Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2016

Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2016 výsledky AZO ČR za 1. pololetí roku 2016 (souhrnná pololetní informační publikace) TÚ 59 (4224) Výstup č. 3 Odpovědný řešitel: Spoluřešitelé: Ing. Karina Pohlová Ing. Markéta Bříšková Praha, srpen 2016

Obsah Úvod..... 3 Metodické poznámky... 4 Shrnutí... 6 1 Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR... 8 1.1 Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR... 8 Vývoj českého AZO bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků... 9 Vývoj českého AZO vyjádřený v eurech a amerických dolarech... 9 2 Komoditní skladba AZO ČR...10 2.1 Komoditní skladba českého agrárního vývozu...11 2.2 Komoditní skladba českého agrárního dovozu...12 2.3 Komoditní skladba bilance českého AZO...13 3 Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR...15 3.1 Teritoriální skladba českého agrárního vývozu...15 Podle skupin zemí...15 Podle zemí...16 3.2 Teritoriální skladba českého agrárního dovozu...17 Podle skupin zemí...17 Podle zemí...19 3.3 Teritoriální skladba bilance českého AZO...19 Podle skupin zemí...19 Podle zemí...20 3.4 Agrární obchod ČR s ostatními členy EU 28...21 3.5 Agrární zahraniční obchod ČR s třetími zeměmi...24 4 AZO ČR podle stupně zpracování...27 5 Vývozní a dovozní ceny...30 Přílohy 2

Úvod Předkládaná práce Výsledky AZO ČR za 1. pololetí roku 2016 je 3. výstupem TÚ 59 (4224) Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2016. Do loňského roku byly tyto zprávy o českém AZO zpracovávány pravidelně ve čtvrtletní frekvenci. V roce 2016 budou mít tuto podobu pouze za celá pololetí (tj. v květnu a srpnu) s tím, že za každé čtvrtletí je zároveň vypracován kratší výstup TÚ v podobě stručného čtvrtletního komentáře s tabulkami určený pro web MZe. Změnou oproti minulým zprávám je způsob sledování obchodu s třetími zeměmi. Vzhledem k tomu, že v roce 2015 v českém AZO významně vzrostl objem obchodních operací, které nejsou v databázi zahraničního obchodu ČSÚ přiřazeny konkrétní zemi a teritoriální skupině 1, jsou hodnoty vývozu a dovozu do/z třetích zemí uváděny nově pouze za definovanou skupinu třetích zemí (v databázi pod číselným kódem 57). Dříve používaným výpočtem (tj. rozdílem celkového obchodu a obchodu s EU 28) by byly hodnoty obchodu s mimounijními zeměmi již příliš zkresleny. Součet hodnot za EU 28 a za třetí země se tak od celkových hodnot vývozu nebo dovozu liší (větší měrou na straně dovozu). Změny celní nomenklatury v roce 2016 byly minimální a došlo k nim pouze v rámci agregací HS 0602 ostatních živých rostlin (tj. stromů, keřů, venkovních a pokojových rostlin), řízků, roubů a podhoubí, HS 0603 řezaných květen a HS 2202 limonád. Data za 1. pololetí roku 2016 a za rok 2015 jsou předběžná, data za předchozí roky jsou již definitivní. Data za červen 2016 spolu s příslušnými aktualizacemi byla ČSÚ zveřejněna 8. srpna 2016. 1 Rezervy a zásoby v rámci obchodu uvnitř Společenství, země a území neuváděné v rámci obchodu s třetími zeměmi, země a území neuváděné v rámci obchodu uvnitř Společenství a země a území neuváděné. 3

Metodické poznámky Za agrární zahraniční obchod je považován jak obchod s třetími zeměmi, tak obchod s ostatními členy Evropské unie. Agrární zboží je vymezeno položkami celního sazebníku kapitol 01 až 24. Vedle zemědělských komodit (určených jak k potravinářskému, tak nepotravinářskému využití) a potravinářských výrobků zahrnuje květiny a jiné dřeviny, ryby a plody moře, krmivo pro zvířata a tabákové výrobky, viz Příloha 1. Ve společném celním sazebníku EU je zboží tříděno dle 8-místné Kombinované nomenklatury EU (KN), která vychází z 6-místného Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (HS). Zdrojem dat je v této práci Databáze zahraničního obchodu, jež je veřejně dostupná na webových stránkách ČSÚ - http://apl.czso.cz/pll/stazo/ STAZO.STAZO. Do úrovně 2-místných kódů HS jsou hodnoty dovozu a vývozu v této databázi uváděny včetně dopočtů. Na úrovni 4-místných kódů HS a podrobnější jsou v databázi data k dispozici pouze bez dopočtů. Dopočty se rozumí dovozy a vývozy (resp. terminologicky správně přijetí a odeslání) zboží za subjekty, které nemají povinnost vykazovat svůj obchod na jednotném trhu s ostatními členy EU 2. Jedná se o subjekty, které nejsou plátci DPH, nebo subjekty, které nedosahují stanové roční hodnoty přijatého nebo odeslaného zboží. Tento práh od 1. 1. 2009 činí jak na straně přijetí, tak odeslání 8 mil. Kč. Podprahové obchody ČSÚ dopočítává matematicko-statistickými metodami. Více viz metodická Příručka pro Intrastat CZ 2015. Jednotkové vývozní a dovozní ceny nejsou cenami v pravém slova smyslu, nýbrž představují průměry celkových hodnot vývozu resp. dovozu odpovídající deklarované množstevní jednotce. Hodnoty exportu i importu v peněžním vyjádření jsou statistickými hodnotami FCO hranice České republiky, tzn. FOB v případě vývozu (odeslání) a CIF v případě dovozu (přijetí). Více viz metodika ČSÚ v databázi zahraničního obchodu. Český agrární dovoz je sledován podle země původu, nikoliv podle země odeslání. Země původu je zemí, ve které bylo zboží vyrobeno nebo zpracováno, zatímco země odeslání je zemí, ze které bylo zboží zasláno, přičemž se zpravidla jedná o zemi, ve které má sídlo dodavatel (nejedná se však o zemi, přes kterou je zboží převáženo). Teritoriálně je český AZO sledován v základním členění na EU a třetí země. Zvlášť jsou pak sledovány v rámci EU 28 původní členové (EU 15) a noví členové (EU 13) a v rámci třetích zemí skupina rozvojových zemí, nejméně rozvinutých zemí, Společenství nezávislých států, ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou, Evropského sdružení volného obchodu a evropských tranzitivních ekonomik. Přehled zemí, které spadají do uvedených skupin, uvádí Příloha 2. Číselné hodnoty v tabulkách nebyly během výpočtů zaokrouhlovány, v důsledku čehož u nich v některých případech nesouhlasí na desetinných místech součty a křížová kontrola. Názvy komodit a komoditních agregací jsou v tabulkách a textu z důvodu jejich délky zkracovány. Pro jejich upřesnění jsou uváděny číselné kódy. V textu jsou v názvech agregací a položek vynechávány minoritní součásti (např. sourež u pšenice a soureži nebo plantejny u banánů a plantejnů ). Termín netto-dovoz neboli čistý dovoz označuje pasivní obchodní bilanci. Netto-vývoz neboli čistý vývoz představuje obchodní bilanci aktivní. Za zlepšení bilance se považuje nárůst jejího aktiva nebo pokles pasíva. Za zhoršení pak snížení aktiva nebo zvýšení pasíva. 2 Obchod mezi zeměmi EU je sledován v rámci statistického systému Intrastat. 4

Pro zhodnocení AZO podle stupně zpracování bylo použito upravené nomenklaturní třídění Regmi et al. (2005). Použité třídění definuje dvě kategorie zemědělských výrobků vykazujících závislost na půdě a klimatických podmínkách a dvě kategorie zpracovaných výrobků, které vazbu na půdu nemají a mohou být vyráběné kdekoliv, přičemž k jejich výrobě jsou potřeba především technologické know-how, pracovní síly a kapitál. Mezi nezpracované komodity patří za prvé základní velkoobjemové komodity a za druhé produkty zahradnictví včetně ovocnářství a zelinářství. Za zpracované výrobky jsou považovány jednak částečně zpracované výrobky (polotovary a meziprodukty) a dále zpracované výrobky, které jsou v této práci označovány pojmem vysoce zpracované výrobky. 5

