Události ve Šluknovském výb žku Ministerstvo vnitra, 2011
P edkládaný text popisuje pouze aktivity Ministerstva vnitra a Policie R v souvislosti s událostmi ve Šluknovském výb žku. Nepopisuje aktivity jiných resort, samospráv, nevládních organizací apod. Byl zpracován na základ podklad Krajského editelství Policie Ústeckého kraje, Policejního prezidia a Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu. V souvislosti s událostmi ve Šluknovském výb žku je nutné zd raznit, že práce Ministerstva vnitra a Policie R má své mantinely. Primárn se zde potýkáme s problémy sociálními a nikoli bezpe nostními. V této souvislosti je t eba apelovat na aktivn jší innost našich partner samospráv, jiných resort, nevládních organizací a v bec všech ob an.
1. Bezpe nostní problémy v Ústeckém kraji spojené se sociáln vylou enými lokalitami poznatky z policejní práce s menšinami V sou asné dob je registrována siln jší a dlouhodob jší migrace osob z ad romského etnika v rámci regionu Krajského editelství policie Ústeckého kraje. Již existující ghetta jsou vylid ována a p esouvána do jiných ástí kraje. Vznikají ghetta nová, nebo se rozši ují ta stávající. Již delší dobu rovn ž dochází k ob asné migraci z region jiných krajských editelství. Toto p emís ování je ale recipro ní, stabilní a nemá masivní charakter. Oproti roku 2010 v 1. pololetí 2011 markantn p ibývá nových ghett v celé R. Ta vznikají migrací zadlužených lidí. Od roku 2006 jich vzniklo na území R asi 330. Do Šluknovského výb žku se za poslední p lrok p est hovalo p es 200 sociáln vylou ených osob, které v tšinou pochází z Litvínova, Varnsdorfu, Teplic, Semil, Nového Boru a eské Lípy. Ministerstvo vnitra zpracovalo pro své ú ely plánování preventivních opat ení novou mapu sociáln vylou ených lokalit. Vznikla z údaj obsažených ve Zpráv o situaci romské menšiny za rok 2010 a z aktuálních poznatk manažer prevence kriminality krajských ú ad (viz p ílohy. 1 a 2). Obecn bezpe nostní rizika spojená se sociáln vylou enými lokalitami spo ívají zejména v páchání majetkové a násilné trestné innosti, dochází k výrob a distribuci psychotropních a návykových látek, projev m vandalismu, krádežím barevných kov, rušení no ního klidu, trestné innosti násilného charakteru, a to p evážn ze strany mladistvých pachatel. Bezpe nostní situace ve Šluknovském výb žku (Územní odbor D ín) zaznamenala výrazné zhoršení ve druhé polovin lo ského roku a zejména pak v roce letošním, kdy došlo k nár stu nápadu trestné innosti, ale i nápadu p estupk na n kterých teritoriích jednotlivých obvodních odd lení Šluknovského výb žku. Celkov po et zjišt ných trestných in v Územním odboru D ín stoupl v období od 1. 1. do 31. 8. 2011 na 3282, což je nár st o 435 trestných in ; to odpovídá zvýšení po tu zjišt ných trestných in o 15,3 %. K nejv tšímu nár stu došlo v oblasti majetkové delikvence, p edevším u drobných krádeží a vloupání. Ve srovnávaném období v 1. pololetí tohoto roku (cca ¼) u Územního odboru D ín z 1606 trestných in v roku 2010 na 2074 trestných in v roce 2011. Tato trestná innost však není rovnom rn rozprost ena a tak m že lokáln na území jednoho až dvou obvodních odd lení policie dojít až k 200% nár stu jejího nápadu. V oblasti p estupkového ízení k nejv tšímu nár stu došlo u majetkových p estupk, a to na Územním odboru Teplice (+ 481) a D ín (+ 327); k nejvyššímu nár stu p estupk na úseku proti ve ejnému po ádku a ob anskému soužití došlo na územním odboru Most (+383), Chomutov (+254) a D ín (+198).
Podle všech ukazatel má na tomto vývoji výrazný podíl zvýšení stavu rezident z ad tzv. sociáln slabých obyvatel rekrutujících se zejména z p ist hovalc do tohoto regionu z oblastí Teplicka, Mostecka, dalších lokalit Ústeckého kraje. Negativní situaci dále vyost ilo sest hování t chto problematických nájemník do ubytoven. Noví p ist hovalci z ad sociáln slabých žádají ihned po nast hování a získání trvalého pobytu dávky v hmotné nouzi a p ísp vky na bydlení. Pro jednotlivé obce, kde tato ghetta vznikají, to znamená silnou finan ní zát ž. V Ústeckém kraji policie eviduje n kolik sociáln vylou ených rizikových lokalit (p íloha. 2): Okres Chomutov Litom ice Louny Teplice Ústí nad Labem Most D ín Lokality podle obvodních odd lení policie OOP Chomutov, OOP Chomutov- erovická, OOP Jirkov, OOP Kada, OOP Klášterec nad Oh í OOP Litom ice, OOP Libochovice, OOP Terezín, OOP Lovosice, OOP Roudnice nad Labem, OOP Št tí OOP Louny, OOP Postoloprty OOP Bílina, OOP Duchcov, OOP Krupka OOP Trmice, OOP St eliv, OOP Nešt mice, OOP Krásné B ezno OOP Janov, OOP Litvínov, OOP Most OOP D ín, OOP Varnsdorf, OOP Šluknov
