Plán péče pro PR GRŰNWALDSKÉ VŘESOVIŠTĚ na období 1. 5. 2014 31. 12. 2024 EKOLES-PROJEKT s.r.o. Červen 2009, aktualizace 2014
Obsah 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ... 4 1.1 EVIDENČNÍ ČÍSLO ZCHÚ, KATEGORIE, NÁZEV A KATEGORIE IUCN... 4 1.2 ÚDAJE O VYHLÁŠENÍ... 4 1.3 PŘEKRYV S ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍMI JEDNOTKAMI... 4 1.5.1 Orientační mapa (včetně překryvu s evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi):... 5 1.6 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ... 6 1.6.1 Území PR... 6 1.6.2 Ochranné pásmo ZCHÚ... 6 1.7 VÝMĚRA ÚZEMÍ... 7 1.8 HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY... 8 1.8.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu... 8 1.8.2 Hlavní předmět ochrany současný stav... 8 1.9 CÍL OCHRANY... 8 2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY... 9 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ... 9 2.1.1 Obecně... 9 2.1.2 Geologie a geomorfologie... 10 2.1.2.1 Geologie... 10 2.1.2.2 Geomorfologie... 11 2.1.3 Hydrologie... 12 2.1.4 Klima... 13 2.1.4.1 Klimatické oblasti... 13 2.1.4.2 Teploty a srážky... 13 2.1.5 Pedologie... 15 2.1.6 Rostlinstvo... 16 2.1.6.1 Geobotanická rekonstrukce... 16 2.1.6.2 Fytogeografie... 16 2.1.6.3 Charakteristika současné vegetace... 16 2.1.6.4 ÚSES... 17 2.1.6.5 Vyšší rostliny botanické shrnutí... 17... 21 2.1.7 Zvířena... 22 2.1.8 Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů... 22 2.1.8.1 Rostliny... 22 2.1.8.2 Živočichové... 22 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI23 2.2.1 Ochrana přírody... 23... 24 2.2.2 Lesní hospodářství... 25 2.2.3 Zemědělské hospodaření... 25 2.2.4 Rybníkářství, vodní nádrže a toky... 25 2.2.5 Myslivost... 26 2.2.6 Rekreace a sport... 27 2.2.7 Těžba nerostných surovin... 27 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY... 27 2.4 ŠKODLIVÉ VLIVY A OHROŽENÍ ÚZEMÍ V SOUČASNOSTI... 29 2.4.1 Lesní hospodářství... 29 2.4.2 Zemědělské hospodaření... 30 2.4.3 Rybníkářství, vodní nádrže a toky... 30 2.4.4 Myslivost... 30 2.4.5 Rekreace a sport... 30 2.4.6 Těžba nerostných surovin... 30 2.4.7 Invazní druhy... 30 2.4.8 Eroze a jiné škodlivé vlivy... 30 2.5 SOUČASNÝ STAV ZCHÚ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH... 31 2
2.5.1 Základní údaje o lesích... 31 2.5.1.1.1 LHC 403000 LHP LČR s.p. LS Litvínov...33 2.5.1.1.1 LHC 407303 LHP Lesy Sever s.r.o....34 2.5.1.1.1 LHC 403802 LHO Teplice...34 2.5.1.2 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů...35 2.5.1.3 Porovnání přirozené a současné skladby lesa...36 2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích... 36 2.5.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody... 36 2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích... 36 2.6 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP... 37 2.7 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ MOŽNÉ KOLIZE... 39 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ... 40 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ... 40 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání... 40 3.1.1.1 Péče o lesy...40 3.1.1.2 Péče o rybníky, vodní nádrže a toky...45 3.1.1.3 Péče o nelesní pozemky...45 3.1.1.4 Péče o rostliny...45 3.1.1.5 Péče živočichy...46 3.1.1.6 Péče o útvary neživé přírody...47 3.1.1.7 Zásady jiných způsobů využívání území...47 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů, vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o ekosystémy... 47 3.1.2.1 Lesy...47 3.1.2.2 Rybníky, vodní nádrže a toky...47 3.1.2.3 Nelesní plochy...47 3.1.2.4 Péče o útvary neživé přírody...47 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA... 48 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ZCHÚ V TERÉNU... 48 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ... 48 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ... 48 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ZCHÚ... 48 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM ZCHÚ... 48 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE... 49 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ)... 49 4.2 OBDOBÍ PLATNOSTI PLÁNU PÉČE:... 49 4.3 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ... 50 4.4 SEZNAM MAPOVÝCH LISTŮ... 51 4.5 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK... 52 4.6 PLÁN PÉČE ZPRACOVAL... 53 5. PŘÍLOHY PLÁNU PÉČE... 54 3
1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 Evidenční číslo ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční číslo: 1178 Kategorie ochrany: Managementová kategorie IUCN: Název: Přírodní rezervace IV řízená rezervace Grűnwaldské vřesoviště 1.2 Údaje o vyhlášení Druh právního předpisu: Vydal: vyhláška okresního národního výboru Okresní národní výbor Teplice Číslo předpisu: Datum platnosti a účinnosti předpisu: platnost a účinnost od 12. října 1989 1.3 Překryv s územně-správními jednotkami Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec: Katastrální území: Ústecký Teplice Teplice Moldava Nové Město u Mikulova 1.4 Překryv s jinými chráněnými územími není 1.5 Překryv se soustavou Natura 2000 Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita: CZ0421005 Východní Krušné hory CZ0420074 Grünwaldské vřesoviště 4
1.5.1 Orientační mapa (včetně překryvu s evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi): 5
1.6 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.6.1 Území PR Katastrální území Číslo parcely podle KN Podlomení Číslo parcely podle PK Druh pozemku Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (ha) Výměra parcely v ZCHÚ (ha) Poznámka Nové Město u Mikulova 143 1 lesní pozemek 360 20,9727 4,0255 LČR s.p. Nové Město u Mikulova 143 2 lesní pozemek 363 0,5743 0,5743 Heřman, Řechtáčková, Špinarová, Vaňková, Votava, Walter Nové Město u Mikulova 143 6 lesní pozemek 385 58,5553 39,8246 Lesy Sever, s. r. o. Suma 44,4244 1.6.2 Ochranné pásmo ZCHÚ Orgán ochrany přírody nevyhlásil pro toto zvláště chráněné území (ZCHÚ) ochranné pásmo, a proto dle zákona 114/92Sb. ( 37) je platným ochranným pásmem území do vzdálenosti 50 metrů od hranice tohoto zvláště chráněného území. 6
1.7 Výměra území Druh pozemku ZCHÚ OP Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha plocha v ha plocha v ha plocha v ha Lesní pozemky (včetně bezlesí) 44,4244 0,0000 Vodní plochy 0,0000 0,0000 Zamokřená plocha 0,0000 Rybník nebo nádrž 0,0000 Vodní tok 0,0000 Trvalé travní porosty 0,0000 0,0000 Orná půda 0,0000 0,0000 Ostatní zemědělské pozemky 0,0000 0,0000 Ostatní plochy 0,0000 0,0000 Neplodná plocha 0,0000 Ostatní způsob využití 0,0000 Zastavěné plochy a nádvoří 0,0000 0,0000 Plocha celkem 44,4244 0,0000 7
