rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Podobné dokumenty
rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův teplotní index izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření dubu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina. řeky

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření akátu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

paty řeky Průměrná roční vzduchu teplota [ C] 5,5-6,0 9,5-10,0 4,0-4,5 7,5-8,0 8,0-8,5 6,0-6,5 10,0-10,5 4,5-5,0 10,5-11,0 5,0-5,5 6,5-7,0 8,5-9,0

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5

Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků

ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA

VLIV MIKROKLIMATU STANOVIŠTĚ NA NÁSTUP A PRŮBĚH JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U SMRKU ZTEPILÉHO A BUKU LESNÍHO.

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Přehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

LIDÉ MAJÍ POCIT, ŽE KORUPČNÍ KLIMA POSILUJE

Satelitní účet cestovního ruchu ČR

PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY

Vliv klimatické změny na celkovou vodnost obou oblastí

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

Nejistoty v konstrukci regionálních scénářů změny klimatu. Martin Dubrovský Ústav fyziky atmosféry AVČR. České Budějovice,

Hodnocení zdravotního stavu lesa pomocí nových metod dálkového průzkumu Země

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, , ISBN

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Přízemní ozón v Jizerských horách. Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

Hodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny

Porovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.

fytopatogenů a modelování

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

Trendy investic do nemovitostí v ČR a regionu střední Evropy

Problematika změny klimatu v ČR

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

VLIV OČEKÁVANÝCH ZMĚN KLIMATU NA POTENCIÁLNÍ RŮS- TOVÉ PODMÍNKY LESNÍCH POROSTŮ NA ÚZEMÍ DRAHANSKÉ VRCHOVINY V ČASOVÉM HORIZONTU 2050

Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE

Odvodové zatížení v ČR ve srovnání se zeměmi CEE

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Zdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Publikace klasifikace zdravotního stavu lesa na bázi TM Landsat. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Bonita stanoviště a bonita porostu

MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Dopady variability a změny klimatu na agrosystémy

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Český hydrometeorologický ústav, oddělení biometeorologických aplikací, Na Šabatce 17, Praha 4 - Komořany,

SROVNÁNÍ VÝVOJE TEPLOT DVOU KLIMATICKÝCH REGIONŮ S VÝHLEDEM DO BUDOUCNA

Marie Doleželová. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, oddělení meteorologie a klimatologie, Kroftova 43, Brno

Za krátký okamžik začneme, ale ještě před tím bychom chtěli poděkovat našim partnerům.

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Cizinci v České a Slovenské republice po roce Pavel Ptáček, Pavel Roubínek katedra geografie PřF UP v Olomouci

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

Vliv návštěvníků na mikroklima Kateřinské jeskyně. Influence of Visitors on Kateřinská Cave Microclimate

Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen. na období

Lesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Vliv horka na úmrtnost v ČR. Aleš Urban, Jan Kyselý et al. ÚFA AV ČR PřF UK

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?

NRL pro komunální hluk 1

Změna klimatu dnes a zítra

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku

ve Zdravém městě Chrudimi

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)


DLOUHODOBÉ KOLÍSÁNÍ POČÁTKU VEGETAČNÍ SEZÓNY V ČR V LETECH

Tendence vývoje vegetace v závislosti na a klimatických podmínkách v přírodní lesní oblasti Bílé Karpaty a Vizovické vrchy

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku

Management of habitats and species

Zrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4

Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka

Dopady změny klimatu na zemědělství

Využití hospodářské evidence


NEDÁVNÉ HORKÉ VLNY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V KONTEXTU KLIMATICKÉ ZMĚNY

Sešit pro laboratorní práci z biologie

ANALÝZA DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH EU # ANALYSIS OF LONG-TERM UNEMPLOYMENT IN EU COUNTRIES. KLÍMA Jan, PALÁT Milan.

Transkript:

