Co byste mûli vûdût Proã tato kniha vznikla Touto formou vám nabízíme malou pfiíruãku, která kompetentnû a srozumitelnû vysvûtluje dûleïité lékafiské pojmy. Jejím jádrem je kapitola o stovce nejãastûj ích onemocnûní z oblasti interní medicíny a pfiíbuzn ch odvûtví. Najdete v ní jak chronická onemocnûní a jejich (speciální) lékafiskou diagnostiku a terapii, tak i nejãastûj í onemocnûní s následkem smrti (nemoci srdeãnû cévního systému, onkologická onemocnûní), a v znam jejich prevence, popfi. brzkého rozpoznání rizikov ch faktorû. Navíc jsou zde uvedena lehká i závaïná infekãní onemocnûní a také zánûty vãetnû jejich postavení v roãní statistice nemocnosti a následkû, které vypl vají z neodborné nebo pozdní léãby. U kaïdé nemoci pfiehlednû uvádíme její charakteristiku, pfiíãiny a pfiíznaky, moïnosti vy etfiení a léãby a to podle nejnovûj ího stavu vûdeck ch poznatkû. Spektrum klinické a alternativní diagnostiky a léãby onemocnûní je nesmírnû iroké. Av ak právû kombinace v ech terapeutick ch moïností se v mnoha pfiípadech osvûdãila a pfiinesla zmírnûní nebo vyléãení nemoci. V dal ích dvou kapitolách (NejdÛleÏitûj í vy etfiovací metody a NejdÛleÏitûj í léãebné postupy) blíïe vysvûtlujeme nejãastûj í vy etfiovací a terapeutické metody, abyste vûdûli, co vás ãeká. Mnoho dûleïit ch odborn ch v razû z této knihy, ale i z kaïdodenního lékafiského Ïivota, najdete v kapitole Lékafiské termíny na konci knihy. A je tû poznámka: Abychom text nekomplikovali, mluvíme v celé knize jen o lékafii, popfi. terapeutovi a pacientovi, ale samozfiejmû tím míníme i lékafiky, popfi. terapeutky a pacientky. Co byste mûli vûdût 11
A 100 nejãastûj ích onemocnûní od A do Z AIDS 1 (acquired immune deficiency syndrome syndrom získaného selhání imunity) vyvolává retrovirus (viz strana 264) HIV, kter niãí speciální imunitní buàky, coï vede k neustále se zvy ující ztrátû obranyschopnosti organismu. Onemocnûní se zatím nedá vyléãit. KdyÏ se v ak infekce vãas rozpozná a dûslednû medikamentóznû léãí, propuknutí onemocnûní se vût inou dá zabránit, nebo alespoà v raznû zpozdit. K pfienosu virû dochází prostfiednictvím infikovan ch tûlesn ch sekretû. Nejvíce virû obsahuje krev a sperma. Hlavními cestami pfienosu jsou sexuální kontakty (pohlavní, popfi. anální styk) a spoleãné pouïívání kontaminovan ch injekãních jehel (napfi. u drogovû závisl ch). (Nenarozené) dítû infikované matky se mûïe nakazit v tûhotenství nebo pfii porodu. K infekci mûïe dojít i prostfiednictvím matefiského mléka. Riziko nakaïení krevní transfuzí je dnes minimální díky systematickému vy etfiování dárcû krve. Asi 5 % lidí nakaïen ch virem HIV je i po deseti letech bez obtíïí. Pfiíãiny HIV napadá speciální imunitní buàky (napfi. T-lymfocyty, popfi. CD4 lymfocyty, viz strana 254) a centrální nervov systém. Virus pfii tom soustavnû mûní svou povrchovou strukturu, takïe obranné reakce organismu nejsou úãinné. S úbytkem T-lymfocytÛ dochází k manifestovanému selhávání imunity a ãasto se vyskytují tzv. oportunní infekce (viz strana 262). Pfiíznaky Akutní primární infekce HIV (stadium A): u mnoha infikovan ch se vyskytne asi 5 aï 30 dnû po nakaïení krátké akutní onemocnûní, které nespecifick mi v eobecn mi pfiíznaky, jako horeãkou, zdufiením lymfatick ch uzlin, bolestmi hlavy, koïní vyráïkou anebo prûjmem, pfiipomíná chfiipkovou infekci, infekãní mononukleózu nebo jinou virovou infekci. 12
