Profesní rozvoj pedagogických pracovníků MŠ 10. Osobnostní a sociální rozvoj učitele III.
Posílení schopnosti sebereflexe a zpracování zpětné vazby Zpětná vazba Zpětná vazba je poskytnutí informace o tom, jak na nás určité chování působí. Reakce zpětnou vazbou je základem kvalitní komunikace (Praško, Prašková). Můžeme se dozvědět, jak nás vidí druzí lidé, a sami dát informaci, jak vidíme my ostatní. Jedná se o pozitivní nebo negativní zpětnou vazbu. Pozitivní zpětná vazba posiluje dané chování, negativní vazba by měla vést k jeho zeslabení. V běžném životě jsou obě opomíjeny. Zásady efektivní zpětné vazby: Mluvte za sebe. Mluvte v první osobě jednotného čísla. Zdůrazníte tak, že se jedná o váš názor, přebíráte odpovědnost za své tvrzení. Popisujte prožívání daného chování. Vyjádření vlastního pocitu, jeho správné pojmenování je důležité pro plynulou a účinnou komunikaci zejména u dlouhodobých vztahů. Není vhodné používat vždy to samé slovo nebo vyjádření příliš dramatická a vyvolávat tak pocity viny. Popisujte konkrétní chování. Zaměřte se pouze na prvek chování (nikoli osobnost), kterého si ceníme, nebo naopak, který je pro nás nepřijatelný. Je důležité chování přesně specifikovat. Zaměřte se pouze na chování, které je v moci příjemce zpětné vazby změnit. Neinterpretujte, nehodnoťte. Sdělte příjemci zpětné vazby, jak vnímáte jeho chování, ale neříkejte, jaké jeho chování je, vyhýbejte se zobecňování a moralizování. Vysvětlete důvody a vyjádřete přání nebo potřebu. Sdělte, jak vás ovlivňuje chování druhého, případně vysvětlete, proč tomu tak je. Přáním vyjádříte změnu pro chování v konkrétní situaci, dáváte příjemci zpětné vazby možnost k uvážení přání nebo prostor k další diskuzi. Gilnerová (in Komárková, Slaměník, Výrost, 2001) uvádí pro inspiraci následující schéma: 1.) Já (cítím) (prožitek) vyjadřujeme své prožitky, pocity, mluvíme za sebe, v první osobě 2.) Když ty (konkrétní chování)...popisujeme konkrétní chování, které v nás vyvolalo vyjádřené pocity, nehodnotíme toto chování ani vlastnosti či rysy, nezobecňujeme 3.) Protože (důvod)...informujeme, jak mě ovlivňuje chování druhého, nebo vysvětlíme, proč tomu tak je, ne vždy ovšem víme proč 4.) A přál bych si (přání)...vyjádříme změnu pro chování druhého v konkrétní situaci, která způsobí, že se ve vztahu k němu budeme cítit lépe, dáváme druhému šanci k uvážení přání nebo prostor k další diskuzi či vyjednávání 2
Pochvala Kromě toho, že by pochvala měla být upřímná a vhodná, rozlišujeme její dvě formy: chvála určena člověku chvála určená procesu Pokud chceme někoho chválit, měli bychom se především zaměřit na proces, tedy techniku jedince, a nikoli na osobu nebo pouhý výsledek něčeho. Jak na to? Popíšeme: co udělal, co to přineslo, (případně co cítím). A to: co nejdříve, stručně, jasně, konkrétně. Práce s výtkou a kritikou Kritika přijímání Hlavní typy kritiky: 1. oprávněná a vhodná kritika 2. oprávněná a nevhodně podaná kritika 3. záměrně nepravdivá, chce ponížit 4. nezáměrně nepravdivá, omyl Nejprve velmi pozorně poslouchej a mlč! Reaguj konkrétně a specificky. Nezevšeobecňuj. Věty začínej v 1. osobě čísla jednotného. Já, Mě 1. První krok reagování na kritiku kognitivní rekonstrukce a) Je to vůbec kritika? Není to jen věcné konstatování faktu? b) Jaká má motiv kritizující? Jaký má ke mně vztah? c) Chápu přesně to, co mi chce kritizující sdělit? d) Neopakuje se tato kritika častěji? Zvláště od různých osob? e) Chceme vůbec kritiku přijmout? Kritika se netýká celého člověka, ale části jeho jednání. f) Jak mi záleží na vztahu ke kritizujícímu? g) Může mi být kritika užitečná? Zlepší mě? 3
