Otázky z obchodního práva ke státním zkouškám

Otázky z obchodního práva ke státním zkouškám 1. Pojem, předmět a systém obchodního práva. 2. Evropské korporační právo. Shopping forum a jeho dopady. Volba práva. 3. Podnikatel a podnik a disposice s ním. 4. Jednání podnikatelů. 5. Firemní právo. 6. Obchodní a insolvenční rejstřík. 7. Nekalá soutěž. Význam generální klauzule. Základní skutkové podstaty. 8. Nedovolené omezování soutěže. 9. Zásady insolvenčního práva a celkový přehled možných řešení úpadku. Pojem úpadku. 10. Postavení věřitelů v insolvenčním řízení. Přihlášky, spory o ně, věřitelské orgány a jejich role. 11. Úpadek jako správa dlužníkova majetku, obsah majetkové podstaty a spory o její kvalitě a rozsahu. 12. Sanační řešení úpadku s alternativním akcentem na reorganizaci nebo oddlužení. 13. Neúčinnost a neplatnost právních jednání v insolvenčním řízení 14. Obchodní společnosti. Celková charakteristika. 15. Orgány obchodních společností. 16. Pravidla správy obchodní korporace, odpovědnost členů orgánů a fiduciární povinnosti 17. Pravidla odměňování členů orgánů korporace 18. Předběžná společnost, vklady a jejich správa. 19. Veřejná obchodní společnost. 20. Komanditní společnost. 21. Založení a vznik společnosti s.r.o. 22. Valná hromada s.r.o. 23. Jednatel. 24. Zánik společenského poměru s.r.o. 25. Založení a vznik akciové společnosti. 26. Cenné papíry vydávané akciovou společností. 27. Představenstvo a.s. 28. Valná hromada a.s. 29. Dozorčí rada a.s. 30. Funkce základního kapitálu v a.s. a jeho změny 31. Nabídky převzetí a jejich význam pro akcionáře 32. Družstvo. 33. Obchodní závazkové vztahy. Pojem obchodů. 34. Uzavírání obchodních smluv. 35. Obchodní veřejná soutěž, dražba a veřejný návrh smlouvy. 36. Nepojmenované a smíšené obchodní smlouvy 37. Zajištění obchodních závazkových vztahů. Celkový přehled. Význam zajištění pro případný úpadek dlužníka. 38. Smluvní pokuta. 1

39. Bankovní záruka. 40. Ručení v obchodě. 41. Finanční zajištění a jeho projevy v insolvenčním řízení. 42. Dlužnická a věřitelská solidarita. 43. Splnění. 44. Nemožnost plnění. 45. Odstoupení od smlouvy. 46. Prodlení. 47. Odpovědnost za škodu a jinou újmu. 48. Promlčení. 49. Obchodní kupní smlouva. 50. Odpovědnost za vady v úpravě obchodní kupní smlouvy. 51. Přechod vlastnického práva ke zboží a přechod nebezpečí škody na zboží. 52. Zvláštní doložky v obchodní kupní smlouvě. 53. Smlouva o nájmu podniku. 54. Licenční smlouva. 55. Smlouva o úvěru. 56. Obchodní smlouva o dílo. Celkový přehled. 57. Provádění díla a předání předmětu díla. 58. Úprava odpovědnosti za vady u smlouvy o dílo. 59. Mandátní smlouva. 60. Komisionářské smlouvy. 61. Smlouva zasílatelská. 62. Smlouva o zprostředkování. 63. Smlouva o obchodním zastoupení. 64. Bankovní obchody. Celkový přehled. 65. Akreditiv. Platební a zajišťovací funkce akreditivu. 66. Běžný a vkladový účet. 67. Smlouva o inkasu. 68. Tiché společenství. 69. Slib odškodnění. 70. Pojem cenných papírů. Základní třídění cenných papírů. 71. Směnka. 72. Směnečné protesty. 73. Šek a šekové právo. 74. Dluhopisy 75. Cenné papíry na zboží. 76. Smlouvy o převodech cenných papírů. 77. Úschova, správa a uložení cenných papírů. 78. Pojem derivátů cenných papírů a jejich význam. 79. Kapitálový trhu. Jeho funkce a rozdělení. Pojem kotace cenného papíru

1. Pojem, předmět a systém obchodního práva Pojem: ObchPr představují pr. instituty náležející k obchodu (Thöl). Jeho existence ve státě závisí na urč. materiálních podmínkách - existenci obchodu a trhu. Jako vědecká a pedagogická disciplina se souhrnně označuje jako komercialistika. Zprvu pojímáno v subjektivním smyslu jako právo obchodníků (ius mercatorum), od 19. stol. již v objektivním smyslu jako právo obchodu (rozhodující je věcná povaha pr. vztahu; ius commercium; spojeno s konstrukcí tzv. absolutních obchodů). Současné české OP stojí na principu smíšeném. Předmět: Pr. vztahy obchodu; jsou jím obch. společnosti (vč. družstev), soutěžní právo a obchody (závazky); někdy se sem řadí též CP, event. obch. rejstřík, právo živnostenské, konkurs a vyrovnání. Systém: 1/ systém ObchZ - část I (obecná ustanovení) část II (obch. společnosti a družstvo) část III (obchodní závazkové vztahy) část IV (ustanovení společná, přechodná a závěrečná) 2/ systém ObchPr a) obecná část - zákl. otázky komercialistiky, obecné pojmy b) zvláštní část - obch. společnosti, obch. smlouvy, postih nekalé soutěže. 2. Evropské korporační právo. Shopping forum a jeho dopady. Volba práva Evropské korporační právo???? evropská spol.??? Evropská společnost, též Evropská akciová společnost neboli Societas Europaea (zkratka SE) je akciová společnost založená evropským právem. Je upravena nařízením Rady č. ES/2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti a Směrnicí Rady 2001/86/ES z téhož dne, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců Právní režim společnosti je mnohovrstevný. Pořadí aplikovatelnosti jednotlivých normativních zdrojů je následující: nařízení o statutu společnosti (a příslušná směrnice) stanovy společnosti, jestliže to nařízení výslovně stanovuje v případě záležitostí tímto nařízením neupravených nebo záležitostí nařízením upravených pouze částečně ve věcech, které neupravuje: o právní předpis přijatý členským státem ve vztahu ke společnosti (v České republice je jím zákon č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti) o právní předpis členského státu, které se vztahuje na akciovou společnost založenou podle práva sídelního státu (v České republice Obchodní zákoník a případně další předpisy) 3