Shrnutí V celkovém českém vývozu zaujímalo v 1. pololetí roku 2016 agrární zboží 5,0 % a v celkovém českém dovozu tvořilo 6,5 %. Podíl agrárního zboží na obratu celkového zahraničního obchodu ČR za posledních šest sledovaných let vzrostl, a to o 0,9 p. b. na 6,6 % na jednotném trhu Unie a o 0,5 p. b. na 2,8 % mimo ní. K meziročnímu nárůstu podílu v 1. pololetí roku 2016 však došlo pouze na straně dovozu. Hodnota českého agrárního vývozu v první polovině roku 2016 činila 101,9 mld. Kč a hodnota českého agrárního dovozu dosáhla 112,9 mld. Kč. Meziroční (procentický) nárůst na straně českého agrárního vývozu i dovozu byl v první polovině roku 2016 výrazně nižší nežli v předchozích dvou letech. Schodek AZO ČR se v 1. pololetí roku 2016 v porovnáním se stejným obdobím předchozího roku prohloubil o více než jednu třetinu na 11,0 mld. Kč, přičemž v samotném 2. čtvrtletí dosáhly ukazatelé AZO příznivějšího vývoje nežli v předchozím 1. čtvrtletí. V komoditním členění na kapitoly HS u tří z dvaceti čtyř došlo v první polovině roku 2016 k meziroční změně pasivní bilance na aktivní (u přípravků z masa, ryb, korýšů apod. a přípravků z obilí v rámci těch významnějších), na druhou stranu však u řady netto-vývozních kapitol došlo ke zhoršení bilance (nejvíce olejnatých semen a plodů a obilovin ). Dominantním teritoriem, kam ČR vyváží a odkud dováží agrární zboží, je nadále jednotný trh Evropské unie, na straně exportu dosáhl v 1. pololetí roku 2016 její podíl 91,8 % a na straně dovozu činil 85,3 %. Nejvýrazněji se v 1. pololetí roku 2016 meziročně zhoršila pasivní bilance českého agrárního obchodu s Německem a Polskem. Zpátky do záporných čísel se dostala bilance agrárního obchodu s Francií (především vlivem nižšího vývozu cigaret a ostatních tabákových výrobků do této země). Naproti tomu zlepšení aktivní bilance bylo zaznamenáno v obchodě s Itálií a Slovenskem. U řady komodit došlo v 1. pololetí roku 2016 k meziročnímu nárůstu průměrných jednotkových cen, u některých však naopak v důsledku vysoké nabídky na trhu vývozní a dovozní ceny výrazně poklesly. Týkalo se to zejména mléka, mlékárenských výrobků, masa a některých obilovin ( pšenice a ječmene ). Nejvyšší meziroční přírůstky hodnoty vývozu a dovozu zaznamenaly ve sledovaném pololetí některé shodné komodity ( cigarety, čokoláda a ostatní kakaové přípravky řepkový olej, cukrovinky bez kakaa, káva, u níž však byl nárůst způsoben prakticky jen vyššími cenami, nebo ryby čerstvé, chlazené nebo zmrazené ). Schodek bilance českého agrárního obchodu s EU 28 se na rozdíl od 1. pololetí roku 2015 ve stejném období roku 2016 meziročně skokově navýšil (na 2,7 mld. Kč), zatímco s třetími zeměmi se bilanční pasivum mírně snížilo (na 7,4 mld. Kč). V samotném 2. čtvrtletí 2016 však došlo mezičtvrtletně (tj. vzhledem k 1. čtvrtletí) ke zřetelnému zlepšení agrárně obchodní bilance s Unií i mimo ni, viz graf 1. Jak v případě obchodu s EU 28, tak s třetími zeměmi dosahovala hodnota bilance ve 2. čtvrtletím roku 2016 řádově podobné úrovně jako ve 2. čtvrtletí roku 2015. V rámci agrárního obchodu s Unií došlo v roce 2016 ve 2. čtvrtletí k nezvyklému mezičtvrtletnímu poklesu 6

hodnoty na straně dovozu, zatímco na straně vývozu došlo, stejně jako v předchozím roce, k mezičtvrtletnímu nárůstu hodnoty. V komoditním pohledu byla v meziročním porovnání bilance českého AZO v 1. pololetí roku 2016 negativně ovlivněna zejména poklesem aktiva v obchodě s řepkovými semeny (o 2,4 mld. Kč), jež byl zapříčiněn v převážné míře nižší hodnotou vývozu do Německa, dále (v řádově již nižších hodnotách) v obchodě s nezahuštěným mlékem a smetanou, s pšenicí (rovněž v obou případech vlivem nižší hodnoty vývozu do Německa) a cukrem (v důsledku poklesu exportu do řady zemí v čele s Rakouskem a Slovenskem, ale i v roce 2016 nulovým vývozem do Egypta). Mimo to se prohloubil schodek bilance v obchodě s bramborami (vyšší hodnota dovozu z Německa, ale i Francie) a kukuřicí (patrný byl především pokles hodnoty vývozu do Německa a Rakouska). Naproti tomu výrazný meziroční přírůstek hodnoty bilančního aktiva zaznamenal v první polovině roku 2016 obchod s cigaretami (o 2,0 mld. Kč). Dále stojí za povšimnutí změna aktivní bilance zpátky na zápornou u potravinových přípravků jiných a naopak poprvé byla kladná bilance u skupiny pekařského zboží (zejména zásluhou vyšších vývozů sladkých sušenek ). Netto-dovoz hlavní české importní položky vepřového masa se v hodnotě meziročně snížil o 10 %, v množstevním vyjádření však stagnoval. K meziročnímu zhoršení bilance v teritoriálním pohledu došlo v 1. pololetí roku 2016 zejména v českém agrárním obchodu s Německem (o 2,8 mld. Kč) a Polskem (o 1,8 mld. Kč), z nichž došlo k nárůstu hodnoty netto-dovozu, s Francií (v jejímž případě se vyrovnaná bilance posunula do záporných čísel o 1,4 mld. Kč), a dále Rumunskem a Rakouskem (do nichž došlo k poklesu nettovývozu). Naopak zlepšení vykázal ve stejné době obchod s Itálií (o 2,1 mld. Kč), Slovenskem (o 1,4 mld. Kč), dále Brazílií, Spojeným královstvím a Bulharskem. S výjimkou Brazílie došlo v případě těchto zemí ke snížení hodnoty netto-vývozu. Graf 1 Vývoj bilance českého AZO s EU 28, EU 15, EU 13 a třetími zeměmi (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 7

1 Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR 1.1 Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR V 1. pololetí roku 2016 se obrat českého AZO meziročně, v souladu s dlouhodobě rostoucím trendem, zvýšil o 5,0 %, viz tab. 1. Na straně vývozu vzrostla hodnota o 3,7 mld. Kč (tj. o 3,8 %), zatímco na straně dovozu byla vyšší 6,5 mld. Kč (tj. o 6,1 %). Záporná bilance českého AZO se tak prohloubila o 2,8 mld. Kč, tj. o více než jednu třetinu, na 11,0 mld. Kč. I tak se však její hodnota výrazněji nelišila od průměrné hodnoty prvních pololetí předchozích pěti let. Stupeň krytí dovozu vývozem se ve stejné době meziročně snížil o 2,0 p. b. na 90,3 % a podíl bilančního schodku na vývozu se zvýšil o 2,5 p. b. na 10,8 %. V obou případech se jedná o mnohem příznivější hodnoty nežli začátkem sledovaného období v roce 2011. V samotném 2. čtvrtletí roku 2016 se hodnoty českého agrárního vývozu a dovozu meziročně zvýšily o 1,5 mld. Kč, resp. o 1,6 mld. Kč. V obou případech tak vzrostly v procentickém vyjádření stejnou měrou (o 2,9 %). V důsledku toho se bilanční schodek ve sledovaném čtvrtletí meziročně zvýšil jen mírně (o 2,5 % na 4,3 mld. Kč) a stupeň krytí dovozu vývozem se nepatrně zlepšil (o 0,1 p. b. na 92,3 %). Vůči 1. čtvrtletí roku 2016 se (na rozdíl od minulých let) bilanční schodek snížil, a to o 35 %. Stupeň krytí dovozu vývozem byl v porovnání s 1. čtvrtletím vyšší o 3,9 p. b. Graf 2 Vývoj českého AZO podle čtvrtletí od roku 2011 (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Podíl agrárního zboží na celkovém českém exportu v 1. pololetí roku 2016 činil 5,0 %, tj. meziročně o pouhých 0,1 p. b. méně a jeho participace na celkovém českém importu dosáhla 6,5 %, tj. meziročně o 0,2 p. b. více. Meziroční nárůst celkového vývozu a dovozu z/do ČR totiž zaznamenal odlišný vývoj nežli AZO, na straně exportu se zvýšil o 4,8 %, zatímco na straně importu jen o 1,5 %. 8