1.8 Hlavní předmět ochrany 1.8.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu (Vyhláška ONV Teplice ze dne 12.10.1989) je vrchoviště rozvodnicového typu s blatkou ( rašeliniště vrchovištního typu s porostem více forem borovice blatky ), tokaniště a hnízdiště tetřívka. Předmětem ochrany EVL v překryvu jsou přírodní biotopy 7110 Aktivní vrchoviště, 7140 Přechodová rašeliniště a třesoviště a 91D0 Rašelinný les (vrchoviště s klečí). 1.8.2 Hlavní předmět ochrany současný stav V současné době jsou na území PR zastoupeny různé biotopy, které tvoří pestrou mozaiku. Stromové patro tvoří převážně mladší rozvolněný porost břízy pýřité (Betula pubescens), borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio) a smrku ztepilého (Picea excelsa). V jižním okraji rezervace se nachází skupina introdukovaného severoamerického smrku pichlavého (Picea pungens). Nižší keřové patro je tvořeno porostem keříčků brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea), brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), šichy černé (Empetrum nigrum) a vřesu obecného (Calluna vulgaris). Druhy vrchovišť jsou zastoupeny suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), šichou černou (Empetrum nigrum), kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia), ostřicí chudokvětou (Carex pauciflora). Severozápadní část, kde bylo před mnoha lety provedeno odlesnění z důvodů předpokládané těžby rašeliny, je pokryta suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum), ostřicí obecnou (Carex nigra), vřesem obecným (Calluna vulgaris) nebo brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea). Severní část byla postižena v roce 1994 požárem v rozsahu cca 2 ha. V provedeném Vyhodnocení vlivu požáru na vývoj rostlinstva v PR (Ondráček 2008) se uvádí, že při požáru odumřely všechny vyšší dřeviny a drtivá většina drobných keříků. Požářiště bylo zčásti zalesněno autochtonními dřevinami (Pinus x- pseudopumilio, Picea excelsa) a zároveň se na něm místy obnovila světlomilná vegetace aktivního vrchoviště s diagnostickými druhy as. Andromedo polifoliae Sphagnetum magellanici. Objevila se do té doby neuváděná ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), došlo rovněž k výraznému rozšíření kyhanky sivolisté (Andromeda polifolia), nárůst početnosti je možno zaznamenat rovněž u rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Ve Vyhodnocení se uvádí, že požár neohrozil žádný zvláště chráněný ani ohrožený rostlinný druh a neměl v podstatě negativní vliv na vegetaci rašeliniště a dokonce přispěl ke zvýšení její různorodosti. Nejméně od poloviny 90. let byly postupně budovány přehrážky na odvodňovacích příkopech za účelem obnovení přirozených společenstev rašelinišť. Určitě přispěly k zadržení vody v chráněném území, ale jejich skutečný význam pro vývoj vegetace dosud nebyl exaktně vyhodnocen. 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobý cíl ochrany spočívá v obnově přirozených společenstev rašelinišť, ochraně chráněných živočichů a rostlin a nápravě škod, které způsobilo odvodnění lokality v minulosti. 8
2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Obecně Přírodní rezervace Grűnwaldské vřesoviště leží na náhorní plošině Krušných hor, cca 2,5 km na západ od Nového Města u Mikulova. Celé území je charakteristické vysokou úrovní hladiny podzemní vody. Nadmořská výška PR Grűnwaldské vřesoviště se pohybuje v rozpětí od 835 do 855 m n.m. Přírodní rezervace patří do přírodní lesní oblasti (dále PLO) 1 Krušné hory. 9
2.1.2 Geologie a geomorfologie 2.1.2.1 Geologie Krušné hory jsou typickým kerným pohořím. Původně zarovnaný povrch byl v důsledku saxonského vrásnění na rozhraní oligocenu a miocénu vyzdvižen podél ZJZ -VSV orientovaného krušnohorského zlomového pásma a v místech příkopových propadlin vznikly v miocénu hnědouhelné pánve. Podél vnitřních zlomů bylo území Krušných hor rozčleněno na menší kry, které byly nerovnoměrně vyzdviženy. Krušné hory jsou budovány převážně krystalickými břidlicemi a žulovými tělesy. Krušnohorská soustava zahrnuje vedle vlastních Krušných hor i Smrčiny, nevýrazně navazující v prostoru zlomové linie u Lubů (Zoubek 1963). Podrobnější členění do skupin (Malkovský 1985) dělí masiv na základě petrografického složení skupina monotónní tvořená převážně tzv. hustými rulami (homogenní, křemenem a živci bohaté pararuly). Biotitické a dvojslídné pararuly s kolísavým zastoupením křemene, živců, muskovitu a biotitu jen s výjimečným výskytem vložkových hornin (amfibolit, erlan aj.) dominují v nejvýchodnější části oblasti. pararula. Geologický podklad na území PR Grűnwaldské vřesoviště tvoří proterozoická dvojslídná 10
2.1.2.2 Geomorfologie Krušné hory tvoří protáhlou oblast, ve směru SV - JZ 130 km dlouhou a na české straně jen 6-19 km širokou. Jsou tvořeny zvlněnými náhorními plošinami ukloněnými k severozápadu, převážně mezi 700-1000 m.n.m., a příkrým zlomovým svahem orientovaným k jihovýchodu do podkrušnohorských pánví. Zlomový svah je rozčleněn vesměs výrazně zahloubenými vodními toky. Pata tohoto svahu leží v nadmořské výšce 300-350 m proti Mostecké pánvi, pata krušnohorského zlomového svahu v západní části je položena výše (kolem 450-520 m). DEMEK, MACKOVČIN a kol. /2006/ rozdělují Krušné hory do dvou částí (jihozápadní a severovýchodní), odlišných utvářením reliéfu a nadmořskou výškou. Hranici mezi nimi umisťují na linii Perštejn - Vykmanov - Kovářská - České Hamry. Podle tohoto členění náleží území přírodní rezervace do části severovýchodní, tj. do podcelku Loučenské hornatiny, konkrétně pak do okrsku Flájská hornatina; jedná se o plochou hornatinu omezenou na jihovýchodním okraji až 500 m vysokým zlomovým svahem, spadajícím příkře do Podkrušnohorské pánve. Nejvyšší kóty okrsku přesahují nadmořskou výšku 900 m. Plochý reliéf vrcholových poloh a zároveň jejich návětrná expozice vytvářejí dobré podmínky pro vznik rašelinišť vrchovištního typu. Tvářnost krajiny byla v posledních třech dekádách výrazně změněna rozsáhlým odlesněním a lesní pozemky byly ovlivněny celoplošnou přípravou půdy, doprovázenou tvorbou valů při skrývce svrchních půdních horizontů buldozery. Geomorfologicky (DEMEK, MACKOVČIN a kol., 2006) je zájmová lokalita řazena následovně: III Krušnohorská soustava III A Krušnohorská hornatina III A - 2 Krušné hory III A - 2B Loučenská hornatina III A - 2B - 4 Flájská hornatina 11