O t chto lokalitách P R disponuje konkrétn jšími poznatky, ty však zde nejsou uvád ny. D vod vyplývá z obavy, aby jejich zve ejn ní nebylo zneužito extremisty i jinými osobami, které se na otázce sociáln vylou ených lokalit cht jí zviditelnit. Z pohledu policist z Územního odboru D ín jsou rizikovými lokalitami Varnsdorf, Šluknov a Rumburk. Policie registruje nespokojenost majoritní ásti populace, která si st žuje p edevším na kriminalitu Rom na neromech jak ve ve erních tak i denních hodinách. Zmi ovány jsou p evážn krádeže na osobách, loupeže, vydírání, vyhrožování, krádeže prosté a krádeže vloupáním. Dále se jedná o drobnou p estupkovou kriminalitu drobné krádeže železa a kov od dom a zahrad. Zmi ováno je i údajné nevhodné chování na ve ejnosti. Tyto nevhodné jevy bývají spojovány s údajným zneužíváním sociálních dávek. Zde je nutné zd raznit, že se nejedná o poznatky policie o skute né situaci, ale poznatky policie o vnímání situace ze strany velké ásti majoritní populace. Z tohoto d vodu panuje mezi policisty obava z extremist, kte í cht jí zneužít t chto nálad a vtáhnout tamní obyvatelstvo jak do demonstrací, tak i do nepovolených pr vod a pochod sm ujících do vylou ených lokalit, kde by se n kte í z obyvatel Šluknovského výb žku mohli zapojit do konkrétních útok proti konkrétním Rom m. Samotná existence t chto sociáln vylou ených lokalit, p ípadn konkrétní interetnické spory nejsou v sou asné dob podle policie nejrizikov jší. Aktuálním problémem je hrozba rozší ení protiromských nálad ze Šluknovska do jiných ástí regionu nebo R. Dalším problémem je odliv problémových osob z v tších m st, kde se soust e ují policejní síly, do menších m st nebo obcí, kde budou op t páchat protiprávní innost. Místní obyvatelé se preventivn brání p ílivu potenciáln problémových osob nap. zapalováním vhodných budov k jejich nast hování. Situaci dále komplikuje vysoká nezam stnanost v regionu (cca 13 %). Prakticky žádný tamní podnik p íslušníky národnostních menšin ve v tší mí e nezam stnává. Trestná innost a p estupky páchané p íslušníky menšin nejsou statisticky evidovány. V ústeckém regionu se jeví jako významná drogová trestná innost. Na výrob konopných drog se podílely výrazn ji osoby vietnamské národnosti, na distribuci tvrdých drog (hlavn pervitin a heroin) zna nou mírou participovali Romové (respektive osoby mající specifické fyziologické znaky, nebo kritérium etnické identity i kritérium kultury nebylo možné uplatnit). V tšina pachatel (bez ohledu na národnost) opakovan páchající majetkovou trestnou innost je podle poznatk policie i uživateli drog. Romové (pro jejich ozna ení je op t uplatn no kritérium fyzických charakteristik, nebo vyslýchané osoby se k romské národnosti hlásí výjime n ) jsou mezi recidivujícími pachateli krádeží pom rn významn zastoupeni, lze se tedy domnívat, že pat í i mezi asté konzumenty drog.
2. Pozadí nepokoj ve Šluknovském výb žku Incidenty zmapované v posledních m sících lze vnímat jako signál sociáln - -ekonomického pnutí a projev sociáln vylou ené oblasti. Projevy extremismu, resp. obecn rasov motivované incidenty, jsou zde sekundární. Hlavním motivem jsou zjevn sociální, ekonomické a demografické faktory, a to v etn sociálního vylou ení. V této souvislosti jsou asto p edstaviteli místní samosprávy akcentovány problémy dlouhodobé nezam stnanosti, nár stu kriminality anebo vznik ghett, v nichž se zdržují sociáln vylou ení ob ané, asto z jiných region republiky. Za spoušt cí signál nepokoj ve Šluknovském výb žku lze ozna it dva incidenty ze srpna tohoto roku. V prvním p ípad napadla 7. srpna skupina Rom ma etami hosty baru Pivní pomoc v Novém Boru a zp sobila jim vážná zran ní. V druhém p ípad došlo 21. srpna v Rumburku k útoku v tší skupiny Rom na skupinu šesti osob. Dne 23. 8. si rumburský incident p evzali na základ v cné p íslušnosti kriminální policisté Krajského editelství policie Ústeckého kraje. V sou asné dob je stíháno 6 pachatel, probíhá vazební vyšet ování 3 pachatel (3 pachatelé jsou na svobod ). Jedná se o trestné iny t žké ublížení na zdraví dle 145/1,2f, ublížení na zdraví dle 146/1,2e, Poškození cizí v ci podle 228/1, výtržnictví dle 358/1 tr. zákona. Na situaci promptn reagovali zástupci místní i regionální samosprávy, kte í ji akcentovali v médiích a razantn požadovali pomoc úst edních orgán ve ejné správy. 2.1 Další incidenty V pr b hu m síce srpna a zá í policie ešila ve Šluknovském výb žku dále 8 relevantních incident, z nichž n které byly zneužívány extremisty k rozdmýchávání interetnického nap tí. Jednalo se zejména o loupeže, krádež a výtržnictví. Mediální pozornost vzbudil p ípad d tského gangu vedeného nezletilou osobou, používající p ezdívku Terorista. V souvislosti s ním byly evidovány t i trestné iny. Nezletilý v dce party byl na podn t Orgánu sociáln -právní ochrany d tí Varnsdorf umíst n do d tského diagnostického ústavu. 2.2 Role médií Oba výše zmín né incidenty na sebe upoutaly zna nou mediální pozornost. Vedle zp sob provedení byly zd raz ovány zejména etnický p vod pachatel a rasový motiv. Zárove byly asto medializovány i marginální incidenty mezi ob ma skupinami obyvatel. Zpravodajské pokrytí d ní na Šluknovsku lze z pohledu policie hodnotit spíše jako tenden ní a vyhran né. Je t eba též zd raznit, že pozornost médií dopomáhala projev m ob anského aktivismu, který byl dále koordinován a usm r ován v prost edí virtuálních sociálních sítí. Významnou komunika ní a koordina ní platformou jsou p edevším virtuální sociální sít typu Facebook, diskusní fóra na blozích i mediálních serverech pod lánky k tématu. V i ob ma incident m se okamžit vymezila spontánní reakce širší ve ejnosti. V tomto prost edí fakticky spontánn vznikla iniciativa Bezpe né domovy v Novém Boru a Ob anský odpor Rumburk, jehož znak p st protínající papír, nápadn p ipomíná extremisty používanou symboliku. V rámci této skupiny se asto objevují p ísp vky hanobící Romy anebo vyzývající k násilí proti Rom m.