Tab. 1 Český AZO v letech 2011 až 1. pol. 2016 (v mil. Kč) Ukazatel 1. pol. 2011 1. pol. 2012 1. pol. 2013 1. pol. 2014 1. pol. 2015 1. pol. 2016 Obrat 132 424,6 154 550,4 163 191,8 184 511,9 204 605,6 214 819,4 Vývoz 56 948,3 71 809,7 76 219,5 88 347,8 98 216,3 101 930,4 Dovoz 75 476,3 82 740,7 86 972,3 96 164,1 106 389,3 112 889,0 Bilance -18 528,0-10 931,0-10 752,8-7 816,3-8 173,0-10 958,6 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 75,5 86,8 87,6 91,9 92,3 90,3 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 4,8 5,2 5,7 5,5 5,6 5,7 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,0 4,6 5,0 4,9 5,1 5,0 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 5,7 5,9 6,5 6,2 6,3 6,5 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 24,5 13,2 12,4 8,1 7,7 9,7 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 32,5 15,2 14,1 8,8 8,3 10,8 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Vývoj českého AZO bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků Cigarety, které se staly hlavní českou agrární exportní položkou, spolu s ostatními tabákovými výrobky ovlivňují výsledky českého AZO rostoucí měrou. Bez kapitoly HS 24 tabák a tabákové výrobky vzrostl český agrární vývoz v 1. pololetí roku 2016 v meziročním porovnání zcela zanedbatelně (o 0,6 %). Na straně dovozu byl 5% nárůst za kapitoly HS 01-23 rovněž nižší nežli za všechny kapitoly HS 01-24, viz tab. 2. Bez kapitoly HS 24 byl tak přirozeně zaznamenán i mírně vyšší meziroční nárůst schodku bilance českého AZO. Tab. 2 AZO ČR bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků, tj. za HS 01 až HS 23 (v mil. Kč) 1. pol. 2015 1. pol. 2016 Rozdíl Index (pro HS 01-23) Index (pro HS 01-24) Obrat 178 618,8 179 602,0 983,2 100,6 105,0 Vývoz 89 309,4 89 801,0 491,6 100,6 103,8 Dovoz 102 132,4 107 232,5 5 100,1 105,0 106,1 Bilance -12 823,0-17 431,5-4 608,5 135,9 134,1 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Vývoj českého AZO vyjádřený v eurech a amerických dolarech Vzhledem k vývoji kurzu (viz graf 3) v posledních dvou letech se meziroční vývoj českého AZO vyjádřeného v EUR a USD v 1. pololetí 2016 již tolik nelišil jako v předchozích dvou letech. Jak v eurech, tak v amerických dolarech se hodnota českého agrárního vývozu a dovozu zvýšila pouze mírně vyšší měrou nežli v českých korunách. 9

Tab. 3 Meziroční vývoj českého AZO v 1. pololetí 2016 v závislosti na měně (v %) Měna Obrat Vývoz Dovoz Bilance v Kč 105,0 103,8 106,1 134,1 v EUR 106,8 105,5 107,9 136,3 v USD 106,9 105,7 108,0 136,5 Pozn.: Pro přepočet hodnot českého vývozu a dovozu na cizí měnu využívá ČSÚ ve své databázi kurz určený Českou národní bankou (ČNB), který je zveřejňován na internetových stránkách Generálního ředitelství cel (www.celnisprava.cz). Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Bankovní rada se v srpnu 2016 rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. Potvrdila přitom závazek ČNB intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro (viz web ČNB). Záměrné oslabování kurzu obecně podporuje uplatnění zboží vyváženého z ČR do zahraničí a naopak zdražuje a znevýhodňuje zboží dovážené. Graf 3 Vývoj měsíčních kurzů CZK vůči EUR a USD (CZK/EUR, CZK/USD) Pramen: Česká národní banka 2 Komoditní skladba AZO ČR Základní přehled o zbožové struktuře českého AZO v členění podle kapitol HS v roce 2014 a 2015 poskytuje následující tab. 4 a tab. 8 v příloze. Přílohové tab. 10 a 12 uvádějí komoditní skladbu AZO ČR podle kapitol HS zvlášť s EU 28 a zvlášť s třetími zeměmi. Za samotná 4. čtvrtletí jsou údaje uvedeny ve stejné struktuře v přílohových tab. 14, 16 a 18. Tab. 23 až 28 v příloze jsou přehledem vývozu, dovozu a bilancí u vybraných komodit a komoditních skupin na úrovni 4-místného kódu HS v rámci AZO celkem a pro vybraná teritoria a země, a to jak ve finančním, tak v množstevním vyjádření. V členění podle kapitol HS se u jedenácti z dvaceti čtyřech bilance obchodu zlepšila (z toho u tří došlo ke změně pasíva na aktivum) a u třinácti se zhoršila. K nejvýraznějšímu poklesu bilančního aktiva došlo v obchodě s olejnatými semeny a plody a obilovinami. Vedle toho se také prohloubilo bilanční pasivum u zeleniny. Naproti tomu ke zlepšení došlo zejména u tabáku a tabákových výrobků (zvýšení netto-vývozu), zbytků v potravinářském průmyslu a krmiva (pokles netto-dovozu) a přípravků z obilí (změna pasíva na aktivum). 10

Tab. 4 Meziroční vývoj českého AZO v 1. pololetí 2016 (mil. Kč, %) HS Název kapitoly Vývoz Dovoz Bilance mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % změna 01 Živá zvířata 300,5 107,2-12,9 98,7 313,4 109,9 A 02 Maso a droby -226,7 92,9-611,0 95,3 384,4 96,0 P 03 Ryby, korýši, měkkýši a ost. vodní bezobratlí 349,5 126,8 292,1 112,8 57,4 94,1 P 04 Mléko a mléčné výrobky, vejce -889,2 90,9-339,1 95,4-550,1 77,2 A 05 Ostatní živočišné produkty -207,1 72,7-87,8 91,9-119,3 136,3 P 06 Živé rostliny a květinářské výrobky -50,0 84,3 25,1 101,0-75,2 103,3 P 07 Zelenina, poživatel. rostliny, kořeny, hlízy 295,4 118,8 1 137,3 115,7-841,9 114,9 P 08 Ovoce, ořechy 247,0 112,1 552,1 106,8-305,1 105,0 P 09 Káva, čaj, koření 524,6 112,2 440,0 107,9 84,6 93,4 P 10 Obiloviny -1 098,8 88,0 143,0 107,4-1 241,8 82,8 A 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby apod. 51,5 102,6 140,2 114,7-88,7 91,2 A 12 Olejnatá semena a plody -2 629,6 54,9 374,2 114,8-3 003,8 9,1 A 13 Rostlinné výtažky a šťávy 35,9 104,7-31,4 94,1 67,3 129,0 A 14 Rostlinné pletací materiály 15,4 135,2-20,2 68,7 35,6 - P A 15 Živočišné a rostlinné tuky a oleje 1 103,1 118,6 1 308,2 126,5-205,1 79,2 A 16 Přípravky z masa, ryb, korýšů apod. 160,0 106,1-43,2 98,4 203,1 - P A 17 Cukr a cukrovinky -206,9 95,1 289,8 109,5-496,7 56,8 A 18 Kakao a kakaové přípravky 1 083,5 131,4 1 210,7 124,5-127,2 108,5 P 19 Přípravky z obilí 1 075,5 118,8 249,1 103,8 826,4 - P A 20 Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů aj. 331,6 121,8 172,5 104,4 159,1 93,3 P 21 Různé potravinové přípravky -189,8 97,2-55,6 99,3-134,1 112,2 P 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 107,5 101,4 266,4 103,7-158,9 75,8 A 23 Zbytky a odpady v potr. průmyslu, krmivo 308,7 105,2-299,2 95,6 607,9 27,1 P 24 Tabák a tabákové výrobky 3 222,6 136,2 1 399,6 132,9 1 823,0 139,2 A Celkem 3 714,2 103,8 6 499,7 106,1-2 785,5 134,1 P Pozn. A aktivní bilance. P pasivní bilance. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 2.1 Komoditní skladba českého agrárního vývozu Hlavními exportovanými položkami (resp. položkami, které mají největší podíl na hodnotě českého agrárního vývozu ve finančním vyjádření) byly v první polovině roku 2016 cigarety, pšenice, řepkový olej 3, pekařské zboží, káva, přípravky používané k výživě zvířat, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, potravinové přípravky jiné 4, nezahuštěné mléko a smetana (surové 3 4 V rámci agregace HS 1514 řepkový nebo hořčičný olej je samostatně nomenklaturně vymezen HS 1514 11 a 19 řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové, dále však již nelze od sebe odlišit olej hořčičný a řepkový s vysokým obsahem kyseliny erukové (HS 1514 91 a 99). V rámci HS 2106 potravinových přípravků jiných jsou nejvíce vyváženými, ale i dováženými, položkami: KN 2106 90 92 potravinové přípravky neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu a škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy a méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu a KN 2106 90 98 potravinové přípravky ostatní. Dále do agregace HS 2106 patří bílkovinné koncentráty a bílkovinné texturované látky, aromatizované sirupy a složené alkoholické přípravky k výrobě nápojů. 11