Latentní fáze: bez obtíïí, mûïe trvat aï 10 let od doby nakaïení. AIDS-related-complex ARC, komplex spojen s AIDS (stadium B): kromû jiného déletrvající zdufiení uzlin, noãní pocení, úbytek hmotnosti, prûjem, horeãka, koïní vyráïky, dráïdiv ka el, onemocnûní periferních nervû, napadení ústní sliznice kvasinkami Candida albicans, pásov opar (strana 111). Rozvinuté onemocnûní AIDS (stadium C): kromû jiného zhoubné tumory, hlavnû Kaposiho sarkom a lymfomy, zápal plic (strana 199) zpûsoben bakterií Pneumocystis carinii a jin mi choroboplodn mi zárodky, tuberkulóza, toxoplazmóza, napadení plic, prûdu ek, hrtanu anebo hltanu kvasinkami Candida albicans, typické koïní projevy HIV (koïní vyráïka), zánût mozku (subakutní HIV encefalopatie), fyzická slabost a ztráta svalové hmoty v dûsledku nemoci (HIV kachexie). A Jaká vy etfiení? Vy etfiení krve HIV testem (vût inou metodou ELISA), pfii nûmï se zjistí zv ené hodnoty protilátek proti viru HIV. Pozitivní v sledek je nutné potvrdit druh m testem (jako je Western Blot neboli imunoblot), specifick analytick postup k detekci HIV-protilátek). RT PCR (= reverznû transkripãní polymerázová fietûzová reakce) je postup, kter m se dají viry HIV pfiímo prokázat v krvi. Tento test je velice pfiesn a poskytne v sledek uï nûkolik dnû po vy etfiení. Je v ak velice nároãn, a proto drah, a tak se jako standardní vy etfiení v souãasné dobû provádí pouze u dárcû krve. Pravidelné rozbory krve, pfii nichï se kontroluje ífiení infekce HIV, popfi. postup léãby. Pfii nich se zji Èuje kromû jiného poãet CD4 lymfocytû a supresorov ch T-lymfocytÛ (viz strana 264): pfii pokroãilé infekci HIV se absolutní poãet CD4 lymfocytû sniïuje a poãet supresorov ch T-lymfocytÛ zvy uje. Pfii ménû neï 350 CD4 lymfocytech na 1 mikrolitr krve se doporuãuje zaãít s léãbou, kdyï se objeví prûvodní onemocnûní. Urãování mnoïství virové RNA v krevní plasmû (poãet kopií viru na 1 ml krevní plazmy = virová zátûï) informuje o dal ím prûbûhu onemocnûní. U lidí infikovan ch virem HIV, ktefií nejsou léãeni, se povaïuje hodnota pod 10 000 kopií za nízkou zátûï, od 50 000 do 100 000 kopií za vysokou zátûï. Pravidelná fyzikální vy etfiení (strana 214 215). 13
A Jaká terapie? Medikamentózní léãba s cílem co nejvíce oddálit rozvinutí AIDS. KvÛli vysokému riziku rezistence se dnes proti retrovirûm zpravidla pouïívají minimálnû tfii látky, které pûsobí pokud moïno na rûzn ch místech rozmnoïovacího cyklu virû. Léãba antiretrovirov mi léky vedla v prûmyslovû rozvinut ch zemích k tomu, Ïe u mnoha lidí infikovan ch virem HIV nemoc propukne pozdûji, popfi. se rozvíjí jen zvolna. Chud í zemû si tuto nákladnou léãbu nemohou dovolit, a tak je tamní úmrtnost stejnû jako dfiíve velice vysoká. RÛzná opatfiení k léãbû pfiíznakû choroby jako