3. Demonstrace ve Šluknovském výb žku 3.1 Obecné informace P i demonstracích hrozilo riziko p echodu z pokojné demonstrace v násilnosti, ni ení majetku a ohrožení života a zdraví osob, nebo byl p edpoklad, že shromážd ní ob an využijí ke své ú asti i extremistické skupiny a dále hrozily p ímé útoky ob an na sociáln vylou ené osoby obývající místní ubytovací za ízení. Za hlavní cíle provád ných policejních opat ení bylo stanoveno zamezení p ímého fyzického kontaktu mezi ú astníky demonstrací a osobami sociáln vylou enými na míst konání demonstrací a po p ípadné trase pochod zamezit narušování ve ejného po ádku a tomu, aby se po trase radikální ú astníci ozbrojili a tím eliminovat rizika možných škod na život, zdraví a majetku ob an. Velice se osv d ila práce antikonfliktních tým, které operovaly p i všech demonstracích a pochodech jak p ed jejich za átkem, tak v pr b hu p ímo v centru d ní, v ubytovnách a v hotelu SPORT. Jejich cílem bylo vykomunikovat jak s demonstrujícími, tak s obyvateli sociáln vylou ených lokalit ur itá pravidla chování. Jejich práce m la zásadní podíl na zvládnutí provád ných opat ení. V regionu je dále v intenzivním kontaktu s obyvateli sociáln vylou ených lokalit sty ná d stojnice pro menšiny z Krajského editelství policie Ústeckého kraje s cílem zajišt ní jejich bezpe nosti v pr b hu demonstrací (stejn jako lenové antikonfliktních tým jak p ed, tak v pr b hu demonstrací). Tato policistka informuje obyvatele daných lokalit o plánovaných opat eních policie a ujiš uje je o zajišt ní jejich bezpe nosti ze strany Policie R. Usiluje o zklidn ní nap tí a prevenci eskalace konflikt. V rámci nasazování techniky bylo v maximální mí e využito Letecké služby P R, kdy pro ídící innost štábu byly záb ry z vrtulník obrovským p ínosem pro ízení sil v terénu, a to zejména po ádkových jednotek. Spolupráce se starosty m st Varnsdorf, Rumburk i Šluknov byla na velice dobré úrovni, v etn zajišt ní kompetentní osoby ur ené k rozpoušt ní jednotlivých shromážd ní. Kladn lze hodnotit i spolupráci s majitelem hotelu SPORT, který byl pro místní obyvatele autoritou. V rámci Libereckého kraje fungovala dobrá spolupráce se samosprávou m sta Nový Bor. 3.2 Nasazená technika a prost edky Zpo átku byl zajiš ován ve ejný po ádek ve Šluknovském výb žku silami Územního odboru D ín. Na zjišt né a po ádané akce byla vyhlašována bezpe nostní opat ení, primárn zajiš ovaná po ádkovou jednotkou Krajského editelství policie Ústeckého kraje (dále jen K P ÚL ) cca 200 policist a Antikonfliktním týmem K P ÚL. V p ípad vyšší rizikovosti bezpe nostních opat ení byly po ádkové síly posilovány z jiných kraj doposud Speciální po ádkovou jednotkou z Prahy, Brna a Ostravy a Krajskými po ádkovými jednotkami Liberec, Plze, Pardubice a Hradec Králové. P ed samotnými bezpe nostními opat eními ve vylou ených lokalitách od 8. zá í p sobili lenové Antikonfliktních tým a policejní preventisté, jejichž úkolem bylo seznámení tamních obyvatel s p ipravovanými opat eními a úkoly policie.
P ímý výkon služby ve m stech Šluknovského výb žku byl od 23. 8. 2011 posilován silami Speciální po ádkové jednotky z Prahy (60 policist ). Od 26. 9. do 2. 10. 2011 byl výkon služby posílen silami a prost edky Speciální po ádkové jednotky Brno (50 policist ), v týdnech od 3. 10. do 16. 10. 2011 silami Speciální po ádkové jednotky Ostrava. Projev m extremismu i p íprav a zvládání bezpe nostních opat ení se aktivn v novali specialisté Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu (dále jen ÚOOZ ) v etn zástupc Národního kontaktního bodu pro terorismus. P enášet zkušenosti ze zvládání demonstrací v sociáln vylou ených lokalitách p ijeli zástupci Policejního prezidia. eští policisté rovn ž spolupracovali se svými zahrani ními kolegy z N mecka a Polska. K vý tu nasazených uniformovaných i neuniformovaných policist lze doplnit využití vrtulníku Letecké služby P R, st íka e, služební kynologie (psi), hipologie (kon ) i policist Odboru cizinecké policie. V dob nepokoj policisté ve spolupráci s dalšími subjekty (nap. Generální editelství cel) ešili i jiné problémy nap. kontrolní akce v hernách, ubytovacích za ízeních, aktivity proti výrobc m a distributor m drog (produkce metamfetaminu, obchod s lé ivy). 3.3 Chronologický p ehled protestních akcí a jejich dynamika (u akcí explicitn zmi ován po et pravicových extremist, a jejich zastoupení bylo vesm s marginální): 15. 8. Nový Bor Protestní shromážd ní bez vazby na pravicové extremisty (dále jen PEX) v reakci na napadení host a obsluhy baru Pivní pomoc v Novém Boru ze dne 7. srpna. Akce prob hla bez incident. 19. 8. Varnsdorf Akce ohlášená L. Kohoutem a následn zrušená v reakci na zhoršující se bezpe nostní situaci na Šluknovsku. Ú ast cca 100 150 osob. Bez vazby na PEX. 26. 8. Varnsdorf Shromážd ní s ú astí asi 200 osob, pouze místní jednotlivci z prost edí pravicových extremist (dále jen PEX ), kte í se nijak výrazn neprojevovali. 26. 8. Rumburk Shromážd ní ob anské iniciativy Ob anský odpor Rumburk. Ú ast až 1200 1500 osob, n kolik desítek PEX. Snaha o vyprovokování incidentu p ed obydlím rodiny Rom. Zákrok proti 200hlavému davu, použity donucovací prost edky proti n kolika agresivním jedinc m. S ohledem na p ítomnost žen a d tí zákrok proveden se zvýšenou opatrností. Zajišt no 5 osob pro podez ení z protiprávního jednání a ustanoveny dv osoby podez elé z trestné innosti. Jedna osoba p edvedena na policii v Rumburku na základ p íkazu k p edvedení. Nasazeno 295 policist, jeden z nich utrp l lehké zran ní. Zajišt ny sekera, ma eta, obušek, baseballová pálka a vzduchovka. 2. 9. Varnsdorf Akce svolaná Svobodnou mládeží (PEX). Akce se zú astnilo 500 600 osob, následného pr vodu vyvolaného výzvou Lukáše Kohouta se ú astnilo zhruba 300 osob, které se dále shromáždily v blízkosti bývalého hotelu Sport, jednoho z inkriminovaných dom obývaných romskou komunitou. Shromážd ní i následný pochod prob hly bez incident, ú ast byla tvo ena v drtivé v tšin místní populací.