mléko 5 z toho tvořilo, vypočteno z finančních hodnot, dvě třetiny), pivo, cukrovinky bez kakaa, limonády, živý skot, sýry a tvaroh, slad, masné přípravky a konzervy 6, cukr, výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi, semena řepky, uzenky a salámy, ječmen, řepkové pokrutiny, zahuštěné mléko a smetana a živá drůbež. V 1. pololetí roku 2016 se oproti stejnému období roku 2015 nejvýrazněji navýšila hodnota vývozu cigaret (o 3,5 mld. Kč, tj. o 44 %), řepkového oleje (o 1,0 mld. Kč, tj. o 21 %), čokolády a ostatních kakaových přípravků (o 888,1 mil. Kč, tj. o 27 %), pekařského zboží (o 880,8 mil. Kč, tj. o 23 %) 7, dále živého skotu, cukrovinek, kávy a ryb (čerstvých, chlazených nebo zmrazených). V případě kávy je nutno poznamenat, že hodnota vývozu ve finančním vyjádření se sice zvýšila, exportované množství však nepatrně pokleslo. K jednoznačně nejvýraznějšímu meziročnímu poklesu hodnoty vývozu došlo ve sledovaném pololetí u semen řepky (o 2,5 mld. Kč, tj. téměř o 70 %), dále v řádově nižších číslech u nezahuštěného mléka a smetany (týká se jak surového, tak konzumního mléka), pšenice (exportované množství však současně mírně vzrostlo o 2,1 %), cukru a kukuřice. 2.2 Komoditní skladba českého agrárního dovozu Nejvíce importovaným zbožím byly v první polovině roku 2016 vepřové maso, káva, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, pekařské zboží, cigarety, sýry a tvaroh, potravinové přípravky jiné, přípravky používané k výživě zvířat, řepkový olej, maso a droby drůbeže, limonády, banány, víno, citrusové plody, sójové pokrutiny, hovězí maso, lihoviny 8, výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi, přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka 9, rajčata, cukrovinky bez kakaa, konzervované ovoce a ořechy, ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené), venkovní a pokojové rostliny, papriky, omáčky, ochucovadla a hořčice a kukuřice. V meziročním porovnání se v první polovině roku 2016 zvýšila především hodnota dovozu cigaret (o 1,5 mld. Kč, tj. o 63 %), řepkového oleje (o 1,2 mld. Kč, tj. o 62 %), čokolády a ostatních kakaových výrobků (o 1,0 mld. Kč, tj. o 24 %), brambor (o 578,1 mil. Kč, tj. na 2,5násobek), cukrovinek (o 559,6 mil. Kč, tj. o 62 %), ryb a kávy. Přírůstek hodnoty vývozu těchto komodit ve finančním vyjádření přitom ovlivnily meziročně vyšší dovozní ceny. Naproti tomu nejvýraznější meziroční snížení hodnoty dovozu vykázaly vepřové maso (o 475,3 mil. Kč, tj. o 7 %), maso a droby drůbeže (o 357,5 mil. Kč, tj. o 11 %), sójové pokrutiny (o 309,2 mil. Kč, tj. o 15 %) a nezpracovaný tabák (o 275,0 mil. Kč, tj. o 24 %). U obou uvedených druhů masa se projevil pokles jejich cen, neboť množství importovaného vepřového masa ve sledovaném době stagnovalo a u drůbežího masa a drobů mírně (o 3,2 %) vzrostlo. 5 6 7 8 9 Surové mléko nemá v celním sazebníku samostatnou položku a spadá do položky KN 0401 20 99 mléko o obsahu tuku > 3 a 6 % v balení > 2 litry. HS 1602 jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve V rámci toho hodnota vývozu sladkých sušenek vzrostla o 851 mil. Kč a neslazeného pečiva o 120 mil. Kč, zatímco oplatek poklesla o 123 mil. Kč. Položka ethylalkohol nedenaturovaný méně než 80%, destiláty, likéry a jiné lihoviny (HS 2208) je v této práci uváděna pod názvem lihoviny. Mimo ně je v celním sazebníku nomenklaturně zvlášť vymezen ještě ethylalkohol nedenaturovaný min. 80% (HS 2207 10) a ethylalkohol denaturovaný (HS 2207 20). Zahrnuje mimo jiné dětskou výživu nebo směsi a těsta pro výrobu pekařského zboží. 12

2.3 Komoditní skladba bilance českého AZO Přehled komodit, u nichž dosáhla ČR v zahraničním obchodě v roce 2015 nejvyšších bilančních pasiv a aktiv, uvádějí tab. 5 a 6. Při hodnocení bilance jsou některé komoditní agregace sledovány podrobněji nežli v případě vývozu a dovozu. Mezi netto-dovozními položkami jsou samostatně uvedeny výtažky a koncentráty z kávy bez naopak netto-vývozních přípravků na jejich bázi. Z pekařského zboží jsou pak mezi ně zařazeny jako skupina chleba, neslazené a slazené pečivo. Naopak v tabulce netto-vývozních komodit jsou samostatně sledovány sladké sušenky 10, jatečná prasata, pektiny a jogurty ( selata, rostlinné výtažky a šťávy a ostatní kysané mléčné výrobky jsou netto-dovozní). Tab. 5 Hlavní české agrární netto-dovozní komodity v 1. pololetí 2016 (v mil. Kč) Kód Název komodity 1. pol. 2015 1. pol. 2016 Rozdíl Index 0203 Vepřové maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) -5 782,0-5 406,0 376,0 93,5 0207 Maso a droby drůbeže (čerstvé, chlaz. n. zmraz.) -2 247,5-1 949,0 298,5 86,7 2204 Víno -1 775,0-1 775,1 0,0 100,0 2304 Sójové pokrutiny -1 871,5-1 609,9 261,6 86,0 0805 Citrusové plody -1 382,6-1 550,3-167,7 112,1 0406 Sýry a tvaroh -1 307,4-1 344,0-36,6 102,8 0702 Rajčata -1 277,1-1 233,7 43,4 96,6 0803 Banány -927,1-1 194,4-267,3 128,8 0201 a 0202 Hovězí maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) -1 036,9-1 008,1 28,7 97,2 2208 Lihoviny -711,8-928,3-216,5 130,4 0602 Venkovní a pokojové rostliny, řízky a rouby -870,1-926,1-56,0 106,4 0709 60 Papriky -875,8-925,7-49,9 105,7 1901 Přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka -843,1-879,4-36,3 104,3 2401 Tabák (nezpracovaný) -1 111,3-866,5 244,8 78,0 2101 11 Výtažky a koncentráty z kávy -864,0-845,8 18,2 97,9 0603 Řezané květiny -763,7-838,6-74,9 109,8 1702 30 a 60 Glukóza, fruktóza a jejich sirupy *) -979,3-824,0 155,3 84,1 1806 Čokoláda a ostatní kakaové přípravky -728,2-820,7-92,5 112,7 2008 Konzervované a jinak připravené ovoce a ořechy -799,4-810,6-11,2 101,4 0701 Brambory -244,6-772,2-527,6 315,7 1005 Kukuřice -156,1-680,3-524,1 435,7 0901 Káva (i pražená a dekofeinovaná) -712,8-662,7 50,1 93,0 0806 Vinné hrozny (vč. rozinek) -609,8-661,0-51,2 108,4 1905 90 30, 90 60 a 90 90 Chleba, slazené a neslazené pečivo -710,4-636,7 73,7 89,6 1604 Přípravky a konzervy z ryb vč. kaviáru -637,7-636,0 1,7 99,7 0405 10 Máslo -783,5-632,8 150,7 80,8 1517 Margarín a směsi pokrmových tuků a olejů -720,2-628,5 91,7 87,3 2009 Ovocné a zeleninové šťávy -518,9-596,1-77,2 114,9 0304 Rybí filé aj. rybí maso -698,1-593,0 105,1 84,9 1206 Semena slunečnice -346,5-573,2-226,7 165,4 Pozn.: *) Pouze cukerné sirupy bez přísad a barviv. Cukerné sirupy aromatizované nebo s barvivy spadají do HS 2106. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů 10 Dříve byly společně se sladkými sušenkami uváděny také oplatky (HS 1905 32), ty se však v roce 2015 staly po třech letech opět netto-dovozní agregací. 13