2. Druhý krok asertivní reakce a) Zpětná vazba Jsem rád, že mi to říkáš tak přímo, ale b) Asertivní souhlas Máš pravdu, choval jsem se hloupě c) Empatie Docela tě chápu, to tě muselo naštvat d) Negativní dotazování Vysvětli mi, co ti vadí e) Negativní aserce Taky mě to trápí, nedělal jsem to dobře. Pozitivní přístup a posilování mentální odolnosti pro práci učitele Práce učitele v MŠ je velmi náročná a vyčerpávající, proto je nutné věnovat velkou pozornost zvyšování odolnosti vůči stresu, neboť to je jediný způsob prevence vůči syndromu vyhoření, který je bohužel v pomáhajících profesích poměrně častý. Jedním z principů posilování odolnosti je zaměření se na trojici, která rozhoduje o tom, jak na daný podnět / myšlenku budeme reagovat. Jednotlivé složky vnímání situací a podnětů jsou: Vnitřní dialog V naší hlavě neustále probíhá vnitřní dialog. Objevují se v ní myšlenky, které nás hodně ovlivňují a určují naše vnitřní nastavení. Mohou nám pomáhat, pokud jsou pozitivní, jsme optimističtí, máme snahu a odhodlání dosáhnout svých cílů. Pokud však převažují negativní a kritické myšlenky, potom nás vedou k neúspěchu a pasivitě. Psychický a fyzický stav To, jak budeme reagovat, určuje také, v jaké jsme psychické a fyzické pohodě. Pokud jsme zdravotně v pořádku, cítíme se dobře ve svém těle, jsme odpočatí a v pohodě, naše výsledná reakce bude podstatně jiná, než když nám nebude dobře, bude nás něco bolet, budeme nemocní, smutní či unavení. Fokus Fokus neboli zaměření je třetím faktorem, který nás ovlivňuje. Je to to, na co se soustředíme, co upřednostňujeme, co nás přitahuje. A opět bude rozhodující, zda naše zaměření je na věci a podněty negativní nebo na to, co je pro nás přínosné, co vede k našemu cíli, co nám přináší radost a štěstí. PODNĚT VNITŘNÍ DIALOG STAV ROZHODNUTÍ / REAKCE PSYCHICKÝ A FYZICKÝ STAV FOKUS 4
Pozitivní postoj pozitivní myšlení Štěstí ve tvém životě se odvíjí od způsobu tvého myšlení. Marc Aurel Již několikrát se zde objevil pojem pozitivní myšlení, pohled na svět, na život. Pozitivní postoj je jedna z nejdůležitějších věcí, která rozhoduje o tom, jaký život budeme žít. Kontrolovat myšlenky je v jistém smyslu neproveditelné (výzkumy uvádějí, že člověk má zhruba 75 000 myšlenek za den), co ale kontrolovat lze, jsou naše pocity, které je provázejí. A ty nám ukazují, jakou myšlenku vysíláme a jakou dostaneme zpět. Život je totiž takový, jaký ho vnímáme. Dobrou zprávou přitom je, že pravděpodobnost štěstí v životě je tím vyšší, čím více se člověku daří uplatňovat pozitivní postoje a vlastnosti. Jde o šest tzv. základních ctností moudrost, odvahu, laskavost, spravedlnost, střídmost a duchovnost - tedy úsilí po hledání hodnot, jež jednotlivce přesahují. Povzbudivé je zjištění, že všechny tyto ctnosti jsou naučitelné a tedy nemůžeme si vybrat mnohé okolnosti svého života, nemůžeme ovlivnit svoji minulost, ale můžeme změnit svoje postoje a tím ovlivňovat svoji budoucnost. Zda jsou naše postoje pozitivní, nám může pomoci rozklíčovat test. 5