Byla zaznamenána p ítomnost osob sympatizujících s PEX, v po tu cca 10 15 osob. Tyto osoby se asto výrazn neprojevovaly, své sympatie i p íslušnosti nevyjad ovaly ani od vy, ani dopl ky, lze tak p edpokládat, že se mohlo jednat o monitor p ipravenosti policie a její reakce na pohyb i výskyt davu v rizikových lokalitách. Zajišt n svolavatel Kohout pro podez ení z p estupku proti shromaž ovacímu zákonu, jedna osoba p edvedena ke zjišt ní totožnosti a následn realizována pro p estupek proti zákonu o zbraních a st elivu. Zadokumentován p estupek s rasovým podtextem se zatím neustanoveným pachatelem. Na opat ení nasazeno 348 policist Nedošlo ke škodám na majetku a zdraví, nebylo použito donucovacích prost edk. Nebyly zajišt ny žádné v ci. 3. 9. Varnsdorf Akce se zú astnilo 1000 1500 osob, z ehož p ibližn 100 150 bylo stoupenc PEX. V davu byly zjevné agresivní, až bojové nálady. K ú asti na akci vyzývala jak Svobodná mládež (SM), tak Autonomní nacionalisté (AN) prost ednictvím svých web. Elementy t chto organizací v etn radikálních a dlouhodob aktivních stoupenc v po tu cca 10 15 osob byly na míst rovn ž p ítomny. Tyto se aktivn podílely na sm rování davu. Mezi stoupenci PEX byla zjevná vyšší míra komunikace a koordinace, r zné skupiny se pokoušely p ekonávat policejní zátarasy a opat ení v rizikových lokalitách. Tímto lze sobotní akci považovat zejména za zkoušku policejních sil a opat ení, nálad a zejména možné podpory ze strany místního obyvatelstva. B hem zákroku bylo 8 osob zajišt no pro p estupky. ty i osoby zadrženy pro trestné iny (násilí proti ú ední osob, poškozování cizí v ci a T s rasovým podtextem). Lehce zran na jedna osoba p i použití donucovacích prost edk (osoba podez elá z útoku na ú ední osobu, ošet ení nežádala). Nasazeno 388 policist. Zadrženy násady, sekera, ma eta, po íz a baseballová pálka. 9. 9. Varnsdorf Shromážd ní Pochod m stem za nižší kriminalitu. Svolavatelem byl Lukáš Kohout a Tereza Nováková. Svolavatel nem l podle m stského ú adu oprávn ní ke svolání shromážd ní. Sešlo se cca 200 300 ob an, nedošlo k žádným projev m. Z místa byl p edveden Lukáš Kohout, nebo se nedostavil bez ádné omluvy na p edvolání na policii. Poškozeno vozidlo, ve kterém sed l Kohout. Zajišt na baseballová pálka. Zajišt ny 3 osoby (p estupek v doprav, neuposlechnutí výzvy). Použity donucovací prost edky proti cca 50 osobám. Ke zran ní nedošlo. Nasazeno 250 policist. 10. 9. Nový Bor Shromážd ní ob anské iniciativy Násilí není ešení (NNR) se od 12.00 v okolí ulice Severní ú astnilo zhruba 120 osob, z nichž v tšina byla p evážn místních. Dále bylo na míst p ítomno p ibližn 30 40 stoupenc levicového extremismu (dále jen LEX ). Akce prob hla bez incident. 10. 9. Nový Bor Shromážd ní a pochod D lnické strany sociální spravedlnosti (dále jen DSSS ). Sraz ú astník prob hl mezi 12 a 13 hodinou p ed vlakovým nádražím. Následného pochodu se zú astnilo p ibližn 500 osob, zejména p ívrženc krajní pravice, v etn radikálních element v po tu 80 100 osob. Byla zaznamenána p ítomnost zástupc PEX scény z Moravskoslezského, Olomouckého, Jihomoravského a Jiho eského kraje, Vyso iny a dále zejména z Karlovarského,
Plze ského, St edo eského a Ústeckého kraje. Významná ú ast byla zaznamenána u element z Prahy, cca 40 50 osob. 10. 9. Varnsdorf Shromážd ní DSSS a spontánní nepovolený pochod. Od 17.00 prob hl na nám stí E. Beneše mítink DSSS s ú astí p ibližn 800 1200 osob, p evážn místních obyvatel. Pochodu, který následoval po oficiálním ukon ení a který sm oval k inkriminovaným ubytovnám, se zú astnilo dle odhad 1000 1500 osob, z nichž zhruba 400 lze klasifikovat jako stoupence PEX. K prvnímu incidentu došlo v ulici D lnická, kdy se dav pokoušel p es policejní zátaras proniknout k hotelu Sport obývaným romskou komunitou. Po zásahu P R se z hlavního shromážd ní odd lily skupinky zhruba 30 40 osob, v tšina stoupenc PEX a tyto pokra ovaly sm rem k ubytovn na ulici T. G. Masaryka, která je další sociáln vylou enou lokalitou. Následného shromážd ní v tomto prostoru se ú astnilo odhadem 300 400 osob, zejména PEX, ú ast místních lze odhadovat na max. 100 osob, avšak radikáln ji vystupujících. B hem tohoto shromážd ní došlo ke dv ma p ípad m pokus o pr nik policejním