Finanční portfolio klienta

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí Finanční portfolio klienta Diplomová práce Autor: Bc. Tereza Šedivá Finance, finanční trhy Vedoucí práce: Ing. Helena Cetlová Praha Červen, 2010 1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Příbrami dne 28. Června 2010 Bc. Tereza Šedivá 2

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Ing. Heleně Cetlové za odborné rady a cenné připomínky při vedení mé diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při studiu. 3

Anotace Předloţená diplomová práce se věnuje porovnání tří produktů, a to stavebního spoření, penzijního připojištění a ţivotního pojištění. Při správném rozvrţení finančních prostředků do těchto produktů můţe být klient kompletně zajištěn na jakékoli ţivotní situace. Práce ukáţe výhody i nevýhody těchto produktů pro klienty, moţnost vyuţití daňových odpočtů a největší rozdíly mezi těmito produkty. Hlavním přínosem mé práce je část zaměřená na porovnání výhodnosti těchto tří produktů, návrh optimálního rozvrţení při určitých částkách a sestavení a vyhodnocení dotazníkového šetření. Klíčová slova: spoření, zajištění, zhodnocení, portfolio klienta Abstract The submitted thesis is dealing with comparison of the three products which are building savings, additional pension insurance and life insurance. Proper budgeting of financial means into these three products can enable the client the complete funding in any life situation. Thesis will point to advantages and disadvantages of these products for clients, possibility of usage of tax deduction and the biggest differences among given products. The main contribution of my thesis lies in the section focused on comparison of advantages of these three products, suggestion of optimal division of certain amounts of money and framing and evaluating of questionnaires. Klíčová slova: saving, funding, evaluation, client s portfolio 4

OBSAH: 1 Úvod... 7 2 Charakteristika vybraných finančních produktů v ČR... 9 2.1 Stavební spoření... 9 2.1.1 Právní úprava stavebního spoření... 9 2.1.1.1 Státní podpora... 10 Podmínky výplaty státní podpory... 11 Výše státní podpory... 11 2.1.2 Vývoj stavebního spoření... 11 2.1.3 Podíl jednotlivých stavebních spořitelen na trhu v České republice... 13 2.1.4 Fáze stavebního spoření... 15 2.1.5 Výsledky a shrnutí poznatků... 16 2.2 Penzijní připojištění... 19 2.2.1 Příčiny vzniku penzijního připojištění... 19 2.2.2 Základní charakteristika penzijního připojištění... 20 2.2.3 Právní úprava... 21 2.2.3.1 Druhy vyplácených dávek... 23 2.2.3.2 Státní příspěvky... 24 2.2.3.3 Daňové zvýhodnění... 25 2.2.4 Trh penzijního připojištění k 31. 12. 2009... 26 2.2.5 Výsledky a shrnutí poznatků... 30 2.3 Ţivotní pojištění... 31 2.3.1 Vývoj ţivotního pojištění... 31 2.3.2 Vysvětlení základních pojmů... 32 2.3.3 Daňové výhody... 34 2.3.4 Ţivotní pojištění... 35 2.3.4.1 Charakteristika životního pojištění... 35 2.3.4.2 Základní druhy životního pojištění... 37 2.3.5 Český trh ţivotního pojištění... 39 2.3.6 Shrnutí poznatků... 42 5

3 Modelové porovnání výhodnosti 3 produktů... 43 4 Návrh optimálního rozvrţení při určitých částkách... 47 4.1 Výpočet výnosnosti jednotlivých produktů... 47 4.2 Dotazník... 52 4.2.1 Cíle a hypotézy výzkumu... 52 4.2.2 Výsledky a vyhodnocení dotazníku... 54 4.2.3 Závěry a shrnutí... 64 5 Závěr... 67 Seznam pouţité literatury... 68 Seznam obrázků, tabulek a grafů... 69 6

1 Úvod Cílem diplomové práce je navrhnout optimální portfolio pro vybraného klienta, porovnat produkty stavebního spoření, penzijního připojištění a ţivotního pojištění, navrhnout optimální rozvrţení finančních prostředků klienta při určitých částkách a provést dotazníkové šetření mezi lidmi, jak vyuţívají těchto produktů a výhod, které poskytují. První kapitola bude věnována podrobné analýze tří vybraných produktů. Bude zde popsána obecná charakteristika stavebního spoření z hlediska jeho historie, jeho právní úprava a moţnosti získání státní podpory. Stavební spoření umoţňuje řešit bytové potřeby občanů a zvyšuje zájem o modernizaci jejich bydlení, a i kdyţ je médii hojně kritizováno za velké výdaje ze strany státu, práce ukáţe, jak to je se stavebním spořením doopravdy. Za 17 let své existence si vybudovalo své pevné místo mezi spořícími produkty s nejlepším zhodnocením. Dále bude popsáno penzijní připojištění. Penzijní připojištění je v současné době velmi frekventované téma. Vděčí za to zejména četným důchodovým reformám, v nichţ zaujímá penzijní připojištění nepostradatelné místo. Představuje jednu z moţností doplňkového financování příjmů ve stáří. U nás bylo zavedeno v roce 1994 a během svého působení si vybudovalo pozici stabilního finančního produktu. Atraktivní je zejména díky státní podpoře a moţnosti daňových odpočtů, podíváme se také na důvody vzniku penzijního připojištění, právní úpravu, druhy dávek a základní charakteristiku. Konec první části bude věnován ţivotnímu pojištění z hlediska vývoje, rozebrání a vysvětlení základních pojmů, daňových výhod a trhu ţivotního pojištění v České republice. Ţivotní pojištění je poměrně široký pojem, zahrnuje celou řadu pojistných produktů a nebylo by moţné v této práci obsáhnout všechny produkty, které pojišťovny nabízejí. Proto bude v této práci rozebráno zejména investiční ţivotní pojištění, kapitálové ţivotní pojištění, pojištění pro případ smrti a doţití a připojištění k ţivotnímu pojištění. Lidé často chápou ţivotní pojistku pouze jako spořící nástroj a očekávají nereálné zhodnocení jejich vloţených prostředků. Pokusíme se zde uvést, jak by ţivotní pojištění vypadalo pouze jako spořící produkt a zjistíme jeho reálné zhodnocení. 7

V druhé části byla vyuţita metoda komparace výnosnosti rozebíraných produktů pro vybraného klienta. Ukáţe se tak, jaký produkt je nejvíce a který nejméně výnosný. V souvislosti s tímto bude v další kapitole rozebráno, jak by klient měl optimálně rozvrhnout své volné finanční prostředky pro maximální výnos z produktů. Součástí této kapitoly bude i dotazníkové šetření, při kterém budou stanoveny hypotézy. Dotazníkové šetření bude provedeno na náhodně vybraných respondentech a budou zde i následně rozebrány průzkumem zjištěné výsledky. 8

2 Charakteristika vybraných finančních produktů v ČR 2.1 Stavební spoření Stavební spoření je účelové spoření, při němţ účastník dlouhodobě ukládá své prostředky u specializované banky, tj. stavební spořitelny. V průběhu spoření dostává účastník od státu státní podporu, čímţ je motivován ke spoření a úroky z vkladů. Při splnění zákonem daných podmínek získává nárok na úvěr ze stavebního spoření, který je specifický svými nízkými a pevnými úrokovými sazbami po celou dobu splácení a je čerpán zcela účelově. Stavení spoření je uzavřený systém, nezávislý na negativních výkyvech peněţního trhu. Účastníkem stavebního spoření můţe být: fyzická osoba právnická osoba Toto je důleţité rozlišit zejména s ohledem na moţnost získání státní podpory. Fyzická osoba můţe státní podporu získat, zatímco právnická nemůţe. 2.1.1 Právní úprava stavebního spoření Stavební spoření vzniklo jako produkt určený pro získání prostředků potřebných pro financování bydlení. Je upraveno zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření ze dne 25. února 1993 v platném znění po novele č. 83/1995 Sb., s účinností od 1. 7. 1995. O stavebním spoření je zmínka i v zákoně č. 586/1992 sb., o daních z příjmu. Zde se upravuje moţnost odečtu úroků zaplacených splátek u úvěru ze stavebního spoření do určité výše. Na rozdíl od ostatních bankovních vkladů, kde se platí 15% sráţková daň, jsou výnosy ze stavebního spoření osvobozeny od daně z příjmů. Provozovatelem stavebního spoření jsou stavební spořitelny, které jsou bankovním ústavem vykonávajícím svou činnost podle zákona o bankách č. 21/1992 Sb. a můţou 9

vykonávat pouze činnosti povolené v jim udělené licenci. Z tohoto zákona jsou téţ vklady u stavebních spořitelen pojištěny. Kaţdý klient má zaloţen svůj účet stavebního spoření, kam probíhá ukládání peněz. Dnem 1. října nabyl účinnosti zákon č. 292/2005 Sb., který novelizoval zákon o stavebním spoření č. 96/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Šlo o jeho jiţ třetí novelu. Tato novela se konkrétně zabývá stanovením výše poplatků za vedení účtu ve smlouvě a dále stanovuje pravidla pro úročení záloh státní podpory. Stavebním spořitelnám ukládá povinnost jasně stanovit ve smlouvě o stavební spoření výši poplatku za vedení účtu. Nejdéle však po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy. 1 2.1.1.1 Státní podpora Vznik nároku na státní podporu U smluv uzavřených do 31. 12. 2003: Nárok na státní podporu má účastník stavebního spoření, který je fyzickou osobou s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným orgánem České republiky. Účastníkovi, který uzavřel více smluv, přísluší státní podpora jen na jednu z nich. U smluv uzavřených po 1. 1. 2004 můţe státní podporu získat: občan České republiky, občan Evropské Unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky Má-li účastník splňující výše uvedené podmínky uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně poţádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených 1 http://finance.idnes.cz/co-zmenila-novela-zakona-o-stavebnim-sporeni-c-292-2005-sb-z-1-10-2005-pl1- /spor.asp?c=a051125_124037_viteze_jjj 10

částek u dříve uzavřených smluv, přičemţ celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout částku 3 000 Kč. Podmínky výplaty státní podpory Smlouvy uzavřené do 31. 12. 2003: Nárok na výplatu státní podpory má účastník, pokud po dobu 5 let nebylo nakládáno se vkladem. Smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004: Nárok na výplatu státní podpory má účastník, pokud po dobu 6 let nebylo nakládáno se vkladem Výše státní podpory U smluv uzavřených do 31. 12. 2003, u kterých účastník poţádal o státní podporu do 31. 12. 2004 (původní znění zákona): Státní podpora činí 25% z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000 Kč, tj. 4 500 Kč. 2 U smluv uzavřených do 31. 12. 2003, u kterých účastník poţádal o státní podporu po 1. 1. 2005 (znění zákona po novele): Státní podpora činí 15% z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč, tj. 3 000 Kč. 3 U smluv uzavřených po 1. 1. 2004 (znění zákona po novele) státní podpora činí 15% z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč, tj. 3 000 Kč. 4 2.1.2 Vývoj stavebního spoření První stavební spořitelna Building Society byla zaloţena roku 1775 v Birminghamu v Anglii. Účastníci poskytovali vklady do fondu, z něhoţ byly následně financovány úvěry na jejich bytové potřeby. Stavební spoření má také mnohaletou tradici 2 http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/jak-funguje/ 3 http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/jak-funguje/ 4 http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/jak-funguje/ 11

v Německu a v Rakousku. V Německu první stavební spořitelnu zaloţil pastor Von Bondeschwingh, roku 1885 v Bielefeldu. O skutečném rozmachu lze však hovořit aţ během poválečné rekonstrukce v letech 1924 aţ 1929. V roce 1924 byla pod názvem Společenství přátel Wüstenrot panem Georgem Kroppem zaloţena první stavební spořitelna. Jiţ tři roky po zaloţení byly přiděleny první peníze na bytovou výstavbu. Měnová reforma z roku 1948 odstartovala bouřlivý rozvoj stavebního spoření, v té době v Německu chybělo 5-6 milionů bytů a tak byla po stavebním spoření obrovská poptávka. V roce 1973 vstoupil v platnost zákon o stavebním spoření a tím byl vytvořen jednotný rámec pro podnikání v této oblasti. 5 Stavební spoření se začalo rozvíjet ve východní Evropě v první polovině devadesátých let, zejména na Slovensku, v Maďarsku a v České republice. Bylo zavedeno na český trh v roce 1993 schválením Zákona číslo 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a tudíţ patří k nejmladším finančním produktům určeným široké veřejnosti. V tomto roce rovněţ začaly vznikat stavební spořitelny, přičemţ dnes působí na trhu v České republice pět stavebních spořitelen, z jejichţ nabídky můţeme vybírat. Jiţ od první chvíle si stavební spoření získalo mnoho příznivců především díky štědré podpoře ze strany státu, jejíţ výhody nemohla sníţit ani relativní dlouhodobost spořícího cyklu. Státní podpora a její výše byla vţdy předmětem diskuzí v odborných i laických kruzích. Její odpůrci stát od začátku kritizovali za to, ţe nepodporuje cíleně bydlení, ale ţe jen zvýhodňuje dlouhodobé zhodnocování peněz, které se nakonec na bydlení ani nepouţijí. Vyplácení státní podpory bylo pro státní rozpočet stále větší zátěţí, a proto tato situace nakonec vyústila v novelizaci zákona. Nový zákon je platný od 1. 1. 2004 a omezuje se v něm výše státní podpory a poněkud zpřísňují další podmínky spoření. V současné době má stavební spoření téměř 50 % obyvatel České republiky, ke konci roku 2009 byl celkový počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření 4,926 mil. 5 http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/ 12