2.1.3 Hydrologie Zájmová lokalita PR náleží hydrologicky do: úmoří. Severní moře hlavní povodí I. řádu (říční soustavy) Labe hlavní povodí 1-15 Mulda (SRN) dílčí povodí 1-15-03 Přítoky Freiberské Muldy, Šopavy, Flöhy Krušné hory. Nařízením vlády č.10/1979 Sb., je vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod Krušné hory spolu se Smrčinami jsou významným rozvodím mezi ČR a SRN. Převážně krátké horní toky četných vodotečí odvádějí vodu do PLO Podkrušnohorské pánve a SRN a jsou významným geomorfologickým faktorem. Intensivní erozní činností v silně svažitém terénu vytvářejí hluboké úzké terénní zářezy a výrazně modelují a rozčleňují území zejména v oblasti krušnohorského svahu. Naproti tomu jen mírně zvlněné náhorní polohy s nadbytkem srážek umožňují ve vyšších nadmořských výškách vznik více či méně rozsáhlých ombrotrofních rašelinišť. Rašelinné a glejové půdy na náhorních plošinách představují významný přirozený vodní reservoár, proto i nejdrobnější vodoteče jen výjimečně vysýchají. 12
2.1.4 Klima 2.1.4.1 Klimatické oblasti Podle Atlasu podnebí ČSR (1958) náleží přírodní rezervace Grűnwaldské vřesoviště dle v oblasti C1 mírně chladné. Z hlediska Quittovy klasifikace náleží PR Grűnwaldské vřesoviště do klimatické oblasti chladné označené jako CH 6, jejíž charakteristiky jsou následující: Charakteristika CH 6 počet letních dnů 10-30 počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více 120-140 počet mrazových dnů 140-160 počet ledových dnů 50-70 průměrná teplota v lednu -4 až -5 C průměrná teplota v červenci 14 až 15 C průměrná teplota v dubnu 3 až 4 C průměrná teplota v říjnu 5 až 6 C průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 140-160 srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období 600 700 mm 400 500 mm počet dnů se sněhovou pokrývkou 120-140 počet dnů zamračených 150-160 počet dnů jasných 40-50 2.1.4.2 Teploty a srážky Z tabulkových hodnot je zřejmé, že srážkové úhrny ve vegetační době a v zimním období jsou na náhorní plošině a návětrných svazích téměř vyrovnané a průměrné roční srážky prakticky neklesají pod 700 mm (letní pod 400 mm). Délka vegetační doby nepřekračuje 140 dní a podle hodnot dešťového faktoru je oblast velmi vlhká (perhumidní) jen pomístně humidní až semihumidní s půdotvorným procesem podzolovým. Hodnota vláhové jistoty nepředpokládá výskyt suchých let a řadí oblast k silně vlhkým (min. hodnota vyšší než 36). Srážková normalita vztažená k nadmořské výšce popisuje oblast jako srážkově normální (hodnoty kolem 80%), místy spíše nadnormální. Teplotní gradient se uvádí pro Krušné hory 0,56 C na 100 m, t.j. pokles o 1 C na 178,5 m.(samek 1960). Znamená to, že isoterma 7,0 C leží přibližně ve 460 m.n.m., 6 C isoterma v 640 m, 5 C isoterma v 820 m, 4 C isoterma v 1000 m a 3 C isoterma v 1180 m.n.m. To se samozřejmě týká makroklimatu. V mezoklimatu se uplatňují významné odchylky. 13
Teplotní inverze se projevuje v mezoreliéfu i v mikroreliéfu na náhorní plošině Krušných hor v terénních pokleslinách a v uzavřených údolích. Uplatňuje se při vyzařovacím typu počasí, t.j. za jasného počasí, kdy se v noci rychle ochlazuje vzduch, stéká do údolí a vytlačuje odtud lehčí teplejší vzduch. Výrazné inverzní polohy na náhorní plošině jsou na zamokřených a rašelinných lokalitách. Kromě těchto plošně omezených inverzí, kdy vrstva studeného vzduchu ( mrazové jezero ) dosahuje mocnosti od několika decimetrů až po několik metrů, jsou pro oblast typické inverze dosahující výšek několika set metrů, kdy podkrušnohorská pánevní oblast je vyplněna studeným vlhkým vzduchem a mlhou. Takové situace se vyskytují hlavně v zimním období ve stabilní anticykloně. 14
2.1.5 Pedologie Území PR Grűnwaldské vřesoviště je pokryto čtvrtohorní rašelinou. Tento pokryv vznikl po skončení poslední doby ledové. Jeho mocnost dosahuje až 7 metrů. V minulosti zde byla těžena rašelina pro lázeňské účely města Teplice. 15
2.1.6 Rostlinstvo 2.1.6.1 Geobotanická rekonstrukce Podle rekonstrukčního mapování vegetace (Mikyška 1968) pokrývaly zájmové území PR Grűnwaldské vřesoviště vrchoviště a přechodová rašeliniště (Oxycocco-Sphagnetea, Caricetalia fuscae) a podmáčené smrčiny (Bazzanio-Piceetum, Sphagno-Piceetum). 2.1.6.2 Fytogeografie Na základě regionálního fytogeografického členění České republiky (Květena ČSR 1, 1988) je PR Grűnwaldské vřesoviště součástí fytogeografické oblasti oreofytikum. Podrobněji lze zájmové území zařadit do: - obvod: české oreofytikum - okres: Krušné hory 2.1.6.3 Charakteristika současné vegetace V přírodní rezervaci se v části nedotčené přímo těžbou rašeliny nebo odvodněním nacházejí převážně přirozené porosty borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio), břízy pýřité (Betula pubescens) a smrku ztepilého (Picea excelsa), které odpovídají rašelinnému vrchovištnímu boru as. Vaccinio uliginosi- Pinetum. Na ploše postižené požárem v roce 1994 došlo postupně k obnově vegetace aktivního otevřeného vrchoviště s význačným zastoupením diagnostických druhů as. Andromedo polifoliae-sphagnetum magellanici, která reprezentuje stěžejní předmět ochrany evropsky významné lokality a prioritní evropské stanoviště. Z charakteristických chráněných a ohrožených rostlin vrchovišť jsou v této vegetaci hojně přítomny kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), šicha černá (Empetrum nigrum), v menší míře též ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Vytěžené části rašeliniště zaujímá degradovaná monotónní bylinná vegetace s převahou metlice trsnaté (Deschampsia caespitosa), bezkolence modrého (Molinia caerulea) a suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginalis), která bývá na silně zamokřených místech či zdržích zarůstajících a zahrazených příkopů vystřídána porosty ostřice zobánkaté nebo štíhlé (Carex rostrata resp. C. gracilis) či druhově chudými koberci rašeliníků a suchopýrů odpovídajícími asociaci Eriophoro vaginati-sphagnetum recurvi. Odvodněné a dobře drénované zbytkové polohy nevytěžené rašeliny jsou zpravidla pokryty zapojeným porostem vřesovcotvarých keříčků s výrazným podílem vřesu obecného (Calluna vulgaris), doprovázeným šichou černou (Empetrum nigrum), brusinkou (Vaccinium vitis-idaea), vlochyní (V. uliginosum) a borůvkou (V. myrtillus). Okrajově se v PR (zejména v její jižní části) nacházejí náhradní lesní porosty zastoupené smrkem pichlavým (Picea pungens). 16