kordonem, a to za použití lahví, kamen, popelnic i pyrotechniky. Následný zákrok zp sobil odd lení menších skupin, které se poté uchýlily do místních pohostinství i se zdržovaly ve m st. K n kolika incident m došlo v no ních hodinách. Celkem bylo zadrženo 35 osob, z toho 3 osoby pro páchání trestného inu založení, podpora a propagace hnutí sm ujícího k potla ení práv a svobod lov ka. Jedenkrát se jednalo o násilí proti ú ední osob. 32 osob bylo zadrženo pro spáchání p estupku, zejména narušení ve ejného po ádku a neuposlechnutí výzvy ve ejného initele. Zhruba 15 20 osob je známo z prost edí PEX, p ípadn z páchání výtržnictví spojeného s fenoménem diváckého násilí. Došlo ke t em zran ním policist, zran né civilní osoby byly ošet eny na chirurgické ambulanci ve Varnsdorfu, jedna osoba, obvin ná z útoku na ú ední osobu, byla ošet ena policejní služebn. Zadrženy baseballové pálky, el. paralyzér, nože, kladivo, ty e, top rko apod. Nasazeno 400 policist. V pr b hu bezpe nostního opat ení, zejména pak p i eskalaci nap tí v ulicích D lnická, Nymburská, Partyzán a v okolí ubytovny v ulici T. G. Masaryka, bezprost edn hrozilo i trvalo záke né fyzické napadání p ítomných osob a zejména policist ze strany ásti agresivních jedinc z davu, kte í sofistikovan využívali zhušt né elo davu jako lidský štít pro krytí svých fyzických výpad proti policist m po ádkových jednotek, který byl provád n za pomoci házení p edm t, ale i vyst elováním kamen z ru ních prak, házení i najížd ní popelnicemi i kontejnery na tuhý komunální odpad proti policist m po ádkových jednotek, ale i fyzickým napadáním p i bezprost edním kontaktu s policisty. Projevy a agresivita sm ovaly k aktivnímu a cílenému vyvolávání fyzických st et zejména s policisty po ádkových jednotek. 10. 9. Rumburk Akce ob anské iniciativy NNR. Shromážd ní zhruba 70 100 osob, bez narušení ve ejného po ádku a jiných incident. 10.9. Rumburk Shromážd ní DSSS. Od 20 hodin prob hlo shromážd ní s ú astí zhruba 300 osob, zejména místních, jelikož elementy PEX scény z staly zejména ve Varnsdorfu.
12. 9. Varnsdorf Demonstrace proti policejnímu násilí. Neohlášená akce s ú astí cca 150 ob an. Následného pr vodu se zú astnilo jen 60 lidí. Po 15 minutách se dav rozešel. Nebyla zadržena žádná osoba, nebylo použito donucovacích prost edk, nevznikla škoda na majetku ani na zdraví. Nasazeno 260 policist. 17.9. Varnsdorf Akce p vodn ohlášená Lucií Zenkerovou (stíhána pro 405, motivem na triku popírala genocidu b hem 2. sv. války) a Lukášem Kohoutem, ozna ená jako náboženské shromážd ní, byla zahájena ve 14.00. Byla zaznamenána ú ast 400 600 osob, zejména místních obyvatel s p ibližn 100 osobami ze spektra PEX. Podobn jako p i p edchozích akcích následný pr vod zamí il k ubytovn v bývalém hotelu Sport, po ur ité dob pak k ubytovn v ulici T. G. Masaryka. Akce prob hla bez incidentu s po ádkovými silami. 15 osob p edvedeno k ov ení totožnosti, 2 osoby zadrženy. Zajišt ny mimo jiné n ž a sekyra. Nasazeno 565 policist. 24. 9. Varnsdorf Shromážd ní a následný pochod zhruba 250 300 ob an s ú astí p ibližn 15 20 PEX za odstoupení místní samosprávy. Ú ast radikálních element byla ovlivn na paraleln po ádanými akcemi PEX v Kladn a Moravskoslezském kraji. V inkriminovaných lokalitách, v ul. T. G. Masaryka a Žitavská, p ítomno celkem 30 40 LEX. Akce prob hla bez incident. Nasazeno 500 policist. Nevznikla žádná škoda na majetku i zdraví, žádná osoba nebyla omezena na osobní svobod. 24. 9. Rumburk Shromážd ní organizované Ob anským odporem Rumburk (OOR) zrušeno. Svolavatel a zástupce OOR místo shromážd ní distribuoval v centru m sta letáky zam ené proti místním podnikatel m. Zú astnilo se 134 policist. Nevznikla žádná škoda na majetku i zdraví, žádná osoba nebyla omezena na osobní svobod. 2. 10. Rumburk Shromážd ní svolávané L. Kohoutem s minimální reflexí místních obyvatel, s ú astí cca 20 30 osob. Nevznikla žádná škoda na majetku i zdraví, žádná osoba nebyla omezena na osobní svobod. Ú ast 255 policist. 2. 10. Varnsdorf Shromážd ní svolávané L. Kohoutem s ú astí cca 200 osob. Následný pochod byl zrušen po adatelem. Nevznikla žádná škoda na majetku i zdraví, žádná osoba nebyla omezena na osobní svobod. Ú ast 255 policist.