Skokový nárůst počtu uzavřených smluv byl zaznamenán právě na konci roku 2003, kdy skončila platnost stávajícího, pro klienty výhodnějšího zákona. V roce 2003 bylo uzavřeno rekordních 2,097 mil. nových smluv o stavebním spoření. V porovnání s rokem 2009 to bylo 0,575 mil nových smluv. 6 Graf č. 1 - Smlouvy stavebního spoření uzavřené v roce 1999-2008 Zdroj: Asociace Českých stavebních spořitelen 2.1.3 Podíl jednotlivých stavebních spořitelen na trhu v České republice Do dosud velmi pozitivního vývoje české ekonomiky zasáhla především v 2. polovině roku celosvětová finanční krize a hospodářská recese. Český bankovní sektor si v době, kdy v mnoha evropských zemích a v USA banky krachovaly a státy je byly nuceny sanovat miliardovými dotacemi, zachoval svou stabilitu a finanční zdraví. Finanční krize se tak projevila jen velkou obezřetností a neochotou bank si vzájemně půjčovat a investovat na finančním trhu, coţ se projevilo nízkou likviditou trhu. Pro podporu ekonomiky a oţivení finančního trhu sníţila Česká národní banka od srpna do prosince 3 krát čtrnáctidenní reposazbu. Na toto opatření však banky reagovaly jen v omezené míře. 7 V době rozkolísaných finančních trhů představuje stavební spoření na straně jedné velmi spolehlivou formu spoření se zaručeným výnosem, na straně druhé osvědčenou 6 http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/vyvoj-statistik/ 7 Výroční zpráva Raiffeisen stavební spořitelny za rok 2008 13

moţnost získání výhodného úvěru na financování bydlení. A právě v nejisté době se prokázalo, ţe systém stavebního spoření je podstatně odolnější vůči vnějším výkyvům. V roce 2008 oslavilo stavební spoření 15 let fungování v České republice a celkové výsledky, kterých v jubilejním roce dosáhlo, potvrdily trvalý zájem obyvatel naší republiky o tento produkt. Počet uzavřených smluv překročil v roce 2008 poprvé od rekordního roku 2003 opět hranici jednoho milionu, přesně 1 041 034, z toho 705 463 činily nové smlouvy a 335 571 zvýšení cílové částky u jiţ existujících smluv. Celková částka, na kterou byly tyto smlouvy uzavřeny, přesáhla 312 mld. Kč. Koncem roku evidovaly stavební spořitelny celkem 5 640 380 smluv. Úspory na účtech stavebního spoření vzrostly v průběhu roku 2008 o 16 mld. Kč, a to na 401 mld. Kč. 8 Na trhu stavebního spoření v České republice funguje pět stavebních spořitelen. Do roku 2008 jich bylo šest. Ke dni 31. října 2008 byl dokončen proces právní fúze, zanikla HYPO stavební spořitelna a veškerý majetek, práva a závazky přešly na Raiffeisen stavební spořitelnu. 9 Stavební spořitelny, které fungují na našem trhu: Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. Wüstenrot stavební spořitelna, a. s. 8 Výroční zpráva Českomoravské stavební spořitelny za rok 2008 9 Výroční zpráva Raiffeisen stavební spořitelny za rok 2008 14

Graf č. 2 - Podíl jednotlivých stavebních spořitelen na trhu v České republice podle počtu nově uzavřených smluv a navýšení za rok 2008 Zdroj: Výroční zprávy stavebních spořitelen za rok 2008 2.1.4 Fáze stavebního spoření Stavební spoření má dvě fáze spořící a úvěrovou: Spořící fáze smluvní vztah začíná uzavřením smlouvy o stavebním spoření. Při zaloţení si klient zvolí výši cílové částky a ukládá, většinou pravidelně, vklady na účet stavebního spoření. Stát mu poskytuje státní podporu, kterou stavební spořitelna nárokuje od Ministerstva financí a připíše mu ji na účet ve formě zálohy. Pokud klient splní podmínky dané zákonem, je mu státní podpora vyplacena po ukončení fáze spoření. Vklady i státní podpora jsou úročeny a úroky jsou osvobozeny od daně z příjmů. Úvěrová fáze - navazuje na spořící fázi a je zaloţena na poskytnutí výhodného úvěru ze stavebního spoření. Jednou ze základních charakteristik úvěru ze stavebního spoření je účelovost. Ministerstvo financí kontroluje a sleduje dodrţování účelu úvěru. Účel úvěru je přesně specifikován v zákoně č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. 15

2.1.5 Výsledky a shrnutí poznatků V souvislosti s nedávným návrhem ministra financí Janoty na sníţení státní podpory na stavební spoření, Asociace českých stavebních spořitelen zveřejnila svůj postoj. 1. Státní podpora v posledních letech klesá 2. Zatíţení státního rozpočtu podporou stavebního spoření klesá 3. Stavební spoření je pro státní kasu ziskové 4. Proúvěrovanost roste 5. Stabilní produkt: podpora dlouhodobé kumulace peněz 6. Nebezpečí odlivu vkladů 7. Nerozpůjčované vklady dodávají likviditu na trh 8. Pro státní rozpočet je výhodnější podpořit úvěry Graf č. 3 - Státní podpora přiznaná v letech 1999 2009 v mld. Kč Zdroj: Ministerstvo financí České republiky Jak z grafu vyplývá, výdaje státu na podporu stavebního spoření od roku 2005 trvale klesají a s úbytkem tzv. starých smluv (uzavřené do 31. 12. 2003) budou klesat i dál. 16

Dopad inflace na státní podporu znamená permanentní sniţování její reálné hodnoty. Inflace mění reálnou hodnotu peněz. Protoţe státní podpora stavebního spoření na rozdíl od mnoha sociálních dávek nevalorizuje, sniţuje se kaţdoročně její reálná hodnota o inflaci. Aby zůstala zachována reálná hodnota dříve stanovených státních podpor, musela by podpora: Ve výši 4.500,- Kč z roku 1993 být dnes 9.370,- Kč Ve výši 3.000,- Kč z roku 2003 být dnes 3.520,- Kč Ve výši 4.500,- Kč z roku 2003 být dnes 5.280,- Kč Z výše uvedeného vyplývá, ţe státní podpora se tak sniţuje automaticky a trvale. Graf č. 4 - Mandatorní výdaje státu v letech 2000 2009 v mld. Kč (sociální dávky, důchody, podpora v nezaměstnanosti, ) Zdroj: Ministerstvo financí České republiky 17

Graf č. 5 - Podíl výdajů na státní příspěvky ke stavebnímu spoření na celkových výdajích státního rozpočtu České republiky Zdroj: Ministerstvo financí Jak dokazuje tento graf zatíţení státního rozpočtu podporou stavebního spoření klesá V roce 2004: 1,93 % výdajů SR (15,3 mld. ze 796 mld.) V roce 2009: cca 1,13 % výdajů SR (13 mld. z 1 152 mld.) Souhrnem všech výše uvedených skutečností (inflační sniţování státní podpory, administrativní sníţení od roku 2004 tedy klesající počet smluv se starou vyšší podporou, valorizace sociálních dávek a růst celkových výdajů státního rozpočtu) jsou současné výdaje státu na podporu stavebního spoření pod úrovní roku 1999. Na závěr této kapitoly je třeba říct, ţe stavební spoření se za více neţ 17 let své existence plně stabilizovalo, mnoho klientů si tento produkt oblíbilo a zcela mu věří. V roli řešení bytových potřeb potvrdilo svou nezastupitelnou roli. K oţivení stavebního spoření v posledních letech přispěla především vysoká poptávka po vlastním bydlení. Stavební spoření je v tomto případě atraktivní především díky moţnosti kdykoliv a bez sankcí splatit jakoukoliv část poskytnutého úvěru. Stavební spoření pomáhá občanům řešit jejich bytové potřeby a zvyšuje tak jejich zájem o modernizaci jejich bydlení. To pozitivně ovlivňuje rozvoj stavebnictví zaměřeného na bytovou výstavbu. Část z prostředků, které stát vloţí do stavebního spoření, se tak vrací formou vyšších daní z příjmů, kterou stavební firmy 18

odvádějí. Vyšší rozsah výroby a odbytu pozitivně ovlivňuje zaměstnanost i výši příjmů občanů, které umoţňují růst spotřeby a následně příjmů státního rozpočtu. Jak jsme se jiţ přesvědčili, je stavební spoření výhodné jak pro stát, tak jeho klienty. Peníze uspořené včetně státní podpory nemusí být pouţity na bytové účely, stavební spoření můţe slouţit pouze jako prostředek zhodnocení peněţ. Oblíbenost stavebního spoření dokazuje i fakt, ţe počet uzavřených smluv překročil v roce 2008 poprvé od rekordního roku 2003 opět hranici jednoho milionu, přesně 1 041 034, z toho 705 463 činily nové smlouvy a 335 571 zvýšení cílové částky u jiţ existujících smluv. 2.2 Penzijní připojištění 2.2.1 Příčiny vzniku penzijního připojištění Vedle státem provozovaného penzijního systému má penzijní připojištění své nepostradatelné místo. Kaţdý stát, kde funguje systém penzijního připojištění, usiluje o co největší participaci občanů v tomto produktu. Vyuţívají se k tomu celé řady přímých i nepřímých podpor v podobě státních příspěvků či daňových zvýhodnění. Hlavním důvodem, proč se státy tolik zasazují v této oblasti, je současný demografický vývoj, díky němuţ začínají současné důchodové systémy na zabezpečení občanů v poproduktivním věku selhávat. Dochází k prodluţování délky ţivota na straně jedné, avšak na straně druhé ubývá těch, kteří se mohou podílet na zabezpečení starších generací, neboť zároveň dochází k poklesu porodnosti. Většina vyspělých zemí se snaţí uvedené problémy řešit a usilují o to, aby se občané sami podíleli jiţ v produktivním věku na individuálním zabezpečení zdrojů na stáří tím, ţe si budou odkládat část svého výdělku na dobu, kdy jiţ nebudou schopni vlastními silami zabezpečit potřebné příjmy. Jakékoliv změny a reformy sociálních a důchodových systémů nebudou stačit k tomu, aby penze garantované státem zaručily zejména lidem s vyššími příjmy přijatelnou ţivotní úroveň ve stáří. 19

2.2.2 Základní charakteristika penzijního připojištění Dobrovolnost Účast kaţdého občana na penzijním připojištění je dobrovolná a zakládá se smluvně. Účastníkem můţe být kaţdá fyzická osoba, pokud je starší 18 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Účastník penzijního připojištění můţe také připojištění vypovědět, zákon o penzijním připojištění nestanovuje ţádné výpovědní důvody. Ty jsou stanoveny pouze pro penzijní fond. 10 Státní podpora Aktivní účastník má ze zákona nárok na státní příspěvek, který jednak představuje státní dotaci do tohoto systému, a tím je preferuje před ostatními produkty finančního trhu a jednak zvyšuje pravomoc státních orgánů kontrolovat činnost penzijních fondů. 11 Státní dozor Pro činnost penzijních fondů vytváří zákon o penzijním připojištění právní rámec, který upravuje jejich vznik a způsob nakládání s prostředky penzijního fondu. Pokud chce klient uzavřít smlouvu o penzijním připojištění, můţe si v současné době zvolit některý z deseti penzijních fondů, které fungují na trhu České republiky. Jsou to: Penzijní fond České pojišťovny, a. s. Penzijní fond České spořitelny, a. s. 10 Krebs, V. a kol.sociální politika, 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007, 504 s., ISBN 978-80-7357-276-1 11 Krebs, V. a kol.sociální politika, 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007, 504 s., ISBN 978-80-7357-276-1 20