o stanovami společnosti stejným způsobem, jako u akciové společnosti založené v souladu s právními předpisy sídelního státu Pokud je předmět podnikání společnosti upraven zvláštními vnitrostátními předpisy, tyto právní předpisy plně na společnost uplatňují Způsob založení jsou taxativně vymezeny v příslušném nařízení. Jsou to tyto fúze alespoň dvou akciových společností, které podléhají právním předpisům různých členských států. Výsledná společnost může mít sídlo i na území třetího členského státu. Tento způsob je rozšířený. založení holdingové společnosti z akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, které se řídí právem různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. Tento způsob není příliš rozšířený. založení dceřiné společnosti úpisem akcií společnostmi dle čl. 48 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství (tedy veškeré právnické osoby, jejichž činnost má lukrativní povahu), které se řídí právem různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. Tento způsob není příliš rozšířený. transformací akciové společnosti založení podle práva členského státu a mající sídlo a správní ústředí v členském státu, pokud má alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu. Výsledná společnost musí mít sídlo na území členského státu původní akciové společnosti. Tento způsob je rozšířený. založení dceřiné společnosti jiné evropské společnosti. Tento způsob je také rozšířený. Ve všech případech musí upsaný základní kapitál činit nejméně 120 000 euro. Společnost se může přeměnit na akciovou společnost řídící se právem členského státu, ve kterém se nachází její sídlo. To může být výhodné, vzhledem k možnostem změny sídla (viz níže). Rozhodnutí o přeměně však lze učinit nekjdřívo po uplynutí dvou let od jejího zápisu do obchodního rejstříku a po schválení prvních dvou ročních účetních závěrek Společnost musí mít sídlo na území některého ze států Evropské Unie. Na území stejného státu se musí nacházet i správní ústředí společnosti. Společnost může postupem dle nařízení své sídlo přemístit na území jiného členského státu, což patří mezi její největší výhody. Zakladatelé společnosti mohou volit mezi monistickou a dualistickou struturou společnosti. v případě monistické struktury je v čele společnosti správní rada v čele s předsedou. Ten může být zároveň generálním ředitelem (tzv. francouzský model) nebo generálním ředitelem je odlišná osoba mimo správní řadu (v anglickém prostředí nazývaná Chief executive officer). Statutárním orgánem společnosti je předseda správní rady, který je zároveň generálním ředitelem; nebo generální ředitel, který není předsedou správní rady. Stejný rozsah jednatelského oprávnění mají delegovaní generální ředitelé a správní rada jako celek. dualistická strutukra je prakticky shodná s pojetím akciové společnosti v českém právu - např. Alianz. 1. Evropské hospodářské zájmové sdružení nařízení o evropském hospodářském zájmovém sdružení č. 2137/85, obsahuje 43 článků je nejstarší komunitární úpravou nadnárodní sdružovací formy do českého práva začleněno EHZS zákonem č. 360/2004 Sb.

hlavní výhodou je možnost volby sídla a zejména právního režimu s možností pozdějšího přemístění sídla sdružení z jednoho státu EU do jiného členského státu = organizační forma se sídlem na území Společenství vybavená alespoň v míře stanovené nařízením právní subjektivitou a sdružující osoby z alespoň dvou členských států ES, cílem je podpora hospodářské činnosti členů členové sdružení ručí solidárně a neomezeně za jeho závazky a jsou povinni přispět k úhradě ztráty zisk dosažený sdružením je považován za zisk jeho členů a je mezi ně rozdělen podle smlouvy, popř. rovným dílem jejím přímým předmětem není podnikání (preambule nařízení cílem úpravy je umožnit efektivní přeshraniční kooperaci fyzických nebo právnických osob nebo jiných entit) sdružení vzniklé na základě smlouvy má způsobilost vlastním jménem žalovat a činit právní úkony, nabývat práv a závazků jakékoli povahy, uzavírat smlouvy, to vše od okamžiku registrace podle čl. 1 odst. 3 nařízení členský stát, na jehož území bude sdružení zapsáno do rejstříku, určí, zda sdružení je či není právnickou osobou Shopping forum??? Římská úmluva z roku 1980, která vstoupila v platnost 1. dubna 1991, doplňuje Bruselskou úmluvu z roku 1968 (mezinárodní právo k otázce Příslušnost soudů). Ta stejně jako nařízení Brusel I, které ji dne 1. března 2002 nahradilo, v některých případech stanoví, že k rozhodování v jednom sporu mohou být příslušné soudy několika členských států. Hrozí tudíž, že si jedna strana vybere soud té či oné země nikoli proto, že se v daný okamžik jedná o nejlepší soud pro vyřešení tohoto sporu (například proto, že se nachází geograficky nejblíže důkazům), ale protože by tento soud používal hmotněprávní předpisy, jejichž řešení by bylo pro daný nárok nejvýhodnější; tomuto postupu se říká forum shopping. Sjednocení pravidel mezinárodního práva soukromého, které by zajistilo, že všechny soudy Evropské unie použijí na danou mezinárodní smlouvu stejné právní předpisy, snižuje riziko takzvaného forum shopping uvnitř Společenství. Volba práva Vnitrostátní právní předpisy prakticky všech států umožňují účastníkům mezinárodního obchodního styku u závazkových smluv provést výběr práva, tak zvanou volbu práva. Volbou práva se rozumí shodný projev vůle účastníků určitého právního vztahu, že jejich vztah se bude řídit určitým právním řádem. Volbu práva připouštěl dříve i zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (ZMPS) v 9 pro smlouvy závazkového práva a v 16 pro pracovní smlouvy, v ostatních vztazích byla volba práva vyloučena. Ustanovení ZMPS ohledně určení rozhodného práva se v současné době použije jen na ty smluvní vztahy, které vznikly před 1. 7. 2006. Přednost před ustanoveními ZMPS mají totiž od 1. 7. 2006 ustanovení Římské úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy z roku 1980 (č. 64/2006 Sb.m.s.). 5