zápalu plic (strana 199). Absolutní (trvalá) arytmie 2 Absolutní (trvalá) arytmie (druh tepu pfii fibrilaci síní) je nejãastûj í poruchou srdeãního rytmu. Vyznaãuje se nepravideln mi, nekoordinovan mi stahy srdeãních síní, coï se pfiená í na komory. Tím se srdce dostává z rytmu a tluãe arytmicky, a také pfiíli rychle (tachyarytmie: víc neï 150 úderû za minutu), nebo pfiíli pomalu (bradyarytmie: ménû neï 60 úderû za minutu). Zatímco trvalá arytmie není pro jinak zdravého ãlovûka nebezpeãná, pro kardiaky znamená (dal í) pokles srdeãního v konu. Sice je tato porucha neohroïuje akutnû na Ïivotû, ale mûïe zvy ovat riziko mozkové mrtvice (strana 93). Pfiíãiny PfieváÏnû dûsledek srdeãního onemocnûní, hlavnû srdeãní nedostateãnosti (strana 158), vady srdeãní chlopnû, cévního srdeãního onemocnûní (strana 30), srdeãního infarktu (strana 156), onemocnûní srdeãního svalu, po operaci srdce. Dal í pfiíãiny Vysok krevní tlak (strana 175). Nadmûrná funkce títné Ïlázy (strana 165). Plicní embolie (strana 116). SníÏená hladina draslíku v krvi (napfi. v dûsledku onemocnûní ledvin nebo nadledvin). Nadmûrná konzumace nikotinu, alkoholu, kávy nebo ãaje nebo náhl emocionální stres. 14
Pfiíznaky Existuje rûzné ãlenûní srdeãních arytmií, napfi. idiopatická (primární) forma u lidí se zdrav m srdcem (15 % pfiípadû) oproti sekundární formû (70 % pfiípadû), která se dostavuje jako dûsledek srdeãního onemocnûní. Navíc se rozli uje záchvatovitá (paroxysmální) a chronická arytmie (trvající déle neï 6 mûsícû), popfi. permanentní forma. Akutní forma, popfi. záchvatovitá arytmie: vût inou náhl zaãátek klop tnutí nebo zabu ení srdce ( srdce v krku ), popfi. pfiíli rychl srdeãní rytmus (tachykardie) nebo pfiíli pomal srdeãní rytmus (bradykardie). Záchvatovitá arytmie mûïe pfiejít aï do bezvûdomí. Akutní forma ãasto pfiedchází formû chronické. Chronická, popfi. stálá arytmie: ãasto nepozorovan v skyt a prûbûh bez symptomû, popfi. je negativnû ovlivnûna fyzická zatíïitelnost organismu v dûsledku sníïení srdeãního v konu. Studie dokazují, Ïe arytmie mûïe zkrátit prûmûrnou délku Ïivota u muïû aï o 5 let a u Ïen aï o 9 let! Neléãená arytmie má za následek zvût ení síní. Tím se zvy uje riziko tvorby sraïenin v síni. KdyÏ se pak s krví dostanou do tûla, mohou zpûsobit uzávûr arterií, napfi. v mozku ( mozková mrtvice, strana 93). Stejnû tak se mûïe dostavit srdeãní nedostateãnost (strana 158). Vût- ina postiïen ch cítí celá léta jenom nepatrné obtíïe, jako bu ení srdce a du nost pfii (fyzické) zátûïi. A Jaká vy etfiení? Anamnéza a fyzikální vy etfiení (napfi. poslech srdce a plic). Mûfiení krevního tlaku a tepu, kter ãasto b vá arytmick, EKG (strana 212), popfi. i dlouhodobé EKG k prûkazu záchvatovité arytmie. Popfi. echokardiografie srdce (strana 212). Popfi. dal í vy etfiení k zji tûní pfiíãiny. Jaká terapie? Cílem léãby je jednak rozsáhle normalizovat pfiíli rychl ãi pfiíli pomal nepravideln pulz nebo pfievést nepravidelnou arytmii znovu do pravidelného sinusového rytmu. Dále je pak nutné co moïná nejvíce sníïit riziko vzniku embolie. Pokud to je moïné, léãba primárního onemocnûní, napfi. nadmûrné funkce títné Ïlázy (strana 165). 15