2.1.6.4 ÚSES PR Grűnwaldské vřesoviště je zařazena jako lokální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES). kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) 17
2.1.6.5 Vyšší rostliny botanické shrnutí Podrobná botanická inventarizace dosud nebyla na území PR Grűnwaldské vřesoviště provedena. V dostupných materiálech byly dosud zaznamenány následující druhy: Rostliny 1 psineček obecný Agrostis canina 2 psineček obecný Agrostis capillaris 3 kontryhel obecný Alchemilla vulgaris s.l. 4 olše zelená Alnus viridis 5 kyhanka sivolistá Andromeda polifolia 6 tomka vonná Anthoxanthum odoratum 7 metlička křivolaká Avenella flexuosa 8 bříza karpatská/pýřitá Betula carpatica/pubescens 9 bříza bělokorá Betula pendula 10 rdesno hadí kořen Bistorta major 11 vřes obecný Calluna vulgaris 12 blatouch bahenní poléhavý Caltha palustris subsp. procumbens 13 třtina chloupkatá Calamagrostis villosa 14 zvonek okrouhlolistý Campanula patula 15 zvonek okrouhlolistý Campanula rotundifolia 16 ostřice šedá Carex canescens 17 ostřice ježatá Cares echinata 18 ostřice štíhlá Carex gracilis 19 ostřice obecná Carex nigra 20 ostřice zaječí Carex ovalis 21 ostřice bledavá Carex pallescens 22 ostřice prosová Carex panicea 23 ostřice chudokvětá Carex pauciflora 24 ostřice kulkonosná Carex pilulifera 25 ostřice zobánkatá Carex rostrata 26 rožec obecný luční Cerastium holosteoides subsp. triviale 27 krabilice chlupatá Chaerophyllum hirsutum 28 pcháč různolistý Cirsium heterophyllum 29 pcháč bahenní Cirsium palustre 30 škarda dvouletá Crepis biennis 31 srha říznačka Dactylis glomerata 32 metlice trsnatá Deschampsia cespitosa 33 rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia 34 kapraď rozložená Dryopteris dilatata 35 všedobr horský Imperatoria ostruthium 36 šicha černá Empetrum nigrum 37 vrbka úzkolistá Epilobium angustifolium 38 vrbovka horská Epilobium montanum 39 vrbovka bahenní Epilobium palustre 40 přeslička rolní Equisetum arvense 41 přeslička lesní Equisetum sylvaticum 42 vřesovec čtyřřadý Erica tetralix 18
43 turan ostrý Erigeron acris 44 suchopýr úzkolistý Eriophorum angustifolium 45 suchopýr pochvatý Eriophorum vaginatum 46 buk lesní Fagus sylvatica 47 kostřava červená Festuca rubra 48 konopice polní Galeopsis tetrahit 49 svízel vahenní Galium palustre 50 svízel horský Galium saxatile 51 svízel močálový Galium uliginosum 52 jestřábník zední Hieracium murorum 53 medyněk vlnatý Holcus lanatus 54 medyněk měkký Holcus mollis 55 sítina rozkladitá Juncus effusus 56 sítina niťovitá Juncus filiformis 57 sítina kostrbatá Juncus squarrosus 58 hrachor luční Lathyrus pratensis 59 rojovník bahenní Ledum palustre 60 lnice květel Linaria vulgaris 61 bika mnohokvětá Luzula multiflora 62 bika sudetská Luzula sudetica 63 kohoutek luční Lychnis flos-cuculi 64 černýš luční Melampyrum pratense 65 koprník štětinolistý Meum athamanticum 66 bezkolenec modrý Molinia caerulea 67 pomněnka hajní Myosotis nemorosa 68 pomněnka bahenní Myosotis palustris 69 křehkýš vodní Myosoton aquaticus 70 smilka tuhá Nardus stricta 71 šťavel kyselý Oxalis acetosella 72 klikva bahenní Oxycoccus palustris 73 smrk ztepilý Picea excelsa 74 smrk pichlavý Picea pungens 75 borovice kleč Pinus mugo 76 borovice rašelinná Pinus x pseudopumilio 77 jitrocel větší Plantago major 78 lipnice roční Poa annua 79 lipnice obecná Poa trivialis 80 rdesno hadí kořen Polygonum bistorta 81 mochna nátržník Potentilla erecta 82 pryskyřník plazivý Ranunculus repens 83 šťovík obecný Rumex acetosa 84 šťovík vodní Rumex aquaticus 85 šťovík dlouholistý Rumex longifolius 86 šťovík tupolistý Rumex obtusifolius 87 ostružiník maliník Rubus idaeus 88 vrba ušatá Salix aurita 89 vrba jíva Salix caprea 19
90 vrba popelavá Salix cinerea 91 starček hercynský Senecio hercynicus 92 starček Fuchsův Senecio ovatus 93 jeřáb ptačí Sorbus aucuparia 94 ptačinec trávovitý Stellaria graminea 95 starček potoční Tephroseris crispa 96 sedmikvítek evropský Trientalis europaea 97 podběl obecný Tussilago farfara 98 kopřiva dvoudomá Urtica dioica 99 brusnice borůvka Vaccinium myrtillus 100 brusnice brusinka Vaccinium vitis-idaea 101 vlochyně bahenní Vaccinium uliginosum 102 rozrazil potoční Veronica beccabunga 103 rozrazil rezekvítek Veronica chamaedrys 104 rozrazil lékařský Veronica officinalis 105 violka psí Viola canina 106 violka různobarevná Viola polychroma 107 violka bahenní Viola palustris 20
ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) 21
2.1.7 Zvířena Zoologická inventarizace nebyla na území PR dosud provedena. 2.1.8 Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů 2.1.8.1 Rostliny Název druhu rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) klikva bahenní (Oxycoccus palustris) rojovník bahenní (Ledum palustre) koprník štětinolistý (Meum athamanticum) kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) šicha černá (Empetrum nigrum) ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) stařinec potoční (Tephroseris crispa) Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kategorie podle vyhlášky č.395/1992sb Popis biotopu druhu vzácně SO plocha bývalého požářiště, západní část velmi hojně O zejména v kobercích rašeliníků a bývalém požářišti početnost neznámá O v minulosti ojediněle v rašelinném boru na neodvodněné části rezervace roztroušeně O lada mimo rašelinné půdy hojně O plocha bývalého požářiště velmi hojně SO na tělese humolitu v obvodu vlastního vrchoviště dosti vzácně - plocha bývalého požářiště ojediněle - mokřiny mimo vlastní vrchoviště Vysvětlivky: KO = ( 1) = kriticky ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO = ( 2) = silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. O = ( 3) = ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. 2.1.8.2 Živočichové Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hojně Kategorie podle vyhlášky č.395/1992sb. SO ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) zmije obecná hojně KO (Vipera berus) moták pilich sporadicky hnízdí, 1 pár SO (Circus cyaneus) bekasina otavní sporadicky hnízdní, 1 pár SO (Gallinago gallinago) tetřívek obecný do 10 ex. SO (Tetrao tetrix) Vysvětlivky: KO = ( 1) = kriticky ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO = ( 2) = silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. O = ( 3) = ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Popis biotopu druhu 22