Podle jejího článku 3 se smlouva řídí právem zvoleným stranami při splnění těchto podmínek: 1. volba práva musí být výslovná nebo musí vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy anebo z okolností případu, 2. volba práva může být učiněna pro celou smlouvu nebo její část, 3. volba práva může být stranami kdykoli změněna. Strany nejsou při volbě práva omezeny pouze na právo členských států EU, ale mohou si zvolit i právo nečlenského státu. Účastníci mohou provést volbu tak, že si zvolí obecně právo určitého státu nebo konkrétní právní předpis. 3. Podnikatel a podnik a dispozice s ním I.) PO DN I KA T E L D L E 2 O D S T. 2 1. osoba zapsaná v OR 2. osoba podnikající na základě živn. Oprávnění 3. osoba podnikající na základě jiného než živn. Oprávnění dle zvláštních předpisů 4. osoba provozující zem. Výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštního předpisu také má status podnikatele osoba dle 23 s oprávněním podnikat v zahrani í v zákoně o ČNB pojem rozšířen i když se nezapisuje do žádné evidence, je ČNB podnikatel Podnikatel p.o. i f.o. po sdružení f.o. nebo p.o. účelová sdružení majetku jednotky územní samosprávy jiné subjekty stanovené zákonem Sdružení bez p. subjektivity (konsorcium, Tiché spole enství, jiné sdružení s maj, substrátem) p. o. i dle veřejnoprávních předpisů z. o státním podniku, o FNM = zapisují se do OR není nutné zkoumat, zda skutečně podnikají OSOBY ZAPSANÉ DO OR nemusí vykonávat podnikatelskou innost, ani není důl., zda obligatorní nebo fak. zápis osoby zapisované do OR 3 obchodní spole nosti, družstva plus jiné po stanovené zák. (např. státní podniky ČTK, Hosp. a agrární komora, komoditní burzy nebo státní fondy)

zapisují se také zahrani ní osoby obecně platí, že mají stejné podmínky k podnikaní (zvýhodnění EU a EHP) dříve FO do OR jen fakultativně (povinnost dle zvl. Zákonů jen licence pro TV a dražby) dnes dobrovolná u FO podnikajících dle 2 odst. 2-4 a povinná kromě zvl. Předpisů u FO provozujících prům. innost nebo sou et výnosů za posl. 2 období 120 mil (prům. způsob výroby innost zahrnující v rámci jednoho prac. Procesu více díl ích inností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti dle ŽZ) když vznikne FO povinnost, pak bez zbyt. Odkladu návrh na zápis OSOBY NEZAPSANÉ V OR fo podnikateli většinou po splnění podmínek dle 2 odst. 2 není zde rozdíl ve statusu podnikatele x různé důsledky - nelze mít prokuristu nebo zapsat org. složku A) osoby na základě Ž oprávnění ohlašovací nebo koncesované živnosti podnikatelem se stává ne zápisem ale reálným podnikáním dle živn. Oprávnění (musí být zapsaná v rejstříku plus podnikat) B) osoby podnikající na základě jiného ne živnostenského oprávnění advokáti, daň. Poradci, exekutoři, auditoři aj. zapsáni v prof. Komorách, kde také povolení k činnosti osoby podnikající na základě zvl. Oprávnění x nejedná se o svobodné povolání C) osoby zapsané do zvl. Evidence provozující zem. Výrobu dle zákona o zemědělství jejich evidenci vedou obecní úřady s rozšířenou působností D) Fiktivní podnikatelé na základě fikce, pokud splní formální předpoklady dle 56 a 221 fiktivními podnikateli družstvo, sro a as. pokud přísl. Forma plus zapsání v OR E) Osoby podnikající neoprávněně vymykají se ze zák.kategorií osoba nemá oprávnění nebo má podnikání zakázáno plus pokud překra uje oprávnění dle 3a nemá nedostatek oprávnění za důsledek neplatnost pú, pokud zde není neplatnost z důvodu podst. Omylu (bez tohoto omylu by jednající v něm daný PÚ neu 7

