VYHODNOCENÍ TECHNICKO- EKONOMICKÝCH VARIANT NÁSLEDNÉHO USPOŘÁDÁNÍ TEPELNÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA BENEŠOV

VYHODNOCENÍ TECHNICKO- EKONOMICKÝCH VARIANT NÁSLEDNÉHO USPOŘÁDÁNÍ TEPELNÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA BENEŠOV Klient: Město Benešov Zpracoval: Ing. Michal Šváb Ing. Aleš Popelka prosinec 2016

Název projektu: VYHODNOCENÍ TECHNICKO-EKONOMICKÝCH VARIANT NÁSLEDNÉHO USPOŘÁDÁNÍ Číslo projektu: ENACO-2016028 Výtisk číslo: 1 / 2 / archivní kopie Verze: Finální zpráva 1.1 (doplnění ekonomického hodnocení) Datum: 2. prosince 2016 Odkaz na soubor: C:\Michal\!PROJEKTY\!!ENACO\Benešov\UPDATE - II Zpráva\TA - Vyhodnocení T-E variant tepelného hospodářství města Benešov.docx Vedoucí projektu: Zpracoval: Ing. Michal Šváb +420 222 515 445 +420 607 758 014 michal.svab@enaco.cz Ing. Michal Šváb Ing. Aleš Popelka Schválil: Ing. Jaroslav Jakubes Objednatel: Společnost: Město Benešov Sídlo: Masarykovo náměstí 100 256 01 Benešov Kontaktní osoba: Ing. Petr Hostek, MBA Telefon: +420 317 754 145 E-mail: hostek@benesov-city.cz ENACO-2016028-2 - ENACO, s.r.o.

OBSAH 1 ÚVOD 5 1.1 Identifikační údaje 5 1.1.1 Objednavatel díla 5 1.1.2 Zpracovatel díla 5 1.2 Předmět analýzy 6 1.3 Podklady pro zpracování studie 6 2 IDENTIFIKACE A TECHNICKOEKONOMICKÝ POPIS VARIANT 7 2.1 Vstupní předpoklady 7 2.2 Stávající technické řešení výroby tepla 7 2.2.1 Výtopna Pražská 7 2.2.2 Výtopna Spořilov 8 2.2.3 Výtopna Bezručova 8 2.2.4 Výměníková stanice Tržiště 9 2.3 Navržená technická koncepce následného uspořádání 9 2.4 Investiční náročnost opatření 11 3 VARIANTY USPOŘÁDNÍ NÁSLEDNÉHO PROVOZU 12 3.1 Realizace opatření prostřednictvím strategického partnera 12 3.2 Realizace opatření prostřednictvím strategického partnera a vytvoření společného podniku (joint venture) 13 3.3 Realizace navrhovaných opatření z vlastních prostředků a následný provoz městskou společností 13 4 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ VARIANT 14 4.1 Varianta 3.1 - Vstup strategického partnera 15 4.2 Varianta 3.2. Joint Venture 18 4.3 Varianta 3.3. provoz městkou společností 22 5 SROVNÁNÍ SLEDOVANÝCH VARIANT 25 5.1 Systémové výhody 25 5.2 Základní ekonomické ukazatele projektu 26 6 PŘÍPADOVÁ STUDIE REALIZACE VSTUPU STRATEGICKÉHO PARTNERA DO TEPELNÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA VLAŠIM 28 6.1 Základní popis původního stavu 28 6.2 Systémové řešení 28 6.3 Technické řešení 29 6.4 Dílčí závěry 29 ENACO-2016028-3 - ENACO, s.r.o.

7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ KONZULTANTA 30 ENACO-2016028-4 - ENACO, s.r.o.

1 ÚVOD 1.1 Identifikační údaje 1.1.1 Objednavatel díla Objednavatel: Sídlo: Město Benešov IČ: 00231401 Zastoupený: Osoba oprávněná k jednání ve věcech technických: Masarykovo náměstí 100, 256 01 Benešov Ing. Petr Hostek, MBA starosta města Ing. Petr Hostek, MBA Tel.: +420 317 754 145 E-mail: 1.1.2 Zpracovatel díla Název subjektu: Adresa sídla společnosti: hostek@benesov-city.cz ENACO, s.r.o. IČ: 02751704 DIČ: CZ 02751704 Obchodní rejstřík: Zastoupený: Osoba oprávněná k jednání ve věcech technických: Čechtická 386/4, 142 00 Praha 4 - Kamýk Spisová značka C 223306, Městský soud v Praze Ing. Jaroslav Jakubes - jednatel Ing. Michal Šváb Tel.: +420-607 758 014 fax: +420-222 521 984 e-mail: michal.svab@enaco.cz ENACO-2016028-5 - ENACO, s.r.o.

1.2 Předmět analýzy Předmětem studie je vyhodnocení jednotlivých variant následného koncepčního a strategického uspořádání tepelného hospodářství města Benešova, zejména pak ve vztahu k možnému vypsání veřejné soutěže na výběr strategického partnera. Hlavním je cílem posouzení technická identifikace optimálního řešení z pohledu vedení města Benešov a doporučení ze strany technického konzultanta. Klíčovými srovnávacími ukazateli pak budou: cena tepla, technická proveditelnost a systémový/ekonomický dopad pro město Benešov. 1.3 Podklady pro zpracování studie Energetický audit č. EA-0262/15028 ze dne 15. 7. 2015, vypracován energetickým specialistou Ing. Janem Kárníkem (č. oprávnění 262). Studie Analýza závěrů EA pro město Benešov, ENACO, březen 2016. Specifikace přesného zadání studie ze strany města Benešov zde dne 27.6.2016. Informace z místní prohlídky tepelného hospodářství. ENACO-2016028-6 - ENACO, s.r.o.

2 IDENTIFIKACE A TECHNICKOEKONOMICKÝ POPIS VARIANT 2.1 Vstupní předpoklady Předmětem nabídky je srovnávací analýzy definovaných variant následného provozu tepleného hospodářství města Benešov a to v souladu s Usnesením Zastupitelstva města Benešova č.j. 329-16/2016/ZM. Posuzované systémové varianty jsou primárně stanoveny zadavatelem, městem Benešov, a jedná se o srovnání následujících variant: I. Výběr strategického partnera v oblasti zásobování města Benešov teplem a zajištění dodávek prostřednictvím služby Energy Contracting II. Výběr strategického partnera a vytvoření společného podniku (joint-venture) s cílem výroby tepla pro zásobování města Benešov teplem III. Realizaci doporučených opatření přímo městskou společností Městská tepelná zařízení, s.r.o. a provedení souvisejících investic vlastními silami bez strategického partnera Výše uvedené varianty budou hodnoceny s ohledem na dispoziční, ekonomické, technické a environmentální okrajové podmínky, specifické pro město Benešov. Z technického hlediska bude základním předpokladem posuzovaných variant řešení zachování infrastruktury tepelného hospodářství (rozvody tepla, obsluha objektových předávacích stanic, prodej tepla konečným odběratelům) v systému Centrálního zásobování teplem, neboť tento princip je ukotven Územní energetické koncepci a stejně tak zachování systému CZT zaručí stav, kdy se nezvýší imise znečišťujících látek díky lokálním zdrojům tepla. Nebudou tedy uvažovány varianty s opuštění principu centrálního zásobování teplem. Všechny tři posuzované varianty vychází ze zcela shodného technického řešení (shodné technologické koncepce) následného provozu tepelného hospodářství města Benešov tak, jak byla zpracována v rámci Studie Analýza závěrů EA pro město Benešov, zpracované společností ENACO v březnu 2016. 2.2 Stávající technické řešení výroby tepla Soustava centrálního zásobován teplem Benešov se de facto skládá ze čtyř samostatných soustav: Pražská, Spořilov, Bezručova a Tržiště. Provozovatelem celé soustavy vč. Provozu kogenerační jednotky ve výtopně Pražská je společnost Městská tepelná zařízení, s.r.o. V následujících kapitolách je uveden přehled stávajícího stavu jednotlivých zdrojů a soustav. 2.2.1 Výtopna Pražská Výtopna Pražská je lokalizována v budově bývalé parní kotelny, která byla rekonstruována na teplovodní plynovou kotelnu. V kotelně byly zachovány původní kotle ČKD, na kterých byla v roce 2014 provedena generální oprava (přetrubkování) a výměna hořáků za tzv. low-nox. Kotle byly navíc osazeny ekonomizéry spalinovými výměníky, které zajišťují zvýšení účinnosti výroby tepla využitím kondenzačního tepla zemního plynu. ENACO-2016028-7 - ENACO, s.r.o.