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti 2.2.1 Ochrana přírody Péče orgánů ochrany přírody i dobrovolníků je dlouhodobě směrována k zachování ohroženého ekosystému rašeliniště vrchovištního typu, přičemž pozornost státní ochrany přírody je tomuto území věnována nejméně od 60. let minulého století. Již od roku 1960 bylo území chráněno na základě výnosu ministerstva zdravotnictví jako přírodní léčivý zdroj peloidu pro lázeňské místo Teplice. První návrh na zřízení chráněného území z důvodu ochrany přírody byl zpracován zřejmě V. Bergmannem v roce 1962. Autor především zdůrazňoval jistou morfologickou odlišnost zdejších porostů borovice rašelinné od vrchovišť v západnějších oblastech Krušných hor. Ochrana území byla zřejmě od první poloviny 70. let zajištěna zpočátku formou chráněné studijní plochy. Od té doby území podléhalo pravidelnému monitoringu, z něhož se zachovaly zápisy. Opakovaně byla potvrzována například hnízdní přítomnost tetřívka obecného, bekasiny otavní a motáka pilicha; při hodnocení vegetačních poměrů byla věnována hlavní pozornost zejména zdejším porostům borovice rašelinné (hybridogenní keřové formy borovice blatky), jejíž místní růstový typ byl považován za specifický a v Krušných horách ojedinělý. Z dnešního pohledu se tento názor nezdá být dostatečně odůvodněn, neboť zdejší morfotyp borovice rašelinné zřejmě z mezí variability krušnohorské populace tohoto taxonu nijak nápadně nevybočuje. Diagnostické druhy vegetace otevřených vrchovišť byly nalézány vždy pouze sporadicky a ojediněle, zpravidla zřejmě v zamokřených mezerách klečového porostu. Konkrétně v roce 1972 byly Jaroslavem Hruškou na jednom místě společně zaznamenány Andromeda polifolia, Drosera rotundifolia a překvapivě též Erica tetralix (tento nález se již nikdy nepodařilo zopakovat). Z roku 1976 je dokumentován výskyt Ledum palustre (nálezce Jaroslav Hruška napočítal cca 150 květenství na ploše cca 10x10 m v mezeře porostu borovice rašelinné a blíže neurčený počet sterilních rostlin v blízkém okolí). Regulérní územní ochrana byla zavedena až v roce 1989 vyhláškou Okresního národního výboru v Teplicích, kterou byl zřízen chráněný přírodní výtvor Grünwaldské vřesoviště. Následně bylo chráněné území převedeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. do kategorie přírodní rezervace. V roce 2007 bylo území přírodní rezervace novelou nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších změn, zahrnuto do stejnojmenné evropsky významné lokality, mezi jejíž předměty ochrany patří rovněž prioritní evropské stanoviště 7110 Aktivní vrchoviště. Po celou dobu existence chráněného území v něm nebyly prováděny žádné managementové zásahy s výjimkou jednoduchého hrazení odvodňovacích příkopů respektive lesních výsadeb po požáru, k němuž došlo v severní části vrchoviště v roce 1994 (konkrétně např. 10 000 sazenic borovice rašelinné v r. 1999 a 500 řízkovanců smrku v r. 2004). Mysliveckým spolkem byl v území v 80. letech minulého století zřejmě vypouštěn odchovaný tetřívek obecný a na jeho podporu zde byla v této době zakládána újediště pro dravce a šelmy. S přestávkami až dosud byl tetřívek zároveň přikrmován; stávající funkční zařízení zřídily a provozují Lesy České republiky, s. p., lesní správa Litvínov. Vývoj vegetace byl nicméně dlouhodobě nepříznivý v důsledku pokračující sukcese rašelinného boru po celkovém odvodnění vrchoviště. Sporadické nálezy Andromeda polifolia postupně ustaly - již návrh péče z roku 1988 (zpracovaný F. Duroněm) konstatuje její nepřítomnost a druh nebyl potvrzen ani 23
průzkumem J. Linharta o deset let později. Od konce 80. let minulého století chybí i spolehlivé doklady o výskytu Ledum palustre (jakkoliv je jeho přetrvání pravděpodobné). V případě Drosera rotundifolia jsou naposledy v roce 1991 v archivních dokumentech zmiňovány pokusy s posilováním místní populace výsevem semen; z těchto záznamů však není zřejmé, zda nešlo o vysazené rostliny (je zde zmiňován i výsev Pinguicula vulgaris, pro jejíž přirozený výskyt nicméně na území rezervace pravděpodobně nikdy neexistovaly vhodné podmínky a není známa ani z širšího okolí) - naopak z nich nepřímo vyplývá, že se v tomto případě mohlo jednat o sekundární stanoviště v místě historické těžby rašeliny. K pozitivnímu zlomu v dosavadním vývoji vegetace však došlo v roce 1994, kdy severní část vrchoviště s částečně rozvolněným porostem borovice rašelinné o výměře cca 2 ha zcela vyhořela a na postižené ploše došlo následně k postupnému rozvoji vegetace otevřeného vrchoviště s diagnostickými druhy asociace Andromedo polifoliae-sphagnetum magellanici. V roce 2005 byla na ploše požářiště poprvé nalezena Carex pauciflora, v roce 2007 průzkum Č. Ondráčka tamtéž potvrdil hojný výskyt Andromeda polifolia a v roce 2013 zde byla po více než dvaceti letech opět nalezena Drosera rotundifolia. V listopadu roku 2012 byl proto regenerující respektive uměle obnovený mezernatý porost borovice rašelinné ve stáří cca 10 let z plochy bývalého požářiště orgánem ochrany přírody odstraněn. Stav vrchoviště v roce 2005, tj. 11 let po požáru. 24
2.2.2 Lesní hospodářství Lesní hospodářství mělo na území přírodní rezervace dlouhodobě poměrně zásadní vliv, a to nejen dřívějším zakládáním lesních kultur na původně nelesních pozemcích, k němuž ovšem docházelo zpravidla mimo vlastní těleso vrchoviště (viz dosud existující kultury smrku pichlavého při jižním okraji a při vnějším obvodu chráněného území), ale především prostřednictvím velkoplošného a soustavného odvodňování pozemků v bezprostředním i vzdálenějším okolí. Intenzita odvodňovacích prací se v této oblasti ještě zvýšila v sedmdesátých letech v souvislosti s cíleným zalesňováním nelesních pozemků v povodí vodárenské nádrže Fláje a z důvodu zalesňování imisních holin zřejmě nepolevila ani v letech osmdesátých. Poslední zásahy tohoto typu tedy probíhaly již za existence chráněné studijní plochy a prohloubily tak dosavadní drenážní účinky historické těžby rašeliny, jejíž stopy jsou zřetelné v celé jižní polovině vrchoviště. Právě systematickému odvodňování celého území je zřejmě nutné přičítat postupné zapojování porostu borovice rašelinné na úkor vegetace otevřených vrchovišť, které je v průběhu 20. století dobře dokumentováno časovou řadou leteckých snímků (viz příl.). Jedná se o situaci zcela charakteristickou pro celou přírodní lesní oblast Krušné hory. 2.2.3 Zemědělské hospodaření Zemědělské pozemky se v PR Grűnwaldské vřesoviště nevyskytují, nicméně v předválečném období zřejmě až do severozápadní části rezervace zasahovala zemědělská půda navazující na osídlení zaniklé obce Pastviny (Grünwald). Stopy po drobném zemědělském osídlení jsou dosud ojediněle patrné i v samotné rezervaci (lokální výskyt Imperatoria ostruthium). Na mapě stabilního katastru z roku 1842 je území s pomístním názvem Die Huthung vyznačeno jako pastvina se sporadickou přítomností dřevin a jako takové je striktně rozlišeno od okolních lesních pozemků. Historické pastevní využívání vrchovišť v Krušných horách může být obecně zajímavou otázkou, která si z hlediska historického vývoje vegetace těchto lokalit zaslouží bližší zkoumání. 