inil a druhá strana omyl způsobila nebo musela vědět pak relativní neplatnost dle ObčZ plus sankce odpovědnosti za škodu a odpovědnost dle zvláštních předpisů, sankce také dopadá na osoby neoprávněně jednající jménem nebo na ú et jiného) II.) JI N É S UB JE KT Y O B C HO DN Í HO PR Á V A A) Stát, státní orgány a organizace a) stát a samosprávné územní jednotky (kraje a obce dle Ústavy) stát po, pokud se ú astní občanskoprávních vztahů to, že je také ú astníkem obchodněprávních ukazuje 261 odst. 2 stát plus podnikatel pokud podnikatel v rámci podnikatelské innosti plus stát v rámci uspokojování veřejných potřeb b) státní organizace, které nejsou podnikateli státní dráhy, galerie, muzea (stejně jako stát subjektem jen při uspokojování veř. Potřeb) c) orgány veřejné moci ingerence veřejnoprávních předpisů do soukromého práva rejstříkové soudy, antimonopolní úřad, příp. státní orgány, které se mohou domáhat zrušení obch. Spole nosti dle 68 odst. 6 III.) O S T A T N Í S UB JE KT Y O B C HO DN Ě P R ÁV N Í C H V Z T AH Ů a) soutěžitelé dle 41-55 subjekty všechny osoby, které se ú astní hospodářské soutěže b) jiné subjekty 1) dle 4 i jiné osoby, které podřizuje zákoník nebo zvláštní předpisy obchodněprávním vztahům, např. o ObčZ likvidace obchodních spole ností na likvidaci jiných po dle 20a odst. 4 o 89 CenP odpovědnost za škodu způsobená porušením vlastní povinnosti 2) dle 261 odst. 3,4, 6 absolutní obchody 3) dle 262 dobrovolné podřízení obchodnímu zákoníku nutná pís. Forma 4) dle 14 udělení prokury prokurista subjekt obchodněprávních vztahů

PODNIKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH OSOB PRINCIP NÁRODNÍHO ZACHÁZENÍ = ROVNÉ ZACHÁZENÍ 3 VÝJIMKY a) odlišnosti dle zvláštní úpravy (spec. Úprava prodeje zbraní) b) stanovení jiného režimu dle mez. Smluv uveřejněných ve Sbírce c) lze vylou it dle ZMPS, pokud druhý stát neuplatňuje to samé Podnikání zahr. Osoby dle ObchZ podnikání zahrani ní osoby s využíváním podniku nebo jeho organiza ní složky na území ČR oprávnění vzniká zápisem do OR na návrh zahrani ní osoby = podléhá i ŽZ, proto musí mít živnostenské oprávnění s odpovědným zástupcem v ČR zvláštní úprava pro EU a EHP - vylou ení použití 21 odst. 4 Zahrani ní subjekty nezapsané v OR s obchodními styky v ČR neřídí se přísl. Ustanovení ObchZ o podnikání, nýbrž jednotlivými smluvními typy, pokud režim českého práva Zahrani ní osoba FO s bydlištěm mimo ČR (ve smyslu domicilu) a po se sídlem mimo ČR (sídlo dle ObčZ nutné při zřízení, dle 4 ObchZ sídlo adresa zapsaná jako sídlo v OR, pojem skutečného sídla, nyní v zakl. Dokumentech sta í jen obec, v OR celá adresa) a) České po se zahrani ní majetkovou ú astí na území ČR dle 24 odst. 1 možnost zahrani ním osobám založit za stejných podmínek po nebo se stát jediným společníkem (pokud to jde dle ObchZ) nelze založit eskou po podle jiného než českého práva b) Přemístění sídla zahrani ní po lze dle 26 založení po za ú elem podnikání dle cizího práva, pokud sídlo v zahrani í, a následné přemístění do ČR, případně recipro ně z ČR do zahrani í podmínky platná mezinárodní smlouva, případně úprava ES ObchZ ponechává i po přemístění právo založení x ochrana 3. osob ru ení spole 9

níků nesmí být nižší ne dle práva ČR pro obdobnou formu jinak nejsou žádné potřebné náležitosti kromě zápisu do OR teprve pak je přemístění právně ú inné Ochrana majetkových zájmů zahrani ních osob při jejich podnikání v ČR slouží zde 25 ObchZ vyvlastňování jen na základě zákona plus veřejného zájmu za náhradu neprodlenou nejvyšší přednost mezinárodní smlouvy Podnik - podnik je věc hromadná (universitas rerum, a to jako u. iuris, tj. věc konstruovaná jako hromadná objektivním právem) - souhrn jednotlivých majetkových hodnot navzájem spojených tím, že slouží k podnikatelskému účelu (nejsou však dotčeny zvl. pr. předpisy vztahující se k jednotlivým složkám tohoto souboru) Jde o: a) soubor hmotných (věci účelově určené k provozování podniku - nemovité i movité) b) jakož i osobních (struktura a kvalifikační úroveň ZC) c) a nehmotných složek podnikání (a- práva, zejm. pohledávky, b- jiné majetkové hodnoty, zejm. firma, goodwill, vynálezy, klientelaetc.) - k podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří PL a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit - jednotnost podniku je založena na společném účelu - provozování podniku, je však vázána i na osobu PL (není podnik bez PL a naopak - každý PL může mít jen 1 podnik - x 4b ZKV) - podnik nemá pr. subjektivitu - jde o obchodovatelný předmět pr. vztahů, jež nemůže činit pr. úkony - atrakční stránka podniku - klientela, goodwill, firma Zvl. pojmové znaky podniku - organizace (tvůrčí myšlenka nehmotné povahy) - obchodovatelnost (lze jej zcizit), příležitost k odbytu (vychází z něj prodejná produkce) Organizační složky podniku a) provozovna - prostor, kde se uskutečňuje podnikatelská činnost - člení se na ně každý podnik - musí být označena firmou (příp. jménem či názvem PL), k níž lze připojit název provozovny či jiné rozlišující označení