V létě roku 2015 byla v kotelně instalována kogenerační jednotka na bázi stacionárního motoru spalujícího zemní plyn. Tepelný výkon kogenerační jednotky je vyveden do akumulačních zásobníků (2 x 80m 3 ). V budově kotelny jsou umístěny administrativní prostory společnosti a také centrální dispečink pro sledování a řízení kotelny a soustavy zásobování teplem. Dispečer má k dispozici přehled o provozu kogenerační jednotky a kotlů, aktuálním stavu důležitých technologických prvků kotelny a také o aktuálním stavu armatur a čerpadel domovních předávacích stanic. Kromě sledování jednotlivých zařízení je možné jejich řízení. Systém je relativně zastaralý, nicméně provozovatel soustavy jej plánuje postupně modernizovat. Soustava rozvodu tepla je tvořena teplovodními rozvody z předizolovaného potrubí, soustava byla postupně rekonstruována od r. 1995 2006. V letech 1994 1995 byly instalovány domovní předávací stanice, které jsou stále v provozu. Stanice slouží k místní přípravě TV, nicméně většina stanic není vybavena akumulačním zásobníkem TV. Dle informací provozovatele nejsou v místě problémy s kvalitou vody, instalované deskové výměníky nebylo od roku instalace nutné čistit. V soustavě nedochází k potížím s havarijními stavy na potrubním vedení. Kotelna i rozvodná soustava tepla prošly v nedávné minulosti modernizací, včetně zavedení kogenerační výroby tepla. Provozovatel nepředpokládá v následujícím horizontu 10 let s významnými investicemi do zdrojové ani rozvodné části soustavy. 2.2.2 Výtopna Spořilov Kotelna se nachází v areálu bývalé parní kotelny, která byla v roce 2004 rekonstruována na teplovodní plynovou kotelnu. V kotelně jsou instalovány celkem čtyři kotle ČKD, dva o výkonu 2,5 a dva o výkonu 4 MW. V současné době probíhá modernizace těchto kotlů přetrubkování a dle potřeby výměna obratových komor. Provozovatel počítá také s výměnou stávajících hořáků za low NOx hořáky. Vzhledem k výkonové rezervě kotelny zůstanou v provozu pravděpodobně pouze 3 kotle. V kotelně je dále instalován termohydraulický sběrač a rozdělovač, expanzní systém, úpravna vody a systém MaR. V současné době je provozovatelem připravován projekt pro instalaci kogenerační jednotky (opatření navržené energetickým auditem) o výkonu 800 kwe. Rozvodná síť byla při přechodu na teplovod částečně rekonstruována, v současné době zbývá rekonstruovat cca 300 metrů rozvodů. Rekonstruovaná část rozvodů byla realizována z předizolovaného potrubí uloženého přímo do země. Při rekonstrukci zbývající části je počítáno se zachováním stávajících domovních předávacích stanic. Kotelna prochází modernizací, zejména část zdrojů tepla. Vhodným opatřením pro zajištění spolehlivého provozu je včasná rekonstrukce původní teplovodní sítě. 2.2.3 Výtopna Bezručova Kotelna Bezručova je co do objemu největší kotelnou v rámci tepelného hospodářství města Benešov. Jedná se o teplovodní plynovou kotelnu situovanou v budově bývalé parní uhelné kotelny. Instalovány jsou tři kotle ČKD, u nichž došlo v roce 2014 ke generální opravě přetrubkování a případně k výměně obratové komory. V současné době plánuje provozovatel osazení kotlů moderními low-nox hořáky. Dva ze tří kotlů byly osazeny ekonomizéry pro využití kondenzačního tepla plynu. ENACO-2016028-8 - ENACO, s.r.o.

V rámci rozvodné sítě kotelny Bezručova je nutná rekonstrukce značné části původních rozvodů tepla. Při rekonstrukci je počítáno se zachováním stávajících domovních předávacích stanic. Kotelna, zejména zdroje tepla prošly v nedávné době generální opravou a modernizací. Vhodným opatřením pro zajištění spolehlivého provozu je včasná rekonstrukce původní teplovodní sítě. 2.2.4 Výměníková stanice Tržiště Jedná se o nejmenší soustavu v rámci 4 částí tepelného hospodářství. Zdrojem tepla je výměníková stanice horká voda/teplá voda, která je napájena horkovodem z nemocnice. Stanice je situována ve sklepních prostorách jednoho z objektu zásobovaného teplem. V rámci stanice jsou instalovány dva deskové výměníky Alfa-Laval, systém čerpadel a MaR. Teplovodní síť soustavy Tržiště je zastaralá a je nutná její rekonstrukce. V rámci této rekonstrukce bylo energetickým auditem doporučeno připojení soustavy ke kotelně Pražská. Směr toku výkonu v rámci soustavy by se sice otočil (v současné době je VS umístěná v severním objektu soustavy, nově by byl prvním připojeným objektem nejjižnější dům), nicméně v rámci rekonstrukce soustavy nepředstavuje tento fakt žádný problém. Výměníková stanice je relativně jednoduché zařízení, které nevyžaduje extrémní náklady na provoz a údržbu. Rekonstrukci sítě a propojení soustavy s kotelnou Pražská zajistí zvýšení spolehlivosti dodávek tepla a patrně také vyšší efektivitu provozu soustavy. 2.3 Navržená technická koncepce následného uspořádání Na základě vyhodnocení provozu soustavy zásobování teplem byla v provedeném energetickém auditu a na základě analýzy opatření zpracované ve studii ENACO, byla navržena následující technická koncepce budoucího upořádání tepelného hospodářství města Benešov. Technická a systémová koncepce se skládá z následujících dílčích opatření: Opatření B (dle Energetického auditu) dílčí rekonstrukce rozvodných sítí tepla v lokalitě Bezručova a v lokalitě Spořilov, a kompletní rekonstrukce v lokalitě Tržiště Opatření C (dle Energetického auditu) Propojení kotelny Pražská s lokalitou Tržiště Opatření D (dle Energetického auditu) Instalace kogenerační jednotky Spořilov Opatření E1 Instalace kogenerační jednotky v kotelně Bezručova Opatření E2 Instalace kondenzačních kotlů pro provoz bez KGJ a pro doplnění provozu KGJ Opatření B - uvedené opatření mají extrémně dlouhou dobu návratnosti cca 39 let. Při standardním vyhodnocení takovéto návratnosti by bylo nutné investici zamítnout. V případě rekonstrukce rozvodné sítě CZT je ale nutné zasadit účel rekonstrukce do souvislostí. Rozvodná síť je nedílná součást CZT a při ponechání této sítě ve špatném stavu nevyhnutelně následuje lavinové zvyšování nákladů na opravy a provoz sítě a následný rozpad CZT ať už vlivem odpojování díky nárůstu ceny tepla nebo díky extrémní nespolehlivosti sítě. V rámci ENACO-2016028-9 - ENACO, s.r.o.