3.4 Vy íslení provozních náklad na jednotlivé akce v rámci bezpe nostních opat ení na Šluknovsku (tuzemské cestovné, pohonné hmoty, istící a desinfek ní prost edky, hygienické prost edky, pitný režim): Datum akce Náklady v K 26. 8. 100 488 2. 3. 9. 144 169 9. 9. 66 188 10. 9. 161 363 17. 9. 95 966 24. 9. 111 785 2. 10. 77 846 3.5 Náklady na policejní opat ení (náklady na pohotovosti a p es asy, b žné mzdové náklady nejsou zahrnuty): Datum Policisté Zam stnanci 26. 8. 2011 413 601,00 K 11 313,00 K 2. 9. 2011 417 010,00 K 23 944,00 K 4. 9. 2011 417 010,00 K 23 944,00 K 9. 9. 2011 439 233,00 K 20 524,00 K 10. 9. 2011 590 873,00 K 23 944,00 K 17. 9. 2011 419 625,00 K 17 103,00 K 24. 9. 2011 488 910,00 K 27 368,00 K 2. 10. 2011 272 273,00 K 17 103,00 K Celkem 3 458 535,00 K 165 243,00 K
3.6 Poznatky z komunikace antikonfliktních tým : P i nasazení AKT ob ané zmi ovali: Zvyšující se kriminalitu a trestní nepostižitelnost nezletilých pachatel, nejen p ípad teroristy. Nezájem politik. Jediný, kdo se místních ob an zastal, jsou DSSS a pravicoví extremisté, kte í jsou místními ob any idealizováni, chápáni jako spasitelé. Ne innost orgán státní správy, kraje a m sta. Arogantní a provokativní chování sociáln vylou ených (lidé jdoucí ze zam stnání jsou údajn astováni urážlivými a výhr žnými výk iky osob žijících z dávek státní sociální podpory). Špatná práce místní obecní policie i Policie R opakovan zmi ováno, že se policisté sociáln vylou ených bojí, protože i policisté a strážníci mají rodiny a sociáln vylou ení ví, kde bydlí. Stát údajn zvýhod uje oproti pravideln pracujícím nezam stnané sociáln vylou ené, kte í mají parazitovat na systému. Stát, policie a neziskové organizace chrání pouze sociáln vylou ené, každý pokus o jejich kritiku zpravidla kon í obvin ním toho, kdo problém otev el, rasismem. Stejn tak stát posuzuje rasové útoky pouze jedním sm rem (v p ípad, že je poškozeným Rom, v opa ném p ípad se rasový podtext tém nezkoumá). Po 10. 9. 2011 prudká kritika zákroku policie proti shromážd ní (P R se obrací proti vlastním lidem, je popíráno protiprávní jednání PEX). Prudké odsouzení zónové taktiky policie zákroky nejsou vedeny proti n kolika jednotlivc m, kte í se dopouští protiprávního jednání, ale proti celému davu pokojných místních ob an, mezi kterými jsou i sta í lidé a d ti. S pokra ujícím asem se sice po et ú astník demonstrací zmenšuje, ale zvyšuje se pom rné zastoupení radikálních místních ob an, nekomunikujících agresivních osob snažících se o konfrontaci se všemi zú astn nými stranami. Osoby pouze p ihlížející, i zvažující zapojení do protest se na posledních demonstracích již tém nevyskytují.
leny AKT byly registrovány následující nálady mezi osobami shromážd nými na demonstracích: Negativní vnímání stávajících politických p edstavitel státních, krajských i obecních. Negativní vnímání innosti státních orgán na všech úrovních, zejména však komunální. Vztek, zloba, pocit bezmocnosti, frustrace z aktuálního stavu v regionu oproti pokojnému stavu v dobách nedávno minulých. Vysoká agresivita a nep átelský postoj u ásti místních ob an, patrná zejména u senior, i matek s malými d tmi. Po 10. 9. 2011 silná protipolicejní nálada. V davu se snadno ší ily neúmysln i úmysln ší ené fámy a smyšlenky. Idealizace svolavatele shromážd ní Lukáše Kohouta a dalších osob organizujících shromážd ní bez ohledu na motivy jednání t chto osob, jejich charakter, i trestní minulost (v p ípad Kohouta je tato bagatelizována). Prudké negativní reakce davu na každou negativní zmínku o L. Kohoutovi. S prodlužující se adou demonstrací je snaha o eliminaci uklid ujícího vlivu AKT na shromážd né osoby, tito jsou organizátory shromážd ní nabádáni, aby s AKT již nemluvili, že nejlepší zp sob, jak ušet it finan ní prost edky by pro ministra Kubiceho bylo zrušit AKT, stále ast jší je snaha osob kolem Kohouta a organizátor shromážd ní každou snahu AKT o komunikaci s ú astníky shromážd ní narušit lží a úmysln nepravdivými fámami ( lidi, oni nás cht jí rozpustit, zakázat ). Silný nár st spikleneckých teorií o policejních provokatérech v civilním od vu, kte í se mají vydávat za PEX. Jejich cílem má být vyprovokování incidentu a následné udávání osob. Objevují se paralely s rokem 1989 a demonstracemi b hem Mezinárodního m nového fondu. Údajní policejní agenti, práska i a provokaté i jsou dokumentováni mobilními telefony. Po 10. 9. snaha místních ob an vy lenit z davu místní p íslušníky PEX. P evážná komunikace mezi ú astníky se odehrává prost ednictvím sociálních sítí. Odsouzení vlivu všech zmanipulovaných médií (všechny celoplošné televize, v tšina tisku). Absence po adatelské služby vedla k nerespektování podmínek shromážd ní a nesouladu skute nosti s informacemi uvedenými na oznámení o konání shromážd ní. Za po adatele byl v n kterých p ípadech vydáván AKT.
3.7 innost speciálních po ádkových jednotek (SPJ) Na opat ení se pr b žn vyst ídala SPJ Praha, SPJ Brno a SPJ Ostrava v pr m rném po tu 51 policist. Nápl innosti ur uje instruktáž, kterou pravideln provádí vy len ný vedoucí pracovník z jednotlivých, shora uvedených, obvodních odd lení. Služba je sm ována do oblastí s vyšším po tem sociáln vylou ených obyvatel, heren, no ních podnik. Dále pak policisté vykonávají klasickou hlídkovou službu dle pot eb jednotlivých odd lení a aktuální bezpe nostní situace. P ítomnost SPJ jednozna n zklidnila situaci ve Šluknovském výb žku, zejména pak vyvoláním pocitu vyššího bezpe í u ob an. Pokleslo drobné pouli ní delikventní jednání. Klasický nápad trestné innosti, zejména majetkové a násilné, dot en nebyl. Setrvání SPJ nelze p esn odhadnout s tím, že po ty nasazených policist se mohou dle vývoje bezpe nostní situace snižovat. 3.8 Celkové vy íslení výdaj policie za innost ve Šluknovském výb žku Výdaje na každodenní innost a mimo ádná bezpe nostní opat ení jsou uvedeny v p íloze. 5. 3.9 Šluknovští Romové a demonstrace Pochody kolem romských obydlí jsou pro jejich obyvatele velmi stresující. Mají strach o d ti a rodiny. Prost ednictvím demonstrací a pochod se ješt více prohlubuje nap tí mezi majoritou a minoritou. Zt žují se tak možnosti inkluze sociáln vylou ených. Velice negativn se projevila innost r zných skupin osob, které nabádají n které Romy k blokádám i vytvá ení domobran s tím, že p islibují svou ú ast. Jedná se v tšinou o skupiny lidí angažujících se v politických i jiných organizacích, kte í se cht jí zviditelnit. N kte í Romové tak cítí podporu v situaci, kterou považují za neúnosnou. Existuje obava, že by mohli t chto výzev využít. Podn cování t chto bojovných nálad bylo zaznamenáno i v jiných p ípadech, nap. b hem extremistické demonstrace v P erov v roce 2009. 3.10 Jiné d ležité skute nosti k nepokoj m na Šluknovsku Lze konstatovat, že je snahou vedení jednotlivých m st, zejména Varnsdorfu, Rumburku a Šluknova ešit vzniklé problémy a komunikovat s ob any. Starosta m sta Varnsdorfu Martin Louka si svolal k ve ejné diskuzi ob any m sta Varnsdorf do kina Panorama, na den 27. 8. 2011. V kin Panorama se sešlo cca 200 ob an k jednání se starostou m sta a zástupci. Diskuze prob hla v bou livé atmosfé e. Další setkání p edstavitel m sta a ob an prob hlo dne 17. 9. 2011 od 10 hodin op t v kin Panorama ve m st Varnsdorf. Ú astnilo se jej cca 300 ob an, kte í vedli vášnivou diskuzi s vedením m sta.