b) odštěpný závod - urč. autonomně organizovaná hospodářská jednotka, prostorově i majetkově oddělená od zbývajících částí podniku - organizačně i funkčně vymezený dílčí celek podniku, nutná je však totožnost majitele a závislost na hl. závodu (jde o vedlejší závod) - v odštěpném závodu musí docházet k pr. jednáním (firma PL + dodatek odštěpný závod ) - nemá pr. subjektivitu - je stále součástí podniku, může však být i předmětem samostatných majetkových dispozic - O zřízení (popř. zrušení) odštěpného závodu rozhoduje písemně obch. vedení společnosti - Závod se zapisuje do OR (konstitutivní účinky) - zapisuje se: a) označení odštěpného závodu (firmou PL s dodatkem, že jde o odštěpný závod) b) umístění c) předmět činnosti (zejm. podnikání) d) vedoucí (jméno a bydliště) - Je-li odštěpný závod v obvodu rejstříkového soudu hl. závodu, zapíše se odštěpný závod jen u tohoto soudu, je-li v obvodu jiného soudu, pak k oběma soudům (dříve vždy v zákl. rejstříkové evidenci) c) jiné organizační složky - také se zapisují do OR, pokud tak stanoví zvl. zákon. Dispozice s podnikem podnikatel je vlastníkem podniku - je oprávněn disponovat, na základě smluv smlouva o prodeji podniku / ObchZ smlouva o nájmu podniku /ObchZ vložení podniku do obchodní společnosti prodej podniku v konkurzu / nezahrnuje převod pasiv prodej podniku v exekuci prodej podniku v privatizaci /dříve darovací smlouva /OZ směnná smlouva /obchz zástavní právo dědické právo - vlastníkem podniku je FO (zůstavitel), ustanoven správce dědictví / správce části dědictví (např. jeden z dědiců, notář) = osoba, která má zkušenosti s vedením podniku, eventuelně likvidace dědictví - v případě, že je dědictví předluženo, soud majetek zpeněží a uspokojí pohledávky věřitelů 4.Jednání podnikatelů FO jedná: 1) osobně 2) pomocí zástupce PO jedná: 11

1) osobně statut. orgánem - ve všech věcech ( 20/1 ObčZ); od jeho ustavení do fce; zápis do OR má jen deklaratorní význam; PO je vázána takovým jednáním, i když SO (likvidátor) překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, jež tomuto orgánu svěřuje, příp. dovoluje svěřit ObchZ. Omezení vyplývající ze stanov, spol. smlouvy či rozhodnutí orgánů PO, nelze uplatnit vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna 2) v zastoupení Soukromé právo rozlišuje zastoupení: A. dle pr. důvodu 1) zákonné (zák. zástupce) a) ten, kdo byl při provozu podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází (při překročení není PL vázán jen, pokud o tom třetím osoba věděla či vědět mohla) b) vedoucí odštěpného závodu je okamžikem svého zápisu do OR zmocněn ke všem pr. úkonům ohledně této složky ( 13/3) c) PL je zavázán i jednáním jiné osoby, pokud k němu dojde v jeho provozovně, pokud třetí osoba nemohla vědět, že jednající k tomu není oprávněn (tzv. fikce zastoupení; 16) d) instituty žaloby společníka s.r.o. ( 131a) a žaloby akciové minority ( 182/2). 2) založené rozhodnutím (opatrovník) 3) na základě dohody o plné moci (smluvní - prokura,plná moc; zmocněnec) B. dle způsobu jednání 1) přímá (zástupce jedná jménem a na účet zastoupeného; mandát) 2) nepřímá (zástupce jedná svým jménem na účet zastoupeného; z úkonů je tedy zavázán sám; komise). Osoba, která činí jménem OS písemný pr. úkon, jej podepíše a připojí firmu (její neuvedení nezakládá neplatnost). v.o.s. 85 jedná každý ze společníků zvlášť, pokud spole enská smlouva neur í jinak k.s. komplementáři s.r.o. 133 jednatelé a.s. plus družstvo představenstvo oprávnění statutárního orgánu jednat hned jeho ustavením zápis do OR je deklaratorní x ochrana dobré víry dle 27 odst. 2 proto po zavázána i z jednání předchozího statutárního orgánu po je vstupem do likvidace vázána také jednáním likvidátora pouze v PÚ směřujících k likvidaci spole nosti x jednání statutárního orgánu nebo likvidátora zavazuje i při excesech z působnosti x pokud by ale bylo překro ení působnosti svěřené zákonem, pak nezavazuje

rozsah jednání statutárního orgánu neomezený a neomezitelný lze omezit stanovami nebo spole enskou smlouvou, nicméně ne vů i 3. osobám (porušení omezení vyvolá jen dopad v podobě odpovědnosti porušitele omezení) - neú innost omezení absolutní (není důležité, zda 3. osoba o omezení věděla) x lze ale ur it způsob jednání statutárního orgánu (znamená rozhodnutí, zda každý statutární orgán jedná samostatně, dohromady, případně někteří) ObchZ vychází primárně ze samostatnosti jednání, pokud neur í spole enská smlouva jinak (u as v představenstvu každý člen zvlášť u družstva jedná předseda nebo místopředseda, u písemných úkonů jednají min dva lenové představenstva bez ohledu na zařazení ozna ování právních listin = tato povinnost se vztahuje na všechny podnikatele dle 13a je podnikatel povinen uvádět údaj o firmě, sídle nebo místě podnikání plus IČO plus povinnost uvést údaj o zápise v příslušném rejstříku včetně spisové zna ky (povinnost uvést, u kterého rejstříkového soudu jsou vedeni) údaje se musí objevit na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, s ohledem na obchodní zvyklosti je povinnost dána obecně další údaje jsou fakultativní (údaj o splacení ZK, jen pokud je ZK zcela splacen) údaje musí uvádět i zahrani ní osoby (rozšíření požadavků o údaj o zápisu organiza ní složky, které se listina týká, do OR x z povinnosti uvádět zápis do OR jsou vyňaty zahrani ní osoby se sídlem mimo EU, kterým právo mateřské země zápis neukládá 2. 5. Firemní právo Lat. firmare (utvrzovat); jde o pouhé jméno, které individualizuje PL; má též garanční fci (goodwill). Firma - název, pod kterým je PL zapsán do OR - PL musí činit pr. úkony pod svou firmou (sankce - 24 PřestZ) - může být tvořena pouze slovy; skládá se z: a) kmene (corpus firmae) - osobní, věcný (náplň podnikání), fantazijní a smíšený b) dodatků - obligatorních (př. označení pr. formy, údaj o likvidaci) a fakultativních (firma PLFO) - obch. jméno je širším pojmem než firma (jde o název podniku jako předmětu užívaný v reklamě, na štítu, výrobcích apod. a chráněný právem nekalé soutěže; srov. př. 50a/2). 13