provedeného auditu není toto opatření hodnoceno samostatně, ale je vhodně hodnoceno v rámci varianty zahrnující další opatření. Opatření C - Připojování nových odběrů ke stávajícím zdrojům je jednoznačně pozitivním předpokladem pro zvyšování efektivity zdrojů a snižování měrných provozních nákladů na jednotku vyrobeného tepla. V případě konkrétního připojení nového odběru ke kotelně Pražská, která je vybavena kogenerační jednotkou pro výrobu elektřiny a tepla lze toto opatření jednoznačně doporučit. Jednoznačný je taktéž ekonomický přínos tohoto opatření. Opatření D - Instalace kogenerační jednotky pro je jednoznačně vhodným způsobem pro zajištění zvýšení efektivity a zlepšení ekonomiky výroby teplené energie. Výše popsané opatření lze jednoznačně doporučit. V rámci ekonomického vyhodnocení variant byla stanovena vyšší finanční úspora pro režim provozu 4 400 hodin. S ohledem na současný trend týkající se výkupní ceny elektrické energie z KGJ, která úzce souvisí s režimem provozu, doporučuje zpracovatel analýzy uvažovat spíše s variantou provozu 3 000 hodin/rok. Opatření E1 - Při optimálním provozu KGJ lze dosáhnout výstupní cenu tepla z kogenerační jednotky, která je srovnatelná s palivovými náklady na výrobu tepla v plynových kotlích. Provoz KGJ navíc přináší další výhody krytí části spotřeby elektrické energie vlastní výrobou a snížení regulované složky zemního plynu pro celý odběr kotelny, tedy i pro plynové kotle. Opatření E2 - Instalace moderního plynového kondenzačního kotle s širokým rozsahem modulace výkonu při stabilní účinnosti výroby tepla do každé provozovny. Zařazením tohoto kotle do systému lze dosáhnout lepšího kopírování křivky potřeby výkonu a efektivnějšímu provozování zdroje. V případě kotelen bez kogenerační jednotky doporučuje zpracovatel analýzy instalaci kotle primárně. Na základě ekonomického vyhodnocení byla jako ekonomicky výhodnější identifikována varianta 1 (B,C,D) dle Energetického auditu tedy varianta zahrnující provedení kompletního rozsahu navrhovaných energetických opatřeních a dále v kombinaci s navrženými opatřeními zpracovanými v rámci Studie ENACO, březen 2016 tedy opatření E1 a E2. Tento výsledek je logický zejména s ohledem na zmiňovaný fakt, že ekonomického vyhodnocení rekonstrukce rozvodných nevykazuje udržitelnou návratnost opatření, nicméně při globálním pohledu na soustavu se jedná o její nedílnou součást. Rekonstrukcí těchto sítí a zachováním rozsahu soustavy, dokonce připojením nových odběrů do soustavy pak dochází ke zvýšení efektivity provozu dalších částí. Těmito částmi jsou zejména zdroje vč. kogeneračních jednotek, jejichž ekonomický přínos jednoznačně kompenzuje na první pohled nevýhodnou investici do rozvodných sítí. S ohledem na snahu provozovatele zajistit další fungování celé soustavy, umožnit připojení dalších odběrů a zachování co možná nejpříznivější ceny tepla pro koncového zákazníka lze jednoznačně souhlasit s doporučením provést navrhovaná opatření. Při realizaci výše uvedených opatření, především pak instalaci kogeneračních jednotek do všech kotelen lze na základě obdobných referenčních projektů a orientačního výpočtu očekávat snížení ceny tepla pro koncového odběratele až o 10%. ENACO-2016028-10 - ENACO, s.r.o.

2.4 Investiční náročnost opatření Na základě zpracovaného Energetického auditu a Studie společnosti ENACO byly specifikovány směrodatné investiční náklady pro soubor opatření dle kapitoly 2.3. Výše investičních nákladů odpovídá soudobé technické praxi a výše nákladů na jednotlivá opatření byla ověřena dotazem na renomované dodavatele obdobných technologických celků. Skutečná a upřesněná výše investičních nákladů nicméně musí být ověřena ve vyšším stupni projektové dokumentace a samozřejmé též bude předmětem Veřejné soutěže. (Tento předpoklad je univerzální pro všechny tři sledovaná systémová uspořádání následného provozu tepelného hospodářství, neboť v případě výběru strategického partnera bude primárně určující cena dodaného tepla, což ve svém důsledku je vždy odrazem výše investičních nákladů. V případě varianty realizace opatření přímo městem Benešov ať už samostatně, nebo v rámci joint venture je logickým předpokladem vypsání veřejné soutěže na dodávku technologie, kde cena bude hlavním určujícím kritériem). Přehled předpokládaných opatření a jejich investiční náročnosti je uveden v následující tabulce: Tabuka 1: Kód opatření Přehled investiční náročnosti opatření Předpokládaná investiční náročnost Opatření B Rekonstrukce rozvodů tepla (Celkem) 23 mil. Kč Opatření B1 Dílčí rekonstrukce rozvodných sítí tepla v lokalitě Bezručova 12,8 mil. Kč Opatření B2 Dílčí rekonstrukce rozvodných sítí tepla v lokalitě Spořilov 5,2 mil. Kč Opatření B3 Kompletní rekonstrukce v lokalitě Tržiště 6,0 mil. Kč Opatření C Propojení kotelny Pražská s lokalitou Tržiště 12 mil. Kč Opatření D Instalace kogenerační jednotky Spořilov 26,1 mil. Kč Opatření E1 Instalace kogenerační jednotky v kotelně Bezručova 44,5 mil. Kč Opatření E2 Instalace kondenzačních kotlů 8 mil. Kč CELKEM 113,6 mil. Kč Pro následné systémové porovnání variant z pohledu města Benešov jsou uvedené investiční náklady shodné pro všechny sledované varianty. Na základě předběžného stanovení ekonomických ukazatelů (s uvažování standardních hodnot cen zemního plynu, elektřiny, nákladů na servis a údržbu, personálních a finančních nákladů) lze konstatovat, že se jedná o ekonomicky udržitelný soubor opatření a v závislosti na volbě parametrů je prostá doba návratnosti souboru opatření v rozmezí 8,5 9,5 let. Navržen rozsah komplexního investičního záměru, popsaný ve výše uvedených opatřeních, představuje technicky i ekonomicky optimalizované zajištění bezpečného a efektivního způsobu výroby tepla pro následujících 20 let. Takto koncipovaný soubor dílčích řešení pak je schopen zajistit nejnižší výrobní cenu tepla a ve svém důsledku snížení nákladů pro všechny odběratele. ENACO-2016028-11 - ENACO, s.r.o.