A SníÏení pfiíli rychlého arytmického pulzu pomocí pfiípravkû s náprstníkem (digitalis), hlavnû pfii souãasné srdeãní nedostateãnosti (strana 158), nebo jin mi léky sniïujícími srdeãní frekvenci. Pfii velice nízkém arytmickém pulzu s pfiíznaky jako v razná srdeãní nedostateãnost, motolice nebo bezvûdomí je nutné nasadit srdeãní kardiostimulátor. Ve vhodn ch pfiípadech lze zkusit pfievést arytmii pomocí lékû (napfi. Amiodaron, Sotalol) nebo elektrostimulací znovu do pravidelného sinusového rytmu. Pfii elektroterapii (stimulací) se do tûla postiïeného pfiivádí pfii krátkodobé narkóze stejnosmûrn proud velkoplo n mi elektrodami pfiiloïen mi na hrudník, pfiiãemï se zaãíná s relativnû nízk mi dávkami (napfi. 100 joulû). Takfika vïdy b vají nezbytné léky na fiedûní krve jako prevence cévního uzávûru zavleãenou sraïeninou (tromboembolie), napfi. kyselina acetylsalicylová, kumarin (Marcumar ). Akné 3 Akné (trudovitost) je univerzální oznaãení onemocnûní mazov ch Ïláz a vlasov ch folikulû, pfii nûmï se na pokoïce tvofií komedony (ãerné teãky), uzly aï hnisající zánûty v podkoïí. Zvlá È ãastá forma, acne vulgaris, se objevuje hlavnû v pubertû. Její prûbûh b vá hor í u chlapcû neï u dívek. Po skonãení puberty se akné vût inou vyhojí. V tûï ích pfiípadech se v ak mûïe nadále objevovat i v dospûlosti. V dospûlém vûku jí b vají postiïeny pfiedev ím Ïeny se zv enou hladinou muïsk ch pohlavních hormonû (androgenû). Zvlá tní formy akné mohou vyvolat kromû jiného i kortizony (steroidní akné) a jiná léãiva (napfi. anabolika, orální antikoncepãní prostfiedky se zv en m podílem gestagenu), kodliviny z okolního prostfiedí, jako chlor, asfaltové produkty, olej a chlorované uhlovodíky, nebo kombinace silného úãinku sluneãních paprskû a ochrann ch opalovacích prostfiedkû, popfi. kosmetiky (tzv. Mallorca akné). Pfiíãiny Vût inou genetická predispozice ke zv ené produkci koïního mazu (seboroická dermatitida) a hormonální vlivy, hlavnû zv ená produkce muïsk ch hormonû. 16
Ve spojením s poruchou rohovatûní bunûk v oblasti vlasov ch folikulû, která zpûsobuje jejich ucpání. Hromadí se v nich nadbyteãn maz, vznikají vfiídky (komedony). KdyÏ tuhou hmotu z rohoviny a mazu osídlí bakterie (Propionibacterium acnes), kûïe se zanítí a vznikají typické vfiídky. A Pfiíznaky Mastná pleè, vfiídky, pupínky, zanícené uzlíky a hnisající pustuly, hlavnû v oblastech pokoïky s velk m mnoïstvím mazov ch Ïláz (obliãej, hrudník, záda), v tûïk ch pfiípadech po celém tûle. Abscesy a velké zanícené vfiídky (fistulující komedony) pfii tûïké formû akné a pfiípadnû s tvorbou jizev. Jaká vy etfiení? Vizuální diagnostika: posouzení pustul a uzlíkû. Pfiípadnû vy etfiení krve ke stanovení hladiny hormonû. Jaká terapie? Zevní léãba koïních partií krémy, popfi. mastmi (napfi. retinoidy, benzoylperoxid, antibiotika, kyselina azelainová), v tûïk ch pfiípadech i vnitfiní léãba kapslemi nebo tabletami (napfi. izotretinoin, antibiotika). Pfii hormonálních poruchách pfiípadnû uïívání antikoncepce