PL nezapsaný v OR nemá firmu - PLFO činí pr. úkony pod svým jménem a PLPO pod svým názvem (ochrana v ObčZ - ochrana osobnosti a názvu PO, 11an., 19b ObčZ). U svého jména/názvu může užívat odlišující dodatek či další označení, pokud nepůsobí klamavě a není v rozporu s pr. předpisy a dobrými mravy soutěže. Dodatek či označení nejsou firmou, jsou však chráněny nekalosoutěžním právem. 1) Firma PLFO - jméno a příjmení + fakultativní dodatky (zpravidla druh podnikání či osoba PL) - při změně jména smí PL užívat pův. jméno, ale s dodatkem obsahujícím jméno nové 2) Firma PLPO - název, pod kterým je zapsán v OR (PO zapsané dle zvl. zákona a vzniklé před zápisem jejich název) - firmu PO lze tvořit libovolně (výjimka - je-li součástí firmy jméno společníka či člena, který jím přestal být, může PO užívat dále jeho jméno jen s jeho souhlasem; v případě smrti či zániku se vyžaduje předchozí souhlas či souhlas dědice nebo pr. nástupce) Obligatorní dodatky: 1. veřejná obchodní společnost, veř. obch. spol., v.o.s., a spol. (jen když je kmen tvořen osobně; nelze tam dát jména všech společníků) 2. komanditní společnost, kom. spol., k.s. 3. společnost s ručením omezeným, spol. s.r.o., s.r.o. 4. akciová společnost, akc. spol., a.s. 5. družstvo 6. ost. PO - státní podnik nebo s.p.; banka, spořitelna, burza CP, investiční společnost, penzijní fond apod. 3) Zásady firemního práva 1) z. individualizační - označení podnikatele a jeho odlišení od ostatních; nelze užívat obec. označení, nesrozumitelné zkratky; svoboda tvorby firmy je limitována překážkou staršího práva - firma nesmí být zaměnitelná a nesmí působit klamavě - k odlišení nestačí rozdílný dodatek pr. formy, uvedení jiného sídla či předmětu činnosti - u FO postačí k odlišení uvedení jiného místa podnikání (působí-li v témže místě PL se stejným jménem, musí si FO doplnit firmu dostatečně odlišujícím dodatkem) - firmy PL, jejichž podniky přísluší k témuž koncernu, mohou obsahovat shodné prvky, obsahují-li dodatek o příslušnosti ke koncernu a jsou-li dostatečně navzájem rozlišitelné. 2) z. pravdivosti firmy (snížení rizika omylu veřejnosti o vlastnostech urč. podnikatele) a přiměřenosti (respektovat charakter podniku) 3) z. jasnosti firmy - nesmí zastírat osobu PL (př. cizojazyčnými názvy) 4) z. jednotnosti firmy - každý PL smí mít jen 1 firmu; množení firmy je nepřípustné (lze však zapsat cizojazyčné překlady firmy pro její obchody v zahraničí)

- označení odštěpných závodů není firmou - zapisuje se do OR a je tvořeno firmou podnikatele a doplňujícím označením (tzv. firemní štít). - podniká-li více osob pod spol. jménem bez založení PO, musí plnit závazky solidárně - jejich společné jméno není firmou PRAVIDLA PRO UŽÍVÁNÍ STARÉ FIRMY - vázanost převodu firmy - převod firmy bez současného (1smlouvou) převodu podniku je nepřípustný (avšak lze převést podnik bez firmy) - lze převést při převodu části podniku, pokud PL bude zbývající část provozovat pod jinou firmou nebo tato část zanikne likvidací - pod dosavadní firmou s nástupnickým dodatkem může (avšak nemusí ) podnikat: a) FO, když zdědí podnik - se souhlasem zůstavitele či dědiců b) FO/PO, když jej nabude smlouvou - se souhlasem pr. předchůdce. Firma PO přechází na nástupnickou PO s podnikem, zaniká-li pův. PO bez likvidace a nástupnická PO firmu převezme (srov. 220p/8) - má-li nástupnická PO jinou pr. formou, musí být dodatek zesouladněn. ochrana firmy - zásada priority (rozhoduje okamžik zápisu do OR) a) absolutní - 12 b) relativní - nekalá soutěž (zejm. 47) - absolutní ochrana - každý, kdo byl na svých právech neoprávněným užíváním firmy dotčen, může se domáhat zdržení se tohoto užívání a odstranění závadného stavu (petit žaloby na změnu firmy) - dále lze požadovat přiměřené zadostiučinění (i v penězích) a vydání bezdůvodného obohacení - k žalobě je aktivně legitimován každý, kdo byl na svých právech nějak dotčen - vznikne-li škoda, možno požadovat její náhradu dle Obchoz - soud může úspěšnému účastníkovi přiznat právo na uveřejnění rozsudku na náklady neúspěšného účastníka. užívání firmy - v podobě zapsané v OR - PL ji užívá k označení svého podniku a činí pod ní pr. úkony při podnikání (firma + podpis jednající osoby) - zkratky - nelze zapsat. 6. Obchodní a insolvenční rejstřík Obchodní rejstřík 15