Použitá a doporučená literatura: Barešová, Vladimíra. Otazníky nad vzděláváním učitelek MŠ. Učitelské noviny 06/2009. Dostupný na WWW: http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=1631 (kontrola zdroje 7. 12. 2014). Fischer, Fred. POSTAVME MOSTY mezi občany a úřady místní samosprávy a v zájmu efektivnější spolupráce se naučme, JAK ZVLÁDAT KONFLIKTY A Neshody. Nadace pro místní rozvoj (Foundation for Local Development) při Partners Romania 2002. Dostupné na www: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8 &ved=0ccaqfjaa&url=http%3a%2f%2funhabitat.org%2f%3fwpdmact%3dprocess%26did%3dodc0 LmhvdGxpbms%3D&ei=aoBfVPnnEoXoaK3KgpAP&usg=AFQjCNFR6YFxPHJqF5faLNquByRNgkflSw &sig2=jla0bx4f8livere3ifvrbq&bvm=bv.79189006,d.d2s (kontrola zdroje 7. 12. 2014). Gelb, M. Myslet jako Leonardo da Vinci. Sedm kroků ke genialitě. Praha: Ikar 2007. 336 s. ISBN: 978-80-249-0620-1 Harris, Thomas Anthony. Já jsem OK, ty jsi OK: (transakční analýza, která mění vědomí a chování lidí, kteří nikdy nepoznali pocit, že jsou OK). Praha: Pragma 1997. 311 s. ISBN 80-7205-508-9. Kanitz, Anja von. Jak rozvíjet emoční inteligenci. Praha: Grada Publishing 2008. 112 s. 978-80-247-2582-6. Kurz Respektovat a být respektován. Dostupné na www: http://luciegroverova.sweb.cz/respektovat.html (kontrola zdroje 7. 12. 2014). Novák, Tomáš. Testy osobnosti. Praha: Grada Publishing 2005. 134 s. ISBN 80-247-1164-8. Plamínek, Jiří. Konflikty a vyjednávání. Praha: Grada Publishing 2012. 136 s. ISBN 978-80-247-4485-8 Prašková, Hana. Praško, Ján. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-1697-8. Příručka Best practice oblast komunikace. Projekt Spolupráce krajů na rozvoji zaměstnanců CZ/FMP.01/0002. Dostupné na WWW: http://www.kr-zlinsky.cz/en/spoluprace-kraju-na-rozvoji -zamestnancu-cl-1757.html?month=4&year=2013 (kontrola zdroje 7. 12. 2014). Syndrom vyhoření. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/syndrom_vyho%c5%99en%c3%ad (kontrola zdroje 7. 12. 2014). Syslová, Z. Hodnocení průběhu vzdělávání jako jedna z oblastí vlastního hodnocení mateřské školy. Disertační práce. Praha: PdF UK 2010. 223 s. dostupné na WWW: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/103393/?lang=en (kontrola zdroje 7. 12. 2014). Výrost, Jozef. Komárková, Růžena. Slaměník, Ivan. Aplikovaná sociální psychologie III: sociálněpsychologický výcvik. Praha: Grada Publishing 2001. 224 s. ISBN 80-247-0180-4. 6
Bäcker Braun, Katharina. Rozvoj inteligence u dětí od 3 do 6 let. Praha 2014. ISBN: 978-80-247-4798-9. Berne. Jak si lidé hrají. Praha: Portál 2011. 200 s. ISBN: 978-80-7367-992-7. Covey, Stephen, R. 7 návyků skutečně efektivních lidí: zásady osobního rozvoje, které změní váš život. Praha: Management Press 2014, 366 s. ISBN: 978-80-7261-268-0. Dryden, Windy. 10 kroků k pozitivnímu životu. Praha: Talpress 1996. 102 s. ISBN: 80-7197-019-0. Goleman, Daniel. Emoční inteligence. Praha: Metafora 2011, 315 (10) s. ISBN: 978-80-7359-334-6. Hadfield, Sue. Pozitivní myšlení: jak změnit svůj přístup a dívat se na život optimisticky. Praha: Grada 2013, 172 s. ISBN: 978-80-247-4848-1. Kopřiva, Pavel. Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála 2008, 286 s. ISBN 978-80-904030-0-0 Medzihorský, Štefan. Asertivita. Praha: Elfa 1991 75 s. Paulínová, Lea. Neumannová, Lenka. Psychologie pro Tebe. Praha: Informatorium, 2008. 180, 34 s. ISBN: 978-80-7333-068-2. Seligman, Martin, E. Naučený optimismus: jak změnit své myšlení a život. Praha: Dobrovský 2013. 508 s. ISBN 978-80-7306-534-8. Shapiro, Lawrence E. Emoční inteligence a úspěšný život; rozvoj sociálních dovedností. Praha: Portál 2014. 272 s. ISBN: 978-80-262-0651-4. Syslová, Z. Profesní kompetence učitele mateřské školy. Praha: 2013. ISBN 978-80-247-4309. Autor - zodpovědná osoba: Mgr. Blažena Mačáková, Mgr. Jitka Štádlerová Korektorské úpravy: Mgr. Josef Švábenický Grafické úpravy: Radek Váňa 7