AXA penzijní fond, a. s. Penzijní fond Komerční banky, a. s. ING penzijní fond, a. s. ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s. ČSOB Penzijní fond Progres, a. s. Allianz penzijní fond, a. s. AEGON penzijní fond, a. s. Generali penzijní fond, a. s. 2.2.3 Právní úprava Penzijní připojištění se na trhu v České republice objevilo uţ v roce 1994, kdy byl přijat zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, který nabyl účinnosti dne 21. března 1994. Celkově byl zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem od svého schválení novelizován jiţ 19x. Během prvních dvou let zaţádalo o licenci ke svému vzniku 47 penzijních fondů, avšak 2 fondy nikdy nezahájili činnost. Jak se trh vyvíjel, docházelo postupně k četným fúzím, ale i k likvidacím, které s sebou naštěstí nepřinášely velké finanční otřesy. V současné době funguje v České republice 10 penzijních fondů. Penzijní připojištění je hlavně spořící produkt, ačkoliv jeho název můţe být zavádějící. Základem je totiţ pravidelné a dlouhodobé spoření a s prvky pojištění se 21

střetáváme okrajově, při stanovení podmínek výplaty úspor. 12 Člověk má být chráněn před poklesem ţivotní úrovně při odchodu do důchodu, kdy mu jsou z penzijního připojištění vypláceny pravidelné částky. Penzijní připojištění můţe v České republice provozovat pouze finanční instituce specializována na poskytování sluţeb penzijního připojištění penzijní fond, který ke své činnosti potřebuje povolení Ministerstva financí a jinou činnost smí vyvíjet pouze v případě, ţe bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním. 13 Zákon rovněţ ovlivňuje způsob hospodaření fondu. Stanoví, ţe prostředky penzijního fondu mohou být ukládány jen do spolehlivých cenných papírů (státní a bankovní dluhopisy, veřejně obchodovatelné akcie a podílové listy). Zakazuje nakupovat akcie jiných penzijních fondů a vydávat dluhopisy. Penzijní fond je povinen rozdělit ve prospěch účastníků zpravidla 85 % zisku, na dividendy a tantiémy můţe pouţít nejvíce 10 % dosaţeného zisku a nejméně 5 % zisku musí být vloţeno do rezervního fondu. Tím je zaručena maximální ochrana účastníka penzijního připojištění ze strany státu. 14 V roce 2008 bylo k 31. 12. umístěno 78,8 % v dluhopisech, 3,5 % v pokladničních poukázkách, 9,6 % na termínovaných vkladech a účtech a do akcií směřovalo pouze 3,1 % spravovaných prostředků. Penzijní připojištění je také spojeno s daňovými výhodami pro běţného občana jako zaměstnance, které jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu v platném znění. 15 Další výhodou penzijního připojištění je moţnost (nikoliv však povinnost) získat příspěvky také od zaměstnavatele. Zaměstnavatel má potom moţnost zahrnout si částky poukázané fondům do nákladů do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. 16 12 Syrový, P.; Novotný, M. Osobní a rodinné finance, 2. vyd. Praha: Grada publishing, a. s., 2005, 176 s., ISBN 80-247-1098-6 13 Viz Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem 14 Krebs, V. a kol.sociální politika, 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007, 504 s., ISBN 978-80-7357-276-1 15 podrobně bude rozebráno v kapitole 2.2.6 Daňové zvýhodnění 16 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu 22

2.2.3.1 Druhy vyplácených dávek Starobní penze je stěţejní dávka, ve smlouvě musí být vţdy sjednána. Nárok na výplatu starobní penze vznikne účastníkovi, který splnil podmínky dosaţení věku nejméně 60 let a započtení pojištěné doby penzijního připojištění nejméně 60 měsíců. Anebo pokud mu byl přiznán starobní důchod. Sráţkové dani 15 % podléhá zhodnocení všech příspěvků fondem. Invalidní penze má slouţit jako náhradní zdroj příjmů v případě ztráty příjmů v důsledku plné invalidity. Nárok na invalidní penzi vznikne účastníkovi, který si sjednal poskytování invalidní penze ve smlouvě, byl mu přiznán plný invalidní důchod a byla mu započtena pojištěná doba penzijního připojištění v trvání nejméně 36 měsíců. Výsluhová penze není ve smlouvě automaticky. Pokud se účastník rozhodne nárok na výsluhovou penzi získat, musí si ji sjednat ještě před vznikem nároku na starobní penzi. V tomto případě je povinen vyčlenit na tuto dávku část svého příspěvku, která nesmí převyšovat podíl určený na starobní penzi. Nárok na výsluhovou penzi vznikne účastníkovi, kterému byla započtena pojištěná doba penzijního připojištění v trvání nejméně 180 měsíců, tzn. 15 let. Tento druh penze můţe být důleţitý zejména pro pracovníky, kteří vykonávají obtíţnou a fyzicky náročnou práci, kterou nebudou moci vykonávat ve vyšším věku. Případným přechodem na méně placenou práci si mohou udrţet pomocí výsluhové penze svůj příjem. 17 Pozůstalostní penze je dávka určená pro pozůstalé v případě smrti účastníka penzijního připojištění. Ve smlouvě musí být uvedena alespoň jedna oprávněná osoba, které nárok na výplatu vzniká, pokud pojištěný platil příspěvky alespoň jeden rok a pokud ještě starobní nebo výsluhovou penzi nezačal pobírat. Pokud účastník stanoví vyšší počet oprávněných osob, pak musí zároveň rozhodnout o 17 Krebs, V. a kol.sociální politika, 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007, 504 s., ISBN 978-80-7357-276-1 23

tom, jaký podíl nashromáţděných prostředků na jeho kontě kaţdému oprávněnému připadne. Jednorázové vyrovnání je dávka, která náleţí účastníkovi, který splnil podmínky pro vznik nároku na starobní penzi, invalidní nebo výsluhou penzi podle penzijního plánu nebo při ukončení trvalého pobytu v České republice. Účastník můţe místo výplaty penze písemně poţádat penzijní fond o jednorázové vyrovnání, tzn. penzijní fond vyplatí celou finanční částku vedenou na jeho osobním účtu. Skládá se ze souhrnné částky, kterou účastník naspořil, státních příspěvků, které mu připadly a podílu na výnosech fondu z obou těchto částek. Výnosy fondu a příspěvky zaměstnavatele podléhají sráţkové dani 15 % u zdroje. 18 Odbytné náleţí účastníkovi, který zaplatil příspěvky alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců a jehoţ penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou. Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků. Odbytné nezahrnuje státní příspěvky a podíly na výnosech z hospodaření penzijního fondu odpovídající státním příspěvkům. Výnos, který fond připíše, a příspěvky zaměstnavatele jsou zdaněny 25 % sráţkovou daní u zdroje. 2.2.3.2 Státní příspěvky Státní příspěvky představují jednu z forem státní podpory penzijního připojištění. Veškeré uloţené prostředky jsou zhodnocovány nejen o případné výnosy fondu, ale účastník penzijního připojištění má nárok také na státní příspěvky. 19 Podle zákona o penzijním připojištění má kaţdý účastník, který řádně a včas zaplatil dohodnutý příspěvek v minimální výši 100 Kč nárok na příspěvek od státu. Pokud klient splní stanovené podmínky je příslušný penzijní fond povinen poţádat Ministerstvo financí o tento příspěvek. Výše státního příspěvku je odstupňována podle výše účastnického příspěvku, jak je uvedeno v následující tabulce. 18 Krebs, V. a kol.sociální politika, 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007, 504 s., ISBN 978-80-7357-276-1 19 Podmínky pro nárok na státní příspěvek upravuje Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem 24

Státní příspěvky se poskytují ve prospěch účastníka penzijního připojištění ze státního rozpočtu, přičemţ na kaţdý kalendářní měsíc náleţí kaţdému účastníkovi s příspěvkem zaplaceným do konce tohoto měsíce jeden státní příspěvek. 20 Tabulka č. 1 - Přehled státního příspěvku v závislosti na měsíčním příspěvku účastníka Výše příspěvku účastníka v Kč Výše státního příspěvku 100 aţ 199 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 200 aţ 299 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 300 aţ 399 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 400 aţ 499 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč 500 a více 150 Kč Státní příspěvek se pohybuje od 50 Kč do 150 Kč měsíčně, s nárůstem příspěvku účastníka se částka státního příspěvky zvyšuje pomaleji a poměr státního příspěvku k příspěvku účastníka klesá. Tato konstrukce příspěvku plní zejména sociální funkci, stát chce do systému zapojit i lidi s niţšími příjmy. Pokud dojde k ukončení penzijního připojištění před nárokem na výplatu penze, je penzijní fond povinen příspěvky státu vrátit. 2.2.3.3 Daňové zvýhodnění Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníţenou o 6.000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období činí 12.000 Kč. 21 Tento systém podpory je hlavně určen pro účastníky, kteří spoří více neţ 500 Kč. Jak jiţ bylo zmíněno, další výhodou penzijního připojištění je moţnost získat příspěvky také od zaměstnavatele. Zaměstnavatel má potom moţnost zahrnout si částky poukázané fondům do nákladů do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance na 20 Cipra, T. Penzijní pojištění a jeho výpočetní aspekty, 1. vyd. Praha: HZ Praha, spol. s r. o., 1996, 234 s., ISBN 80-86009-04-1 21 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu v platném znění 25

sociální a zdravotní pojištění. 22 Pro zaměstnavatele je výhodnější přispět na penzijní připojištění neţ o stejnou částku navýšit mzdu. Příspěvky zaměstnavatelů jsou navíc aţ do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů. 2.2.4 Trh penzijního připojištění k 31. 12. 2009 V roce 2009 opět rostla míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění. Ke konci roku 2009 byl počet aktivních klientů penzijních fondů 4.470.178. Je to o 174.575 více (4%) neţ v roce 2008, kdy bylo evidováno 4.295.603 aktivních klientů. Počet účastníků s příspěvkem zaměstnavatele byl 960.485, tzn. zaměstnavatelé přispívají na 21,5% smluv. Průměrná výše příspěvku účastníka (bez příspěvku zaměstnavatele) byla za rok 2008 cca 450 Kč. V roce 2007 byla tato částka stejná a v roce 2006 byla částka 431 Kč. Průměrná výše příspěvků účastníka rok od roku postupně roste, avšak stále není uspokojivá. Pohybuje se zhruba na úrovni 2 % průměrné hrubé mzdy a nemůţe tak nabídnout výrazné vyrovnání poklesu příjmu při odchodu do důchodu. Přitom zejména mladší ročníky budou nuceny vyrovnat pokles relativní úrovně státních důchodů a je pro ně nezbytné odkládat vyšší procenta hrubé mzdy k vyrovnání úbytku, který v budoucnu nastane. 23 Tabulka č. 2 - Počet aktivních účastníků penzijního připojištění za rok 2009 Trh penzijního připojištění Počet aktivních účastníků 1. PF České pojišťovny 1 160 915 2. PF České spořitelny 833 512 3. Axa PF 526 744 4. PF Komerční banky 498 168 5. ING PF 442 259 6. ČSOB PF Stabilita 424 933 7. ČSOB PF Progres 296 921 8. Allianz PF 143 275 9. AEGON PF 97 283 10. Generali PF 46 168 Celkem 4 470 178 Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých penzijních fondů za rok 2009 22 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění 23 Asociace penzijních fondů, Penzijní připojištění se státním příspěvkem, Duben 2008 26

Graf č. 6 - Podíl jednotných fondů na počtu aktivních účastníků penzijního připojištění k 31. 12. 2009 Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých penzijních fondů za rok 2009 Aktiva penzijních fondů byla k 31. 12. 2009 vykázána ve výši 200,2 miliard Kč, coţ je o 8,5 miliard Kč více neţ na konci roku 2008 (191,7 miliard Kč). Průměrná částka aktiv na účastníka v roce 2009 dosáhla téměř 45 tisíc Kč, v roce 2008 činila také téměř 45 tisíc Kč. Tabulka č. 3 - Prostředky evidované ve prospěch účastníků jednotlivých penzijních fondů k 31. 12. 2009 v mil. Kč Trh penzijního připojištění Prostředky evidované ve prospěch účastníků v mil. Kč 1. PF České pojišťovny 47 812 2. Axa PF 33 139 3. PF České spořitelny 32 351 4. PF Komerční banky 27 140 5. ING PF 22 726 6. ČSOB PF Stabilita 16 697 7. ČSOB PF Progres 8 128 8. Allianz PF 7 959 9. AEGON PF 2 148 10. Generali PF 2 120 Celkem 200 220 Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých penzijních fondů za rok 2009 27

Graf č. 7 - Podíl jednotlivých penzijních fondů na prostředcích evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění k 31. 12. 2009 Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých penzijních fondů za rok 2009 Největší nárůst počtu účastníků zaznamenal systém penzijního připojištění v prvních dvou letech existence, kdy se počet účastníků na konci roku dostal na 1,29 milionů účastníků. Od roku 1996 došlo ke zpomalení růstového trendu a aţ na rok 1999, kdy byl nárůst účastníků téměř o 23 %, se pohyboval přírůstek nových účastníků v rozmezí od 2 11 % ročně. Občané však penzijní připojištění chápali spíše jako výhodný krátkodobý spořící produkt, vyuţívali co nejkratší doby pojištění a upřednostňovali jednorázové vyrovnání před pravidelnou výplatou penzí. V roce 1999 v souvislosti s přijetím zákona č. 170/1999 Sb. došlo ke zpřísnění stávajících podmínek pro nárok na výplatu penze (byla prodlouţena minimální pojištěná doba z 1 roku na 5 let a doba pro nárok na výplatu dávek z 50 na 60 let), proto se lidé snaţili uzavřít smlouvu ještě za starých, výhodnějších podmínek. 28