2.2.4 Rybníkářství, vodní nádrže a toky V rámci PR Grűnwaldské vřesoviště se trvalé vodní plochy nevyskytují. Území je zdrojnicí Flájského potoka. Odvodňovací kanály v rezervaci jsou od první poloviny 90. let postupně přerušovány hrázkováním, což urychluje jejich postupné zazemňování. Dosud však nejsou však k dispozici žádné doklady o tom, že by tato opatření sama o sobě bezprostředně vedla k obnově vegetace aktivního vrchoviště - s výjimkou vzniku druhově chudých iniciálních stádií se suchopýrem úzkolistým, k němuž může docházet při zadržení vody v terénních sníženinách po těžbě rašeliny. 25
Obnova aktivního akrotelmu v těžebně rašeliny po přehrazení odvodňovacího příkopu (12. 6. 2005). 2.2.5 Myslivost Přetrvávající vysoké stavy spárkaté zvěře měly mají v lesních porostech v širokém okolí za následek značnou redukci přirozeného zmlazení a značně znesnadňují i vnášení původních dřevin do lesních porostů. Na území rezervace se mohly podílet na zpomalení sukcese dřevin na části vrchoviště, nicméně žádná konkrétní data v tomto ohledu nejsou k dispozici. Dokumentováno bylo nevhodné umístění slaniska na plochu požářiště, díky kterému zde došlo na ploše několika desítek m 2 k poškození vegetace aktivního vrchoviště mechanickou disturbancí, eutrofizací a zavlečením ruderálních druhů rostlin. Z podnětu České inspekce životního prostředí proto rozhodl orgán ochrany přírody v roce 2012 o omezení výkonu práva myslivosti, spočívající v zákazu volného přikrmování zvěře a umísťování podobných zařízení na území přírodní rezervace. 26
Poškození vegetace aktivního vrchoviště umístěním slaniska pro zvěř (18. 6. 2009). 2.2.6 Rekreace a sport Území PR nebylo v minulosti využíváno k rekreaci ani ke sportovním účelům. 2.2.7 Těžba nerostných surovin V rámci území PR Grűnwaldské vřesoviště probíhala v minulosti intenzívní těžba rašeliny, stopy po těžbě jsou dodnes patrné. Zprvu byla rašelina těžena, sušena a následně využívána jako palivo. Později doznala využití v lázeňství. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářské plány (LHP) LHC 403000 LHP LČR s.p. LHC Litvínov - s platností 1.1.2001-31.12.2010 LHC 407303 LHP Lesy Sever s.r.o. - s platností 1.1.2007-31.12.2016 Lesní hospodářské osnovy (LHO) LHC 403802 LHO Teplice. s platností 1.1.2001-31.12.2010 Oblastní plán rozvoje lesa (OPRL) OPRL - PLO 1 Krušné hory- s platností 1999-2018 27
Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Chráněná oblast přirozené akumulace vod Krušné hory (Nařízení vlády č.10/1979 Sb.) 28
2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti 2.4.1 Lesní hospodářství Lesní hospodářství nepředstavuje aktuálně zásadní hrozbu pro předmět ochrany přírodní rezervace, neboť platný lesní hospodářský plán nepředpokládá na tomto území žádná aktivní hospodářská opatření, a stejně tak se zde nepředpokládá další odvodňování pozemků. Je však třeba nadále věnovat pozornost možným vlivům pěstování lesa v bezprostředním okolí rezervace, zejména pak pokud mělo být jakkoliv spojeno se změnou hydrických poměrů v ochranném pásmu. Do budoucna bude vhodné věnovat pozornost rovněž riziku genetického ovlivnění místní populace borovice rašelinné geograficky nepůvodními formami kleče, používanými při umělé obnově lesa. Zásadně nepřípustná je jakákoliv výsadba dřevin na ploše aktivního vrchoviště, která je v současné době omezena plochou bývalého požářiště z roku 1994. Vývoj vegetace na této ploše prokázal, že její umělé zalesňování autochtonní borovicí rašelinnou a smrkem, k němuž docházelo v uplynulých letech dokonce v rámci péče o přírodní rezervaci, bylo jednoznačně chybou, která by se již neměla opakovat. Regenerace porostu borovice rašelinné na bývalém požářišti (dílčí plocha 1) v roce 2009. 29
2.4.2 Zemědělské hospodaření Z důvodů absence zemědělských pozemků v PR Grűnwaldské vřesoviště není provozováno. 2.4.3 Rybníkářství, vodní nádrže a toky Z důvodů absence vodních ploch v PR Grűnwaldské vřesoviště není provozováno. 2.4.4 Myslivost Výkon práva myslivosti na území PR Grűnwaldské vřesoviště, zejména lov spárkaté zvěře, je společným zájmem myslivců i ochrany přírody. Přirozené procesy regulující stavy spárkaté zvěře v současnosti nemohou fungovat a ani do budoucna nelze předpokládat, že by od umělé redukce stavu zvěře mohlo být upuštěno. Důležité je zejména tlumení vysoké zvěře, která do jisté míry může potravně konkurovat tetřívkovi a při vyšších stavech může omezovat normální rozvoj vegetace otevřeného vrchoviště. Na území rezervace je proto jakékoliv soustřeďování spárkaté zvěře nežádoucí a nemělo by tudíž být ani podporováno například vnaděním, volným přikrmováním či umísťováním trvalých krmných zařízení. Naopak je žádoucí, aby se početnosti ostatní drobné zvěře a drobných šelem ustálily na přírodě blízkém stavu. Dosažení takové rovnováhy je u těchto druhů zvěře již při jejich současném stavu v přírodní rezervaci možné. 2.4.5 Rekreace a sport Hlavní značené turistické ani cykloturistické trasy neprocházejí přímo územím PR Grűnwaldské vřesoviště, rekreace a sport PR neovlivňují. 2.4.6 Těžba nerostných surovin Těžba surovin se na území PR Grűnwaldské vřesoviště v současnosti již neprovádí. Stopy po těžbě rašeliny v minulosti jsou však patrné dodnes. 2.4.7 Invazní druhy Invazní druhy prostředí PR Grűnwaldské vřesoviště rašeliniště neohrožují. 2.4.8 Eroze a jiné škodlivé vlivy V PR Grűnwaldské vřesoviště nejsou prováděny činnosti, které by byly příčinou vzniku erozních jevů. Na odvodněných částech vrchoviště postižených v minulosti těžbou rašeliny může nicméně lokálně docházet k nežádoucí otevřené erozi odvodněného rašelinného tělesa, které může být důsledkem vysušení a obnažení rašeliny při okrajích rýpanisk nebo odvodňovacích příkopů, doprovázeného nadměrným soustřeďováním spárkaté zvěře nebo i nahodilou těžbou rašeliny. 30