V m síci zá í též došlo k opakovaným setkáním p edstavitel m st Varnsdorf a Rumburk se zástupci Policie Územní odbor D ín, zástupci Krajského editelství policie Ústeckého kraje, Ministerstva vnitra a dalších kompetentních organizací. Pracovníci Ministerstva vnitra se opakovan sešli se zástupci všech samospráv šluknovského výb žku s p izváním m sta Nového Boru. Starostové pozitivn hodnotili práci Policie R a d kovali za její p ítomnost. Faktorem, který výrazn ovliv uje d ní ve Šluknovském výb žku, zejména ve m st Varnsdorf, je pan Lukáš Kohout, který rozdmýchává vášn mezi obyvateli a svou osobu tak zviditel uje.
4. Role pravicových extremist (z pohled krajských policejních specialist na extremismus a ÚOOZ) 4.1 Obecné informace o PEX scén v Ústeckém kraji V roce 2011 je v Ústeckém kraji zatím 15 p ípad s extremistickým podtextem, z toho 11 objasn no, stíháno je 21 pachatel. V 1. polovin roku 2011 nebyl v Ústeckém kraji evidován p ípad fyzického napadení s rasovým podtextem. Šet ené p ípady jsou zpravidla vedené jako verbální útoky i zobrazování neonacistické symboliky na ve ejnosti. Akce extremist byly obdobn jako v roce 2010 zpravidla organizovány osobami napojenými na politický subjekt DSSS. Akce na Šluknovsku nebyly iniciovány neonacistickými organizacemi, tyto však uvedené demonstrace zneužívají ke zviditeln ní a prosazování svých cíl. Nejv tší aktivity pravicových extremist jsou zaznamenávány v okr. Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem. V t chto lokalitách p sobí pravicové skupiny Národní aktivisté (Chomutov), Radical Boys (Most). Uvedené subjekty fungují na autonomním principu. Jsou charakteristické tzv. aktivismem spo ívajícím v organizování demonstrací, tzv. nálepkových akcí apod. Dále zejména v oblasti Chomutovska p sobí ve spojení s osobami z Karlových Var tzv. Národní odpor Krušnoho í (Erzgebirge). Osoby z této skupiny jsou z ad starších neonacist napojených na obdobné subjekty v SRN, spolupracují s DSSS (existuje personální propojení mezi Národním odporem a krajskou organizací DSSS, úzká spolupráce funguje s Národním odporem Cham-Deggendorf). Podílejí se na po ádání koncert tzv. White Power Music (WPM je rasistická rocková hudba oblíbená mezi neonacisty). Oficiální politickou silou v Ústeckém kraji je DSSS, která se podílí na organizování demonstrací spole n s D lnickou mládeží a Autonomními nacionalisty. Její hlavní lenská základna je v Most, Chomutov a Kadani. Po et pravicových a levicových extremist je v Ústeckém kraji odhadován na 500 osob (osob sympatizujících). Jedná se však o velmi hrubý odhad, kdy je p edpoklad že tzv. tvrdé jádro pravicové scény tvo í vždy cca 20 30 osob z okr. Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, D ín. K pravicovému radikalismu inklinují jak u ovská mládež a studenti, tak osoby ve v ku 25 30 let, které se v pravicovém hnutí angažují dlouhodob a bývají organizátory WPM koncert. Mezi v d ími postavami jsou p edsedové regionálních organizací DSSS a dále p edstavitelé Národního odporu (nap. z Chomutova). Stále existuje p edpoklad, že uvedené subjekty budou organizovat demonstrace, jako reakce na p ípadnou trestnou innost sociáln vylou ených. Potenciální rizika ve form organizování útok na Romy nelze vylou it. Nadále bude prohlubována spolupráce s n meckými subjekty a snaha o získání popularity mezi adovými ob any. Dopady demonstrací na Šluknovsku na extremistickou scénu nejsou zásadní. Po první vln demonstrací v Rumburku a Varnsdorfu bylo možné zaznamenat pokles zájmu o uvedené akce.