Graf č. 8 - Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem v letech 1995-2009 Zdroj: Asociace penzijních fondů České republiky Tabulka č. 4 - Připisované zhodnocení jednotlivých penzijních fondů v letech 2000 2009 Penzijní fond 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Penzijní fond České spořitelny, a. s. 4,20 3,81 3,50 2,64 3,74 4,03 3,04 3,07 0,40 1,28 ING Penzijní fond, a. s. 4,40 4,80 4,00 4,00 2,50 4,20 3,60 2,50 0,04 * AEGON Penzijní fond, a. s. 4,50 3,50 * Allianz penzijní fond, a. s. 3,80 4,40 3,70 3,00 3,00 3,00 3,11 3,05 3,08 * AXA penzijní fond, a. s. 4,10 4,25 3,41 3,36 3,11 3,74 2,50 2,20 0,00 * ČSOB Penzijní fond Progres, a. s. 5,60 3,90 4,26 4,30 5,30 5,00 2,30 2,40 0,02 * ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s. 4,20 3,20 3,00 2,30 4,30 4,00 2,80 2,40 0,05 * Generali penzijní fond, a. s. 3,60 4,60 4,10 3,00 3,00 3,80 3,74 4,10 2,00 2,40 Penzijní fond České pojišťovny, a. s. 4,50 3,80 3,20 3,10 3,50 3,80 3,30 2,40 0,20 * Penzijní fond Komerční banky, a. s. 4,90 4,40 4,60 3,40 3,50 4,00 3,00 2,30 0,60 0,24 Míra inflace v jednotlivých letech 3,90 4,70 1,80 0,10 2,80 1,90 2,50 2,80 6,30 1,00 Zdroj: Penzijní fondy (Údaje získané ke dni 10.4.2010, *Ke dni zpracování diplomové práce nebyly zveřejněny údaje o připsaném zhodnocení za rok 2009) 29

Porovnáme-li hodnoty připisovaného zhodnocení s mírou inflace v jednotlivých letech uvedenou v posledním řádku tabulky, vidíme, ţe zatímco v roce 2000 se pohybovalo připsané zhodnocení pod mírou inflace pouze u dvou penzijních fondů (Allianz penzijní fond, a. s. a Generali penzijní fond, a. s.), v roce 2008 se nepodařilo zhodnotit vloţené prostředky nad úroveň inflace ţádnému penzijnímu fondu. Zhodnocení penzijních fondů se pohybuje poslední tři roky výrazně pod mírou inflace. Podíváme-li se na vývoj připisovaného zhodnocení u jednotlivých penzijních fondů, vidíme, ţe stabilně nadprůměrný výnos dosahuje Allianz penzijní připojištění, a. s. u které ho se i v roce 2009 očekává zhodnocení kolem 3%. Rok 2008 byl z hlediska hospodaření penzijních fondů rokem nejslabším. V důsledku nepříznivého vývoje kapitálových trhů se zhodnocení prostředků účastníků pohybovalo od 0 do 0,6%. Výjimkou byly penzijní fondy Aegon Penzijní fond, a. s., Allianz penzijní fond, a. s. a Generali penzijní fond, a. s., které jako jediné fondy vykázaly kladné oceňovací rozdíly. I kdyţ je výše připisovaného zhodnocení jednotlivými penzijními fondy významným a snadno dostupným údajem, neměli bychom mu při výběru penzijního fondu přikládat veliký význam. To, ţe penzijní fond připsal v několika posledních letech vysoké zhodnocení nám totiţ ještě vůbec negarantuje dobré hospodářské výsledky tohoto fondu do budoucna. 2.2.5 Výsledky a shrnutí poznatků Penzijní připojištění je produkt, který motivuje všechny věkové skupiny klientů bez jakýchkoliv rizik spořit, a tak si ke státnímu důchodu, který jim jednou bude vyplácen ještě vytvořit vlastní prostředky. Proč je vlastně důleţité si ke státnímu důchodu ještě spořit? Současné nastavení penzijní soustavy není schopné zajistit budoucím generacím dostatečně vysoké důchody. Vyskytují se v něm závaţné nedostatky. Hlavním problémem je silná závislost na demografickém vývoji. Při zachování současné míry porodnosti a úmrtnosti pracující lidé nebudou moci za pár let ze svých odvodů na důchodové pojištění zajistit takový počet penzí, který by díky stále se zvětšujícímu počtu lidí v důchodovém 30

věku byl potřeba. Tím pádem hrozí propad mezi příjmy při odchodu do důchodu a to můţe znamenat zhoršení ţivotní úrovně. Penzijní připojištění nabízí, stejně jako ţivotní pojištění, i daňové zvýhodnění. Stát by však měl motivovat lidi, aby si do penzijního připojištění spořili větší částky. Jednou z moţností je zvýšení státního příspěvku na vyšší částky neţ je 500,- Kč a moţnost daňových odpočtů do větší částky neţ je 1.500,- Kč. Ke zlepšení situace by mohla přispět i změna ve způsobu financování důchodu, coţ by znamenalo zavedení povinných odvodů do penzijních fondů. Díky těmto opatřením by bylo moţné udrţet si ţivotní úroveň i v důchodu. 2.3 Ţivotní pojištění 2.3.1 Vývoj ţivotního pojištění Počátky ţivotního pojištění na území naší republiky sahají aţ na začátek 19. století, kdy zde začaly působit rakouské pojišťovny. V českých zemích (resp. české části tehdejší Habsburské monarchie) bylo moderní ţivotní pojištění zavedeno aţ do roku 1909 v České pojišťovně. Od druhé poloviny 19. století nastal veliký rozmach v zakládání pojišťoven. Do roku 1945 působilo v Československu více neţ 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků. V roce 1945 došlo ke znárodnění pojišťoven a jejich počet byl omezen na pět. V roce 1948 vyla vytvořena jedna státní pojišťovna, v roce 1968 v souvislosti s federalizací byla rozdělena na Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu. 24 V České republice byl v roce 1991 přijat nový zákon O pojišťovnictví 185/1991 Sb., který zrušil desetiletí přetrvávající monopol České pojišťovny. Zákon zavedl také instituci státního dozoru nad pojišťovnami, která je v rámci působnosti Ministerstva financí. Po zrušení monopolu tehdejší státní pojišťovny se vytvořila moţnost vzniku konkurenčních domácích pojišťoven. Zahraniční pojišťovny se přidaly s ročním 24 Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005, 178 s., ISBN 80-86119-92-0 31

zpoţděním. V roce 1993 obdrţely licenci státního dozoru k zaloţení pojišťovny dva nové subjekty českého pojistného trhu Pojišťovna IPB a Nationale Nederlanden. Jejich hlavním zájem bylo ţivotní pojištění. Český pojistný trh na konci devadesátých let byl jiţ dostatečně diverzifikovaný, i kdyţ ve srovnání s vyspělými trţními ekonomikami nebyla nabídka ještě úplně kompletní, ale na trhu existovala škála cca 250 pojistných produktů, které byly schopny uspokojit poptávku. V dnešní době funguje na trhu s pojištěním podle České asociace pojišťoven 19 pojišťoven zaměřující se na ţivotní pojištění. 2.3.2 Vysvětlení základních pojmů V rámci komerčního pojištění se vyuţívá celé řady pojmů: Pojistné riziko souhrn rizik krytých příslušným druhem pojištění tak, jak jsou převzata pojišťovnou. 25 specifikujte se v zákonech, vyhláškách, smluvních ujednáních a interních směrnicích pojišťoven; Pojistné podmínky obsahuje právní úpravu určitého pojistného produktu, dělí se na všeobecné a zvláštní: Všeobecné pojistné podmínky pojistné podmínky určené pro určitý druh pojištění. Určují charakteristiku pojmu pojistná událost (vymezení rizik krytých v rámci daného pojistného produktu včetně výčtu výluk z pojištění), způsob uzavření pojistné smlouvy, začátek, dobu trvání a ukončení pojištění, výluky z pojištění, předmět pojištění, způsob a termíny placení pojistného, podmínky poskytování a způsob propočtu velikosti pojistného plnění. Všeobecné pojistné podmínky jsou součástí pojistné smlouvy; 26 25 Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005, 178 s., ISBN 80-86119-92-0 26 Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005, 178 s., ISBN 80-86119-92-0 32

Zvláštní pojistné podmínky konkrétní pojistné podmínky pro dané pojištění, konkretizují všeobecné pojistné podmínky. Zvláštní pojistné podmínky jsou dohodnuty v pojistné smlouvě; 27 Pojistný kmen souhrn pojistných smluv, které pojišťovna v rámci určitého druhu pojištění spravuje; 28 Pojistník osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu s pojistitelem a která se ve smlouvě zavázala platit pojistné za pojistnou ochranu; 29 Pojištěný osoba, na jejíţ ţivot, zdraví, majetek, odpovědnost za škody nebo jiné hodnoty se pojištění vztahuje, je to osoba, na jejíţ ţivot je pojištění sjednáno, to znamená, jejíţ ţivot je pojištěn; 30 Osoba, které vzniká na základě uzavřené pojistné smlouvy právo na pojistné plnění, a to bez ohledu na to, zad pojištění sjednala sama nebo jiná osoba (pojistník). Rozlišování pojmů pojištěný a pojistník má význam v případě, ţe pojištění je sjednáno ve prospěch jiné osoby, neţ která uzavřela pojistnou smlouvu a platí pojistné; 31 Pojistitel právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost, tj. pojišťovna, případně jiná instituce, které bylo uděleno povolení k provozování pojištění; 32 Pojistná smlouva právní dokument, který završuje dvoustranný právní akt, na jehoţ základě vzniká smluvní pojištění fyzických a právnických osob. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, pokud 27 Ducháčková, E. Pojišťovnictví a pojištění, 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví, 2000, 118 s., ISBN 80-245-0023-X 28 Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005, 178 s., ISBN 80-86119-92-0 29 Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005, 178 s., ISBN 80-86119-92-0 30 Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Ţivotní pojištění, 1. vyd. Praha: Grada publishing, a. s., 2002, 104 s., ISBN 80-247-0146-4 31 Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005, 178 s., ISBN 80-86119-92-0 32 Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Ţivotní pojištění, 1. vyd. Praha: Grada publishing, a. s., 2002, 104 s., ISBN 80-247-0146-4 33

nastane nahodilá událost, která je ve smlouvě specifikována. Pojistník, který s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel, se v pojistné smlouvě zavazuje platit pojistné za poskytnutou pojistnou ochranu za stanovených podmínek; 33 Obmyšlený osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vzniká právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného; 34 Pojistné cena za poskytovanou pojistnou ochranu, úplata za přenesení negativních finančních důsledků nahodilosti z jednotlivých subjektů na pojistitele. Pro jednotlivé pojistné produkty můţe být uplatněno jednorázové pojistné, tzn. pojistné pojistník uhradí najednou na počátku pojistné doby. Nebo běţné pojistné, tzn. pojistné je pojistníkem hrazeno pravidelně v rámci jednotlivých pojistných období (ročně, čtvrtletně, měsíčně); 35 Pojistná doba doba, na kterou je sjednáno pojištění (v pojistné smlouvě). Pojištění můţe být sjednáno na dobu určitou, tzn. je stanoven termín konce platnosti pojistné smlouvy nebo je pevně stanovena délka platnosti pojistné smlouvy. Pojištění můře být sjednáno také na dobu neurčitou. 36 2.3.3 Daňové výhody V roce 2001 došlo k úpravě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde vznikla moţnost uplatňovat daňové úlevy z pojistného placeného pojišťovně. Účastník ţivotního pojištění má dle této právní úpravy nárok na daňové výhody, zaměstnavatel můţe daňově zohlednit pojistné placené svým zaměstnancům. Zavedené této daňové podpory bylo čistě ekonomicky účelové opatření. Očekávaný demografický vývoj, jehoţ hlavními okolnostmi je klesající porodnost a prodluţování ţivota obyvatel, zapříčiňuje menší počet lidí v produktivním věku a to by mohlo spustit kolaps systému v oblasti sociálních důchodů. 33 Ducháčková, E. Pojišťovnictví a pojištění, 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví, 2000, 118 s., ISBN 80-245-0023-X 34 Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Ţivotní pojištění, 1. vyd. Praha: Grada publishing, a. s., 2002, 104 s., ISBN 80-247-0146-4 35 Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005, 178 s., ISBN 80-86119-92-0 36 Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005, 178 s., ISBN 80-86119-92-0 34

