Legislativa v oblasti GMO v ČR ve vztahu k EU historie, současný stav a perspektivy Marie Křístková Ministerstvo zemědělství, Odbor rostlinných komodit
Obsah prezentace Úvod Právní předpisy v oblasti GMO v EU a ČR Princip předběžné opatrnosti Typy nakládání s GMO dle legislativní terminologie GMO v zemědělské praxi Schvalovací proces při uvádění GMO na trh v EU Socio-ekonomické úvahy Označování a sledovatelnost GMO a jejich produktů Politika GMO v ČR a EU Perspektivy GMO v EU
Úvod geneticky modifikované organismy (GMO) jsou součástí společné politiky EU jejich využívání (tzv. nakládání) je převážně regulováno na úrovni EU rozhodnutí na úrovni EU platí pro všechny členské státy ČR je od r. 2004 součástí EU rozhodnutí a právní předpisy EU v oblasti GMO jsou pro ČR závazné přístup EU v oblasti GMO se liší od jiných zemí (zejména S a J Ameriky) posuzování metody produkce nikoliv vlastností nového produktu specifické právní předpisy pro GMO
Co je to GMO? zákonná definice: genetická modifikace = cílená změna dědičného materiálu (DNA) spočívající ve vnesení cizorodého DNA do DNA organismu nebo vynětí části DNA organismu způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací (křížením)
Co je to GMO? způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací (křížením) definice přirozeného chybí moderní metoda šlechtění jeden z oborů moderní biotechnologie Frankensteinova metoda Frankenstein food
Právní předpisy v oblasti GMO v EU první právní předpisy byly utvořeny začátkem 90. let 20. stol. fungovaly cca 10 let považovány za nedostatečné po roce 1998 vyhlášeno moratorium na schvalování nových GMO v EU stávající právní předpisy utvářely se v době tzv. moratoria 1999 2003 nebylo možné v EU schvalovat nové GMO posuzování metody produkce, nikoliv konečného produktu jedny z nejpřísnějších v celosvětovém měřítku vycházejí z principu předběžné opatrnosti některým se opět zdají být nedostatečné
Princip předběžné opatrnosti obecně = právní mechanismus, jak se vyrovnat s environmentálním rizikem v situacích, kdy existuje neúplná vědecká informace o vlivu nové technologie better safe than sorry úskalí principu předběžné opatrnosti: nejednotná interpretace marginalizace role vědy forma obchodního protekcionismu ztráta potenciálních výhod Zdroj: P. Saradhi Puttagunta (2001): The precautionary principle in the Regulation of Genetically Modified Organisms - Health Law Review Volume 9, Number 2 (2001) - www.law.ualberta.ca/centres/hli/userfiles/puttaguntafrm1.pdf
Princip předběžné opatrnosti GMO definován poprvé Úmluvou o biologické bezpečnosti (1992) Convention on Biological Diversity Kartagenský protokol (Cartagena protocol, Biosafety Protocol): platný od roku 2003 Země, která je stranou Protokolu, může jednostranně zamítnout GMO v případě vědecké nejistoty. Totéž platí pro produkty, které pouze mohou obsahovat GMO. http://bch.cbd.int/protocol/ v EU aplikován po schválení GMO na trh při odůvodňování národních zákazů pěstování GM plodin sledování (označování) GMO a jejich produktů po uvedení na trh v případě pozdějšího zjištění rizika možnost stažení z trhu» doposud takové riziko nebylo identifikováno
Základní právní předpisy v oblasti GMO v EU Směrnice 2001/18 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS Nařízení 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech Nařízení 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES Nařízení 1946/2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů Úřední věstník EU - http://eur-lex.europa.eu/
Základní právní předpis v oblasti GMO v ČR Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů poslední novela č. 346/2005 Sb. prováděcí vyhlášky vychází ze směrnice 2001/18 Ministerstvo životního prostředí http://www.mzp.cz/cz/geneticky_modifikovane_organismy Rizika pro životní prostředí Geneticky modifikované organismy (GMO) veškeré nakládání s GMO
Typy nakládání s GMO v ČR definovány zákonem č. 78/2004 Sb. uzavřené nakládání s GMO uvádění GMO do životního prostředí uvádění GMO do oběhu
1. Uzavřené nakládání s GMO národní úroveň různé druhy zvířat, rostlin a mikroorganismů různé kategorie rizika (1. - 4.) FOTO: Martin Těhník, ČIŽP