Mezi riziková m sta a obce pat í v Ústeckém kraji dlouhodob Most, Chomutov, Ústí nad Labem. Sociáln vylou ené lokality jsou dále v oblasti Šluknovského výb žku, v Roudnici nad Labem, v Kadani, Klášterci nad Oh í a v dalších místech. Ve všech t chto místech hrozí potenciální rizika spojená s organizováním demonstrací. P í inou rizikovosti v t chto lokalitách je jednak kriminalita sociáln vylou ených (PEX si ú elov vybírají jen Romy), tak aktivizace místních bun k radikál. Lze p edpokládat organizování pochod a demonstrací v problémových lokalitách ze strany p íznivc DSSS, D lnické mládeže a Autonomních nacionalist. Organizované útoky na Romy jsou mén pravd podobné, nelze tím vylou it individuální napadání p i náhodných st etech. 4.2 PEX a romská otázka Odpor proti národnostním minoritám, zejména Rom m, je z dlouhodobého hlediska hlavním mobiliza ním a stmelujícím tématem PEX. Krajn pravicová scéna využívá incidenty spojené s romskou komunitou (podobn jako jiné v minulosti) a jejich mediální prezentaci jako impuls k mobilizaci i stimulaci vlastních aktivit. Jedním z aspekt jsou politické ambice D lnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), která tyto události dlouhodob výrazn reflektuje a jejich prost ednictvím usiluje o získání politické podpory p ed krajskými a jinými volbami. DSSS rovn ž dlouhodob posiluje regionální a komunální struktury, tyto incidenty jsou tak asto p íležitosti pro expanzi do dané lokality. Radikáln jší subjekty scény, jako Autonomní nacionalisté (AN) i Národní odpor (NO) se uchylují asto k po ádání spontánních protestních akcí a mén asto i k násilným akcím. Elementy NO v sou asné dob p sobí v úzké spolupráci anebo p ímo v rámci DSSS. Vzhledem k postavení strany jako tzv. mainstreamu PEX, bu ky a aktivisté NO mají nadále vysoký vliv na ideologii PEX a fakticky tuto ur ují. Vývoj událostí a bezpe nostní situace na Šluknovsku vytvo ily vhodné podmínky pro p sobení PEX. Ze strany PEX je zd raz ována zejména podpora místních obyvatel na stran jedné a zákroky P R na stran druhé. Osoby z tohoto prost edí využily shromážd ní ke skrytí v davu a cíleným provokacím P R, následné zákroky, jakkoliv oprávn né, byly interpretovány jako excesy Systému a fakticky tak posloužily k další ve ejné kritice státu. Iniciativa s ohledem na organizování akcí byla ponechána na místním obyvatelstvu, radikální elementy PEX využily zejména shromážd ní 26. srpna a dále 2. a 3. zá í k seznámení se s prost edím, radikálními elementy místní populace a pravd podobn i pozorování a testování reakcí P R v rámci bezpe nostního opat ení. Ve Varnsdorfu dne 10. zá í již p íslušníci PEX iniciovali a aktivn se ú astnili poty ek s policií. Z hlediska scény PEX je z ejmé, že populistická i vyhran ná interpretace problematiky romské komunity jak ze strany krajn pravicových subjekt, tak i dalších aktér sledujících politický zájem dále radikalizuje scénu a širší populaci. Souvisejícím faktorem a eminentní bezpe nostní hrozbou jsou násilné projevy proti p íslušník m romské komunity, od napadání jednotlivc až po organizované útoky proti romským lokalitám. Vhodnou p íležitostí k provedení t chto akcí jsou i ve ejné protesty, p i nichž dav poskytuje možnost úkrytu radikálních osob.
Výraznou bezpe nostní hrozbou je rozší ení bezpe nostní situace a protiromských projev do dalších, z tohoto hlediska rizikových lokalit, nap. na Ostravsko, Mostecko i Teplicko a Chomutovsko. Tyto snahy vycházejí zejména z prost edí krajní pravice, kdy jednotlivé lokáln aktivní bu ky využívají podmínek podobných (incidenty i konflikty s Romy) nebo um le vytvo ených k importu situace ze Šluknovska. P íkladem je protestní shromážd ní v Mladé Boleslavi i v Haví ov. Podobné shromážd ní je p ipravované i v Horní Rotav (Karlovarský kraj) ke dni 29. 10., kde lze p edpokládat snahu o eskalaci násilí, zejména o st ety s P R a útoky proti místní romské minorit. T chto akcí v regionech m že být využito k mobilizaci a získání podpory pro akce po ádané p i p íležitosti symbolických dat státnosti, zejména akce DSSS dne 28. 10. v Ostrav, kde lze p edpokládat projevy proti romské komunit, a dále 17. 11. v Praze, kde lze naopak o ekávat využití tohoto tématu ke kritice politických elit. Situace na Šluknovsku se dle r zných ukazatel stabilizuje. Výrazná mobilizace PEX, patrná v období minulých týdn, výrazn slábne. I p es zvýšenou aktivitu PEX b hem posledního roku scéna pravd podobn došla k limitu vlastních aktivit. Na po ádání výrazn jších akcí, jako nap íklad ze dne 10. 9. v Novém Boru a na Šluknovsku, nejsou jak organiza ní kapacity, tak finan ní prost edky, které výrazn a dlouhodob omezují individuální ú ast. A koliv lze o ekávat pokra ující svolávání shromážd ní, lze zárove p edpokládat klesající ú ast jak místní populace, tak element PEX. Minimální ohlas, jaký m ly mítinky DSSS v Moravskoslezském kraji ze dne 14. 9., s výjimkou Haví ova, stejn jako absentující výrazn jší mediální pozornost, z ejm negativn ovlivnily plánování a p ípravu t chto akcí do budoucna, áste n s ohledem na organiza ní a finan ní náro nost. To dokazuje minimální ú ast na akcích v Praze (1. 10.) i Šluknovském výb žku (2. 10.) a Mladé Boleslavi (28. 9.)
5. Reakce Ministerstva vnitra a Policie R 5.1 Po ty policist na obvodních odd leních Policie R (dále jen OOP) Šluknovský výb žek zahrnuje tato odd lení: Po et tabulkových míst p ed a po propuknutí demonstrací: Útvar p ed po OOP Krásná Lípa 15 15 OOP Rumburk 30 29 OOP Varnsdorf 31 31 OOP Šluknov 14 14 OOP Velký Šenov 14 13 Odd. hlídkové služby Varnsdorf 26 26 Po ty policist v obch zkové a hlídkové služb (pr m ry) Útvar p ed po den noc den noc OOP Krásná Lípa 2 3 2 2 3 2 OOP Rumburk 3 8 2 4 8 2 OOP Varnsdorf 3 4 2 4 8 2 OOP Šluknov 1 2 2 2 3 2 OOP Velký Šenov 1 2 2 2 3 2 Odd. hlídkové služby Varnsdorf 2 4 2 4 2 7 4 Dále jsou výše uvedená obvodní odd lení Rumburk, Varnsdorf, Krásná Lípa a Šluknov posilována policisty z celého Územního odboru D ín každodenn v po tu 15 20 policist v dob od 7.30 do 15.30, kte í jsou vyst ídaní speciální po ádkovou jednotkou v pr m rném po tu 51 policist. Služba je zam ena na klasickou obch zkovou a hlídkovou službu s d razem na lokality, které se jeví jako problémové, a to v etn kontroly heren, bar, diskoték apod.