Proto stát vytvořil, jako je tomu u penzijního připojištění, další alternativu důchodového zabezpečení zaloţenou na komerční bázi. Stát se tak snaţí motivovat občany k vytváření vlastních úspor na důchodový věk. Daňové zvýhodnění ţivotního pojištění řeší zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Podmínkou pro uplatnění daňových odpočtu je, ţe pojistnou smlouvu na soukromé ţivotní pojištění uzavřel poplatník tj. pojistník v jedné osobě a pojišťovnou. Ve smlouvě musí být nadále sjednána výplata pojistného plnění aţ po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehoţ průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití s pojistnou dobou 5 aţ 15 let má sjednanou pojistnou částku minimálně 40.000 Kč a s pojistnou dobou nad 15 let 70.000 Kč. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období je 12.000 Kč. Pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky, je pojišťovna povinna zaslat po konci kalendářního roku účastníkovi potvrzení o zaplaceném pojistném, které přikládá ke svému daňovému přiznání na Finanční úřad. Při nedodrţení podmínek soukromého ţivotního pojištění z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká. Pojištěný je pak povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a v něm jako příjem uvést částky, o které mu byl v příslušných letech základ daně sníţen z důvodu zaplaceného pojistného. 37 2.3.4 Ţivotní pojištění 2.3.4.1 Charakteristika životního pojištění Ţivotní pojištění bylo nazýváno pojištěním na ţivot, to znamená, ţe v počátcích pojištění se jednalo o pojištění pro případ smrti. Nikdo z nás neví, jakého věku se doţije, s jakými nepředvídatelnými situacemi se bude muset vyrovnat. Pojistná událost musí být náhodná, nelze se pojistit pro případ události, která nastane, resp., o níţ se ví, ţe nastane. 37 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu 35

Víme, ţe smrt nastane určitě, ale náhodné je její načasování, a proto existuje ţivotní pojištění. 38 Lidský ţivot je ovlivňován působením nepředvídatelných událostí. Tyto události mohou mít v ţivotě lidí různé následky. Kaţdý si přejeme, aby naprostá většina těchto událostí měla pozitivní důsledky, ale některé mají i důsledky negativní. Takovéto okolnosti vyplývají jak z přírodních jevů (například ţivelné síly, choroby), tak i z lidské činnosti a jejich nedokonalostí (například havárie, úrazy, krádeţe). 39 Jak se lidská společnosti rozvíjí, zvyšuje se standard, na který je kaţdý z nás zvyklý. Ale čím více člověk má, tím více toho můţe ztratit. Proto je nutné stále předvídat a eliminovat moţná rizika, která nám hrozí v kaţdém okamţiku ţivota. Ať uţ jde o majetek nebo o zdraví či o ţivot. 40 Ţivotní pojišťění vzniklo původně ke krytí rizika smrti. V minulosti hlavně slouţilo jako finanční ochrana v případě úmrtí ţivitele rodiny, neboť dříve byla nejedna rodina závislá jen na jednom příjmu a úmrtí ţivitele mělo pro takto postiţenou rodinu značně nepříznivé ekonomické důsledky. Postupem doby došlo k začlenění dalších rizik do tohoto druhu pojištění. Produkty ţivotního pojištění se od sebe liší rozsahem pojistné ochrany, pojistnými podmínkami, výší pojistného apod. Zájem o ţivotní pojištění neustále roste, jeho objem však stále nepřevaţuje nad uzavíraným neţivotním pojištěním. Tím je myšleno pojištění majetku, úrazové pojištění, soukromé zdravotní a nemocenské pojištění. 38 Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Ţivotní pojištění, 1. vyd. Praha: Grada publishing, a. s., 2002, 104 s., ISBN 80-247-0146-4 39 Ducháčková, E. Pojišťovnictví a pojištění, 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví, 2000, 118 s., ISBN 80-245-0023-X 40 Ducháčková, E. Pojišťovnictví a pojištění, 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví, 2000, 118 s., ISBN 80-245-0023-X 36

2.3.4.2 Základní druhy životního pojištění Ţivotní pojištění lze rozdělit do několika vzájemně kombinovatelných částí a to: Pojištění pro případ smrti Toto pojištění kryje pouze riziko úmrtí. Obmyšlené osobě je tedy v případě pojistné události vyplacena pojistná částka. Touto pojistnou událostí je smrt pojištěného. Pojistník, není-li totoţný s pojištěným, po celou dobu trvání pojištění platí pojistné, které se celé průběţně spotřebovává. U tohoto pojištění nevzniká jakákoliv kapitálová hodnota. Proto je toto pojištění nazýváno rizikovým. Účelem je pouze ochránit rodinu nebo osoby blízké. V praxi se často pouţívá k zajištění úvěru. 41 Pojištění pro případ doţití Ve své podstatě se tento druh pojištění dá nazvat spořením s garantovanou cílovou částkou. V některých případech účastníkovi náleţí i podíl na případných vyšších výnosech neţ byly kalkulovány na začátku smluvního vztahu. Značný rozdíl od klasického spoření jsou sankce, které jsou uplatňovány v případě přerušení placení pojistného. Toto pojištění je známé v modifikovaných formách např. věnové, důchodové, svatební či studijní pojištění. Při nejjednodušší konstrukci tohoto pojištění je však dosti zásadní nevýhodou fakt, ţe pokud se pojištěný sjednaného věku nedoţije, pojištění zaniká bez náhrady. Avšak je třeba podotknout, ţe toto pojištění se v ryzí podobě v praxi obvykle nevyskytuje. Smíšené neboli kapitálové pojištění Smíšené ţivotní pojištění je kombinací pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ doţití. Představuje pojistnou ochranu nejen pro rodinu pro případ smrti pojištěného, ale vytváří zároveň i prostředky pro případ doţití pojištěného. Pojistná částka je vyplacena buď oprávněné osobě, v případě smrti pojištěného, nebo pojištěnému při doţití konce 41 Ducháčková, E. Pojišťovnictví a pojištění, 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví, 2000, 118 s., ISBN 80-245-0023-X 37

pojistné doby. Smíšené ţivotní pojištění je také uváděno pod názvem kapitálové ţivotní pojištění. 42 Investiční ţivotní pojištění Název investiční ţivotní pojištění označuje moderní ţivotní pojištění, jehoţ hlavní odlišností od klasického ţivotního pojištění je moţnost volby rozdělení pojistného mezi fondy s různým investičním zaměřením. Tento druh pojištění umoţňuje vyšší zhodnocení prostředků. Pojištěný si tak můţe zvolit podíl, jakým bude investovat do jednotlivých fondů, které pojišťovna nabízí. Cenou za tuto moţnost je však přenesení investičního rizika na pojištěného, čímţ pojištěný ztratí garanci minimálního zhodnocení rezervy pojištění. Proto u tohoto pojištění není a vlastně ani nemůţe být definována pojistná částka pro případ doţití, při sjednávání pojištění se stanoví pouze pojistná částka pro případ smrti. Při doţití se konce pojistné doby je pojišťovnou vyplacena aktuální hodnota podílových jednotek fondů, které byly pojistníkem nakoupeny za pojistné během trvání smlouvy. Kolik bude pojistníkovi vyplaceno na konci pojistného období závisí na výkonnosti zvoleného investičního portfolia. Pojistné plnění v případě doţití je zdaněno 15% daní z příjmu, kterou za pojistníka odvádí pojišťovna. Daňové odpočty jsou moţné při splnění podmínky 2 x 60, tzn. alespoň 60 let věku při doţití a alespoň 60 měsíců trvání smlouvy. Sazba daně dle zákona o dani z příjmu je v případě odkupního 15% a v případě smrti klienta je pojistné plnění osvobozené od daně úplně. Připojištění k ţivotnímu pojištění Účastníky pojištění je třeba chránit i při méně závaţných okolnostech, kterými jsou např. úraz nebo váţná nemoc. Proto je k produktům ţivotního pojištění sjednáváno i mnoho forem připojištění. Příkladem nejčasněji nabízené formy připojištění můţe být: 42 Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Ţivotní pojištění, 1. vyd. Praha: Grada publishing, a. s., 2002, 104 s., ISBN 80-247-0146-4 38

Úrazové pojištění připojištění zahrnující pojištění na rizika pro případ smrti následkem úrazu, trvalé následky úrazu, doby nezbytného léčení úrazu Pojištění pro případ plné invalidity můţe mít podobu výplaty důchodu nebo i jednorázového pojistného plnění v případě invalidity pojištěné osoby, nebo jako zproštění od placení pojistného v případě plné invalidity Pojištění vážných chorob plnění z tohoto připojištění pojištěnému poskytuje finanční ochranu v případě diagnózy váţných onemocnění, které jsou uvedeny na seznamu jednotlivých pojišťoven (infarkt, mozková mrtvice, rakovina, apod.) a pojištěnému můţe kompenzovat dočasně sníţený příjem nebo zajistit financování kvalitnější lékařské péče. Vzhledem k nárůstu civilizačních chorob získává toto připojištění na oblibě. Nemocenské pojištění výplata sjednaného pojistného plnění v případě dočasné pracovní neschopnosti. 43 Pojištění dlouhodobé péče výplata sjednaného pojistného plnění pro potřebu dlouhodobé péče v důsledku váţné nemoci 44 2.3.5 Český trh ţivotního pojištění Na českém trhu dnes působí 19 velkých pojišťoven, které poskytují ţivotní pojištění. U většiny je ţivotní pojištění kombinováno s připojištěním na úraz, pojištěním plné invalidity a pojištění dalších ţivotních rizik. Ţivotní pojištění je stále oblíbenější pro své nesporné přednosti spočívající zejména v zajímavém zhodnocení úspor a úsporách na dani z příjmu fyzických i právnických osob. 43 Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005, 178 s., ISBN 80-86119-92-0 44 Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005, 178 s., ISBN 80-86119-92-0 39

Graf č. 9 - Podíl ţivotního a neţivotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v % od roku 2004-2009 Zdroj: Česká asociace pojišťoven Statistické údaje za rok 2004 2009, částky pod sloupečky je celkové předepsané pojistné ţivotního pojištění V roce 2004 se ţivotní pojištění podílelo na celkovém předepsaném pojistném 39,61 %, přičemţ v roce 2009 je to jiţ 42,28 %. Výrazně taky vzrostl objem předepsaného pojistného za ţivotní pojištění. V roce 2004 to bylo 44 200 964 tis. Kč, na konci roku 2009 to bylo 59 154 008 tis. Kč, coţ je oproti roku 2004 nárůst o 34 %. 40

R O K Česká pojišťovna, a. s. Kooperativa pojišťovna, a. s. Pojišťovna České spořitelny,a. s. ING Ţivotní pojišťovna, a. s. ČSOB Pojišťovna, a. s. Komerční pojišťovna, a. s. Allianz pojišťovna, a. s. Generali Pojišťovna, a. s. Axa ţivotní pojišťovna, a. s. AMCICO AIG LIFE C E L K E M Tabulka č. 5 - Vývoj podílu na trhu ţivotního pojištění deseti největších pojišťoven v letech 2004-2009 2004 35,95 12,35 7,39 12,05 7,67 6,39 3,87 2,77 2,83 3,71 94,98 2005 33,45 13,45 5,44 12,47 8,82 5,42 4,26 3,47 2,55 3,74 93,07 2006 28,06 13,33 9,36 12,62 9,42 5,04 4,55 4,17 3,31 3,66 93,52 2007 25,18 12,81 11,88 13,49 10,06 3,50 4,84 4,39 2,99 3,34 92,48 2008 25,00 13,20 11,70 14,00 9,60 3,00 4,80 4,60 3,05 3,30 92,25 2009 23,00 13,00 11,60 10,40 9,40 7,70 5,00 4,40 3,50 3,10 91,10 Zdroj: Česká asociace pojišťoven Jak se vyvíjí podíl jednotlivých ţivotních pojišťoven na předepsaném pojistném je vidět v následující tabulce, kde je znázorněno deset největších pojišťoven na základě jejich podílu na trhu ţivotního pojištění. O necelých 60 miliard korun se v roce 2009 s více jak 90 % podílí deset největších pojišťoven, které se zabývají ţivotním pojištěním. Zde je vývoj od roku 2004 do roku 2009. 41

Graf č. 10 - Objem předepsaného pojistného za rok 2009 pojišťoven s největším podílem na trhu. Zdroj: Česká asociace pojišťoven 2.3.6 Shrnutí poznatků Ţivotní pojištění, kromě zabezpečení rodiny v situacích, s kterými se musí potýkat, nabízí i daňové zvýhodnění, pokud jsou dodrţeny zákonem stanovené podmínky. Nejlepší je zvolit trvání pojištění aţ do 60. let věku. Tímto splníme podmínku pro daňové odpočty a dosáhneme i lepšího zhodnocení. 42