nebo hormonálních léãiv sniïujících hladinu androgenû. K dennímu ãi tûní staãí vlaïná voda a vodní emulze neobsahující alkalické látky. Nedoporuãuje se pouïívat m dla a emulze s obsahem alkoholu. Nedoporuãuje se vfiídky vymaãkávat, tím se akné zhor í a mohou vznikat jizvy. âajovníkov olej mûïe díky svému antibakteriálnímu úãinku sníïit tvorbu zánûtliv ch pustul. Pozor: mohou se dostavit alergické reakce. Speciálnû vybrané homeopatické prostfiedky mohou sníïit produkci mazu v pokoïce a zmírnit tvorbu vfiídkû. Alergie Bronchiální astma (strana 25), Ekzém alergick (strana 44), Potravinová alergie (strana 121), Pylová alergie (strana 122) 17
A Alzheimerova choroba 4 U degenerativního onemocnûní mozku, nazvaného podle Aloise Alzheimera, dochází v dûsledku postupujícího odumírání nervov ch bunûk v mozku k plíïivému du evnímu i fyzickému úpadku postiïeného. Onemocnûní je nevyléãitelné. Oãekávaná délka Ïivota se zkracuje a od vypuknutí nemoci se pohybuje mezi 7 aï 12 lety. První pfiíznaky se vût inou objevují po 65. roce; Ïeny jsou postiïeny dvakrát ãastûji neï muïi. Onemocnûní je nejspí dûdiãné. Pfiíãiny Mozkové buàky odumírají, mozek se scvrkává. V prûbûhu nemoci se v mozku ukládá stále více produktû bílkovinného tûpení (amyloidû, viz strana 253). Ty zabraàují kromû jiného pfienosu impulzû mezi nervov mi buàkami, kter je nezbytn pro procesy uãení, orientaci a pamûè. Jak k tomu dochází, to se je tû nepodafiilo zcela objasnit. Diskutuje se o zánûtliv ch procesech v mozku a o souvislosti faktorû Ïivotního prostfiedí s genetickou predispozicí. Lidé s urãitou mutací genû pro apolipoprotein E (bílkovina, která transportuje cholesterol v krvi) jsou nemocí více ohroïeni. Samostatn m rizikov m faktorem je také vûk. Pfiíznaky Rané stadium: hlavnû zapomnûtlivost (pfiedev ím nedávn ch událostí), roztûkanost a poruchy vyjadfiování. Pacient klade opakovanû stejné otázky nebo pfii rozhovoru hledá slova, vypadávavají mu z hlavy jména znám ch lidí, sniïuje se schopnost úsudku. Pokroãilé stadium: hor í vzpomínání uï i na dávné události (napfiíklad záïitky z mládí); v razné poruchy pozornosti a vyjadfiování; k tomu se pfiidávají tfieba obtíïe s ãasovou a prostorovou orientací, podráïdûnost, neklid, klamné pfiedstavy, bázlivost, deprese a agresivita; silnû omezená sobûstaãnost. Pozdní stadium: ztráta sobûstaãnosti s plnou závislostí na cizí péãi. Jaká vy etfiení? Diagnostika na základû pfiíznakû. 18
Popfi. poãítaãová tomografie CT (strana 221) nebo magnetorezonanãní tomografie MRT (strana 218), kter mi se dá prokázat úbytek mozkové hmoty i zmen ení mozku. A Jaká terapie? Cílem terapeutick ch opatfiení je udrïet co nejdéle du evní v konnost postiïeného. V pokroãilém stadiu je v popfiedí péãe udrïení sobûstaãnosti pacienta a zpoïdûní nezbytnosti cizí péãe, popfi. odeslání do peãovatelského zafiízení. Vhodná je napfiíklad psychoterapie, logopedie, ergoterapie (léãba zamûstnáváním) nebo gymnastika pro nemocné. Medikamentózní léãba memantinem a blokátory acetylcholinesterázy pozitivnû ovlivàujícími prekurzory glutamátu a acetylcholinu, které