3 VARIANTY USPOŘÁDNÍ NÁSLEDNÉHO PROVOZU Posuzované varianty jsou primárně stanoveny zadavatelem, městem Benešov, a jedná se o srovnání následujících variant: Posuzované systémové varianty jsou primárně stanoveny zadavatelem, městem Benešov, a jedná se o srovnání následujících variant: I. Výběr strategického partnera v oblasti zásobování města Benešov teplem a zajištění dodávek tepla prostřednictvím Smluvního vztahu II. Výběr strategického partnera a vytvoření společného podniku (joint-venture) s cílem výroby tepla pro zásobování města Benešov teple III. Realizaci doporučených opatření přímo městskou společností Městská tepelná zařízení, s.r.o. a provedení souvisejících investic vlastními silami bez strategického partnera 3.1 Realizace opatření prostřednictvím strategického partnera Vstup strategického partnera představuje moderní a efektivní variantu realizace rozsáhlých investičních opatření prostřednictvím tzv. investice třetí strany a to na základě specifického kontraktu na zajištění kompletní investice, provozu a servisu technologického zařízení výroby a dodávek tepla. Přesná specifikace smluvního vztahu, výše nájemného a ceny dodávaného tepla je pak předmětem podmínek Veřejné soutěže na výběr strategického partnera. V principu se jedná se o smluvní ujednání mezi kontraktorem a zákazníkem, které zajišťuje, že smluvní partner provede kompletně požadovaný investiční záměr (rekonstrukce kotelny, rozvodných sítí, instalaci KGJ, apod.), přičemž smluvní partner zajistí veškeré finanční prostředky pro realizaci požadovaných opatření v rámci investičního záměru. Smluvní partner je pak provozovatelem systému (případně pouze zdroje nebo kogenerační jednotky v závislosti na konkrétním kontraktu) a zákazník splácí vydané investiční prostředky v ceně tepla. V rámci ujednání je zpravidla stanovena také výše nájmu, kterou provozovatel hradí vlastníkovi systému v tomto případě městu Benešov, resp. městské společnosti. Výhodou této varianty je zejména vynaložení nulových finančních prostředků při realizaci investice. Smluvní partner realizuje výstavbu zařízení, které následně sám provozuje z principu je tedy motivován realizovat co možná nejefektivnější systém. V neposlední řadě je zde výhoda, že komplexní řešení týkající se např. kompletních rekonstrukcí CZT, lze realizovat prakticky v jednom roce. Při provozu systémů CZT a zejména systémů vybavených kogeneračními jednotkami pak smluvní partner dosahuje lepších ekonomických parametrů zejména díky možnostem snížení investičních nákladů při realizaci, snížení provozních nákladů, zejména ceny energií a zvýšení výnosů z prodeje elektrické energie. Po uplynutí stanovené doby kontraktu přechází zpravidla instalované zařízení do majetku zákazníka, přičemž dochází k prodloužení smlouvy o provozu na další časové období pro zajištění co nejlepších ekonomických výsledků, díky kterým lze dosahovat nižší ceny tepla pro koncové zákazníky. V případě tepelného hospodářství města Benešov a předpokládané velikosti investice je pak minimální doba pro výše uvedený kontrakt v délce 15 let. Zároveň pak je vhodné nastavení možnosti následné opce tak, aby smluvní partner byl motivován k maximálně odpovědnému, šetrnému a efektivnímu hospodaření s majetkem a předmětnými technologickými celky. ENACO-2016028-12 - ENACO, s.r.o.

3.2 Realizace opatření prostřednictvím strategického partnera a vytvoření společného podniku (joint venture) Tato varianta předpokládá shodně s variantou 3.1 vstup strategického partnera v podobě investice tzv. třetí strany. Na rozdíl od předchozí varianty však představuje nutnost města Benešov se podílet na výši investice podílem, který bude odpovídat obchodnímu podílu ve společném podniku. Principiálně se takový podíl může pohybovat v rozmezí 34% - 66% obchodního podílu na společném podniku, kdy obě hranice představují minimální kontrolní podíl (33%) na fungování společného podniku. V praxi pak lze očekávat, že případný strategický partner by z hlediska odpovědnosti požadoval minimální obchodní podíl ve výši 51%, tak aby měl faktickou kontrolu nad hospodařením společnosti. Z toho důvodu pro další posouzení předpokládáme rozdělení obchodních podílů případného joint venture v podobě 51% strategický partner a 49% město Benešov (případně jím ovládaná městská společnost). Z hlediska vlastního fungování společného podniku následně vyvstane městu Benešov nutnost zajistit vlastní personální obsazení ve vedení společného podniku a zejména pak v budoucnosti nutnost krýt vzniklé dodatečné investiční náklady po dobu fungování společného podniku. Druhým zásadním rozdílem je skutečnost, že oproti variantě 3.1 (vstup strategického partnera) nelze předpokládat výnos z pronájmu zařízení. Naopak je předpokladem podíl na zisku společného podniku. 3.3 Realizace navrhovaných opatření z vlastních prostředků a následný provoz městskou společností Tato možnost vychází ze současného stavu provozu tepelného hospodářství. Provozovatel zajišťuje finanční prostředky pro provádění investic do modernizace tepelného hospodářství. Modernizace probíhá postupně s ohledem na možnosti získávání investičních prostředků v čase. Lze říci, že se jedná o relativně zdlouhavý proces, kdy je nutné rozhodovat, která investice bude mít přednost a velice zajímavá, avšak investičně náročná řešení se odsouvají v čase dále z důvodu řešení jiných, aktuálně kritických opatření. Z koncepčního pohledu v této variantě město Benešov, resp. jím ovládaná městská společnost, bude muset na vlastní náklady zajistit přípravu projektu, projekční práce, související inženýrskou činnost při výstavbě a následném provozu tepelného hospodářství. Vlastní příprava investičního projektu obdobné velikosti představuje práci pro vysoce kvalifikovaný tým expertů, který by město Benešov muselo zajistit buď z vlastních zdrojů, nebo prostřednictvím krátkodobého kontraktu. Z hlediska aktuální situace na trhu práce je pak zřejmé, že zajištění kvalitních manažerů pro přípravu rozsáhlého projektu by bylo náročné a ve svém důsledku i velmi drahé. ENACO-2016028-13 - ENACO, s.r.o.

4 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ VARIANT Ekonomické hodnocení projektu je stanoveno z modelového výpočtu energetických bilancí po rekonstrukci kotelen a rozvodů dle doporučených opatření výše. Energetická bilance je stejná pro všechny varianty následného provozu. V tabulkách níže jsou uvedeny základní energetické bilance. Tabulka 1: Výroba a spotřeba kotelen a bilance výměníkové stanice VS Tržiště před rekonstrukcí Parametr Pražská Bezručova Spořilov VS Tržiště Spotřeba tepla - koncový zákazníci (GJ) 38 000 23 000 11 000 3 300 Výroba tepla - pata zdroje (GJ) 51 000 30 667 14 667 4 400 Ztráty rozvodů tepla (%) 25 25 25 25 Tabulka 2: Výroba tepla kotelen po rekonstrukci Parametr Pražská Bezručova Spořilov Spotřeba tepla - koncový zákazníci (GJ) 38 000 23 000 11 000 Spotřeba tepla nových odběrů (GJ) 300 - - Spotřeba tepla VS Tržiště při připojení na výtopnu Pražská (GJ) 3 300 - - Výroba tepla - pata zdroje (GJ) 48 900 26 100 13 400 Ztráty rozvodů tepla po rekonstrukci (%) 15 12 18 Tabulka 3: Modelový výpočet následného provozu kotelen pro rekonstrukci Kogenerační jednotka Jednotka Pražská Bezručova Spořilov Elektrický výkon KGJ kw e 1 560 1 000 600 Tepelný výkon (motor + spaliny) kw t 1 575 1 041 664 Tepelný výkon LT kw t 82 Spotřeba ZP Nm/hod 375,0 247,7 150,0 Roční projezd KGJ hod 3 000 3 000 3 000 Dodávka tepla z KGJ (poníženo o ztráty v akumulaci) GJ 16 406 11 746 6 964 Plynové kotle Jednotka Pražská Bezručova Spořilov Celkový instalovaný výkon kw 8 200 6 300 2 400 Roční výroba tepla v plynových kotlích GJ 32 894 14 554 6 536 Zemní plyn Jednotka Pražská Bezručova Spořilov Roční spotřeba ZP - KGJ MWh 11 869 7 840 4 748 Roční spotřeba ZP - kotle MWh 10 625 4 701 2 111 Celková roční spotřeba MWh 22 493 12 540 6 859 Elektrická energie Jednotka Pražská Bezručova Spořilov Svorková výroba elektřiny KGJ MWh 4 623,8 2 955,0 1 773,0 Výroba elektřiny KGJ pro KVET MWh 4 577,6 2 910,7 1 728,7 Dodávka do sítě MWh 4 365,2 2 785,6 1 658,6 Odběr EE ze sítě pro vlastní spotřebu kotelny MWh 197,9 105,6 54,2 ENACO-2016028-14 - ENACO, s.r.o.