3 Modelové porovnání výhodnosti 3 produktů Zjistit, který produkt je pro potencionálního klienta nejvýhodnější nelze čistě matematickým výpočtem. Je nutné nejprve zjistit potřeby a záměry klienta, tj. vědět, co od spoření či investice očekává, v jakém časovém horizontu můţe prostředky postrádat a jestli má případné rezervy na nenadálé události. Pokud chce pouze spořit nejlepší variantou je kombinace spoření do stavebního spoření, penzijního fondu a ţivotního pojištění, ať uţ kapitálového nebo investičního. Pro samotné porovnání výnosnosti jednotlivých produktů je uvaţován fiktivní klient, kterému je 55 let, tj. ideální věk jak na délku spoření, tak pro daňové odpočty. Všechny výpočty jsou pro situaci, kdy má klient moţnost spořit 500,-, 1.000,- a 1.500,- Kč a rozhoduje se, který produkt je pro něj nejvýhodnější. U penzijního a stavebního spoření je výpočet jednoduchý a pro porovnání přizpůsobíme dobu spoření 6 let, i kdyţ penzijní připojištění si klient můţe vybrat po 5 letech spoření a dosaţených 60 letech věku. Výpočet výnosu penzijního připojištění při zvolené částce na 6 let. U výnosů penzijního fondu je vzata v potaz historická výkonnost penzijních fondů, která se v průměru pohybovala na 3%. Protoţe však výnosnost penzijních fondů ani zdaleka nedosahuje 3%, je kalkulováno předpokládané zhodnocení na 2%. Stále častěji se však hovoří o nutnosti reformy penzijního systému. Jednou z uvaţovaných variant je i moţnost, ţe penzijním fondům bude umoţněno investovat prostředky do rizikovějších cenných papírů jako jsou akcie, coţ zákon v současné době zakazuje a portfolia penzijních fondů jsou nastavena velmi konzervativně (převáţně investice do státních dluhopisů). Nový uvaţovaný model, pokud by si klient vybral rizikovější profil investice, můţe v dlouhodobém horizontu přinést velmi zajímavé výnosy, kterých nyní nelze v ţádných konzervativních produktech dosáhnout. V takovém modelu penzijního připojištění by však na druhou stranu klient zřejmě také nesl riziko své investice a výnos takového portfolia by nebyl zaručen a naopak by mohl dojít k poklesu hodnoty portfolia pod původně investovanou částku (coţ je ale v dlouhodobém investičním horizontu nepravděpodobné). 43

Penzijní připojištění Zhodnocení 2% p. a. Měsíční úložka 500,- 1000,- 1500,- Příspěvky účastníka 36 000,- 72 000,- 108 000,- Státní příspěvky 10 800,- 10 800,- 10 800,- Výnosy PF (2%) 2 895,- 5 122,- 7 350,- Daňové odpočty 0,- 5 400,- 10 800,- Celkem při zhodnocení PF 2% 49 695,- 93 322,- 136 950,- Čistý výnos po zdanění 13 695,- 21 322,- 28 950,- Pro výpočet je pouţit Penzijní fond České spořitelny, a. s. Klient si ročně můţe odečíst od základu daně 6.000,-, pokud platí částku 1.000,- měsíčně, čímţ ušetří ročně na daních částku 900,-. Za 6 let je to tedy 5.400,- Kč, které je nutné přičíst k celkové uspořené částce. U částky 1.500,- Kč by tato daňová úspora činila 10.800,- za 6 let. U stavebního spoření jsou všechny parametry dané. Jediné v čem je rozdíl oproti penzijnímu fondu, ţe si stavební spořitelny účtují poplatky za roční vedení účtu. Ve výpočtu je kalkulováno s poplatkem 300,- Kč za roční vedení. Aktuálně na českém trhu působí 5 stavebních spořitelen, které jsou většinou navázány mimo přímého prodeje na nějakou z bank či makléřské společnosti. V rámci různých marketingových akcí lze stavební spoření uzavřít s výraznou slevou nebo bezplatně. S ohledem na moţné diference proto jednorázový poplatek za uzavření smlouvy není ve výpočtu zahrnut. Stavební spoření Zhodnocení 2% p. a. Měsíční úložka 500,- 1000,- 1500,- Vklady účastníky 36 000,- 72 000,- 108 000,- Státní podpora 5 410,- 11 185,- 16 959,- Úrok 2% 2 220,- 4 711,- 7 202,- Naspořená částka 43 630,- 87 896,- 132 161,- Vedení účtu -1 800,- -1 800,- -1 800,- Celkem zhodnocení SS 41 830,- 86 096,- 130 361,- Čistý výnos 5 830,- 14 096,- 22 361,- Pro výpočet je pouţito stavební spoření od Stavební spořitelny České spořitelny, a. s. 44

U ţivotního pojištění můţe být situace sloţitější. Pro zjednodušení výpočtu je v tomto případě kalkulováno pouze s variantou, ţe celá částka je alokována do spořící sloţky a ţádná část nekryje ţádné riziko. K tomuto výpočtu lze přistoupit, neboť na trhu je moţné takové ţivotní pojištění reálně uzavřít a nejedná se tedy pouze o teoretickou úvahu. Pojišťovny dávají svým klientům na výběr mezi garantovanou (konzervativní), balancovanou a dynamickou variantou. Pojišťovny tak na rozdíl od penzijních fondů nejsou omezeny v moţnosti, kam investovat své prostředky a proto klient, který si zvolí variantu investičního ţivotního pojištění, můţe počítat s průměrným zhodnocením svých prostředků 3-6 % p. a. u balancované varianty. Pro výpočet byl vybrán garantovaný fond od KB Pojišťovny, a. s., produkt Vital Invest, u kterého je kalkulováno s výnosem 3% p. a. U tohoto produktu je kaţdý rok vyhlašována garantovaná míra zhodnocení, která historicky nebyla nikdy pod 3 %. U tohoto produktu se platí pouze 3% vstupní poplatek, který je ve výpočtu zahrnut. Životní pojištění Zhodnocení pojištění 3 % Měsíční úložka 500,- 1000,- 1500,- Platby pojistného celkem 36 000,- 72 000,- 108 000,- Daňové odpočty 5 400,- 10 800,- 10 800,- Úrok 3% (po zdanění) 1 918,- 4 133,- 5 755,- Celkem při zhodnocení pojištění 3% 43 318,- 86 933,- 124 555,- Čistý výnos po zdanění 7 318,- 14 933,- 16 555,- Pro výpočet byl vybrán garantovaný fond od KB Pojišťovny, a. s. Vital invest. Klient si ročně můţe odečíst od základu daně 6.000,-, pokud platí částku 500,- měsíčně, čímţ ušetří ročně na daních částku 900,-. Za 6 let je to tedy 5.400,- Kč, které jsou stejně jako u penzijního připojištění ve výpočtu přičteny k celkové uspořené částce. U částky 1.000,- Kč by tato daňová úspora činila 10.800,- za 6 let. Pokud by klient platil více, na jeho daňových odpočtech se uţ tato skutečnost neprojeví. Na zhodnocení jednotlivých produktů, je zřejmé, ţe pro klienta při spoření jakékoliv částky nejvýhodnější penzijní připojištění. Je výhodné jak při spoření malých, tak velkých částek. Je to dáno i tím, ţe se za vedení neplatí ţádné měsíční ani vstupní poplatky. Nejvýhodněji vychází na penzijní připojištění spořit částku 1.500,- Kč, tím klient vyuţije maximální státní podpory a daňových odpočtů. Klient v takovém případě vyuţívá 45

PF maximálně efektivně a v případě, ţe má zbývající volné prostředky, je vhodné vybrat další produkt neţ navyšovat měsíční příspěvek do PF. V tomto případě by záleţelo na tom, kolik má klient ještě měsíčně moţnost spořit. Při malých částkách se ukázalo jako výnosnější investiční ţivotní pojištění a to z důvodu, ţe u stavebního spoření se platí dost vysoké poplatky za vedení účtu, coţ je při spoření malých částek těţké výnosem dorovnat. Pokud má tedy klient moţnost spořit částku do 1.000,- Kč, je pro něj výhodnější vloţit ji do investičního ţivotního pojištění. Částku nad 1.000,- je pro klienta vhodnější dávat do stavebního spoření. 46

4 Návrh optimálního rozvrţení při určitých částkách 4.1 Výpočet výnosnosti jednotlivých produktů Nyní uţ máme představu o tom, jaký produkt je pro klienta nejvíce ziskový, co se týče spoření určité částky do jednoho produktu. Jak by měl ale klient ideálně rozvrhnout své finanční prostředky, pokud chce vyuţít z kaţdého produktu maximum? Pro klienta je nejvýhodnější kombinovat všechny tři produkty a vyuţívat z nich všechny výhody co mu nabízejí. Podíváme se, jak je nejlepší jednotlivé produkty rozvrhnout a kolik do kterého by si měl klient ukládat, pokud má částku 1.000,-, 2.000,-, 3.000,-, 4.000,- a 5.000,- Kč. I nadále se budeme drţet toho, ţe pojištění nebudeme brát, jako pojistný produkt, ale pouze jako produkt na spoření s daňovým odpočtem. Budeme u něj počítat zhodnocení 3%, stejně tak u penzijního fondu. A všechny produkty budeme opět porovnávat na dobu 6 let u 55letého klienta. Tabulka č. 6 - Výpočet výnosnosti jednotlivých produktů Měsíční úložka 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 Stavební spoření Vklady 7200 14400 21600 28800 36000 43200 50400 57600 64800 72000 Úrok 727 1224 1722 2219 2718 3215 3714 4212 4710 Státní podpora 1947 3100 4257 5411 6567 7720 8762 10030 11185 Vedení účtu 1800 1800 1800 1800 1800 1800 1800 1800 1800 Celkem výnos * 874 2524 4179 5830 7485 9135 10676 12442 14095 Penzijní připojištění Vklady 7200 14400 21600 28800 36000 43200 50400 57600 64800 72000 Úrok 3% (po zdanění) 864 1673 2422 3114 3748 4323 4901 5479 6055 6632 Státní příspěvek 3600 6480 8640 10080 10800 10800 10800 10800 10800 10800 Daňové odpočty 0 0 0 0 0 1080 2160 3240 4320 5400 Celkem výnos 4464 8153 11062 13194 14548 16203 17861 19519 21175 22832 Životní pojištění Vklady 7200 14400 21600 28800 36000 43200 50400 57600 64800 72000 Úrok 3% (po zdanění) 1917 2301 2685 3068 3453 3836 Daňové odpočty 5400 6480 7560 8640 9720 10800 Celkem výnos ** ** ** ** 7317 8781 10245 11708 13173 14636 47

Měsíční úložka 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 1900 2000 Stavební spoření Vklady 79200 86400 93600 100800 108000 115200 122400 129600 136800 144000 Úrok 5209 5707 6205 6704 7202 7697 8169 8623 9170,4 9666,7 Státní podpora 12341 13494 14649 15803 16959 17750 18000 18000 18000 18000 Vedení účtu 1800 1800 1800 1800 1800 1800 1800 1800 1800 1800 Celkem výnos 15750 17401 19054 20707 22361 23647 24369 24823 25370 25867 Penzijní připojištění Vklady 79200 86400 93600 100800 108000 115200 122400 129600 136800 144000 Úrok 3% (po zdanění) 7208 7786 7975 8939 9516 10093 10670 11246 11823 12400 Státní příspěvek 10800 10800 10800 10800 10800 10800 10800 10800 10800 10800 Daňové odpočty 6480 7560 8640 9720 10800 10800 10800 10800 10800 10800 Celkem výnos 24488 26146 27415 29459 31116 31693 32270 32846 33423 34000 Životní pojištění Vklady 79200 86400 93600 100800 108000 115200 122400 129600 136800 144000 Úrok 3% (po zdanění) 4219 4603 4987 5371 5754 6137 6522 6905 7288 7673 Daňové odpočty 10800 10800 10800 10800 10800 10800 10800 10800 10800 10800 Celkem výnos 15019 15403 15787 16171 16554 16937 17322 17705 18088 18473 * Spoření této částky nemá do stavebního spoření smysl, výnos nabývá záporných hodnot, tudíţ klient dostane méně, neţ do produktu vloţil. ** U tohoto vybraného produktu lze ukládat minimálně 500,-. Pro výpočet zhodnocení stavebního spoření byl vyuţit simulační program Sirius, Stavební spořitelny České spořitelny, a. s. Pro výpočet zhodnocení penzijního připojištění byl vyuţit kalkulátor penzijního připojištění na www.cspf.cz Pro výpočet investičního ţivotního pojištění byla vyuţita simulace na www.kb-pojistovna.cz, produkt Vital Invest. Částka 1000,- Jak vidíme z tabulky č. 6, jako nevýhodnější se na první pohled jeví penzijní připojištění. Je to hlavně z důvodu 30% státní podpory z prvních 500,- Kč a 15% daňových odpočtů z druhých 500,- Kč. Pokud bychom do penzijního fondu spořili celých 1.000,- tak by náš čistý výnos k výplatě po 6 letech byl 22.832,- a ročně bychom si mohli odečíst 6.000,- od daňového základu. Avšak druhých 500,- Kč se dá stejně tak dobře umístit do ţivotního pojištění a stavebního spoření. U ţivotního pojištění můţeme z 500,- také vyuţít daňové odpočty 15%, ročně by to bylo také 6.000,-, coţ by srovnalo výnosnost u penzijního fondu, avšak musíme počítat se vstupním poplatkem 3% z kaţdé zaplacené částky, coţ způsobuje malý rozdíl ve výnosnosti těchto dvou produktů. Nesporná výhoda je, ţe klient má peníze 48