Tab. 6 Hlavní české agrární netto-vývozní komodity v 1. pololetí 2016 (v mil. Kč) Kód Název komodity 1. pol. 2015 1. pol. 2016 Rozdíl Index 2402 20 Cigarety 5 478,8 7 445,7 1 966,9 135,9 1001 Pšenice 6 354,0 5 655,0-699,1 89,0 2203 Pivo 2 818,9 3 009,8 190,9 106,8 0401 Nezahuštěné mléko a smetana 3 405,6 2 660,7-744,9 78,1 z toho 0401 20 99 "mléko, tuk 3-6 %, nad 2 litry 2 599,5 2 073,5-526,0 79,8 1514 11 a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 2 713,6 2 494,5-219,2 91,9 0102 Živý skot 1 752,0 2 093,0 340,9 119,5 1905 31 Sladké sušenky 542,3 1 399,8 857,4 258,1 1107 Slad 1 352,7 1 301,3-51,3 96,2 1704 Cukrovinky bez kakaa 1 118,8 1 023,9-95,0 91,5 1003 Ječmen 1 019,5 1 001,7-17,9 98,2 2309 Přípravky používané k výživě zvířat 798,4 995,0 196,6 124,6 0402 Zahuštěné mléko a smetana 1 061,2 847,0-214,2 79,8 2306 41 a 49 Řepkové pokrutiny 786,6 821,9 35,2 104,5 1205 Semena řepky 3 230,6 790,4-2 440,2 24,5 0105 Živá drůbež 863,6 680,5-183,2 78,8 1904 Pufované výrobky, müsli, corn flakes apod. *) 479,6 546,9 67,3 114,0 1302 20 Pektiny 469,3 504,1 34,8 107,4 1701 Cukr 1 086,1 485,1-601,0 44,7 2207 10 Líh min. 80% 508,9 482,9-26,0 94,9 0103 92 19 Jatečná prasata 460,5 462,7 2,1 100,5 2101 12 Přípravky na bázi výtažků a koncentrátů z kávy 325,1 456,7 131,6 140,5 1207 91 Mák 520,5 425,6-94,8 81,8 0403 10 Jogurty 300,2 416,3 116,1 138,7 1601 Uzenky a salámy 352,2 415,1 63,0 117,9 1210 Chmel 477,1 343,4-133,7 72,0 Pozn.: Tj. výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů V 1. pololetí roku 2016 se v porovnání se stejným období roku 2015 zhoršila v důsledku poklesu exportu především hodnota kladné bilance obchodu s řepkovými semeny, nezahuštěným mlékem a smetanou, pšenicí a cukrem (změny jsou vyznačeny v tab. 5 a 6 tučně). Dále vlivem vyšších importů vzrostla hodnota pasivní bilance u brambor a vlivem nižších vývozů spolu s vyššími dovozy vzrostla hodnota bilančního schodku u kukuřice. Dále stojí za povšimnutí změna aktivní bilance zpátky na zápornou u potravinových přípravků jiných. K meziročnímu zlepšení hodnoty bilance došlo v první řadě v obchodě s netto-vývozními cigaretami, dále sladkými sušenkami (za celou agregaci pekařského zboží došlo ke změně pasivní bilance na aktivní) a živým skotem. Mimo to se zlepšila také bilance s netto-dovozním vepřovým masem a masem a droby drůbeže. Za povšimnutí dále stojí změna znaménka ze záporného na kladné u bilance obchodu s marmeládami a džemy, která byla způsobena především vyššími vývozy (bilance je kladná od 3. čtvrtletí roku 2015). 14

V teritoriálním pohledu byly výše uvedené změny způsobeny u: Řepkových semen, nezahuštěného mléka a smetany a pšenice vlivem nižšího exportu zejména do Německa. Cukru v důsledku poklesu exportu do řady zemí v čele s Rakouskem a Slovenskem, ale také nulovým vývozem do Egypta v první polovině roku 2016. Brambor vlivem vyšší hodnoty dovozu z Německa, ale i Francie. Kukuřice jako důsledek poklesu hodnoty vývozu do Německa a Rakouska. Cigaret vzhledem k tomu, že nárůst hodnoty na straně vývozu byl výraznější nežli na straně dovozu; export vzrostl zejména do Itálie a dále do Nizozemska a Spojeného království (zatímco do Francie značně poklesl), dovoz byl vyšší hlavně z Rumunska. Sladkých sušenek především zásluhou nárůstu exportu do Spojeného království, ale i dalších zemí, zejména EU 15. Živého skotu výraznějším přírůstkem hodnoty vývozu nežli (málo významného) dovozu; a to do zejména do Turecka a Maďarska (do Rakouska byl zaznamenán naproti tomu propad). Vepřového masa zejména vlivem nižší hodnoty dovozu (při současném poklesu množství) z Německa, třebaže ze Španělska naopak hodnota (i množství) importu vzrostly. Masa a drobů drůbeže velmi výrazným poklesem dovozu z Brazílie, který nevykompenzoval ani značně vyšší import z Polska. Potravinových přípravků jiných zejména nárůstem hodnoty dovozu a poklesem vývozu z/do Polska (s tím, že i z/do řady dalších zemí byly importy a exporty vyšší, ale i nižší). Marmelád a džemů především zásluhou exportů homogenizovaných přípravků s obsahem cukru max. 13 % z netropického ovoce (KN 2007 10 99) do Itálie, kam se do té doby nevyvážely. 3 Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR 3.1 Teritoriální skladba českého agrárního vývozu Podle skupin zemí Většina agrárního zboží je ČR vyvážena a dovážena do/z EU 28. Celá Unie v první polovině roku 2016 participovala na celkovém českém agrárním exportu 91,8 % s tím, že zastoupení zemí původních členských zemí (EU 15) a nových členů (EU 13) bylo zhruba vyrovnané (podíl EU 15 o 2,0 p. b. poklesl na 46,0 %, zatímco participace EU 13 o 2,3 p. b. vzrostla na 45,7 %), viz tab. 7. Z tabulky je rovněž patrné, že na začátku sledované časové řady byl o něco vyšší podíl EU 13 nežli EU 15 a od 1. poloviny roku 2014 je tomu naopak. Z třetích zemí jsou nejvýznamnějšími teritorii pro český agrární export RZ (s 2,7 % v 1. pololetí roku 2016), OSVTE (2,3 %) a nadále SNS (1,8 %), viz tab. 8. Hodnota vývozu do RZ se (na rozdíl od předchozího roku) meziročně v první polovině roku 2016 snížila o 216,2 mil. Kč, tj. o 7 %, do OSVTE opět vzrostla o 354,9 mil. Kč, tj. o 18 %, a do SNS (po propadu v předešlém roce) stagnovala na 15

