali vzdělávací materiály pro účastníky. Vznikly webové stránky a informační letáčky k projektu, zpracována byla powerpointová prezentace, kterou realizační tým měl možnost představit na Krajském úřadě Kraje Vysočina. Připravujeme kulaté stoly, v rámci kterých bude projekt a jeho jednotlivé aktivity podrobně představeny zástupcům krajů, obcí, OSPOD, ale i NNO pracujících s náhradními rodinami. Dále bude projekt prezentován na víkendovém setkání předsedů místních klubů ANR ČR a na valné hromadě. První vzdělávací aktivita Příprava pěstounů na přechodnou dobu se rozběhne počátkem května na Vysočině a současně s ní se pomalu budou spouštět další vzdělávací kurzy pro náhradní rodiče. Více informací naleznete na www.nahradnirodice.cz. Aleš Dietrich koordinátor projektu Náhradní rodiče a trh práce
Aktuální nabídka vzdělávání ANR ČR Příprava pěstounů na přechodnou dobu 3. 5. 5.5.2013, 17.5. 19.5.2013, 31.5. 2.6.2013, 14.6. 16.6.2013, Hotel Mánes, okres Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina Témata: 0. Úvod představení projektu a legislativní rámec PPPD 1. Připoutání - attachment 2. Historie dítěte Identita 3. Náhradní rodina a její okolí 4. Citová deprivace, specifické poruchy 5. Odpoutání proces odevzdání dítěte Teoretické vzdělávání je doplněno o zážitkové techniky. Školení je hrazeno z prostředků ESF a pro klienty zdarma Uchazeči o tento typ vzdělávání potřebují písemné doporučení od krajské sociální pracovnice Pro 10 dětí účastníků je připraven doprovodný program V rámci školení je možno zajistit i přípravu dětí dle zákona, avšak tato činnost není hrazena z rozpočtu projektu Bližší informace na www.nahradnirodiče.cz, zde naleznete i přihlašovací formulář Kontakty na realizační tým projektu : Aleš Dietrich koordinator projektu, tel: 739 014 246, email: alesdietrich@seznam.cz Monika Dietrichová - administrativní asistetka, tel: 739 014 224, email: monikadietrichova@seznam.cz
Jiná sdělení Ráda bych vás pozvala na relaxačně vzdělávací seminář pro mámy pěstounky, který se bude konat v překrásném prostředí malebné Vysočiny v Bystřici nad Pernštejnem v termínu od 31. 5. do 2. 6. 2013. Program je připravován pod záštitou místního klubu ANR V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM pod vedením p. Dědové Marcely. Jeho cílem je předat účastníkům jak teoretické informace, tak hlavně ty praktické. Naši lektoři jsou odborníci z oblasti psychologie, rodinné terapie, psychopatologie (soc. patologické jevy) a také z oblasti zdravého životního stylu. Součástí tohoto semináře však nebude jen vzdělávání, ale i relaxace, zdravý odpočinek a načerpání nových sil. To vše v souladu s naším mottem: Spokojená máma = spokojená celá rodina. 8 hodin vzdělávání podle zákona č.359/1999 V příloze zasílám podrobnější informace, jakékoliv dotazy vám ráda zodpovím na této e-mailové adrese, popř. na telefonu 605 261 011. S pozdravem, Mgr. Jitka Bukáčková 2 přílohy Pozvánka na vzdělávání ANR Pozvánka na víkend se vzděláváním pro mámi
Děkujeme za podporu:.