moţnost kdykoliv vybrat a pouţít na co potřebuje, bez jakýchkoliv sankcí, coţ u penzijního připojištění nelze. A jak vidíme z tabulky, do stavebního spoření se tato částka nevyplácí spořit, oba ostatní produkty jsou v porovnání mnohem výnosnější. Peníze jsou ve stavebním spoření fixované na 6 let (pokud nechceme přijít o státní podporu) a reálný výnos je sníţen vlivem relativně vysokých poplatků za vedení účtu. Pokud bychom měli klientovi doporučit tu nejlepší variantu, museli bychom vědět, jestli chce mít nějaké peníze k dispozici nebo mu nevadí mít je všechny uloţeny na 6 let. Pokud bychom brali v potaz první variantu, tak bychom klientovi doporučili dát 500,- do penzijního fondu a 500,- spořit do ţivotního pojištění. Potom by dostal čistý výnos za 6 let 21.867,-. Pokud by mohl mít uloţené své prostředky na delší dobu, tak bychom mu doporučili všechny volné prostředky spořit do penzijního připojištění. Potom by klient dosáhl čistého výnosu 22.832,-, coţ je o 965,- více neţ u prvního varianty. Částka 2.000,- Pokud bychom se rozhodli celou částku investovat do jednoho produktu, tak bychom dosáhli nejlepšího zhodnocení v penzijním fondu, a to částku 34.000,-, oproti 25.866,- které bychom dostali jako výnos ze stavebního spoření a 18. 473,-, které bychom dostali jako výnos z ţivotního pojištění. Avšak výnosnější pro klienta je rozvrhnout si částku do alespoň dvou produktů. Nejvýhodnější je kombinace spoření 1.500,- do penzijního připojištění a 500,- do ţivotního pojištění. U penzijního fondu bychom tímto maximálně vyuţili státní příspěvek i daňové odpočty ve výši 15%, čímţ by byla zajištěna největší výhodnost tohoto produktu. Pro částku nad 1.500,-, kterou bychom spořili do penzijního fondu, uţ nejsou ţádné další zvýhodnění a uţ se můţe zvedat pouze o výnos fondu, který jsme počítali 3%, stejně jako u ţivotního pojištění. Právě spořením 500,- do ţivotního pojištění bychom dostali 15 % daňové odpočty z částky uspořené za kaţdý rok a výnos fondu, který jsme počítaly 3%. Tímto rozvrţením bychom celkem získali částku 38.433,-, coţ je o 4.433,- více neţ pokud bychom spořili jen do penzijního připojištění. Tímto bychom zajistili klientovi jak moţnost pouţití části jeho prostředků, pokud by potřeboval, tak nejlepší moţné zhodnocení pro zvolenou částku. 49

Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na stavební spoření. Avšak i v tomto případě výhodnost ostatních dvou produktů převýší výnosnost finančních prostředků ve stavebním spoření. Částka 3.000,- I pro tuto variantu musíme pečlivě zváţit kombinaci produktů, aby se to klientovi co nejvíce vyplatilo a i v tomto případě je potřeba zváţit, jestli klient chce mít nějaké naspořené peníze k dispozici nebo ne. Pokud by mu nevadilo mít uloţené peníze na 6 let bez moţnosti předčasného vyzvednutí, je nejvýhodnější varianta spoření 1.500,- do penzijního fondu a 1.500,- do stavebního spoření. Vyuţil by tak maximální výhody z penzijního fondu a z velké části i výhodnost stavebního spoření. Tím bychom získali čistý výnos 53.477,- za 6 let spoření. Z daňového základu by si klient mohl odečíst 12.000,-. Avšak pokud by klient chtěl mít i nějaké prostředky k dispozici, nabízí se zde jen o trochu méně výhodná varianta spoření 1.500,- do penzijního fondu, 1.000,- do stavebního spoření a 500,- do ţivotního pojištění. Touto kombinací bychom dostali částku 53.367,-, coţ je pouze o 110,- méně neţ v první variantě. Klient by si ročně mohl odečíst z daňového základu částku 18.000,-. Částka 4.000,- V tomto případě, uţ je moţno vyuţít téměř maximální výhody ze všech tří produktů. Pro dosaţení maximální státní podpory a maximálního vyuţití daňových odpočtů, by byla potřeba částka 4.200,-, ale na to se podíváme v posledním příkladu. Pro tuto variantu je nejvýhodnější rozdělit volné finanční prostředky do všech tří produktů a to v kombinaci 1.500,- na penzijní připojištění, 1.500,- na stavební spoření a 1.000,- do ţivotního pojištění. Tímto bychom dosáhli čistého výnosu 68.410,- a mohli bychom si z daňového základu odečíst částku 24.000,- za rok, které uţ jsou započtené do našeho výnosu. Klient tímto rozvrţením získá jak největší výnos, tak moţnost část ukládaných prostředků kdykoliv pouţít. Coţ je to nejlepší moţné řešení vůbec. 50

Částka 5.000,- Pokud má klient tuto částku moţnost spořit, můţe vyuţít maximálních moţných výhod všech tří produktů. Vzhledem k tomu, ţe je nejvýhodnější spořit 1.500,- do penzijního fondu, 1.700,- do stavebního spoření a 1.000,- do ţivotního pojištění pro maximální výhodu, doporučili bychom klientovi jeho prostředky rozvrhnout takto. Tím by získal částku 70.418,-, moţnost daňových odpočtů v roční výši 24.000,-. Klientovi aktuálně zůstává volných 800 Kč. Tyto prostředky by mohl umístit do některého z výše uvedených produktů, ale bereme-li v úvahu, ţe klient při částce 4.200,- Kč měsíčně vyuţívá státních podpor a daňových odpočtů maximálně efektivně, vše nad tuto částku by v těchto produktech bylo uloţeno pouze za účelem samotného zhodnocení. Vzhledem k tomu, ţe získání státních podpor je za určitých podmínek (smlouva minimálně na 72 respektive 60 měsíců), u PF minimálně do 60 let věku, je tato forma spíše nevhodná, protoţe prostředky jsou blokovány za relativně nízký úrok, který např. dnes nabízí spořící účty a peníze jsou kdykoliv k dispozici. Variantou by tedy byla investice do ţivotního pojištění, kde peníze blokovány nejsou, ale z investované částky by byl placený poplatek, coţ se v tomto případě jeví jako zbytečné. Zrovna tak je nutné brát v úvahu, ţe klient má portfolio nastavené poměrně hodně konzervativně, proto se nabízí moţnost zmíněných 800 Kč umístit např. do podílového fondu se smíšeným aţ dynamickým profilem. To by klientovi v dlouhodobém horizontu mělo zajistit vyšší výnos, neţ by měl umístěním 800 Kč do konzervativních produktů. V takovém případě však klient musí vědět, ţe výnos u podílových fondů není nijak garantován a hodnota můţe v průběhu trvání investice kolísat i pod původně investovanou částku. Tento klient by však měl takto dynamicky zainvestováno pouze 16% svého portfolia, coţ stále odpovídá konzervativnímu profilu klienta. Další výhodou investice do podílového fondu je osvobození od 15% sráţkové daně z výnosu, pokud investice trvá alespoň po dobu 6 měsíců. 51

4.2 Dotazník 4.2.1 Cíle a hypotézy výzkumu Cílem mého dotazníku bylo zjistit, jak na tom jsou respondenti s rozvrţením volných finančních prostředků do jednotlivých spořících produktů, které nabízí náš trh a stát na ně poskytuje příspěvky a daňová zvýhodnění. Průzkum byl zpracován formou dotazníku, bylo v něm osloveno 125 respondentů, různého věkového sloţení, pohlaví i výše příjmů. Výše příjmů se ukázala jako jistý problém, řada respondentů tuto kolonku nevyplnila, coţ je poučení pro příště. Lepší by bylo zvolit jiný typ dotazování, například formou rozpětí od-do. Proto jsem z celkových 125 vyplněných dotazníků vyuţila pro můj průzkum jen 100, zbylé jsem pro neprůkaznost musela vyřadit z vyhodnocování. Ve svém dotazníku jsem se zaměřila na zjištění skutečného stavu, kolik si lidé spoří ze svého příjmu. Konkrétně kolik si spoří do jednotlivých produktů, jako je stavební spoření, penzijní připojištění a ţivotní pojištění. Dále jsem se zaměřila na to, zda respondenti vyuţívají moţnost daňových odpočtů a pokud ne, tak z jakých důvodů je nevyuţívají. Zajímala jsem se i o ţivotní pojištění, jak ho mají respondenti nastavené a jaké připojištění mají sjednáno. Vycházela jsem z těchto hlavních hypotéz: Předpokládala jsem, ţe většina respondentů tyto produkty zná a vyuţívá jejich výhod. Dále jsem předpokládala, ţe více neţ polovina oslovených respondentů má tyto produkty uzavřené a v neposlední řadě, ţe si většina respondentů spoří více neţ 10 % svých příjmů. Dotazník obsahoval celkem 16 otázek, volila jsem otázky formou výběru z moţností a otázky doplňovací. Výsledky jsem zpracovala formou grafu a pro větší přehlednost i tabulek. Ke kaţdému jsem se snaţila uvést i komentář. 52

Obrázek č. 1 - Dotazník 1. Jste: Muž Žena DOTAZNÍK 2. Věk:.. 3. Váš průměrný čistý příjem:. 4. Máte stavební spoření? ANO NE 5. Pokud ano, kolik si na stavební spoření spoříte? 6. Máte penzijní připojištění ANO NE 7. Pokud ano, kolik si na penzijní připojištění spoříte?.. 8. Pokud splňujete podmínky, uplatňujete si daňové odpočty? ANO NE 9. Pokud splňujete podmínky a neuplatňujete si daňové odpočty, tak proč? 10. Máte životní pojištění? ANO NE 11. Pokud ne, proč nemáte životní pojištění? Jsem mladý, nepotřebuji ho Jsem starý, už ho nepotřebuji Nemám peníze Využívám jiný způsob zhodnocení peněz Jiné 12. Pokud ano, kolik si na životní pojištění platíte? 13. Pokud splňujete podmínky, uplatňujete si daňové odpočty? ANO NE 14. Pokud splňujete podmínky a neuplatňujete si daňové odpočty, tak proč?. 15. Jaký byl důvod uzavření smlouvy životního pojištění? Zajištění úvěru a hypotéky Přispívá mi zaměstnavatel Spoření a zhodnocení peněz Zajištění sebe a rodiny Jiné 16. Co pokrývá vaše životní pojištění za rizika? Smrt (z jakýchkoliv příčin) Invaliditu Úraz (denní odškodné úrazu) Trvalé následky úrazu Velmi vážná onemocnění (pojištění pro případ onemocnění vážnou nemocí) Hospitalizaci (denní odškodné za pobyt v nemocnici) Nevím 53

4.2.2 Výsledky a vyhodnocení dotazníku Graf č. 11 - Otázka číslo 1. Jste: Muţ Ţena Na otázky v mém dotazníku odpovědělo celkem 100 respondentů. Z toho bylo 55 ţen a 45 muţů. Jen tak pro zajímavost uvádím, ţe většina vyřazených dotazníků z důvodu nevyplnění příjmů byla od respondentů muţů. Jinak by byl počet respondentů z řad ţen i muţů téměř vyrovnaný. Graf č. 12 Otázka číslo 2. Věk: 20 30 let 30 40 let 40 50 let 50 60 let 60 let a více Pro vyšší vypovídavost dotazníku bylo důleţité rozdělení respondentů do 5 věkových skupin. Pro tento způsob rozdělení jsem se rozhodla z důvodu rozdílných 54

finančních moţností a různých ţivotních etap respondentů. Studenti nejsou motivováni spořit tak vysokou částku na důchod jako lidé ve vyšším věku, kterým je jiţ důchodový věk bliţší a mají většinu svých ţivotních situací jiţ vyřešeno. Pro studenta a mladého člověka je prvotně důleţité řešit bytovou situaci a zajištění chodu rodiny. Proto spoření, které by měl vyuţít za 30 let není pro něho momentálně prioritou. Na druhé straně lidé ve vyšším věku mají tyto problémy jiţ většinou vyřešeny a mohou se tedy zaměřit na finanční zabezpečení důchodového věku. Ze 100 respondentů bylo 38 ve věku od 20 do 29 let, 32 respondentů ve věku od 30 do 39 let, 12 respondentů ve věku od 40 do 49 let, 13 respondentů ve věku od 50 do 59 let a 5 respondentů ve věku 60 let a více. Graf č. 13 Otázka číslo 3. Váš průměrný čistý příjem: Jak jsem jiţ uvedla, u této otázky jsem se potýkala s problémem, ţe někteří respondenti odmítli vyplnit do dotazníku výši svého příjmu, tudíţ jsem tyto dotazníky z průzkumu musela vyřadit, neměli pro náš účel ţádnou vypovídací hodnotu. Ze zbylých vyplněných dotazníků jsem zjistila, ţe průměrný čistý příjem respondentů ve věku 20 29 let je Kč 17.500,-. Respondenti ve věku 30 39 let mají průměrný čistý příjem Kč 18.300,-, ve věku 40 49 let mají průměrný čistý příjem Kč 21.300,-, ve věku 50 59 let mají průměrný čistý příjem Kč 19.500,- a ve věku 60 let a více dostávají průměrně čistý příjem ve výši 15.200,-. 55