Dopad změn klimatu na porost buku (Fagus slvatica) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Buk (Fagus slvatica) představuje jednu z nejrozšířenějších dřevin, která zde dominuje i v přirozené vegetaci. Buk sehrává mimořádnou roli při adaptaci kask lesů na rozšíření (Mátás a kol. 1). Dostupné projekce naznačují možný pokles jeho produkce, jakož i se suchem související mortalitu (Jump a kol. 6, Hlásn a kol. 11). Vnitřn Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711). 4-5 1-11 5-6 6-7 9-1 Záí Ka proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Jižn Les 1 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Procentuální zastoupení v 1 5-1 45-5 1-15 5-55 15-55-6-5 6-65 5-3 65-7 3-35 7-75 35-4 75-8 4-45 8-85 Srbské Ka jehličnaté porost smíšené porost 5 1 5 1 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Dopad změn klimatu na porost buku (Fagus slvatica) Holdridgova bioteplota v období 1-5 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Buk (Fagus slvatica) představuje jednu z nejrozšířenějších dřevin, která zde dominuje i v přirozené vegetaci. Buk sehrává mimořádnou roli při adaptaci kask lesů na rozšíření (Mátás a kol. 1). Dostupné projekce naznačují možný pokles jeho produkce, jakož i se suchem související mortalitu (Jump a kol. 6, Hlásn a kol. 11). Vnitřn Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711). 5-6 6-7 9-1 1-11 Záí Ka proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Jižn Les 1 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Procentuální zastoupení v 1 5-1 45-5 1-15 5-55 15-55-6-5 6-65 5-3 65-7 3-35 7-75 35-4 75-8 4-45 8-85 Srbské Ka jehličnaté porost smíšené porost 5 1 5 1 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Dopad změn klimatu na porost buku (Fagus slvatica) Holdridgova bioteplota v období 71-1 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Buk (Fagus slvatica) představuje jednu z nejrozšířenějších dřevin, která zde dominuje i v přirozené vegetaci. Buk sehrává mimořádnou roli při adaptaci kask lesů na rozšíření (Mátás a kol. 1). Dostupné projekce naznačují možný pokles jeho produkce, jakož i se suchem související mortalitu (Jump a kol. 6, Hlásn a kol. 11). Vnitřn Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711). 1-11 14-15 9-1 1-13 Záí Ka proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Jižn Les 1 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Procentuální zastoupení v 1 5-1 45-5 1-15 5-55 15-55-6-5 6-65 5-3 65-7 3-35 7-75 35-4 75-8 4-45 8-85 Srbské Ka jehličnaté porost smíšené porost 5 1 5 1 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost buku (Fagus slvatica) v období 1-5 Změna Holdridgov bioteplot v období 1-5 oproti období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. Buk (Fagus slvatica) představuje jednu z nejrozšířenějších dřevin, která zde dominuje i v přirozené vegetaci. Buk sehrává mimořádnou roli při adaptaci kask lesů na změnu klimatu z důvodů jeho široké ekologické amplitud, plasticit a nízké zranitelnosti biotickými činiteli. Buk je na druhé straně citlivý vůči suchu ve spí části areálu svého rozšíření (Mátás a kol. 1). Dostupné projekce naznačují možný pokles jeho produkce, jakož i se suchem související mortalitu (Jump a kol. 6, Hlásn a kol. 11). Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Ke kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Holdridgova bioteplota má podobné použití jako Kirův teplotní index. Holdridgova bioteplota v období 1-5 5 1 Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1). 5-6 8-9 6-7 9-1 7-8 1-11 proměnn podle Fang a Lechovicz (6). in obrazek, striedat medfzi mapami Změna Holdridgov bioteplot v období 1-5 oproti období 1961-199 Procentuální zastoupení v 1 5-1 1-15 15- -5 5-3 3-35 35-4 4-45 45-5 5-55 55-6 6-65 65-7 7-75 75-8 8-85 5 1 Nárùst bioteplot [ ],5 -,75,75-1, 1, - 1,5 1,5-1,5 1,5-1,75 1,75 -,, -,5,5 -,5 5 1 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost buku (Fagus slvatica) v období 71-1 Změna Holdridgov bioteplot v období 71-1 oproti období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. Buk (Fagus slvatica) představuje jednu z nejrozšířenějších dřevin, která zde dominuje i v přirozené vegetaci. Buk sehrává mimořádnou roli při adaptaci kask lesů na změnu klimatu z důvodů jeho široké ekologické amplitud, plasticit a nízké zranitelnosti biotickými činiteli. Buk je na druhé straně citlivý vůči suchu ve spí části areálu svého rozšíření (Mátás a kol. 1). Dostupné projekce naznačují možný pokles jeho produkce, jakož i se suchem související mortalitu (Jump a kol. 6, Hlásn a kol. 11). Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Ke kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Holdridgova bioteplota má podobné použití jako Kirův teplotní index. Holdridgova bioteplota v období 71-1 5 1 Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1). 7-8 1-11 8-9 9-1 1-13 14-15 proměnn podle Fang a Lechovicz (6). in obrazek, striedat medfzi mapami Změna Holdridgov bioteplot v období 71-1 oproti období 1961-199 Procentuální zastoupení v 1 5-1 1-15 15- -5 5-3 3-35 35-4 4-45 45-5 5-55 55-6 6-65 65-7 7-75 75-8 8-85 5 1 Nárùst bioteplot [ ] 1,75 -,, -,5,5 -,5,5 -,75,75-3, 3, - 3,5 3,5-3,5 3,5-3,75 3,75-4, 4, - 4,7 5 1 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.