1,9 mld. Kč. Podíl méně významné skupiny ESVO se (v důsledku nižší hodnoty exportu do ní o 17 %) snížil o 0,2 p. b. na 0,7 %. Tab. 7 Teritoriální struktura českého agrárního vývozu v 1. pololetí 2011 až 2016 (v %) Teritorium 1. pol. 2011 1. pol. 2012 1. pol. 2013 1. pol. 2014 1. pol. 2015 1. pol. 2016 EU 28 92,5 91,6 91,2 91,5 91,4 91,8 EU 15 42,7 44,1 45,5 46,8 48,0 46,0 EU 13 49,8 47,5 45,8 44,7 43,4 45,7 z toho: Chorvatsko 0,7 0,5 0,6 0,7 0,8 0,8 ESVO 0,9 0,8 0,8 0,9 0,9 0,7 z toho: Švýcarsko 0,6 0,5 0,5 0,6 0,6 0,5 OSVTE 1,5 1,4 1,8 1,8 2,1 2,3 z toho: USA 0,5 0,4 0,5 0,5 0,4 0,4 Turecko 0,3 0,2 0,2 0,1 0,4 0,8 ETE 0,4 0,3 0,4 0,4 0,4 0,4 RZ bez NRZ a SNS 1,8 3,0 2,9 2,5 3,0 2,7 z toho: Brazílie 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Čína 0,2 0,4 0,2 0,2 0,3 0,3 NRZ 0,1 0,3 0,1 0,1 0,3 0,2 SNS (a Gruzie) 2,6 2,6 2,7 2,7 1,9 1,8 z toho: Rusko 1,6 1,5 1,6 1,7 1,2 1,3 Ukrajina 0,6 0,6 0,6 0,5 0,3 0,3 Pozn.: Země do tab. 7 až 11 byly vybrány na základě hodnoty obratu s nimi. Skupina ETE uvažována po celou dobu bez Chorvatska, ačkoliv do EU vstoupilo až v roce 2013. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Tab. 8 Český agrární vývoz v teritoriálním členění v 1. pololetí 2011 až 2016 (v mil. Kč) Teritorium 1. pol. 2011 1. pol. 2012 1. pol. 2013 1. pol. 2014 1. pol. 2015 1. pol. 2016 EU 28 52 687,8 65 772,9 69 536,8 80 846,7 89 771,4 93 550,5 EU 15 24 303,7 31 668,7 34 656,7 41 314,0 47 106,5 46 919,3 EU 13 28 384,1 34 104,2 34 880,1 39 532,7 42 664,9 46 631,3 z toho: Chorvatsko 383,0 325,8 455,8 591,9 780,5 830,0 ESVO 531,2 582,6 642,9 799,4 899,8 747,6 z toho: Švýcarsko 322,0 359,4 407,2 548,1 582,3 494,1 OSVTE 865,6 1 017,1 1 402,8 1 617,1 2 027,6 2 382,5 z toho: USA 264,5 290,2 390,1 401,8 426,8 388,8 Turecko 161,1 136,3 166,8 120,3 405,5 780,6 ETE 243,4 198,2 267,2 332,6 426,9 426,1 RZ bez NRZ a SNS 1 053,2 2 144,6 2 234,2 2 218,2 2 948,1 2 731,9 z toho: Brazílie 2,8 5,0 14,5 6,9 33,1 11,5 Čína 110,9 254,2 177,8 203,2 314,8 300,1 NRZ 79,4 198,1 73,4 112,4 255,1 220,1 SNS (a Gruzie) 1 482,0 1 872,4 2 044,3 2 411,3 1 873,2 1 861,2 z toho: Rusko 935,4 1 111,4 1 196,8 1 508,9 1 152,2 1 284,4 Ukrajina 336,3 445,7 491,1 480,3 325,1 300,8 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 16

Podle zemí V členění na jednotlivé země český agrární vývoz směřoval v první polovině roku 2016 především na Slovensko (23,0 %), do Německa (17,1 %) a Polska (12,5 %), dále do Itálie (9,4 %), Rakouska (5,4 %), Maďarska (4,6 %) a Spojeného království (3,6 %). Z třetích zemí bylo nejdůležitějším obchodním partnerem nadále Rusko (1,3 %) a svou pozici posílilo Turecko (0,8 %). Graf 4 Agrární vývoz ČR do vybraných zemí v 1. pololetí 2011 až 2016 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Meziročně se v první polovině roku 2016 nejvýrazněji snížila hodnota českého agrárního exportu do Německa (o 2,8 mld. Kč, tj. o 14 %) a Francie (o 1,3 mld. Kč, tj. o 37 %), dále v řádově nižších číslech do Rakouska (v procentech o 11 %) a Belgie (o 14 %). Naopak meziroční nárůst hodnoty zaznamenal ve stejné době zejména export do Itálie (o 2,8 mld. Kč, tj. o 42 %), na Slovensko (o 1,3 mld. Kč, tj. o 6 %), do Polska (o 1,2 mld. Kč, tj. o 10 %), Nizozemska (o 48 %), Spojeného království (o 29 %), Bulharska (o 78 %), Maďarska (17 %), Turecka (o 93 %) a Řecka (na dvojnásobek). Nárůst v procentech může být přirozeně výraznější do méně významným destinací, do zavedených partnerských zemí bývá tempo růstu, navzdory vyšším hodnotám přírůstku, nižší. 3.2 Teritoriální skladba českého agrárního dovozu Podle skupin zemí Na českém agrárním dovozu se v 1. pololetí roku 2016 celá EU 28 podílela 85,3 %, což je zhruba stejná hodnota jako v 1. polovině roku 2014, viz tab. 9. Mírný meziroční nárůst podílu byl způsoben vyšším podílem EU 13 o 1,6 p. b., neboť zastoupení EU 15 se naopak o 0,9 p. b. snížilo. 17

Dlouhodobě má v českém dovozu agrárních výrobků větší význam EU 15 nežli EU 13, v průběhu let však lze pozorovat určité sbližování podílů. V rámci třetích zemí jsou pro ČR nejvýznamnějšími uskupeními RZ (ačkoliv jejich podíl meziročně poklesl z 9,1 % na 8,0%) a OSVTE (jejichž zastoupení se snížilo z 3,5 % na 3,0 %). Nad hranicí 1 % se udržuje podíl ESVO. Hodnota dovozu z RZ meziročně poklesla o 662,3 mil. Kč, tj. o 7 %, a z OSVTE byla nižší o 330,3 mil. Kč, tj. o 9 %. Z ostatních sledovaných skupin zemí hodnota českého agrárního importu meziročně vzrostla. Tab. 9 Teritoriální struktura českého agrárního dovozu v 1. pololetí 2011 až 2016 (v %) Teritorium 1. pol. 2011 1. pol. 2012 1. pol. 2013 1. pol. 2014 1. pol. 2015 1. pol. 2016 EU 28 84,4 84,7 85,6 85,5 84,6 85,3 EU 15 57,3 56,8 56,8 56,9 54,6 53,7 EU 13 27,1 27,8 28,9 28,6 30,0 31,6 z toho: Chorvatsko 0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 ESVO 1,0 1,1 1,2 1,2 1,1 1,2 z toho: Švýcarsko 0,5 0,6 0,5 0,5 0,4 0,3 OSVTE 3,5 3,4 3,2 3,4 3,5 3,0 z toho: USA 1,0 1,0 1,0 1,2 1,2 0,9 Turecko 1,1 1,2 1,1 1,2 1,2 1,1 ETE 0,4 0,5 0,4 0,3 0,3 0,3 RZ bez NRZ a SNS 9,9 9,4 8,5 8,1 9,1 8,0 z toho: Brazílie 2,5 2,4 1,9 1,8 2,1 1,2 Čína 1,5 1,5 1,3 1,4 1,3 1,2 NRZ 0,3 0,3 0,3 0,5 0,5 0,6 SNS (a Gruzie) 0,5 0,4 0,7 0,8 0,8 0,9 z toho: Rusko 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2 Ukrajina 0,2 0,2 0,3 0,3 0,3 0,4 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Tab. 10 Český agrární dovoz v teritoriálním členění v 1. pololetí 2011 až 2016 (v mil. Kč) Teritorium 1. pol. 2011 1. pol. 2012 1. pol. 2013 1. pol. 2014 1. pol. 2015 1. pol. 2016 EU 28 63 705,9 70 058,1 74 463,1 82 244,3 90 013,9 96 244,7 EU 15 43 257,9 47 034,2 49 361,9 54 763,5 58 116,9 60 579,0 EU 13 20 447,9 23 024,0 25 101,3 27 480,8 31 897,0 35 665,7 z toho: Chorvatsko 100,4 85,3 74,3 160,1 154,3 150,5 ESVO 729,9 943,7 1 080,4 1 122,9 1 136,7 1 368,0 z toho: Švýcarsko 350,2 516,9 438,0 434,1 416,3 347,1 OSVTE 2 640,1 2 792,4 2 766,3 3 263,8 3 701,3 3 371,0 z toho: USA 768,6 821,9 832,0 1 136,2 1 268,5 1 037,9 Turecko 829,3 1 010,7 977,7 1 173,7 1 224,7 1 235,9 ETE 316,8 376,3 312,6 305,4 273,9 320,8 RZ bez NRZ a SNS 7 474,0 7 797,7 7 418,9 7 780,5 9 665,7 9 003,5 z toho: Brazílie 1 852,2 2 013,5 1 632,4 1 738,2 2 233,6 1 327,7 Čína 1 110,2 1 207,3 1 129,1 1 310,9 1 395,7 1 388,7 NRZ 189,0 236,6 236,6 498,2 518,0 622,9 SNS (a Gruzie) 376,5 364,1 599,7 793,2 867,7 1 067,8 z toho: Rusko 72,2 73,3 125,7 217,2 185,5 202,9 Ukrajina 182,9 145,0 219,4 266,9 268,4 456,9 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 18