Graf č. 14 Otázka číslo 4.: Máte stavební spoření? ANO NE Výsledek, který vyplývá z odpovědí na tuto otázku mě nepřekvapil, spíše jsem počítala s tím, ţe většina respondentů tento produkt má, neboť je mezi širokou veřejností velice oblíben a většina lidí tento produkt osobně dobře zná. Z průzkumu vyplynulo, ţe celkem 81% dotazovaných respondentů tento produkt má. Ze 100 respondentů jich mělo stavební spoření 30 ve věku od 20 do 29 let, pouze 8 respondentů tento produkt nevyuţívá. 28 respondentů ve věku od 30 do 39 let má stavební spoření uzavřené a 4 nemají. 10 respondentů ve věku od 40 do 49 let stavební spoření má a 2 nemají. 9 respondentů ve věku od 50 do 59 let spoří stavební spoření a 4 nespoří. Ze zbylých 5 respondentů ve věku 60 let a více 4 respondenti stavební spoření mají a 1 nemá. 56

Graf č. 15 Otázka číslo 6.: Máte penzijní připojištění? ANO NE Tento produkt je mezi širokou veřejností také velmi známý a populární. Z důvodu častého řešení důchodové otázky v médiích jsem předpokládala, ţe ho většina klientů bude mít uzavřený. Překvapilo mě, ţe tento produkt vyuţívá pouze 63% z dotázaných respondentů a 37% nevyuţívá. Jako největší překvapení je pro mě zjištění, jak málo mladých lidí tento produkt vyuţívá. Otázkou je, jestli je to jen z důvodu momentálně jiných výdajů nebo na důchodový věk nemyslí. Bohuţel tato otázka vyplynula aţ při zpracování dotazníku a nelze jiţ na ní dodatečně zjistit odpověď. Bylo by ale jistě velice zajímavé znát názory mladých lidí na tento produkt a důvody, které je vedou k tomu, ţe ho nevyuţívají. Z vyplněných dotazníků vyplývá, ţe 20 respondentů ve věku 20 29 let penzijní připojištění vyuţívá a 18 respondentů nevyuţívá. 22 respondentů ve věku 30 39 let vyuţívá penzijní připojištění a 14 nevyuţívá, 8 respondentů z věkové skupiny 40 49 let má penzijní připojištění uzavřeno a 4 nemají, z věkové skupiny 50 59 let má penzijní připojištění 8 respondentů a 1 nemá a z poslední věkové skupiny 60 let a více má penzijní připojištění uzavřeno všech 5 respondentů. 57

Graf č. 16 Otázka číslo 8., 9.: 8. Pokud splňujete podmínky, uplatňujete si daňové odpočty? ANO NE 9. Pokud splňujete podmínky a neuplatňujete si daňové odpočty, tak proč?...... Výsledky, které vyplynuly z této otázky pro mě nebyly velkým překvapením. Já osobně sice podmínky pro daňové odpočty splňuji, ale nevyuţívám je, protoţe mám obavu, ţe peníze budu potřebovat dříve, neţ v 60 letech a vyuţité daňové odpočty bych musela státu vrátit. Stejně jako já, pravděpodobně uvaţuje většina dotázaných mladých lidí, ačkoliv většina z nich podmínky pro daňové úlevy ani nesplňuje. Podrobnější komentář není třeba, graf má pro nás dobrou vypovídající schopnost. 58

Graf č. 17 Otázka číslo 10.: Máte ţivotní pojištění? ANO NE Odpovědi na tuto otázku mne překvapily. Nepředpokládala jsem, ţe má ţivotní pojištění uzavřena tak velká část respondentů. V České republice převládá tradice spíše majetkového pojištění, ţivotní pojištění většinou lidé nechávají aţ na poslední místo, z důvodu toho, ţe se o ně v případě nenadálé události, pro ţivot nepříznivé, postará stát. Zajímavé budou jistě i důvody respondentů, které je vedly k uzavření ţivotního pojištění. Graf č. 18 Otázka číslo 11.: Pokud ne, proč nemáte ţivotní pojištění? Vyuţívám jiný způsob zhodnocení peněz Jsem mladý, nepotřebuji ho Jsem starý, uţ ho nepotřebuji Nemám peníze Jiné 59

Jedním z hlavních důvodů, proč respondenti neuzavírají ţivotní pojištění jsou chybějící finanční prostředky, takto odpovědělo 39% dotázaných. Část respondentů vyuţívá jiné způsoby zhodnocení peněz. U respondentů do 39 let jich 27 nemá ţivotní pojištění uzavřeno vůbec. To odpovídá 13 % respondentů, kteří se domnívají, ţe jsou na ţivotní pojištění mladí a nepotřebují ho. 11% respondentů se domnívá, ţe jsou na ţivotní pojištění příliš staří a nepotřebují ho. Graf č. 19 Otázka číslo 5., 7., 12. 5. Pokud ano, kolik si na stavební spoření spoříte? 7. Pokud ano, kolik si na penzijní připojištění spoříte? 12. Pokud ano, kolik si na ţivotní pojištění platíte? Tyto tři otázky jsem vyhodnotila do jednoho grafu, z důvodu přehlednosti. Myslím, ţe tak lépe bude patrné kolik a jaká věková skupina spoří do jednotlivých produktů. Mladí lidé si spoří výrazně vyšší částky do stavebního spoření. Důvodem toho můţe být kratší vázací doba produktu na 6 let, kdy se dají prostředky vyuţít. Určitě je pro ně lepší dávat si peníze na dostupnější produkt, neţ vázat si je na delší časové období, které pro mladého člověka můţe být i 30 let. Starší generace volí spíše moţnost spoření do produktů s daňovými odpočty. Tyto produkty jsou vázané na věk 60 let a více, aby si z nich klient mohl naspořené prostředky vybrat bez jakýchkoliv sankcí. 60

Graf č. 20 Otázka 13., 14.: 13. Pokud splňujete podmínky, uplatňujete si daňové odpočty ŢP? ANO NE 14. Pokud splňujete podmínky a neuplatňujete si daňové odpočty, tak proč? Stejně tak jako u penzijního připojištění jsem tyto výsledky předpokládala. Rozdíl oproti penzijnímu připojištění je, ţe klient si můţe do daňových odpočtů zahrnout jakoukoliv částku do 1.000,-, proto většina klientů podmínky splňuje, avšak daňové odpočty neuplatňuje, hlavně z důvodu obavy z předčasného zrušení smlouvy. 61

Graf č. 21 Otázka číslo 15. Jaký byl důvod uzavření smlouvy ţivotního pojištění? Zajištění úvěru a hypotéky Přispívá mi zaměstnavatel Spoření a zhodnocení peněz Zajištění sebe a rodiny Jiné Výsledky potvrdily tradiční důvod pro uzavření ţivotního pojištění, kterým je zajištění sebe a rodiny. Takto odpovědělo 48% respondentů. Překvapením pro mě bylo vysoké procento lidí, kteří tento produkt vyuţívají ke spoření a zhodnocení svých finančních prostředků. Osobně bych na druhém místě očekávala, ţe důvodem uzavření smlouvy o ţivotním pojištění je zajištění úvěru nebo hypotéky. Ţivotní pojištění jako spořící produkt vyuţívají zejména lidé nad 55 let, pro které je nejvíce pravděpodobné splnit podmínky pro daňové odpočty, ale i mladí lidé. Respondenti z 9% přiznávají, ţe pro ně byl motiv uzavření ţivotního pojištění příspěvek od zaměstnavatele. 62

Graf č. 22 Otázka číslo 16. Máte v rámci ţivotního pojištění uzavřené připojištění? ANO NE NEVÍM Konkrétně to je? Invalidita Na dobu nezbytného léčení úrazu Trvalé následky úrazu Velmi váţná onemocnění (pojištění pro případ onemocnění váţnou nemocí) Jiné 63

Jak z dotazníků vyplynulo 73 % respondentů, kteří mají uzavřené ţivotní pojištění, má sjednáno i připojištění. Nejčastěji, a to 41%, se jedná o pojištění trvalých následků úrazu. Domnívám se, ţe je to hlavně tím, ţe pojistit toto riziko není drahé a kryje neočekávané a většinou váţné následky úrazu. Na druhém místě se nachází s 25% pojištění invalidity. Z vlastní zkušenosti vím, ţe jen málo pojišťoven kryje toto riziko, tak jak by mělo. Většinou sjednávají pojištění plné invalidity následkem úrazu, coţ pokrývá jen malou část těchto případů. Valná většina lidí se stává invalidní z důvodu nemoci a ne následkem úrazu. 17% respondentů má sjednáno pojištění na dobu nezbytného léčení úrazu a 15% na velmi váţná onemocnění. Domnívám se, ţe podíl tohoto rizika se bude s postupem času zvětšovat, civilizační choroby, jako je infarkt myokardu nebo rakovina se stávají téměř běţnou součástí ţivota. 4.2.3 Závěry a shrnutí Na základě výzkumu jsem zjistila, ţe většina oslovených respondentů tyto tři produkty zná, má je uzavřené a vyuţívá i jejich výhod a zvýhodnění od státu. Výhodnost produktů je nejlépe vyuţita u penzijního fondu, nejméně u ţivotního pojištění. Zde se projevuje obava mladých lidí z předčasného ukončení smlouvy, proto si na ţivotní pojištění neuplatňují daňové odpočty. U penzijního fondu daňové zvýhodnění nevyuţívá převáţná část mladých lidí. Důvodem toho můţe být, ţe si nespoří ani tolik, aby mohli daňové odpočty vyuţívat. Dále se mi potvrdilo, ţe více neţ polovina respondentů tyto produkty má uzavřené. U stavebního spoření je to dokonce 81% respondentů, u penzijního připojištění 63% respondentů a ţivotní pojištění má uzavřeno 60% respondentů. Pro znázornění výsledků, které mě zajímaly z důvodu odpovědi na mou poslední hypotézu jsem si připravila tabulku a graf. Domnívala jsem se, ţe většina respondentů spoří více neţ 10 % svých příjmů. 64

Tabulka č. 7 - Kolik si spoří respondenti do jednotlivých produktů? Věk Stavební spoření Počet klientů Penzijní připojištění Počet klientů Životní pojištění Počet klientů Průměrný čistý příjem % 20-29 let 900,- 30 431,- 20 487,- 18 17.500,- 10% 30-39 let 1550,- 28 484,- 22 623,- 25 18.300,- 15% 40-49 let 1600,- 10 641,- 8 650,- 10 21.300,- 14% 50-59 let 1100,- 9 685,- 8 986,- 7 19.500,- 17% 60 let a více 800,- 4 1.000,- 5 585,- 2 15.200,- 15% Celkem - 81-63 - 62 - Průměr 1229,- - 554,- - 628,- - - Výsledky potvrdily mou hypotézu, ţe si více jak polovina respondentů spoří více jak 10 % svých příjmů. Nejvíce si spoří respondenti věkové skupiny 50 59 let, kteří si ukládají měsíčně 17 % svých čistých příjmů. Hned za nimi se umístili respondenti z věkové skupiny 30 39 let a 60 a více let. Respondenti v těchto věkových skupinách si spoří měsíčně 15% svých příjmů. 14% svých příjmů si spoří věková skupina 40 49 let. Nejméně ze všech dotazovaných skupin si spoří mladí lidé do 29 let, kde celkové měsíční úspory jsou ve výši 10% jejich příjmů. I kdyţ si nejvíce spoří věková skupina 50 59 let, stále jsme ještě hodně pozadu oproti západním zemím, kde je obvyklé, ţe si lidé odkládají 20 % svého příjmu a více na horší časy. Samozřejmě musíme brát v úvahu i to, ţe jejich příjmy jsou o poznání vyšší. Získaná data jsem znázornila i graficky. 65

Graf č. 23 Kolik si spoří respondenti do jednotlivých produktů? Vzhledem k demografickému vývoji naší populace a obavou z jejího stárnutí, vidím jako zcela zásadní přesvědčit o výhodnosti produktu penzijního připojištění mladou generaci. Z dotazníku vyplynulo, ţe 37% dotázaných respondentů nemá penzijní připojištění, z toho bylo 32 respondentů ve věku do 39 let, kteří penzijní připojištění nemají sjednáno. Jak jsem se jiţ zmínila, určitě by bylo zajímavé zjistit důvody, proč mladí lidé penzijní pojištění nevyuţívají. Bohuţel tato otázka vyvstala aţ při zpracování dotazníků. Jiţ dnes je často diskutována důchodová reforma, která pro mladé lidi spoření do penzijních fondů uzákoní a všichni lidé si budou spořit povinně určitou část svého příjmu. Jinak velmi reálně hrozí, ţe si svůj ţivotní standard v důchodovém věku neudrţí. 66