2.5 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Stav lesních porostů byl posouzen terénním šetřením, během kterého byl zejména aktualizován popis lesních porostů s důrazem kladeným na zastoupení jednotlivých dřevin. Vymezení dílčích ploch se kryje na lesní porostní půdě s hranicemi porostních skupin a jejich popis je uveden v příloze č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. Zájmové území PR Grűnwaldské vřesoviště lze charakterizovat jako území s dřevinnou skladbou, ve které převažují jehličnaté dřeviny nad listnatými dřevinami. Z jehličnanů se jedná o borovici kleč resp. borovici rašelinnou (Pinus mugo, P. x pseudopumilio) cca 67 %.a smrk ztepilý (Picea excelsa) cca 23 %. Z listnáčů je zastoupena pouze bříza pýřitá (Betula pubescens) 5 %. Z dřevin, které nejsou v oblasti původní, je zastoupen smrk pichlavý (Picea pungens) 5 %. DRUHOVÁ STRUKTURA SM - 22,8% KOS - 66,9% SMP - 5,4% BRP - 4,9% Pokud se týká porovnání současné a přirozené dřevinné skladby lesních porostů dle Průši, které je podrobně sestaveno v tabulce kapitoly 2.5.1.3, pak lze konstatovat, že v PR Grűnwaldské vřesoviště převažují jehličnany nad listnáči v poměru 95% : 5%, přičemž přirozený výskyt by měl být 88% : 12%. Z jehličnanů převládá borovice rašelinná (Pinus x pseudopumilio) se 67 %, p. Smrk ztepilý (Picea excelsa)) dosahuje 23 %. Jedle bělokorá (Abies alba) zcela chybí. Z listnáčů je z přirozené skladby v současnosti zastoupena pouze bříza pýřitá (Betula pubescens). 31
Stav porostu borovice rašelinné na požářišti (dílčí plocha 1) v roce 2009 (15 let po požáru). Věkovou strukturu jednotlivých dřevin nejlépe dokládá následující sloupcový graf. VĚKOVÁ STRUKTURA PO DŘEVINÁCH BRP Plocha (ha 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 SMP KOS SM hol. Věkový stupeň 32
2.5.1.1 Přehled LHC Do území PR Grűnwaldské vřesoviště zasahují tři lesní hospodářské celky. 2.5.1.1.1 LHC 403000 LHP LČR s.p. LS Litvínov Přírodní lesní oblast 1 Krušné hory Lesní hospodářský celek/zařizovací obvod LHP LČR s.p. Litvínov 403000 Výměra LHC v ZCHÚ 4,0255 ha Období platnosti LHP (LHO) 1.1.2001-31.12.2010 Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka LS Litvínov Lesní revír 33
2.5.1.1.1 LHC 407303 LHP Lesy Sever s.r.o. Přírodní lesní oblast 1 Krušné hory Lesní hospodářský celek/zařizovací obvod LHP Lesy Sever s.r.o. 407303 Výměra LHC v ZCHÚ 39,8246 ha Období platnosti LHP (LHO) 1.1.2007-31.12.2016 Organizace lesního hospodářství Lesy Sever s.r.o Nižší organizační jednotka --- 2.5.1.1.1 LHC 403802 LHO Teplice Přírodní lesní oblast 1 Krušné hory Lesní hospodářský celek/zařizovací obvod LHO Teplice 403802 Výměra LHC v ZCHÚ 0,5743 ha Období platnosti LHP (LHO) 1.1.2001-31.12.2010 Organizace lesního hospodářství LHO Teplice Nižší organizační jednotka --- 34
2.5.1.2 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 1 Krušné hory Označení SLT Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša) Výměra (porostní) (ha) Podíl (%) 7K Kyselá buková smrčina SM7,BK2,JD1,JR,BR 2,29 5,15 8G Podmáčená smrčina SM7.5,OL2,BR0.5,JD 4,92 11,08 8R Vrchovištní smrčina SM8,BR1,KOS1,JD,JR 31,96 71,95 9R Vrchovištní kleč KOS8,SM2 5,25 11,82 Celkem 44,42 100 35
2.5.1.3 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Dřevina Současné zastoupení Přirozené zastoupení (Průša) ha % ha % Jehličnany SM 7,91 22,76 31,16 70,15 KOS 23,25 66,90 7,40 16,66 JD 0,60 0,60 1,35 SMP 1,89 5,43 0,00 0,00 Suma jehličnaté 33,05 95,09 39,17 88,16 Listnáče BRP 1,71 4,91 3,47 7,82 OL 0,00 0,00 0,98 2,22 JR 0,00 0,00 0,34 0,76 BK 0,00 0,00 0,46 1,04 Suma listnaté 1,71 4,91 5,25 11,84 Holina 0,00 0,00 0,00 0,00 Celkem *34,76 100,00 44,42 100,00 Poznámka: Žlutě podbarvené dřeviny se nevyskytují v rekonstruované přirozené druhové skladbě dle Průši. * = současná plocha porostní snížená o rozsáhlá bezlesí 2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Vodní plochy se v PR Grűnwaldské vřesoviště nevyskytují, s výjimkou drobných dočasných zdrží na postupně zahrazovaných odvodňovacích kanálech. Území je zdrojem vody Flájského potoka. 2.5.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody V rámci PR Grűnwaldské vřesoviště se významné útvary neživé přírody nenachází. 2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V rámci PR Grűnwaldské vřesoviště se z hlediska evidenčního nelesní pozemky nenachází. Mapa dílčích nelesních ploch objektů ZCHÚ nebyla vytvořena. 36
2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a zásahů do území a závěry pro další postup Území přírodní rezervace bylo v minulosti zásadně pozměněno odvodňováním, těžbou rašeliny a následně zalesňováním. Tyto zásahy vesměs nesouvisely s péčí o zvláště chráněné území, nýbrž s jeho hospodářskou exploatací před vznikem územní ochrany; byly započaty pravděpodobně již v průběhu 19. století a ukončeny v podstatě až v 80. letech století následujícího. S odhlédnutím od samotné těžby rašeliny, která měla za následek prakticky úplnou likvidaci původního biotopu zejména v jihovýchodní části rezervace, byly celoplošným odvodněním vlastního území i širšího okolí i v těžbou nezasažené části vrchoviště nastartovány dlouhodobé vegetační změny, spojené zejména ve druhé polovině 20. století s postupným zapojováním dřevinné vegetace. Postupný nástup zapojeného rašelinného boru na místě původně alespoň částečně otevřeného vrchoviště je dobře dokumentován časovou řadou historických leteckých snímků (viz příl.) Tento vývoj mohl být po odvodnění území zcela spontánní - i když ani roli umělého zalesňování v něm nelze vyloučit a zároveň musel být nutně doprovázen ústupem všech druhů, striktně vázaných na aktivní otevřená vrchoviště. Ačkoliv vzhledem k téměř naprosté absenci jednoznačně lokalizovaných faunistických dat nejsou k dispozici konkrétní údaje, tento předpoklad dobře potvrzují věrohodné záznamy o historickém výskytu typicky vrchovištních druhů cévnatých rostlin, jako je Ledum palustre nebo Andromeda polifolia, jejichž nálezy v závěru 20. století postupně prakticky ustaly. V době přípravy a vyhlášení chráněného území nebyl tento přechodový charakter aktuální vegetace rozpoznán. Relativně velmi konzervativní koncepce péče tehdy naopak vycházela z dobově převládajícího předpokladu, že dochovaná forma krušnohorských vrchovišť je vysoce stabilním reliktem edaficky podmíněné klimaxové vegetace, nacházející se v dlouhodobé rovnováze s faktory dochovaného prostředí právě v tom byla obvykle spatřována její hodnota. Tento dobový náhled se uplatňoval u většího počtu vrchovištních rezervací, vyhlášených na území Ústeckého kraje ještě v 90. letech minulého století, a našel též svůj odraz v jejich převládajícím charakteru uzavřených klečových vrchovišť. I v