Podle zemí Český agrární dovoz v první polovině roku 2016 pocházel ve sledovaném pololetí především z Německa (20,2 %) a Polska (19,5 %), dále z Nizozemska (7,6 %), Slovenska (6,2 %), Španělska (5,8 %), Itálie (5,5 %), Rakouska (3,5 %), Maďarska (3,4 %) a Francie (3,2 %). V rámci třetích zemí byly nejdůležitějšími dodavateli Čína (1,2 %), Brazílie (1,2 %), Turecko (1,1 %) a Spojené státy (0,9 %). Graf 5 Agrární dovoz ČR z vybraných zemí v 1. pololetí 2011 až 2016 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty V meziročním porovnání se v 1. pololetí roku 2016 navýšila především hodnota dovozu z Polska (o 2,9 mld. Kč, tj. o 15 %), Rumunska (o 969,1 mil. Kč, tj. na 2,6násobek) a Itálie (o 738,0 mil. Kč, tj. o 13 %), dále Nizozemska, Španělska a Norska (v procentech o výrazných 47 %). Naopak k nejvýraznějšímu poklesu hodnoty došlo v případě importu z Brazílie (o 906,0 mil. Kč, což představovalo cca 40 %) a v menší míře ze Spojených států (o téměř jednu pětinu). 3.3 Teritoriální skladba bilance českého AZO Podle skupin zemí Pasivní bilanci agrárního obchodu má ČR se skupinou původních členských zemí, zatímco se skupinou nových členů ji má aktivní. V rámci AZO s třetími zeměmi dosahuje netto-vývozu do SNS a několik let již také do ETE. S ostatními uskupeními - s RZ, OSVTE, ESVO a RZ - vykazuje bilanční schodek. V meziročním porovnání se v 1. pololetí roku 2016 snížila zejména hodnota pasivní bilance obchodu s RZ (o 446,0 mil. Kč, tj. o 7 %) a s OSVTE (o 685,2 mil. Kč, tj. o 41 %). S ESVO se naopak schodek prohloubil o 383,5 mil. Kč na 2,6násobek. Aktivní bilance obchodu se SNS byla meziročně 19

nižší o 212,1 mil. Kč, tj. o více než jednu pětinu (z Ruska se hodnota netto-dovozu navzdory embargu zvýšila, došlo však ke změně aktivní bilance na pasivní v obchodě s Ukrajinou). Tab. 11 Bilance AZO ČR v teritoriálním členění v 1. pololetí 2011 až 2016 (v mil. Kč) Teritorium 1. pol. 2011 1. pol. 2012 1. pol. 2013 1. pol. 2014 1. pol. 2015 1. pol. 2016 EU 28-11 018,0-4 285,3-4 926,4-1 397,6-242,5-2 694,2 EU 15-18 954,2-15 365,5-14 705,2-13 449,6-11 010,4-13 659,7 EU 13 7 936,1 11 080,2 9 778,9 12 051,9 10 767,9 10 965,5 z toho: Chorvatsko 282,6 240,5 381,5 431,8 626,2 679,6 ESVO -198,6-361,1-437,6-323,5-236,9-620,5 z toho: Švýcarsko -28,2-157,5-30,8 114,0 166,0 147,0 OSVTE -1 774,5-1 775,3-1 363,6-1 646,7-1 673,7-988,5 z toho: USA -504,1-531,7-441,9-734,4-841,7-649,1 Turecko -668,2-874,4-810,9-1 053,5-819,2-455,3 ETE -73,5-178,1-45,4 27,2 153,0 105,3 RZ bez NRZ a SNS -6 420,7-5 653,1-5 184,6-5 562,3-6 717,6-6 271,6 z toho: Brazílie -1 849,4-2 008,5-1 618,0-1 731,3-2 200,5-1 316,2 Čína -999,3-953,2-951,3-1 107,7-1 080,9-1 088,6 NRZ -109,6-38,5-163,2-385,8-262,9-402,9 SNS (a Gruzie) 1 105,4 1 508,4 1 444,6 1 618,2 1 005,5 793,4 z toho: Rusko 863,2 1 038,0 1 071,2 1 291,7 966,7 1 081,5 Ukrajina 153,4 300,7 271,7 213,4 56,8-156,1 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Podle zemí Přehledy zemí, s nimiž ČR zaznamenala v roce 2015 nejvyšší agrárně obchodní bilanční pasiva a aktiva, jsou uvedeny v tab. 12 a 13. Šedou barvou jsou v nich označeny mimounijní země. Tab. 12 Hlavní netto-dodavatelé agrárních výrobků do ČR v 1. pololetí 2016 (v mil. Kč) Země 1. pol. 2015 1. pol. 2016 Rozdíl Index Polsko -7 555,4-9 314,9-1 759,5 123,3 Nizozemsko -6 088,8-5 759,9 328,9 94,6 Německo -2 570,3-5 408,3-2 838,0 210,4 Španělsko -5 052,5-5 363,2-310,7 106,1 Francie 5,6-1 431,4-1 437,0 - Brazílie -2 200,5-1 316,2 884,3 59,8 Belgie -665,2-1 190,4-525,2 179,0 Čína -1 080,9-1 088,6-7,7 100,7 Norsko -388,2-769,0-380,8 198,1 Ekvádor -712,7-680,0 32,7 95,4 USA -841,7-649,1 192,6 77,1 Irsko -496,6-561,9-65,3 113,2 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 20

Tab. 13 Hlavní netto-odběratelé agrárních výrobků z ČR v 1. pol. 2016 (v mil. Kč) Země 1. pol. 2015 1. pol. 2016 Rozdíl Index Slovensko 14 984,1 16 419,2 1 435,1 109,6 Itálie 1 305,2 3 395,6 2 090,4 260,2 Spojené království 900,0 1 751,9 851,9 194,7 Rakousko 2 377,1 1 533,6-843,5 64,5 Bulharsko 691,4 1 486,3 794,9 215,0 Rumunsko 966,7 1 081,5 114,8 111,9 Maďarsko 179,4 863,3 683,9 481,3 Chorvatsko 626,2 679,6 53,4 108,5 Irák 555,6 566,7 11,1 102,0 Japonsko 662,7 563,4-99,3 85,0 Švédsko 419,4 279,2-140,2 66,6 Litva 168,5 274,0 105,5 162,6 Finsko 218,4 259,3 40,9 118,7 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Graf 6 Bilance AZO ČR s vybranými zeměmi v 1. pololetí 2011 až 2016 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Meziročně se v 1. pololetí roku 2016 prohloubila ČR zejména pasivní bilance agrárního obchodu s Německem a Polskem (zbožová struktura vývozu a dovozu viz přílohové tabulky). Mimo to se změnila vyrovnaná bilance obchodu s Francií na zápornou (především v důsledku menšího vývozu cigaret a dalších tabákových výrobků do této země) a pokleslo bilanční aktivum v obchodě s Rumunskem (vlivem vyššího dovozu cigaret z této země) a Rakouskem. Naproti tomu k meziročnímu zlepšení došlo v českém agrárním obchodě s netto-odběrateli - Itálií, Slovenskem a v menší míře Spojeným královstvím (zejména vlivem nárůstu exportu řepkového oleje, cigaret a sladkých sušenek do této země), Bulharskem (jako důsledek exportu řepkového 21