- OR je veřejný seznam, do něhož se zapisují zákonem stanovené údaje o PL či organ. složkách jejich podniků - účelem je vést stálou evidenci urč. údajů o PL a zároveň umožnit veřejný přístup k těmto údajům. Princip publicity: 1) materiální (dobré víry) a) pozitivní - skutečnosti zapsané v OR jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění (princip dobré víry v údaje publikované Obch. věstníkem; srov. 3,4 vl. nař. 503/00 o Obch. věstníku) - avšak vůči tomu, kdo věděl o zápisu v OR, ode dne zápisu. Údaje v OR (vč. listin) tak může osoba, jíž se týkají, namítat vůči terciovi až od okamžiku jejich zveřejnění, pokud neprokáže, že mu byly známy dříve (zapsané údaje však nelze vůči těmto osobám namítat do 16 dní po zveřejnění, jestliže tyto osoby prokáží, že o nich nemohly vědět - př. zdrav. stav, pobyt mimo dostupné zdroje informací - jde o relativní pozitivní publicitu, po uplynutí lhůty se stává absolutní); b) negativní - proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. 2) formální - seznam je veřejný, ale též veřejně přístupný - lze do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy - na požádání soud vydá: úplný či částečný opis zápisu nebo listiny, výpis či potvrzení o urč. zápisu, příp. potvrzení, že v OR urč. zápis není. Nesoulad zapsaných a zveřejněných údajů (listin) - mají přednost zapsané údaje a vůči třetím osobám nelze namítat zveřejněné znění (tyto se však vždy mohou zveřejněného znění dovolat, neprokáže-li zapsaná osoba, že jim byly známy zapsané údaje). Porušení povinnosti zápisu - a) 125/2 TrZ b) třetí osoby se i tak mohou dovolat obsahu listin a údajů, pokud zápis nemá konstitutivní účinek. Zápis orgánů PO - od zápisu osob, které smí PO zavazovat jako její orgány (členové orgánů) se vůči třetím osobám nikdo nemůže dovolávat porušení pr. předpisů, SS či stanov při volbě či jmenování (jejich jednání je pro OS závazné

- lze však podat žalobu na neplatnost usnesení VH), ledaže je prokázáno, že třetí osoba o porušení věděla. Pokud soud zamítne návrh na zápis těchto osob, považuje se volba/jmenování za neplatné (ex tunc; práva třetích osob nabytá v dobré víře jsou tím nedotčena) - soud zamítavé rozhodnutí po nabytí pr. moci zveřejní - až do tohoto zveřejnění nemůže PO osoba namítat neplatnost vůči třetím osobám, ledaže prokáže, že o neplatnosti věděly Členění OR 1) Vlastní rejstřík - skládá se z oddílů (A - samostatně podnikající FO, v.o.s., k.s., st. podniky, jiné PO; B - a.s., k.s. na akcie, C s.r.o., Dr - družstva) - v příslušném oddílu se pro každý zapisovaný subjekt zřídí samostatná vložka, stejně tak pro odštěpné závody 2) Sbírka listin - veřejně přístupná stejně jako OR Obsah: obecně: a) zakladatelské dokumenty (SS, ZS či ZL, stejnopis not. zápisu o ustavující VH a.s. či ustavující schůzi družstva, stanovy a.s. a s.r.o. a družstva, zakládací listina st. podniku; jejich změny v úplném znění) b) doklady o vzniku a zániku fce některých představitelů společností (rozhodnutí o volbě či jmenování či odvolání z fce osob, které jsou SO nebo jeho členem, likvidátorem, konkursním či vyrovnacím správcem, nuceným správcem, vedoucím organ. složky nebo které jsou oprávněny zavazovat společnost či ji zastupovat před soudem; nutno uložit i podpisové vzory těchto osob) c) dokumenty o majetkových poměrech PL (výroční zprávy, účet. závěrky příp. i se zprávou auditora) d) dokumentace o zrušení PO (rozhodnutí o zrušení PO, rozhodnutí rušící předchozí a rušící rozhodnutí o přeměně, rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti) a její přeměně (rozhodnutí a zpráva o změně pr. formy; smlouva a zpráva a znalecká zpráva o fúzi, o převodu jmění nebo o rozdělení) e) jiné dokumenty - i. (posudek znalce oceňující nepeněžitý vklad při založení s.r.o. či a.s. a při zvýšení zákl. kapitálu; totéž u komanditisty; posudek oceňující jmění při přeměnách etc.), ii. (rozhodnutí soudu při konkursu a vyrovnání), iii. (smlouvy o převodu či nájmu podniku, usnesení soudu o nabytí podniku děděním), iv. (ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku), 17

v. (doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku v SJM k podnikání; rozhodnutí soudu o zúžení SJM; v případě rozvodu pak dohoda o vypořádání SJM), vi. (smlouva o zastavení či převodu obch. podílu) etc. organ. složka podniku či podnik zahraniční osoby: a) účet. záznamy týkající se jejich činnost v souladu s pr. řádem, jímž se řídí b) SS či stanovy, jimiž byla zahraniční osoba založena, vč. jejich změn c) osvědčení o zápisu do OR či jiné evidenci v zemi jejího sídla d) údaj o zatížení jejího majetku v jiném státě - To neplatí pro pobočky zahraničních bank. Je-li na území ČR více organ. složek zahraniční osoby, mohou být uvedené dokumenty uloženy ve složce sbírky listin jen jedné z nich Postup - uvedené listiny se předkládají ve dvojím vyhotovení bez zbytečného odkladu. Rozhodnutí soudu zakládá soud. Je-li urč. skutečnost zapsána v OR, ale ve Sbírce není odpovídající dokument, soud vyzve PL, aby dokument bez zbytečného odkladu do Sbírky doplnil. Ve Sbírce se vede pro každého podnikatele a podnik zahraniční osoby zvl. Složka 3) Rejstříkové spisy - o každém zapsaném subjektu se vede spis; do něj se zakládají podání účastníků; není veřej. přístupný a smí do něj nahlížet jen účastníci rejstříkového řízení, event. i jiné osoby z vážných důvodů 4) Další spisová agenda a) souhrnný jmenný seznam b) všeobecný rejstřík (seznam podání a zápisů) c) seznam vystavených výpisů, opisů a potvrzení Subjekty a údaje zapisované do OR 1) Subjekty - OS, družstva, některé FO ( 3/3), zahraniční osoby, st. podniky, FNM, Pozemkový fond, FO s licencí k provozování rozhlasového či televizního vysílání, banky, komoditní burzy, zdrav. pojišťovny (mimo VZP), ČTK, SCP, Č. dráhy, o.p.s., většina st. fondů etc. - PL musí nechat zapsat změny či zánik zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu 2) Zapisované údaje A) Obecné - 1/ firma; u PO sídlo; u FO bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště - 2/ IČO; předmět podnikání (činnosti - s.r.o. či a.s.); pr. forma PO - 3/ id. osob, které jsou SO nebo jeho členy, s uvedením způsobu, kterým jednají jménem PO, a den vzniku/zániku jejich fce; (je-li SO PO, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím

SO) - 4/ odštěpný závod - označení, umístění, předmět podnikání (činnosti), jméno vedoucího a jeho bydliště - 5/ prokurista (jméno a bydliště), určení způsobu, jakým za PL jedná - 6/ další skutečnosti dle ObchZ (zejm. 28/6) B) Zvláštní - 1/ v.o.s. - společníci (id.) - 2/ k.s. - společníci (id.); určení, kdo je KD a kdo KL; u KD výše vkladu a rozsah jeho splacení - 3/ s.r.o. společníci (id.); výše vkladu každého společníka a rozsah jeho splacení; výše zákl. kapitálu; výše obch. podílu každého společníka; jména a bydliště členů dozorčí rady, je-li zřízena, a den vzniku/zániku jejich fce; příp. zástavní právo k obch. Podílu - 4/ a.s. - výše zákl. kapitálu, rozsah jeho splacení; id. akcií, příp. omezení převoditelnosti akcií na jméno; jména a bydliště členů dozorčí rady, den vzniku/zániku jejich fce; id. jediného akcionáře - 5/ družstvo - výše zapisovaného zákl. kapitálu a výše zákl. člen. Vkladů - 6/ st. podnik - zakladatel, výše kmenového jmění, min. jeho výše, kterou musí podnik zachovat; určený majetek C) Podnik či organ. složka zahr. osoby - 1/ označení, sídlo, IČO, předmět podnikání - 2/ právo státu, kterým se řídí - 3/ stanoví-li tak uvedené právo, OR či jiná evidence, kde je zapsána zahr. osoba, a číslo zápisu - 4/ firma či název či jméno zahr. osoby, její pr. forma, předmět podnikání, příp. výše upsaného zákl. kapitálu - 5/ obecné údaje bod 3, vč. jména a bydliště vedoucího organ. Složky - 6/ zrušení zahr. osoby; jmenování, identifikace a oprávnění likvidátorů, ukončení likvidace - 7/ prohlášení konkursu či vyrovnání u zahr. osoby; uzavření organ. složky či podniku v ČR. Je-li u zahranič. osoby rozdíl mezi listinami a údaji o zápisu zahranič. osoby a listinami či údaji organ. složky či podniku, mají přednost ty druhé, jde- li o obchody uskutečněné s nimi Další zapisované údaje - a) zrušení PO a jeho pr. důvod; vstup do likvidace, id. likvidátora, ukončení likvidace a pr. důvod výmazu PL - b) prohlášení konkursu (id. konkursního správce), zamítnutí návrhu na konkurs z důvodu nedostatečnosti majetku; zahájení vyrovnání - c) rozhodnutí soudu o neplatnosti PO 19

- d) nařízení exekuce, vydání ex. příkazu k prodeji podniku či postižení obch. podílu společníka v s.r.o. a KD v k.s. U FO se do OR dále zapíše RČ, u PO vždy IČO Zápisy přeměn PO (př. i st. podnik) - 1) fúze - a) u zanikající PO - že zanikla sloučením či splynutím + firma, sídlo a IČO (= id.) nástupnické PO - b) u nástupnické PO při sloučení - že na ni přešlo jmění zanikající PO; id. zanikající PO - c) u nástupnické PO při splynutí - kromě údajů zapisovaných při vzniku PO též, že vznikla splynutím; že na ni přešlo jmění zanikajících PO a id. PO, jejichž splynutím vznikla 2) převod jmění na společníka - u zanikající PO - že zanikla převodem; id. společníka, na nějž se převádí jmění; u společníka, že se na něj převádí jmění PO spolu s její id 3) rozdělení - a) u zanikající PO - zánik rozdělením; id. všech nástupnických PO - b) u nástupnické PO při rozdělení založením - kromě údajů zapisovaných při vzniku PO, že vznikla rozdělením a přešlo na ní jmění zanikající PO; id. zaniklé PO i všech PO nově vzniklých - c) u nástupnické PO při rozdělení sloučením - že na ni přešlo jmění z projektu rozdělení; id. zaniklé PO a všech PO, na něž přešly ost. části jmění 4) změna pr. formy - u PO, jež ji mění, že ji mění a údaje nutné při vzniku této pr. formy Návrh na zápis: a) fúze či rozdělení - všechny zanikající i nástupnické osoby, b) převodu jmění - zanikající osoba i společník c) změny pr. formy - měnící osoba - mají-li nástupnické i zanikající osoby sídla v obvodech různých soudů podává se návrh u kteréhokoliv z nich. - - soud rozhodne jediným rozhodnutím o všech údajích k témuž dni Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Jeho základní úlohou je zajistit maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umožnit sledování jejich průběhu. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků.