OBOJŽIVELNÍCI Systém Podtřída: Ocasatí Podtřída: Beznozí Podtřída: Bezocasí Řád: Žáby
OBOJŽIVELNÍCI Obecná charakteristika Vyvinuli se zřejmě z lalokoploutvých ryb (devon 1H) svým vývojovým cyklem jsou vázáni na vodní prostředí larvy obojživelníků žijí ve vodním prostředí dospělí jedinci jsou suchozemští přeměnou larvy na dospělce dochází k rozsáhlým anatomickým a fyziologickým změnám v ekosystémech jsou konzumenty II. řádu (masožravci) Vývojový cyklus obojživelníků
OBOJŽIVELNÍCI
OBOJŽIVELNÍCI STAVBA TĚLA tělní pokryv tělní pokryv tvoří vícevrstevná pokožka kůže je lysá a vlhká nezbytné pomocné kožní dýchání (proto musí být neustále vlhká) kůže obsahuje slizové a jedové žlázy sliz na povrhu kůže zabraňuje maceraci vylučovaný jed chrání obojživelníky proti predátorům (šípové žáby) součástí škáry jsou chromatofory (pigmentové buňky), které vytvářejí: - výstražné zbarvení (zbarvení kůže v kombinaci žlutá černá, červená černá) př.: mlok skvrnitý, kuňka obecná, kuňka žlutobřichá -ochranné zbarvení (zbarvení kůže imituje barvu prostředí) př. skokan hnědý, rosnička zelená
OBOJŽIVELNÍCI Kostra je zkostnatělá Larva podobnost s rybami (pouze lebka a páteř) Dospělec lebka (částečně spojené ploché kosti), páteř tvořená z obratlů, pletence -lopatkové a pánevní pásmo spojené s kostrami předních a zadních končetin Svalstvo diferencované, hl. kosterní (pohyb po souši) Larva boční segmentovaná svalovina (podobnost s rybami) Dospělec - je uspořádáno rozmanitě, zasahuje až do končetin
OBOJŽIVELNÍCI Trávicí soustava draví ( x pulci - řasy) trávicí trubice rozlišená: dutina ústní (jazyk vepředu přirostlý-lapání hmyzu) hltan- jícen- žaludek střevo- -kloaka (společný vývod TS, VS a RS) řitní otvor + játra, žlučník a slinivka břišní - očnice otevřené do dutiny ústní zatahování očí pomáhá polykat Vylučovací soustava párové ledviny močovody - močový měchýř (pobyt na souši) kloaka moč v těle se zdržuje přeměna toxického amoniaku na netoxickou močovinu
OBOJŽIVELNÍCI Cévní soustava -uzavřená Larva venózní srdce Dospělec srdce (2 předsíně a 1 komora) - částečné mísení okysličené a odkysličené krve - malý (plicní) a velký (tělní) oběh - jsou to poikilotermní živočichové (bez stálé tělesné teploty) Dýchací soustava Larva - dýchá pomocí žaber (vázána na vodní prostředí) Dospělec - dýchá pomocí plic vzdušný kyslík povrch plic: hladký (ocasatí) x zřasený (žáby) + kožního dýchání (podkožní vazivo bohatě prokrvené) - hlasový orgán v dýchacích cestách, u samců zesilován pomocí vychlípitelných rezonančních vaků - skřehotání
OBOJŽIVELNÍCI Nervová soustava CNS (mozek,mícha) + obvodové nervy hemisféry koncového mozku mezimozek střední mozek mozeček - prodloužená mícha Smysly Zrakový orgán komorové oko 3 víčka (horní, dolní a mžurka vnitřní víčko) akomodace čočky Čichový orgán čichová sliznice v nozdrách + Jacobsonův orgán Sluchový orgán střední ucho (začíná na povrchu těla bubínkem, 1 středoušní kůstka, Eustachova trubice, vnitřní ucho) Chuťový orgán ústní dutina Proudový orgán postranní čára ( jen u larev obojživelníků)
OBOJŽIVELNÍCI Rozmnožovací soustava Gonochoristé Samci varlata, spermatofor do kloaky Samice vaječníky, vajíčka vejcovody do kloaky Oplození u žab vnější ve vodě x mloci a čolci - vnitřní Vývoj nepřímý (metamorfóza) Vajíčka chráněna rosolovitým obalem (shluky na dně) z vajíček larvy (u žab pulci) s odlišnými znaky od dospělců: žábra, bez nohou, mají ocas + ploutevní lem, postranní čára, venózní srdce, pulci nejsou draví (seškrabávají řasy)
OBOJŽIVELNÍCI STAVBA TĚLA
OBOJŽIVELNÍCI Systém Třída: Obojživelníci Podtřída: Ocasatí Mlok skvrnitý Velemlok obrovský Čolek horský, obecný, velký Axolotl mexický (neotenie) Macarát jeskynní Podtřída: Beznozí Červor vodní Podtřída: Bezocasí Řád: Žáby Kuňka obecná, žlutobřichá Ropucha obecná, zelená Rosnička zelená Skokan hnědý, zelený, štíhlý, skřehotavý Drápatka vodní Blatnice skvrnitá Tropické žáby - šípové
Podtřída:Ocasatí Hodně vázaní na vodu Všechny nohy stejně vyvinuté Výrazný ocas lemovaný kožním lemem Velká schopnost regenerace Oplození vnitřní pomocí spermatoforů rosolovitá tělíska ze spermií samců samička je sbírá kloakou
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) vlhké lesy až na rozmnožování nezávislý na vodě Vejcoživorodí,rodí se živé larvy (dravé) na krku vyústění jedových žláz
Žijí ve vodě Dýchají kyslík při hladině Samci při rozmnožování svatební šat a tanec Jejich účelem je, aby samečkův spermatofor (schránka v níž je uloženo jeho sperma) nasála samička kloakou. Proto ji sameček navádí na místo, kde jej odložil. Samička, jakmile je oplozena, klade malá oválná vajíčka jednotlivě na lístky různých rostlin nebo i listy spadlé do vody. Každé vajíčko pečlivě nožkami zabalí do listu. Čolci
Čolek obecný Triturus vulgaris
Čolek velký Triturus cristatus
Čolek horský Triturus alpestris
Macarát jeskynní Proteus anquinus Slepý bílý,na světle tmavne tenké končetiny, zakrnělé oči V jeskyních Dinárského krasu
Axolotl mexický zvaný vodní dráček nebo tygří mlok neotenie zůstává stádium larvy 30cm schopné pohl.rozmnožování
Velemlok obrovský Andrias maximus Až 1,5 m dlouhý, žije v horských potocích Japonska
Mlok černý Salamandra atra ve středních a východních Alpách
Podtřída: Beznozí Žijí pod zemí v tropech Červovité tělo jako velká žížala(až 1,5 m) Pouze jedna plíce Vodní vejcorodí + vodní larvy Červor vodní - JAm Zemní jsou živorodí
Podtřída: Bezocasí Asi 1500 druhů Nejpokročilejší tělo zkrácené, ploché, bez ocasu Mohutné zadní končetiny skákání Není neotenie, není regenerace Řád: Žáby
Kuňka obecná (ohnivá) Bombina bombina kaluže, lesní tůně Kuňka žlutobřichá Bombina variegata
Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus Páchne po česneku Má největší pulce
Ropuchy Parotidy jedové žlázy Ropucha obecná Bufo bufo
Ropucha zelená Ropucha krátkonohá
Rosnička zelená Hyla arborea
Skokani zelení vázáni na vodu Skokan zelený Pelophylax esculentus, dříve Rana esculenta Skokan skřehotavý Pelophylax ridibundus - největší
Hnědí spíše lesní druhy Skokan hnědý Rana temporaria
Skokan štíhlý Rana dalmatina
Skokan ostronosý Rana arvalis samec v době rozmnožování zmodrá rašeliniště
Drápatka vodní Xenopus laevis
Pestré, drobné, tropické Některé mají smrtelný jed šípové jedy Pralesničky
Závěr V ČR jsou všichni obojživelníci chránění velmi citliví na kvalitu prostředí ohroženi mizením mokřadů Budování podchodů pro usnadnění migrace k vodě V zimě pokles metabolismu a zalezlí v děrách nebo při dně