oleje ) a Maďarskem (v jehož případě způsobila změnu celá řada komodit v čele se slunečnicovým olejem, neboť se již neopakoval mimořádně vysoký dovoz z 1. pololetí roku 2015). Kromě toho se výrazně snížila pasivní bilance obchodu s Brazílií (což ovlivnil hlavně pokles dovozu masa a drobů drůbeže a v 1. pololetí roku 2016 nulový dovoz denaturovaného lihu ). 3.4 Agrární obchod ČR s ostatními členy EU 28 Na jednotný trh EU 28 vyvezla ČR v 1. pololetí roku 2016 agrární zboží v hodnotě 93,6 mld. Kč, tj. o 4,2 % více (o 3,8 mld. Kč) než ve stejném období roku 2015, viz tab. 14. Naproti tomu dovoz z ní činil 96,2 mld. Kč, tj. meziročně více o 6,9 % (o 6,2 mld. Kč). Záporná bilance agrárního obchodu s Unií v posledních letech značně kolísala a ve sledovém pololetí se meziročně navýšila z dosavadního minima loňského roku na 2,7 mld. Kč. Stupeň krytí dovozu vývozem se mírně snížil o 2,5 p. b. na 97,2 % a podíl bilančního schodku na vývozu vzrostl o 2,6 p. b. na 2,9 %. V samotném 2. čtvrtletí roku 2016 došlo k meziročnímu nárůstu hodnoty českého agrárního vývozu a dovozu o 3,3 %, resp. o 3,2 %, což představovalo v obou případech nižší tempo růstu než za celé pololetí. Bilanční pasivum se ve 2. čtvrtletí (na rozdíl od 1. čtvrtletí) v meziročním porovnání snížilo z 226,2 mil. Kč na 190,9 mil. Kč. Stupeň krytí dovozu vývozem dosáhl ve 2. čtvrtletí 2016 cca 100 %. Nepatrně aktivní bilanci agrárního obchodu s EU 28 měla ČR doposud pouze v 1. čtvrtletí roku 2014 a pak zhruba vyrovnanou (případně s nepatrným pasivem) ještě v 1. až 3. čtvrtletí roku 2015, viz graf 7. Z tohoto grafu je mimo jiné patrný obvyklý, alespoň mírný, nárůst bilančního pasiva vždy ve 2. čtvrtletí vůči 1. čtvrtletí, v roce 2016 se však ve 2. kvartálu schodek naopak mezičtvrtletně snížil. Na meziročně horší bilanci českého agrárního obchodu s EU 28 v 1. pololetí roku 2016 měly největší podíl pokles hodnoty netto-vývozu řepkového semene, a dále nezahuštěného mléka a smetany a pšenice spolu s nárůstem hodnoty netto-dovozu kukuřice a brambor, což pouze z části kompenzoval vyšší netto-export cigaret a sušenek. Tab. 14 Český agrární obchod s EU 28 v 1. pololetí let 2011 až 2016 (v mil. Kč) Ukazatel 1. pol. 2011 1. pol. 2012 1. pol. 2013 1. pol. 2014 1. pol. 2015 1. pol. 2016 Obrat 116 393,7 135 831,0 143 999,9 163 091,0 179 785,3 189 795,3 Vývoz 52 687,8 65 772,9 69 536,8 80 846,7 89 771,4 93 550,5 Dovoz 63 705,9 70 058,1 74 463,1 82 244,3 90 013,9 96 244,7 Bilance -11 018,0-4 285,3-4 926,4-1 397,6-242,5-2 694,2 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 82,7 93,9 93,4 98,3 99,7 97,2 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 5,7 6,3 6,8 6,5 6,6 6,6 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,4 5,2 5,6 5,5 5,6 5,5 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 7,5 7,8 8,5 8,0 8,0 8,2 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 17,3 6,1 6,6 1,7 0,3 2,8 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 20,9 6,5 7,1 1,7 0,3 2,9 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Podíl agrárního zboží na celkovém exportu a importu ČR do/z EU 28 se v první polovině roku 2016 meziročně v prvním případě nepatrně snížil (o 0,1 p. b.) na 5,5 % a ve druhém zvýšil (0,2 p. b.) na 8,2 %. Zastoupení agrárních produktů v celkovém českém zahraničním obchodu je ve vztahu 22

k Unii stabilně mnohem vyšší než vůči třetím zemím. Dlouhodobě je také značně vyšší na straně importu nežli exportu, zatímco mimo Unii je tomu naopak. Graf 7 Vývoj českého agrárního obchodu s EU 28 podle čtvrtletí (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Nejvýznamnější položky českého agrárního obchodu s EU 28 v 1. pololetí 2016 a jejich podíl na celkovém agrárním obchodu ČR s EU 28: Vývoz KN Název komodity mil. Kč % 2402 20 Cigarety 10 732,2 12,2 1001 Pšenice 5 686,1 6,5 1514 11 a 19 Olej řepkový s nízkým obsahem kyseliny erukové 5 658,3 6,4 1905 Pekařské zboží 4 438,2 5,0 0901 Káva (i pražená a dekofeinovaná) 4 417,0 5,0 1806 Čokoláda a ostatní kakaové přípravky 4 107,3 4,7 2309 Přípravky používané k výživě zvířat 3 379,8 3,8 0401 Mléko a smetana nezahuštěné 3 261,2 3,7 z toho 0401 20 99 "mléko, tuk 3-6 %, v balení nad 2 litry 2 168,1 2,5 2106 Přípravky potravinové jiné 3 149,5 3,6 2203 Pivo 2 525,9 2,9 1704 Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) 2 193,9 2,5 2202 Limonády 2 158,1 2,5 0406 Sýry a tvaroh 1 879,8 2,1 0102 Živý skot 1 626,3 1,8 1602 Masné přípravky a konzervy 1 179,5 1,3 1205 Semena řepky 1 105,0 1,3 1601 Uzenky a salámy 1 092,0 1,2 1003 Ječmen 1 083,5 1,2 1107 Slad 1 048,3 1,2 23

2306 41 a 49 Řepkové pokrutiny 1 033,0 1,2 2101 11 a 12 Výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi 989,4 1,1 0105 Živá drůbež (a to jak jatečná, tak jednodenní kuřata nebo jatečné krůty) 941,1 1,1 0203 Maso vepřové (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 859,3 1,0 0403 Kysané mléčné výrobky 849,4 1,0 1701 Cukr 843,3 1,0 0207 Maso a droby drůbeže (čerstvé, chlazené nebo zmraz.) 817,8 0,9 0803 Banány 781,3 0,9 Celkem uvedené komodity 67 836,2 77,0 Dovoz KN Název komodity mil. Kč % 0203 Maso vepřové (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 6 221,9 6,9 1806 Čokoláda a ostatní kakaové přípravky 4 894,1 5,4 1905 Pekařské zboží 4 008,2 4,4 2402 20 Cigarety 3 980,7 4,4 0901 Káva (i pražená a dekofeinovaná) 3 836,9 4,2 0406 Sýry a tvaroh 3 548,7 3,9 1514 11 a 19 Olej řepkový s nízkým obsahem kyseliny erukové 3 158,7 3,5 2309 Přípravky používané k výživě zvířat 2 846,9 3,1 2106 Přípravky potravinové jiné 2 535,3 2,8 0207 Maso a droby drůbeže (čerstvé, chlaz. nebo zmraz.) 2 492,9 2,8 2202 Limonády 1 871,4 2,1 2204 Víno 1 648,5 1,8 0805 Citrusové plody (nejvíce pomeranče, mandarinky a citróny) 1 540,8 1,7 2304 Sójové pokrutiny 1 538,6 1,7 1901 Přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka 1 443,1 1,6 1704 Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) 1 348,4 1,5 2208 Lihoviny 1 280,0 1,4 2101 11 a 12 Výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi 1 265,3 1,4 0201 a 0202 Maso hovězí (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 1 258,5 1,4 0602 Venkovní a pokojové rostliny, řízky a rouby 1 069,2 1,2 0702 Rajčata 1 067,8 1,2 1005 Kukuřice 988,9 1,1 0701 Brambory 951,3 1,1 2103 Omáčky, přípravky pro ně, ochucovadla a hořčice 941,6 1,0 0709 60 Papriky 912,5 1,0 2008 Konzervované a jinak připravené ovoce a ořechy 850,3 0,9 1702 30 až 60 Glukóza, fruktóza a jejich sirupy 781,7 0,9 Celkem uvedené komodity 58 281,9 64,5 3.5 Agrární zahraniční obchod ČR s třetími zeměmi V AZO s třetími zeměmi se v 1. pololetí roku 2016, na rozdíl od předchozího roku, schodek bilance meziročně snížil, a to o 4,5 % na 7,4 mld. Kč, viz tab. 15. Příčinou byl výraznější pokles hodnoty na straně dovozu nežli vývozu. Hodnota českého agrárního exportu do třetích zemí se totiž meziročně snížila jen o 0,7 %, zatímco hodnota českého agrárního importu z třetích zemí poklesla o 2,5 %. Stupeň krytí dovozu vývozem se v první polovině roku v meziročním porovnání mírně navýšil o 0,9 p. b. na 53,1 % a podíl bilančního schodku na vývozu poklesl o 3,5 p. b. na 88,2 %. 24