Kategorie rizika při nakládání s GMO 1. kategorie: činnosti bez rizika nebo se zanedbatelným rizikem škodlivého působení na zdraví a životní prostředí 2. kategorie: činnosti s nízkým rizikem, které může být snadno odstraněno obecně známými opatřeními 3. kategorie: činnosti s rizikem takového škodlivého působení, které může být odstraněno jen náročnými zásahy 4. kategorie: činnosti s vysokým rizikem škodlivého působení v ČR nakládání s GMO pouze v 1. a 2. kategorii
2. Uvádění GMO do životního prostředí polní pokusy s GM plodinami ověření agronomických, příp. šlechtitelských charakteristik národní úroveň + informace pro EU síť v ČR se testují: kukuřice, len, slivoň, tabák, hrách, ječmen dříve také řepka, cukrovka a brambory pokles FOTO: Martin Těhník, ČIŽP
Uvádění GMO do ŽP polní pokusy v EU p očet Polní pokusy s GMP v EU 1991-2012 300 250 200 150 100 50 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok
Uvádění GMO do ŽP polní pokusy v EU 1991 2012 počet polních pokusů 700 600 500 400 300 200 100 0 Belgie ČR Finsko Irsko Dánsko Francie Maďarsko Nizozemí Portugalsko Řecko Španělsko Velká Británie Itálie Německo Polsko Rumunsko Slovensko Švédsko
Uvádění GMO do ŽP polní pokusy v EU 2007 2012 počet polních pokusů 2007-2012 300 250 200 150 100 50 0 Belgie ČR Finsko Irsko Dánsko Francie Maďarsko Nizozemí Portugalsko Řecko Španělsko Velká Británie Itálie Německo Polsko Rumunsko Slovensko Švédsko
Uvádění GMO do ŽP polní pokusy v EU 1991 2012 1000 celkový počet polních pokusů v EU 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 kukuřice brambory bavlník řepka cukrovka rajče tabák rýže krmná řepa pš enice čekanka řepa topol aksamitník ječmen sója slunečnice jablko lilek
Uvádění GMO do oběhu/na trh v EU kukuřice, sója, řepka, bavlník, cukrovka, brambory mikroorganismy Brevibacterium lactofermentum Saccharomyces cerevisiae registr povolených GMO: http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm http://www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/aktualni_informace/$file/oereszadosti_gmo_eu-20141020.pdf
Produkce agrárních komodit s ohledem na GMO ve světě živočišná produkce GM zvířata minimální (GM ryby) není prozatím zajímavé z pohledu agrárního užití rostlinná produkce GM plodiny 170 miliónů hektarů (cca 10 % celosvětové orné půdy) je zajímavé z pohledu agrárního užití
Pěstitelé GM plodin 2012 Zdroj: ISAAA www.isaaa.org
sója kukuřice bavlník řepka dýně papája cukrovka vojtěška rajče paprika topol karafiát petúnie modrá růže GM plodiny pěstované ve světě 2012
Výměra GM plodin dle zemí 2012
GM plodiny pěstované v EU 2013 sója kukuřice (150.000 ha: ES, PT, CZ, RO a SK) bavlník řepka dýně papája cukrovka vojtěška rajče topol karafiát petúnie modrá růže
GM kukuřice pěstovaná v ČR 2005 2014
Zemědělská produkce EU x svět zemědělská produkce svět: 1300 mil. ha EU: 170 mil. ha produkce GM plodin svět: 170 mil. ha EU: 0,1 mil. ha podíl EU 13 % podíl EU 0,05 %
Důvody pro výrazně nižší produkci GM plodin v EU evropský spotřebitel nemá rád GM plodiny etické, filozofické, politické, psychologické důvody masivní negativní kampaň nevládních organizací kult GMO problematika GMO a obecně genetiky velmi složitá a komplexní, těžko se vysvětluje, lehko se s ní straší nelze zaručit nulové riziko
Postoj spotřebitelů EU se promítá do politiky EU v oblasti GMO GMO a jejich produkty jsou součástí společné politiky EU jeden z nejpřísnějších právních rámců ve světě 27 zemí náročný schvalovací proces
Schvalovací proces nového GMO v EU vývoj nového GMO a zpracování žádosti o jeho uvedení na trh vědecká úroveň
Schvalovací proces nového GMO v EU posouzení nového GMO příslušný úřad vybraného členského státu a odborný orgán EU
Schvalovací proces nového GMO v EU posouzení nového GMO ostatní členské státy, veřejnost
Schvalovací proces nového GMO v EU Evropská komise vydává návrh rozhodnutí hlasování o návrhu na expertní úrovni
Schvalovací proces nového GMO v EU Odvolací výbor Evropské komise hlasování o návrhu
Schvalovací proces nového GMO v EU Evropská komise rozhoduje o uvedení nového GMO na trh
Proces schvalování nového GMO v EU proces schvalování je rychlejší než byl do roku 2010 odpadá úroveň Rady ministrů konečné rozhodnutí se opírá o vědecké podklady EFSA Evropský úřad pro bezpečnost potravin JAK DLOUHO? do hry vstupují socio-ekonomické úvahy nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zařadil do svého politického programu změnu rozhodování o uvádění GMO na trh v tom smyslu, aby Komise nepovolila GMO v případech, kdy je většina ČS proti.