4.1 Varianta 3.1 - Vstup strategického partnera Při provozu systémů CZT smluvní partner dosahuje lepších ekonomických parametrů zejména díky možnostem snížení investičních nákladů při realizaci, snížení provozních nákladů, zejména ceny energií a zvýšení výnosů z prodeje elektrické energie. Základní dílčí předpoklady ekonomického hodnocení varianty jsou následující: Celkový roční objem dodávek tepla je 75,3 TJ. Uznatelná (a pro velikost tepleného hospodářství města Benešov reálná) hodnota výše nájemného 40 Kč/GJ. Tato výše nájemného odpovídá parametrům uznatelných nákladů do věcně usměrněné ceny tepla dle Metodiky ERÚ. Současnému schématu podpory kombinované výroby elektřiny a tepla dle Cenového rozhodnutí ERÚ a se zapracováním předpokládané změny schématu podpory od roku 2018 dle z veřejného záměru Energetického regulačního úřadu z 19.1.2016 1 195 Kč/MWh pro kogenerační jednotku v kotelně Pražská a 1 535 Kč/MWh pro KGJ v kotelně Bezručova a Spořilov. Ceny jsou pro potřeby ekonomického hodnocení indexovány meziroční změnou 1,5%. Diskontní faktor a finanční kritéria jsou stanoveny s ohledem na aktuální výši poskytovaných úvěrových prostředků (září 2016). Ceny komodity zemního plynu, cena silové elektřiny a provozní náklady ve výši jako u obdobných projektů vybraných strategických partnerů. Snížení investičních nákladů vzhledem k realizaci rekonstrukce strategickým partnerem. Tabulka 4: Předpoklady vstupů ekonomického hodnocení Cena zemního plynu Kč/MWh 480 Celková cena nakupované elektřiny Kč/MWh 3 500 Prodejní cena silové elektřiny Kč/MWh 1 000 Náklady na distribuci tepla v ceně tepla Kč/GJ 40 Cena tepla - konc. zákazníku vč. DPH Kč/GJ 639 Tabulka 5: Odborný odhad ročních provozních nákladů Palivo - komodita ZP Kč 20 108 473 Palivo - regulovaná složka ceny ZP Kč 7 749 958 Elektrická energie Kč 1 251 945 Servisní náklady KGJ Kč 2 104 685 Technologická voda Kč 39 780 Ostatní proměnné náklady Kč 309 400 Mzdy a zákonné pojištění Kč 2 386 800 Opravy a údržba Kč 1 272 960 Nájem Kč 3 024 000 Výrobní režie Kč 1 193 400 Správní režie Kč 2 386 800 Ostatní stálé náklady Kč 884 000 Celkem Kč 42 712 201 ENACO-2016028-15 - ENACO, s.r.o.

Tabulka 6: Odborný odhad ročních výnosů následného provozu kotelen Prodej silové elektřiny do sítě Kč 8 809 425 Podpora KVET na výrobu elektřiny KGJ Kč 12 591 636 Prodej tepla koncovým zákazníkům Kč 38 922 015 Celkem Kč 60 323 076 Tato varianta uvažuje s vynaložením nulových finančních prostředků města Benešov při realizaci investice. Smluvní partner realizuje výstavbu zařízení, které následně sám provozuje. Smluvní partner v případě provozu CZT dosahuje lepších ekonomických parametrů díky možnosti snížení investice, se kterou je v modelu uvažováno ve výši cca 5%. Smluvní partner provozuje soustavu CZT na vlastní náklady a zodpovědnost a tím veškeré zisky z provozu jsou použity pro pokrytí vlastní investice, provozních nákladů a přiměřeného zisku. Městu Benešov je hrazeno pouze nájemné za pronájem soustavy CZT. V tabulce s provozními náklady výše je uvedena výše nájemného ve výši 3 024 000 Kč/rok, což odpovídá měrným nákladům ve výši 40 Kč/GJ. V případě zvolení následného provozu tepelného hospodářství města Benešov smluvním partnerem je ověření, zda je provoz za těchto podmínek pro smluvního partnera ekonomicky rentabilní a zajímavý. V případě hodnocení zajímavosti následného provozu kotelen z pohledu smluvního partnera uvažujeme s financováním 80% rekonstrukce hospodářství a úvodních investic bankovním úvěrem. S ohledem na stabilitu kotelen a příznivý ukazatel DSCR očekáváme splatnost úvěru min. 8 let a anuitní splácení. Celková výše úvěru činí 86 336 000 Kč, s úrokovou mírou ve výši 3,70% fixovaný po celou dobu splatnosti úvěru. Finanční model a cashflow následného provozu kotelen z pohledu smluvního partnera je podrobněji uveden v tabulkách na dalších stranách. Hodnocení následného provozu kotelen z pohledu odběratelů tepla, města Benešov a smluvního partnera je shrnuto v tabulce na další straně. Tabulka 7: Výsledné hodnocení následného provozu kotelen pro variantu 3.1. Parametr Výsledné hodnocení následného provozu kotelen z pohledu Odběratelů tepla Města Benešov Smluvního partnera Snížení ceny tepla 71 Kč/GJ - - Výsledná cena tepla 639 Kč/GJ - - Investice na rekonstrukci - 0 Kč 107,9 mil. Kč Příjem z nájemného - 3 024 000 Kč - Podíl z následného provozu kotelen (Kč)* - - 4 006 191 Kč/rok** * při uvažování uznatelného přiměřeného zisku dle Věcně usměrněné ceny tepla ** pro 1. rok provozu, během dalších let provozu kotelen se podíl mírně snižuje při uvažování fixní ceny tepla V případě následného provozu kotelen strategickým partnerem je na základě odborného odhadu předpokládaná výsledná cena tepla ve výši cca 639 Kč/GJ včetně DPH, což je o cca 71 Kč/GJ než současná cena tepla. V této variantě následného provozu kotelen městu Benešov připadá pouze platba za nájemné ve výši cca 3 024 000 Kč/rok, což odpovídá měrným nákladům ve výši 40 Kč/GJ. Na základě výsledků ekonomického modelu je patrné, že projekt je z pohledu smluvního partnera ekonomicky rentabilní a zajímavý, jelikož vnitřní výnosové procento následného provozu kotelen pro tuto variantu se v případě úvěru pohybuje ve výši cca 16,9 %. ENACO-2016028-16 - ENACO, s.r.o.

Tabuka 2: Finanční model následného provozu kotelen v prvních 8 letech provozu pro variantu 3.1. Rok provozu - 1 2 3 4 5 6 7 8 Kalendářní rok - 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Počáteční zůstatek Kč 86 336 000 86 336 000 76 882 904 67 075 160 56 899 463 46 342 010 35 388 477 24 024 006 12 233 178 Roční splátka jistiny Kč - 9 453 096 9 807 744 10 175 697 10 557 454 10 953 533 11 364 471 11 790 827 12 233 178 Konečný zůstatek Kč 86 336 000 76 882 904 67 075 160 56 899 463 46 342 010 35 388 477 24 024 006 12 233 178 0 Roční splátka úroku Kč 3 194 432 3 064 277 2 709 629 2 341 676 1 959 919 1 563 840 1 152 901 726 546 284 195 Tabuka 3: Cashflow a zhodnocení investice pro smluvního partnera v prvních 8 letech provozu pro variantu 3.1. Rok provozu - 1 2 3 4 5 6 7 8 Kalendářní rok - 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Investice Kč 107 920 000 - - - - - - - - Výnosy - celkové Kč - 60 323 076 60 323 076 60 323 076 60 323 076 60 323 076 60 323 076 60 323 076 60 323 076 Provozní náklady - celkové Kč - 43 068 410 43 429 961 43 796 936 44 169 415 44 547 481 44 931 219 45 320 712 45 716 048 (+) EBITDA Kč - 17 254 666 16 893 115 16 526 140 16 153 661 15 775 594 15 391 857 15 002 363 14 607 027 (- )Daň Kč - 731 103 729 791 729 977 731 740 735 162 740 330 747 334 756 267 (-) Daňový štít Kč - 582 213 514 830 444 919 372 385 297 130 219 051 138 044 53 997 (-) Investice Kč 107 920 000 - - - - - - - - Free CF to Firm (bez úvěru) Kč -107 920 000 15 941 351 15 648 494 15 351 245 15 049 537 14 743 303 14 432 475 14 116 986 13 796 763 (+) Úvěry (čerpání/splátky) Kč 86 336 000-9 453 096-9 807 744-10 175 697-10 557 454-10 953 533-11 364 471-11 790 827-12 233 178 (-) Úroky Kč 3 194 432 3 064 277 2 709 629 2 341 676 1 959 919 1 563 840 1 152 901 726 546 284 195 (+) Daňový štít Kč - 582 213 514 830 444 919 372 385 297 130 219 051 138 044 53 997 Free CF to Equity (s úvěrem) Kč -24 778 432 4 006 191 3 645 951 3 278 790 2 904 548 2 523 059 2 134 154 1 737 656 1 333 388 ENACO-2016028-17 - ENACO, s.r.o.

4.2 Varianta 3.2. Joint Venture Tato varianta předpokládá shodně s variantou 3.1 vstup strategického partnera v podobě investice tzv. třetí strany. Na rozdíl od předchozí varianty však představuje nutnost města Benešov se podílet na výši investice podílem, který bude odpovídat obchodnímu podílu ve společném podniku. Pro další posouzení předpokládáme rozdělení obchodních podílů případného joint venture v podobě 51% strategický partner a 49% město Benešov (případně jím ovládaná městská společnost). Obdobně jako v předešlé variantě při provozu systémů CZT a zejména systémů vybavených kogeneračními jednotkami smluvní partner dosahuje lepších ekonomických parametrů zejména díky možnostem snížení investičních nákladů při realizaci, snížení provozních nákladů, zejména ceny energií a zvýšení výnosů z prodeje elektrické energie. Na rozdíl od předchozí varianty je zlepšení ekonomických parametrů mírně nižší vzhledem k tomu, že smluvní partner provozuje tepelné hospodářství společně s městem. Základní dílčí předpoklady ekonomického hodnocení varianty jsou následující: Celkový roční objem dodávek tepla je 75,3 TJ. Bez nájemného pro město Benešov. Současnému schématu podpory kombinované výroby elektřiny a tepla dle Cenového rozhodnutí ERÚ a se zapracováním předpokládané změny schématu podpory od roku 2018 dle z veřejného záměru Energetického regulačního úřadu z 19.1.2016 1 195 Kč/MWh pro kogenerační jednotku v kotelně Pražská a 1 535 Kč/MWh pro KGJ v kotelně Bezručova a Spořilov. Ceny jsou pro potřeby ekonomického hodnocení indexovány meziroční změnou 1,5%. Diskontní faktor a finanční kritéria jsou stanoveny s ohledem na aktuální výši poskytovaných úvěrových prostředků (září 2016). Ceny komodity zemního plynu, cena silové elektřiny a provozní náklady ve výši jako u obdobných projektů vybraných strategických partnerů v případě zřízení společné provozovatelské společnosti. Částečné snížení investičních nákladů vzhledem k realizaci rekonstrukce strategickým partnerem. Tabulka 8: Předpoklady vstupů ekonomického hodnocení Cena zemního plynu Kč/MWh 500 Celková cena nakupované elektřiny Kč/MWh 3 500 Prodejní cena silové elektřiny Kč/MWh 950 Náklady na distribuci tepla v ceně tepla Kč/GJ 45 Cena tepla - konc. zákazníku vč. DPH Kč/GJ 646 ENACO-2016028-18 - ENACO, s.r.o.

Tabulka 9: Odborný odhad ročních provozních nákladů Palivo - komodita ZP Kč 20 946 326 Palivo - regulovaná složka ceny ZP Kč 7 749 958 Elektrická energie Kč 1 251 945 Servisní náklady KGJ Kč 2 104 685 Technologická voda Kč 39 780 Ostatní proměnné náklady Kč 309 400 Mzdy a zákonné pojištění Kč 2 652 000 Opravy a údržba Kč 1 343 680 Nájem Kč 0 Výrobní režie Kč 1 259 700 Správní režie Kč 2 519 400 Ostatní stálé náklady Kč 884 000 Oprávněný zisk pro město Benešov 1 099 380 Celkem Kč 42 160 254 Tabulka 10: Odborný odhad ročních výnosů následného provozu kotelen Prodej silové elektřiny do sítě Kč 8 368 954 Podpora KVET na výrobu elektřiny KGJ Kč 12 591 636 Prodej tepla koncovým zákazníkům Kč 39 010 623 Celkem Kč 59 971 213 Tato varianta uvažuje s vynaložením finančních prostředků města Benešov pro rekonstrukci ve výši 55,7 mil. Kč. Smluvní partner společně s městem realizuje výstavbu zařízení, které následně spolu provozují. V případě zapojení společné provozní společnosti pro provoz CZT dosahuje projekt lepších ekonomických parametrů zejména díky možnosti mírného snížení investice, v modelu je uvažováno o cca 2,5%. V této variantě následného provozu kotelen městu Benešov připadá podíl za provoz soustavy CZT ve výši cca 1 099 380 Kč/rok, což odpovídá maximální hodnotě výše zisku dle věcně usměrněné ceny tepla ve výši 14,6 Kč/GJ. Veškeré další zisky z provozu jsou použity pro pokrytí vlastní investice, provozních nákladů a přiměřeného zisku smluvního partnera. V případě zvolení následného provozu tepelného hospodářství města Benešov společně se smluvním partnerem je ověřeno, zda je provoz za těchto podmínek pro smluvního partnera ekonomicky rentabilní a zajímavý. Pro hodnocení následného provozu kotelen uvažujeme s financováním 80% rekonstrukce hospodářství a úvodních investic bankovním úvěrem. S ohledem na stabilitu kotelen a příznivý ukazatel DSCR očekáváme splatnost úvěru min. 8 let a anuitní splácení. Celková výše úvěru činí 88 608 000 Kč, s úrokovou mírou ve výši 3,70% fixovaný po celou dobu splatnosti úvěru. Finanční model a cashflow následného provozu kotelen z pohledu smluvního partnera je podrobněji uveden v tabulkách na dalších stranách. ENACO-2016028-19 - ENACO, s.r.o.