případě Grünwaldského vřesoviště proto všechny postupně navazující plány péče bez výjimky deklarovaly ve vztahu k lesním porostům (a k vegetaci vůbec) bezzásahovost, která navíc nebyla v žádném příkrém rozporu s hospodářskými cíli vlastníků lesa. Od poloviny 90. let se tak managementové zásahy v rezervaci omezovaly prakticky výhradně na postupné rušení odvodňovacích kanálů hrázkováním, které mělo místy za náledek jejich postupné zazemňování a přinejmenším dočasnou obnovu aktivního akrotelmu alespoň v dosahu vzdutí zřizovaných hrázek. Jednoznačné vyhodnocení dopadů těchto zásahů na charakter vegetace a na předmět ochrany přírodní rezervace nebylo nikdy provedeno, nicméně pozorovatelné výsledky nevedly ani ke zpochybnění obecně sdíleného předpokladu, že tato opatření mají pozitivní význam pro revitalizaci vrchovišť alespoň jako podpůrné opatření. Zásada bezzásahovosti byla prolomena až po požáru, který v létě 1994 zcela zničil vegetaci severní části vrchoviště na ploše cca 2 ha. V souladu s tehdejšími představami o předmětu ochrany rozhodl orgán ochrany přírody ve spolupráci s lesní správou o znovuzalesnění požářiště autochtonní borovicí rašelinnou a smrkem. Zdrojem reprodukčního materiálu byla místní populace obou dřevin s dobrým předpokladem místního původu. Z archivních dokumentů vyplývá výsadba přinejmenším 10 000 sazenic borovice rašelinné a 500 řízkovanců smrku ztepilého v letech 1999 a 2004, není však 37
vyloučeno, že tato dokumentace není úplná. Vyhodnocení výsledků výsadby není k dispozici, avšak ze stavu nově založeného porostu před jeho odstraněním v roce 2012 lze usuzovat, že musela být doprovázena značným nezdarem, zejména u smrku. Vzhledem k souběžně probíhajícímu spontánnímu rozvoji vegetace aktivního vrchoviště na bývalém požářišti, a s ním spojenému masivnímu návratu některých ohrožených druhů rostlin, které z rezervace zdánlivě vymizely již koncem 80. let, je nutno pokusy o opětovné zalesnění této plochy považovat zpětně za chybu. Při zohlednění této zkušenosti je zřejmé, že odrůstání nově založeného porostu by v delším časovém horizontu přímo ohrožovalo znovuobnovený předmět ochrany evropsky významné lokality, kterým je prioritní evropské stanoviště 7110 Aktivní vrchoviště. Plochy s výskytem heliofilní vegetace aktivního vrchoviště (tj. s výskytem diagnostických druhů asociace Andromedo polifoliae-sphagnetum magellanici) a s potenciálem jejího dalšího šíření je naopak třeba před případnou expanzí a zapojováním vyššího keřového a stromového patra důsledně chránit. Zároveň je třeba uvážlivě snížit rozlohu a uvolnit zápoj stávajícího porostu borovice rašelinné na neodvodněné části vrchoviště, která požárem zasažena nebyla, a to přednostně od stávajících porostních mezer, které jsou s velkou pravděpodobností pozůstatkem původního otevřeného vrchoviště a mají tak největší předpoklady pro následnou regeneraci jeho původní vegetace. Sukcese borovice rašelinné na bývalém požářišti v roce 2009 (dílčí plocha 1). 38
Výsadba smrku ztepilého na bývalém požářišti (dílčí plocha 1) 12. 6. 2005 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě možné kolize Kolize prioritních zájmů ochrany přírody nejsou předpokládány. Prioritním zájmem je udržení a rozšíření biotopu aktivního vrchoviště, který je vymezen konkrétním typem vegetace. Tento cíl je dosažitelný pouze v té části rezervace, která nebyla přímo odvodněna a obsahuje dosud pozůstatky této vegetace. Tento cíl není v zásadní kolizi s žádným jiným cílem ve vztahu k předmětu ochrany evropsky významné lokality ani přírodní rezervace. Potřebná redukce porostu borovice rašelinné nemůže populaci tohoto druhu na území rezervace ohrozit. 39
3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.1.1 Péče o lesy Obecné zásady péče o lesy, které odpovídají výskytu lesních porostů na jednotlivých lesních typech respektive na souborech lesních typů (SLT) náležícím do přírodní lesní oblasti č.1 Krušné hory, jsou zpracovány ve formě rámcových směrnic hospodaření pro jednotlivé hospodářské soubory (HS). Zpracovatelé lesního hospodářského plánu (LHP) by měli omezit velké množství potenciálních hospodářských souborů těmito sběrnými hospodářskými soubory: SLT RSH Současné porosty Hospodářský soubor 01 o,p Mimořádně nepříznivá stanoviště Smrkové 9011 - vrchovištní smrčina(8r) - vrchovištní kleč(9r) Klečové 9013 73 Kyselá stanoviště horských poloh Smrkové 4721 Náhradní porosty 4724 79 Podmáčená stanoviště horských poloh Smrkové, klečové 4781 40
Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 01o,p 32a 8R, 9R Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 9R 8R KOS100 SM 90-100 BRP 0-5, JR 0-5 KOS 0-10, BRP 0-10, JR 0-10 BO,SM A) Porostní typ B) Porostní typ C) Porostní typ 9011 (11) smrk 9013 (13) kleč Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 150 50 200 50 Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob V V Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přiroz. druhové skladbě pds: pds: 8R1: SM9,BR1,BOB,JR 8R1: SM9,BR1,BOB,JR 8R3: SM8-10,BRP 0-2,KOS 8R3: SM8-10,BRP 0-2,KOS 9R1: BOB(KOS)9,SM1,BR,JR 9R1: BOB(KOS)9,SM1,BR,JR Způsob obnovy a obnovní postup způsob obnovy (zalesnění) : vyvýšená sadba nepravidelný spon velmi silné sazenice obnovní postup: přirozená obnova přirozená obnova žádoucí ponechávat odumřelou hmotu na místě (nálet na tlející dřevo) nejsme-li limitováni kalamitním poškozením postup proti větru, skupinovitý výběr kombinovaná přirozená a umělá obnova : jednotlivý (asanační) výběr, kůrovcovou hmotu asanovat a ponechat na místě podsadby obtížně zalesnitelné holiny zalesňovat postupně od okraje způsob obnovy (zalesnění) : - přirozená obnova : přirozená obnova žádoucí umělá obnova - obnovní postup: přirozený vývoj Péče o nálety, nárosty a kultury ochrana proti zvěři - - Výchova porostů zaměření: stabilita hluboké koruny (>1/2 kmene) provádí se jen do II.st. poškození!) porosty 20-40 let silné proředění nárostů a kultur volný spon, hluboké koruny (± úrovňové, silné zásahy, méně časté (cca 20 letý interval) hluboké koruny) porosty 40-70 let (± úrovňové, intenzivní zásahy, méně časté (cca 20 letý interval) hluboké koruny) Opatření ochrany lesa - včasná asanace kůrovce, vyvýšená sadba - - Provádění nahodilých těžeb Bez zvláštních omezení. - - - Doporučené technologie Dřevní hmota se ponechává na místě prvořadé hledisko ochrany lesních půd a porostů ve výjimečných případech vyklizování a přibližování koňským potahem, lanovým systémem, lanovkou (po zámrzu) Poznámka 41