Socio-ekonomické úvahy zisk (výnos), prodejnost, náklady na separaci GMO od ostatních vliv na biodiverzitu, kvalitu životního prostředí vliv na místní komunity a tradiční hospodaření sociální, etické, kulturní a náboženské otázky genderové otázky, chudoba a další Pandořina skříňka - neexistuje jednotná definice ani metodika - není podloženo exaktními vědami
Socio-ekonomické aspekty Norsko Bude mít (uvedení GMO na trh) vliv na biodiverzitu nebo fungování ekosystémů? Změní se poměr mezi užitím obnovitelných a neobnovitelných zdrojů? Bude mít vliv na rozdělení přínosů a zátěže mezi generacemi nebo mezi chudými a bohatými zeměmi? Nebude konflikt s etickými normami a hodnotami lidí? Bude schválení/prohibice GMP v souladu s obecným morálním pohledem společnosti? Nedostane se do konfliktu s ideály solidarity a rovnosti mezi lidmi, zejména slabšími skupinami? Mezi lety 1995 2005 bylo v Norsku posuzováno 50 žádosti o uvedení GMO na trh, a to s přihlédnutím k výše uvedeným faktorům. Kladné rozhodnutí získaly pouze 4 GMO 3 typy GM karafiátů a 1 GM typ tabáku; vše pouze pro dovoz a zpracování.
Po schválení GMO v EU Princip předběžné opatrnosti v EU aplikován i po schválení GMO a uvedení jeho produktů na trh systém označování v případě pozdějšího zjištění rizika možnost stáhnout produkt z trhu doposud k takové situaci nikdy nedošlo GMO
Právní předpisy pro označování GMO v EU Nařízení (ES) 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES systém označování a dohledatelnosti GMO Nařízení (ES) 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech tolerance 0,9 % pro náhodné a technicky nevyhnutelné příměsi GMO Nařízení (ES) 834/2007, o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 tolerance 0,9 % pro náhodné a technicky nevyhnutelné příměsi GMO od ledna 2009
Označovat se musí: produkty sestávající z GMO nebo obsahující GMO produkty vyrobené z GMO i bez důkazu přítomnosti dotčeného GMO mouka, olej (v obchodech v ČR) apod. produkty klasického a ekologického zemědělství pokud obsahují více než 0,9 % GMO pokud obsahují jakékoliv množství záměrné příměsi GMO (náhodné a technicky nevyhnutelné příměsi do 0,9 % jsou tolerovány) > 0,9 % GMO
Princip předběžné opatrnosti v praxi: Označování potravin vyrobených z GM sóji v ČR
Označovat se nemusí: klasické produkty a Bio produkty pokud obsahují méně než 0,9 % náhodných či technicky nevyhnutelných příměsí GMO GMO produkty zvířat krmených GMO maso, mléko, vejce politické diskuze v EU dle vědců bezpředmětné
Systém označování GMO ve výrobním řetězci certifikované osivo pěstování pravidla koexistence transport a zpracování oddělené skladování a zpracování produktu označování potravin a krmiv GMO GMO GMO GMO
Oddělení GMO na poli koncept koexistence koexistence = souběžná existence dvou a více pěstitelských systémů CÍL: minimalizace konfliktů mezi jednotlivými pěstitelskými systémy (příměsi GMO) a jejich udržitelnost do budoucnosti na základě stanovení efektivních, úměrných a kontrolovatelných pravidel GMO bez GMO bez GMO
Základní opatření pravidel koexistence v ČR - dodržení odstupné vzdálenosti minimalizace přenosu pylu (GM materiálu) GMO GMO
Další opatření pravidel koexistence v ČR - administrativní charakter povinné informování sousedních pěstitelů před a po zasetí/výsadbě povinné informování Min. zemědělství a Min. životního prostředí vedení evidence o nakládání s GM plodinou v podniku (5 let)
Systém označování GMO ve výrobním řetězci GMO dodržení pravidel koexistence + určitá míra tolerance pro příměsi GMO (0,9 %) = fungující systém oddělené produkce a označování potravin a krmiv v EU GMO GMO GMO
Pravidla koexistence v EU žádná společná regulace národní přístupy Doporučení EK 2010/C 200/01 (původně 2003/556/EC) Evropský úřad pro koexistenci doporučení, metodiky národní přístupy a pravidla se značně odlišují charakterem: závazný právní předpis (většina států EU) doporučující předpis (Španělsko největší pěstitel GM plodin v EU) rozsahem: pár stránek (ČR, Švédsko, Holandsko apod.) rozsáhlé zákony (Rakousko, Polsko, Německo apod.) národní koncepty koexistence (svým charakterem a rozsahem) reflektují národní pozici ke GMO
Politika GMO v EU značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU: členské státy a priori odmítající GMO (AT, IT, CY, EL, LX, HU, PL, LT, LV) nepěstují GMO, hlasují proti uvedení GMO na trh v EU, podporují vytvoření GMO-free regionů, mají národní restrikce na GMO liberální členské státy (UK, FI, NL, ES, SE, CZ, PT, EE) pěstují GMO, hlasují ve prospěch uvedení nových GMO na trh v EU, podporují výzkum (vč. polních pokusů), nemají národní restrikce na GMO obtížně dosažitelný konsensus
Politika GMO v EU při schvalování/úpravě právních předpisů vstupuje do hry Evropský parlament (od r. 2011, Lisabonská smlouva) dříve jen poradní hlas 751 poslanců
Politika GMO v ČR utvářena zejména resorty MZe a MŽP (částečně i MPO) liberální přístup GMO a jejich produkty se využívají za určitých podmínek přístup založený na posouzení vědeckých poznatků, spíše než socio-ekonomických aspektech výborné vědecko-výzkumné zázemí (ČK GMO, výzkumné projekty a centra apod.) menší tlak nevládních organizací, spotřebitelů aj. v ČR jsou důležitější témata než GMO
Aktuální politická témata v EU národní zákazy pěstování GM plodin návrh nařízení EP a R: dohoda v Radě červenec 2014 EP předložil 314 pozměňovacích návrhů při schvalování by si členský stát vyžádal výjimku nejprve domluva s firmou, pak případně (legální) národní zákaz návrh EP národní zákaz bez odůvodnění závazná pravidla koexistence zamezení kontaminace sousedního státu zásah do hodnocení rizik?
Aktuální politická témata v EU socioekonomické aspekty nulová tolerance GMO-free produkty technické možnosti detekce příměsi GMO v dovážených komoditách definice GMO vyřešeno u krmiv (0,1% tolerance) nutno dořešit v potravinách a osivech! nové metody šlechtění příměsi GMO v medu
Perspektivy GMO v EU GMO další generace (přímý prospěch pro spotřebitele) prozatím výhody pro pěstitele zdravější potraviny levnější potraviny neudržitelnost čistých produktů bez GMO v EU každoroční nárůst celosvětových ploch s GM plodinami nové GMO dovoz agrárních komodit ze 3. zemí komunikace se spotřebitelem popularizace vědy a jejích poznatků
Zdroje (nejen) úředních informací o GMO www stránky Ministerstva zemědělství: www.eagri.cz sekce Zemědělství, položka GMO-geneticky modifikované organismy sekce Potraviny, položka Bezpečnost potravin, položka Geneticky modifikované potraviny a krmiva www stránky Ministerstva životního prostředí: www.mzp.cz sekce Témata, položka Rizika pro životní prostředí, položka Geneticky modifikované organismy (GMO) odkaz na Biosafety Clearing House (informace o GMO v ČR v angličtině)
Děkuji za pozornost! Dotazy?