Hodnocení následného provozu kotelen z pohledu odběratelů tepla, města Benešov a smluvního partnera je shrnuto v tabulce níže. Tabulka 11: Výsledné hodnocení následného provozu kotelen pro variantu 3.2. Parametr Výsledné hodnocení následného provozu kotelen z pohledu Odběratelů tepla Města Benešov Smluvního partnera Snížení ceny tepla 64 Kč/GJ - - Výsledná cena tepla 646 Kč/GJ - - Investice na rekonstrukci - 55,7 mil. Kč 55,1 mil. Kč Příjem z nájemného - 0 Kč - Podíl z následného provozu kotelen (Kč)* - 1 099 380 Kč/rok 3 894 733 Kč/rok** * při uvažování uznatelného přiměřeného zisku dle Věcně usměrněné ceny tepla ** pro 1. rok provozu, během dalších let provozu kotelen se podíl mírně snižuje při uvažování fixní ceny tepla V případě následného provozu kotelen vytvořením společného podniku se strategickým partnerem (joint venture) je na základě odborného odhadu předpokládaná výsledná cena tepla ve výši cca 646 Kč/GJ včetně DPH, což je o cca 64 Kč/GJ než současná cena tepla. V této variantě následného provozu kotelen městu Benešov připadá podíl za provoz soustavy CZT ve výši cca 1 099 380 Kč/rok, což odpovídá maximální hodnotě výše zisku dle věcně usměrněné ceny tepla ve výši 14,6 Kč/GJ. Na základě výsledků ekonomického modelu je patrné, že projekt je z pohledu smluvního partnera ekonomicky rentabilní a zajímavý, jelikož vnitřní výnosové procento následného provozu kotelen pro tuto variantu se v případě úvěru pohybuje ve výši cca 16,0 %. ENACO-2016028-20 - ENACO, s.r.o.

Tabuka 4: Finanční model následného provozu kotelen v prvních 8 letech provozu pro variantu 3.2. Rok provozu - 1 2 3 4 5 6 7 8 Kalendářní rok - 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Počáteční zůstatek Kč 88 608 000 88 608 000 78 906 138 68 840 296 58 396 818 47 561 536 36 319 753 24 656 216 12 555 104 Roční splátka jistiny Kč - 9 701 862 10 065 842 10 443 478 10 835 281 11 241 784 11 663 537 12 101 112 12 555 104 Konečný zůstatek Kč 88 608 000 78 906 138 68 840 296 58 396 818 47 561 536 36 319 753 24 656 216 12 555 104 - Roční splátka úroku Kč 3 278 496 3 144 916 2 780 935 2 403 299 2 011 496 1 604 994 1 183 241 745 665 291 673 Tabuka 5: Cashflow a zhodnocení investice pro smluvního partnera v prvních 8 letech provozu pro variantu 3.2. Rok provozu - 1 2 3 4 5 6 7 8 Kalendářní rok - 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Investice Kč 110 760 000 - - - - - - - - Výnosy - celkové Kč - 59 971 213 59 971 213 59 971 213 59 971 213 59 971 213 59 971 213 59 971 213 59 971 213 Provozní náklady - celkové Kč - 42 533 008 42 911 354 43 295 374 43 685 155 44 080 783 44 482 345 44 889 930 45 303 630 (+) EBITDA Kč - 17 438 204 17 059 859 16 675 838 16 286 058 15 890 430 15 488 868 15 081 283 14 667 583 (- )Daň Kč - 696 694 693 964 692 751 693 135 695 202 699 038 704 736 712 392 (-) Daňový štít Kč - 597 534 528 378 456 627 382 184 304 949 224 816 141 676 55 418 (-) Investice Kč 110 760 000 - - - - - - - - Free CF to Firm (bez úvěru) Kč -110 760 000 16 143 977 15 837 517 15 526 460 15 210 738 14 890 280 14 565 014 14 234 870 13 899 774 (+) Úvěry (čerpání/splátky) Kč 88 608 000-9 701 862-10 065 842-10 443 478-10 835 281-11 241 784-11 663 537-12 101 112-12 555 104 (-) Úroky Kč 3 278 496 3 144 916 2 780 935 2 403 299 2 011 496 1 604 994 1 183 241 745 665 291 673 (+) Daňový štít Kč - 597 534 528 378 456 627 382 184 304 949 224 816 141 676 55 418 Free CF to Equity (s úvěrem) Kč -25 430 496 3 894 733 3 519 117 3 136 310 2 746 145 2 348 451 1 943 053 1 529 769 1 108 414 ENACO-2016028-21 - ENACO, s.r.o.

4.3 Varianta 3.3. provoz městkou společností Tato možnost vychází ze současného stavu provozu tepelného hospodářství. Provozovatel zajišťuje finanční prostředky pro provádění investic do modernizace tepelného hospodářství. Z koncepčního pohledu v této variantě město Benešov, resp. jím ovládaná městská společnost, bude muset na vlastní náklady zajistit přípravu následného provozu kotelen, projekční práce, související inženýrskou činnost při výstavbě a následném provozu tepelného hospodářství. Při uvažování následného provozu tepelného hospodářství městskou nelze vzhledem k menším zkušenostem optimalizace provozu rekonstruovaných kotelen a menšímu portfoliu dosahovat lepších ekonomických parametrů jako v předešlých případech. Základní dílčí předpoklady ekonomického hodnocení varianty jsou následující: Celkový roční objem dodávek tepla je 75,3 TJ. Bez nájemného pro město Benešov. Současnému schématu podpory kombinované výroby elektřiny a tepla dle Cenového rozhodnutí ERÚ a se zapracováním předpokládané změny schématu podpory od roku 2018 dle z veřejného záměru Energetického regulačního úřadu z 19.1.2016 1 195 Kč/MWh pro kogenerační jednotku v kotelně Pražská a 1 535 Kč/MWh pro KGJ v kotelně Bezručova a Spořilov. Ceny jsou pro potřeby ekonomického hodnocení indexovány meziroční změnou 1,5%. Diskontní faktor a finanční kritéria jsou stanoveny s ohledem na aktuální výši poskytovaných úvěrových prostředků (září 2016). Ceny komodity zemního plynu, cena silové elektřiny a provozní náklady ve výši jako u obdobných projektů v případě provozu městskou společností. Tabulka 12: Předpoklady vstupů ekonomického hodnocení Cena zemního plynu Kč/MWh 530 Celková cena nakupované elektřiny Kč/MWh 3 500 Prodejní cena silové elektřiny Kč/MWh 780 Náklady na distribuci tepla v ceně tepla Kč/GJ 45 Cena tepla - konc. zákazníku vč. DPH Kč/GJ 674 Tabulka 13: Odborný odhad ročních provozních nákladů Palivo - komodita ZP Kč 22 203 106 Palivo - regulovaná složka ceny ZP Kč 7 749 958 Elektrická energie Kč 1 251 945 Servisní náklady KGJ Kč 2 198 203 Technologická voda Kč 39 780 Ostatní proměnné náklady Kč 309 400 Mzdy a zákonné pojištění Kč 2 652 000 Opravy a údržba Kč 1 371 968 Nájem Kč 0 Výrobní režie Kč 1 286 220 Správní režie Kč 2 572 440 Ostatní stálé náklady Kč 884 000 Celkem Kč 42 519 020 ENACO-2016028-22 - ENACO, s.r.o.