v mozku pfii Alzheimerovû nemoci a jin ch demencích ub vají. Angina pectoris cévní srdeãní onemocnûní (strana 30) Apendicitida zánût slepého stfieva (strana 188) Apoplexie mozková mrtvice (strana 93) Arteriální hypertonie vysok krevní tlak (strana 175) Arterioskleróza 5 Jako arterioskleróza se oznaãují pokroãilé chorobné zmûny arterií v dûsledku usazenin v cévních stûnách. Tak dochází dfiíve ãi pozdûji k zúïení postiïené cévy, a tím i ke zv ení rizika cévních uzávûrû. Arteriosklerotické zmûny cév se vyvíjejí celá léta a objevují se jiï v mládí. První pfiíznaky se zpravidla projevují aï ve stfiedním a vy ím vûku. Arterioskleróza je nejdûleïitûj ím aktivátorem onemocnûní srdeãního obûhu: jsou-li postiïeny cévy zásobující mozek, mûïe dojít k mozkové mrtvici (strana 93); arterioskleróza vûnãit ch tepen ( cévní srdeãní onemocnûní, strana 30) b vá hlavní pfiíãinou srdeãního infarktu (strana 156). Arteriosklerotické zmûny tepen v oblasti pánve a nohou vyvolávají periferní arteriální okluzivní onemocnûní (strana 112). 19
A Arterioskleróza ledvinové tepny mûïe vést k chronickému po kození ledvin. Pfiíãiny Arterioskleróza je zpûsobená chronick m zánûtem cévních stûn. Pfiedpokladem je nadmûrné nahromadûní oxidovaného cholesterolu LDL v cévách, coï vede k po kození vnitfiní v stelky cév (endotelu). Tím se aktivuje imunitní systém. Ve snaze opravit vzniklé po kození se kromû jiného imunitní buàky a urãité bílé krvinky (monocyty) usazují na cévních stûnách. Zatímco imunitní buàky tvofií protizánûtlivé látky, monocyty se mûní na makrofágy, jejichï úkolem je pohlcovat cizí tûleso LDL cholesterol. âím více tuku pohltí, tím jsou vût í a lepkavûj í, takïe spoleãnû s imunitními buàkami, zánûtliv mi látkami a men ím mnoïstvím vápníku vytvofií tzv. aterosklerotické pláty. Tyto pláty aktivují svalové a vazivové buàky k rychlej ímu dûlení. Tlou Èka cévní stûny se tím zvût- uje a cévní stûna tvrdne. Vnitfiní prûmûr cévy (prûsvit) se neustále zmen uje. Krev nemûïe fiádnû protékat (poruchy prûtoku krve) a tkáà není dostateãnû zásobována kyslíkem. Aterosklerotické pláty se mohou vífiením proudu krve odloupnout. Následné usazení krevní sraïeniny (trombu) na uvolnûn plát b vá nejãastûj í pfiíãinou akutních cévních uzávûrû. Oblast leïící za tímto místem je zcela odfiíznutá od zásobování krví a odumírá, pokud se krevní sraïeninu nepodafií rychle rozpustit (srdeãní infarkt, mozková mrtvice). Na tomto procesu se podílí urãité rizikové faktory, z nichï nûkteré nelze ovlivnit, napfiíklad genetické, dûdiãné dispozice. Nejãastûj ími ovlivniteln mi rizikov mi faktory jsou: vysok krevní tlak (strana 175), koufiení, zv ená hladina krevního cukru ( diabetes mellitus, strana 33), porucha látkové v mûny tukû (strana 118), nadváha (strana 96), nedostatek pohybu. Pfiíznaky Ve vût inû pfiípadû arterioskleróza samotná nezpûsobí Ïádné obtíïe. V závislosti na tom, které cévy postihne, se v ak objevují typická následná onemocnûní, která pak vyvolávají urãit klinick obraz, napfiíklad anginu pectoris pfii cévním srdeãním onemocnûní vûnãit ch tepen (strana 30). 20