Tabulka 14: Odborný odhad ročních výnosů následného provozu kotelen Prodej silové elektřiny do sítě Kč 6 871 352 Podpora KVET na výrobu elektřiny KGJ Kč 12 591 636 Prodej tepla koncovým zákazníkům Kč 40 929 200 Celkem Kč 60 392 188 Tato varianta uvažuje s vynaložením finančních prostředků města Benešov pro rekonstrukci ve výši 113,6 mil. Kč. Městská společnost provozuje soustavu CZT a tím veškeré zisky z provozu jsou použity pro pokrytí vlastní investice, provozních nákladů a přiměřeného zisku. Pro hodnocení následného provozu kotelen je uvažováno s financováním 80% rekonstrukce hospodářství a úvodních investic bankovním úvěrem. S ohledem na stabilitu kotelen a příznivý ukazatel DSCR očekáváme splatnost úvěru min. 8 let a anuitní splácení. Celková výše úvěru činí 90 880 000 Kč, s úrokovou mírou ve výši 3,70% fixovaný po celou dobu splatnosti úvěru. V tabulkách na další straně je podrobněji uveden finanční model a cashflow následného provozu kotelen městskou společností. Hodnocení následného provozu kotelen z pohledu odběratelů tepla, města Benešov a smluvního partnera je shrnuto v tabulce na další straně. Tabulka 15: Výsledné hodnocení následného provozu kotelen pro variantu 3.1. Parametr Výsledné hodnocení následného provozu kotelen z pohledu Odběratelů tepla Města Benešov Smluvního partnera Snížení ceny tepla 36 Kč/GJ - - Výsledná cena tepla 674 Kč/GJ - - Investice na rekonstrukci - 113,6 mil. Kč - Příjem z nájemného - - - Podíl z následného provozu kotelen (Kč)* - 3 680 470 Kč/rok** - * při uvažování uznatelného přiměřeného zisku dle Věcně usměrněné ceny tepla ** pro 1. rok provozu, během dalších let provozu kotelen se podíl mírně snižuje při uvažování fixní ceny tepla V případě realizace navrhovaných opatření z vlastních prostředků a následný provoz městskou společností je na základě odborného odhadu předpokládaná výsledná cena tepla ve výši cca 674 Kč/GJ včetně DPH, což je o cca 36 Kč/GJ než současná cena tepla. V této variantě následného provozu kotelen připadá městské společnosti příjem ve výši cca 3 680 470 Kč/rok a to v prvním roce provozu. Při fixní ceně tepla se bude tento podíl v dalších letech provozu snižovat. ENACO-2016028-23 - ENACO, s.r.o.

Tabuka 6: Finanční model následného provozu kotelen v prvních 8 letech provozu pro variantu 3.3. Rok provozu - 1 2 3 4 5 6 7 8 Kalendářní rok - 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Počáteční zůstatek Kč 90 880 000 90 880 000 80 929 372 70 605 431 59 894 172 48 781 063 37 251 029 25 288 427 12 877 030 Roční splátka jistiny Kč - 9 950 628 10 323 941 10 711 259 11 113 109 11 530 034 11 962 602 12 411 397 12 877 030 Konečný zůstatek Kč 90 880 000 80 929 372 70 605 431 59 894 172 48 781 063 37 251 029 25 288 427 12 877 030 - Roční splátka úroku Kč 3 362 560 3 225 554 2 852 241 2 464 923 2 063 073 1 646 148 1 213 580 764 785 299 152 Tabuka 7: Cashflow pro prvních 8 letech provozu pro variantu 3.3. Rok provozu - 1 2 3 4 5 6 7 8 Kalendářní rok - 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Investice Kč 113 600 000 - - - - - - - - Výnosy - celkové Kč - 60 392 188 60 392 188 60 392 188 60 392 188 60 392 188 60 392 188 60 392 188 60 392 188 Provozní náklady - celkové Kč - 42 897 366 43 281 254 43 670 767 44 065 987 44 466 999 44 873 888 45 286 741 45 705 646 (+) EBITDA Kč - 17 494 822 17 110 933 16 721 420 16 326 200 15 925 188 15 518 299 15 105 446 14 686 541 (- )Daň Kč - 638 169 636 160 635 743 637 003 640 026 644 905 651 734 660 613 (-) Daňový štít Kč - 612 855 541 926 468 335 391 984 312 768 230 580 145 309 56 839 (-) Investice Kč 113 600 000 - - - - - - - - Free CF to Firm (bez úvěru) Kč -113 600 000 16 243 797 15 932 847 15 617 342 15 297 214 14 972 394 14 642 814 14 308 403 13 969 090 (+) Úvěry (čerpání/splátky) Kč 90 880 000-9 950 628-10 323 941-10 711 259-11 113 109-11 530 034-11 962 602-12 411 397-12 877 030 (-) Úroky Kč 3 362 560 3 225 554 2 852 241 2 464 923 2 063 073 1 646 148 1 213 580 764 785 299 152 (+) Daňový štít Kč - 612 855 541 926 468 335 391 984 312 768 230 580 145 309 56 839 Free CF to Equity (s úvěrem) Kč -26 082 560 3 680 470 3 298 591 2 909 495 2 513 015 2 108 980 1 697 212 1 277 530 849 747 ENACO-2016028-24 - ENACO, s.r.o.

5 SROVNÁNÍ SLEDOVANÝCH VARIANT Základním úkolem této studie je vzájemné porovnání variant následného uspořádání tepelného hospodářství města Benešov. Dílčí varianty jsou posuzovány z pohledu systémových nároků kladených na město Benešov a ekonomických přínosů pro Benešov. Jako hlavní srovnávací kritéria byly voleny z pohledu vlastní investice a z pohledu města Benešov.: I. Systémové výhody a nevýhody II. Základní ekonomické ukazatele následného provozu kotelen a. Velikosti podílu investice z pohledu města Benešov b. Roční výnosy města Benešov c. Dosažitelné snížení ceny tepla oproti současnému stavu d. Výše úspor pro typového odběratele tepla 5.1 Systémové výhody Systémové výhody nejsou exaktně kvantifikovány, ale jsou stanoveny na základě expertní zkušeností zpracovatele Studie. Pro potřeby manažerského rozhodnutí zastupitelů města Benešova o finální podobě tepelného hospodářství jsou systémové přínosy/výhody a nevýhody dílčích variant srovnány v následující tabulce. Tabuka 8: Srovnání variant provozu výhody / nevýhody Varianta 3.1 Vstup strategického partnera Výhody opatření Realizace veškerých opatření ve velmi krátkém čase díky kapacitám strategického partnera Nulové investiční náklady ze strany města Benešov Převzetí veškeré související agendy a výkaznictví související s provozem tepelného hospodářství strategickým partnerem Realizace velice efektivních řešení díky know-how strategického partnera Vysoce efektivní provoz realizovaných řešení pozitivní dopad do ceny tepla (snížení ceny pro koncového odběratele až o 10%) Strategický partner přebírá velkou míru rizik projektu (provoz KGJ, provoz zdrojů) Cena tepla je garantována po celou dobu kontraktu včetně indexace Stabilní příjem pro město Benešov prostřednictvím nájemného Při realizaci EC kontraktu formou BOT (built-operate-transfer) po ukončení smluvní doby kontraktu veškerý majetek je převeden na město Benešov Nevýhody opatření Nutnost řádně a velmi pečlivě vybrat strategického partnera formou Veřejné soutěže Nutnost uzavření kontraktu se strategickým partnerem na určitou dobu. Vzhledem k rozsahu opatření a předpokládané návratnosti projektu je efektivní doba EC kontraktu 15 let. Cenu tepla určuje strategický partner na základě věcně usměrněných cen výši ceny tepla lze však zajistit podmínkami platnosti nájemní smlouvy nebo případně sankcemi. ENACO-2016028-25 - ENACO, s.r.o.